Reference:
Co si odnesli z kurzu jeho účastníci
 |
| 8. lekce dlouhodobého prezenčního kurzu psaní povídek s Natašou 21. září 2023 |
Ahoj,
hned píšu dle pokynů ve Zpravodaji, že se chci účastnit autorského čtení 1.12.2023 na Dobešce.
Marek Bucko.
hned píšu dle pokynů ve Zpravodaji, že se chci účastnit autorského čtení 1.12.2023 na Dobešce.
Marek Bucko.
Ahoj,děkuji moc za poprázdninový Zpravodaj. Dle pokynu se tedy hlásím, že bych se ráda i letos aktivně zúčastnila autorského čtení na Dobešce, které je vždy nezapomenutelným zážitkem...
A samozřejmě zároveň nabízím i své "přidružené služby", tedy že mohu třeba prodávat knihy apod...
Anna Vocelová
Ahoj Dádo,
kniha o životě na zámku je moc hezká, luxusní. Řekl bych, že je to opereta o Loučeni. Texty a děj rozsáhlé, výprava úžasná, kostými nádherné, režie výborná, obsazení a herci skvělí. Opravdu první dojem na výbornou. Je to jiná kniha a myslím, že se na zámek přímo svým zpracováním, vzhledem hodí a něco takového tam asi chybělo. Kniha je krásná, jako je krásný zámek. Je to jednoduché a logické, jako 1+1. Určitě bude mít úspěch. Dej vědět, jak to dopadlo. A posílám svůj příspěvek.
Zdeněk Hart
Zdeněk Hart
 |
| Danina žákyně Eva z pojišťovny Uniqa natáčí s Danou v Karlíně podcast, zveřejněný 29. srpna 2023 |
Ahoj Dani,
První UNIQA podcastová epizoda je venku! Dnes sme vyšly, díky za krásný rozhovor. Jmenuje se Dana Emingerová a její osudové setkání s Arnoštem Lustigem. Posílám ještě dvě fotky a doprovodný text:
 |
| Natáčení podcastu v Karlíně 27. července 2023 |
Jak Danu zformoval spisovatel Arnošt Lustig jako svou nadšenou pokračovatelku? Poslouchejte – a možná se rozhodnete také psát. Podle Dany to zvládne každý!
Dej vědět, jak to hodnotíš.
Dej vědět, jak to hodnotíš.
Eva Svobodová
Ahoj Dano,
musím se pochlubit, letos nám v Národním muzeu vyšel projekt naučných cedulí o Kroužkovací stanici v Hostivaři. Cílem je, aby se autorským týmem asi osmi cedulí (historie KS, význam KS, o kroužkování, jaké druhy se v KS chytají, jaká je diverzita a čím k rozmanitosti přispíváme, ochrana přírody,...) stal školní kolektiv, a to jak textově, tak graficky. Předpokládáme, že polovina třídy by se věnovala textům a druhá polovina ilustracím a grafice. Rádi bychom, aby finální podklady vznikaly přímo na kurzech.
musím se pochlubit, letos nám v Národním muzeu vyšel projekt naučných cedulí o Kroužkovací stanici v Hostivaři. Cílem je, aby se autorským týmem asi osmi cedulí (historie KS, význam KS, o kroužkování, jaké druhy se v KS chytají, jaká je diverzita a čím k rozmanitosti přispíváme, ochrana přírody,...) stal školní kolektiv, a to jak textově, tak graficky. Předpokládáme, že polovina třídy by se věnovala textům a druhá polovina ilustracím a grafice. Rádi bychom, aby finální podklady vznikaly přímo na kurzech.
Byla bych ráda, kdyby ses ujala kreativního psaní.
Za mě je to projekt, který má smysl, jak pro děti tak celou hostivařskou komunitu a samozřejmě pro Národní muzeum. Rádi naši představu upravíme tak, aby to fungovalo. Půjdeš do toho s námi?
Petra Caltová
 |
| 7. lekce kurzu psaní povídek s Danou a Natašou 7. září 2023 |
Zdravim vsechny z Granady. Radeji bych s Vámi psala, nez se tady pekla, jak je tu horko.
Je to narocné: jeden horor za druhym, ale posílám fotky. Městské pamatky mi pripadaji vetsi nez katedrala v Rime.
Bohuna
Bohuna
Dano a Petře,
děkuji za společně strávený čas ne cestopisném dlouhodobém kurzu. Nesmírně (a vím, že to slovo "milujete" :-D ) jsem si to užila.
Pracuji na posledním článku. Určitě bych ráda pokračovala.
Ráda bych se naučila psát něco, jako dříve byly fejetony. Nebo glosy. Takového něco asi kratšího, než je stránka. Aby se to dalo použít na sociálních sítích, kam se chystám :-)
Témata ze života, politika, krátké úvahy. Tak akorát délka, na jakou mají lidi dnes trpělivost.
Taky bych chtěla časem ale dojít k mému většímu cíli, což je knížka, možná autobiografie. Možná scénář, ale k tomu bych asi potřebovala širší vzdělání. Nevím...
To je ale plán na leta dopředu. Nespěchám. Myslím, že ke knížce mám ještě daleko. I když mne známí už dlouho povzbuzují, až ten svůj život dám už na papír. Nevím, jak bych na to šla. Jak se začíná, jak se o knize uvažuje.
Pracuji na posledním článku. Určitě bych ráda pokračovala.
Ráda bych se naučila psát něco, jako dříve byly fejetony. Nebo glosy. Takového něco asi kratšího, než je stránka. Aby se to dalo použít na sociálních sítích, kam se chystám :-)
Témata ze života, politika, krátké úvahy. Tak akorát délka, na jakou mají lidi dnes trpělivost.
Taky bych chtěla časem ale dojít k mému většímu cíli, což je knížka, možná autobiografie. Možná scénář, ale k tomu bych asi potřebovala širší vzdělání. Nevím...
To je ale plán na leta dopředu. Nespěchám. Myslím, že ke knížce mám ještě daleko. I když mne známí už dlouho povzbuzují, až ten svůj život dám už na papír. Nevím, jak bych na to šla. Jak se začíná, jak se o knize uvažuje.
Už mi kamarádka dokonce dala po dovolené knížku od nejmenované známé herečky, s opovržením ji hodila a říkala: tak tohle napíšeš levou zadní :-)) tak nevím. Ještě jsem ji neotevřela. Nerada se takhle srovnávám.
Také bych od vás ráda slyšela ještě něco, co se marketingu týká. Jak to chodí v nakladatelstvích, v časopisech. Jakou má vůbec člověk možnost proniknout s psaným produktem. Nic o tom nevím. Jaké je hodnocení finanční. Ať vůbec vím, co si představit. Určitě jsem v kurzu, protože mně psaní baví. Ale přeci jen, je to logický postup. Znát, jak je taková práce hodnocená. Jestli má snaha smysl. Beru peníze jako energii.
Znám samozřejmě i příběhy, kdy si vydání knihy psavci dotují. Ale je dobré znát i tu zdravou stránku. Když to proudí, co může člověk čekat. Jak se dostat s textem někam, kde to bude ceněno.
J.
Také bych od vás ráda slyšela ještě něco, co se marketingu týká. Jak to chodí v nakladatelstvích, v časopisech. Jakou má vůbec člověk možnost proniknout s psaným produktem. Nic o tom nevím. Jaké je hodnocení finanční. Ať vůbec vím, co si představit. Určitě jsem v kurzu, protože mně psaní baví. Ale přeci jen, je to logický postup. Znát, jak je taková práce hodnocená. Jestli má snaha smysl. Beru peníze jako energii.
Znám samozřejmě i příběhy, kdy si vydání knihy psavci dotují. Ale je dobré znát i tu zdravou stránku. Když to proudí, co může člověk čekat. Jak se dostat s textem někam, kde to bude ceněno.
J.
 |
| 10. lekce dlouhodobého kurzu psaní cestopisů 5.9. 2023 |
Na kurzu cestopisů jsem se naučila, jak ověřovat data, zajímavý začátek a poutavý název je důležitá, nechodit kolem horké kaše, kratší věty, přímá řeč na oživení s domorodci
určitě by bylo zajímavé se setkat s někým, kdo má cestovatelský blog - jak ho vytvořit, jakým stylem vést etc. a také pohovořit o práci novináře autora cestopisů - možná by stačilo vaše analýza, jak se připravujete na psaní (tedy už od poznámek při cestě až po finální podobu).
určitě by bylo zajímavé se setkat s někým, kdo má cestovatelský blog - jak ho vytvořit, jakým stylem vést etc. a také pohovořit o práci novináře autora cestopisů - možná by stačilo vaše analýza, jak se připravujete na psaní (tedy už od poznámek při cestě až po finální podobu).
Vendula Beaujouan Langová
Co dál? Další kurz pro pokročilé.
- Souhlasím, že jste se se námi podělili o teorii, ale rozhodně jsme ji ještě nedokázali překlopit do praxe.
- U předchozích kurzů oživily výuku lekce i jiných odborníků
- Můžeme si vyzkoušet různé typy cestopisů pro různá média
- Dokážu si také představit, že nebudeme číst na každé lekci všichni, ale někdo dostane větší prostor
- Já bych si nechal občas rád posoudit nějaký cestopis, který mám právě rozepsaný pro jiné účely než kurz
- Výhodou cestopisného kurzu je, že se člověk dozví mnoho zajímavého a získá tipy na výlety od ostatních
Michal Hejna
- Souhlasím, že jste se se námi podělili o teorii, ale rozhodně jsme ji ještě nedokázali překlopit do praxe.
- U předchozích kurzů oživily výuku lekce i jiných odborníků
- Můžeme si vyzkoušet různé typy cestopisů pro různá média
- Dokážu si také představit, že nebudeme číst na každé lekci všichni, ale někdo dostane větší prostor
- Já bych si nechal občas rád posoudit nějaký cestopis, který mám právě rozepsaný pro jiné účely než kurz
- Výhodou cestopisného kurzu je, že se člověk dozví mnoho zajímavého a získá tipy na výlety od ostatních
Michal Hejna
Pokud jde o pokračování cestopisného kurzu, mám zájem. Mojí konečnou ambicí je seskladat knížku z různých cestovatelskych zážitků. Uvítal bych tedy něco jako oponenturu jednotlivých textů, které budu postupně schopen dat dohromady. Nebo i celého konceptu, pokud k tomu bude příležitost.
Ještě jedna věc k té dnešní lekci. Asi na to dnes nebude čas, ale vlastně bych rad nějaké "slovní vysvědčení", po všech těch lekcích:-)). Co funguje, co ne a na co se zaměřit dal.
Těším se.
Ještě jedna věc k té dnešní lekci. Asi na to dnes nebude čas, ale vlastně bych rad nějaké "slovní vysvědčení", po všech těch lekcích:-)). Co funguje, co ne a na co se zaměřit dal.
Těším se.
Martin Paruch
Psaní cestopisů je pro mě čistou vodou. Nořím se při tom do sebe, objevuji kouty mé duše. Nechci s tím přestat. Rád bych se přidal i k další skupině. Děkuji za vstřícnost.
Jakub Hlaváček
Jakub Hlaváček
 |
| 9. lekce dlouhodobého kurzu psaní cestopisů 22. 8. 2023 |
Co jsem se naučil na dlouhodobém kurzu cestopisů:
1. než rozezním klávesnici
- Připravit se na cestopis už před cestou
- Ujasnit si, pro jaké médium a publikum chci psát
- Nechtít pojmout vše – vybrat jedno téma nebo oblast
2. název a perex
- Musí být chytlavý, ale ne zavádějící
- Vyhnout se klišé
3. vlastní text
- Přímá řeč cestopis osvěží
- I v cestopisu platí puška na zdi
- Vyhnout se pasáži „jak jsme tam jeli“, pokud to není podstatné pro porozumění dalšího děje
- Důležité informace ověřit, pokud to nejde, vyhodnotit, jestli je radši vynechat nebo dát do pusy zdroji
- Nehodnotit – že je něco krásné nebo strašné, musí čtenář poznat z popisu, ne protože jsme mu to řekli
- Ich forma a osobní prožitek více vtáhnou do místa děje
- Vyhýbat se dlouhým souvětím, kratší věty jsou přehlednější
1. než rozezním klávesnici
- Připravit se na cestopis už před cestou
- Ujasnit si, pro jaké médium a publikum chci psát
- Nechtít pojmout vše – vybrat jedno téma nebo oblast
2. název a perex
- Musí být chytlavý, ale ne zavádějící
- Vyhnout se klišé
3. vlastní text
- Přímá řeč cestopis osvěží
- I v cestopisu platí puška na zdi
- Vyhnout se pasáži „jak jsme tam jeli“, pokud to není podstatné pro porozumění dalšího děje
- Důležité informace ověřit, pokud to nejde, vyhodnotit, jestli je radši vynechat nebo dát do pusy zdroji
- Nehodnotit – že je něco krásné nebo strašné, musí čtenář poznat z popisu, ne protože jsme mu to řekli
- Ich forma a osobní prožitek více vtáhnou do místa děje
- Vyhýbat se dlouhým souvětím, kratší věty jsou přehlednější
Michal Hejna
 |
| Zámek Duino |
Dobrý den,
omlouvám se z předposlední lekce, bohužel nebudu schopen se z cesty po Itálii připojit. Jako omluvenku posílam jednu fotku pro milovníky Thurn-Taxisů.
Jel jsem schválně okolo z Terstu. Už bylo zavřeno, snímek z Duina není nic moc, ale je to fakt hezké místo.
Martin Paruch
Autory knihy Sloni žijí do sta let jsou Miroslav Zikmund, Miroslav Náplava a Petr Horký. Je to cestopis o návratech na Srí Lanku a knížka vyšla ke 100. narozeninám Miroslava Zikmunda v roce 2019.
Cestopisy čtu moc ráda, i když ne úplně všechny. Některé po chvílí odložím a už se k nim nevrátím, ale to se u knížek, snad našich nejznámějších cestovatelů, Hanzelky a Zikmunda nikdy nestalo.Srí Lanka, kdysi Cejlon je jedno z mála míst kam se tito cestovatelé vraceli.
Na poslední cestu se v roce 2000 vydal již pan Zikmund sám, přežil svého nerozlučného přítele téměř o 20 let.
Je zajímavé vracet se na místa, kde už člověk byl, ale není to vždy jen krásný návrat. Vše se mění a mnohdy z našeho pohledu k horšímu.Na druhé straně je krásné setkat se s dávnými přáteli se kterými jsme něco zažili.
Knížka obsahuje hodně moudrého, co pan Zikmund řekl. Líbila se mi jeho odpověď na otázku, jestli někdy litoval toho, co udělal, včetně chyb:
„Kdybych měl možnost žít podruhé, asi bych si všechno, a docela rád zopakoval. I s průšvihy. Život se přeci nedá psát nanečisto jako školní úloha a doufat, že s ji krasopisně přepíšu. Život je od toho, aby se žil na plný pecky, s úspěchy i chybami. Nejvýš můžu přemýšlet, co jsem kdy udělal či neudělal. Co jsem neudělal v pravý čas, co jsem zbabral. A po všech zkušenostech se snažit, abych zbytečný kiks neudělal znovu. Jenomže některé se napravit nedají. I kdybych se stavěl na hlavu.“
A takových moudrých postřehů je v knížce mnoho. Myslím, že jeho noví parťáci se mu povedli a svůj poslední návrat na Srí Lanku si užil. A my čtenáři také.
Bohuna Kopřivová
A takových moudrých postřehů je v knížce mnoho. Myslím, že jeho noví parťáci se mu povedli a svůj poslední návrat na Srí Lanku si užil. A my čtenáři také.
Bohuna Kopřivová
 |
Tvoje knížka Živel Lustig je bezvadná. Čtu pomalu a pozorně. Ještě jednou ti za ni mockrát děkuju!
Jinak, snažim se psát, co to jde. Cosi vzniká, ale abych pravdu řekl, zatím vůbec nevím co. Jdu odněkud někam, po nějaký cestě, ale vůbec nevim, kam vede.
Divnej pocit.
Ale mám radost, že píšu, že už jsem sebral odvahu a dal se do toho. Tak se modlim, aby to vydrželo a hlavně, aby to k něčemu bylo.
Doufám, že se ti daří dobře.
Doufám, že se ti daří dobře.
Měj se bezvadně. Jsme v kontaktu.
Ivan Lupták
Ivan Lupták
Ahoj Dano,
zažíváme taková dobrodružství v Indonésii, že mám strach, že abych respektoval pravidlo, že Literární pravda je důležitější než skutečná, musel bych část z nich zatajit.
No, ale skutečně jsme se stali se Satyou Tiktokovými celebritami, skutečně pro nás Papuánci uspořádali několik veřejných sbírek, a skutečně nás považovali za OKRADENÉ KŘESŤANSKÉ MISIONÁŘE.
Tak se to stalo, a tak jsem to popsal na blogu: www.yakovo-blog.webnode.cz
Nic jsem si nevymyslel, vše zařídila Existence.
Doufáme že o Tebe pečuje stejně pozorně.
Pěkné léto přejí
No, ale skutečně jsme se stali se Satyou Tiktokovými celebritami, skutečně pro nás Papuánci uspořádali několik veřejných sbírek, a skutečně nás považovali za OKRADENÉ KŘESŤANSKÉ MISIONÁŘE.
Tak se to stalo, a tak jsem to popsal na blogu: www.yakovo-blog.webnode.cz
Nic jsem si nevymyslel, vše zařídila Existence.
Doufáme že o Tebe pečuje stejně pozorně.
Pěkné léto přejí
Satya a Yakeen
 |
| Prázdninová lekce navíc pro všechny 10. 8. 2023 |
děkuji za bonusovou prázdninovou hodinu. Když jsem se v pondělí na dovolené - uprostřed propršené telčské atmosféry - dozvěděla, že nebudeme kreativně tvořit na hodině, ale že mám dokonce něco napsat!!!, polilo mě horko. Nicméně déšť za okny a právě vyslechnutá historka mě inspirovaly a já stvořila to, co jsem četla na hodině, i druhý úkol. Posílám tedy oba.
Anna Vocelová
Hezké odpoledne Dano,
Moc Ti děkuji za úpravu začátku příběhu Nezvaný host, je to mnohem lepší, a také za knihu Živel Lustig. Hned jsem ji otevřela. Úvodní citace mě chytla za srdce:
Člověk musí respektovat život. Všechny síly života. Ty lepší i ty horší, bohužel i ty nejhorší. Někdy život připomíná obrovské vlnobití, které je nutné přežít a přestát. Nelze se vyhnout tomu nejhoršímu. A zase, bohužel, nás otuží jen nebát se nebo i se strachem vstoupit do bouřícího moře, a pak za odměnu vychutnat, když se vody utiší. Mezi tím si lízat rány a chystat se na další kalamity. Málokdo má tolik štěstí, aby vyplouval jen na tiché moře.
Arnošt Lustig, O literatuře
To je tak pravdivé, krásné a smutné, jako život sám.
Aneb jak říkal Evald Schorm: „Všechno je to marnost nad marnost, a člověk musí mnoho trpět, než všechno prohraje."
Budu se těšit na shledanou v budoucnu a za vše moc děkuji.
S pozdravem Martina Tůmová
Moc Ti děkuji za úpravu začátku příběhu Nezvaný host, je to mnohem lepší, a také za knihu Živel Lustig. Hned jsem ji otevřela. Úvodní citace mě chytla za srdce:
Člověk musí respektovat život. Všechny síly života. Ty lepší i ty horší, bohužel i ty nejhorší. Někdy život připomíná obrovské vlnobití, které je nutné přežít a přestát. Nelze se vyhnout tomu nejhoršímu. A zase, bohužel, nás otuží jen nebát se nebo i se strachem vstoupit do bouřícího moře, a pak za odměnu vychutnat, když se vody utiší. Mezi tím si lízat rány a chystat se na další kalamity. Málokdo má tolik štěstí, aby vyplouval jen na tiché moře.
Arnošt Lustig, O literatuře
To je tak pravdivé, krásné a smutné, jako život sám.
Aneb jak říkal Evald Schorm: „Všechno je to marnost nad marnost, a člověk musí mnoho trpět, než všechno prohraje."
Budu se těšit na shledanou v budoucnu a za vše moc děkuji.
S pozdravem Martina Tůmová
Dano,
díky za tvé citáty z Arnoštových knih a myšlenek. Jsi úžasná, že vyzobaváš jeho démanty literatury, všem nám je dáváš na dlani a my si můžeme znovu a opět říkat, jak hluboké byly jeho zážitky a jak ON byl skvělý, že nám je tu zanechal. Tak aktuální pro každou dobu.
Hana Salajková
 |
| 8. lekce dlouhodobého kurzu psaní cestopisů 8. 8. 2023 |
- Cestopis nesmí být nuda
- Nutný je poutavý název
- Začátek musí být zajímavý, je dobré krátce shrnout co čtenáře čeká a tím zvýšit jeho zvědavost (vtáhnout ho do děje)
- Jít přímo k věci, žádné dlouhé vysvětlování, proč jsme tam jeli a jaká byla cesta. Zdlouhavé popisy čtenáře nezajímají
- Je dobré psát v přítomném čase a nepoužívat trpný rod. Nepsat dlouhá souvětí, raději věty krátké a psát odstavce
- Fotky a mapky do cestopisu patří, ale jen kvalitní
- Psát i o emocích
- Dodržovat časovou posloupnost a neskákat z jednoho a druhé, čtenář se pak ztratí
- Je dobré použít přímou řeč
- Neuvádět zbytečné množství osob
- Nutný je poutavý název
- Začátek musí být zajímavý, je dobré krátce shrnout co čtenáře čeká a tím zvýšit jeho zvědavost (vtáhnout ho do děje)
- Jít přímo k věci, žádné dlouhé vysvětlování, proč jsme tam jeli a jaká byla cesta. Zdlouhavé popisy čtenáře nezajímají
- Je dobré psát v přítomném čase a nepoužívat trpný rod. Nepsat dlouhá souvětí, raději věty krátké a psát odstavce
- Fotky a mapky do cestopisu patří, ale jen kvalitní
- Psát i o emocích
- Dodržovat časovou posloupnost a neskákat z jednoho a druhé, čtenář se pak ztratí
- Je dobré použít přímou řeč
- Neuvádět zbytečné množství osob
Bohuna Kopřivová
Ahoj Dano!
Doufám, že to, co jsem o Tvých kurzech píšu, nebude příliš patetické 😊. Ale napadlo mě to v noci, když jsem nemohla usnout po večerním čtení našich tabu:
Mám v břiše nějaký, zatím nepojmenovaný, orgán. Nikdy jsem o tom s nikým nemluvila, tak ani nevím, jestli ho mají všichni. Asi ano, jen ho možná mají jinde než já. Ale umístění není důležité. Vím o něm odjakživa. Vzpomínám si, kdy jsem ho začala vnímat poprvé. Seděla jsem s tátou na zahradě. Vlahý jarní podvečer, táta spokojeně pokuřuje. Právě mě totiž učil naroubovat jabloň a naočkovat růži. Teď budu celé léto napnutě čekat, jestli se moje rouby a očka uchytí.
Mám v břiše nějaký, zatím nepojmenovaný, orgán. Nikdy jsem o tom s nikým nemluvila, tak ani nevím, jestli ho mají všichni. Asi ano, jen ho možná mají jinde než já. Ale umístění není důležité. Vím o něm odjakživa. Vzpomínám si, kdy jsem ho začala vnímat poprvé. Seděla jsem s tátou na zahradě. Vlahý jarní podvečer, táta spokojeně pokuřuje. Právě mě totiž učil naroubovat jabloň a naočkovat růži. Teď budu celé léto napnutě čekat, jestli se moje rouby a očka uchytí.
Cítím takové vnitřní vzrušení, nedočkavost, ale i velkou spokojenost. Do té doby neznámá směsice pocitů se rodí někde uprostřed břicha a rozlévá se mi po celém těle. Táta si všiml mého rozpoložení a hned mi to vysvětlil:
„To je pocit z dobře vykonané práce. Tak je to vždycky, když tě těší to, co děláš.“
Tento okamžik jsem si uložila hluboko do paměti. Tak hluboko, že jsem na něho časem pozapomněla.
Přešla léta, puberta, první lásky, první polibky, první sex. Pak svatba, děti…všechny tyto okamžiky byly šťastné. Ale to je jiné štěstí, sídlí a rozlévá se u mě v těle z jiného místa. Jak už to tak bývá, střídá se během života dobré i špatné, pocity se míchají. Štěstí už nebývá tak intenzivní, a intervaly mezi šťastnými okamžiky se prodlužují. Nahrazuje ho spokojenost. Pozdně střední věk už se jeví jako vyvážené období, bez větších emočních výkyvů.
 |
| Brno 2018 |
První úkol byl jednoduchý: napsat povídku na dané téma. Bylo to raz dva. Co ovšem bylo zvláštní, že jsem po dokončení zase ucítila ten podivný pocit v břiše. Jako tenkrát na jaře. Na rozdíl od žlučníku, který ukládá nevyřčenou zlost a formuje si ji do malých, ostrých kamínků, tento můj orgán funguje úplně jinak. Usazuje mi úsměv na tvář, činí mě velkorysou, nadšenou, až altruistickou. Bezelstné dětské štěstí mě celou vyplní. Zvenčí to možná vypadá, že jsem požila nějakou návykovou látku ve větším, než malém množství.
A já se tak i cítím. A cítím se tak už pořád, protože díky Daně a mým spolužákům ze psaní jsem obklopena, byť i virtuálně, úžasnými lidmi, se kterými se vznášíme na stejných vlnách. Můj nepojmenovaný orgán vytrvale pumpuje do organismu dopamin, endorfin, serotonin, a bůh ví, co ještě. Při psaní jsem zase malá holka, která právě naočkovala svou růži, a netrpělivě čeká, jestli vykvete.
 |
Jako požitkář a kromě knih a psaní i milovník jídla, bych pocity z navštěvování Kurzů tvůrčího psaní vyjádřil takto:
Účastí na prvním víkendovém kurzu jsem objevil novou luxusní restauraci s mou nejoblíbenější kuchyní. Přečetl jsem si se zájmem ve vitríně jídelní lístek, nahlédl oknem a cítil vzdáleně lákavou vůni božských jídel.
Absolvováním první čtyřdenní literární dílny (pro mě Nové město na Moravě a Horácká Galerie) jsem vstoupil dovnitř, okusil jsem skvostné mnohachodové degustační menu všech možných chutí a poznal úžasné číšnice a číšníky.
Účastí na prvním víkendovém kurzu jsem objevil novou luxusní restauraci s mou nejoblíbenější kuchyní. Přečetl jsem si se zájmem ve vitríně jídelní lístek, nahlédl oknem a cítil vzdáleně lákavou vůni božských jídel.
Absolvováním první čtyřdenní literární dílny (pro mě Nové město na Moravě a Horácká Galerie) jsem vstoupil dovnitř, okusil jsem skvostné mnohachodové degustační menu všech možných chutí a poznal úžasné číšnice a číšníky.
Pravidelným navštěvováním dlouhodobého kurzu jsem se stal v této luxusní gastronomicko-literární perle „štamgastem“ v nejlepším smyslu tohoto slova. Své oblíbené pokrmy a dorty už teď pojídám v neomezeném množství - někdy dokonce proti bontonu - jen tak polévkovou lžící. Fotím si selfíčka s majitelem, tykám si s kuchařem, občas mu i kecám do vaření. On mi naslouchá a tu a tam mě nechá i „oblíznout vařečku a dojíst krém…“
Ovšem vše s řádem, podle pravidel a za vzájemného respektu.
K tomu zjišťuji, že se ve svém věku (50 let) těmito kurzy i vzdělávám!
K tomu zjišťuji, že se ve svém věku (50 let) těmito kurzy i vzdělávám!
V tomto už dlouhou dobu neškolním věku a zkušeností se všemi možnými stupni školní výuky, různých firemních i nefiremních školení, se mi nejpříjemnějším možným způsobem rozšiřují obzory. A to nejen kurzy samotnými, ale hlavně pestrou směsicí osobností, charakterů, zkušeností, věků, názorů a smyslů pro humor i vážno mých nových přátel a spolužáků…
Marek Bucko
Ahoj Dano,
něco jsem o těch levobočcích napsala, jestli se to bude dát použít. Uprav si to samozřejmě, jak budeš potřebovat. Jinak jsem po Loučeni zjistila, že Thurn Taxisové nechali stoupu i v Bruselu. Máme tu výstaviště Tour a Taxis, jen mě předtím nenapadlo, že se to jmenuje po nich:
Moc zdravím.
Hana Hermanová
něco jsem o těch levobočcích napsala, jestli se to bude dát použít. Uprav si to samozřejmě, jak budeš potřebovat. Jinak jsem po Loučeni zjistila, že Thurn Taxisové nechali stoupu i v Bruselu. Máme tu výstaviště Tour a Taxis, jen mě předtím nenapadlo, že se to jmenuje po nich:
Moc zdravím.
Hana Hermanová
Ahoj Dano,
díky za velmi zajímavě vedený víkendový kurz kreativního psaní. Je trochu s podivem, že to zásadní heslo, které z něj pro mne vyplynulo je: "nedělat literaturu". V kontextu kurzu to znamená, že čím více se jako autor snažím do textu implementovat další a další úžasná opisná slova, tím více se text stává přebujelý, zašmodrchaný a nevěrohodný. Neteče to.
díky za velmi zajímavě vedený víkendový kurz kreativního psaní. Je trochu s podivem, že to zásadní heslo, které z něj pro mne vyplynulo je: "nedělat literaturu". V kontextu kurzu to znamená, že čím více se jako autor snažím do textu implementovat další a další úžasná opisná slova, tím více se text stává přebujelý, zašmodrchaný a nevěrohodný. Neteče to.
Čtenář se ztrácí. Pointa uniká. Autor se hroutí.
Jak na to tedy po kurzu půjdu?
Rozmyslím si, co má být poučení z příběhu a z jakých cihel bude vystavěn (nejsem Hemingway). Jinými slovy. Co je onen diamant, který má být vybroušen k dokonalosti. Uchopím onu myšlénku, vykoumám, kudy do ní vstoupím, co bude zápletkou a jak to celé rozuzluji. Před příběh pak vymyslím atraktivní nadpis, který bude pro čtenáře neodolatelným lákadlem. Ten podpořím superšťvnatou první větou, která ho dokonale zaháčkuje a pak další a další, které jej po vzoru detektivky nepustí až do samého konce. No, a vzhledem k tomu, že je to příběh, nebudu se přespříliš zabývat pravdou. Mírné posuny ku prospěch jasnosti a atraktivity vřele uvítám. Je možné, že to tím celé přenesu v čase či prostoru jinam nebo vymetu nějakou z původních postav. Co naplat. Hlavně, že čtenář bude mít cestičku k vlastní emoci umetenou.
No, pak přijde na řadu (dámy prominou) sračkoměr. Ne, to je málo. Použiji sračkomet! Mé druhé, drsnější já. S jeho pomocí nekompromisně odstřelím vše, co příběh neposouvá, není pro něj podstatné, opakuje se, kudrnatí, zavádí či brzdí. Hotovo.
Na scénu konečně vstoupí první posluchač. Já - sám autor. Při čtení nahlas se mi samotnému bezesporu vyjeví to, co šmodrchá jazyk, co není pochopitelné, čemu sám nevěřím. A budu brousit, leštit a cizelovat. Hotovo.
No, pak přijde na řadu (dámy prominou) sračkoměr. Ne, to je málo. Použiji sračkomet! Mé druhé, drsnější já. S jeho pomocí nekompromisně odstřelím vše, co příběh neposouvá, není pro něj podstatné, opakuje se, kudrnatí, zavádí či brzdí. Hotovo.
Na scénu konečně vstoupí první posluchač. Já - sám autor. Při čtení nahlas se mi samotnému bezesporu vyjeví to, co šmodrchá jazyk, co není pochopitelné, čemu sám nevěřím. A budu brousit, leštit a cizelovat. Hotovo.
... o několik dní později...
Znovu text otevřu a s odstupem času přečtu. Možná, že se mi zase vyjeví něco, co si zaslouží drobnou korekci. Fajn.
... a o dalších pár dní později ...
(to už je ale pro opravdové fajnšmekry)
Vydám se podebatovat s přáteli o svém novém textu do kurzu tvůrčích psavců podle Arnošta L. To bude jízda :)
Ještě jednou vřelé díky a někdy, někde naviděnou
Martin Růžička
Znovu text otevřu a s odstupem času přečtu. Možná, že se mi zase vyjeví něco, co si zaslouží drobnou korekci. Fajn.
... a o dalších pár dní později ...
(to už je ale pro opravdové fajnšmekry)
Vydám se podebatovat s přáteli o svém novém textu do kurzu tvůrčích psavců podle Arnošta L. To bude jízda :)
Ještě jednou vřelé díky a někdy, někde naviděnou
Martin Růžička
 |
| 7. lekce on-line kurzu psaní cestopisů s Danou a Petrem 25. 7. 2023 |
Jaké cestopisy mám rád? Ty, kde je mi autor blízký, kdy ho chápu. Kdy rozumím jeho pohledu na svět, jeho výběru situací a zážitků. Máme stejné hrdiny. Historická místa, která chceme navštívit. Události, které obdivujeme. Oba plánujeme strávit noc v blízkosti bohů na vrcholu Olympu, přeplavat Hellespont jako lord Byron, navštívit Ladakh nebo vystoupat na Matterhorn.
Jsem asi napořád ovlivněn knížkami, které jsem četl jako teenager: tituly z otcovy knihovny. Autory a knihami ještě nezasaženými inflací cestopisné literatury a pojmu dobrodružství: Hemingway, Hanzelka a Zikmund, Thor Heyerdahl a pro mě hlavně Richard Halliburton.
Vlajkovou lodí je jeho "Královskou cestou za romantikou", knížka, kterou jsem poprvé a bez dechu četl 50 let po autorově smrti a kterou, než se stala slavnou, odmítlo 10 velkých amerických nakladatelství. Začíná takhle:
"Konečně přišel do Princetonu máj. Zcela nepochybně. Ševelivý vánek dokořán otevřenými okny plnil naši kolej svěžími vůněmi kvetoucích jabloňových sadů a nehmotnou lahodou rašících stromů a květin...."
O pár odstavců dál:
V té době mi bylo 16
Žil jsem v komunistickém Československu a představa, že je možné cestovat podle jakéhokoliv rozmaru, jen tak, s pasem v ruce, byla stejně reálná jako cesta pana Broučka na Měsíc.
Pod noční oblohou, v kaštanové aleji u gymnázia, knížku v ruce, pod milosrdným světlem sodíkových lamp, snil jsem o cestování. Kdyby mi tehdy někdo tvrdil, že o čtvrt století později bude můj pas s dvouocasým lvem patřit do první desítky těch, které nejlépe odemykají cizí země, považoval bych ho za blázna.
Něco o penězích. Richard Halliburton na cestě z Kašmíru do Ladakhu:
"Kdybyste šetřili a cestovali rychle, mohli byste ten výlet oba pořídit za 150 dolarů," poučil nás informátor. Udělaly se nám mžitky před očima. Měli jsme daleko míň než pětasedmdesát dolarů. Ale zato jsme se vytasili s originální myšlenkou: "My jsme novináři," přiznal jsem "a chceme tu cestu podniknout, abychom získali materiál k reportáži. Co napíšeme, uveřejní několik časopisů..."
Jakožto prozíravý mladý muž pochopil pan vedoucí cenu naší nabídky a uvolil se vybavit nás zdarma vším nezbytným včetně základních potravin...Dovolte mi mi tedy, abych hned na tomto místě prohlásil, že CIVILNÍ A VOJENSKÁ INFORMAČNÍ KANCELÁŘ VE ŠRÍNAGARU JE NEJPROZÍRAVĚJŠÍ A NEJOCHOTNĚJŠÍ CESTOVNÍ A UBYTOVACÍ AGENTURA V KAŠMÍRU
V březnu 1939 poslal Richard Halliburton do světa svoji poslední zprávu:
Z paluby džunky Mořský drak, na které se plavil přes Tichý oceán. Vysílačka zachytila tahle slova: „Bouře od jihu, déšť. Silné poryvy vichřice. Zábradlí na návětrné straně pod vodou. Lůžka mokrá. Stěží udržujeme kurs. Mám se báječně. Přál bych vám, abyste byli na mém místě. Stop."
Pacifik ho už nepustil. Někde v jeho nekonečnu zemřel. O pár dní později v Evropě zaniklo Československo a spolu s ním i etapa cestování před druhou světovou válkou.
Martin Paruch
V té souvilosti posílám reportáž z davoského sanatoria namixovanou ukázkami textů Thomase Manna, který tu napsal svůj slavný román Kouzelný vrch, jak jsme o tom mluvili. A také nabízím vydařenou příhodu, jak španělská důchodkyně z města Borja "zrestaurovala" fresku Ježíše Krista.
Dana
Milá Danuško,
Jsi životabudič a ani to možná o sobě nevíš. Kdyby Tě poznalo víc lidí, jistě by se spotřeba kávy, pervitinu i kokainu významně snížila. Myslím, že máme podobné životní krédo.
Není nad to, posílit a podepřít toho druhého. Jsem rád, že mi Tě osud postavil do cesty.
Olda Voženílek
Jsi životabudič a ani to možná o sobě nevíš. Kdyby Tě poznalo víc lidí, jistě by se spotřeba kávy, pervitinu i kokainu významně snížila. Myslím, že máme podobné životní krédo.
Není nad to, posílit a podepřít toho druhého. Jsem rád, že mi Tě osud postavil do cesty.
Olda Voženílek
 |
| 6. lekce on-line kurzu psaní cestopisů s Danou a Petrem 11. 7. 2023 |
V životě jsem mnoho knih nepřečetla. Vždycky jsem, asi podvědomě, upřednostňovala vlastní zážitek s jeho osobní hloubkou poznání. První kniha, kterou jsem ovšem ještě v raném dětství přečetla celou, byla ohromná velikostí i obsahem: Objevení Indie od Džaváharlála Néhrúa. Není to sice tak úplně cestopis. Ale objevila jsem díky ní svět, o jakém jsem neměla tušení - Indie se všemi souvislostmi a historií z nezápadního úhlu pohledu. Pochopila jsem, že nebyl jen starý Řím, že existuje pro jiné lidi úplně jiný pupek světa, než ten náš. Asi už vždycky zůstane mou nejdůležitější knihou a doporučuji ji všem vášnivým poznavačům světa.
U nás v knihovně se, jak jsem později zjistila, ocitla od mého milovaného dědy. Nevím, jestli si ji přinesl z Leopoldova, nebo z Jáchymova. Díky svým kapitolám o boji za svobodu tehdejších Indů proti britské kolonizační moci, upevňovala ve víře ve vítězství nad tehdejším komunistickým režimem i naše politické vězně, mezi které děda patřil. A cenzuře přišla neškodná.
Nakonec, pravděpodobně, i díky Objevení Indie, jsem dostala velkou chuť poznávat svět. Fascinovaná Indií jsem později propadla také reportážním Pavly Jazairiové a jejímu řemeslnému kouzlení s hlasem, slovy i místy a stala se mou královnou cestopisů.
Nakonec, pravděpodobně, i díky Objevení Indie, jsem dostala velkou chuť poznávat svět. Fascinovaná Indií jsem později propadla také reportážním Pavly Jazairiové a jejímu řemeslnému kouzlení s hlasem, slovy i místy a stala se mou královnou cestopisů.
A teď otázka: Co chcete, Pavlinu horší nebo tu lepší verzi?
Začnu tou horší.
Pavlu Jazairiovou, mou celoživotní cestovatelskou hrdinku jsem osobně potkala v roce 2010 v Olomouci, na autogramiádě jejího posledního tehdejšího cestopisu s názvem: 8 511 970 km2 Brazílie. Mě bylo v té době asi pětatřicet. Přiběhla jsem na poslední chvíli. Ona neměla čas ani na další otázky, ani na více podpisů, ani na má slova uznání a obdivu, když jsem ji chtěla v minutě sdělit, všechny ty emoce, které byly ve mně nastřádané, za celá léta co ji znám. Asi to tak nějak v životě chodí. Potkáte svoji ikonu v realitě a celý sen o ní se vám v pár vteřinách rozplyne. Byla jsem z toho zážitku rozmrzelá a zaskočená.
Ale jak léta běží, stejně se ve vzpomínkách vracím ke všemu tomu dobrému, jak jsem jí znala. K těm fascinujícím cestopisům, které, řekla bych, až přednášela, na vlnách Českého rozhlasu v letech mého dětství. Tehdy, ještě v dobách vrcholící totality působily její příspěvky v poledním Zápisníku zahraničních zpravodajů jako okamžitá teleportace z šedi, na orientálním koberci, rovnou do míst tak exotických a vzdálených jak jen fantazie dovolila.
Píše se tak rok 1985, obvyklá sobota, úklid, vaření a smažení, Zákruta a v tom se u nás doma vše ztišuje a zastavuje. Otevřené okno, vlající záclona a můj pohled do zahrady a ještě dál, tam do jiných světů. Moje bujná představivost dostává s každým jejím slovem novou energizující injekci. Z rádia se ozývalo: „Čistě bílý mramor je dokonalý až k hladké průsvitnosti, ohlazený jak prsy žen, ohebných tanečnic s kulatými boky; vše je bílé a jemně tvarované, růžice hvězd a velký lotosový květ, rozvíjející se na stropě...“
Hlas tak podmanivý. Byla to její dikce? Jistě, ale nejen to. Někdy věcně úderná plná faktů, jindy se slovy tak ladně poetickými, nechávajícími prostor a čas vlastní fantazii. V popisech míst si jemně všímala bodů, které vám, jen právě tak rychle jak je potřeba, pomáhají pohybovat se prostorem, o kterém píše a kam jste doopravdy nikdy nevkročili. A v té chvíli máte pocit, jako že tam stojíte a s rouškou na očích jste jako slepec veden prostorem, dotýkáte se předmětů, cítíte ty orientální vůně a váš pohled se jakoby zastavuje o místa a osoby, které jsou právě tím nejzajímavějším, co vaši pozornost přirozeně přitáhne.
Její rytmus byl můj rytmus. Kde stačilo slovo, řekla jen slovo. Tečka. Kde podrobný popis, dostali jste jej. Kde bylo dobré položit si otázku. Přišla. Paradoxy a pravda místa, často nalezená v absolutním kontrastu okolních dějů nemusela být vůbec líbivá, byla často surová a radikální, jako popisovaná, někdy „Bohem zapomenutá“ místa.
„Bráhmani – nebo lidé, kteří se za ně vydávají – nás nutí odříkávat svaté formule a žádají peníze, lhostejno, že nejsme hinduisté. Pouť je obchod, řev z kazet, stovky prodavačů. Kazatel přednáší na mikrofon, sluha vybírá peníze. Vesničané v bílých zapraných turbanech poslouchají. Žena vyndala prs s širokou bradavkou a podala jej dítěti. Napilo se a odběhlo, ona sedí s prsem obnaženým, chvíli trvá, než se zakryje.
U jídelen zbožný muž kupuje chudým oběd. Získá tím velkou zásluhu a zlepší si karmu. Rozdává nadýchané placky smažené v oleji – purí, k tomu vařenou zeleninu na misce z listu. Také starý asketa sádhů chce jíst – odmítá peníze, požaduje kilo rýže a kilo čočky. Ne, ať to převezme Jiří a podá mu to: dar jídla platí jen z ruky do ruky.
Žebráci! Staří lidé, muži a ženy, sedí na zemi, podobní chomáčům hadrů, hledí dychtivě na jídlo. Je jich tolik! Stačí nejmenší pohyb, hned se srocují, připomínají hmyz. Děti dostaly jablko, jsou hezké, klučina se směje a mává. Cesta po břehu pokračuje k Božím stopám. Tam má Ganga nevětší očisťující moc, neboť právě na tomto místě opouští hory a vlévá se do rovin.
Ženy z Rádjastánu s obrovskými náramky až nad lokty přivezly své nebožtíky, sypou do řeky popel s kostičkami. Chlap v turbanu nabírá vodu, pomalu ji lije zpět, třikrát se otáčí. Do vody zase hodí všechno, obětiny i obal od svačiny. Je horko, voda příjemně studí. …. Jak neuvěřitelně široká a prudká je Ganga! Kluk se drží nafouklé duše a uprostřed řeky, unášen proudem, se na ni staví. Stmívá se, dav na břehu v očekávání modlitby houstne, lidé pouštějí lodičky z listů s hořícím světélkem. Každý pozoruje tu svou. Kam dopluje? Nezhasne lampička? Je vlhko, padla večerní rosa...“
Začnu tou horší.
Ale jak léta běží, stejně se ve vzpomínkách vracím ke všemu tomu dobrému, jak jsem jí znala. K těm fascinujícím cestopisům, které, řekla bych, až přednášela, na vlnách Českého rozhlasu v letech mého dětství. Tehdy, ještě v dobách vrcholící totality působily její příspěvky v poledním Zápisníku zahraničních zpravodajů jako okamžitá teleportace z šedi, na orientálním koberci, rovnou do míst tak exotických a vzdálených jak jen fantazie dovolila.
Píše se tak rok 1985, obvyklá sobota, úklid, vaření a smažení, Zákruta a v tom se u nás doma vše ztišuje a zastavuje. Otevřené okno, vlající záclona a můj pohled do zahrady a ještě dál, tam do jiných světů. Moje bujná představivost dostává s každým jejím slovem novou energizující injekci. Z rádia se ozývalo: „Čistě bílý mramor je dokonalý až k hladké průsvitnosti, ohlazený jak prsy žen, ohebných tanečnic s kulatými boky; vše je bílé a jemně tvarované, růžice hvězd a velký lotosový květ, rozvíjející se na stropě...“
(V severní Indii, Praha 2004).
Její rytmus byl můj rytmus. Kde stačilo slovo, řekla jen slovo. Tečka. Kde podrobný popis, dostali jste jej. Kde bylo dobré položit si otázku. Přišla. Paradoxy a pravda místa, často nalezená v absolutním kontrastu okolních dějů nemusela být vůbec líbivá, byla často surová a radikální, jako popisovaná, někdy „Bohem zapomenutá“ místa.
„Bráhmani – nebo lidé, kteří se za ně vydávají – nás nutí odříkávat svaté formule a žádají peníze, lhostejno, že nejsme hinduisté. Pouť je obchod, řev z kazet, stovky prodavačů. Kazatel přednáší na mikrofon, sluha vybírá peníze. Vesničané v bílých zapraných turbanech poslouchají. Žena vyndala prs s širokou bradavkou a podala jej dítěti. Napilo se a odběhlo, ona sedí s prsem obnaženým, chvíli trvá, než se zakryje.
U jídelen zbožný muž kupuje chudým oběd. Získá tím velkou zásluhu a zlepší si karmu. Rozdává nadýchané placky smažené v oleji – purí, k tomu vařenou zeleninu na misce z listu. Také starý asketa sádhů chce jíst – odmítá peníze, požaduje kilo rýže a kilo čočky. Ne, ať to převezme Jiří a podá mu to: dar jídla platí jen z ruky do ruky.
Žebráci! Staří lidé, muži a ženy, sedí na zemi, podobní chomáčům hadrů, hledí dychtivě na jídlo. Je jich tolik! Stačí nejmenší pohyb, hned se srocují, připomínají hmyz. Děti dostaly jablko, jsou hezké, klučina se směje a mává. Cesta po břehu pokračuje k Božím stopám. Tam má Ganga nevětší očisťující moc, neboť právě na tomto místě opouští hory a vlévá se do rovin.
Ženy z Rádjastánu s obrovskými náramky až nad lokty přivezly své nebožtíky, sypou do řeky popel s kostičkami. Chlap v turbanu nabírá vodu, pomalu ji lije zpět, třikrát se otáčí. Do vody zase hodí všechno, obětiny i obal od svačiny. Je horko, voda příjemně studí. …. Jak neuvěřitelně široká a prudká je Ganga! Kluk se drží nafouklé duše a uprostřed řeky, unášen proudem, se na ni staví. Stmívá se, dav na břehu v očekávání modlitby houstne, lidé pouštějí lodičky z listů s hořícím světélkem. Každý pozoruje tu svou. Kam dopluje? Nezhasne lampička? Je vlhko, padla večerní rosa...“
(V severní Indii, Praha 2004).
Tak takový by byl můj oblíbený cestopis, popisný i emočně laděný. S historickými souvislostmi i hloubkou vrstev a témat, které mně osloví.
Tak takový by byl můj oblíbený cestopis, popisný i emočně laděný. S historickými souvislostmi i hloubkou vrstev a témat, které mně osloví.
Jarmila Meera Williams
 |
| 6. lekce prezenčního kurzu v Akademii ČTK s Natašou 29. 6. 2023 |
Renata Urbanová
O sexu se mnozí začínající autoři velmi ostýchají psát. A skutečně, toto téma, které je v podstatě každodenní součástí našich životů, není snadné. Ale protože každodenní součástí opravdu je, nemůžeme se erotice ani v literatuře vyhnout. Můžeme to však zvládnout s grácií i vtipem. Hodně pomáhají metafory. Uvědomujete si třeba, že jednou z nejerotičtějších písní, kde se naprosto jasně mluví o lehkovážné sexuální rychlovce, je nádherná moravská lidová Když jsem šel z Hradišťa?
Jak psát milostné scény, učil rád Arnošt Lustig.
„Často jsme si vyměňovali pohledy ženy a muže na intimní věci, které jsem neprobírala nikdy s nikým jiným,“ přiznává v knize Živel Lustig Dana Emingerová:
Chystali jsme spolu knihu a pracovali na ní v kavárně hotelu Union. Jednou si Arnošt nechal donést bramboračku s hříbky. Když bylo jídlo na stole, ponořil do talíře lžíci a ztišil hlas, aby nás okolní hosté neslyšeli: „Víš, musím do jedné povídky napsat, jak to ženám chutná...“
Bylo zřejmé, že houby v polévce tím určitě nemyslí. Cítila jsem, jak rudnu, zatímco Arnošt mi svěřoval, co pro chlapa představuje vůně a chuť ženy. A že by to potřeboval vědět i naopak.
„Je to sladký, slaný nebo hořký?“„Asi podle toho, jestli sníš večer slanečky nebo jahodové knedlíky,“ snažila jsem se.
„Víš, jednou jsem to ochutnal a bylo to pěkně hnusný.“
„Když miluješ, takhle nepřemýšlíš.“
„K čemu bys to přiblížila?“
„Barvou snad k perleti.“
„Jakoby to drhlo na jazyku. Dá se ta chuť s něčím srovnat?“
„Se smetanou, zeleným banánem...“
„Pocem, ty seš potvora.“
„Dužina nezralého banánu taky drhne na jazyku, je trochu hořká jako čaj. Ale jinak se to k ničemu přirovnat nedá. Prostě tam napiš, že to má chuť milovaného muže.“
„Díky,“ radoval se. „Přesně tohle tam napíšu.“
„Víš, jednou jsem to ochutnal a bylo to pěkně hnusný.“
„Když miluješ, takhle nepřemýšlíš.“
„K čemu bys to přiblížila?“
„Barvou snad k perleti.“
„Jakoby to drhlo na jazyku. Dá se ta chuť s něčím srovnat?“
„Se smetanou, zeleným banánem...“
„Pocem, ty seš potvora.“
„Dužina nezralého banánu taky drhne na jazyku, je trochu hořká jako čaj. Ale jinak se to k ničemu přirovnat nedá. Prostě tam napiš, že to má chuť milovaného muže.“
„Díky,“ radoval se. „Přesně tohle tam napíšu.“
Povídka Arnošta Lustiga pro Magazín Dnes, 12. srpna 2010:
Jednou se mě zeptal, jak to chutná. Řekla jsem, že jsem ochutnala jen jeho. Byl v něm celý svět chutí a příchutí, jako je možná celý svět v jednom člověku. Chutnal mi nejčastěji jako oblaka. Jako hodiny před tím, než se spustí déšť. Hustý, silný a přece měkký. Někdy mi chutnal jako zperlený, zpěněný čaj, když se přelije z koflíku do koflíku anebo z konvice. Jako by člověk ochutnal perly v tekuté podobě. Mírně nahořklé, maličko jako vybraná smetana, ale nepopsatelně krásné.
Jednou se mě zeptal, jak to chutná. Řekla jsem, že jsem ochutnala jen jeho. Byl v něm celý svět chutí a příchutí, jako je možná celý svět v jednom člověku. Chutnal mi nejčastěji jako oblaka. Jako hodiny před tím, než se spustí déšť. Hustý, silný a přece měkký. Někdy mi chutnal jako zperlený, zpěněný čaj, když se přelije z koflíku do koflíku anebo z konvice. Jako by člověk ochutnal perly v tekuté podobě. Mírně nahořklé, maličko jako vybraná smetana, ale nepopsatelně krásné.
Potom zavoněl poválený vřes, ohnutá stébla pod její hlavou škrábala, slunce jasně svítilo na zavřené oči a on do smrti nezapomene na křivku jejího hrdla a na její hlavu vtisknutou do kořínků vřesu, na její rty, které se drobounce samy od sebe pohybovaly, a na třepotající se řasy očí pevně zavřených před sluncem a před vším; pro ni bylo všechno rudé, oranžové a zlatavě rudé, protože jí slunce dopadalo na zavřené oči, všechno mělo onu barvu, všechno, co je naplňovalo, co přijímala i co dávala, všechno mělo onu barvu, všechno mělo barvu té slepoty. Pro něho to byl temný průchod, který nevede nikam, pak znovu nikam, pak zase nikam, ještě jednou nikam, pořád nikdy nikam, lokty těžce spočívají na zemi a pořád to nikam, tmavé, věčné, nekonečné nikam, ustavičné, neustálé, nevědomé nikam, znova a zas a zas to nikam, a už trýznivé a znovu opakované nikam, nesnesitelné znovu a znovu a znovu stupňované nikam, které najednou v horké, vítězné vlně zmizelo, čas se úplně zastavil a najednou tam byli oba, v tom zastaveném čase, a on ucítil, jak země pod nimi zmizela a je pryč. Potom ležel na boku s hlavou zabořenou do vřesu, cítil vůni vřesu, vůni jeho kořínků, vůni země, vřesem pronikalo slunce, vřes ho škrábal do nahých ramenou a do boků a dívka ležela proti němu s očima ještě stále zavřenýma, ale pak je otevřela, usmála se na něho a on řekl velmi unaveně, jakoby z velké dálky, ale přátelsky:
 |
| Se třetí ženou, válečnou zpravodajkou Marthou Gellhornovou, měl Ernest zážitky ze španělské války |
A ona se usmála a docela zblízka řekla: „Ty jsi můj Inglés.“
„Já nejsem žádný Inglés,“ odpověděl lenivě.
„Ale ano, jsi,“ řekla. „Pro mě jsi můj Inglés,“ a natáhla ruce, vzala ho za uši a políbila ho na čelo.
„Tu máš,“ řekla. „Co tomu říkáš? Už tě líbám líp?“
Potom šli spolu kolem potoka a on řekl: „Já tě miluju, Maria, jsi tak půvabná, tak ohromná a tak krásná, že když jsem s tebou a miluju se s tebou, mám pocit, že bych nejradši umřel.“
„Ach,“ odpověděla. „Já pokaždé umřu. Ty ne?“
„Ne. Ale skoro. Ale cítila jsi, jak se pohnula země?“
„Ano. Když jsem umírala. Obejmi mě, prosím tě.“
„Ne. Držím tě za ruku. To mi stačí.“
„Ale ano, jsi,“ řekla. „Pro mě jsi můj Inglés,“ a natáhla ruce, vzala ho za uši a políbila ho na čelo.
„Tu máš,“ řekla. „Co tomu říkáš? Už tě líbám líp?“
Potom šli spolu kolem potoka a on řekl: „Já tě miluju, Maria, jsi tak půvabná, tak ohromná a tak krásná, že když jsem s tebou a miluju se s tebou, mám pocit, že bych nejradši umřel.“
„Ach,“ odpověděla. „Já pokaždé umřu. Ty ne?“
„Ne. Ale skoro. Ale cítila jsi, jak se pohnula země?“
„Ano. Když jsem umírala. Obejmi mě, prosím tě.“
„Ne. Držím tě za ruku. To mi stačí.“
Podíval se na ni, pak přes louku, kde lovil krahujec, a na hory, nad nimiž plynula veliká odpolední oblaka.
„A s jinými nemáš ten pocit?“ otázala se ho Maria; vedli se za ruce.
„Ne. Opravdu ne.“
„Užs jich miloval mnoho.“
„Několik. Ale ne tak jako tebe.“
„Ale takové to nebylo? Opravdu ne?“
„Bylo to pěkné, ale takové to nebylo.“
„A pak se pohnula země. Předtím se nikdy země nepohnula?“
„Ne. Nikdy. Opravdu.“
„Ne. Opravdu ne.“
„Užs jich miloval mnoho.“
„Několik. Ale ne tak jako tebe.“
„Ale takové to nebylo? Opravdu ne?“
„Bylo to pěkné, ale takové to nebylo.“
„A pak se pohnula země. Předtím se nikdy země nepohnula?“
„Ne. Nikdy. Opravdu.“
 |
| Paní Hemingwayová |
Příběh, který vypráví Naomi Woodová, má čtyři části utkané ze skutečných milostných dopisů, deníků i telegramů... z výbušných milostných trojúhelníků, na nichž ztroskotalo každé Ernestovo manželství. Každá žena bojovala o jeho srdce a místo v jeho posteli s milenkou, každý vztah sklouzl vždy od něžnosti ke zradě. Každá paní Hemingwayová věřila, že právě jejich láska bude trvat věčně. A každá z nich se hluboce mýlila. Mistrně napsaná kniha, nabitá fakty, ale současně se vznášející na vlnách fantazie, vás vtáhne přímo do vášnivého víru jejich životů.
Čtyři ženy, čtyři manželky Ernesta Hemingwaye: Hadley, Pauline zvaná Fife, Martha a Mary. Žhavé Antibes, bohémská Paříž, Londýn, Amerika, Kuba... všude tam se odehrávaly jejich lásky, vzplanutí, sňatky, nevěry a rozchody, propletené osudy kvarteta nevšedních žen, které miloval a posléze zase ztrácel světoznámý lamač srdcí a velký spisovatel.Milada
 |
| 5. lekce on-line kurzu psaní cestopisů s Danou a Petrem 27. 6. 2023 |
Ahoj!
udělám Petrovi radost tématem příštího cestopisu. Povedlo se nám získat povolení na průzkum jeskyní v izraelském vojenském pásmu poblíž hranice s Libanonem.
Michal Hejna
Já jsem úterní večer přijela domů s bolestí hlavy po dvou těžkých dvanáctihodinových službách, ale během lekce to ze mě všechno spadlo. S Petrem to děláte výborně, skvěle se doplňujete. Jako bonus se sešla fajn skupina lidí a asi cestopisy mě více baví, než psaní povídek.
Už se moc těším na další lekci.
Posílám Staromák očima holuba. Když popisuji příběh očima zvířete, musí to být uvěřitelné.
Holub musí mluvit jako holub a pes jako pes.
Hanka Kotučová
Petrovi se omlouvám za mou reakci na jeho článek. Moc si ho vážím. A jak víte, neříkám, co necítím. Čas s vámi je pro mně taková radost. Psaní miluju čím dál víc.
Ještě jsem o tom jeho příspěvku uvazovala. Mám obecně problém s texty kde je víc faktů. Neumím udržet pozornost. Nedaří se mi to. Musí tam být srdce a emoce. A to jaksi u textu, který Petr četl nejde. Ukázal nám řemeslo a tak to prostě je. Chápu. Tam na to v rychlosti není místo. Ani to pro některá periodika není žádoucí. ... a chlapy to navíc nudí.
Ještě jsem o tom jeho příspěvku uvazovala. Mám obecně problém s texty kde je víc faktů. Neumím udržet pozornost. Nedaří se mi to. Musí tam být srdce a emoce. A to jaksi u textu, který Petr četl nejde. Ukázal nám řemeslo a tak to prostě je. Chápu. Tam na to v rychlosti není místo. Ani to pro některá periodika není žádoucí. ... a chlapy to navíc nudí.
😁 Jarmila Meera Williams
 |
| 6. lekce dlouhodobého on-line kurzu psaní knih 22. 6. 2023 s Klárou |
chtěla bych ti poděkovat za to, jak vedeš tento kurz psaní. Nejde jen o materiály, které posíláš a teorii, kterou doplňuješ naše čtení, ale zejména o to, že jsi ve mně dokázala přepnout něco, co mě pudí napsat víc než jen úkol na příští hodinu. Najednou to nevnímám jako povinnost (byť příjemnou) napsat stránku či dvě dle zadání, přečíst ji, vyslechnout si zpětnou vazbu, přepsat to a založit. Najednou mi to dává smysl. Dokážu o knize přemýšlet i během dne, častěji si zapisuju, co mě napadne, protože najednou vím, kde to použiju a kam se to bude hodit (než jsem si minulý týden dopsala v autobuse veledůležitou poznámku, málem jsem přejela!!!) apod.
A v neposlední řadě jsem si dle rady z poslední hodiny své střípky zkopírovala do jednoho souboru, udělala obsah a je to mnohem lepší, protože vidím, jak to přibývá!!! Ne že bych postupovala buhvíjakým tempem, ale jde to systematicky. A jak jsi říkala nejen ty, ale slyšela / četla jsem to i od jiných lektorů / autorů - hlavně to chce pravidelně. Chápu, že to nemusí vyhovovat všem, ale mně ta systematičnost pomáhá a žene mě kupředu.
A za to Ti moc děkuji a přeji pěkný prázdninový čas plný volnočasové inspirace
.Anna Vocelová
 |
| 5. lekce dlouhodobého prezenčního kurzu 15. června 2023 1. června 2023 s Danou |
Posílám rozhovor Emericha T.T. s Egonem Maxmiliánem Thurn-Taxisem z Řezna. Snažil jsem se opravit historické chyby.
Lokalita Svatojiřského lesa a Loučeň (které se kniha týká) se mi ale líbí a chtěl jsem ji i s duchem celé povídky zachovat, tak jsem tam nechal "statovat" Huga a kosmeticky upravil. Snad jsem tím nestvořil literární Gizelu (pardon, Godzilu:-) ).
Kdyby se ještě někam do knížky o Loučeni vešlo, byl bych přešťastný, když ne, tak alespoň prosím o vyvěšení i druhé verze na web, coby důkazu, že i v povídce je třeba hlídat si nezpochybnitelná a historická fakta...Marek Bucko
Ahoj,
doplnila jsem pár fotek z kurzu na Rajče. Je jich málo, včera mne to tak pohltilo, že jsem zapomněla fotit. A hlásím se na příští cestopisy.
Renata Urbanová
doplnila jsem pár fotek z kurzu na Rajče. Je jich málo, včera mne to tak pohltilo, že jsem zapomněla fotit. A hlásím se na příští cestopisy.
Renata Urbanová
 |
| 4. lekce on-line kurzu psaní cestopisů s Danou a Petrem 13. 6. 2023 |
1. vděčné téma: po stopách...
2. jasně určit, kde se děj odehrává
3. titulek může být klidně jednoduchý
4. používej vlastní styl
5. pozor na pasiva sloves
Marek Filičko
Marek Filičko
1 nadpis táhne, ale nesmí lhát
2 nadpis nesmí být moc obecný,
3 vynechat příliš obecné charakteristiky, platící pro všechna místa,
4 vyvážit minulost s budoucností
Michal Hejna
Pojmout pohled z pohledu něčeho, někoho,
Čtenáře usadit do cestopisu, napnout ho,ale aby to bylo pravdivé
Hana Kotučová
Je treba umistit cestopis okamžitě a jasně do konkrétního místa.
Jarmila Meera Williams
Jarmila Meera Williams
pohladit ego čtenáře;
prvek současnosti v historických místech;
vyvarovat se "zde, tohoto, tady,.."
Jakub Hlaváček
1. nelhat u titulků,
2. nepopisovat,
3. bavil mě nápad po stopách,
4. místo hodit na začátek
Petr Polák
 |
| 5. lekce dlouhodobého on-line kurzu psaní knih 8.6.2023 s Danou a Klárou |
Střídáme popis, dialog, akce
Co nemá v příběhu význam, je vata a musí pryč
Kapitoly můžeme psát jako samstatné povídky se stejnými postavami. Na konci kapitoly je vždy háček na další kapitolu.
Je třeba stále sledovat dějový oblouk nejen kapitoly, ale i knihy.
Nenechte se v psaní zastavit detaily. Označte si je a pokračujte ve flow. Vždy se můžete vrátit a text upravit či doplnit.
Klára Dvořáková
Kurz psaní knih s Klárou mi vyhovuje, jak je. Tím, že se jedná o specifický typ kurzu, není podle mě možné zajistit stejný prostor pro všechny v tom smyslu, že by každý měl např. 20 minut na čtení i zpětnou vazbu, protože někdo to má na tři stránky a skvělý, jsme napjatí, nikdo se nenudí a chtěl by poslouchat dál, zatímco někdo jiný na stránku a potřebuje třeba více poradit.
Ano, někdy i zpětná vazba po dlouhém příspěvku zabere víc času, ale to podle mě k tomu patří a není to stabilně u jednoho člověka, který by byl protěžován. Prostě jak to vyjde. Kdyby se na někoho nedostalo dvakrát, vnímala bych to jako problém, takhle mi to přijde únosné:-).
Z dotazníku
 |
| Festival o psaní tvůrčím i marketingovém 3. června 2023 v Táborské |
Dobrý den,
ráda bych se přihlásila na víkendový kurz, ale mám dotaz: na Festivalu o psaní paní Emingerová četla úryvek ze života Arnošta Lustiga vztahující se k rakovině, smrti, koncentráku. Rozebírá, mluví se nebo nějak jinak se dotýkáte těchto tématů i na víkendových kurzech?
J.
Díky za vstřícnost k osobní konzultaci textu pro mou knihu, se kterým jsem strávil spoustu času.
Geniální je popis z pohledu smradu.
Díky za cenné všelikeré, různé literární postřehy.
Martin Bobek
Učíme se otesávat diamant.
První věta a nadpis jsou nejdůležitější pro získání čtenáře. Používat Hemingwayův Shitdetektor
Příběh nemusíme vyprávět chronologicky.
Vyhnout se pasivním tvarům sloves - berou textu energii podobně jako přídavná jména a příslovce.
Zaujala mě zkušenost s psaním z pohledu někoho dalšího.
Zaujala mě zkušenost s psaním z pohledu někoho dalšího.
Inspirace na tvorbu postavy.
Jak zakomponovat do příběhu představení charakteru v akci.
Edita Dvořáková
 |
| Festival o psaní tvůrčím a marketingovém 3. června 2023 v Táborské |
Důležitá je akce, popis je jen kulisa, což mi vyhovuje.
Tady se mi podařilo odhodit stud při čtení svého textu nahlas před ostatními.
Děkuji
Valentýna Valcnová
Dozvěděla jsem se, co dodává a co bere textu energii.
Důležité jsou dialogy.
Je třeba dávat pozor na to, co v příběhu musí doopravdy být.
Nepopisovat hrdinův charakter, ale ukázat vše jeho chováním.
První věta musí probudit příběh.
Nepoužívat pasivní tvary.
Lucie Kočandrlová
Důležité jsou dialogy.
Je třeba dávat pozor na to, co v příběhu musí doopravdy být.
Nepopisovat hrdinův charakter, ale ukázat vše jeho chováním.
První věta musí probudit příběh.
Nepoužívat pasivní tvary.
Lucie Kočandrlová
U zpětné vazby jsou důležité poznámky, kterých se ale autor nemusí držet.
Není nutné hrdinu popisovat - to, jak charakter jedná, mluví za něj.
První věta musí bouchnout.
K těxtu je dobré se vícekrát vrátit a mazat zbytečnosti.
Eliška Vejšová
Pochopila jsem, proč je fajn používat v textu dialog.
Důležitost první věty.
Představení charakteru akcí.
Nepoužívat zbytečně přídavná jména.
Popis je jen kulisou příběhu.
Hanka Hladká
Důležitost první věty.
Představení charakteru akcí.
Nepoužívat zbytečně přídavná jména.
Popis je jen kulisou příběhu.
Hanka Hladká
Barvité psaní očima nějaké postavy je moc zajímavé.
U popisu zvažovat, co se mi hodí a nehodí do příběhu.
Při psaní je ideální vypustit nudnou úvodní omáčku a začít zajímavou scénou.
Karlína Kořínková
První věta musí cinknout.Zpětná vazba není zlo.
Vše, co napíšeme, musí mít nějakou roli v příběhu.
Přímá řeč dává textu energii.
Místo popisu používat představení charakteru v akci.
Kamila Vlčková
Naučila jsem se, že jsou tří základní literární cihly: dialog, popis, akce
Popis by měl být krátký, vytváří kulisu pro příběh.
Je dobré psát tak, jak mluvím - nešroubovat nepřirozeně věty.
Děkuji.
Jarka Mačková
Při psaní literatury nepište příliš "literárně" = šroubovaně.
Charakter musíme představovat v akci.
Používat dialogy.
Tereza Juppová
ještě jednou moc děkuji, že jste tam byla s námi! Reference jsou skvělé!!! Během jednoho ze tří bloků na vaši přednášku byla umístěna kamera, která vaši přednášku natočila. Po sestříhání byl obsah upraven a umístěn na pickey.cz pod hlavičkou Festivalu o psaní.
Irena Lištiaková
.jpg) |
| 4. lekce dlouhodobého prezenčního kurzu 1. června 2023 s Natašou a Danou |
Naučila jsem se, že aktívní slova dávají energii a u příběhu je důležitý oblouk, aby se čtenář vyznal.
Lucie Rimarčíková
Budeme stále s našimi postavami. Dozvěděli jsme se, co dělají, když jsou samy doma. A nyní jim do jejich tajné činnosti někdo (nebo něco) vpadne. Někdo je vyruší. Jak se zachovají? Vložte do příběhu tzv. vedlejší postavu, která není zrovna přátelsky naladěná (to ale není podmínkou). Vložte okamžik překvapení - za dveřmi je manželka, tchyně, začne hořet dům, přijde povodeň, lev, lední medvěd, spadne meteorit... cokoli! (Kdo měl již druhou postavu v první verzi, napíše alternativní konec.)
Začátečníci: Napište skvělý popis (orientálního butiku očima prodejce, který pozoruje evropské turistky). Důležité je vložit pohled toho, kdo se dívá, co vidí, slyší, cítí - zapojte všechny smysly.
Začátečníci: Napište skvělý popis (orientálního butiku očima prodejce, který pozoruje evropské turistky). Důležité je vložit pohled toho, kdo se dívá, co vidí, slyší, cítí - zapojte všechny smysly.
Nataša Richterová
 |
| 3. lekce on-line kurzu psaní cestopisů s Danou a Petrem 30. 5. 2023 |
24 hodin někde - je dobrý název
-nálepky - lze porušit, když je to citát nebo přímá řeč
- neškudlit a zajít do baru
- zanedbaná infrastruktura je lepší přímo popsat
- mezititulky - stejně důležité jako titulek
Jana Venzlů
1. Místní průvodce,
Jana Venzlů
2. navštěvovat i nestandardní místa,
3. jazyky pro navázání kontaktů,
4. používat kratší věty,
5. číst cestopisy jiných autorů
Marek Filičko
Hodí se česká stopa, česká linka v zahraničí;
Marek Filičko
s místním průvodcem;
čtenář musí v textu hned vědět, kde jsem;
všechny finty (mluvit s lidmi, chodit s místními na jídlo, nestandardní místa,...)
Jakub Hlaváček
Zaujmout krátkým výstižným perexem, důležitý název,do cestopisu používat zážitky s místními, kteří nás zavedou na místa, která bychom nenavštívili,najít zajimavosti i v nezajímavých věcech
Hana Kotučová
Uvědomila jsem si, že fakta už jdou vyhledat všude.
Jakub Hlaváček
Hana Kotučová
Že text musí mít svou esenci, nádech, jednotnou příchut aby byl zajímavý.
Jarmila Meera Williams
Prolínání popisu, geografie a historie.
Lahvovník😃, česká stopa, mixovat jazyky
Martin Paruch
Důležitost "místňáka" na cestách,
Martin Paruch
muvit s lidmi,
navštívit nevšední místa,
učit se jazyky,
chodit do hospody
Bohuna Kopřivová
Bohuna Kopřivová
 |
| Jednodenní kurz v Akademii ČTK 24.5.23 |
Ahoj Dano,
ráda bych ještě jednou chtěla moc poděkovat za příjemný a hlavně kvalitně strávený den!
Zároveň posílám pár bodů, které mi z jednodenního kurzu nejvíce utkvěly v paměti.
· Čechovova flinta – co se objeví na jevišti, je potřeba později použít – nesmí to tam zůstat viset jen tak
· Rezonance – na závěr textu je dobré přidat něco, co text ukončí a nechá vyznít
· Krátké, úderné věty – přídavná jména berou energii
· Vytvořit sen a nechat tam čtenáře snít
· V textu rozvést jedno téma a netříštit na více témat (platí i u velkého počtu osob)
· Musí být jasno, co jsme psali a pro koho
Děkuju a ať se daří.
Tereza Aronová
Zároveň posílám pár bodů, které mi z jednodenního kurzu nejvíce utkvěly v paměti.
· Čechovova flinta – co se objeví na jevišti, je potřeba později použít – nesmí to tam zůstat viset jen tak
· Rezonance – na závěr textu je dobré přidat něco, co text ukončí a nechá vyznít
· Krátké, úderné věty – přídavná jména berou energii
· Vytvořit sen a nechat tam čtenáře snít
· V textu rozvést jedno téma a netříštit na více témat (platí i u velkého počtu osob)
· Musí být jasno, co jsme psali a pro koho
Děkuju a ať se daří.
Tereza Aronová
5 věcí, které jsem se naučil:
Způsoby, jakými se posouvá děj
Poměry částí textu (lepší dělení)
Úspornost ve smyslu hledání jádra tématu
Využití dialogu jako literární cihly
Využívání akcí namísto popisu akcí, zejména sloves
Bonus - flinta
Jakub Binter
Poměry částí textu (lepší dělení)
Úspornost ve smyslu hledání jádra tématu
Využití dialogu jako literární cihly
Využívání akcí namísto popisu akcí, zejména sloves
Bonus - flinta
Jakub Binter
Měla bych velký zájem o navazující kurz nebo konzultaci. Psát se mi moc chce a myslím, že mám i nápady, ale mám problém vyhradit si na psaní čas, jak jsem říkala během kurzu, a pak se mi také jakékoliv moje výtvory zpravidla zdají banální a do několika hodin je začnu nesnášet. Téma, o němž jsem mluvila na kurzu (sraz spolužáků po deseti letech od maturity, jejich vystřízlivění z představy, že jsou gymplácká elita národa a spasí svět, srážka s dospělým životem) bych ale zpracovala moc ráda a myslím, že další kurz by mě k tomu mohl motivovat.
Dej vědět, kdyby se něco takového nabízelo! Klidně i s dnešní skupinkou, ta byla moc fajn.
Áňa Štádlerová
Dej vědět, kdyby se něco takového nabízelo! Klidně i s dnešní skupinkou, ta byla moc fajn.
Áňa Štádlerová
Blanka Tollarová
 |
| 4. on-line lekce s Klárou Dvořákovou 25.5.23 |
Před čtením prosím o krátkou rekapitulaci - název knihy a dvě věty o obsahu/ději, abychom věděli, kde jsme.
Roztřídit vysypané poznámky ke knize:
Hlavní hrdina (vzhled, povolání, jestli je vegan, aj.)
Hlavní záporák (máte-li ho)
Vedlejší postavy (popisy, vzájemné vztahy)
Místo a čas (tajné dveře v obýváku, jezdí se na koni)
Zápletka (vše, co se týká hlavního děje)
Vzpomínky a flashbacky
Důležité předměty (magické objekty, důkazy z místa činu, dopis, který vyzradí nevěru apod.)
Sociální téma (šikana, drogy, domácí násilí apod.)
Kontext, souvislosti (vše, co je podstatné pro příběh, ale netýká se hlavního děje)
Ostatní (co nespadá do žádné kategorie, ale v příběhu to chcete mít)
Asi do jiné knihy (Co se nejspíš do této knížky nehodí)Napište si alespoň deset nejhorších věcí, které se mohou hrdinovi přihodit. Pak každou z nich ještě více zkomplikujte a pak ještě jednou. Případně rozdělte 5 a 5 mezi hrdinu a antihrdinu, pokud ho v příběhu máte.
Příště nás čekají prostředky knih a techniky posouvání děje.
Klára Dvořáková
tak mi moje kniha DANIELA přes Pointu vyšla...
Posílám fotky z autogramiády v Albatros Media.
Jiří Černý
Posílám fotky z autogramiády v Albatros Media.
Jiří Černý
Gratulujeme Jiřímu Černému k vydání knihy DANIELA!
Fotka je z autogramiády v Albatros Media.
Milena Pravdová
Ahoj Dani, Mili,
já to asi nevydržím, mám závislost. Závislost na lidech kolem psaní.
Myslíte, že se mohu i teď v půlce připojit ke kurzu Klárky?
Já vás asi potřebuju.
Jana Badnářová
Myslíte, že se mohu i teď v půlce připojit ke kurzu Klárky?
Já vás asi potřebuju.
Jana Badnářová
 |
| 3. lekce dlouhodobého prezenčního kurzu 18.5. 2023 s Natašou |
Na třetí lekci jsme probírali postavy, proč jsou důležité a jak je vytvořit.
Vymyslete postavu, která s vámi nemá nic společného. Jak vypadá, kolik je ji let? Čeho se bojí? Co jí dělá radost? Jako autor musíte o své postavě vědět i to, co měla ke snídani. Pak napište příběh:
Vymyslete postavu, která s vámi nemá nic společného. Jak vypadá, kolik je ji let? Čeho se bojí? Co jí dělá radost? Jako autor musíte o své postavě vědět i to, co měla ke snídani. Pak napište příběh:
Čím se zabývá vaše literární postava když ji nikdo nevidí? Skrývá něco? O čem by se rodina (spolubydlící) neměli dozvědět? Přejídá se? Volá na erotické linky? Napouští si plnou vanu horké vody v době energetické krize? Nosí spodní prádlo své ženy? Tančí po bytě tango se smetákem?
Ve 3. lekci tvůrčího psaní vznikly nové postavy - Miki, Gisela, Jaribu, Jakub, Erickson, Vladimír…
Co dělají literární postavy, když se nikdo nedívá?
Těším se na nové příběhy
!
Nataša Richterová
Ve 3. lekci tvůrčího psaní vznikly nové postavy - Miki, Gisela, Jaribu, Jakub, Erickson, Vladimír…
Co dělají literární postavy, když se nikdo nedívá?
Těším se na nové příběhy
!Nataša Richterová
 |
| 2. lekce dlouhodobého on-line kurzu psaní cestopisů 17. května 2023 s Danou a Petrem Pravdou |
Dobrý den,
posílám popis pláže, co jsme psali na mé náhradní hodině v kurzu cestopisů. Ještě musím říct, že se mi hodina moc líbila, až jsem litovala, že nejsem žádná cestovatelka
.Naučila jsem se, že :
Krátké věty jsou údernější.
Důležitý je dobrý titulek, poutavý perex a přidat fotky, mapky,pro první přitáhnutí pozornosti – název, perex, foto
Hana Hermanová
1. Používat krátké věty 2. Titulek a prex jsou nejdůležitější části
3. Cestopis může mít rozmanitou podobu
4. Nezačínat historickým diskursem
5. Nezapomenou uvést, jaké místo popisuju
Marek Filičko
Marek Filičko
Používat kratší věty, aby text tekl stále jako z jedné dílny,
dynamičnost textu,
nepouživat přechodníky
Vendula Langová
Vendula Langová
Kratší věty jsou údernější.
titulek, perex,
fotka, mapka,
pointa,
oslovení čtenáře
Jarmila Meera Williams
Jarmila Meera Williams
Děkuji za příjemný cestopisný kurz a posílám svou Kutnou Horu.
Hana Kotučová
Krátké věty; šťáva odpich a drive;
diverzifikace cestopisů;
odstavce;
další výbava ke článku (videa, mapky, ...)
Jakub Hlaváček
1. cestopis by neměl končit negativně
Jakub Hlaváček
2. detaily vtáhnou do děje
3. lepší než začínat historií je popsat místo, ať víme, kde jsme
4. fotografie může být i amatérská, ale ne blbá
5. cestopisy jsou hodně ovlivněné světem on-linu
Jana Venzlů
Jana Venzlů
Krátké věci jsou lepší,
Dobrá přímá řeč,
Mapky,
neměl by cestopis končit negativně.
titulek musí přitáhnou čtenáře
titulek musí přitáhnou čtenáře
Bohuna Kopřivová
Ještě jednou Ti děkuji za příjemně strávený čas a podepsanou knihu.
Přeji hodně nadaných a spokojených studentů na dalších kurzech.
Přeji hodně nadaných a spokojených studentů na dalších kurzech.
Naučila jsem se, že:
Jak začít psát, nerozmělnit příběh mezi více postav, nepoužívat subjektivní přívlastky (krásný, pěkný), dávat si pozor na opakující se slova, používat synonyma, nebát se přímé řeči, ta žene příběh dopředu.Jak se říká, zkusit se má všechno a já jsem ráda, že jsem kurz absolvovala.
Věřím, že už se nebudu bát sem tam napsat nějaký komentář pod článek někoho jiného, a když se podívám na jakýkoli text, že nebudu dlouho bloumat, co mi tam vadí, co tam tahá za uši.
Jarka Černíková
 |
| Víkendový kurz na Dobešce 13.-14. května 2023 |
Co jsem se naučila na víkendovém kurzu na Dobešce:
Že život je hra.
Že život je radost. I když se někdy skládá ze smutných příběhů. Ty přicházejí a odcházejí a je na nás, jak dlouho je bereme vážně. Nebo se bereme vážně.
Že psaní je vášeň. Potřeba. Že pro učení výborně funguje metoda pana Lustiga o vzájemném sdílení a zrcadlení.
Apetit pro život, který Ti vidím na očích, Dano, mne nabíjí optimismem.
Apetit pro život, který Ti vidím na očích, Dano, mne nabíjí optimismem.
Jinak jsem se naučila spoustu technikalit: o přímé řeči, o mluvení jako sledovatel nebo proživatel, o odstraňování nepotřebných částí textu, o pušce na zdi ... je toho mnoho a ještě jednou děkuji.
Poprvé v životě šprtem
Jarmila Williams
Jarmila Williams
 |
| Víkendový kurz na Dobešce 13.-14. května 2023 |
1) Psaní je hodně o pokoře
2) Charakter člověka lze nejlépe představit akcí
3) Cokoli není v textu nutné, pryč s tím
4) Moc motivů v jednom příběhu zbytečně zahlcuje a přetěžuje děj
5) I výborný text musí občas pryč, když se do děje právě nehodí
Kromě textů z dnešního zadání posílám i pohádku o včelce Andělce, aktuálně akční strážkyni čistoty lesa.
Těším se na zítřek.
Lumír Kubátko
3) Cokoli není v textu nutné, pryč s tím
4) Moc motivů v jednom příběhu zbytečně zahlcuje a přetěžuje děj
5) I výborný text musí občas pryč, když se do děje právě nehodí
Kromě textů z dnešního zadání posílám i pohádku o včelce Andělce, aktuálně akční strážkyni čistoty lesa.
Těším se na zítřek.
Lumír Kubátko
Děkuji za pohodový víkendový kurz.
Dnes jsem si opět připomenula: charakter v akci, shit detektor, vypíchnout jednu důležitou věc v povídce, flinta na zdi, popis i z pohledu jiné osoby.
Přikládám dnešní úkoly a přeji hezký večer.
Na viděnou zítra.
Hanka Kotučová
Ahoj Dani,
Dovoluji si Ti přiložit svůj kovidový příběh se svolením k editorským zásahům a zveřejnění.
Přeji Ti mnoho spokojeným frekventantů Tvých kurzů a já si jdu studovat ve Tvé učebnici.
1. Stavba příběhu složená ze tří cihel – začátku (motiv, úvod, představení), prostředku a konce - a ze čtvrté neviditelné části – poučení, poselství, poslání.
2. Je dobré začít dramaticky – přímou řečí, vtáhnutím do místa děje, šokujícím sdělením, protože nadpis dělá 80% úspěchu a první věta zbývajících 20%.
3. Není nutné v žánru povídky/vyprávění obsáhnout všechny detaily. Je potřeba zaměřit se na to nejdůležitější z celého příběhu, aby nezapadlo v množství ostatních nepodstatností.
4. „Flinta na zdi“ – velmi kriticky ji odstranit z příběhu, pokud z ní není vystřeleno! Stejně jako zabíjení miláčků = vyškrnout pasáž, která tam nepatří, i když k ní máme citovou vazbu.
5. Existují tři formy vyprávění:
- „ER“ forma – vyprávěná třetí osobou (působí odtažitě),
- „ICH“ forma – vyprávěno mnou (může být i očima někoho jiného – píšťalka, smrad v tělocvičně, malý synek ve škole, strom…),
- „DU“ forma – mluvíme k někomu (modlitby, reklamní sdělení).
2. Je dobré začít dramaticky – přímou řečí, vtáhnutím do místa děje, šokujícím sdělením, protože nadpis dělá 80% úspěchu a první věta zbývajících 20%.
3. Není nutné v žánru povídky/vyprávění obsáhnout všechny detaily. Je potřeba zaměřit se na to nejdůležitější z celého příběhu, aby nezapadlo v množství ostatních nepodstatností.
4. „Flinta na zdi“ – velmi kriticky ji odstranit z příběhu, pokud z ní není vystřeleno! Stejně jako zabíjení miláčků = vyškrnout pasáž, která tam nepatří, i když k ní máme citovou vazbu.
5. Existují tři formy vyprávění:
- „ER“ forma – vyprávěná třetí osobou (působí odtažitě),
- „ICH“ forma – vyprávěno mnou (může být i očima někoho jiného – píšťalka, smrad v tělocvičně, malý synek ve škole, strom…),
- „DU“ forma – mluvíme k někomu (modlitby, reklamní sdělení).
Štěpánka Honková
 |
| 3. on-line lekce s Klárou Dvořákovou 11.5.23 |
Týden jsme si v kurzu tvůrčího psaní povídali o vypravěči a hlavním hrdinovi, četli jsme si děje a první věty z vašich knih, vybírali žánr. Mám obrovskou radost, jak vám to jde a úžasně tvoříte.
Dalším krokem je hrdina knihy.
Vždy mysleme na to, že hlavní hrdina nikdy není černobílý (kromě pohádkových postav) a vždy má i nějakou negativní vlastnost/zlozvyk/úchylku... Ale není třeba to přehánět. Postava musí být uvěřitelná, vyvolávat ve čtenářích emoce.
Klára Dvořáková
Dalším krokem je hrdina knihy.
Vždy mysleme na to, že hlavní hrdina nikdy není černobílý (kromě pohádkových postav) a vždy má i nějakou negativní vlastnost/zlozvyk/úchylku... Ale není třeba to přehánět. Postava musí být uvěřitelná, vyvolávat ve čtenářích emoce.
Klára Dvořáková
Dobrý den,
posílám povídku na téma Člověk naší doby, kterou jsem napsala společně s umělou inteligencí (AI). Proto jsem pro inspiraci nechala i můj dialog s umělou inteligencí a pár jejích nápadů. V první části tedy je, jak povídka ve spolupráci s AI vznikala a ve druhé části je povídka.
Vzhledem k tématu první lekce mi přišlo fajn demonstrovat AI v "akci" :)
Andrea Dudaško
posílám povídku na téma Člověk naší doby, kterou jsem napsala společně s umělou inteligencí (AI). Proto jsem pro inspiraci nechala i můj dialog s umělou inteligencí a pár jejích nápadů. V první části tedy je, jak povídka ve spolupráci s AI vznikala a ve druhé části je povídka.
Vzhledem k tématu první lekce mi přišlo fajn demonstrovat AI v "akci" :)
Andrea Dudaško
Chyběla jsem na první hodině a nějak se nemůžu dobrat k tématu umělé inteligence.
Vím, že jste o tom mluvili, jak využívat, ale nepochopila sem, co a kde přesně.
Je to nějaká aplikace, která pomáhá s texty, nebo jak ji využít?
Vím, že jste o tom mluvili, jak využívat, ale nepochopila sem, co a kde přesně.
Je to nějaká aplikace, která pomáhá s texty, nebo jak ji využít?
Díky za radu.
Bohdana Pufferová
Bohdana Pufferová
 |
| Dvoudenní firemní kurz pro lékárníky Dr. Max v Rozdrojovicích 9.-10. května 2023 |
Dobrý den, ráda jsem se zúčastnila Vašeho kurzu psaní pro členy vzdělávacího týmu DrMax. Naučila jsem se:
Musíme používat všechny literární cihly - dialog, popis, akce
Bajka: kdo, zápletka, rozuzlení, poučení
Psát stejně, jako mluvím, a nezahlcovat slovním balastem
Na začátku si zaháčkovat čtenáře strhujícím úvodem.
Posílám své práce, a pokud se vám z toho bude něco líbit, budu moc pyšná za uveřejnění na vašem blogu.
Eva Kořenková
Posílám své práce, a pokud se vám z toho bude něco líbit, budu moc pyšná za uveřejnění na vašem blogu.
Eva Kořenková
Poutavý nadpis
Úderná první věta
Literární cihly
Méně je více
Nahlas text přečíst pro kontrolu
- když něco píšu, musím přesně vědět, o čem píšu 😊
- du forma-zajímavá, naléhavá, k někomu se obracím
- otočit text-napsat to z pohledu partnera/dítěte…
- méně je více
- du forma-zajímavá, naléhavá, k někomu se obracím
- otočit text-napsat to z pohledu partnera/dítěte…
- méně je více
Karolína Adámková
Přemýšlet, jak bude text vnímat čtenář
Nepsat nálepky = nechat hodnocení na čtenáři
Neopakovat slova
Literární cihly - dialog, popis, akce
Vyvolat zájem na začátku
Nevystavovat zbytečné flinty na zeď
Mít sdělení - co tím chci říct
Slovesa a dialogy dávají textu energii
Ondřej
- Nenálepkovat, čtenář to musí domyslet sám
- Vyhnout se obecným přídavným jménům jako krásný, úžasný,…
- Ich forma – nevýhodou je, že nevidím do hlav ostatním a nemůžu být v ději všude
- Du forma – zajímavá, ještě se na ni chci za sebe víc mrknout
- Vyhnout se obecným přídavným jménům jako krásný, úžasný,…
- Ich forma – nevýhodou je, že nevidím do hlav ostatním a nemůžu být v ději všude
- Du forma – zajímavá, ještě se na ni chci za sebe víc mrknout
- Zamýšlet se nad tím, proč něco píšu
- Škrtat, škrtat, škrtat 😊
- Škrtat, škrtat, škrtat 😊
Markéta Gajdošováerární cihly jsou popis, dialog a akce
Dialogy a slovesa dávají textu energii, příslovce a přídavná jména ji berou.
Nechytat moc zajíců najednou
Hlavní sdělení je neviditelná část textu, ale musí tam být
Radka
Literární cihly jsou základem kažédho dobrého příběhu
Přídavná jména a příslovce berou šťávu
Opakování slov bere energii
Pozor na šroubovaná slova a souvětí
Poučení je čtvrtá neviditelná část
Slovesa a dialogy ženou text dopředu
Monika
 |
| Dvoudenní firemní kurz pro lékárníky Dr. Max v Rozdrojovicích 9.-10. května 2023 |
Poučení - význam poselství, proč něco píšu
Jména postav by měla být v příběhu od začátku
Jaké jsou zrychlujícíc a zpomalující faktory pro děj
Pozor na opakování slov
Nechytat moc témat
Lukáš
Nedělat šroubovanou "literatúru"!
Existují literární cihly - dialog, popis, akce
Důležitá je první věta a titulek
Zabíjení miláčků
V dialogu musejí postavy mluvit přirozeně a uvěřitelně
Klaudi
 |
| Dvoudenní firemní kurz pro lékárníky Dr. Max v Rozdrojovicích 9.-10. května 2023 |
Pozor na začátek - musí být poutavý
Skryté poselství nepatří jen do bajky
Emoce jsou základem úspěchu
Podívat se na příběh očia jiného člověka může být zajímavé
Do každého krátkého přběhu patří jen jeden zajíc.
Sváťa
Škrtat
Text musí mít vrchol
Pozor na "ligteratúru"
Bajka - představení postav, zašmodrchání příběhu, rozmotání, poučení
Zajímavé jsou oči toho, kdo se dívá
Olga Keslarová Moreová
Dívat se na příběh očima druhých
Nemusí být všechn pravda - realita
Při čtení musí čtenář pocit, že vidí flm
Pravidlo flinty na zdi, z níž se musí vystřelit
Nezapomenout na čtvrtou část textu, která je skrytá - proč jsme něco psali
Co to dalo pro mou práci:
-nedělat „literaturu“, psát přirozeně
- jít rovnou na věc,
- myslet hlavně na to, pro koho je moje tvorba určena.
-nedělat „literaturu“, psát přirozeně
- jít rovnou na věc,
- myslet hlavně na to, pro koho je moje tvorba určena.
Anna Skotnicová
Použití dialogu dodává textu spád.
Nechat domyšlení na čtenáři.
Zbytečně text nekošatět a nevětvit.
Vynechávat věci zcela zřejmé.
Nesmí chybět čtvrtá neviditelná část textu - co tím chtěl autor říci.
Hana
Zbytečně text nekošatět a nevětvit.
Vynechávat věci zcela zřejmé.
Nesmí chybět čtvrtá neviditelná část textu - co tím chtěl autor říci.
Hana
 |
| Vernisáž výstavy Já chci být člověk ve Štefánikově galerii na Petříně 4. května 2023 |
Je pro nás velkým potěšením, že se čtení ujme člen činohry Národního divadla v Praze Igor Orozovič a renesanční žena a klavíristka Božena Steinerová. Čtení hudebně doprovodí akordeonista Jiří Lukáš.Akce je součástí doprovodného programu mezinárodní putovní výstavy „Já chci být člověk" - zpráva Arnošta Lustiga hvězdám a nejen jim. Naším heslem nechť není nic menšího než „Humanismem ke hvězdám".
Michaela Szkála
 |
| Štefánikova hvězdárna 11.5.2023 |
Já chci být člověk - putovní výstava o Arnoštovi Lustigovi se stěhuje do Česka. Od 5. května do 4. září představuje Nadační fond Arnošta Lustiga ve Štefánikově hvězdárně v Praze mezinárodní putovní výstavu, jejímž cílem je promlouvat hlasem humanismu světového spisovatele Arnošta Lustiga. Krásný rozhovor s Evou Lustigovou i o tom, proč o tatínkovi mluví vždy jako o Arnoštovi...
Dana
To mi jednou přišlo úžasné pozvání:
No tě pic. Tohle se nedá odmítnout. Rozum do hrsti a přemýšlet! Co na sebe, koho vzít s sebou, jakým dárkem se revanšovat… Myšlenky se mi honí hlavou jako koně na Velké pardubické.
Termín křtu je tady. Oblečen decentně společensky, s sebou beru kamaráda z práce Vašíka Brachtla, jako nevšední dárek jsem zvolil vzácnou minci – stříbrný americký dolar..jpg)
"To je pravý stříbrný americký dolar," sděluji a doplňuji: "To až poletíš do Ameriky, můžeš s ním i zaplatit. Ale byla by to škoda, jeho hodnota je mnohem větší než nějakých dvacet pět korun."
Z knížek měly obrovskou radost. Malá Alenka si ji dokonce vzala na společné focení. Zde jsem i já se svým nejoblíbenějším tričkem.
Shodou okolností jsme se sešli na DŽERBĚ v našem oblíbeném resortu. Zrovna jsem měl narozeniny. To nebyla náhoda, ale pečlivě připravovaná situace. Dostal jsem od každé členky mého „harému“ dárek. A to už dodávám mé okřídlené úsloví: Bývá dobrým zvykem ve slušných rodinách za dar se revanšovat. Takže tady máte vy ode mě malý dárek. Rozdávám „Kravaťáky“.
Milý Stando, oficiálně tě tímto zvu na křest mé knihy „Kravaťáci“, konané v divadle Dobeška… Pokračují pokyny kdy, co a jak. Na závěr douška: Neumím si představit, že bys tam chyběl. Knihu jsem ti v tiráži věnovala a ráda bych tě hostům představila. Mezi hosty mimo jiné jsou pozvaní: Dana Drábová – atomová baba, Jirka Borovec – ředitel divize ČEZ, přátelé leteckého klubu ČSA a další. Musíš přijet. Počítám s tebou.
No tě pic. Tohle se nedá odmítnout. Rozum do hrsti a přemýšlet! Co na sebe, koho vzít s sebou, jakým dárkem se revanšovat… Myšlenky se mi honí hlavou jako koně na Velké pardubické.Termín křtu je tady. Oblečen decentně společensky, s sebou beru kamaráda z práce Vašíka Brachtla, jako nevšední dárek jsem zvolil vzácnou minci – stříbrný americký dolar.
Takto vybaven vstupuji do Divadla Dobeška, které připomíná včelí úl.
A to už se ke mně hrne Dana a šveholí: "Stando, to jsem ráda, že jsi tady. Potřebuju ale ještě připevnit malý billboard našeho sponzora…" Dostávám kladívko, hřebíčky a je mi určeno místo, kde má billboard viset.
"Jo, a místa pro vás dva jsou rezervována v druhé řadě. Budeš sedět vedle mé maminky."
Čas plyne jako splašený. Ale vše jsem i za pomocí Vaška zvládl a už usedáme vedle usměvavé, upovídané dámy Emingerové.
Program začíná.
Program začíná.
Po úvodním slově se dostává na řadu hudební skupina a zpěv Daniny sestry, Evy Emingerové, jazzové zpěvačky.
Pořad pokračuje, vše je nesmírně pečlivě připraveno a to už slyším od mikrofonu: "A nyní bych vám ráda představila Standu Forejtka, s jehož jménem se můžete v knížce setkat, protože jsem mu ji věnovala."
Vstupuji na jeviště.
STANDA FOREJTEK.
Divadlo tleská a já se snažím tvářit tak, jako by ten potlesk byl u mě na denním pořádku. Dana pokračuje: "Stando, ty sis prý na mě něco připravil."
Nacvičeným pohybem sahám do kapsičky košile a vyjímám minci chráněnou plastovým obalem. Dostávám mikrofon a spouštím: "Bývá dobrým zvykem ve slušných rodinách za dar se revanšovat. Takže tady máš ode mě malý dárek."
Dana překvapeně hledí na minci a dodává: "To je nějaká medaile, nebo co? Já si na to musím vzít brýle."
.jpg)
"To je pravý stříbrný americký dolar," sděluji a doplňuji: "To až poletíš do Ameriky, můžeš s ním i zaplatit. Ale byla by to škoda, jeho hodnota je mnohem větší než nějakých dvacet pět korun." Z hlediště divadla se ozývá souhlasné přizvukování.
Dana děkuje a dává k lepšímu historku, jak jsem se s ní a s redakcí podnikového časopisu NEWS seznámil. Vtipné povídání o luštění křížovek zakončuje velký potlesk. No, teď Stando, můžeš říct pár slov o sobě, své práci a já si zatím musím něco zařídit.
Dostávám mikrofon a mírný stres.
Rychle jsem se zklidnil a publiku jsem chvíli povídal o tom, co dělám, co se v naší elektrárně daří a jak se na tom mám možnost podílet. Pomalu mě docházejí náměty, ale to už mě Dana vysvobozuje a uvádí další hudební vložku. V této hudební vložce hraje prim klarinet, do něhož fouká tatínek Dany. Odcházím s úlevou na své místo.
Vašík Brachtl mě říká: "Bylo to dobrý. Mělo to hlavu, a i patu."
Je na něm vidět, že mě neutěšuje jen ze slušnosti. Ostatně, posoudíš si to sám. Natočil jsem ti to na video.
Program se odvíjí, je vtipný, vyvážený, mluvené slovo, doprovodné hudební vložky…
No, a nyní se dostáváme k hlavnímu bodu dnešního programu. Šampaňské je připravené, kniha též, přistoupíme k vlastnímu křtu.
Každý po pokřtění vyslovuje přání knize a autorce.
Každý po pokřtění vyslovuje přání knize a autorce.
Poléváme po jednom obal knížky.
Honem si sestavuji v myšlenkách přání. Následně nahlas prohlašuji: "Přeju knížce co nejdříve první dotisk."
Ing. Borovec mi špitne do ucha: "To bylo moje přání, pěkně jste mi ho vyfouknul."
Kniha je pokřtěna – šampaňské dopito, můžeme se přistoupit k autogramiádě. Mě nezbylo, než se rozloučit a vydat se k autu, ke dveřím spolujezdce. Klíčky jsem předal Vašíkovi.
On nekřtil a tím pádem ani nepil. Knížku mi připomíná tričko s ilustrací použité v knize. Moc rád ho nosím na dovolené.
Vykoupil jsem „Kravaťáky“, abych je poslal autorce Daně Emingerové napsat věnování kamarádkám, se kterými jezdíme na dovolenou. No, a jak bývá mým zvykem, rozhodl jsem se podrobit svůj „Harém“ jak v duchu pojmenovávám skupinku kamarádek testu „čtivosti“.
Nakoupil jsem „Kravaťáky“ pro všechny mé „kočky“. Alena, Anička, Alenka, Milada a moje kočka nej… Hanička.
On nekřtil a tím pádem ani nepil. Knížku mi připomíná tričko s ilustrací použité v knize. Moc rád ho nosím na dovolené.
Vykoupil jsem „Kravaťáky“, abych je poslal autorce Daně Emingerové napsat věnování kamarádkám, se kterými jezdíme na dovolenou. No, a jak bývá mým zvykem, rozhodl jsem se podrobit svůj „Harém“ jak v duchu pojmenovávám skupinku kamarádek testu „čtivosti“.
Nakoupil jsem „Kravaťáky“ pro všechny mé „kočky“. Alena, Anička, Alenka, Milada a moje kočka nej… Hanička.
Z knížek měly obrovskou radost. Malá Alenka si ji dokonce vzala na společné focení. Zde jsem i já se svým nejoblíbenějším tričkem.Shodou okolností jsme se sešli na DŽERBĚ v našem oblíbeném resortu. Zrovna jsem měl narozeniny. To nebyla náhoda, ale pečlivě připravovaná situace. Dostal jsem od každé členky mého „harému“ dárek. A to už dodávám mé okřídlené úsloví: Bývá dobrým zvykem ve slušných rodinách za dar se revanšovat. Takže tady máte vy ode mě malý dárek. Rozdávám „Kravaťáky“.
No, a mám pro vás otázku. Proč právě tuto knížku jsem zvolil. Jsem moc zvědav, která z vás na to přijde první.
Malá Alenka zvolila taktiku vyzvědačskou. Nápadně, ale i nenápadně zpovídala mojí paní. Ale „mé lepší já“ nic neprozradilo. A ani vítězka testu Anička svým kamarádkám nic neřekla. Patří do generace, která ještě čte knížky. Pardon, křivdil bych ostatním, ony také čtou. Hlavně však čtou takové ty barevné časopisy, kde se píše, která top-modelka s kterým top-sportovcem má top-aférku.
Malá Alenka zvolila taktiku vyzvědačskou. Nápadně, ale i nenápadně zpovídala mojí paní. Ale „mé lepší já“ nic neprozradilo. A ani vítězka testu Anička svým kamarádkám nic neřekla. Patří do generace, která ještě čte knížky. Pardon, křivdil bych ostatním, ony také čtou. Hlavně však čtou takové ty barevné časopisy, kde se píše, která top-modelka s kterým top-sportovcem má top-aférku.
Před koncem dovolené při společném večeru v baru jsem malé Alence ukojil její zvědavost odpovědí: "Protože mám jiskru v oku."
Moc tomu neporozuměla a ani nemohla. V tiráži totiž píše Dana Emingerová toto:
"Knížku jsem věnovala Standovi Forejtkovi, členům leteckého klubu ČSA a všem, kteří mají jiskru v oku."
Já jsem byl naopak potěšen, když se jednoho dne znenadání objevila Dana Emingerová u nás doma v Karlových Varech. Svým zjištěním, že dnešní omladina nečte, jsem se moc nechlubil.
Já jsem byl naopak potěšen, když se jednoho dne znenadání objevila Dana Emingerová u nás doma v Karlových Varech. Svým zjištěním, že dnešní omladina nečte, jsem se moc nechlubil.
Ale takový je život.
Standa Forejtek
 |
| 6. lekce letního semestu 3. května 2023 v Plzni |
 |
| Skřítek |
To jest když je příběh neprovázaný a tudíž nelogický a opět hůře uvěřitelný. Můžeme se tedy opřít o jednoduchou tvůrčí zásadu. Motiv, akce, následek. A pak poučení. Zachycujte nepravdivé příběhy pravdivě od srdce a s vlastním přístupem. Pak se stanou uvěřitelnými. Při výběru tématu by člověk měl následovat své zájmy, protože kniha stojí na vašem přehledu o tématu a vašem osobitém přístupu k němu. tyto dva faktory vás dovedou k vaší Literární pravdě, která je pravdivější než skutečná pravda.
Barbora Svitáková
Už ve Starém Řecku jeden z nejvýznamnějších filozofů Aristoteles vytvořil literární žánry: tragédii a komedii. Sledoval hry dramatiků, čtetl všechny básně a eposy a prostudoval například spisovatele Homéra a další. V tragédii hraje velkou roli neštěstí mezi postavami. Hrdina se trápí, aniž by si to zasloužil. Komedie představuje legraci, která vyvolává laskavý posměch.
Přichází další literární přelom a to na konci 16. století díky dramatikovi W. Shakespearovi, který spojil smutek a legraci, vzniká tedy tragikomedie. Dokonce Charles Chaplin ji natolik oživil, že nevíme zda se máme smát nebo plakat. Dalším autorem Anton Pavlovič Čechov, vypozoroval nejen u člověka dobro a zlo, ale i jeho postavení. Někdo je manažer, poté jeho kamarád, který s ním hrával kuličky, se k němu chová jako s manažerem.
V literatuře existuje pět námětů. Těchto pět námětů se po celou dobu historie lidstva neustále opakuje a prolíná v knihách. Láska, moc a manipulace, hybris, zločin a trest.
Sokrates rozdával rozumy. Ptal se kolemjdoucích lidí, co to je štěstí. Platon své dílo založil na tom, že neví že nic neví díky svému učiteli Sokratovi. Napsal Obhajobu Sokrata, kde vycucal různé chytré věci. Aby ho Řekové poslouchali, tak to svedl na svého učitele. Proto Platon byl učitelem Aristotela.
Přichází další literární přelom a to na konci 16. století díky dramatikovi W. Shakespearovi, který spojil smutek a legraci, vzniká tedy tragikomedie. Dokonce Charles Chaplin ji natolik oživil, že nevíme zda se máme smát nebo plakat. Dalším autorem Anton Pavlovič Čechov, vypozoroval nejen u člověka dobro a zlo, ale i jeho postavení. Někdo je manažer, poté jeho kamarád, který s ním hrával kuličky, se k němu chová jako s manažerem.
V literatuře existuje pět námětů. Těchto pět námětů se po celou dobu historie lidstva neustále opakuje a prolíná v knihách. Láska, moc a manipulace, hybris, zločin a trest.
Sokrates rozdával rozumy. Ptal se kolemjdoucích lidí, co to je štěstí. Platon své dílo založil na tom, že neví že nic neví díky svému učiteli Sokratovi. Napsal Obhajobu Sokrata, kde vycucal různé chytré věci. Aby ho Řekové poslouchali, tak to svedl na svého učitele. Proto Platon byl učitelem Aristotela.
Šimon Škrabal
Nejčastější chyby v textech:
1) Držíte se pravdy.2) Čtenář vám nevěří.
3) Neurčité nadpisy.
4) Nadpis slibuje něco jiného, než je v příběhu.
5) Jak jsme tam jeli (dlouhý úvod, nudný začátek).
6) Střídání vypravěčů a časů bez logiky.
7) Nezajímavé postavy.
8) Nevhodná jména (podobná jména.)
9) Klišé.
10) Dlouhá nepřehledná souvětí.
11) Hodně postav, které nemají v příběhu žádný význam.
12) Spisovné dialogy. Žádné dialogy.
13) Spolknuté pravítko.
14) Postava se v textu nevyvíjí.
15) Dlouhé popisy. Vata.
16) Chybí podtext a rozpoznání.
17) Nemáte rešerše (neznalost prostředí, faktické chyby).
18) Nedržíte se při psaní své cílové skupiny.
19) Složitý text bez Watsona.
20) Cizí slova. Opakující se slova.
21) Neuzavřené oblouky v příběhu.
22) Otevřený / odfláknutý konec.
23) Nuda. Od začátku je jasné, jak to dopadne.
24) Nečtete si texty nahlas.
Klára Dvořáková
 |
| 2. lekce dlouhodobého prezenčního kurzu v Akademii ČTK 4. května 2023 |
Skandál v české literatuře: Toy Box vs. Mornštajnová.
Narazili jsme na toto téma v minulé lekci. Na kurzech učíme, že v literatuře je dovoleno vše.
Poslechněte si, jak problematiku vnímá František Vyskočil, který vyučuje právo na AMU v Praze, a scénárista a dramaturg ČT, publicista Tomáš Feřtek.
Nataša Richterová
Narazili jsme na toto téma v minulé lekci. Na kurzech učíme, že v literatuře je dovoleno vše.
Poslechněte si, jak problematiku vnímá František Vyskočil, který vyučuje právo na AMU v Praze, a scénárista a dramaturg ČT, publicista Tomáš Feřtek.
Nataša Richterová
Natašo,
děkujeme za hezkou hodinu🙂
Irena Taterová
děkujeme za hezkou hodinu🙂
Irena Taterová
 |
| 2. lekce dlouhoodbého prezenčního kurzu 18. 5. s Natašou |
Píšeme příběhy postavené na konfliktu mezi dvěma lidmi (zvířaty, pohádkovými postavami...) Ať to mezi nimi pěkně jiskří, ať si jdou po krku a nebojte se situaci pořádně vyhrotit. Ať lítají chlupy a klidně i facky ;-) Použijte všechny cihličky: popis - dialog - akci. Zkuste na závěr vymyslet nějaký překvapivý zvrat. Něco, co čtenář nebude čekat.
Nataša Richterová
1. nepředpokládat, že čtenář ví, co vím já;
2. držet styl;
3. udělat přípravu před cestou, i když se jí pak nemusím držet
Michal Hejna
Michal Hejna
 |
| 1. lekce dlouhodobého on-line kurzu psaní cestopisů 2. května 2023 |
1. novinařina se od psaní cestopisů moc neliší,
2. úžasné,
3. nejhorší je psát o něčem, co známe,
4. rozdíl mezi psaným textem a foto/videodokumentem,
5. inspirace
Petr Polák
Petr Polák
nekombinovat styly psaní (vyprávění X nestřídat časy);
nořit se hlouběji do příběhu;
příprava vs. nechat to na osudu;
boxíky;
postup psaní - (Jak jsme tam jeli, jak jsme tam přijeli, na přeskáčku)
SUPR MOC DĚKUJU!
Jakub Hlaváček
Zpětné vazby jsou přínosné.
Děkuji.
1. Nemíchat formy psaní.
Děkuji za příjemný kurz. Naučila jsem se:
Cestopisy jsou široká kategorie, jsou různé podoby,
Jaroslava Williams
1: To nenaplánované si nejvíce pamatujeme
2. Jak jsme tam jeli - nejnudnější začátek - VÝJIMKA - Karel Čapek
3. Úžasné - nepoužívat
4. Inspirace - Milan Vodička, Tomáš Poláček
5. Profláklá místa - nořit se hlouběji, víc se ptát
Jana Venzlů
Jana Venzlů
2. Snažit se vysvětlit věci, které čtenář nezná.
3. Připravit se před cestou.
4. Číst jiné cestopisy.
5. A číst ještě další cestopisy a inspirovat se.
Marek Filičko
použití shit-detektoru,
nemíchat časy,
upoutat jedním místem,
psát na přeskáčku,
u známých míst se musíme nořit hlouběji.
Hana Kotučová
musíme vědět, proč píšeme,
důležité dělat příprapravu na cestu,
nejjednodušší a zároveň nejtěžší je psát o tom, co znám, kde to znám
je nutné podrobněji se nořit do textu
Bohuna Kopřivová
 |
| Literární dílna pod Králickým Sněžníkem 27.-30. dubna 2023 |
Dobrý den.
Jsme moc rádi, že se vám u nás v Dolní Moravě líbilo. Moc děkujeme za krásné příběhy, které skvěle naplňují naše představy. Ba co víc, dokonce je předčily :)
Jen bychom ještě potřebovali pro potřeby našich programů lehounce rozvést dva závěry u dvou pohádek, které bychom chtěli také použít
1) pohádka s názvem JAK VČELKA ANDĚLKA HLEDALA NOVÝ DOMOV od ILONY VYSTAVĚLOVÉ - líbilo by se nám, kdyby pohádka končila něco v tom smyslu, že se včelce Andělce stýskalo, byla rozmrzelá ze stěhování, až ji nakonec smutek přemohl a poprosila královnu, aby se mohla vrátit.
2) I u pohádky s názvem JAK BORŮVKA S BRUSINKOU ZACHRÁNILY BORŮVČÍ od HANY NEVRLÉ - by se nám konec líbil košatější - bylo by hezké, kdyby Stamichman dumal a nějak přišel na to, že to byla dvojčata. Chvíli by se zlobil, ale nakonec je pochválil, že i bez jeho přítomnosti víly ochránily naše pohoří.
Kurz mi dal 3,5 kg navrch na váze díky vynikajícím, bohatým snídaním i ostatní skvělé kuchyni.
Ahoj Dano,
chtěla jsem ti ještě jednou moc poděkovat, že můžu na tvoje kurzy jezdit s Yakeenem.
Sosám všechny informace, a kdykoliv něco potom píšu, tak vidím, že se každým textem uvolňuju a píše se mi líp a líp. Každý takový kurz je to pro mě vždycky moc silný zážitek, ze kterého dlouho čerpám radost i inspiraci. Děkuju, že můžu být součástí tvých skvělých kurzů. Že můžu být mezi tak inspirativními lidmi, jako jsi ty i hosté, které zveš. Je to paráda.
Je prima slyšet, že máš kamarádku, že s ní vyrážíš na výlety a koukáš na filmy.
Je vlastně prima slyšet, že kvůli tomu nemáš čas psát.
Je prima slyšet tvůj smích.
Nataša
Jsem Martin. Nejvíc se mi líbí Milča. Je to půvabná blondýnka, ale vlastně se mi líbí i Nataša, Satyjka a Jitka. A taky Lenka a Ilča a Helča a Bohuna. To by bylo prima, kdybych měl takovou nějakou. Tak holky, dejte si na mě pozor, (Dano, už zase zlobim, viď?) protože já se nezdám... Vlastně teda zdám, sním... pořád sním a jsem vděčný, že mámmámu a tetu, které mě mezi Vás na kurz pod Králický Sněžník vzaly.
Dana
Za mňa poviem, že toto bol jeden z najlepších kurzov, aké som absolvovala.
Naučila jsem se něco o metodě zpětné vazby Arnošta Lustiga a myslím si, že nic lepšího se nedá vymyslet!
Zapamatovala jsem si nejen Danu, ale i lektorku Natašu a odnesla několik poznatků o skupině: Je různorodá a tedy zajímavá.
Poskytovala jsem své první feedbacky.
Oživila jsem si pravidla psaní bajek.
Dozvěděla jsem se, jak střídání textu, dialogu a akce oživí povídku.
Nataša Richterová má vlastní knihu:
Jsme moc rádi, že se vám u nás v Dolní Moravě líbilo. Moc děkujeme za krásné příběhy, které skvěle naplňují naše představy. Ba co víc, dokonce je předčily :)
Jen bychom ještě potřebovali pro potřeby našich programů lehounce rozvést dva závěry u dvou pohádek, které bychom chtěli také použít
1) pohádka s názvem JAK VČELKA ANDĚLKA HLEDALA NOVÝ DOMOV od ILONY VYSTAVĚLOVÉ - líbilo by se nám, kdyby pohádka končila něco v tom smyslu, že se včelce Andělce stýskalo, byla rozmrzelá ze stěhování, až ji nakonec smutek přemohl a poprosila královnu, aby se mohla vrátit.
2) I u pohádky s názvem JAK BORŮVKA S BRUSINKOU ZACHRÁNILY BORŮVČÍ od HANY NEVRLÉ - by se nám konec líbil košatější - bylo by hezké, kdyby Stamichman dumal a nějak přišel na to, že to byla dvojčata. Chvíli by se zlobil, ale nakonec je pochválil, že i bez jeho přítomnosti víly ochránily naše pohoří.
Tomáš Drápal, Dolní Morava
Kurz mi dal 3,5 kg navrch na váze díky vynikajícím, bohatým snídaním i ostatní skvělé kuchyni. Naučil jsem se, že i padesátiletý heterosexuální chlap může bez větší psychické újmy napsat pohádku o vílách Brusince a Borůvce.
Poprvé v životě jsem v ruce držel opravdový autentický scénář.
Od teď se budu na filmy dívat úplně jinak: nikdy po shlédnutí filmu neřeknu "to byla blbost", aniž bych se nad tím nezamyslel. Bylo by to jako dát krupicovou kaši mlsnému dítěti. Někdo musel zasít, sklidit, oloupat a namlít obilí. Někdo musel chovat, podojit krávu, aby bylo do kaše mléko a máslo. Někdo musel vypěstovat, sklidit, umlít a na obrovskou vzdálenost dovézt kakao, nebo skořici. Vypěstovat cukrovou řepu, nebo třtinu a složitě vyrobit cukr. Vytěžit sůl, protože i té je tam špetka třeba. a potom tyto suroviny někdo musel ve správném poměru smísit a uvařit. A mlsné dítě potom řeklo: "Zase jenom kaše?" 
Potvrdilo se mi, že fajn lidé, kteří něco umí, nejsou nafoukaní (a že by i mohli a měli na co!). Jedou ve svém volnu do totální krutoprdele (Dolní Moravo, promiň), aby se podělili o to, co umí, s nejdříve úplně cizími lidmi. Jen pro to, že to tyto lidi zajímá.
Děkuji všem. Ale hlavně děkuji, Milane. Děkuji, Lilly.
Marek Bucko
Marek Bucko
Hostem šesté literární dílny pod Králickým Sněžníkem byl tři dny herec a režisér Milan Šteindler.
S legendárním Sklepákem jsme si užívali lekce scénaristiky i výlety do krásné přírody nad Dolní Moravou. Společně jsme vystoupali po Stezce v oblacích, v mlze přešli 90 metrů nad údolím nový Skybrigde a nakonec sjeli po bobové dráze.
Dana
chtěla jsem ti ještě jednou moc poděkovat, že můžu na tvoje kurzy jezdit s Yakeenem.
Sosám všechny informace, a kdykoliv něco potom píšu, tak vidím, že se každým textem uvolňuju a píše se mi líp a líp. Každý takový kurz je to pro mě vždycky moc silný zážitek, ze kterého dlouho čerpám radost i inspiraci. Děkuju, že můžu být součástí tvých skvělých kurzů. Že můžu být mezi tak inspirativními lidmi, jako jsi ty i hosté, které zveš. Je to paráda.Zdravím z Hluboké
Satya Helusová
Satya Helusová
Děkuji za milou zprávu a fotografie z Dolní Moravy. Jsme rádi, že se vám u nás líbilo a budeme se na vás těšit opět někdy v budoucnu.
Pavla Švejdová
Pavla Švejdová
 |
| Šestá literární dílna pod Králickým Sněžníkem 27.-30. dubna 2023 |
Po čtyřech letech jsme se zase potkali. Na literární dílnu pod Králický Sněžník přijel Martin Tomášek. Opět s maminkou a se svou tetou. Jako v dubnu roku 2019. Tehdy jsme mu slíbili, že mu vydáme knížku. Vyšla v lednu 2021 a jmenuje se DUŠI NESPOUTÁŠ.
Krásnou recenzi na ni najdete na Neviditelném psu. Pod Králickým Sněžníkem jsme si z ní přečetli příspěvek Jsem klávesa starého klavíru. Koupit si ji stále můžete v knihkupectvích přes Kosmas i na našich stránkách.
A co je u Martina nového?
Dál navštěvuje naše dlouhodobé on-line kurzy, kde si můžeme číst jeho příběhy a dávat mu k nim zpětnou vazbu. Ale moc psát nestíhá, protože má novou kamarádku, která ho bere na výlety, takže se i občas uleví od každodenní péče jeho starostlivé mamince. Přesto napsal i povídku do chystané společné knihy ČLOVĚK NAŠÍ DOBY, kterou s sebou do Dolní Moravy přivezl. Na závěr jeho návštěvy mu každý účastník kurzu něco popřál, vzkázal...
Dana Emingerová
Speciálně pro Tebe Martine, jsem rád, že svět fantazie je. Svět, kde můžeš být nejen tím vším, čím tady ne, ale ještě mnohem, mnohem víc. Protože kdo jiný si to zaslouží víc, než ty?
Yakeen
Je vlastně prima slyšet, že kvůli tomu nemáš čas psát.
Je prima slyšet tvůj smích.
Nataša
Martine, budu myslet na to, že duši nespoutáš. Moc ráda si přečtu Tvoji knihu celou.
Ilona
Ilona
Milý Martine,
byla jsem moc ráda, že jsem se s tebou viděla na živo.
Pomáháš lidem překonávat jejich problémy, což bylo právě v době, když jsi přijel na Králický Sněžník.
Prodělávala jsem ne zrovna pěkné období a tvůj příklad mi pomohl vidět vše v lepším světle.
Bylo moc dojemné, jakou jsi Daně přinesl krásnou květinu. Zaslouží si ji, nám všem moc pomohla svou laskavostí a trpělivostí, myslím, že to vidíš stejně.
Máš úžasnou maminku a tetu a je pěkné, že tě za námi doprovodily. Všichni jsme měli z tebe velkou radost. Věřím, že to byl i pro tebe hezký den, je vždy príma, když uděláme někomu radost.
Moc ti přeji hodně takovýchto dnů a jsme rádi, že patříš mezi nás, stále začínající "psavce".
Moc tě i rodinu zdraví
Moc tě i rodinu zdraví
Bohuna
Martine,
přeju Ti, aby Ti to stále psalo minimálně tak jako doteď. Otevřeně, kriticky, smutně i vesele a hlavně čtivě! Obdivuji Tvou samozřejmost a odvahu a jsem rád, že jsi mezi nás přijel, i když pro Tebe žádný přesun není jen tak jednoduchým výletem. To, jak si jdeš za svým snem, je pro mě inspirující!
Za tuto inspiraci Ti děkuji.
Za tuto inspiraci Ti děkuji.
Marek Bucko
Jsem Martin. Nejvíc se mi líbí Milča. Je to půvabná blondýnka, ale vlastně se mi líbí i Nataša, Satyjka a Jitka. A taky Lenka a Ilča a Helča a Bohuna. To by bylo prima, kdybych měl takovou nějakou. Tak holky, dejte si na mě pozor, (Dano, už zase zlobim, viď?) protože já se nezdám... Vlastně teda zdám, sním... pořád sním a jsem vděčný, že mámmámu a tetu, které mě mezi Vás na kurz pod Králický Sněžník vzaly.Dana
.jpg) |
| Králický Sněžník 28. dubna 2023 |
Martine já Ti hrozně fandím, že píšeš a že sis našel takový skvělý koníček. A taky že máš takovou super rodinu, která tu s Tebou je a pomáhá Ti.
A přeju Ti, abys napsal svou další knížku a aby byla lepší než ta předchozí a hodně lidí ji četlo. Třeba aby ji někdo zasponzoroval a udělal pořádnou reklamu.
Milena Pravdová
Osud je nevyzpytatelný, obzvlášť pokud s ním nemůžeme nijak hnout, manipulovat s ním, ovlivnit ho. Poté záleží, jak s ním naložíme. O tom je kniha DUŠI NESPOUTÁŠ, v tom tkví její potenciál. Kniha má duši. Duši stejně jako lidé.
Příběhy Martina se mi líbily, byly příjemně napsané, nebyly příliš chaotické a byly adekvátně dlouhé, měly pointu. Zaujala mě jeho tvorba hlavně proto, že pokaždé byla povídka jiná, mnohdy i s myšlenkou, která by mě absolutně nenapadla.Příjemné zpestření je i korespondence mezi Danou a Martinem, kdy jsem měla šanci vstoupit do jejich "světa" a vnímat knihu od počátku její tvorby, přes průběh až po závěr.
Suma sumárum...bavila mě, něco mi i dala a určitě si ji pořídím do své knihovny.
Díky za ni.
TýnaSuma sumárum...bavila mě, něco mi i dala a určitě si ji pořídím do své knihovny.
Díky za ni.
 |
| 2. lekce dlouhodobého on-line kurzu s Klárou 27. 4. 2023 |
Na 2. lekci jsme si v kurzu tvůrčího psaní povídali o vypravěči a hlavním hrdinovi, četli jsme si děje a první věty z vašich knih, vybírali žánr.
Dalším krokem je hrdina knihy.
Vždy mysleme na to, že hlavní hrdina nikdy není černobílý (kromě pohádkových postav) a vždy má i nějakou negativní vlastnost/zlozvyk/úchylku... Ale není třeba to přehánět. Postava musí být uvěřitelná, vyvolávat ve čtenářích emoce.
Dalším krokem je hrdina knihy.
Vždy mysleme na to, že hlavní hrdina nikdy není černobílý (kromě pohádkových postav) a vždy má i nějakou negativní vlastnost/zlozvyk/úchylku... Ale není třeba to přehánět. Postava musí být uvěřitelná, vyvolávat ve čtenářích emoce.
Profil hlavní postavy: autor vždy musí vědět mnohem více, než použije v knize.
Co hrdinu formovalo v minulosti (jak to ovlivňuje jeho současné chování, které se týká příběhu vaší knihy)? Zkuste napsat krátkou ukázku jako vzpomínku na tuto událost (střípek, který si budeme moci přečíst).
Kdo bude příběh vyprávět. Jestli sám hrdina (ich forma) nebo vypravěč (er-forma, vševědoucí nebo jen částečně vědoucí). Pokud si nejste jisti, zkuste si nějakou část knížky napsat v obou podobách. Která se vám píše lépe, inspirace více proudí, prostě vám jde lépe „od ruky"?;)
Děj knížky. Máte stanoveno, jak příběh skončí? Pokud ne, tak to domyslete. Nakonec se konec může změnit, ale někam potřebujeme směřovat.
Co hrdinu formovalo v minulosti (jak to ovlivňuje jeho současné chování, které se týká příběhu vaší knihy)? Zkuste napsat krátkou ukázku jako vzpomínku na tuto událost (střípek, který si budeme moci přečíst).
Kdo bude příběh vyprávět. Jestli sám hrdina (ich forma) nebo vypravěč (er-forma, vševědoucí nebo jen částečně vědoucí). Pokud si nejste jisti, zkuste si nějakou část knížky napsat v obou podobách. Která se vám píše lépe, inspirace více proudí, prostě vám jde lépe „od ruky"?;)
Děj knížky. Máte stanoveno, jak příběh skončí? Pokud ne, tak to domyslete. Nakonec se konec může změnit, ale někam potřebujeme směřovat.
Klára Dvořáková
 |
| 1. lekce dlouhodobého prezenčního kurzu v Akademii ČTK 20. dubna 2023 s Danou a Natašou |
Děkuji za hezkou a přínosnou výuku na první lekci dlouhodobého prezenčního kurzu pro pokročilé.
Připomněla jsem si, že u větších celků je důležité mít kostru, bez ní se autor utopí.
Zároveň díky kvalitní kostře se pak krásně a jednoduše ladí celek.
Důležité jsou stavební literární cihly a proporce - vše má mít: začátek, prostředek a závěr.
Konkrétně u mého úkolu, jsem se naučila, že u bajky má být ponaučení stručné, výstižné a nesmí být delší, jak samotná bajka.
Hezky byl vysvětlený můj další úkol - literární esence, o kterém jsem neměla představu, jak ho správně uchopit.
Zaujala mně téma k úkolu Jak se boří míty u pokročilé kolegyně, její nápaditost a rozbor.
Těším se na další lekci.
Lucia Rimarčíková
Důležité jsou stavební literární cihly a proporce - vše má mít: začátek, prostředek a závěr.
Konkrétně u mého úkolu, jsem se naučila, že u bajky má být ponaučení stručné, výstižné a nesmí být delší, jak samotná bajka.
Hezky byl vysvětlený můj další úkol - literární esence, o kterém jsem neměla představu, jak ho správně uchopit.
Zaujala mně téma k úkolu Jak se boří míty u pokročilé kolegyně, její nápaditost a rozbor.
Těším se na další lekci.
Lucia Rimarčíková
Vychytávky pro psaní ve WORDu
- Tezaurus (Shift (+Fn na notebooku) + F7) - synonyma
- Vyhledávání v textu (Ctrl + F)
- Nahrazování textu (Ctrl + H)
- Číslování stránek (Vložit + číslo stránky – vybrat kam a jaký formát)
- Kapitoly (Karta Domů - Nadpis 2)
- Generování obsahu dokumentu (Reference – Obsah)
- Počet slov a počet znaků (NS = 1800 znaků)
- Označování slov, řádek (klik před řádkem => označený řádek, dvojklik před řádkem => odstavec, dvojklik ve slově – označí slovo, Ctrl + klik označí větu. Home/End, Shift + Home/End – označí od označeného místa k začátku/konci řádku)
- Ctrl+C (Kopírovat označené), Ctrl+V (Vložit do místa, kde stojím)
- Ctrl+N – nový soubor
- Ctrl + Z (vrácení zpět)
- Další zkratky: https://www.cnews.cz/clanky/klavesove-zkratky-word/
- Tezaurus (Shift (+Fn na notebooku) + F7) - synonyma
- Vyhledávání v textu (Ctrl + F)
- Nahrazování textu (Ctrl + H)
- Číslování stránek (Vložit + číslo stránky – vybrat kam a jaký formát)
- Kapitoly (Karta Domů - Nadpis 2)
- Generování obsahu dokumentu (Reference – Obsah)
- Počet slov a počet znaků (NS = 1800 znaků)
- Označování slov, řádek (klik před řádkem => označený řádek, dvojklik před řádkem => odstavec, dvojklik ve slově – označí slovo, Ctrl + klik označí větu. Home/End, Shift + Home/End – označí od označeného místa k začátku/konci řádku)
- Ctrl+C (Kopírovat označené), Ctrl+V (Vložit do místa, kde stojím)
- Ctrl+N – nový soubor
- Ctrl + Z (vrácení zpět)
- Další zkratky: https://www.cnews.cz/clanky/klavesove-zkratky-word/
Klára Dvořáková
 |
| 6. lekce dlouhodobého firemního kurzu 18.4. 23 v Simply5 |
Zvyčajne sú takéto on-line kurzy také, že ich človek absolvuje, ale reálne zúžitkuje 4% a na zabudne, alebo to ani nezanechá emóciu.
Mňa to s Danou veľmi bavilo a veľmi oceňujem, že to nešlo o hromadný kurz, ale bolo nás tam málo a celé to bolo komorné v našom tíme.
Mňa to s Danou veľmi bavilo a veľmi oceňujem, že to nešlo o hromadný kurz, ale bolo nás tam málo a celé to bolo komorné v našom tíme.
Ak by bola možnosť pokračovať, tak by som do toho išla.
Viktória Jackuliaková Murínová
Viktória Jackuliaková Murínová
Zapamatovala jsem si nejen Danu, ale i lektorku Natašu a odnesla několik poznatků o skupině: Je různorodá a tedy zajímavá.
Poskytovala jsem své první feedbacky.
Oživila jsem si pravidla psaní bajek.
Dozvěděla jsem se, jak střídání textu, dialogu a akce oživí povídku.
Martina Křížková
 |
| Beseda v havířovské knihovně 13.4. 2023 |
V havířovské knihovně jsme pokřtili s přáteli a rodinou knihu "Mami, co je to čupák?" Patrony jsou moje maminka Libuše Heřmanová a můj muž Péťa. Na knize jsem se podílela společně s žáky Kurzů tvůrčího psaní s naší úžasnou lektorkou Danou Emingerovou v Praze. Kurz jsem dostala jako originální dárek od mého nápaditého manžela. Velké díky patří mé dcerce Terezce, která všechny krásně naladila svou písní Knížka snů. V závěru zazněla naše společná Verunčina píseň. Zároveň se mnou Terka besedu celý večer moderovala.
Bohdana Pufferová
Zúčastnila jsem se besedy a havířovského křtu knihy Mami, co je to čupák?, kterou napsali účastníci kurzů tvůrčího Psaní podle Arnošta Lustiga pod vedením spisovatelky Dany Emingerové.
Besedu vedla spoluautorka knihy a účastníce kurzů Bohdana Pufferova.
Bylo mi ctí osobně poznat milou paní Bohdanku. Děkuji jí, že mě znovu přenesla na kurzy tvůrčího Psaní podle Lustiga a připomněla tu nepopsatelnou atmosféru, která tam vždy panuje a vyvolává radost z psaní a touhu v tom neustálé pokračovat.
Ještě jednou díky za krásný a inspirativní podvečer v havířovské knihovně.
Hana Kavalová
"Děkuji rodině, přátelům a sponzorům! Bez vás by to nešlo!
Jsem moc vděčná a šťastná KUCHAŘKA Z RABÁŘSKÉ CHATY."
Jsem moc vděčná a šťastná KUCHAŘKA Z RABÁŘSKÉ CHATY."
Gratulujeme, Natašo!
Kniha Kuchařka z rybářské chaty vyjde 23. listopadu 2023
Kniha Kuchařka z rybářské chaty vyjde 23. listopadu 2023
Dana Emingerová
Co mi dal dlouhodobý firemní kurz tvůrčího psaní 2022/23:
Díky moc za kurz, moc jsme si ho užili.
Byla jsem pozvána na křest knížky ,, Mami, co je to čupák?,, Spoluautorka je moje kamarádka Bohdana Pufferova . Byl to krásný zážitek, za který děkuji. Program, který připravila Bohďa se svou dcerou Terka Pufferová, byl dech beroucí. Když Terezka zpívala písničku z filmu Bídníci, nejedno oko zaslzelo, to moje určitě.
Eva Pluskalová
Fascinovalo mě představení umělé inteligence a co dokáže.
Mám skvělé, talentované a neuvěřitelně originální kolegy.
Pre mňa bol tento kurz určite prínosný a užitočný. Mám rada kurzy, ktoré sú postavené na praxi – a tu to bolo presne o tom. Oceňujem spätné väzby od vás všetkých a tiež dopĺňanie Daniných poznatkov aj teórie, resp. overenej praxe.
Možno by som uvítala viac úloh, ktoré sa týkajú aj našich pracovných zodpovedností/obsahu, t.j. napríklad písanie krátkych, úderných foriem, ktoré používame na sociálnych sieťach alebo nadpisy, ktoré používame v banneroch - to by vlastne mohlo byť to novinárske rozšírenie, ktoré spomínala Evka.
Ak bude na to rozpočet, tak sa určite po prázdninách rada zapojím a myslím, že aj nejakú tú prázdninovú DÚ by som mohla zvládnuť... aj keď je možné, že ju budem písať pár dní pred prvým stretnutím.
Víme už, že každé literární dílo má 3 základní – viditelné - části:
- Pár pravidiel však existuje, ako napríklad vybrať si žáner, nepísať len o tom, čo poznám...avšak ani tieto pravidlá nie sú cestou k správne napísanému dielu. A aj tieto sa môžu porušovať, pokiaľ to funguje
- Niekotrí tvrdia, že by sme mali písať len o tom, čo dôverne poznáme. Tento spôsob písania je veľmi limitujúci, ničíme si tým predstavivosť a napokon, pokiaĹ by sa každý riadil týmto pravidlom, nevznikol by žáner, ako je napríklad sci-fi
- Preto prišiel Aristoteles so svojimi 3 dimenziami – motív-akcia-následok, alebo teda minulosť-akcia-budúcnosť. Máme tu možnosť povoliť uzdu fantázie a dotvárať si relaitu. Bez týchto dimenzií by bolo dielo len obyčajnou správou v pár vetách.
- „Píš sám seba,“ – v zmysle písať o tom, čo mám v sebe, čo mám v hlave, ale zároveň, aby to bolo autentické s nami...
1/ vždycky si má člověk něco odnést
2/ proporce příběhu musí být vyvážené
3/ Rezonance = docvakmutí, dopsání příběhu vedoucí k mrazení po těle
4/ Otevřené konce
Eva Svobodová
Dnes som sa naučila, že:
PLKY sú vlastne banality.
Je důležité od začátku vědět, o kom ten příběh bude a kdo bude hlavní postavou. Emoce hrají základní roli. Není třeba vysvětlovat nebo komentovat pomocí nálepek. Stupňování slouží pro gradaci děje a udržení pozornosti čtenáře či posluchače.
"Plky" mají za úkol dotvořit situaci a připravit ji pro budoucí zvrat v ději, aby vynikl.
Vojtěch Veselý
Rezonancia je niečo čo si môže človek predstaviť bez toho aby to bolo vyslovené. Ide lhavne o emóciu.
Gradáciu možno dosiahnuť krátkymi vetami alebo stupňujúcimi prídavnými menami....
Písanie príbehu podľa vzorca nemusí byť striktne o tom, že sa hlavný hrdina niekde fyzicky je, ale môže sa na miesto činu vrátiť aj v spomienkach či myšlienkach, rozanalyzovaním situácie.
Viktória Jackuliaková Murínová
Text musí být akční, mít spád.
A to mě na tom baví! 
Dnes jsme probírali rezonanci. Hezký příklad rezonance jsem našla na konci povídky Les lovcem:
„Chtěl jsem ti nasbírat hříbky do bramboračky, tady je máš. Nemusíš je ani krájet. A měli bychom tu a tam zajít do lesa. Jen tak. Dokud je čas a dokud nás bude umět přijmout."
Manželka udiveně přikývla a tři břízky před našimi okny se rozvážně zavlnily v krátkém profuku vánku od lesa…
Další příklad je v povídce Přímo do Pekel:
Ke svému dnešnímu referátu o chybách v psaní přikládám úryvek ze hry Odcházení od Václava Havla, který jsem citovala:
"Co chvíli se mi stane, že si vzpomenu na něco, na co jsem zapomněl, ale vzápětí zapomenu, na co jsem si vzpomněl.
Ondřej Neff kvůli nám v sobotu nepsal! Přijel na literární dílnu na zámek Loučeň. Porušil tak své spisovatelské pravidlo - psát každý den - a věnoval nám, psavcům, svůj čas. Nám, tlupě šílenců, jak nás sám označil. Ale vzápětí dodal, že kdykoli za námi zase přijede, protože cituji:
Ahoj Dano,
Úřednice a kastelán zvolna k sobě nacházejí cestu. Zdá se, že mladá žena je reinkarnací kněžny Marie. Podezření se mění v jistotu, dochází k vyvrcholení mystérie, kastelánovi jde o život a ve finále se ukáže, že kastelán je reinkarnací knížete Alexandra.
Voňavá příroda s ještě krásnějším zámkem. Ubytování sice malé, ale co je malé, to je milé.
Odpoledne s Ondřejem Neffem bylo zajímavé, dlouhé, ale přínosné. (když se zacyklím, není jiné cesty ven, než se vrátit na začátek a začít znova… klást důraz na pocity!... definovat postavy a mít jasný rámec….)
.jpg)
Dlouho jsem odkládala zámecká setkání v tak kouzelném prostředí. O to víc lituji, že to přišlo teprve teď, kdy už nemám tolik síly na mládežnická ponocování se sklenicí vína a příjemnou besedou.
Děkuji přátelům, kteří smýšlejí jako já, píšou srdcem a krásnou češtinou.
Děkuji Daně, která ví, co nám udělá dobře, a vnáší nám do psaní i do života světlo.
Milá Loučeni, doufám, že neloučím se navždy.
Asja Žilová
Ahoj,
Posílám postřehy z Loučeně:
Ondřej Neff - trochu mu trvá, než se dostane k jádru, ale pak je to zajímavé - poznatky: jak z krize, když začne být příběh a postavy nereálné (vrátit se do místa, kde to funguje, zbytek vyhodit); řídit se pocity; psát pravidelně
Lektoři - přednáška o fungování systému výborná; konstalace zajímavé za předpokladu, že jsou postavy a příběh dobře připravené; užitečná ukázka nevděčnosti a složitosti redakční a editorské práce na skupinovém díle; vždy je lepší proškrtávat delší text než natahovat krátký
Prostředí a lidi - příjemné a inspirující
Michal Hejna
Ahoj Dano!
Knihu MAMI, CO JE TO ČUPÁK ještě postupně rozdávám, protože jsem na Vánoce byla
Začaly jsme s Natašou učit tvůrčí psaní v novém letním semestru na katedře komiksu Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni. Pro mě je to už 10. rok spolupráce se Západočeskou univerzitou, jejíž studenti nám v minulosti ilustrovali tři knihy. Máme přislíbené koláže pro naši příští společnou povídkovou sbírku, tentokrát bude na téma ČLOVĚK NAŠÍ DOBY...
.jpg)
Aristoteles stanovil pět nejlepších způsobů dobrého psaní:
1. Představení charakteru v akci
2. Rozpoznání
3. Vzpomínka
4. Umělé řešení
5. Popis
Pátý nejnižší stupeň Aristoteles nedoporučuje požívat laciný popis příliš často, ale povoluje ho (pán s jizvou vs blbá učitelka)
Čtvrtý stupeň, nesvědčí o autorově vynalézavosti, ale může býti účinným řešením, když neví autor v textu kudy kam přijde na scénu duch svatý a učiní to co autor ve své povídce potřebuje. Konec konců je to i Bibli i v Hamletovi od Shakespeareho.
Třetí jsou vzpomínky, ty hlavně dávají smysl budoucím dějům (něco co stojí za zapamatování)
Druhý stupeň je rozpoznání
První a nejlepší způsob je představení charakteru v akci. Neříkat ten chytrý, ale popsat akci kde vlastnosti vyplynou (Růžový panter)
1. Představení charakteru v akci
2. Rozpoznání
3. Vzpomínka
4. Umělé řešení
5. Popis
Pátý nejnižší stupeň Aristoteles nedoporučuje požívat laciný popis příliš často, ale povoluje ho (pán s jizvou vs blbá učitelka)
Čtvrtý stupeň, nesvědčí o autorově vynalézavosti, ale může býti účinným řešením, když neví autor v textu kudy kam přijde na scénu duch svatý a učiní to co autor ve své povídce potřebuje. Konec konců je to i Bibli i v Hamletovi od Shakespeareho.
Třetí jsou vzpomínky, ty hlavně dávají smysl budoucím dějům (něco co stojí za zapamatování)
Druhý stupeň je rozpoznání
První a nejlepší způsob je představení charakteru v akci. Neříkat ten chytrý, ale popsat akci kde vlastnosti vyplynou (Růžový panter)
Bára Nováková
Ahoj Dani,
ešte raz vďaka za skvelý kurz. Dúfam, že nám schvália pokračovanie na jeseň. 😊
ešte raz vďaka za skvelý kurz. Dúfam, že nám schvália pokračovanie na jeseň. 😊
Pre prácu mi kurz dal precvičovanie zručností v písaní,
praktické tipy na písanie zaujímavých textov, ktoré udržujú čitateľa zaujatého počas celého príbehu
zblíženie s kolegami, napriek vzdialenosti a prevažne online stretávaniu
Chcela by som - zameranie sa na úderné nadpisy
zameranie sa na prácu s perexom, resp. s kratšími textovými útvarmi (napr. pre posty na sociálne siete z literárneho pohľadu - nie po technickej stránke, ktorú vyžadujú sociálne siete)
praktické tipy na písanie zaujímavých textov, ktoré udržujú čitateľa zaujatého počas celého príbehu
zblíženie s kolegami, napriek vzdialenosti a prevažne online stretávaniu
Chcela by som - zameranie sa na úderné nadpisy
zameranie sa na prácu s perexom, resp. s kratšími textovými útvarmi (napr. pre posty na sociálne siete z literárneho pohľadu - nie po technickej stránke, ktorú vyžadujú sociálne siete)
Ešte som sa chcela vrátila k Tvojej ponuke na účasť v projekte ČLOVĚK NAŠÍ DOBY, aj by som sa rada zapojila.
Naděžda Legerská
 |
| 11. lekce dlouhodobého firemního kurzu v pojišťovně Uniqa 14. 4. 2023 |
Milá Dani!
Ďakujem za všetko, bolo to jedinečné. Tvoj kurz mi dal veľmi veľa, až sa to nedá všetko zhrnúť. Posunul mi hranice fantázie, naučil ma pravidlá priamej reči, opisu, rezonancii.
Ďakujem za všetko, bolo to jedinečné. Tvoj kurz mi dal veľmi veľa, až sa to nedá všetko zhrnúť. Posunul mi hranice fantázie, naučil ma pravidlá priamej reči, opisu, rezonancii.
Ako urobiť opis atraktívnym a že v opise môže byť aj priama reč.
Nezabudnuteľná bola "flinta na zdi" a háček na začiatku.
Mňa tento kurz skutočne veľmi bavil a rada by som sa zúčastnila, ak budem ready aj ďalších stretnutí. Viem si predstaviť pustiť sa do väčších formátov poviedok posunúť tak písanie na vyšší level.
Viktória Jackuliaková Murínová
Bola som nadšená a určite by som rada pokračovala, ak by to šlo.
Kurz mi dal väčšiu remeselnú zručnosť pri práci so slovom ale hlavne - nebáť sa písať, nebáť sa aj ťažkých tém, nebáť sa dať na papier svoje zážitky.
Kurz mi dal väčšiu remeselnú zručnosť pri práci so slovom ale hlavne - nebáť sa písať, nebáť sa aj ťažkých tém, nebáť sa dať na papier svoje zážitky.
Mimoriadne oceňujem, že kurz prebiehal v tíme - na prácach kolegov som sa naučila najviac. Dal mi mnoho nielen pre moju súčasnú prácu ale aj poznanie, že "vypísať" sa je forma terapie.
Ďakujem Danke zo srdca!
Beáta Lipšicová
Kurz byl celkově velmi inspirativní, všechno, co jsme se naučili, lze uplatnit v naší práci. V pokračujícím kurzu bychom se mohli zaměřit i na přípravu textů pro nová média nebo např. na scénáře, čekají nás podcasty, hledání témat a zpracování videí apod. To má zase trochu jiná pravidla, než literární útvary.
Lenka Růžková
Soustředit se na to důležité.
Respektovat žánr.
Nepředpokládat, že čtenář všechno zná.
Zaujmout na první dobrou.
Používat srozumitelný jazyk.
Jasný konec.
Psát pro čtenáře, ne pro sebe.
V pokračování by se mi líbilo víc ukázek z české a světové literatury.
Vojtěch Veselý
Co mi dal kurz: sebereflexi a cennou zpětnou vazbu, poznání, že každý vnímá jinak, že méně je někdy více, že každý autor je originál. A kromě toho samozřejmě (snad) zlepšení mých psavých dovedností! A taky respekt k mým kolegům, jak jsou dobří a jak mě obohatili!
Co bych si přála, pokud bude kurz pokračovat: další práci s cihlami a nové originální úkoly.
Co bych si přála, pokud bude kurz pokračovat: další práci s cihlami a nové originální úkoly.
K protnutí s naší profesí - důležitost titulku, jak psát perex, jak zaujmout novináře, aby moje zprávy četli, čemu se naopak z dálky vyhnout. Promítnutí příběhů do tiskových zpráv a článků o finančních produktech. Jak udělat z vážných, nepříliš oblíbených a konzervativních finančních témat trochu čtivější zábavu.
Dani, moc děkuji!!! Stálo to za to.
Eva Svobodová
Dani, moc děkuji!!! Stálo to za to.
Eva Svobodová
 |
| Literární večer v havířovské knihovně 13.4. 2023 |
Byla jsem pozvána na křest knížky ,, Mami, co je to čupák?,, Spoluautorka je moje kamarádka Bohdana Pufferova . Byl to krásný zážitek, za který děkuji. Program, který připravila Bohďa se svou dcerou Terka Pufferová, byl dech beroucí. Když Terezka zpívala písničku z filmu Bídníci, nejedno oko zaslzelo, to moje určitě.
Eva Pluskalová
Srdečně vás zvu 13. dubna do mojí knihovny. Říkám záměrně mojí, protože se tady cítím jako doma. Navštěvuji ji už 40 let. Představím Vám knihu, na které jsem se podílela společně s ostatními žáky kursu tvůrčího psaní s naší úžasnou lektorkou, spisovatelkou Danou Dana Emingerová Pravdová.
Strávíme příjemnou hodinku nejen povídání, ale také čtení. A hraní na kytaru s mou dcerou Terezou.
Bohdana Pufferová
Podle Lustiga pro spisovatele neexistuje žádné tabu. Jde o to vybrat si něco nedotknutelného a toho se "dotknout". Ale nikoliv samoúčelně, musí to být opravdu zajímavé a zábavné čtení.
Petr Holub zbořil svatozář kolem samého Arnošta. Příklady jsem hledala i zde.
Petr Holub zbořil svatozář kolem samého Arnošta. Příklady jsem hledala i zde.
Dagmar Kokešová
 |
| 1. lekce dlouhodobého on-line kurzu s Klárou 13. 4. 2023 |
Moc ráda jsem vás všechny zase viděla, a to je pro mě největší zážitek z dnešní lekce 😃
Samozřejmě hned zítra se vrhám na umělou inteligenci a vytřískám z ní, co se dá.
Zdena Součková
Určitě vyzkouším.
To je asi to nejvíc z dneška.
Jiří Wilson Němec
AI - umělá inteligence - zajímavý zdroj informací, určitě vyzkouším, snad se budu umět odtrhnout 😃
Nataša Richterová
AI se bojím, ale zkusím. Děkuji Kláře za ukázky, jak umělá inteligence pracuje.
Děkuji Daně za nabídku účastnit se kurzu, koncepce je opět bezva, i on-line je to fajn se se všemi vidět.
Radka Vodičková
Radka Vodičková
Umělá inteligence se může vyuzit na reserse, ale je nutne ji proverovat, jelikoz si obcas vymysli
Hana Hermanová
 |
| 10. lekce dlouhodobého firemního kurzu v pojišťovně Uniqa 31.března 2021 |
Téma tabu, každý za tabu považuje něco jiného., rozdíl určuje i kultura, ve které člověk žije nebo byl vychován. To stejné má vliv i na vnímání vyprávěného příběhu, co je pro někoho samozřejmé, nemusí druhému v kontextu dojít.
Po kurzoch som sa veľmi rozpísala. Vďaka drobným cvičeniam z lekcií som zistila, že som schpná počas desiatich minút napísať krátky príbeh a prestal ma trápiť syndróm prázdnej stránky.
Pokud bychom chtěli pokračovat, myslím, že bychom si měli dát trochu pauzu a třeba začít zase po prázdninách. Kurz jde doplnit i „novinářskými“ lekcemi, například o důležitosti titulku zprávy, jak se píše perex, o balastu v tiskových zprávách atp. Součástí může být i kurz o novinkách v pravopisu, což je ale pro náš mezinárodní tým asi zbytečné.
Padl interně v diskusi i návrh na několik „domácích úkolů“ během pauzy, které by nám Dana zadala do případného dalšího pokračování kurzu, a jejich čtením a hodnocením bychom pak třeba v září/septembri odstartovali.
A co jsme se dneš naučili?
Po kurzoch som sa veľmi rozpísala. Vďaka drobným cvičeniam z lekcií som zistila, že som schpná počas desiatich minút napísať krátky príbeh a prestal ma trápiť syndróm prázdnej stránky.
Lenka Růžková
Padl interně v diskusi i návrh na několik „domácích úkolů“ během pauzy, které by nám Dana zadala do případného dalšího pokračování kurzu, a jejich čtením a hodnocením bychom pak třeba v září/septembri odstartovali.
A co jsme se dneš naučili?
Boření mýtů - co je mýtus a co je boření
Plky jsou banality, které jsou většinou mimo hlavní dějovou linii, ale často slouží i pro dokreslení povahy nebo nálady hrdinů
I velmi rychle sepsané kratičké příběhy ukazují fantazii a řemeslo
Hlavní je vždycky dobrý NÁPAD
Eva Svobodová
Plky jsou banality, které jsou většinou mimo hlavní dějovou linii, ale často slouží i pro dokreslení povahy nebo nálady hrdinů
I velmi rychle sepsané kratičké příběhy ukazují fantazii a řemeslo
Hlavní je vždycky dobrý NÁPAD
Eva Svobodová
Možno by som uvítala viac úloh, ktoré sa týkajú aj našich pracovných zodpovedností/obsahu, t.j. napríklad písanie krátkych, úderných foriem, ktoré používame na sociálnych sieťach alebo nadpisy, ktoré používame v banneroch - to by vlastne mohlo byť to novinárske rozšírenie, ktoré spomínala Evka.
Ak bude na to rozpočet, tak sa určite po prázdninách rada zapojím a myslím, že aj nejakú tú prázdninovú DÚ by som mohla zvládnuť... aj keď je možné, že ju budem písať pár dní pred prvým stretnutím.
Naďa Legerská
.jpg) |
| 3. lekce v letním semestru na katedře komiksu v Plzni 22. března 2023 |
Víme už, že každé literární dílo má 3 základní – viditelné - části:
Začátek – uvedení do děje
Prostředek - zápletka, peripetie
Konec – rozuzlení
Každé literární dílo by mělo mít také čtvrtou – neviditelnou – část a to vědomí, proč jsme to psali. My to ještě kolikrát na začátku psaní nevíme. Přichází to k nám postupně, ale na konci příběhu musíme mít jasno. Problém je, že někdy se udělá jasno až po několikátém přepsání… Hledání této čtvrté části se cvičí na bajkách.
Pouze v bajkách je tato 4. část, proč jsme to psali, to morální ponaučení, viditelná. To je to, co dělá bajku bajkou.
Bajky jsou útvary stručné. Používáme v nich přirovnávání a symboliku – mravenec a včelka jako symbol píle, liška vypočítavá. Ale nemusíme se omezovat jen na zvířátka. V bajkách vystupují lidé, věci i abstraktní symboly.
Při psaní bajek můžeme postupovat od konce (v jiném žánru se to příliš nedoporučuje). To znamená, máme rozmyšlené nějaké ponaučení, například se nám líbí rčení, pořekadlo, přísloví a na to vytvoříme příběh. V bajkách na konci musí být PONAUČENÍ! Je to jediný literární útvar, kde je to povoleno. Někdy najdete doslovné ponaučení také na konci pohádek. Jenže jako dospělí nechceme, aby nás někdo poučoval, chceme si hlavně užít příběh. Proto by v beletrii pro dospělé měla být myšlenka spíše mezi řádky, a pokud si ji tam čtenář najde, autor odvedl dobrou práci.
Nataša Richterová
Nataša Richterová
 |
| 5. lekce firemního kurzu 21. března 2023 v Simply5 |
- „Umenie je závislé na pocitoch, intuícii a vkuse.“ – napríklad ako hudba či obrazy
- Skvelým príkladom je abstraktné maľovanie, tam nie sú pravidlá a autor diela sa riadi podľa vlastného uváženia. S odstupom času si však môže pomyslieť, že sa mýlil, a že tentokrát by dielo namaľoval inak.
- VŠETKO CHCE CIT PRE VEC...a intelekt => Fantázia vs. Rozum = podvedome uvažujeme nad správnymi vecami a fantázii kladieme hranice
- Neexistujú striktné pravidlá, ale techniky
- Ako hovorí pani Dana, „pravidlá sa dajú porušovať, pokiaľ to funguje“. Príkladom pre túto časť je Homér alebo Shakespeare, keď vo svojich dielach neodpovedali na otázky, ktoré čitateľom vyplývali z textu. Avšak fungovalo to, pretože sa čitatelia zamerali na oveľa dôležitejšie problémy.
- Ďalším pravidlom/nepravidlom sú zbytočnosti (shit detector) – musíme vedieť, ktoré informácie v texte sú zbytočné/také, čo na nič nenadväzujú, ktoré splnia v čitateľovi očakávania, ktoré sa nikdy nenaplnia. Kvôli tomu vzniklo tiché pravidlo, že text má odpovedať na všetky otázky, ktoré text kladie a časti textu majú byť ucelené. S týmto pravidlom si aj tak každý nakladá po svojom, presne ako Homér a Shakespeare.
- „Trvalosť a hodnota literárneho diela je neodlúčiteľne spojená s osobnosťou autora, ktorý dielo vytvoril,“ teda ide o JEHO inštinkt a JEHO znalosť
- Skvelým príkladom je abstraktné maľovanie, tam nie sú pravidlá a autor diela sa riadi podľa vlastného uváženia. S odstupom času si však môže pomyslieť, že sa mýlil, a že tentokrát by dielo namaľoval inak.
- VŠETKO CHCE CIT PRE VEC...a intelekt => Fantázia vs. Rozum = podvedome uvažujeme nad správnymi vecami a fantázii kladieme hranice
- Neexistujú striktné pravidlá, ale techniky
- Ako hovorí pani Dana, „pravidlá sa dajú porušovať, pokiaľ to funguje“. Príkladom pre túto časť je Homér alebo Shakespeare, keď vo svojich dielach neodpovedali na otázky, ktoré čitateľom vyplývali z textu. Avšak fungovalo to, pretože sa čitatelia zamerali na oveľa dôležitejšie problémy.
- Ďalším pravidlom/nepravidlom sú zbytočnosti (shit detector) – musíme vedieť, ktoré informácie v texte sú zbytočné/také, čo na nič nenadväzujú, ktoré splnia v čitateľovi očakávania, ktoré sa nikdy nenaplnia. Kvôli tomu vzniklo tiché pravidlo, že text má odpovedať na všetky otázky, ktoré text kladie a časti textu majú byť ucelené. S týmto pravidlom si aj tak každý nakladá po svojom, presne ako Homér a Shakespeare.
- „Trvalosť a hodnota literárneho diela je neodlúčiteľne spojená s osobnosťou autora, ktorý dielo vytvoril,“ teda ide o JEHO inštinkt a JEHO znalosť
- Takže pre začiatočníka nie sú dôležité pravidlá, ale rutina a zabehnutosť. Aj zabhenutosť v porušovaní pravidiel
- Pár pravidiel však existuje, ako napríklad vybrať si žáner, nepísať len o tom, čo poznám...avšak ani tieto pravidlá nie sú cestou k správne napísanému dielu. A aj tieto sa môžu porušovať, pokiaľ to funguje- Niekotrí tvrdia, že by sme mali písať len o tom, čo dôverne poznáme. Tento spôsob písania je veľmi limitujúci, ničíme si tým predstavivosť a napokon, pokiaĹ by sa každý riadil týmto pravidlom, nevznikol by žáner, ako je napríklad sci-fi
- Preto prišiel Aristoteles so svojimi 3 dimenziami – motív-akcia-následok, alebo teda minulosť-akcia-budúcnosť. Máme tu možnosť povoliť uzdu fantázie a dotvárať si relaitu. Bez týchto dimenzií by bolo dielo len obyčajnou správou v pár vetách.
- „Píš sám seba,“ – v zmysle písať o tom, čo mám v sebe, čo mám v hlave, ale zároveň, aby to bolo autentické s nami...
Dominika Pirosková
 |
| 9. lekce firemního kurzu v pojišťovně Uniqa 17. března 2023 |
1/ vždycky si má člověk něco odnést
2/ proporce příběhu musí být vyvážené
3/ Rezonance = docvakmutí, dopsání příběhu vedoucí k mrazení po těle
4/ Otevřené konce
Eva Svobodová
Dnes som sa naučila, že: PLKY sú vlastne banality.
Niektoré PLKY sú plkmi len zdanlivo (ak sú dôležité pre príbeh)
Zborenie mýtu môže byť aj z praktického života, ale nemalo by ísť prvoplánovo po senzácii
Treba zohnať knihu od Mňačka: Nočný rozhovor
IDEA – hľadať inšpiráciu vo svojom okolí, aj v bežných veciach, ktoré sa nám dejú
Nadezda Legerská
Zborenie mýtu môže byť aj z praktického života, ale nemalo by ísť prvoplánovo po senzácii
Treba zohnať knihu od Mňačka: Nočný rozhovor
IDEA – hľadať inšpiráciu vo svojom okolí, aj v bežných veciach, ktoré sa nám dejú
Nadezda Legerská
"Plky" mají za úkol dotvořit situaci a připravit ji pro budoucí zvrat v ději, aby vynikl.
Vojtěch Veselý
Gradáciu možno dosiahnuť krátkymi vetami alebo stupňujúcimi prídavnými menami....
Písanie príbehu podľa vzorca nemusí byť striktne o tom, že sa hlavný hrdina niekde fyzicky je, ale môže sa na miesto činu vrátiť aj v spomienkach či myšlienkach, rozanalyzovaním situácie.
Viktória Jackuliaková Murínová
V návaznosti na interní diskuzi: kurz byl skvělý, ale byli jste skvělí i vy a v tom byla asi právě ta jedinečnost a dobrý a podnětný pocit. Takže ano, ráda budu pokračovat. Jen, jak jsme včera rozebírali, toho času (zejména na přípravu) je méně, než bychom si přáli, ale stojí to za to.
Souhlasím s krátkou pauzou a pokračováním, a abychom nevypadli ze cviku, tak jeden úkol na měsíc v době pauzy zvládnu i já.Gradace, rezonance, dostat se čtenáři pod kůži.
Příklad gradace vzestupné a sestupné.
Lenka Růžková
Lenka Růžková
1/ emócia je dôležitá a nemusí byť explicitne popísaná,
2/ rezonancia - je taká trochu "od veci"
3/ plkání znamená trepanie dve na tri (grinningfacewithsmilingeyes)
4/ gradácia vyjadrená rôznymi spôsobmi (krátke vety, stupňovanie prídavných miet a pod.)
Nadežda Legerská
2/ rezonancia - je taká trochu "od veci"
3/ plkání znamená trepanie dve na tri (grinningfacewithsmilingeyes)
4/ gradácia vyjadrená rôznymi spôsobmi (krátke vety, stupňovanie prídavných miet a pod.)
Nadežda Legerská
 |
| Akademie ČTK, jednodenní kurz 8. března 2023 |
Dobrý den,
moc děkuji za kurz, který mě obrovsky nakopl do dalšího psaní a celkově mi dodal obrovskou energii. Už jsem si sepsala osnovu k povídce, která se mi už delší dobu ukládá v hlavě. Tak snad to bude stát za to.
Bez háčku se nehneš.
PS. Vzkaz kotelníkovi jsem vyřídila a dokonce jsem zjistila (trochu jsem si to myslela, ale nebyla jsem si jistá), že tatínek u Vás na Vyšehradě topil taky, tak jste se tam potkávali všichni.
moc děkuji za kurz, který mě obrovsky nakopl do dalšího psaní a celkově mi dodal obrovskou energii. Už jsem si sepsala osnovu k povídce, která se mi už delší dobu ukládá v hlavě. Tak snad to bude stát za to.
Moc jsem si to užila, dlouho jsem si odnikud neodnesla tolik informací a vzpomínek.
Naučila jsem se, že:
Bez háčku se nehneš.Méně je více.
Z flinty na zdi se musí vystřelit.
Nehruť se, když se tvůj příběh někomu nelíbí, někdo jiný si ho třeba rád přečte třikrát.
Máme na to!
Ještě jednou moc děkuju a budu se těšit na brzké shledání! Asi bych nejradši na ten desetidílný kurz od dubna - když už tak už, že.
Ještě jednou moc děkuju a budu se těšit na brzké shledání! Asi bych nejradši na ten desetidílný kurz od dubna - když už tak už, že.
Jinak jsem si objednala knihu Živel Lustig z knihobotu a už na mě čeká v boxu, tak se na ni moc těším.
A díky i za ten Vyšehrad, hned o víkendu se na to všechno vrhnu!
Jana Buchalová
Jana Buchalová
PS. Vzkaz kotelníkovi jsem vyřídila a dokonce jsem zjistila (trochu jsem si to myslela, ale nebyla jsem si jistá), že tatínek u Vás na Vyšehradě topil taky, tak jste se tam potkávali všichni.
Milá Dano!
Byl to opět skvělý kurz - živý, veselý, plný praktických rad a nakopnutí. Těšíme se na dalších deset let spolupráce!
Martina Vašíčková, ředitelka Akademie ČTK
Důležitá je cílová skupina.
Perex nemusí být napsaný podle pravidel, respektive chronologicky.
Text je lepší s citací než bez ní.
Existuje shit detektor.
Nikola Pelclová
Milá Dano a Martino!
Ještě jednou bych vám oběma moc ráda poděkovala za KURZ TVŮRČÍHO PSANÍ v Akademii ČTK, který byl pro mě velmi přínosný.
Naučila jsem se, že název tvoří 80% úspěchu při zaháčkování čtenáře.
Uvědomovat si, pro koho píšu - cílové skupiny.
Říci si, proč jsem to psala - poslání.
Věty musí mít energii (víc sloves, méně adjektiv).¨
Vyházet vše, co nesouvisí s hlavní myšlenkou.
Martina Tůmová
Martina Tůmová
Úvod, neboli háček, je klíčový. Musí být úderný, jasný.
Tři literární cihly v textu jsou dialog, popis, akce. Naučila jsem se, co to je a jak s nimi zacházet.
Tři literární cihly v textu jsou dialog, popis, akce. Naučila jsem se, co to je a jak s nimi zacházet.
Pochopoila jsem, proč využít představení charakteru v akci - lepší, než někoho popisovat, je předvést čtenáři, jak postava jedná, aby si mohl udělat představu sám.
Reálnost textu - čtenář musí věřit, že se to tak mohlo stát.
Poučení je napsané jen v bajce, ale u každého textu musí být jasné, co tím chtěl autor říci.
Lucia Maleveská
Odnáším si ocit že by to mohlo jít!
Ale musím psát, psát, psát!
Nechat čtenáře, ať si udělá názor sám a nepodsouvat mu své domněnky.
Na začátku nejvíc záleží na titulku.
Dana Kohoutová Veselá |
| 2. lekce v letním semestru na katedře komiksu v Plzni 8. března 2023 |
Druhá lekce v letním semestru na katedře komiksu Fakulty designu a umění plzeňské univerzity:
Prostý popis ateliéru se “zvrtnul” v odhalení vlastních strachů i v dojemné vyznání partě spolužáků!
Nikdy předem nevím, jak se studenti s úkolem poperou a co z toho nakonec vznikne.
Nikdy předem nevím, jak se studenti s úkolem poperou a co z toho nakonec vznikne.
Nataša Richterová
Dobrý den,
posílám své texty - můj nejzajimavější zážitek a popis všemi smysly.
Už se těším na další lekci.
Bára Nováková
Bára Nováková
„Chtěl jsem ti nasbírat hříbky do bramboračky, tady je máš. Nemusíš je ani krájet. A měli bychom tu a tam zajít do lesa. Jen tak. Dokud je čas a dokud nás bude umět přijmout."
Manželka udiveně přikývla a tři břízky před našimi okny se rozvážně zavlnily v krátkém profuku vánku od lesa…
Další příklad je v povídce Přímo do Pekel:
Nevěřícně jsem na Billa zíral a nedostávalo se mi slov. „Poslal jsem je přímo do pekel.“
Usmál se a vtom došla páska a kotouček se roztočil naprázdno.
V povídce Začátky:
Karel Skácel moc dobře rozuměl. Alena tedy viděla dobře. To jsou panečku začátky, to je skvělý rozjezd. Zatracené ovce, zatracené krmení, zatracená učitelka, zatracení Řeci, zatracení nebožtíci. Zatracené Vilémovice. A to se ani nezeptal, co bude na oběd. Možná vepřo, knedlo, zelo nebo řízek. Svíčková by bodla, řekl si. Jediná světlá vyhlídka. Ale než půjde, ještě zavolá na bezpečnost do Javorníka.
Byla neděle, konec března roku 1955 a začal znovu poletovat sníh.
Byla neděle, konec března roku 1955 a začal znovu poletovat sníh.
Dana
 |
| 4. lekce firemního kurzu v Simply5 na Vinohradech 7. 3. 2023 |
Ke svému dnešnímu referátu o chybách v psaní přikládám úryvek ze hry Odcházení od Václava Havla, který jsem citovala:"Co chvíli se mi stane, že si vzpomenu na něco, na co jsem zapomněl, ale vzápětí zapomenu, na co jsem si vzpomněl.
Začíná to být vážné. Každou chvilku například zapomenu, kdo je na jevišti a kdo odešel, zda někdo někomu tyká nebo vyká, jakou měl náladu, když odešel, a tak dále a tak dále. Může se mi klidně stát, že někdo přijde a už nikdy neodejde, anebo naopak odejde hned na začátku a už nikdy nepřijde, anebo má přijít, ačkoli už je na scéně, nebo má odejít dvakrát za sebou, aniž mezitím přišel.
Budu psát básně."
Zita Dubová
Ahoj Dano,
chtěla bych Ti moc poděkovat za letošní kurzy. Jak vždycky říkávám, otevíráš mi nové dveře: Dobeška, Loučeň, víkendové kurzy, semináře dramaturgie... Sedíme všichni pohromadě, necháváme mezi sebou kolovat čokoládu a diskutujeme, smějeme se... panuje mezi námi kouzelná atmosféra, kterou tvoříš.
To byla nádhera!!
Bohužel, s pomalu se blížící maturitou a přijímačkami je toho na mě hodně. Jarní turnus dlouhodobých kurzů s Vámi nezvládnu a budu se muset, i když nerada, dočasně odpojit. Budu se na Vás všechny těšit zase v létě či na podzim, kdy budu mít (doufejme) všechno úspěšně za sebou. Kdyby se mi někdy v mezičase podařil nějaký výplod mé fantazie přenést i na papír, ráda ho pošlu.
Děkuju Ti za to, co děláš. Jsem vděčná, že jsem toho všeho mohla být součástí.
Linda Hájková
Linda Hájková
 |
| 5. literární dílna na Loučeni 2.-5. března 2023 |
Ondřej Neff kvůli nám v sobotu nepsal! Přijel na literární dílnu na zámek Loučeň. Porušil tak své spisovatelské pravidlo - psát každý den - a věnoval nám, psavcům, svůj čas. Nám, tlupě šílenců, jak nás sám označil. Ale vzápětí dodal, že kdykoli za námi zase přijede, protože cituji:
„Ten barák je inspirativní jako kráva!” (zámek Loučeň
) A kdo jiný než šílenci jsou schopni se pustit do takového projektu, jakým jsou příběhy ze starých časů ze života zdejšího šlechtického rodu.” Příběhy lásky, zrady, vášně, ale i převratných vynálezů a technického pokroku. Příběhy, které píše několik různých autorů a které se objeví v jedné knížce.
) A kdo jiný než šílenci jsou schopni se pustit do takového projektu, jakým jsou příběhy ze starých časů ze života zdejšího šlechtického rodu.” Příběhy lásky, zrady, vášně, ale i převratných vynálezů a technického pokroku. Příběhy, které píše několik různých autorů a které se objeví v jedné knížce.Inspirace, která se skrývá v těch starých zámeckých zdech, mi pokaždé dobije baterky!
Odvážím si spoustu cenných rad od spisovatelské legendy a k tomu dotek tajemna…
Nataša Richterová
Nataša Richterová
Loučeň byla super a ty a tvoje parta taky.
Posílám svou rozhlasovou povídku o hradě Houska. Jmenuje se PŘÍPAD UKRADENÉHO SPÁČE. Třeba by Vás mohla inspirovat. I já posílám návrh, jak by se ta kniha o knížecím rodu dala pojmout, jak rámcovým textem co nejpřehledněji a logicky propojit cca 35 krátkých povídek, popisujících život někdejších obyvatel a majitelů zámku Loučeň:
Na Loučeň přijíždí mladá žena. Má pověření odboru památkové péče MK, aby prozkoumala mobiliář a artefakty zámku a určila původ, zejména pak autentičnost objektů, které rodině T-T skutečně patřily. Přijímá ji zdejší kastelán. Jejich vztah je zprvu napjatý až nepřátelský, tím spíš, že se začnou dít divné věci, jež oba přičítají zlému úmyslu toho druhého.
Procházíme zámkem a seznamujeme se s významnými i drobnými předměty – které se nějak objevují v povídkách, je snadné je tam redakčně doplnit.
Úřednice a kastelán zvolna k sobě nacházejí cestu. Zdá se, že mladá žena je reinkarnací kněžny Marie. Podezření se mění v jistotu, dochází k vyvrcholení mystérie, kastelánovi jde o život a ve finále se ukáže, že kastelán je reinkarnací knížete Alexandra. V závěru vstupují do prostoru mystického bludiště před zámkem. Přijíždí auto, brána se otevírá, auto vjede dovnitř. Bludiště je prázdné, ani v zámku nikdo není, jak zjišťuje autentická mladá žena vyslaná odborem památkové péče, aby prozkoumala zdejší mobiliář. Kdo byla první žena? Kdo kastelán? Nevíme.
Míru mystiky a tajemna lze nastavit, ale princip je: zastavení u artefaktů, akce mezi ženou a kastelánem, projekce předmětů do povídek. Spojovací texty musí být kratičké, aby neutlačovaly povídky, které musejí být hlavní masou knihy.
Ondřej Neff
Na literární dílně na Loučeni jsem si znova ověřil, že konstelace vedené správnou osobou, umí mnohé vyjasnit, rozmotat, ukázat náhled řešení, dokonce i ve vymyšleném příběhu.
Potvrdilo se mi také, že psát mohu i o něčem, o čem jsem nikdy neslyšel, k dané problematice nemám nijak blízký vztah, ovšem podmínkou je řádně se připravit a nastudovat materiály.
Je i nutné ztratit zbytečný ostych, prostě ten nápad dostanu, prostě to napíšu a bude to dobrý! A když ne, tak kvůli tomu nikdo neonemocní, ani neumře.Poznal jsem, že „velcí lidé“ - zde pan Ondřej Neff - jsou úplně normální, skromní, ochotní pomoci a jednoduše je poznat, že kdo umí, ten umí. A že k práci dokáže přistupovat pragmaticky.
Je i nutné ztratit zbytečný ostych, prostě ten nápad dostanu, prostě to napíšu a bude to dobrý! A když ne, tak kvůli tomu nikdo neonemocní, ani neumře.Poznal jsem, že „velcí lidé“ - zde pan Ondřej Neff - jsou úplně normální, skromní, ochotní pomoci a jednoduše je poznat, že kdo umí, ten umí. A že k práci dokáže přistupovat pragmaticky.
Psaní na zakázku není ostuda, v podstatě je taková zakázka poctou a vše co napíšu se může hodit.
Výlet do Mcel se hodil i do povídky z hlediska reálií přírody a staveb.
Negativem je, že je potřeba i spát a to zdržuje od psaní. Dále, že čtyři dny na kurzu bohužel uběhnou- matematicky vyjádřeno:
4DNY x N (kde „N“ jest „kurvarychlejc než v práci“)
Marek Bucko
4DNY x N (kde „N“ jest „kurvarychlejc než v práci“)
Marek Bucko
Z přednášky pana Neffa jsem si odnesla, že román je nejdřív o pocitu a že když něco nefunguje, je potřeba se vrátit zpět. A taky, že toho hodne skončí v kamnech :-).
Z rozhovorů s ostatními účastníky jsem si odnesla, že každý má zajímavý osobní příběh.
Z rozhovorů s ostatními účastníky jsem si odnesla, že každý má zajímavý osobní příběh.
Ačkoliv všichni píšeme pořád tak trochu o sobě, a pan Neff to malinko taky přiznal, když zmínil, že u Sňatků z rozumu se jeho tatínek inspiroval vlastní rodinou, přijde mi, že se v kurzu sešlo tolik zajímavých lidí, že kdyby každý z nich napsal knihu o sobě nebo inspirovanou svým životním příběhem, ráda si ji přečtu.
Co mi přišlo nepatrně líto, že nebylo tolik prostoru na samotné psaní a čtení, ale to bylo i tím, že jsem musela odjet dřív.
Bylo to moc skvělé!
Zdravím z Bruselu,
H(J)ana Hermanová
H(J)ana Hermanová
Odpoledne s Ondřejem Neffem bylo zajímavé, dlouhé, ale přínosné. (když se zacyklím, není jiné cesty ven, než se vrátit na začátek a začít znova… klást důraz na pocity!... definovat postavy a mít jasný rámec….)
Přednáška Yakeena a Safi byla dechberoucí – pro mě měla větší přínos po osobní stránce, ale určitě měla na dílně své místo.
Výlety byly fajn neorganizované. Každý je jinak unavený, jinak nastavený a když bylo na výběr, každý si užil odpoledne po svém.
Moc moc moc mě bavilo číst věci před ostatními nahlas a získávat tak zpětnou reakci, slyšet názory zkušenějších a přitom být v pohodě, klidu, protože přece nic není úplně blbě a dá se s tím pracovat.
Mám plnou hlavu nových zkušeností. Poznala jsem nové lidi s mnoha dobrými nápady a pro mě jsou všichni inspirací. Je zvláštní, jak najednou naskakují náměty. Prostě kudy chodím, tudy píšuJJJ
No a co se týká knihy – DRŽÍM PĚSTI!!
Petra Černá
Mám plnou hlavu nových zkušeností. Poznala jsem nové lidi s mnoha dobrými nápady a pro mě jsou všichni inspirací. Je zvláštní, jak najednou naskakují náměty. Prostě kudy chodím, tudy píšuJJJ
No a co se týká knihy – DRŽÍM PĚSTI!!
Petra Černá
.jpg)
Děkuji přátelům, kteří smýšlejí jako já, píšou srdcem a krásnou češtinou.
Děkuji Daně, která ví, co nám udělá dobře, a vnáší nám do psaní i do života světlo.
Milá Loučeni, doufám, že neloučím se navždy.
Asja Žilová
Děkuji Dano,
Loučeň byla výborná! 😊Myslím na ni často. A čerpám z ní energii😊
Irena Taterová
Loučeň byla výborná! 😊Myslím na ni často. A čerpám z ní energii😊
Irena Taterová
Dobrý den,
posílám odkaz na rodokmen české větve Thurn-Taxisů, ale tyto stránky obsahuji další desítky rodokmenů, na jméno se dá kliknout a dostanete se do příslušného
Vratislav Zákoutský, kastelán
posílám odkaz na rodokmen české větve Thurn-Taxisů, ale tyto stránky obsahuji další desítky rodokmenů, na jméno se dá kliknout a dostanete se do příslušného
Vratislav Zákoutský, kastelán
Posílám postřehy z Loučeně:
Ondřej Neff - trochu mu trvá, než se dostane k jádru, ale pak je to zajímavé - poznatky: jak z krize, když začne být příběh a postavy nereálné (vrátit se do místa, kde to funguje, zbytek vyhodit); řídit se pocity; psát pravidelně
Lektoři - přednáška o fungování systému výborná; konstalace zajímavé za předpokladu, že jsou postavy a příběh dobře připravené; užitečná ukázka nevděčnosti a složitosti redakční a editorské práce na skupinovém díle; vždy je lepší proškrtávat delší text než natahovat krátký
Prostředí a lidi - příjemné a inspirující
Michal Hejna
 |
| 5. literární dílna na Loučeni 2.-5. března 2023 |
Moc díky za zážiky na zámecké literární dílně na Loučeni.
Baví mě téma historických postav, mix skutečnosti a fikce nad jejich životy
Krásný a inspirativní prostředí zámku, obrovský prostor pro příběhy
Půldenní výlet ve volném formátu je super
.jpg)
Krásný a inspirativní prostředí zámku, obrovský prostor pro příběhy
Půldenní výlet ve volném formátu je super
.jpg)
Zkušenost z kolektivního psaní:
- vnímám to jako komplikované téma, které ale může přinést zajímavý výsledek
- vnímám to jako komplikované téma, které ale může přinést zajímavý výsledek
Konstelace: není moje oblíbená disciplína
Dobré jako cvičení uvěřitelnosti příběhu a inspirace pro další
Setkání s Ondřejem Neffem: krásný a pozitivní zážitek, potěšení z jeho řeči
Doporučení: texty založené a vystavěné na silném pocitu, pak figury a jejich střety.
princip Jednoduchost a stylizace postav
nutné psát denně
Martin Paruch
Dobré jako cvičení uvěřitelnosti příběhu a inspirace pro další
Setkání s Ondřejem Neffem: krásný a pozitivní zážitek, potěšení z jeho řeči
Doporučení: texty založené a vystavěné na silném pocitu, pak figury a jejich střety.
princip Jednoduchost a stylizace postav
nutné psát denně
Martin Paruch
 |
| Objednávky knihy |
JE TEĎ NĚKDO Z KARVINSKA NA TVÝCH KURZECH?
Ta beseda a zdejší křest knihy MAMI, CO JE TO ČUPÁK v naší knihovně bude 13. dubna. Tak kdybys někoho měla, dej echo, prosím.
Můžu akci též sdílet na tvých stránkách, až budu mít plakátek?
Bohdana Pufferová
Úhel pohledu aneb kdo je vypravěčem příběhu:
1) První osoba (ich-forma) „Já jsem…“
Příklad: „Z chodby ke mně doléhal křik a pláč. Bála jsem se opustit bezpečí skříně. Cítila jsem zápach kuliček proti molům, které mne šimraly v nose. Měla jsem co dělat, abych zadržela kýchnutí a neprozradila útočníkům, že se nahoře skrývá ještě někdo živý…“
Výhody
· Navozujete intimní vztah s čtenářem, který příběh prožívá očima hlavního hrdiny. Čtenář sdílí jeho myšlenky, pocity.
· Vypravěč může ukázat svůj původ, sociální status apod. prostřednictvím jazyka.
· Vnitřní monology. Délka a vnitřní monology by se neměly přehánět, ale tu a tam se nějaký hodí a v první osobě se píší snadněji.
Příklad: „Z chodby ke mně doléhal křik a pláč. Bála jsem se opustit bezpečí skříně. Cítila jsem zápach kuliček proti molům, které mne šimraly v nose. Měla jsem co dělat, abych zadržela kýchnutí a neprozradila útočníkům, že se nahoře skrývá ještě někdo živý…“
Výhody
· Navozujete intimní vztah s čtenářem, který příběh prožívá očima hlavního hrdiny. Čtenář sdílí jeho myšlenky, pocity.
· Vypravěč může ukázat svůj původ, sociální status apod. prostřednictvím jazyka.
· Vnitřní monology. Délka a vnitřní monology by se neměly přehánět, ale tu a tam se nějaký hodí a v první osobě se píší snadněji.
Úskalí psaní v první osobě
· Ztratíte možnost perspektivy, tedy být na několika místech najednou. Čtenář může vidět pouze to, co vidí hlavní postava.
· Může tak dát čtenáři zkreslený a nikoli objektivní pohled na věc (nespolehlivý vypravěč).
· Můžete tak nechtěně vyzradit dopředu něco, co chcete, aby čtenář postřehl až později.
· Hlavní postava musí být dostatečně zajímavá na to, aby to čtenáře vtáhlo a udrželo jeho zájem až do konce knihy.
2) Třetí osoba – (er-forma) – limitovaný vypravěč „On/ona něco…“
„Z chodby k ní doléhal křik. Netušila, kolik lidí už zabili. Bála se opustit bezpečí skříně. Cítila zápach kuliček proti molům, které ji šimraly v nose. Měla co dělat, aby zadržela kýchnutí a neprozradila útočníkům, že se nahoře skrývá ještě někdo živý…“
Třetí osoba je dalece nejpoužívanější úhel pohledu při psaní knih. Existují přitom dva druhy – vševědoucí a limitovaný. Podívejme se na ně blíž.
Výhody psaní ve třetí osobě
· Objektivita při vyprávění. Pohled nezkreslený úzkým viděním světa hlavního hrdiny.
· Větší volnost a flexibilita. Možnost být na více místech najednou.
Úskalí psaní ve třetí osobě
· Menší intimita se čtenářem.
Kombinovat, ano či ne?
Pokud chcete psát v první osobě a zároveň potřebujete být na více místech najednou, můžete zvolit více vypravěčů, jak jsme o tom mluvili v minulém článku. Jen musíte čtenáři dát jasně najevo, kdy došlo ke změně pohledu. Nejlépe uděláte, když jej budete střídat po kapitolách, pokud se pro to rozhodnete.
Nikde přitom není psáno, že musíte psát ve stejné osobě celou knihu. Rozhodně ale neměňte úhel pohledu příliš často, a už vůbec ne ve chvíli, kdy to čtenář nečeká.
Specialitky
3) Třetí osoba – vševědoucí vypravěč
„Z chodby k ní doléhal křik a pláč. Děti se držely matky za ruku a očima hledaly tátu. Mladší syn si přál, aby se tak brzy nevzdal dudlíku. Jeho sestra brečela především proto, že nechala nahoře panenku a máma ji teď nechtěla pustit, aby si pro ni došla. Mámě se honilo hlavou, že jestli přežijí, už nikdy nebude na děti křičet. Hlavně ne na svou nejstarší dceru, která zůstala v patře a bála se opustit bezpečí skříně. Cítila zápach kuliček proti molům, které tam byly ještě od doby její babičky, jež je zakoupila se slevou v místním koloniálu a které ji šimraly v nose. Měla co dělat, aby zadržela kýchnutí a neprozradila se útočníkům, že se nahoře skrývá ještě někdo živý…“
4) Druhá osoba alias stalking
„Z chodby k tobě doléhal křik a pláč. Bála ses opustit bezpečí skříně. Cítilas zápach kuliček proti molům, které tě šimraly v nose. Mělas co dělat, abys zadržela kýchnutí a neprozradilas útočníkům, že se nahoře skrývá ještě někdo živý…“
Psaní ve druhé osobě je způsobem, v němž se autor obrací přímo k některé z postav. Je nejpracnější a nejméně používaný. Častěji, než psát ve druhé osobě celou knihu, se autoři uchylují k tomu, že píší ve druhé osobě některé kapitoly. Hodí se například pro postavy, které někoho sledují (stalkují) a komentují jeho činnost. Případně se také hodí pro román v dopisech, který ale také dnes již není moc běžný.
· Ztratíte možnost perspektivy, tedy být na několika místech najednou. Čtenář může vidět pouze to, co vidí hlavní postava.
· Může tak dát čtenáři zkreslený a nikoli objektivní pohled na věc (nespolehlivý vypravěč).
· Můžete tak nechtěně vyzradit dopředu něco, co chcete, aby čtenář postřehl až později.
· Hlavní postava musí být dostatečně zajímavá na to, aby to čtenáře vtáhlo a udrželo jeho zájem až do konce knihy.
2) Třetí osoba – (er-forma) – limitovaný vypravěč „On/ona něco…“
„Z chodby k ní doléhal křik. Netušila, kolik lidí už zabili. Bála se opustit bezpečí skříně. Cítila zápach kuliček proti molům, které ji šimraly v nose. Měla co dělat, aby zadržela kýchnutí a neprozradila útočníkům, že se nahoře skrývá ještě někdo živý…“
Třetí osoba je dalece nejpoužívanější úhel pohledu při psaní knih. Existují přitom dva druhy – vševědoucí a limitovaný. Podívejme se na ně blíž.
Výhody psaní ve třetí osobě
· Objektivita při vyprávění. Pohled nezkreslený úzkým viděním světa hlavního hrdiny.
· Větší volnost a flexibilita. Možnost být na více místech najednou.
Úskalí psaní ve třetí osobě
· Menší intimita se čtenářem.
Kombinovat, ano či ne?
Pokud chcete psát v první osobě a zároveň potřebujete být na více místech najednou, můžete zvolit více vypravěčů, jak jsme o tom mluvili v minulém článku. Jen musíte čtenáři dát jasně najevo, kdy došlo ke změně pohledu. Nejlépe uděláte, když jej budete střídat po kapitolách, pokud se pro to rozhodnete.
Nikde přitom není psáno, že musíte psát ve stejné osobě celou knihu. Rozhodně ale neměňte úhel pohledu příliš často, a už vůbec ne ve chvíli, kdy to čtenář nečeká.
Specialitky
3) Třetí osoba – vševědoucí vypravěč
„Z chodby k ní doléhal křik a pláč. Děti se držely matky za ruku a očima hledaly tátu. Mladší syn si přál, aby se tak brzy nevzdal dudlíku. Jeho sestra brečela především proto, že nechala nahoře panenku a máma ji teď nechtěla pustit, aby si pro ni došla. Mámě se honilo hlavou, že jestli přežijí, už nikdy nebude na děti křičet. Hlavně ne na svou nejstarší dceru, která zůstala v patře a bála se opustit bezpečí skříně. Cítila zápach kuliček proti molům, které tam byly ještě od doby její babičky, jež je zakoupila se slevou v místním koloniálu a které ji šimraly v nose. Měla co dělat, aby zadržela kýchnutí a neprozradila se útočníkům, že se nahoře skrývá ještě někdo živý…“
4) Druhá osoba alias stalking
„Z chodby k tobě doléhal křik a pláč. Bála ses opustit bezpečí skříně. Cítilas zápach kuliček proti molům, které tě šimraly v nose. Mělas co dělat, abys zadržela kýchnutí a neprozradilas útočníkům, že se nahoře skrývá ještě někdo živý…“
Psaní ve druhé osobě je způsobem, v němž se autor obrací přímo k některé z postav. Je nejpracnější a nejméně používaný. Častěji, než psát ve druhé osobě celou knihu, se autoři uchylují k tomu, že píší ve druhé osobě některé kapitoly. Hodí se například pro postavy, které někoho sledují (stalkují) a komentují jeho činnost. Případně se také hodí pro román v dopisech, který ale také dnes již není moc běžný.
Klára Dvořáková
 |
| 10. lekce dlouhodobého on-line kurzu 23. února 2023 |
Pro spisovatele neexistuje žádné tabu. Vyberte si něco nedotknutelného a toho se "dotkněte". Ale ať to není samoúčelné, ale opravdu zajímavé a zábavné čtení. Je to téma, které nám kdysi zadal Arnošt Lustig. Petr Holub zbořil svatozář kolem samého Arnošta. Další pokusy zde. Je to Váš první úkol do jarního turnusu kurzu pro super-pokročilé.
Dana
Ahoj Mili, Dani,
přes úschovnu jsem poslala fotky z křtu na Dobešce, dřív to fakt nešlo. Ale věřím, že se rozsvěcuje na lepší časy a můžu zase volněji ,,být".
Fotky z mého foťáku nejsou cvak a poslat, navíc nefotím s bleskem, takže je to na nich poznat, různě jsem zesvětlovala atd. Proto mají ,,technické znaky retro" :))) Ale jak je mým heslem, jde o to, co na nich je. Bylo to milé setkání.
Jsem v situaci, kdy na volno-časovky nemám potřebný čas a energii.
,,mimo běžný průběh" (pohovory, ztráta peněženky, zranění a blá, blá blá, když se daří, tak se daří, pokračovalo to i začátkem ledna, ale snad jsem vše
ustála. Nádech, výdech, nový začátek)
Kniha se moc líbí, kamarádi, kamarádky, tety i všichni nejbližší u ní roní slzy smíchu i dojetí.
Všem velké díky. Ještě se musím zeptat neteře, jak dopadlo vysvětlování, Co je to Čupák?, prvňáčkovi, který donesl samé jedničky, hezky čte a dožadoval se vysvětlení.
Jana Bednářová
 |
| První seminář letního semestru 22. února 2023 na katedře komiksu Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni |
Dana Emingerová
.jpg)
.jpg)
"Vyhledávaný žánr nakladatelů je souvislejší text např. novela nebo román," řekl Petr Himmel na přednášce. Také bychom mohli prorazit se zajímavými cestopisy nebo detektivkami.
Co jsem si odnesl z dlouhodobého kurzu:
- Psaní je řemeslo a dá se mu naučit.
- Méně je vždycky více. Pozor na dělání "LITERATŮRY".
- Flinta na zdi musí střílet.
- Nemělo by se dopustit, aby se umožnilo literární cihličce stát se panelem.
- Nepsat úřední podmiňovací věty- přesně tak blbě, jako tu předchozí.
- Udržovat čas v průběhu útvaru- pokud nepotřebuji zdůraznit dramatičnost.
- Nenálepkovat osoby a hrdiny. Vykreslit charakter tak, aby si dal nálepku čtenář. S výjímkou bajek.
- Uvědomovat si literární i skutečnou pravdu.
- Nevysvětlovat ani málo (dobové reálie, zkratky- VŘSR, MNV, atd), ani moc.
- Dílko musí bublat, zurčet, plynout a být jasné, proč jsem jej napsal.
- Ještě jsem si odnesl něčí propisku, ale nevypadá draze a nebylo to schválně- fakt!😀)
Únor s Jiřím Wilsonem Němcem v Setkání s literaturou - šest povídek prostějovského rodáka
Víkendový kurz je pro mě vždy jako opakované sledování oblíbené epizody kultovního seriálu. (Přátelé atp. ) Moc se na něj těším, vím, co mě čeká a nikdy se mi neomrzí. A i když si myslím, že jej dokonale znám a nic mě už nemůže překvapit, vždy zjistím, že jsem si tam opět našel něco nového, neobjeveného.
Díky, víkend na kurzu je pro mě zábavnější než chata, hory, cokoli!
Shrnutí toho, co jsem se naučila nebo toho, co jsem si připomněla :
V textu nesmí být za sebou slova končící na -ící.
Získala jsem základy pro psaní bajky a základy pro psaní dialogu a popisu.
Je dobré text proložit přímou řečí.
Pozor na psaní příslovců a přídavných jmen.
V sobotu Český rozhlas Olomouc vysílá první premiéru Wilsonovy povídky a za týden druhou. Respektive v sobotu jednu - Mariáš a v neděli dvě kratší Dýmka a Knihovník. Děkuji mnohokrát a velice zdravím!
Eva Lenartová
Psaní nesmí být nuda.
Na únorovém víkendovém kurzu pro pokročilé a začátečníky (11. až 12.2.2023) jsem se naučil, jsem se naučil, že se mám stále co učit. Zopakoval jsem si, že musím dát pozor na opakující se slova, spojky, koncovky a nechtěný verš.
Nedramatizovat část příběhu, která je pro celek nepodstatná.
Znát dobře své postavy, pracovat s nimi, udržovat jejich příběh, logiku. Pak to z příběhu pozná i čtenář.
Rezonance na konci příběhu osloví čtenáře, dokáže zanechat hluboký dojem.
Pro svoji práci mít dobré a podrobné podklady pro psaní článků, vystavění příběhu na základě všech dostupných informací.
Lenka Růžková
Na lekci jsme rozebírali bajku Orel a a hovnivál převyprávěnou Janem Werichem. Bajka napsaná Ezopem je mnohem kratší než Werichova. Je to přesně ten případ, když dobrý autor nebo vypravěč může porušit pravidla rétoriky. Zde to opravdu nevadí, je to stále napínavé a posluchač se těší, jak to bude dál.
Pokud mám rozebrat, co vypravěč porušil a kde udělal chyby oproti běžným normám, tak je to délka bajky. Úvod je hodně popisný – orel plachtil, kroužil, honil se atd. popis, co dělal zajíc, to samé. Nemají se používat známá úsloví jako např. jako blesk. Popis stojícího broučka a jeho přirovnání k Vénovi ze vsi, holínku přes holínku a pak je tam další osoba Franta a informace o tom, o čem klábosí. Připadá mi to jako flinta na zdi a není to potřeba. I když je to podle mého vtipné. Koktání a jeho napodobování v pravopise se taky nedoporučuje psát – s hovni, s hovnivá.....
Výraz, že snědl mozek a vykloval srdce se mi nezdá vhodný (myslím, že vše vyklove a sní).
Ahoj Dano!
Každý dělá při psaní nějaké chyby. Ale pokud je pisatel opravdu dobrý, překročení norem čtenář ani nepozná, naopak je to často i přínos. Obecně však platí:
Psaní detailů musí být přiměřené, aby jen podpořilo představivost čtenáře a pisatel nesmí tyto detaily nešikovně vkládat do textu.
Pokud je možno napsat, konkrétní místo nebo jméno tvora, je to vždy lepší než cokoliv abstraktního.
Pisatel má jít přímo k věci, vyloučit nepotřebné pocity co dělal. Časté je taky nevhodné a nadbytečné používání pasiv. Ty se používají pouze výjimečně.
Je zbytečné prodlužovat věty slovy který, jenž, čímž. Těmi vznikají dlouhá souvětí, tzv. přetížené věty.
Nedodržováním úhlu pohledu by mělo být minimální (auto vzdoruje, já přitvrzuji).
Nahodilý verš může rušit (např. mně se nechce učit, nedám se však rušit). Lépe je, se tomu vyhnout.
Zbytečné vysvětlování, pisatel sděluje dialogem a akcí. Je to nudné, když popisuje pocity postav.
Podivné je i napodobování v pravopise. Např. když někdo koktá, je lépe napsat, než rozepisovat ko-ko-koktání.
Častá a známá je tzv. flinta, která nevystřelí. Autor představí děj, který má změnit výsledek a pak na něj zapomene, epizody nemají opodstatnění.
Stává se, že pisatel odhalí konec příběhu velmi brzy. Je lepší nevědět, jak to dopadne.
Čtenář musí být pohnutý osobami, a ne emocemi pisatele. Autor má vstoupit hluboko do pocitů vymyšlené postavy s odpovídající pozorností.
Afektované psaní odpuzuje stylem, ve kterém se projevuje ego autora. Odrazuje i rádoby vtipné použití metafor.
K dalším prohřeškům patří i hledání komplikovaných cizích slov. Musíme mluvit jasně a srozumitelně a většinou použít to, co nás napadne první, pokud to zní zajímavě a trefně.
Ani příslovce, která upravují slovesa, přídavná jména, nesmí se používat často. Nejhorší je příslovce ve spojení s uvozovacím slovesem. Např. škemral poníženě, vykřikla výhružně, chutná nějak divně.
Je toho pro začátečníka opravdu hodně. Dobrý editor chyby pozná okamžitě, my se to musíme pomalu učit. Je potřeba vycházet z toho, že se sdělení musí řídit gramatickými pravidly. Špatná gramatika plodí špatné věty. Trpný rod a pasiva užívat jen v nejnutnějších případech. Zbytečně neodbočovat v detailech, ztrácí se příběh. Dlouhá souvětí jsou většinou zbytečná. O čem se rozepíše autor, musí to mít opodstatnění, a ne potom se už k tomu nevracet. tzv. flinta na zdi.
V detailech a odbočujících epizodách se ztratí příběh.
Nejlepší autoři občas porušují pravidla psaní. Pokud si autor není jist, že píše dobře, musí se pravidel držet.Bohuna Kopřivová
Ahoj Dani,
posielam ti opäť materiál z dnešného, opäť výborného, stretnutia. 😊
· ER forma – rozprávač vidí do hlav všetkým
· Ich forma – to mne rozprávam v tvare JA. Vidíme do hlavy len do hlavy jedného hrdinu
· Du forma – je o tebe. Motlitby su v Du forme. Je naliehavá, pôsobí rozkazovačne.
osoby a teda uhly pohľadu by sa nemali miešať.
Zásah zhora je neočakávaný zvrat v príbehu, ale nesmie ich byť v jednom príbehu veľa, aby to čitateľa bavilo.
Děkuji za poslední lekci a za lednový Zpravodaj. Hlásím se na prezenční hodinu 15. 2. v Nových Butovicích s nakladatelem Petrem Himmelem z Garamondu. Stejně tak pojedu rád v březnu na literární dílnu na Loučeň.
V životě jsem si prošla jedním z nejnáročnějších období, které můžete zažít. Šikanou. Poznamenalo to mé fyzické i psychické zdraví tak, že jsem uvažovala o sebevraždě. Naštěstí jsem ve svém okolí měla pár bytostí (schválně píšu bytostí, protože jednou z nich byl i můj pes Figaro), lidí, kteří mi byli ochotni pomoci a poskytnout i tak důležitou psychickou podporu. Už jsou to asi tři roky zpátky a jak je vidno, pořád jsem tady. Žiju jenom díky nim, a taky proto, abych podvědomí o nebezpečnosti šikany mohla dál šířit. Proto jsem i minulý rok vystupovala na 5. ročníku řečnické konference, kterou každoročně pořádá organizace TedX, speciálně u nás je to TedXpragueED. Vyprávěla jsem tam svůj příběh, video je na YouTube. Dále se také snažím věnovat tématu šikany i na kurzech Tvůrčího psaní podle Lustiga, které vede Dana Emingerová. Již jsem napsala pár příspěvků, které mám na webu, a snažím se o tom psát dál i na svém blogu. Myslím si totiž, že je důležité, aby si lidé uvědomili, jak nebezpečná může být nejen fyzická, ale především psychická šikana, která častokrát zanechá mnohem horší následky. Kolik lidí ve vašem okolí potřebuje vaši pomoc, a vy o tom ani nevíte? Proti šikaně se zkrátka musí bojovat, jen mít vůli, chuť a odhodlání. Jenom pak se totiž může něco…změnit.
První věta má být krátká
Klidně mohu použít přímou řeč už v první větě
Metafory někdy lépe zafungují - vtáhnou do problému víc než popis
Dát si bacha na nadpis, aby nezaváděl jinam
Pokud je to záměr, v češtině mohu přecházet z minulého času do přítomného
Petra
Ahoj Dano,
.jpg)
Vyberte si literární postavu. Připravte si krátký příběh ze svého důvěrně známého prostředí, ve kterém se běžně pohybujete – ranní boj o koupelnu u vás doma, cesta do školy, hádka se šéfem u vás v kanceláři, milostná scéna s vaším partnerem... Důležité je, abyste se drželi reality vašeho všedního dne. Vepište literární postavu do příběhu tak, abyste zachovali její charakter, ale zároveň jste uchovali věrohodnost vašeho světa. Více zde. A příklady: Popelčino daňové přiznání a Saxana.
Ďakujem za výživné dve hodiny
- Veselá a smutná esencia je tenká hranica a závisí od nej otázka vzdialenosti
- Čo je rozpoznanie, zásah z hora
- Striedanie literárnych tehál v texte zabezpečí dynamickosť textu
- Je dôležité aby sme v texte vysvetlili postavu a nepoužívali len meno, ktoré čitateľ nepozná
- Vedieť pracovať s esenciami je dôležité vedieť opísať aj erotickú esenciu, ale aby bola poňatá jemné a skôr o emóciách
Pozor na rytmus, aby nebyl jednotvárný.
Když začnete psát, tak zápletka nemusí být ještě úplně jasná, může přijít až časem. Počáteční nápad se může týkat „jen“ zajímavé postavy či události.
Zde najdeme encyklopedii všech archetypálních zápletek, které známe:
Český rozhlas Olomouc bude v únoru vždy v sobotu od 18. 05 (po zprávách) vysílat v pravidelném cyklu SETKÁNÍ S LITERATUROU mé povídky, a to MARIÁŠ, DÝMKU A KNIHOVNÍKA. Stanici lze naladit buď na webu (stačí zadat ČR Olomouc) v uvedeném čase a nebo si pořad poslechnout v čase jiném, ale jen do týdne po vysílání. Pokud si tedy najdete půlhodinku každý únorový víkend a nebudete zklamáni, dejte na našich FB stránkách Psaní dává křídla vědět. Za tuhle zpětnou vazbu budu rád.
Ahoj Dano,
Ahoj Dano!
Děkuju za víkendový kurz, bylo to moc fajn. Pro mě je celkem obtížné sepsat v deseti bodech, co nového jsem se naučil. Tak napíšu jen pár vět.
Zdravím přátelé,
chtěl bych všem poděkovat za skvělý čas strávený na kurzu. Jak už jsem předeslal při představování, pracovně se, bohužel, zabývám trochu jinými věcmi, než jsou ty tvůrčí, a tak pro mě byl čas strávený na kurzu velkým duševním občerstvením. Občerstvením se skvělými texty, se zamyšlením i humorem, za což vám ještě jednou díky.
Mějte se moc hezky a budu se těšit zase někdy, někde na viděnou a třeba i mimo kurz.
Míra Tichý
Co jsem se naučila 7.-8. ledna:
Dobrý podvečer, Dano,
posílám svoje výtvory a původní úkol. A co jsem se naučila:
že je třeba při psaní textu myslet i na "neviditelnou" část, proč jsme příběh psali
že je třeba čtenáři dát prostor pro jeho fantazii a ne ho zahltit množstvím upřesňujících informací
že si mohu vymýšlet a nemusím se vázat tím, jak se to skutečně stalo (s tím se ještě budu muset hodně popasovat)
Martin Růžička
Milá Dano!
Jsme rádi, že Vás v roce 2023 opět máme zpátky v Czech Photo Centru. Psaní mě baví, a tak se těším, že zase budu s Vámi chodit na kurz tvůrčího psaní.
Na prvním semináři jsem se naučila, že:
- text nemusí být pokaždé perfektní
- že mohu psát, jak chci a nemusí to být "školní" psaní
- že musím mít chytlavý začátek, nadpis a zajímavý konec
- že čtenář si nemusí představit vše tak, jak to vidím já
Karolína Hrachovcová
.jpg)
Zjednodušit někdy text pro čtenáře.
.jpg)
Je důležité mít o čem psát.
Oddělovat dynamicky vrcholy příběhu - příklad vyprávění o horách
Bacha na moc postav
Nepsat strojene, spíš tak přirozeně.
Dozvěděla jsem se něco o Arnoštu Lustigovi.
První věta musí zaujmout.
Neopakovat slova.
Myslet na nálepky, že zdá se mi to zábavné
Anna Dlabalová
První věta musí zaujmout.
Nepřepisovat dialogy do uvozovacích vět.
Neopakovat slova
Používat i kratší věty.
V krátkém příběhu by nemělo být jmenováno moc postav.
Petra Charvátová
.jpg)
Začátek, prostředek a konec + motiv (bajka).
Název a první věta musí zaujmout.
Text by neměl nudit.
Je dobré používat přímou řeč.
Kateřina Krupičková
Může se zdát, že popis pouze říká čtenáři, kde se odehrává děj a jak vypadají postavy a kulisy. Díky dobrému popisu ale působí místa, postavy a situace reálně a plasticky. Dobrý popis umožňuje čtenáři, aby se příběhu účastnil všemi svými smysly. Vždy mějme na paměti, že chceme vložit oči, uši, kůži, nos a jazyk toho, kdo se dívá, poslouchá, cítí, chutná... Popis by neměl být seznam přídavných jmen! Dobrý popis poskládáme z několika pečlivě zvolených konkrétních detailů, které napoví vše ostatní. Ve většině případů, jsou tyto detaily vůbec to první, co vás napadne!
Snažíme vyhýbat klišoidním přirovnáním: běžel s větrem o závod, bojoval jako lev, byla krásná jako obrázek, hlásek jako konipásek...
Popisu pomůže, když vložíme oči toho, kdo se dívá.
Snažíme vyhýbat klišoidním přirovnáním: běžel s větrem o závod, bojoval jako lev, byla krásná jako obrázek, hlásek jako konipásek...
Popisu pomůže, když vložíme oči toho, kdo se dívá.
Nataša Richterová
Zasynonymovat text, ať to není furt jedno a to samý slovo.
Udělat proporční zvířátko - úvod, zápletka a rozuzlení.
Sračkometr - aneb Hemingwayův Shitdetektor - prosývá text
Nenechat hlavu na poli - viz vtip o zápisu dopravní nehody.
Barbora Nováková
Bacha na moc postavUž Shakespeare opisoval od jiných autorů.
Budeme se učit Lustigovu metodu psaní.
Někdy je dobré "kopnout hlavu do příkopu"
Každé dílo má tři viditelné části, které Hemingway nazýává VČERA, DNES a ZÍTRA.
Barbora Svitáková
Hledat slova stejného slovního základu ve svých textech a nahradit je synonymy.
Přidám do děje motiv, který později potřebuji vyřešit.
Popis postav, bohatý a srozumitelný text
Úderná první věta
Šimon Škrabal
Naučil jsem se kultivovaně kritizovat druhé.
Psát ve vlaku.
Vím, co je představení charakteru v akci.
Nepodceňovat konec příběhu.
Do krátkého příběhu nedávat mnoho postav.
András Asztalos
 |
| 10. lekce dlouhodobého prezenčního kurzu v Nových Butovicích s Petrem Himmelem z Garamondu 15.2.23 |
Na poslední lekci dlouhodobého kurzu pro pokročilé 15. února nás navštívil Petr Himmel z nakladatelství Garamond.
.jpg)
Domluvili jsme se, že mu z našeho týmu Psaní podle Lustiga můžeme posílat rukopisy. Pár autorů už si vybral a do budoucna se těšíme na další spolupráci.
Všem přejeme, aby se vám povedlo vydat svou první knihu. Záznam ze zajímavé lekce k přehrání zde.
Milena Pravdová
- Psaní je řemeslo a dá se mu naučit.
- Méně je vždycky více. Pozor na dělání "LITERATŮRY".
- Flinta na zdi musí střílet.
- Nemělo by se dopustit, aby se umožnilo literární cihličce stát se panelem.
- Nepsat úřední podmiňovací věty- přesně tak blbě, jako tu předchozí.
- Udržovat čas v průběhu útvaru- pokud nepotřebuji zdůraznit dramatičnost.
- Nenálepkovat osoby a hrdiny. Vykreslit charakter tak, aby si dal nálepku čtenář. S výjímkou bajek.
- Uvědomovat si literární i skutečnou pravdu.
- Nevysvětlovat ani málo (dobové reálie, zkratky- VŘSR, MNV, atd), ani moc.
- Dílko musí bublat, zurčet, plynout a být jasné, proč jsem jej napsal.
- Ještě jsem si odnesl něčí propisku, ale nevypadá draze a nebylo to schválně- fakt!😀)
Marek Bucko
 |
| 10. lekce dlouhodobého prezenčního kurzu 15.2.23 |
Ve světě literatury existuje jenom pět námětů, ke kterým se všichni spisovatelé posledních pět tisíc let vracejí, které se jednotlivě nebo v kombinaci objevují stále.
Na prvním místě je láska. Nejzkušenější spisovatelé se drží Lásky s velkým L, protože to je to, co lidi zajímá úplně nejvíc.
Na druhém je moc a manipulace.
Pro třetí téma existuje řecké slovo hybris, což znamená překročení, kdy člověk zapomene, že je člověk. Myslí si, že je bůh, že si může dovolit všechno, a chová se jako bůh. A je za to potrestán, shoří v ohni.
Ty dva poslední náměty jsou zločin a trest. A tohle všechno se prolíná.
Takže spisovatelé čtou nejen proto, aby mohli opisovat od jiných, ale zároveň – a to je zdánlivě úplný protimluv – čtou a čtou i proto, aby od svých předchůdců neopisovali. Protože jen ten, kdo přinese světu něco úplně nového (nový pohled na člověka, jak říkal Arnošt Lustig), je opravdový spisovatel.
Na prvním místě je láska. Nejzkušenější spisovatelé se drží Lásky s velkým L, protože to je to, co lidi zajímá úplně nejvíc.
Na druhém je moc a manipulace.
Pro třetí téma existuje řecké slovo hybris, což znamená překročení, kdy člověk zapomene, že je člověk. Myslí si, že je bůh, že si může dovolit všechno, a chová se jako bůh. A je za to potrestán, shoří v ohni.
Ty dva poslední náměty jsou zločin a trest. A tohle všechno se prolíná.
Takže spisovatelé čtou nejen proto, aby mohli opisovat od jiných, ale zároveň – a to je zdánlivě úplný protimluv – čtou a čtou i proto, aby od svých předchůdců neopisovali. Protože jen ten, kdo přinese světu něco úplně nového (nový pohled na člověka, jak říkal Arnošt Lustig), je opravdový spisovatel.
Dana Emingerová
Dohromady ovšem nikoli čtyři, ale rovnou šest povídek prostějovského rodáka Jiřího Wilsona Němce nám zpříjemní sobotní únorové podvečery. Amoróza, Buk, Tulačka, Mariáš, Dýmka a Knihovník.
Povídka Amoróza je sci-fi příběhem o lásce v blízké budoucnosti. Laskavě nostalgické povídky Buk a Tulačka jsou spojeny motivem dětství, duchů a Rychlebských hor. V humorném příběhu Mariáš se to duchy jen hemží a najdeme je také v povídkách Dýmka a Knihovník. Duchy má zkrátka Jiří Wilson Němec rád.
Jiří Wilson Němec se narodil v Prostějově, ale domorodcem se cítí být v Nových Vilémovicích, tedy v Rychlebských horách, kde prožil dobu dospívání. Tedy čas, kdy se formuje rozum i duše. A Jiří Wilson Němec se do svých milovaných hor, kde se snoubí krása s tajemnem, stále vrací, přestože jej osud před lety upoutal na invalidní vozík.
Rychlebské hory nejsou žádné velehory. Ani na výšku, nejvyšší hora Smrk měří 1127 m, ani na délku, pohoří se táhne něco málo přes 40 km. Jsou však krásné, tajemné, a jsem tam doma.Jiří Wilson Němec
Jiří Wilson Němec je původním povoláním chemik, poté pracoval jako redaktor v rádiu a vystupoval v roli příležitostného moderátora hudebních akcí. Je autorem několika básnických sbírek a řady povídek, z nichž mnohé se odehrávají právě v prostředí Rychlebských hor a jsou tak autorovým návratem do dětství.
Svět je plný příběhů, ale jen někteří z nás je dokážou ve správné chvíli uvidět či uslyšet. A ještě méně je těch, kteří je umějí předat dál. Jiří Wilson Němec tu schopnost má. Je laskavým vypravěčem příběhů, které mohl prožít kdokoli z nás.
Povídka Amoróza je sci-fi příběhem o lásce v blízké budoucnosti. Laskavě nostalgické povídky Buk a Tulačka jsou spojeny motivem dětství, duchů a Rychlebských hor. V humorném příběhu Mariáš se to duchy jen hemží a najdeme je také v povídkách Dýmka a Knihovník. Duchy má zkrátka Jiří Wilson Němec rád.
Jiří Wilson Němec se narodil v Prostějově, ale domorodcem se cítí být v Nových Vilémovicích, tedy v Rychlebských horách, kde prožil dobu dospívání. Tedy čas, kdy se formuje rozum i duše. A Jiří Wilson Němec se do svých milovaných hor, kde se snoubí krása s tajemnem, stále vrací, přestože jej osud před lety upoutal na invalidní vozík.
Rychlebské hory nejsou žádné velehory. Ani na výšku, nejvyšší hora Smrk měří 1127 m, ani na délku, pohoří se táhne něco málo přes 40 km. Jsou však krásné, tajemné, a jsem tam doma.Jiří Wilson Němec
Jiří Wilson Němec je původním povoláním chemik, poté pracoval jako redaktor v rádiu a vystupoval v roli příležitostného moderátora hudebních akcí. Je autorem několika básnických sbírek a řady povídek, z nichž mnohé se odehrávají právě v prostředí Rychlebských hor a jsou tak autorovým návratem do dětství.
Svět je plný příběhů, ale jen někteří z nás je dokážou ve správné chvíli uvidět či uslyšet. A ještě méně je těch, kteří je umějí předat dál. Jiří Wilson Němec tu schopnost má. Je laskavým vypravěčem příběhů, které mohl prožít kdokoli z nás.
Eva Lenartová, Český rozhlas Olomouc
 |
| Víkendový kurz na Dobešce 11. února 2023 s Danou a Janou Vaňkovou |
Víkendový kurz je pro mě vždy jako opakované sledování oblíbené epizody kultovního seriálu. (Přátelé atp. ) Moc se na něj těším, vím, co mě čeká a nikdy se mi neomrzí. A i když si myslím, že jej dokonale znám a nic mě už nemůže překvapit, vždy zjistím, že jsem si tam opět našel něco nového, neobjeveného.
Večer jsem pak usnul na klávesnici, takže jsem napsal jen: nnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkshuwwrtdui a tak dále... na celou stránku.
Marek Bucko
5 věcí, které jsem se naučila na sobotním kurzu:
- odshitování
- psát cizíma očima
- háček
- psát jako mluvím
- nepřehánět to s přídavnými jmény
- nedávat nálepky
- střídání rytmu
- zpomalit (artikulovat, frázovat)
- vyjadřovat své pocity, názory, mluvit, nestydět se, nic není chyba. Občas více poslouchám a moc nemluvím, abych neřekla něco špatně.
Kamila Podlahová
- odshitování
- psát cizíma očima
- háček
- psát jako mluvím
- nepřehánět to s přídavnými jmény
- nedávat nálepky
- střídání rytmu
- zpomalit (artikulovat, frázovat)
- vyjadřovat své pocity, názory, mluvit, nestydět se, nic není chyba. Občas více poslouchám a moc nemluvím, abych neřekla něco špatně.
Kamila Podlahová
Shrnutí toho, co jsem se naučila nebo toho, co jsem si připomněla :V textu nesmí být za sebou slova končící na -ící.
Získala jsem základy pro psaní bajky a základy pro psaní dialogu a popisu.
Je dobré text proložit přímou řečí.
Pozor na psaní příslovců a přídavných jmen.
Metafory pomáhají ke zpřesnění představy
Umět zabít takzvané "miláčky" - Je důležité umět vypustit i ten kus textu, který se nám líbí, ale nemá s hlavním příběhem mnoho společného.
Nepsat literárně - "nedělat literatůru"
Umět zabít takzvané "miláčky" - Je důležité umět vypustit i ten kus textu, který se nám líbí, ale nemá s hlavním příběhem mnoho společného.
Nepsat literárně - "nedělat literatůru"
Odvážila jsem se vystoupit před cizími lidmi.
Děkuju moc za vše a snad zase někdy.
Adéla Pokorná
Eva Lenartová
Psaní nesmí být nuda.Pravidlo psaní je nedávat nálepky, ty dává čtenář.
Rytmus je střídání literárních cihel (malá-velká, krátká-dlouhá).
Akční začátek.
Psát podle literární pravdy, aby čtenář pochopil dílo.
Vždy si ujasnit, o čem píšu příběh a co tím chci říct.
Přímá řeč dává textu energii.
Konzistence text, aby téma bylo pořád o jednom.
Zabíjení miláčků - zklrácení povedených textů.
Když něco vysvětluji, musím provést posluchače zrychleně "všemi patry budovy", aby chápili kontext.
Jiří MoravecJe až k nevíře, že tomu bude brzy rok, co jsme byli v kontaktu ohledně mezinárodního průšvihu na Ukrajině. Od té doby se mnohé pohnulo, změnilo a v nás rozkvetla dávná touha po poznání světa.
Možná vzpomeneš, jak jsem psal na Tvém kurzu o moři, o barevné paletě pod hladinou.
Možná vzpomeneš, jak jsem psal na Tvém kurzu o moři, o barevné paletě pod hladinou.
Rozhodli jsme se prodat tady náš penzion v horách, koupit katamarán a vyplout na dlouhou cestu kolem světa. Chtěl bych o tom psát, natočit cestopis do TV, chtěl bych v průběhu cesty dělat přednášky. Výpověď z cesty by měla být akčnější (žraloci, přelety Cessnou nad džunglí, slaňování do zatopených jeskyní v Mexiku,...).
Jakub Hlaváček
Jakub Hlaváček
 |
| Víkendový kurz na Dobešce 11. 2. 23 |
Ahoj Dano,
díky za super víkend. Velmi zajímavé. Prostě mě to bavilo. A mám chuť se učit dál.
díky za super víkend. Velmi zajímavé. Prostě mě to bavilo. A mám chuť se učit dál.
Posílám body "Co jsem se naučil":
slovesa táhnou příběh
slovesa táhnou příběh
ne nálepky
autor musí umět popsat nepopsatelné
čtenář/posluchač musí být v napětí
tempo + rytmus
metafory - frázování
autor musí umět popsat nepopsatelné
čtenář/posluchač musí být v napětí
tempo + rytmus
metafory - frázování
háček v úvodu
Ich, er, du forma
Bajka - můžeme nálepkovat
pozor na klišé, nepoužívat: dechberoucí, plnými doušky, nepopsatelně krásné (čtenář to musí pochopit sám)
Sledování časů (posloupnost). Přechod z minulého do přítomného - důraz na akci
sledovat cílovou skupinu, pro koho píšu
díky za dnešní den.
Bajka - můžeme nálepkovat
pozor na klišé, nepoužívat: dechberoucí, plnými doušky, nepopsatelně krásné (čtenář to musí pochopit sám)
Sledování časů (posloupnost). Přechod z minulého do přítomného - důraz na akci
sledovat cílovou skupinu, pro koho píšu
díky za dnešní den.
Michal Kovařík
 |
| Víkendový kurz na Dobešce 11. února 2023 s Danou a rétorika s Janou Vaňkovou |
Ještě jednou děkuji za inspirující víkend. Bylo to fajn. Důležitá poučení z kurzu:
1. Pozor na kostrbaté věty, infantilní přídavná jména a příslovce
2. Háčky jsou důležité - jak zaujmout na začátku (není to vůbec snadné), začátek lze stále upravovat
3. Výhody, nevýhody vyprávění v ER , ICH a Dú formě
4. Význam dialogu - posunuje děj, odhaluje charaktery
5. Struktura a kouzlo bajky
6. Využití kontrastu (charaktery postav, postava x prostředí...)
7. Psát "jak mi zobák narost"
8. Příběh stavíme z literárních cihel: popis, akce, dialog a postavy
1. Pozor na kostrbaté věty, infantilní přídavná jména a příslovce
2. Háčky jsou důležité - jak zaujmout na začátku (není to vůbec snadné), začátek lze stále upravovat
3. Výhody, nevýhody vyprávění v ER , ICH a Dú formě
4. Význam dialogu - posunuje děj, odhaluje charaktery
5. Struktura a kouzlo bajky
6. Využití kontrastu (charaktery postav, postava x prostředí...)
7. Psát "jak mi zobák narost"
8. Příběh stavíme z literárních cihel: popis, akce, dialog a postavy
9. Na úvod musíme čtenáře zaháčkovat, ale nepřehnat to, aby měl háček souvislost s dějem.
10. Slovesa ženou text dopředu a dodávají mu energii, přídavná jména a příslovce tok brzdí.
11. Míň je víc.
12. Udržovat napětí.
13. Vyhazovat "shit" slova
14. Při metaforách a popisu zapojit všechny smysly.
15. Díky Janě Vaňové jsem se dozvěděla, že stáří je fajn.
Lenka Liederhausová
 |
| Víkendový kurz na Dobešce 11. 2. 23 a rétorika s Janou Vaňkovou |
Že je důležitý „háček“ k textu.
Zachování času v dané linii příběhu (pokud se neprolíná např. vzpomínkami).
Zachování času v dané linii příběhu (pokud se neprolíná např. vzpomínkami).
Důležitý je chytlavý začátek a přímá řeč.
Nestydět se za své pocity a využít je při tvorbě.
Nestydět se za své pocity a využít je při tvorbě.
Marek Bucko
 |
| 8. lekce tvůrčího psaní dlouhodobého firemního kurzu 10.2.23 |
Úvodní zarámování pomůže rychleji pochopit děj.
Rezonance je zdůraznění.
Dobrý konec může zachránit celé dílo.
První věta má být úderná.
Vojtěch Veselý
První a poslední věta u čtenáře mohou rozhodnout.
Vojtěch Veselý
Rezonance přidá emocionální esenci, je na konci textu.
Přídavná jména a příslovce brzdí text, slovesa text rozběhnou.
Proporce příběhu musí být rovnovážné, aby děj byl plynulý.
Eva Svobodová
Eva Svobodová
Autor o hlavnej postave musí vedieť úplne všetko a nemôže povedať, že neviem
Čitateľ si behom čítania sám doplňuje dej
Čitateľ si behom čítania sám doplňuje dej
Rezonancia je len na konci (nadväzuje na poslednú vetu)
Prvé a posledné vety sú veľmi dôležité
Využitie v práci: musíme vedieť a poznať to o čom píšeme.
Viktoria Jackuliaková Murinová
Prvé a posledné vety sú veľmi dôležité
Využitie v práci: musíme vedieť a poznať to o čom píšeme.
Viktoria Jackuliaková Murinová
Znát dobře své postavy, pracovat s nimi, udržovat jejich příběh, logiku. Pak to z příběhu pozná i čtenář.
Rezonance na konci příběhu osloví čtenáře, dokáže zanechat hluboký dojem.
Pro svoji práci mít dobré a podrobné podklady pro psaní článků, vystavění příběhu na základě všech dostupných informací.
Lenka Růžková
 |
| 9. lekce dlouhodobého on-line kurzu pro super-pokročilé 9. února 2023 |
Pokud mám rozebrat, co vypravěč porušil a kde udělal chyby oproti běžným normám, tak je to délka bajky. Úvod je hodně popisný – orel plachtil, kroužil, honil se atd. popis, co dělal zajíc, to samé. Nemají se používat známá úsloví jako např. jako blesk. Popis stojícího broučka a jeho přirovnání k Vénovi ze vsi, holínku přes holínku a pak je tam další osoba Franta a informace o tom, o čem klábosí. Připadá mi to jako flinta na zdi a není to potřeba. I když je to podle mého vtipné. Koktání a jeho napodobování v pravopise se taky nedoporučuje psát – s hovni, s hovnivá.....
Výraz, že snědl mozek a vykloval srdce se mi nezdá vhodný (myslím, že vše vyklove a sní).
Jsou tam trochu rozpory v tom, že je to všude do kopce a brouk drží nohou kuličku, aby se neskutálela. Kam? Jak se může Zeus dívat do kraje, když je mlha a není nikam vidět. Delší je taky popis toho, jak brouk shazuje další a další vejce. I mnohokrát se opakuje slovo přestal - přestal jíst, přestala plout oblaka, přestal spát, přestal.... Pomsty je tam docela hodně, prodlužuje to celou bajku. Poučení by tam stačilo jedno, ale i druhé je vtipné, o tom třetím nemluvě. Je to ale čtivé, prostě když někdo umí, tak se všechno povede a je problém něco vytýkat. Dalo mi to strašnou práci.
Bohuna Kopřivová
 |
| 3. lekce firemního kurzu 7.2. 23 v Simply5 |
Na třetí lekci jsme se naučili, že důležitý je kontext, musím jasně vysvětlit situaci.
Čím složitější text, tím kratší věty - co informace, to jedna věta.
Sdělení nekomplikovat.
Vynechat co nejvíc detailů, které nesouvisejí s hlavním sdělením a nejdou na komoru.
Míša SetvinováNekomplikovat věty, zkracovat text.
Jít hned k pointě.
první a poslední věta by měly nejvíc zaujmout. A titulek, samozřejmě.
Boris Gajdoš
Ahoj Dano!Díky za dnešní fajn kurz.
Už vím, jak napsat dobrý popis a k čemu je.
Používat úderné věty.
Dlouhá souvětí matou a odvádějí do příběhu.
Tečka uzavírá a pomáhá vstřebat informaci.
Všechna pravidla se dají porušit, pokud to funguje (např. Hrabalova nekonečná souvětí nebo Werichova dlouhá bajka)
Přikládám též „háčky“ a komentáře na dnešní Míšin příběh o koni:
Měla by dát včas vědět, že kůň šel vedle. Přímočařejší vysvětlování, psát kratší věty a vyjadřovat se tak, jak „normálně mluvíme.“ Asi by stálo za to více rozvést telefonát s obchodníkem, o koho se jednalo?
Měla by dát včas vědět, že kůň šel vedle. Přímočařejší vysvětlování, psát kratší věty a vyjadřovat se tak, jak „normálně mluvíme.“ Asi by stálo za to více rozvést telefonát s obchodníkem, o koho se jednalo?
Petr Charvát
Když znám vypravěče, mohu často lépe porozumět jeho příběhu.
Bacha na dlouhé úvody.
Není popis jako popis.
Zita Dubová
 |
| 9. lekce dlouhodobého kurzu v Nových Butovicích 2. února 2023 |
Psaní detailů musí být přiměřené, aby jen podpořilo představivost čtenáře a pisatel nesmí tyto detaily nešikovně vkládat do textu.
Pokud je možno napsat, konkrétní místo nebo jméno tvora, je to vždy lepší než cokoliv abstraktního.
Pisatel má jít přímo k věci, vyloučit nepotřebné pocity co dělal. Časté je taky nevhodné a nadbytečné používání pasiv. Ty se používají pouze výjimečně.
Je zbytečné prodlužovat věty slovy který, jenž, čímž. Těmi vznikají dlouhá souvětí, tzv. přetížené věty.
Nedodržováním úhlu pohledu by mělo být minimální (auto vzdoruje, já přitvrzuji).
Nahodilý verš může rušit (např. mně se nechce učit, nedám se však rušit). Lépe je, se tomu vyhnout.
Zbytečné vysvětlování, pisatel sděluje dialogem a akcí. Je to nudné, když popisuje pocity postav.
Podivné je i napodobování v pravopise. Např. když někdo koktá, je lépe napsat, než rozepisovat ko-ko-koktání.
 |
| 9. lekce v Nových Butovicích 2. února 2023 |
Stává se, že pisatel odhalí konec příběhu velmi brzy. Je lepší nevědět, jak to dopadne.
Čtenář musí být pohnutý osobami, a ne emocemi pisatele. Autor má vstoupit hluboko do pocitů vymyšlené postavy s odpovídající pozorností.
Afektované psaní odpuzuje stylem, ve kterém se projevuje ego autora. Odrazuje i rádoby vtipné použití metafor.
K dalším prohřeškům patří i hledání komplikovaných cizích slov. Musíme mluvit jasně a srozumitelně a většinou použít to, co nás napadne první, pokud to zní zajímavě a trefně.
Ani příslovce, která upravují slovesa, přídavná jména, nesmí se používat často. Nejhorší je příslovce ve spojení s uvozovacím slovesem. Např. škemral poníženě, vykřikla výhružně, chutná nějak divně.
Je toho pro začátečníka opravdu hodně. Dobrý editor chyby pozná okamžitě, my se to musíme pomalu učit. Je potřeba vycházet z toho, že se sdělení musí řídit gramatickými pravidly. Špatná gramatika plodí špatné věty. Trpný rod a pasiva užívat jen v nejnutnějších případech. Zbytečně neodbočovat v detailech, ztrácí se příběh. Dlouhá souvětí jsou většinou zbytečná. O čem se rozepíše autor, musí to mít opodstatnění, a ne potom se už k tomu nevracet. tzv. flinta na zdi.
V detailech a odbočujících epizodách se ztratí příběh.
Nejlepší autoři občas porušují pravidla psaní. Pokud si autor není jist, že píše dobře, musí se pravidel držet.
 |
| 21. ledna 2023 v Ypsilonce |
Měli jsme na lednovém víkendovém kurzu šikovného a nadaného studenta - herce a seriálovou hvězdu Milana Luptáka. Pozval nás do Ypsilonky na představení Plejtvák, které vypráví příběh slavné české velryby z konce 19. století. Divadlo pro mě bylo o to zajímavější, že jsem se na nové instalaci plejtváka v Národním muzeu podílelela. Dobře tedy znám jeho příběh.
Začal roku 1885 v Norsku, kde našli tělo uhynulou velrybu rybáři. Maso a tuk si nechali a kostru nabídli do celého světa k prodeji.
Inzerát, že je samice plejtváka myšoka k mání za 2000 říšských marek (dnešních asi 200 tisíc korun) doputoval i do 1300 km vzdálené Prahy. Do hostince U Gebauerů na Perštýně, kde se scházelo dvanáct měšťanů, zakladatelů dobročinné společnosti.
Ti se usnesli, že se na potřebnou částku složí a kostru věnují Museu království Českého, jehož budova právě rostla na Svatováclavském náměstí. A tak ji v Praze máme už více než 135 let.
Divadelní fikce se mi moc líbila.
Dana Emingerová
 |
| 7. lekce firemního kurzu Uniqua 27. ledna 2023 |
Ahoj Dani,
posielam ti opäť materiál z dnešného, opäť výborného, stretnutia. 😊
Naučila som sa:
Uhol pohľadu· ER forma – rozprávač vidí do hlav všetkým
· Ich forma – to mne rozprávam v tvare JA. Vidíme do hlavy len do hlavy jedného hrdinu
· Du forma – je o tebe. Motlitby su v Du forme. Je naliehavá, pôsobí rozkazovačne.
osoby a teda uhly pohľadu by sa nemali miešať.
Zásah zhora je neočakávaný zvrat v príbehu, ale nesmie ich byť v jednom príbehu veľa, aby to čitateľa bavilo.
Ďakujem za skvelo-kreatívne strávený čas. 😊
S pozdravom Viki Jackuliaková Murínová
Ďakujem za dnešnú skvelú hodinu!
Beáta Lipšicová
S pozdravom Viki Jackuliaková Murínová
 |
Beáta Lipšicová
Rozpoznání, zásah shůry, zvučnost jazyka
Soustředit se na jeden závěr. Vyhnout se složité struktuře, když to není nutné - rozdělit nebo zkrátit. Není potřebné zmiňovat jméno, když to vyplyne samo.
4. Je třeba dávat pozor i na jednotu a logické použití mluvnického času sloves - nikoliv takto:
„Co budeme dělat?" ptá se Marie.
„Nic," povzdechla Jana.
Dívky si zdrceně sednou...
Lenka Růžková
Vojtěch Veselý
1. Zvládli jsme Aristotelovu pětku
2. Vyzkoušeli jsme si, co dělá s textem úhel pohledu (er-forma, ich-forma a du-forma)
3. Víme, už, že tento úhel pohledu je třeba držet v celé povídce, nikoliv jako v Cimrmanech: Kousl učitele, když jsem jej káral.
2. Vyzkoušeli jsme si, co dělá s textem úhel pohledu (er-forma, ich-forma a du-forma)
3. Víme, už, že tento úhel pohledu je třeba držet v celé povídce, nikoliv jako v Cimrmanech: Kousl učitele, když jsem jej káral.
 |
| Péťa, 8 let |
„Co budeme dělat?" ptá se Marie.
„Nic," povzdechla Jana.
Dívky si zdrceně sednou...
x - toto by šlo:
„Co budeme dělat?" zeptala se Marie.
Vtom se objeví policejní auto.
„Už nic," povzdechne Jana.
Dívky si zdrceně sednou...
5. Jazyk má melodii. Někdy napíšeme vše správně a přece text drhne, protože není zvukomalebný:
Zaparkoval jsem u parku. x Zastavil jsem u parku.
formy rozprávania ich/er/du,
rozprávanie v „du“ forme v dlhom texte môže byť náročné, komplikované (Vaškov komentár),
každá forma má inú dynamiku, energiu (Beatin príklad)
zásah zhora treba vysvetliť
„Už nic," povzdechne Jana.
Dívky si zdrceně sednou...
5. Jazyk má melodii. Někdy napíšeme vše správně a přece text drhne, protože není zvukomalebný:
Zaparkoval jsem u parku. x Zastavil jsem u parku.
Dana
rozprávanie v „du“ forme v dlhom texte môže byť náročné, komplikované (Vaškov komentár),
každá forma má inú dynamiku, energiu (Beatin príklad)
zásah zhora treba vysvetliť
Naděžda Legerská
 |
| 8. lekce on-line kurzu 26. ledna 2023 |
Martin Paruch
1. Zvládli jsme Aristotelovu pětku
2. Vyzkoušeli jsme si, co dělá s textem úhel pohledu (er-forma, ich-forma a du-forma)
3. Víme, už, že tento úhel pohledu je třeba držet v celé povídce, nikoliv jako v Cimrmanech:
4. Je třeba dávat pozor i na jednotu a logické použití mluvnického času sloves - nikoliv takto:
„Co budeme dělat?“ ptá se Marie.
„Nic,“ povzdechla Jana.
Dívky si zdrceně sednou...
- toto by šlo:
„Co budeme dělat?“ zeptala se Marie.
Vtom se objeví policejní auto.
„Už nic,“ povzdechne Jana.
Dívky si zdrceně sednou...
2. Vyzkoušeli jsme si, co dělá s textem úhel pohledu (er-forma, ich-forma a du-forma)
3. Víme, už, že tento úhel pohledu je třeba držet v celé povídce, nikoliv jako v Cimrmanech:
Kousl učitele, když jsem jej káral.
4. Je třeba dávat pozor i na jednotu a logické použití mluvnického času sloves - nikoliv takto:
„Co budeme dělat?“ ptá se Marie.
„Nic,“ povzdechla Jana.
Dívky si zdrceně sednou...
- toto by šlo:
„Co budeme dělat?“ zeptala se Marie.
Vtom se objeví policejní auto.
„Už nic,“ povzdechne Jana.
Dívky si zdrceně sednou...
5. Jazyk má melodii. Někdy napíšeme vše správně a přece text drhne, protože není zvukomalebný:
Zaparkoval jsem u parku. x Zastavil jsem u parku.
Zaparkoval jsem u parku. x Zastavil jsem u parku.
Eva
 |
| Video z konference na YouTube |
Jasmin Carmel
|
| Živel Lustig |
Milá a vážená paní Emingerová,
vracím se k Vaší krásné knize Živel Lustig, povedla se, má v sobě "něco", co motivuje, inspiruje dál tvořit ve chvíli, kdy člověk sám hledá a najednou v knihovně sáhne po této knize - je v ní krásné "člověčenství" a mnohem, mnohem víc...
Jsem autorkou knižky Banky, jak je neznáte, i netradičního programu vycházek Prahou a jejich textů. Víc samozřejmě ráda sdělím... není nad osobní rozhovor.
Budu velice, velice ráda za skulinku času ve Vašem diáři. Děkuji za Vaši laskavou odezvu.
Upřímně
Lada Hetflišová
vracím se k Vaší krásné knize Živel Lustig, povedla se, má v sobě "něco", co motivuje, inspiruje dál tvořit ve chvíli, kdy člověk sám hledá a najednou v knihovně sáhne po této knize - je v ní krásné "člověčenství" a mnohem, mnohem víc...
Jsem autorkou knižky Banky, jak je neznáte, i netradičního programu vycházek Prahou a jejich textů. Víc samozřejmě ráda sdělím... není nad osobní rozhovor.
Budu velice, velice ráda za skulinku času ve Vašem diáři. Děkuji za Vaši laskavou odezvu.
Upřímně
Lada Hetflišová
Ahoj Dani,
svůj dojem z prvního kurzu s Tebou prezentuji pokusem o bajku, která se jmenuje
Nadutec a kritik
Ten, kdo si myslel, že umí psát, prezentoval svůj výtvor tomu, kdo umí psát. Kulometná palba kritiky měla kadenci TA - TATATATA!
Poučení: Je-li vám vaše literární ego milé, nikdy svou prvotinu nečtěte Daně Emingerové.
Děkuji za vše!
Dana Zamazalová.jpg) |
| 2. lekce dlouhodobého firemního kurzu v Simply5 24. ledna 2023 |
Přímá řeč v příběhu vtahuje víc do děje
Neradi odstraňujeme z textu to, co se nám povedlo, byť to tam nepatří (zabíjení miláčků)
Příběh má začátek, prostředek a konec, ale taky musíme vědět, proč to píšu, jaký má text smysl
Petr Charvát
Klidně mohu použít přímou řeč už v první větě
Metafory někdy lépe zafungují - vtáhnou do problému víc než popis
Dát si bacha na nadpis, aby nezaváděl jinam
Pokud je to záměr, v češtině mohu přecházet z minulého času do přítomného
Petra
Naučila jsem se, že
- přímá řeč opravdu mění dynamiku příběhu
- není nutné striktně doržovat jeden mluvnický čas, je možné ho v případě potřeby záměrně střídat
- chtěla bych si udělat větší jasno v tom, kde je hranice mezi důležitými a zbytečnými informacemi
Kristýna
U letistě existuje super místo na výhled
Uvědomila jsem si důležitou roli pointy
Zita Dubová
Není třeba psát dlouhé věty.
Důležitost přímé řeči.
Líčení pomoci akce je poutavější než popis.
Naďa
Přítomný čas čtenáře vtáhne víc do děje.
Literární cihly jsou: dialog, popis, akce.
Text se nesmí přesytit metaforami, ale je dobré je používat.
Domča Pirosková
 |
| 8. lekce dlouhodobého kurzu 19. ledna 2023 v Czech Photo Centre v Nových Butovicích |
Kurzy tvůrčího psaní s Danou Emingerovou v galerii Czech Photo Centre. Skvělé a inspirativní setkávání s lidmi, které baví psaní. A mezi fotografiemi to nemá chybu!
Veronika Souralová
Na výstavě O PTÁCÍCH A LIDECH v Czech Photo Centre odkrývají fotografie Ladislava Hovorky a Jiřího Hřebíčka leccos z toho, co je normálně lidským očím neviditelné. Lehkost a ladnost ptačího letu a lidská krása nahého těla spolu korespondují v přesvědčivém výtvarném souznění. Děkujeme ředitelce galerie Veronice Souralové za nádherné prostory a inspirativní kulisu pro lekce tvůrčího psaní. Právě tady proběhne 15. února setkání s šéfem nakladatelství Garamond.
Dana Emingerová
mě opravdu zaujal “divácký ohlas” k mému textíku Tchyně a bramborové placky a udělal mi radost. Zřejmě v tom duchu mám psát.
Pro mě je to drsný text, chudák máma/tchýně Marta, ale zároveň je to ze života. A pojmenovat ty “hnusárny”, který člověk může cítit vůči svým nejbližším, je velmi úlevné.
Jitka Sova
Dobrý den, Dano,
s radostí oznamuji, že třetí lednový týden náš rozhlasový seriál o výuce slohu na školách jede.
Ještě jednou moc děkuju za Váš příspěvek o psaní (2:40).
Míša Ditrichová, ČRo Vltava
.jpg)
Nataša Richterová
Nedokážete si najít čas na svoje písmenka? Ztrácí se vám ze života ten pocit, kdy psaní dává křídla? Nejvyšší čas přečíst si Danin Zpravodaj a přihlásit se zase do některého z kurzů Psaní podle Lustiga s Danou Emingerovou. Možná se tam někde potkáme.
Míša Štěpánka Sedláčková
 |
| 6. lekce firemního kurzu v pojištovně Uniqa 13.1. 2023 |
- Veselá a smutná esencia je tenká hranica a závisí od nej otázka vzdialenosti
- Čo je rozpoznanie, zásah z hora
- Striedanie literárnych tehál v texte zabezpečí dynamickosť textu
- Je dôležité aby sme v texte vysvetlili postavu a nepoužívali len meno, ktoré čitateľ nepozná
- Vedieť pracovať s esenciami je dôležité vedieť opísať aj erotickú esenciu, ale aby bola poňatá jemné a skôr o emóciách
Viktoria Jackuliaková Murinová
Když není esence dostatečně vyjevena v jednom okamžiku, je potřeba ten okamžik rozvinout či jinak popsat.
Je potřeba pracovat se symboly či zvyklostmi, které jsou všeobecně známé.
Je rozdíl mezi literární esencí hnusnou a nechutnou.
Vojtěch Veselý
1/ Pripomenutie pravidla: Literárna realita vs. skutočná realita: reálna prezývka „Sníh“ môže evokovať rôzne veci a nemusí čitateľa smerovať tam, kam vedieme príbeh. To isté s menom psa Ela.
2/ Pravidlo hlavy v príkope: v literárnom prejave si môžeme niečo zľahčiť (Když nevíš, jaké i/y se píše ve slově mince, napiš groš!)
3/ Pozor na to, či má čitateľ rovnaké poznatky, ako my (kultúrne zvyky, spoločenské konvencie, tradície, firemné, odborné, skratky v textoch)
Naděžda Legerská
2/ Pravidlo hlavy v príkope: v literárnom prejave si môžeme niečo zľahčiť (Když nevíš, jaké i/y se píše ve slově mince, napiš groš!)
3/ Pozor na to, či má čitateľ rovnaké poznatky, ako my (kultúrne zvyky, spoločenské konvencie, tradície, firemné, odborné, skratky v textoch)
Naděžda Legerská
Když použiju jméno, musí být jasné, zda jde o manžela, dítě nebo psa.
Vdovy nosí prstýnek po manželovi. Vdovci také...?
HNUSNÁ esence je zpravidla hnusná LIDSKY. Jiné hnusoty mohou vyvolat spíše pobavení nebo smích.
HNUSNÁ esence je zpravidla hnusná LIDSKY. Jiné hnusoty mohou vyvolat spíše pobavení nebo smích.
Eva Svobodová
Pozor na rytmus, opět nezavádět příběh jiným směrem třeba chybným jménem nebo zmíněním předmětu, který nehraje v příběhu roli, ale nějak na něj upozorňujeme.
Lenka Růžková
Lenka Růžková
 |
| 7. lekce dlouhodobého on-line kurzu 12. ledna 2023 |
Na 7. lekci jsme probírali příběh a zápletku.
Kde se vzal ten termín?
Zápletka – v angličtině PLOT - pochází ze starofrancouzského slova complot, které znamená tajný plán nebo spiknutí. Aristoteles nazval zápletku mythos, a tvrdil, že je „duší“ veškeré tragédie.
Na zápletku existují dva rozdílné pohledy:
Zápletka – v angličtině PLOT - pochází ze starofrancouzského slova complot, které znamená tajný plán nebo spiknutí. Aristoteles nazval zápletku mythos, a tvrdil, že je „duší“ veškeré tragédie.
Na zápletku existují dva rozdílné pohledy:Jedni autoři a učitelé psaní uvádějí, že zápletka je základ dobrého příběhu a dodává mu smysl a šmrnc. Jiní tvrdí, že zápletka je nešetrná, mechanická a netvůrčí. Že pro dobrého spisovatele je posledním východiskem a naopak první volbou pro tupce.
Co je tedy zápletka?
Jde o sérii událostí, které tvoří hlavní děj příběhu. Je to to, co se v díle děje. Je to řada propojených prvků, které nutí hlavní postavu(y) vydat se na cestu (fyzicky nebo mentálně a emocionálně nebo vše dohromady). A ta cesta vede k vrcholné události a rozuzlení. Je to druh energie. Existují definice různých autorů, teoretiků i profesorů literatury, grafy, diagramy, pyramidy, ale já si myslím, že každý z nás si postupem času vytvoří nějakou svou definici. Každý máme svůj jedinečný přístup k tvorbě, každý máme jiné vidění světa.
K čemu slouží?
Poskytuje strukturu, buduje napětí a vzrušení a udržuje čtenáře ve střehu. Je to pohyb, který čtenáře táhne od „odstavce k odstavci a kapitoly ke kapitole“. Vyvolává ve čtenáři „pocit, že se někam dostává“. Bez děje by příběh nebyl ničím jiným než expozicí nebo řadou vzájemně propojených myšlenek. Nedošlo by k žádné hybnosti, díky čemuž by byl příběh nezáživný, popřípadě by působil, že chcete čtenáře poučovat.
Zápletka rozvíjí vztah příčiny a následku. Postavy se rozhodují a prožívají důsledky svých rozhodnutí, dobré nebo špatné. Jinými slovy, děj nezahrnuje jen co , ale také jak a proč .
K tradiční zápletce patří tyto prvky:
Zvraty – postavy zažívají nesnáze, dílčí porážky, řeší dilema a to vše čtenáře zaujme. Zvrat se může odehrát kdekoli v díle. Katastrofy bývají zpravidla až na konci.
Objevy – postavy by měly samy o sobě něco zjistit, nebo o jiných lidech nebo o světě, o Bohu… Objevy můžou být ústředním tématem, ale také jen mohou postavě dodávat hloubku a komplexnost a vzhledem k zápletce jsou vedlejší. Měly by vždy ale souviset s hlavním problémem.
Komplikace – postavy by měly (nejčastěji na začátku) zjistit, že problém, kterému čelí, nemá žádné snadné řešení. Jak se děj odvíjí, složitost řešení by měla narůstat a s jeho vyřešením by to v jednu chvíli mělo vypadat blbě! Také vlastní činy postavy mohou generovat další potíže, které situaci spíše zhorší, než zlepší.
Řešení – Dílo by mělo dospět k závěru, který uspokojí zájem čtenářů o postavy a uzavře předložené problémy. Obvykle k němu dojde po vrcholné události – může to být významný zvrat nebo katastrofa. Řešení by nemělo přinášet nový prvek, čerpá jen z toho, co už bylo v příběhu řečeno nebo naznačeno. Řešením může být odhalení něčeho skrytého, obtížné rozhodnutí postavy, rozlousknutí hádanky, objevení neznámých míst…
Jde o sérii událostí, které tvoří hlavní děj příběhu. Je to to, co se v díle děje. Je to řada propojených prvků, které nutí hlavní postavu(y) vydat se na cestu (fyzicky nebo mentálně a emocionálně nebo vše dohromady). A ta cesta vede k vrcholné události a rozuzlení. Je to druh energie. Existují definice různých autorů, teoretiků i profesorů literatury, grafy, diagramy, pyramidy, ale já si myslím, že každý z nás si postupem času vytvoří nějakou svou definici. Každý máme svůj jedinečný přístup k tvorbě, každý máme jiné vidění světa.
K čemu slouží?
Poskytuje strukturu, buduje napětí a vzrušení a udržuje čtenáře ve střehu. Je to pohyb, který čtenáře táhne od „odstavce k odstavci a kapitoly ke kapitole“. Vyvolává ve čtenáři „pocit, že se někam dostává“. Bez děje by příběh nebyl ničím jiným než expozicí nebo řadou vzájemně propojených myšlenek. Nedošlo by k žádné hybnosti, díky čemuž by byl příběh nezáživný, popřípadě by působil, že chcete čtenáře poučovat.
Zápletka rozvíjí vztah příčiny a následku. Postavy se rozhodují a prožívají důsledky svých rozhodnutí, dobré nebo špatné. Jinými slovy, děj nezahrnuje jen co , ale také jak a proč .
 |
| 7. lekce dlouhodobého on-line kurzu 12. ledna 2023 |
Zvraty – postavy zažívají nesnáze, dílčí porážky, řeší dilema a to vše čtenáře zaujme. Zvrat se může odehrát kdekoli v díle. Katastrofy bývají zpravidla až na konci.
Objevy – postavy by měly samy o sobě něco zjistit, nebo o jiných lidech nebo o světě, o Bohu… Objevy můžou být ústředním tématem, ale také jen mohou postavě dodávat hloubku a komplexnost a vzhledem k zápletce jsou vedlejší. Měly by vždy ale souviset s hlavním problémem.
Komplikace – postavy by měly (nejčastěji na začátku) zjistit, že problém, kterému čelí, nemá žádné snadné řešení. Jak se děj odvíjí, složitost řešení by měla narůstat a s jeho vyřešením by to v jednu chvíli mělo vypadat blbě! Také vlastní činy postavy mohou generovat další potíže, které situaci spíše zhorší, než zlepší.
Řešení – Dílo by mělo dospět k závěru, který uspokojí zájem čtenářů o postavy a uzavře předložené problémy. Obvykle k němu dojde po vrcholné události – může to být významný zvrat nebo katastrofa. Řešení by nemělo přinášet nový prvek, čerpá jen z toho, co už bylo v příběhu řečeno nebo naznačeno. Řešením může být odhalení něčeho skrytého, obtížné rozhodnutí postavy, rozlousknutí hádanky, objevení neznámých míst…
Když začnete psát, tak zápletka nemusí být ještě úplně jasná, může přijít až časem. Počáteční nápad se může týkat „jen“ zajímavé postavy či události.
Cizoložství,
Dobrodružství fantastické, Dobrodružství v přírodě,
Dospívání,
Podvod, Podvedený podvodník, Falešná identita,
Smrt, Válka,
Pád do šílenství,
Objevení lži, Objevení tajného života,
Zhroucení domácího prostředí, Rodinná sága,
Zakázaná láska – vítězná, Zakázaná láska – tragická,
Posedlost, Stalker,
Člověk proti apokalypse / strojům / světu, Pohřešovaná osoba, Rivalita,
Zkouška transformací (Pygmalion),
Metamorfóza (F. Kafka - Proměna),
Pomsta (V. Fischl - Dvorní šašci),
Úkol: Vyberte si ze seznamu nejčastějších zápletek jednu a napište příběh. Je jedno, zda ze současnosti, minulosti nebo budoucnosti.
Nezapomeňte, že zápletka rozvíjí vztah příčiny a následku. Postavy se rozhodují a prožívají důsledky svých rozhodnutí, dobré nebo špatné. Jinými slovy, děj nezahrnuje jen CO, ale také JAK a PROČ.
Nataša Richterová
Jiří Wilson Němec
Hello dear!
For me, a surprise and a great joy is the Czech translation of the poem "Beehive" - ÚL! Immense thanks to Marzia for the translation! I am, of course, ready to submit the text of the translation for publication on PSANÍ PODLE LUSTIGA.
Dima
For me, a surprise and a great joy is the Czech translation of the poem "Beehive" - ÚL! Immense thanks to Marzia for the translation! I am, of course, ready to submit the text of the translation for publication on PSANÍ PODLE LUSTIGA.
Dima
Дмитрий Строцев
 |
| Firemní kurz pro Simly5 - 1. lekce 10. ledna 2023 |
Kurz tvůrčího psaní ma dnes naučil, že zlé známky zo školských slohov mi zbytočně doma zavarili.
Na druhú stranu, ako všetko, tak aj tvorivé písanie sa drží pravidiel... a ja to nemám rada.
Každopádne sa těším na to, čo nás pani Dana naučí. :)
Domča
Zaujalo mě porovnání textů psaných jako popis versus reálný zážitek.
Učíme se celkově vnímat práci s textem.
V práci pak můžeme zvážit, abychom zapojovali více citací, používali barvitější vylíčení.
Míša
Nepolíben literární tvorbou, dozvěděl jsem se, o čem bude kurz a jaká jsou pravidla psaní.
Petr
Titulok je polovica úspechu.
Je dobre čítať po sebe vety - ak je tam zádrhel, gtreba zjednodušit.
Boris
80 % úspěchu tvoří nadpis, 20 % pak první věta.
Spíš popisovat, aby si čtenář udělal vlastní představu (sluníčko svítilo, tráva voněla), než hodnotit (bylo hezky).
Zita
Dozvevedela som sa:
kdo je Arnošt Rustig
že nie každý príbeh potrebuje mať dlhý úvod, ako nás učili v škole
čo je predstavenie na základe akcie
že je najdôležitejší titulok a prvá veta
čo je predstavenie na základe akcie
že je najdôležitejší titulok a prvá veta
 |
| Víkendový kurz pro začátečíky i pokročilé 7.-8. ledna 2023 na Vinohradech |
Moc děkuji za vše, bylo to super. A přikládám, v čem jsem se posunula trochu kupředu nebo nastartovala proces:
1/ po dlouhé době jsem tvořila jen pro radost z tvorby
2/ našla jsem bandu skvělých kritiků, naslouchám názorům lidí, které bych jinak nepotkala - úžasné spektrum! - a zkouším rozumět jejich úhlu pohledu
3/ učím se používat Occamovu břitvu a škrtám a škrtám .-)
4/ opravdu přemýšlím nad co nejlepším nadpisem (jasně že v kontextu myšlené cílovky)
5/ zkouším přepsat jinak, co napsali jiní - sděluji a nemám strach z reakce publika
Jana Brabcová
2/ našla jsem bandu skvělých kritiků, naslouchám názorům lidí, které bych jinak nepotkala - úžasné spektrum! - a zkouším rozumět jejich úhlu pohledu
3/ učím se používat Occamovu břitvu a škrtám a škrtám .-)
4/ opravdu přemýšlím nad co nejlepším nadpisem (jasně že v kontextu myšlené cílovky)
5/ zkouším přepsat jinak, co napsali jiní - sděluji a nemám strach z reakce publika
Jana Brabcová
.jpg) |
| 7.-8. ledna 2023 na Vinohradech |
posílám krátké shrnutí toho, co jsem si z lednového víkendového kurzu odnesla:
- co je to Aristotelova pětka. To pro mě bylo opravdu nové a musím říct že jsem si nový styl psaní v duchu hudební vzpomínky opravdu užila. Je vidět, že se stále mám co učit ;-).
- úžasným obohacením byl i herec Ivan Lupták, nevěřila jsem že by se mi ho někdy podařilo vidět naživo, natož s ním mluvit, podat si s ním ruku a být s ním na jedné tvůrčí lodi. Takže i za to děkuju.
Tvé kurzy mi vážně dávají hrozně moc.
Těším se na zítřejší čtvrteční lekci (dlouhodobého kurzu). A samozřejmě si zamlouvám Loučeň, tu si nenechám ujít!
Jasmin Carmel
|
| 7.-8. ledna 2023 na Vinohradech |
Děkuju za víkendový kurz, bylo to moc fajn. Pro mě je celkem obtížné sepsat v deseti bodech, co nového jsem se naučil. Tak napíšu jen pár vět.
Už před časem jsem četl tu knihu od Stephena Kinga O psaní nebo od Haruki Murakamio knížku Spisovatel jako povolání. Takže jsem si spíš spoustu věcí u tebe na kurzu zopakoval, připomněl a potvrdil.
Pro mě nejcennější bylo setkání s Vámi se všemi. Po dlouhé době jsem se zas vymanil ze své bubliny a potkal se s lidmi úplně odjinud, z různých profesí. Každý byl úplně jiný a do kurzu přinesl něco svého. Moc rád se potkávám s tvůrčími lidmi a to se mi o víkendu poštěstilo.
Jak už jsem naznačil v neděli na konci lekce, rád bych psal. Víc psal. Baví mě to a cítím vnitřní potřebu psát (i když to nic neznamená, tuhle potřebu má hodně lidí a většina z nich by to rozhodně dělat neměla, třeba do té skupiny patřím i já). Nicméně mám v hlavě celou řadu témat a námětů, ale nedokážu je rozvést v delší a ucelenější text. Nevím jak začít. Skládám si to jen v mysli, ale kolem počítače, kam bych to měl napsat, jen kroužím, protože jakmile k němu zasednu, cítím podivný závazek a zablokuju se. Zkrátka jsem se k tobě na kurz přišel "nakopnout". Ale ten kratičký příběh o večeři jsem rozvinul, takže jsem si sedl a psal jsem. Třeba se mi to "nakopnutí" povedlo. Třeba z toho bude něco víc. Uvidim. Když se na něj podíváš a dáš mi ještě zpětnou vazbu, budu rád.
Každopádně děkuju, měj se bezvadně a budu rád, když dorazíš na toho Plejtváka do Ypsilonky.
Ivan Lupták
 |
| 7.-8. ledna 2023 na Vinohradech |
chtěl bych všem poděkovat za skvělý čas strávený na kurzu. Jak už jsem předeslal při představování, pracovně se, bohužel, zabývám trochu jinými věcmi, než jsou ty tvůrčí, a tak pro mě byl čas strávený na kurzu velkým duševním občerstvením. Občerstvením se skvělými texty, se zamyšlením i humorem, za což vám ještě jednou díky.
Mějte se moc hezky a budu se těšit zase někdy, někde na viděnou a třeba i mimo kurz.
Míra Tichý
Milí přátelé,
souhlasím s Mírou, byl to skvělý, intenzivní víkend. Díky Vám a především Daně. Asi se budu opakovat, ale je naprosto výjimečné vzájemně vytvořit atmosféru pohody, porozumění, sdílení svých zážitků a prožitků.
Celý týden doháním pracovní povinnosti za předchozí období ( nemoc, Vánoce apod.). Nebyl den, kdybych ať již reálně nebo vy myšlenkách nevrátila, jak své nápady v povídkách opravit a vylepšit. Ale pořád to není ono. Chtěla bych, abych den měl minimálně 48 hodin. Taky jsem si googlila tu umělou inteligenci, o které nám říkala Jana na obědě.
Jen pro představu, jak je to s námi právníky. Po víkendu trpím trochu schizofrenií.
Píšu žalobu, potom vyjádření za obžalovaného, hned na to smlouvu. Vždycky mi vytane na mysli : HLAVNĚ AŤ soud NEDOPISUJE V HLAVĚ. To by byl průser. Mohl by mu napařit víc, než by si zasloužil.
Nebo v rozvodovém řízení : MOC ŽÁDNÝ POPIS AKCE nebo moc žádné EMOCE, zatím to vypadá nadějně. Možná se nakonec rodiče dohodnou a neroztrhnou to dítě vejpůl. Tady by DĚJ moc NEPOSUNUL věc dál.
Tak docela zůstává pro obojí stejné : KRÁTKĚ VĚTY, protože právníci dokáží napsat jedno souvětí na půl stránky a laik, aby si na jeho rozluštění vzal překladatele.
Potom dost taky funguje : ZAČATEK, PROSTŘEDEK a KONEC. Něco je dané, popíšu to, zašmodrchám a nakonec chci, aby soud rozhodl, že řemeslníkům, kteří odflákli svou práci a ještě to neudělali včas, jsem nemusela doplatit celou dohodnutou cenu díla a ještě k tomu s úroky a smluvní pokutou.
Taky je dost dobrý vždycky vědět : PROČ TO PÍŠU. Že by : aby mi klient zaplatil ? Taky někdy. Naštěstí ale ještě i po dvaceti letech mám pocit, že můžu smysluplně rozhýbávat soukolím spravedlnosti. I když je trochu zarezlé a někdy to trvá ho ho chodu.
Taky je dobré pravidlo : ZAUJMOUT, POBAVIT a nakonec POUČIT
Někdy pracovníci justice pobaví, a ani o tom neví. Např. třikrát nezaplacená jízdenka MHD po šesti korunách, a ejhle za deset let dluh na nákladech exekutora dosahuje třicet šest tisíc.
Někdy mě taky dostane absurdita samotných kauz : NEČESANÝ, který se pokusil zavraždit KADEŘNICI ... asi mu chtěla dělat módní vlny ( promiňte za ten černý humor).
A POUČENÍ na závěr : vězte, že máte právo na poučení, před, v průběhu i po. Protože, i když nemáte pravdu, a v prvním kole vám to dají v rozsudku "sežrat", máte velkou naději, že odvolací soud věc vrátí soudu prvního stupně, že vás právě zapomněl poučit kvůli blbosti. Takže jen to nevzdávat.
Tak zase někdy na viděnou a na slyšenou, buď v Ypsilonce nebo na Loučeni u Thurn-Taxisů a Kateřiny Šrámkové.
Radka Vodičková
souhlasím s Mírou, byl to skvělý, intenzivní víkend. Díky Vám a především Daně. Asi se budu opakovat, ale je naprosto výjimečné vzájemně vytvořit atmosféru pohody, porozumění, sdílení svých zážitků a prožitků.
Celý týden doháním pracovní povinnosti za předchozí období ( nemoc, Vánoce apod.). Nebyl den, kdybych ať již reálně nebo vy myšlenkách nevrátila, jak své nápady v povídkách opravit a vylepšit. Ale pořád to není ono. Chtěla bych, abych den měl minimálně 48 hodin. Taky jsem si googlila tu umělou inteligenci, o které nám říkala Jana na obědě.
Jen pro představu, jak je to s námi právníky. Po víkendu trpím trochu schizofrenií.
Píšu žalobu, potom vyjádření za obžalovaného, hned na to smlouvu. Vždycky mi vytane na mysli : HLAVNĚ AŤ soud NEDOPISUJE V HLAVĚ. To by byl průser. Mohl by mu napařit víc, než by si zasloužil.
Nebo v rozvodovém řízení : MOC ŽÁDNÝ POPIS AKCE nebo moc žádné EMOCE, zatím to vypadá nadějně. Možná se nakonec rodiče dohodnou a neroztrhnou to dítě vejpůl. Tady by DĚJ moc NEPOSUNUL věc dál.
Tak docela zůstává pro obojí stejné : KRÁTKĚ VĚTY, protože právníci dokáží napsat jedno souvětí na půl stránky a laik, aby si na jeho rozluštění vzal překladatele.
Potom dost taky funguje : ZAČATEK, PROSTŘEDEK a KONEC. Něco je dané, popíšu to, zašmodrchám a nakonec chci, aby soud rozhodl, že řemeslníkům, kteří odflákli svou práci a ještě to neudělali včas, jsem nemusela doplatit celou dohodnutou cenu díla a ještě k tomu s úroky a smluvní pokutou.
Taky je dost dobrý vždycky vědět : PROČ TO PÍŠU. Že by : aby mi klient zaplatil ? Taky někdy. Naštěstí ale ještě i po dvaceti letech mám pocit, že můžu smysluplně rozhýbávat soukolím spravedlnosti. I když je trochu zarezlé a někdy to trvá ho ho chodu.
Taky je dobré pravidlo : ZAUJMOUT, POBAVIT a nakonec POUČIT
Někdy pracovníci justice pobaví, a ani o tom neví. Např. třikrát nezaplacená jízdenka MHD po šesti korunách, a ejhle za deset let dluh na nákladech exekutora dosahuje třicet šest tisíc.
Někdy mě taky dostane absurdita samotných kauz : NEČESANÝ, který se pokusil zavraždit KADEŘNICI ... asi mu chtěla dělat módní vlny ( promiňte za ten černý humor).
A POUČENÍ na závěr : vězte, že máte právo na poučení, před, v průběhu i po. Protože, i když nemáte pravdu, a v prvním kole vám to dají v rozsudku "sežrat", máte velkou naději, že odvolací soud věc vrátí soudu prvního stupně, že vás právě zapomněl poučit kvůli blbosti. Takže jen to nevzdávat.
Tak zase někdy na viděnou a na slyšenou, buď v Ypsilonce nebo na Loučeni u Thurn-Taxisů a Kateřiny Šrámkové.
Radka Vodičková
1. Příběh nesmí být nuda !!
2. Zvolit první větu tak, aby podchytila pozornost čtenáře.
3. Mít na paměti gradaci textu.
4. Snažit se vystihnout pointu psaného příběhu.
2. Zvolit první větu tak, aby podchytila pozornost čtenáře.
3. Mít na paměti gradaci textu.
4. Snažit se vystihnout pointu psaného příběhu.
5. Vystříhat se balastu a zbytečně dlouhých vět.
Milada Trojanová
posílám svoje výtvory a původní úkol. A co jsem se naučila:
že je třeba při psaní textu myslet i na "neviditelnou" část, proč jsme příběh psali
že je třeba čtenáři dát prostor pro jeho fantazii a ne ho zahltit množstvím upřesňujících informací
že si mohu vymýšlet a nemusím se vázat tím, jak se to skutečně stalo (s tím se ještě budu muset hodně popasovat)
že se nemusím držet v podstatě žádných pravidel, ale zároveň je fajn některá pravidla dodržovat, protože to pak funguje
že ze mě asi žádný spisovatel nebude, ale psaní může být fakt zábava
že mám fajn kamarády, kteří mě zakoupením tohoto kurzu trochu postrčili a také poslali mezi zajímavé lidi
Dana Velehrachová
že ze mě asi žádný spisovatel nebude, ale psaní může být fakt zábava
že mám fajn kamarády, kteří mě zakoupením tohoto kurzu trochu postrčili a také poslali mezi zajímavé lidi
Dana Velehrachová
Ahoj Dano,
Děkuji za dnešní den. Strašně to uteklo a bylo to fajn.
Děkuji za dnešní den. Strašně to uteklo a bylo to fajn.
Co jsem se dnes naučila:
· Psaní nesmí být nuda
· Psát vše jako detektivku a očekávat co přijde
· Přemýšlet pro jakou cílovou skupinu píšeme
· Dobrý text musí vyvolat emoce
· Porušování pravidel posunuje umění
· Psaní nesmí být nuda
· Psát vše jako detektivku a očekávat co přijde
· Přemýšlet pro jakou cílovou skupinu píšeme
· Dobrý text musí vyvolat emoce
· Porušování pravidel posunuje umění
Lenka Prosecká
 |
| 7.-8. ledna 2023 na Vinohradech |
Co jsem se naučila 7.-8. ledna:
1. nikdy se nezavděčím všem, nepíšu pro všechny čtenáře
2. důležitost názvu a uvedení do děje
3. proporce příběhu, možnost přímé řeči
4. neopakovat slova
5. zkracovat a zjednodušovat text
2. důležitost názvu a uvedení do děje
3. proporce příběhu, možnost přímé řeči
4. neopakovat slova
5. zkracovat a zjednodušovat text
Ještě jednou moc děkuji a těším se zase příště.
Kateřina Purmová
Kateřina Purmová
Ahoj Dano,
velmi děkuji za dnešní inspirativní den. Moc jsem si to užil. Zároveň zasílám 5 věcí, které pro mne byly dnes nejdůležitější:
velmi děkuji za dnešní inspirativní den. Moc jsem si to užil. Zároveň zasílám 5 věcí, které pro mne byly dnes nejdůležitější:
1. Klíčem ke čtenářovi je POUTAVÝ NADPIS (80%) a první věta (20%). Když čtenáře nenadchnu, je velké riziko, že ho ztratím.
2. Cihly každého příběhu (aby fungoval) jsou: POPIS, DIALOG, AKCE
3. Je dobré "NEDĚLAT LITERATURU", ale vyprávět příběh tak, jak bych to čtenáři říkal do očí. Srozumitelně, nekošatě, jednoduše (věty i jednotlivá slova).
4. NÁLEPKU SI TVOŘÍ ČTENÁŘ. Autor nepopisuje charakter (člověka, krajiny, prostředí apod.), ale představuje ho na příběhu a nechá na čtenáři, aby si doplnil nálepky sám (chytrý, odvážný, urputný, ... překrásný, opuštěný, nevlídný)
5. Každý příběh musí PŘEDAT POUČENÍ. Bez toho vlastně tvorba vůbec nedává smysl. Jasné sdělení.
Přeji příjemný večer
3. Je dobré "NEDĚLAT LITERATURU", ale vyprávět příběh tak, jak bych to čtenáři říkal do očí. Srozumitelně, nekošatě, jednoduše (věty i jednotlivá slova).
4. NÁLEPKU SI TVOŘÍ ČTENÁŘ. Autor nepopisuje charakter (člověka, krajiny, prostředí apod.), ale představuje ho na příběhu a nechá na čtenáři, aby si doplnil nálepky sám (chytrý, odvážný, urputný, ... překrásný, opuštěný, nevlídný)
5. Každý příběh musí PŘEDAT POUČENÍ. Bez toho vlastně tvorba vůbec nedává smysl. Jasné sdělení.
Přeji příjemný večer
 |
| 7. lekce dlouhodobého kurzu 5. ledna 2023 v Czech Photo Centre v Nových Butovicích |
Milá Dano!
Veronika Souralová
Srdečně Tě, Dano, zdravím v novém roce. Přeju elán a trvání vitality, kterou stále hýříš. Tak k tomu jen zdraví a toho kupu...
Český rozhlas Olomouc bude v únoru ve svém pořadu Setkání s literaturou vysílat mé tři povídky, a to MARIÁŠ, DÝMKU A KNIHOVNÍKA. Mám radost, neboť od roku 2019, kdy zpracovali několik mých vánočních povídek, bylo z jejich strany ticho.
Myslel jsem si, že mě hodili přes palubu, ale ne.
Tak se těším, jak to připraví, kdo bude číst a vůbec...
Wilson
Posílám informaci o lednovém spisovatelském on-line festivalu Kafe s múzou, který vede Martina Heš. Další kurz pro začátečíky s názvem Časté chyby v literárních soutěžích a jak se jim vyhnout pak nabízí zdarma Katka Kalivodová Foltánková, literární porotkyně ze soutěže Vyškovský cedník. To jen tak pro zajímavost, kdyby to někoho zajímalo.
Nataša Richterová
 |
| Mimořádný on-line kurz scenáristiky s režisérem a hercem Milanem Šteindlerem 20. 6. 2022 |
 |
| 7. lekce dlouhodobého kurzu 5. ledna 2023 |
.jpg)
