Reference
Co si odnesli z kurzu jeho účastníci
Nyní už rodina sehnala letenky na 16. března. S kamarádem Jirkou budou Narwovi cestovat z Nepálu čtyři dny přes Dilí, kazachstánský Uralsk a Almatu do Frankfurtu a nakonec autobusem do Prahy.
Jsem hrdá na to, že jsem se mohla učit spisovatelské řemeslo od Dany Emingerové a ona od Arnošta Lustiga. A zúročit ho například při cestování.
Ahoj Danuško,
protože se hlásím na další pokračování kursu i na Dobešku, tak plním zadaný úkol ze Zpravodaje, a napsala jsem parodii na !Můj nejzajímavější zážitek" pro letošní autorské čtení. Třeba se bude hodit. A přidávám taky parodii na "Popis", ale nevím, jestli to už není moc. Když tak to můžeš zařadit mezi "Hnusné" :-)
Jinak se těším na další setkání, ať už online nebo osobně v Písku nebo kdekoliv jinde :-)
Milá Dano,
moc Ti děkuji za povídky ze zámku Loučeň s krásným věnováním. Těšim se, až si počtu. Kniha vypadá fantasticky. Moje maminka Tě viděla v pořadu SAMA DOMA a moc ses jí líbila a vyprávěla mi o Tobě, aniž by věděla, že se známe. To jsem jí řekla až pak🙂
Lucie Mikulová
•Celkově mi chybělo v životě psaní, takže atmosféra i to, že jsme hned přešli do praxe, bylo moc fajn.
Ahoj Dano!
Skvěle ses v přítomnosti paní galeristky třpytila. Trochu mi to připomínalo školní inspekci. Doufám, že jsme jako žáčci nezkazili celkový dojem.
Ahoj Dano,
Co jsem se dozvěděla na 2. semináři 4. března:
-dialog zrychluje děj
-i neživé objekty mohou mít silný charakter (závistivé okno)
-u popisu je lepší pořádně se zaměřit na 2 nebo 3 detaily než
popisovat všechno do podrobností
-nezapomínat na flintu na zdi
-u dialogu děj probíhá v podtextu (v náznacích)
Magdalena Rendlová
Ahoj!
Vážená a milá paní Emingerová,
s potěšením se mi do rukou právě dnes dostala velmi zajímavá knížka s názvem Duši nespoutáš. Díky ní jsem se o Vás dozvěděla a více se dozvídám díky internetu. Ráda bych se zdokonalovala ve svém psaní a proto Vám píšu. Nemám žádnou žurnalistickou školu, ale pouze týdenní kurz redakční práce a komunikace s veřejností. Přesto psaní beru jako svou terapii. Miluji dělat rozhovory. Více se o nich dozvíte na webu, se kterým dlouhodob spolupracuji, zde je odkaz: www.lidemezilidmi.cz. Mám i svoje webovky. Psát mně velmi baví, ale nevím kde a jak se někde uchytit i více. Byla bych Vám vděčná za Váš názor, zda v tom mám i nadále pokračovat a jak se zlepšovat?
Děkuji předem za Vaši odpověď
Dana Mičolová z Valašska
Dana Emingerová byla 28. února hostem Radiožurnálu.
Krásně mluvíš...
Zuzka Hrušková
Ahoj Dano,
Slysel jsem Tvuj rozhovor v rozhlase, jsi trida!
Dekuji, ilustrace naprosto fantasticka. A pomoc editorky k nezaplaceni. Samostatnou pochvalu si zaslouzi i to, jak hezky to mate na webu vysazene...
Jeste jednou diky, Jarda
Souběžná dostupnost obou verzí je vlastně půvabnou anekdotou z literární historie. Díky drastickým zásahům ze strany editora do Carverových textů se z něj stal známý a uznávaný spisovatel, kterého vydávali v obrovských nákladech a překládali do mnoha jazyků. Dostalo se mu mnoha poct a jeho renomé se rozrostlo natolik, že mohl z pozice své autority později tlačit na nakladatelství, aby publikovala i původní, nekorigovanou podobu jeho děl. Obě verze – autorská i editorská – mají své překlady do češtiny, což nabízí čtenářům jedinečnou příležitost samostatně posoudit, zda úpravy věci prospěly, nebo textům spíše uškodily a připravily je o něco cenného, co si zasloužilo být vyřčeno.
Jarda Valach
Krásný dobrý den, paní Emingerová,
„Představ si, že v Uralsku Asja zburcovala půl města a máme tam domluvenou hostinu,“ děkuje Safi kamarádce z kurzů. „Navíc jsme se potkali s krajanem, co tu taky čeká a napsal nám e-mail díky Petrovo článku na webu Koktejlu.“
Děkujeme Asje Žilové a Petrovi Pravdovi za pomoc a cestovatelům přejeme šťastný návrat.
A o tom všem, a nejen o tom, si můžete přečíst v novém jarním zpravodaji Psaní dává křídla.
Dana Emingerová
Děkuji.
Alexandra Safi Narwa
 |
| Jarní zpravodaj Psaní dává křídla |
protože se hlásím na další pokračování kursu i na Dobešku, tak plním zadaný úkol ze Zpravodaje, a napsala jsem parodii na !Můj nejzajímavější zážitek" pro letošní autorské čtení. Třeba se bude hodit. A přidávám taky parodii na "Popis", ale nevím, jestli to už není moc. Když tak to můžeš zařadit mezi "Hnusné" :-)
Jinak se těším na další setkání, ať už online nebo osobně v Písku nebo kdekoliv jinde :-)
Zdena Součková
Ahoj Dano, píšu, ať jsi v obraze.
Potakala jsem se o víkendu s šéfredaktorkou Bárou Literovou na festivalu Kolem světa. Bavily jsme se o mém rozhovoru s Natašou o knize Kuchařka z rybářské chaty. Snad se podaří ho dát do červnového čísla Koktejlu.
Potakala jsem se o víkendu s šéfredaktorkou Bárou Literovou na festivalu Kolem světa. Bavily jsme se o mém rozhovoru s Natašou o knize Kuchařka z rybářské chaty. Snad se podaří ho dát do červnového čísla Koktejlu.
Také posílám reakci pana Stöckla na článek o litevském štetlu pro web National Geographic. Zkusím to podle návodu upravit.
Jana Venzlů
moc Ti děkuji za povídky ze zámku Loučeň s krásným věnováním. Těšim se, až si počtu. Kniha vypadá fantasticky. Moje maminka Tě viděla v pořadu SAMA DOMA a moc ses jí líbila a vyprávěla mi o Tobě, aniž by věděla, že se známe. To jsem jí řekla až pak🙂
Lucie Mikulová
 |
| 3. seminář tvůrčího psaní na Západočeské univerzitě s Natašou 18. března 2026 |
•Můj oblíbenec byla flinta na zdi; rád používám skryté významy a tak podobně, kdys píšu, ale tady mi to pomohlo si uvědomit, že mnohdy poukážu na něco, co se pak postupně vytratí.
•Další věc jsem se jsem se ještě úplně nenaučil :), což je rychle navrhnout smysluplný příběh (nebo scénu), který není dlouhý. Bylo to hezky odlehčující, ale trošku jsem s tím zápasil. Takže se těším, až si to víc osvojím.
• pamatovat na název (a neodbýt ho)
• číst nahlas je úplně přirozená věc, a taky nezbytná, abych slyšel, co jsem vlastně napsal
• myslet i na čtenáře
Těším se na další hodiny
Francis Boko
•Další věc jsem se jsem se ještě úplně nenaučil :), což je rychle navrhnout smysluplný příběh (nebo scénu), který není dlouhý. Bylo to hezky odlehčující, ale trošku jsem s tím zápasil. Takže se těším, až si to víc osvojím.
• pamatovat na název (a neodbýt ho)
• číst nahlas je úplně přirozená věc, a taky nezbytná, abych slyšel, co jsem vlastně napsal
• myslet i na čtenáře
Těším se na další hodiny
Francis Boko
 |
| 4. lekce s Danou 12. března 2026 |
Skvěle ses v přítomnosti paní galeristky třpytila. Trochu mi to připomínalo školní inspekci. Doufám, že jsme jako žáčci nezkazili celkový dojem.
Ta potenciální spolupráce s Českou Galerií Moderního Umění na Betlémském náměstí je zajímavá. Úkol jít a nechat na sebe působit obraz a napsat k tomu mikropovídku, co by se vešla na kartičku formátu A6, kterou by šlo pak pro pobavení návštěvníků přilípnout pod příslušný obraz, je vlastně variací místem a historií inspirovaných příběhů z Loučně...
Jarda Valach
 |
| Vladimír Jiránek kolem roku 1987 |
Pět důvodů, proč psát i ve zlých časech:
1. Nevíme, jestli jsou zlé. Můžou totiž přijít ještĕ horší. A prarodiče nám k té skepticko-optimistické myšlence souhlasnĕ kývají z nebe na pozdrav.
2. Víme, co se od nás pisálků chce. Autenticita. V pořádku. Ale ještě víc se chce nadĕje, uklidnĕní, humor. Občas se to neřekne naplno, ale čtení má být únik i posila. Hvĕzda na horizontu, za kterou se vyplatí plachtit. Příslib pevniny, kde najdu myšlenky a pocity, které mám já sám, a jen náhodou se nĕkomu jinému podařilo je odít do trochu krásnĕjšího šatu. Iluze toho, že co je psáno, to je dáno.
"Ich mach mir die Welt, wie sie mir gefällt," zpívá Pipi Dlouhá Punčocha. "Udĕlám si svĕt, jak se mi líbí." Svoboda pisálků. Ale co když to nikdo nebude číst...?
"Ich mach mir die Welt, wie sie mir gefällt," zpívá Pipi Dlouhá Punčocha. "Udĕlám si svĕt, jak se mi líbí." Svoboda pisálků. Ale co když to nikdo nebude číst...?
3. To je přesně ono. Když to nikdo nebude číst, tak jsem to netrefil. Našel špatná slova. Anebo nepochopil strukturu. Ne každý žvanil je solidním stavitelem. Samozřejmě. Anebo mám jinou "nadĕji, uklidnĕní a humor". Řekl jsem to naplno, vyřval to intimno do svĕta... a svĕt mlčí. Neshodli jsme se. Místo odpovĕdi mlčí. Noční můra všech pisálků.
Anebo jen moje?
4. Hledám odpověď zase ve čtení. Jako vždycky. Příbĕhů, které zasáhnou. Zpovĕdí lidstvu, které asi nikdy nedá rozhřešení. Čtu i ty malé úsmĕvy hozené na papír, pobaví a potlačí strach. Jako obyčejná pizza na stojáka mezi návštěvami michelinovských restaurací. Je důležitá. A jak! Jinak se ty nóbl kreace nedocení. Jenom v kontrastu vidíme jasnĕ.
5. Možná je úplně nejlepší psát tehdy, když se člověku nechce. Ne že nemá, co říct. Ne že neví, jak to říct. Ale možná zuří venku válka a banalita slov začíná být smĕšná. Smĕšnost je velké téma, hlavnĕ pro začínající psavce. Může to být nepovedené, nedotažené, nelogické. Ale nesmí to být smĕšné. Grotesky nejsou smĕšné, jsou kruté, to má Hana Jana pravdu. Tak se snažme neonĕmĕt, když svĕt začíná být groteskní a večerní zprávy z nĕj berou slova.
Myslím často na Milenu Jesenskou, když jde o psaní a zlé časy. Na ten vývoj od komentářů aktuální módy a rady ženám v domácnosti až po fejetony o hladu nebo střetnutích s nácky ve vlaku. Z těch mrazí. Dobrá, ona byla geniální. Dýchala stejný vzduch s Kafkou a umĕla ho dokonce i rozesmát. Žila jako drak a psala jako solidní stavitel, prostĕ talent. Ty texty mají nadĕji a humor. Jsou to české perly, asi jako ona sama. Kdyby ovšem nežila a nepsala a nezahynula v tĕch mimořádnĕ zlých časech, asi bych o ní nevĕdĕla.
Tak pišme... protože i přestože nevíme, kdy nastane to uklidnĕní...
4. Hledám odpověď zase ve čtení. Jako vždycky. Příbĕhů, které zasáhnou. Zpovĕdí lidstvu, které asi nikdy nedá rozhřešení. Čtu i ty malé úsmĕvy hozené na papír, pobaví a potlačí strach. Jako obyčejná pizza na stojáka mezi návštěvami michelinovských restaurací. Je důležitá. A jak! Jinak se ty nóbl kreace nedocení. Jenom v kontrastu vidíme jasnĕ.
5. Možná je úplně nejlepší psát tehdy, když se člověku nechce. Ne že nemá, co říct. Ne že neví, jak to říct. Ale možná zuří venku válka a banalita slov začíná být smĕšná. Smĕšnost je velké téma, hlavnĕ pro začínající psavce. Může to být nepovedené, nedotažené, nelogické. Ale nesmí to být smĕšné. Grotesky nejsou smĕšné, jsou kruté, to má Hana Jana pravdu. Tak se snažme neonĕmĕt, když svĕt začíná být groteskní a večerní zprávy z nĕj berou slova.
Myslím často na Milenu Jesenskou, když jde o psaní a zlé časy. Na ten vývoj od komentářů aktuální módy a rady ženám v domácnosti až po fejetony o hladu nebo střetnutích s nácky ve vlaku. Z těch mrazí. Dobrá, ona byla geniální. Dýchala stejný vzduch s Kafkou a umĕla ho dokonce i rozesmát. Žila jako drak a psala jako solidní stavitel, prostĕ talent. Ty texty mají nadĕji a humor. Jsou to české perly, asi jako ona sama. Kdyby ovšem nežila a nepsala a nezahynula v tĕch mimořádnĕ zlých časech, asi bych o ní nevĕdĕla.
Tak pišme... protože i přestože nevíme, kdy nastane to uklidnĕní...
Sabina Prisender
 |
| 10. lekce on-line kurzu psaní knih s Klárou 5.3.2026 |
Ahoj Dano,
poslední lekce s Klárou byla úplně dojemná. Zameškané lekce si ráda nahradím na cestopisech, třeba i něco napíšu z toho Japonska.
Hana Jana
poslední lekce s Klárou byla úplně dojemná. Zameškané lekce si ráda nahradím na cestopisech, třeba i něco napíšu z toho Japonska.
Hana Jana
Zvážit alespoň pět reakcí na situaci, ve které se ocitne fiktivní postava příběhu.
Označit tu reakci, jak by se zachovala vaše hlavní postava příběhu.
Jak byste se zachovali v danou chvíli vy osobně?
Je vaše reakce stejná nebo rozdílná? Pokud jde o autobiografii, tak je to ok.
Nechová se vaše postava jako Mary Sue (krásná, úžasná, vše umí nejlépe, žádné slabiny…)? Tu čtenáři nemají rádi – neztotožní se s ní.
Cílem je myslet „out of the box“ a také zjistit, jestli postava myslí jinak než autor a nekopíruje ho.
Klára Dvořáková
moc se těším na další turnus kurzů psaní knih, je mi s vámi úžasně a každá lekce je pro mne pohlazení. Díky, můžete se mnou počítat.
Míša Čápová
5 věci, které jsem na 2. hodině dozvěděla:
• Dobrý popis se neomezuje vizuálními obrázy, ale zahrnuje i jiné smysly.
• Dobře napsaný dialog, jako ledovec, ukazuje jen část pravdy, ale za ním se skrývá hlubší význam.
• Je dobré se vyhýbat označením jako „dobrý“, „špatný“, „krásný“ atd.
• Popis není seznam přídavných jmen. Je lépe se zaměřit na detaily.
• Dialog by měl napodobovat skutečnou konverzaci, ne ji odrážet. V reálném životě lidé mluví poněkud nudným způsobem.
Anna Shelepa
Míša Čápová
 |
| 2. lekce 4. března s Natašou na Fakultě designu a umění v Plzni |
• Dobrý popis se neomezuje vizuálními obrázy, ale zahrnuje i jiné smysly.
• Dobře napsaný dialog, jako ledovec, ukazuje jen část pravdy, ale za ním se skrývá hlubší význam.
• Je dobré se vyhýbat označením jako „dobrý“, „špatný“, „krásný“ atd.
• Popis není seznam přídavných jmen. Je lépe se zaměřit na detaily.
• Dialog by měl napodobovat skutečnou konverzaci, ne ji odrážet. V reálném životě lidé mluví poněkud nudným způsobem.
Anna Shelepa
Co jsem se dozvěděla na 2. semináři 4. března:
-dialog zrychluje děj
-i neživé objekty mohou mít silný charakter (závistivé okno)
-u popisu je lepší pořádně se zaměřit na 2 nebo 3 detaily než
popisovat všechno do podrobností
-nezapomínat na flintu na zdi
-u dialogu děj probíhá v podtextu (v náznacích)
Magdalena Rendlová
Úplně jsem zčervenal za pochvalu za mé blogy na Medium.cz. Moc děkuji, že to čteš. To potěší. Jak se jinak máš? Poslouchal jsem tvůj rozhovor na Radiožurnálu - dokonce třikrát!
Prosím pozdravuj v kurzu i také hlavně Petra.
Per Janša
s potěšením se mi do rukou právě dnes dostala velmi zajímavá knížka s názvem Duši nespoutáš. Díky ní jsem se o Vás dozvěděla a více se dozvídám díky internetu. Ráda bych se zdokonalovala ve svém psaní a proto Vám píšu. Nemám žádnou žurnalistickou školu, ale pouze týdenní kurz redakční práce a komunikace s veřejností. Přesto psaní beru jako svou terapii. Miluji dělat rozhovory. Více se o nich dozvíte na webu, se kterým dlouhodob spolupracuji, zde je odkaz: www.lidemezilidmi.cz. Mám i svoje webovky. Psát mně velmi baví, ale nevím kde a jak se někde uchytit i více. Byla bych Vám vděčná za Váš názor, zda v tom mám i nadále pokračovat a jak se zlepšovat?
Děkuji předem za Vaši odpověď
Dana Mičolová z Valašska
 |
| Dana Emingerová hostem Radiožurnálu. |
V interview mluví o tom, co účastníci kurzů Psaní podle Lustiga chystají k letošnímu 100. výročí spisovatelova narození, čím je jeho metoda výuky tvůrčího psaní unikátní. A také o společných knihách, které v posledních letech v rámci seminářů vznikly: třeba Tajemství zámku Loučeň, Quo vadis, vole? nebo Duši nespoutáš.
Vladimír Kroc
Pěkný rozhovor v rozhlase, ostatně jako vždy 
.
.Zdena Součková
Milá Dádo,
tak na mě vyskočil článek o tom, jak jsi byla Hostem Radiožurnálu v CRo a musím tě velice pochválit za tu pasáž o novinářích současné doby. Neříkám, že všichni, ale bohužel většina jejich článků je jen honbou za senzací, za kliknutím na bulvární titulek a tím pádem prachy za reklamu. Tedy obsah se vytrácí, je bezduchý a kolikrát nicneříkající (vše je vlastně shrnuto v tom novinovém titulku - a kolikrát je směšný). Prachy, prachy a zase prachy. O gramatických chybách kolikrát pomlčím, články jsou povrchní, nejdou do hloubky a kolikrát je to i zavádějící. A tak si stále vybírám méně a méně zpráv a článků bohužel a dá to teda fušku ti řeknu. Jinak bych se urozčiloval furt a myslím si, že stále víc a víc chybí normální selský rozum a pohled na věc. Tohle jsem ti jen chtěl napsat, že s tebou naprosto souhlasím a jak je tvým zvykem moc hezky jsi to tam popsala, díky za to.
Pája Bárta
 |
| Host Radiožurnálu v CRo 28. února v 10 h |
Moc příjemný rozhovor na sobotu, Dano! 
Skvěle se to poslouchalo, ze bych poslouchala klidne dal…
Skvěle se to poslouchalo, ze bych poslouchala klidne dal…Vendula Langová
Posloucháme Tě v Barceloně. Máme zpoždění s prohlidkama...ale stejně je tam pod mrakem Krásně mluvíš...Lenka Konopásková
Ahoj Dádo! Tak to se na Radiožurnálu povedlo! 👍 A jeste mas moc prijemny hlas, mela bys namluvit audioknihu.Zuzka Hrušková
Slysel jsem Tvuj rozhovor v rozhlase, jsi trida!
Dekuji, ilustrace naprosto fantasticka. A pomoc editorky k nezaplaceni. Samostatnou pochvalu si zaslouzi i to, jak hezky to mate na webu vysazene...
Jeste jednou diky, Jarda
Na „interpretačním semináři“ v Městské knihovně jsme s lektorem Viktorem Špačkem kolektivně uvažovali nad tím, jak se liší autorská a editorská verze povídky Raymonda Carvera. V češtině povídka vyšla nejprve pod názvem Sáčky. Jednalo se o editorem Gordonem Lishem upravenou podobu textu, který Carver napsal pod názvem Úlet. Rozsah autorské verze odpovídal dvojnásobku seškrtané varianty, ale zeštíhlení nebylo jedinou změnou...
Z reakcí (kolegů v kroužku, ale i čtenářů a kritiků po světě) na Lishovy editorské zásahy lze sestavit celé spektrum – od velebení po zatracování. Jedni říkají, že nejen pomohl nalézt to podstatné, ale dokonce „dosochal“, co Carver předložil jako polotovar. Jiní zase tvrdí, že zásahy byly necitlivé, odřezávaly i živé maso a vylévaly vaničku i s dítětem. Prý bylo Lishovým záměrem dosáhnout minimalismu – zredukovat povídavost textů, utlumit expresivitu obrazů i prvoplánovou přístupnost vyjadřovaných emocí – podle hesla „méně je ve skutečnosti více“.Souběžná dostupnost obou verzí je vlastně půvabnou anekdotou z literární historie. Díky drastickým zásahům ze strany editora do Carverových textů se z něj stal známý a uznávaný spisovatel, kterého vydávali v obrovských nákladech a překládali do mnoha jazyků. Dostalo se mu mnoha poct a jeho renomé se rozrostlo natolik, že mohl z pozice své autority později tlačit na nakladatelství, aby publikovala i původní, nekorigovanou podobu jeho děl. Obě verze – autorská i editorská – mají své překlady do češtiny, což nabízí čtenářům jedinečnou příležitost samostatně posoudit, zda úpravy věci prospěly, nebo textům spíše uškodily a připravily je o něco cenného, co si zasloužilo být vyřčeno.
Jarda Valach
Krásný dobrý den, paní Emingerová,Moje maminka poslouchala Váš sobotní rozhovor na Radiožurnálu a hned mi na Vás dala tip.
Zkouším tedy štěstí, maminky mají vždy pravdu. 😀
Máme krásnou Galerii na Betlémském náměstí na Praze 1. Kromě výstav bychom rádi prostory využili a otevřeli návštěvníkům také pro jiný program - například pro vzdělávací kurzy. Ráda bych se Vás zeptala, zda by Vás zajímala spolupráce s námi? V podobě besedy případně dlouhodobého kurzu tvůrčího psaní v uměleckém prostředí.
Máme krásnou Galerii na Betlémském náměstí na Praze 1. Kromě výstav bychom rádi prostory využili a otevřeli návštěvníkům také pro jiný program - například pro vzdělávací kurzy. Ráda bych se Vás zeptala, zda by Vás zajímala spolupráce s námi? V podobě besedy případně dlouhodobého kurzu tvůrčího psaní v uměleckém prostředí.
Velmi ráda Vám poskytnu více informací a také osobně naši Českou Galerii Moderního Umění představím.
Andrea Nedavašková
Vážená paní doktorko,
dovoluji si na Vás obrátit s prosbou o spolupráci na programu letošních Knih v Brně.
Adventní knižní festival Masarykovy univerzity Knihy v Brně pořádáme letos počtvrté, tentokrát ve dnech 27. a 28. listopadu 2026 v prostorách spolupořadatele, Moravské zemské knihovny. Letošní motto – „Odvaha, lidskost, morálka v životě i v díle“ – charakterizuje téma ročníku, propojení díla a odkazu mimořádných osobností české kultury, Václava Havla a Arnošta Lustiga, majících letos kulatá výroční narození. Partnerem Knih v Brně je i Knihovna Václava Havla, s níž spolupracujeme na doprovodném programu. S paní Evou Lustigovou chystáme program věnovaný AL.
Knih v Brně se obvykle účastní kolem 60 nakladatelů všech žánrů z celé ČR, část festivalového programu tvoří pořady nakladatelů, část organizujeme my.
Ahoj Dano,
na výročí Arnošta Lustiga navrhuji krásné prostory v Muzeu literatury a ráda pomohu. Jsi skvělá 
.
.Pavla Smitková
dovoluji si na Vás obrátit s prosbou o spolupráci na programu letošních Knih v Brně.
Adventní knižní festival Masarykovy univerzity Knihy v Brně pořádáme letos počtvrté, tentokrát ve dnech 27. a 28. listopadu 2026 v prostorách spolupořadatele, Moravské zemské knihovny. Letošní motto – „Odvaha, lidskost, morálka v životě i v díle“ – charakterizuje téma ročníku, propojení díla a odkazu mimořádných osobností české kultury, Václava Havla a Arnošta Lustiga, majících letos kulatá výroční narození. Partnerem Knih v Brně je i Knihovna Václava Havla, s níž spolupracujeme na doprovodném programu. S paní Evou Lustigovou chystáme program věnovaný AL.
Smyslem a cílem akce je propojit nabídku univerzitních a odborných nakladatelů s beletrií a dětskými knihami z produkce komerčních nakladatelů, samonakladatelů a nezávislých nakladatelů. Doprovodné programy obsahují škálu pořadů pro různé generace, besedy s autory, přednášky, autorská čtení, workshopy pro dospělé i děti, výstavy, film i hudební vystoupení, s důrazem na popularizaci vědy a na vzdělávání. Součástí festivalu je také udílení Ceny Knihy v Brně v několika kategoriích, dříve neoceňovaných.
Nemáme ambice „veletržní“ akce, chceme si zachovat regionální identitu s přesah, díky propojení s akademickým světem, přátelskou atmosféru, komunitního ducha a přispívat k přirozenému propojení vzdělávání s hravostí a sváteční atmosférou, kterou předvánoční čas navozuje. Podle počtu návštěvníků a ohlasů se zdá, že se nám to zatím daří.
Rádi bychom zájemcům letos nabídli lekci tvůrčího psaní, a tady už přichází moje prosba, zda byste byla ochotná na Knihách v Brně takový program připravit, v sobotu 28. 11., a za jakých podmínek. Pokud byste ve Vašem programu našla kapacitu, byli bychom velmi rádi. Tvůrčí psaní Arnošta Lustiga velmi pěkně zapadá do našeho programu a jistě by se našlo hodně zájemců o absolvování.
Velmi děkuji za Váš čas a těším se, najdete-li chvilku na odpověď. Ráda Vám také sdělím více o našich představách, ať už telefonicky nebo i při osobním setkání.
Lea Novotná
Milá Dano,
Nemáme ambice „veletržní“ akce, chceme si zachovat regionální identitu s přesah, díky propojení s akademickým světem, přátelskou atmosféru, komunitního ducha a přispívat k přirozenému propojení vzdělávání s hravostí a sváteční atmosférou, kterou předvánoční čas navozuje. Podle počtu návštěvníků a ohlasů se zdá, že se nám to zatím daří.
Rádi bychom zájemcům letos nabídli lekci tvůrčího psaní, a tady už přichází moje prosba, zda byste byla ochotná na Knihách v Brně takový program připravit, v sobotu 28. 11., a za jakých podmínek. Pokud byste ve Vašem programu našla kapacitu, byli bychom velmi rádi. Tvůrčí psaní Arnošta Lustiga velmi pěkně zapadá do našeho programu a jistě by se našlo hodně zájemců o absolvování.
Velmi děkuji za Váš čas a těším se, najdete-li chvilku na odpověď. Ráda Vám také sdělím více o našich představách, ať už telefonicky nebo i při osobním setkání.
Lea Novotná
jezdíc často pod Vámi po mostě přes Radotínské údolí a koukajíc na Váš krásný dům, objevuje se tu a tam nutkání přece jen něco napsat. Tak si dovoluji poslat nejnovější Meditaci.
Nějaké korekce, prosím?
Milá Dano a spol.
Díky za další z radostných lekcí a inspirativních večerů. Na to, jak jste na nas hodne, Vas chvalime malo.
Posílám svůj včerejší textík. To generovani obrazku k příspěvkům Vam teda jde! Slo by jeste k tomu udelat o cca 15 let starsi, mladoduchodkyni? Ale i tak je to skvele. Mozna by z pedagogickych duvodu slo pod obrazky uvadet Vase promty, jimiž jste fotky generovali?Byl jsem na kroužku, který v Městské knihovně vede Viktor Špaček. Ten přišel se zajímavým námětem – srovnat verze téže povídky Raymonda Carvera, jak ji předložil autor, a co z ní vyšlo, když prošla rukama zkušeného editora. Na rozdílu mezi těmi verzemi jsou úžasně vidět principy, které nám na Vašich kurzech vykládáte, a to v laboratorně vypreparované podobě. Přemýšlím, zda by to nebylo užitečné nabídnout i ostatním....
Libor Frank
 |
| 3. lekce s Danou, Janou a Natašou 26.2.2026 |
Díky za další z radostných lekcí a inspirativních večerů. Na to, jak jste na nas hodne, Vas chvalime malo.
Posílám svůj včerejší textík. To generovani obrazku k příspěvkům Vam teda jde! Slo by jeste k tomu udelat o cca 15 let starsi, mladoduchodkyni? Ale i tak je to skvele. Mozna by z pedagogickych duvodu slo pod obrazky uvadet Vase promty, jimiž jste fotky generovali?
Zdraví Jarda Valach
Napiš příběh, ve kterém vypravěčem bude robotický vysavač. Co prozradí o členech domácnosti?
Nemusí to být jen domácnost, může to být třeba kancelář. Počet a složení obyvatel nechám zcela na vás. Co o nich může odhalit vysavač?
K nápadu mě přivedl článek Proč mají robotické vysavače z Číny mikrofony.
Nataša Richterová
Ahoj, pančelky,
poslední DÚ: robotický vysavač vypravuje. Psalo mi to moc hezky a při každým čtení jsem něco přidal a ono to hezky zapadalo do sebe. Sem tam nějakázbytečná "puška na zdi", ale Hemingwayův Shit detektor je zase vyhnal. Nakonec asi ve 4 ráno jsem šel spát, pln uspokojení. Ráno jsem zase vstal, udělal snídani a přečetl si to během hodokvasu. „Fakt dobrý!" řekl jsem si a ještě jsem přidal větičku na konec. Druhý úkol byl o zvláštním členu rodiny a napíšu i ten, protože oba ty náměty se mi moc líbí.
Jan Smrčka
Ahoj Dano,
Rozpoznání (anagnorisis) je moment, kdy se něco zásadního „odhalí“ a změní to význam dosavadního děje. Termín pochází z Aristotelovy Poetiky a označuje přechod z nevědění k poznání. Rozpoznání je okamžik, kdy postava nebo čtenář pochopí zásadní pravdu, která mění:- význam minulých událostí
- vztahy mezi postavami
- směřování příběhu
- identitu postavy
Co jsem si odnesla ze třetí lekce s Danou, Janou a Natašou:
- nemíchat ich a er-formu
- autor musí o svých postavách vědět všechno, i když to potom přímo nenapíše, z toho textu to vyplyne
- pokud se snažíme psát špatně, musíme na to upozornit, jinak se posluchač může nudit
- pozor při mluvení na "takže" a "ehhmmm" na začátku věty
- pokud něco popisuješ, jak je něco pěkné, malé, velké. Nepíšeme už přímo, "je to pěkné, malé, velké", musí to vyjít z popisu.
- nemíchat ich a er-formu
- autor musí o svých postavách vědět všechno, i když to potom přímo nenapíše, z toho textu to vyplyne
- pokud se snažíme psát špatně, musíme na to upozornit, jinak se posluchač může nudit
- pozor při mluvení na "takže" a "ehhmmm" na začátku věty
- pokud něco popisuješ, jak je něco pěkné, malé, velké. Nepíšeme už přímo, "je to pěkné, malé, velké", musí to vyjít z popisu.
Těším se na další hodinu.
Miri Speváková
Miri Speváková
Napiš příběh, ve kterém vypravěčem bude robotický vysavač. Co prozradí o členech domácnosti?
Nemusí to být jen domácnost, může to být třeba kancelář. Počet a složení obyvatel nechám zcela na vás. Co o nich může odhalit vysavač?
K nápadu mě přivedl článek Proč mají robotické vysavače z Číny mikrofony.
Nataša Richterová
poslední DÚ: robotický vysavač vypravuje. Psalo mi to moc hezky a při každým čtení jsem něco přidal a ono to hezky zapadalo do sebe. Sem tam nějakázbytečná "puška na zdi", ale Hemingwayův Shit detektor je zase vyhnal. Nakonec asi ve 4 ráno jsem šel spát, pln uspokojení. Ráno jsem zase vstal, udělal snídani a přečetl si to během hodokvasu. „Fakt dobrý!" řekl jsem si a ještě jsem přidal větičku na konec. Druhý úkol byl o zvláštním členu rodiny a napíšu i ten, protože oba ty náměty se mi moc líbí.
Jan Smrčka
 |
| 10. lekce cestopisů 25.3.2026 s Petrem |
moc díky za hrozně zajímavý a přínosný rozhovor s Petrem Pravdou. Mám teď spoustu užitečných tipů na výlety v okolí, na místa, o kterých jsem neměla tušení.
Posílám svůj cestopis. Budu vděčná za Tvoje postřehy a tipy na vylepšení.
Rádi bychom v Maskilu otiskli Markův cestopis z Irzaele, ale zatím mi ho neposlal.
Rádi bychom v Maskilu otiskli Markův cestopis z Irzaele, ale zatím mi ho neposlal.
Zdravím Tě a těším se na příště.
Jasmin Carmel
Jasmin Carmel
Milá Danuško,
dlouho jsme si nepsali, nemluvili spolu, neřku-li - neviděli se. Je mi to líto z mnoha důvodů. Patří mezi ně i to, že jsi mě toho hodně naučila a že jsem Ti kdysi v Praze u kafe ze srdce věnoval Srdce.
Pokud jsou moje zjištění správná, pak jsou poslední básničkou, kterou jsem Ti poslal „Dvě sestry“. Od té doby jsem jich napsal dobrý tucet. Chci vydat je uspořád do básnické sbírky. V současné době řeším ilustrace (moje návrhy, které mi pomůže realizovat AI). Vydám to sám, bez vydavatele. Umím to připravit pro tiskárnu, umím copyright a poradím si i s distribucí. Těším se na Tvůj názor.
Měj se moc a moc fajn.
Olda Voženílek
dlouho jsme si nepsali, nemluvili spolu, neřku-li - neviděli se. Je mi to líto z mnoha důvodů. Patří mezi ně i to, že jsi mě toho hodně naučila a že jsem Ti kdysi v Praze u kafe ze srdce věnoval Srdce.
Pokud jsou moje zjištění správná, pak jsou poslední básničkou, kterou jsem Ti poslal „Dvě sestry“. Od té doby jsem jich napsal dobrý tucet. Chci vydat je uspořád do básnické sbírky. V současné době řeším ilustrace (moje návrhy, které mi pomůže realizovat AI). Vydám to sám, bez vydavatele. Umím to připravit pro tiskárnu, umím copyright a poradím si i s distribucí. Těším se na Tvůj názor.
Měj se moc a moc fajn.
Olda Voženílek
 |
| 9. on-line lekce 19.2.2026 s Klárou |
- vztahy mezi postavami
- směřování příběhu
- identitu postavy
Příklady:
- Postava zjistí, kdo někdo skutečně je nebo kdo je někdo jiný.
Darth Vader je otcem Luka ve Star Wars, Sofoklův Oidipus je jeho nejčistším příkladem: celé vyšetřování, které Oidipus vede, je paradoxně namířeno proti němu samému.
- Postava pochopí pravdu o sobě.
Hrdina pochopí, že se stal tím, čím pohrdal.
- Postava pochopí skutečný stav věcí.
U Hamleta je to moment, kdy duch prozradí, jak princův otec zemřel; celý zbytek hry je pak Hamletovým zápasem s důsledky tohoto vědění.
Klára Dvořáková
Začal semestr na Fakultě designu a umění v Plzni. Máme letos na katedře komiksu v semináři tvůrčího psaní deset studentů. Jsou prima a šikovní.
Nepoužívat opisy dialogů. Přímá řeč má mnohem větší energii, přestože obsah sdělenní je stejný.
Prosila ho o prominutí. Moc se bála, aby ji neopustil.
Vážená a milá paní Emingerová,
s potěšením se mi do rukou právě dnes dostala velmi zajímavá knížka s názvem Duši nespoutáš. Díky ní jsem se o Vás dozvěděla a více se dozvídám díky internetu. Ráda bych se zdokonalovala ve svém psaní a proto Vám píšu. Nemám žádnou žurnalistickou školu, ale pouze týdenní kurz redakční práce a komunikace s veřejností. Přesto psaní beru jako svou terapii. Miluji dělat rozhovory. Více se o nich dozvíte na webu, se kterým dlouhodob spolupracuji, zde je odkaz: www.lidemezilidmi.cz. Mám i svoje webovky. Psát mně velmi baví, ale nevím kde a jak se někde uchytit i více. Byla bych Vám vděčná za Váš názor, zda v tom mám i nadále pokračovat a jak se zlepšovat?
Dana Mičolová
Stalo se vám někdy, že vás některé konkrétní místo na Zemi - město, kostel, hrad, hospoda, muzeum, park... dle libosti - zaujalo tak, že se vám v hlavě rozběhl příběh, který by se tam mohl odehrát? Dejte ho na papír!
Dobrý den,
jmenuji se Lubomír Hanzlík je mi 45 let a poezii píšu od základní školy. Už od dětství nosím v koutku duše sen vydat vlastní básnickou sbírku. Uvědomuji si, že nejsem profesionální básník, a chápu, že kvalita mých textů nemusí nutně odpovídat standardům běžné publikace. Jsem si vědom toho, že Vaší doménou je próza přesto si dovoluji obrátit se na vás s prosbou o zhodnocení mé tvorby a případnou zpětnou vazbu, která by mi pomohla lépe porozumět tomu, co by mohlo mé básně posunout dál. V příloze zasílám soubor s názvem Blues o barvách duše, který obsahuje výběr textů vzniklých v letech 2015 až 2024. Zároveň přikládám i několik dalších básní, které bych do sbírky rád zařadil dodatečně. Předem děkuji za váš čas, ochotu a případnou odpověď. S úctou
Lubomír Hanzlík
1.) Je úžasné poslouchat ta vyprávění o místech, kde jsem nebyl a zážitky, které jsem nezažil a nezažiju. Já nejsem moc cestovatel, tak jako ostatní, i když jsem navštívil hodně míst.
2.) Cítím, že popis něčeho a vyprávění o něčem, jsou dvě různé věci. Popis jsem si zkoušel na tom Berouně a teď to zkusím jako vyprávění o něčem.
3.) Uchopit vážné téma a napsat o něm něco smysluplného jako Jana o Štetlu a Sabina o Svobodě, to je mistrovství. To jsem měl velkou chuť, opravdu velkou chuť pozvat kohokoli z nich na kafe a Sacher a povídat si a povídat … to bych chtěl taky umět. :-(
4.) že mi to nejde? No A? Je hezké se snažit a za odměnu poslouchat krásné příběhy. To v televizi nebo u piva není. Jen zvažuju, jestli jsem ve správném kurzu. Já se cítím spíš jako povídkář, ale ono to řemeslo je nejspíš stejné, mění se jen téma a z tohoto pohledu mi to dává hodně a jsem za to moc rád.
5.) Cítím, jak se mi mění pohled na text a souvislosti a příběh. Jak je důležité, držet se příběhu nenechat se rozptylovat a dobře volit pušky. Mimochodem zajímal by mně tvůj názor na "Pojedeme do světa“. Má to být komické. Soustředil jsem na příběh, používání cihel a úvod - zápletka - závěr. Ten závěr je na způsob bajky není v něm poučení, ale trochu překvapivý konec. Prostě mně inspirovaly ty bajky. Nakonec něco, co by tam nemělo být. Na cihlách jsem si dal záležet a měly by vystavět příběh. Tohle byl cíl a teď pojď do mně a nešetři mně.
Honza Smrčka
„Musíte kráčet lehce po špičkách, ale zároveň tu zásadní otázku nakonec položit,“ říká @Dana Emingerová v rozhovoru pro magazín Téma.21. Už jsem si ho poslechla 3x.
Z mnoha zajímavých myšlenek vybírám ty, které jsou spojené s Arnoštem Lustigem, když má letos těch 100 let od narození a taky proto, že si je dnes potřebujeme připomenout:
✧ „Nebylo to jenom o psaní, bylo to o kultivované debatě, že jsme si dávali zpětnou vazbu tak, aby ji ten druhej přijal.“
✧ „Holokaust nezačal plynovými komorami, holokaust začal první lavičkou, na kterou si nesměl sednout žid.“
✧ „Slušnost je jako motýl nad mořem. Stále musí mávat křídly, aby se neutopil.“
Doporučuji si ten rozhovor poslechnout, protože Dana použila slovo ✧ pýřit se ✧ ve větě. Rozhovor je opravdu moc hezký. Takový příjemně vyvážený.
Jana Venzlů
Smysly nejsou samoúčelné ozdoby – jsou funčkním nástrojem důvěryhodnosti, autenticity. Jsou důkazem, že autor byl na místě – a ví, proč o něm píše.
Egyptoložka Diana Míčková, bývalá absolventka kurzů Psaní podle Lustiga, pokřtila 5. února v pražské kavárně Na Boršově svůj historický román OSTROV STÍNŮ. Jeho děj se odehrává na britských ostrovech v dobách nástupu křesťanství:
5 věcí, které jsem si odnesla z první lekce, jsou:
základní cihly psaní jsou: popis (bere energii textu), dialog a akce (dávají energii)
dávat pozor na časté opakování slov nebo "řekla, řekl, řekli" atd.
pokud v textu dám prostor na popis něčeho (prostředí, věci), měla by mít v příběhu nějaký význam (viz flinta na jevišti)
pamatovat si, aby spor gradoval a nepromarnil se jeho potenciál monotónnosti
dávat pozor na vyslovování koncovek, které člověk většinou poliká
Hodina byla moc fajn. Děkuji a těším se na další.
Miriam Speváková
Ahoj, milá Dano,
to by bylo úžasné zjištění, že novodobý nalezený poklad je ten náš rodinný z mé povídky POKLAD... Díky za televizní odkaz z 30. ledna. Ovšem zůstane jen u té pěkné myšlenky a fantazijní fabulace.
Když pominu, že to nesedí časově, tak nynější nález ze Zvičiny na Trutnovsku obsahuje mimo mince mnoho zlatých tabatěrek. Ty můj děda ve své sbírce neměl. Specializoval se hlavně na ucelené sbírky starých ruských carských zlatých mincí. Když mu státní bezpečnost zabavila mince stříbrné (po sesypání do jednoho pytle 40 kg) byl k tomu vyhotoven protokol. Ten mám a je tedy doklad o této části jeho sbírky, včetně soudního protokolu proti dědovi a následné rehabilitace (in memoriam) po revoluci. K té zlaté části, mimo očité svědectví babičky a mého táty, který pochopitelně doma byl aktivním účastníkem "kochání se" pohledem na rozložené kazety s ucelenými sbírkami a jejich množství. Když je děda kamsi ukryl, pochopitelně zmizely i písemné doklady o existenci a vlastnictví zlata.
Dnes jsou, bohužel, všichni na pravdě Boží a i kdyby, čistě teoreticky, nový nález byl ten dědův, neexistuje žádná možnost, jak původní vlastnictví dokázat. A tak, než si jitřit drobná traumata, je lepší ani po tom zlatu nepátrat. I proto jsem ve své povídkové vzpomínce napsal, že dnes jsou ty zlaté mince asi v hajzlu...
Přesto Ti děkuji za možnost rozvinout fantazii. Kdyby mě to fabulování lépe šlo, jako že teď vůbec, třeba by z toho mohl být i dobový román...
Wilson
Ahoj Danuš,
VIP Aquaklub Čestlice hostil 28. ledna známého kardiologa Petra Neužila. Jmenoval tě při svém vystoupení jako svou známou, která se zabývá tvůrčím psaním, což zaznamenala i lokální televize.
Mila Dano!
Ahoj,
moc se mi líbí, jak jsi upravila konec mého textu.
Připomenu svou verzi:
Trochu bych si zabásnila, co jsem se dnes naučila:
shit-detektor vždy je nutný, aby text náš nebyl hutný,
pasivem neprznit díla, přímá řeč je větší síla,
zpětná vazba potřeba je, díky ní náš text jen zraje,
napsat vždy poutavý háček, do děje vstup bez vytáček,
díky Dano, za tvá slova, ráda přijdu zas a znova.
Kurz byl super, jako vždy báječná atmosféra, moc jsem si to užila!
Více přímé řeči
Začínám vidět chyby v textu. Zatím jen u druhých, ale i to je fajn.
Byla jsem v pořadu SAMA DOMA, kde jsem vzpomínala třeba na svůj první časopis, který jsem vydávala v deseti letech, či na pana vratného Bláhu z arcibiskupskeho paláce, co mi zajistil setkání s papežem Janem Pavlem II. A samozřejmě na Arošta Lustiga a kurzy tvůrčího psaní...
Ahoj Dano,
viděla jsem Tě v Sama doma, tak Tě chci pozdravit. Vždy vykouzlíš úsměv na tváři, a jak i moderátorka zmínila, je moc hezké Tě poslouchat.
Katka Milfeitová
Právě jsem si tě vyslechl v pořadu "Sama doma". A už volám do kuchyně: "Haničko, pojď se dívat, je tady Dana."
Hrdina pochopí, že se stal tím, čím pohrdal.
- Postava pochopí skutečný stav věcí.
U Hamleta je to moment, kdy duch prozradí, jak princův otec zemřel; celý zbytek hry je pak Hamletovým zápasem s důsledky tohoto vědění.
Klára Dvořáková
 |
| 1. seminář letního semestru s Natašou 18.2.2026 |
Nataša Richerová
1. Naučila jsem se uvolnit před spolužáky při čtení.
2. Myslím, že jsem z textů mých spolužáků více poznala jejich charakter.
3. Naučila jsem se, že i z krátkého dialogu člověk pozná, co je kdo za postavu.
4. Zjistila jsem, že člověk může napsat hromadu textu a neztratit nit.
2. Myslím, že jsem z textů mých spolužáků více poznala jejich charakter.
3. Naučila jsem se, že i z krátkého dialogu člověk pozná, co je kdo za postavu.
4. Zjistila jsem, že člověk může napsat hromadu textu a neztratit nit.
5. Naučila jsem se psát popis pomocí vjemů bez používání očí.
Marta Kroisová
Marta Kroisová
Prosila ho o prominutí. Moc se bála, aby ji neopustil.
x
„Promiň!“ prosila ho. „Tolik se bojím, že mě opustíš.“
Dagmar Kokešová
Dagmar Kokešová
Milá Dano,
posílám logo naší nové společnosti. Budeme dělat arteterapii a muzikoterapii pro děti ve školách, pro stacionáře a pro seniory. To bude dopoledne. A odpoledne povedeme s kamarádkou každý den dvě hodiny hudby pro děti a jednu pro dospělé. A pak nám ještě pomáhají lidi ve správní radě.
Irena Taterová
s potěšením se mi do rukou právě dnes dostala velmi zajímavá knížka s názvem Duši nespoutáš. Díky ní jsem se o Vás dozvěděla a více se dozvídám díky internetu. Ráda bych se zdokonalovala ve svém psaní a proto Vám píšu. Nemám žádnou žurnalistickou školu, ale pouze týdenní kurz redakční práce a komunikace s veřejností. Přesto psaní beru jako svou terapii. Miluji dělat rozhovory. Více se o nich dozvíte na webu, se kterým dlouhodob spolupracuji, zde je odkaz: www.lidemezilidmi.cz. Mám i svoje webovky. Psát mně velmi baví, ale nevím kde a jak se někde uchytit i více. Byla bych Vám vděčná za Váš názor, zda v tom mám i nadále pokračovat a jak se zlepšovat?
Dana Mičolová
 |
| 2. lekce prezenčního kurzu s Natašou 12.2.2026 |
A přečtěte si referát o přímé řeči a pravidla psaní uvozovek.
Nataša Richterová
Posílám můj "přestávkový" text, jak psát blbě pro projekt na Dobešce. Blbé to jistě je, ale nevím, jestli je to dost blbé na to, aby to bylo vtipné. Den v zoo, co napsala Jasmin, se mi moc líbil. Chápu, že to mělo být taky "napsáno blbě", ale ve finále mi to přišlo jako hodně dobré:-).
Mně celý ten koncept Dobešky ve stylu lekcí Arnošta Lustiga líbí. Ta myšlenka mi přijde zajímavá, ale zároveň i hodně těžká k realizaci a riskantní k pochopení publikem. Ale to samozřejmě ber s rezervou, nemám s tím žádnou zkušenost.
Těším se na příští lekci. Snad se mi podaří připojit, budu někde na Kypru:-)
Martin Paruch
Mně celý ten koncept Dobešky ve stylu lekcí Arnošta Lustiga líbí. Ta myšlenka mi přijde zajímavá, ale zároveň i hodně těžká k realizaci a riskantní k pochopení publikem. Ale to samozřejmě ber s rezervou, nemám s tím žádnou zkušenost.
Těším se na příští lekci. Snad se mi podaří připojit, budu někde na Kypru:-)
Martin Paruch
jmenuji se Lubomír Hanzlík je mi 45 let a poezii píšu od základní školy. Už od dětství nosím v koutku duše sen vydat vlastní básnickou sbírku. Uvědomuji si, že nejsem profesionální básník, a chápu, že kvalita mých textů nemusí nutně odpovídat standardům běžné publikace. Jsem si vědom toho, že Vaší doménou je próza přesto si dovoluji obrátit se na vás s prosbou o zhodnocení mé tvorby a případnou zpětnou vazbu, která by mi pomohla lépe porozumět tomu, co by mohlo mé básně posunout dál. V příloze zasílám soubor s názvem Blues o barvách duše, který obsahuje výběr textů vzniklých v letech 2015 až 2024. Zároveň přikládám i několik dalších básní, které bych do sbírky rád zařadil dodatečně. Předem děkuji za váš čas, ochotu a případnou odpověď. S úctou
Lubomír Hanzlík
 |
| 9. lekce kurzu psaní cestopisů 11.2. 2026 |
2.) Cítím, že popis něčeho a vyprávění o něčem, jsou dvě různé věci. Popis jsem si zkoušel na tom Berouně a teď to zkusím jako vyprávění o něčem.
3.) Uchopit vážné téma a napsat o něm něco smysluplného jako Jana o Štetlu a Sabina o Svobodě, to je mistrovství. To jsem měl velkou chuť, opravdu velkou chuť pozvat kohokoli z nich na kafe a Sacher a povídat si a povídat … to bych chtěl taky umět. :-(
4.) že mi to nejde? No A? Je hezké se snažit a za odměnu poslouchat krásné příběhy. To v televizi nebo u piva není. Jen zvažuju, jestli jsem ve správném kurzu. Já se cítím spíš jako povídkář, ale ono to řemeslo je nejspíš stejné, mění se jen téma a z tohoto pohledu mi to dává hodně a jsem za to moc rád.
5.) Cítím, jak se mi mění pohled na text a souvislosti a příběh. Jak je důležité, držet se příběhu nenechat se rozptylovat a dobře volit pušky. Mimochodem zajímal by mně tvůj názor na "Pojedeme do světa“. Má to být komické. Soustředil jsem na příběh, používání cihel a úvod - zápletka - závěr. Ten závěr je na způsob bajky není v něm poučení, ale trochu překvapivý konec. Prostě mně inspirovaly ty bajky. Nakonec něco, co by tam nemělo být. Na cihlách jsem si dal záležet a měly by vystavět příběh. Tohle byl cíl a teď pojď do mně a nešetři mně.
Honza Smrčka
„Musíte kráčet lehce po špičkách, ale zároveň tu zásadní otázku nakonec položit,“ říká @Dana Emingerová v rozhovoru pro magazín Téma.21. Už jsem si ho poslechla 3x.
Z mnoha zajímavých myšlenek vybírám ty, které jsou spojené s Arnoštem Lustigem, když má letos těch 100 let od narození a taky proto, že si je dnes potřebujeme připomenout:
✧ „Nebylo to jenom o psaní, bylo to o kultivované debatě, že jsme si dávali zpětnou vazbu tak, aby ji ten druhej přijal.“
✧ „Holokaust nezačal plynovými komorami, holokaust začal první lavičkou, na kterou si nesměl sednout žid.“
✧ „Slušnost je jako motýl nad mořem. Stále musí mávat křídly, aby se neutopil.“
Doporučuji si ten rozhovor poslechnout, protože Dana použila slovo ✧ pýřit se ✧ ve větě. Rozhovor je opravdu moc hezký. Takový příjemně vyvážený.
Jana Venzlů
 |
| 8. lekce on-line s Klárou 5. 2. 2026 |
ZRAK (vidím)
Viděl by to jen někdo, kdo tam byl déle než pět minut?
Funkce: orientace, kontext, konkrétnost
Používej: barvy, světlo, pohyb, detaily, které by turista přehlédl
Vyhýbej se: katalogovým výčtům, pohlednicovým klišé
❌ Špatně: Město bylo krásné, barevné a velmi živé.
Proč nefunguje:
– abstraktní hodnocení
– zaměnitelné pro stovky míst
– žádný důkaz přítomnosti
✅ Dobře: Fasády domů byly oprýskané do tří vrstev barev a mezi zaparkovanými auty se sušilo prádlo na provazech.
Proč funguje:
– konkrétní vizuální detail
– nezaměnitelnost
– čtenář „vidí“
Funkce: paměť, autenticita, tělesnost
Používej: pachy jídla, vlhkosti, paliva, odpadu
Pozor: čich je silný – stačí jeden přesný detail
Funkce: orientace, kontext, konkrétnost
Používej: barvy, světlo, pohyb, detaily, které by turista přehlédl
Vyhýbej se: katalogovým výčtům, pohlednicovým klišé
❌ Špatně: Město bylo krásné, barevné a velmi živé.
Proč nefunguje:
– abstraktní hodnocení
– zaměnitelné pro stovky míst
– žádný důkaz přítomnosti
✅ Dobře: Fasády domů byly oprýskané do tří vrstev barev a mezi zaparkovanými auty se sušilo prádlo na provazech.
Proč funguje:
– konkrétní vizuální detail
– nezaměnitelnost
– čtenář „vidí“
SLUCH (slyším)
Pomáhá zvuk pochopit charakter místa?
Funkce: atmosféra, rytmus místa, přítomnost lidí
Používej: zvuky prostředí (doprava, trh, příroda), útržky řeči, hlášení, dialogy
Pozor: zvuk má být konkrétní, ne kulisa
Pomáhá zvuk pochopit charakter místa?
Funkce: atmosféra, rytmus místa, přítomnost lidí
Používej: zvuky prostředí (doprava, trh, příroda), útržky řeči, hlášení, dialogy
Pozor: zvuk má být konkrétní, ne kulisa
❌ Špatně: Bylo tam hodně hlučno a rušno.
Proč nefunguje:
– nic neříká o charakteru místa
– univerzální formulace
✅ Dobře: Každých pár minut přerušilo rozhovory kovové zaskřípění brzd tramvaje a výkřiky prodavačů z tržiště.
Proč funguje:
– konkrétní zvuk
– ukazuje rytmus místa
Proč nefunguje:
– nic neříká o charakteru místa
– univerzální formulace
✅ Dobře: Každých pár minut přerušilo rozhovory kovové zaskřípění brzd tramvaje a výkřiky prodavačů z tržiště.
Proč funguje:
– konkrétní zvuk
– ukazuje rytmus místa
ČICH (cítím)
Přidává pach informaci, nebo jen efekt?Funkce: paměť, autenticita, tělesnost
Používej: pachy jídla, vlhkosti, paliva, odpadu
Pozor: čich je silný – stačí jeden přesný detail
❌ Špatně: Vzduch byl cítit různými vůněmi.
Proč nefunguje:
– vágní
– bez informace
✅ Dobře: Ve stínu stánků se mísil pach ryb, přepáleného oleje a sladké kávy z termosky.
Proč funguje:
– přesnost
– silná paměťová stopa
HMAT (dotýkám se)
Je jasné, jaké to bylo fyzicky?
Funkce: tělo v prostoru, fyzická zkušenost
Používej: teplotu, povrch, váhu, únavu, reakce těla
Vyhýbej se: abstraktním pocitům bez těla
Proč nefunguje:
– vágní
– bez informace
✅ Dobře: Ve stínu stánků se mísil pach ryb, přepáleného oleje a sladké kávy z termosky.
Proč funguje:
– přesnost
– silná paměťová stopa
HMAT (dotýkám se)
Je jasné, jaké to bylo fyzicky?
Funkce: tělo v prostoru, fyzická zkušenost
Používej: teplotu, povrch, váhu, únavu, reakce těla
Vyhýbej se: abstraktním pocitům bez těla
❌ Špatně: Byla tam strašná zima. Mráz se nepříjemně dotýkal kůže.
Proč nefunguje:
– hodnotící soud
✅ Dobře: Po deseti minutách venku jsem přestal cítit konečky prstů a zip bundy mi klouzal ztuhlými prsty z ruky.
Proč funguje:
– tělesná zkušenost
CHUŤ (ochutnávám)
Má chuť význam, nebo je jen dekorace?
Funkce: kultura, místní rytmus, rozdíl
Používej: jednoduché, konkrétní popisy
chuť jako vstup do kontextu (chudoba, luxus, tradice)
Pozor: nejde o foodblog
Proč nefunguje:
– hodnotící soud
✅ Dobře: Po deseti minutách venku jsem přestal cítit konečky prstů a zip bundy mi klouzal ztuhlými prsty z ruky.
Proč funguje:
– tělesná zkušenost
CHUŤ (ochutnávám)
Má chuť význam, nebo je jen dekorace?
Funkce: kultura, místní rytmus, rozdíl
Používej: jednoduché, konkrétní popisy
chuť jako vstup do kontextu (chudoba, luxus, tradice)
Pozor: nejde o foodblog
❌ Špatně: Ochutnali jsme místní speciality, které byly výborné.
Proč nefunguje:
– klišé
– nulová informace
✅ Dobře: Polévka pálila tak, že jsem musel každé sousto zapíjet sladkým čajem, jinak by se nedala dojíst.
Proč funguje:
– chuť v akci
– propojení s chováním
Jak smysly používat
❌ Časté chyby:
všechny smysly v jedné větě
metaforické přepálení
nahrazování informace dojmem
✅ Správný postup
Vyber 1–2 dominantní smysly pro celý text
Ostatní používej úsporně
Každý smyslový detail musí něco vysvětlovat, někam posouvat text
Dagmar Kokešová
Proč nefunguje:
– klišé
– nulová informace
✅ Dobře: Polévka pálila tak, že jsem musel každé sousto zapíjet sladkým čajem, jinak by se nedala dojíst.
Proč funguje:
– chuť v akci
– propojení s chováním
Jak smysly používat
❌ Časté chyby:
všechny smysly v jedné větě
metaforické přepálení
nahrazování informace dojmem
✅ Správný postup
Vyber 1–2 dominantní smysly pro celý text
Ostatní používej úsporně
Každý smyslový detail musí něco vysvětlovat, někam posouvat text
Dagmar Kokešová
 |
| Křest románu 5. 2. 2026 |
 |
| Podcast Dobré knihy |
Mýty opředené irské ostrovy v hlubokém středověku, v časech, kdy dnešní báje, pověsti a s nimi spojené bytosti či rituály znamenaly každodenní realitu. Svět Keltů a jejich úzkého sepětí s přírodou i starými božstvy. Svět, jenž má brzy skončit příchodem Římanů, kteří přivádějí svého jediného Boha a svoji kulturu. Lepší a vyspělejší, alespoň z jejich pohledu.
Staré pověry se střetávají s novým náboženstvím, pohanské zvyky se stavbou kostelů a vše provázejí mocenské střety, které mají navždy udat směr budoucímu vývoji. A právě do tohoto světa se rodí Eimhir a my jejíma očima sledujeme střetn dvou zcela odlišných kultur, který nevyhnutelně musí skončit zmizením jedné z nich.
Románový debut Diany Míčkové Ostrov stínů je historickou ságou, nebývale podpořenou autorčinou odbornou znalostí, přesto velice čtivě napsanou bezmála básnickým jazykem.
Gratulujeme!
Dana
Staré pověry se střetávají s novým náboženstvím, pohanské zvyky se stavbou kostelů a vše provázejí mocenské střety, které mají navždy udat směr budoucímu vývoji. A právě do tohoto světa se rodí Eimhir a my jejíma očima sledujeme střetn dvou zcela odlišných kultur, který nevyhnutelně musí skončit zmizením jedné z nich.
Románový debut Diany Míčkové Ostrov stínů je historickou ságou, nebývale podpořenou autorčinou odbornou znalostí, přesto velice čtivě napsanou bezmála básnickým jazykem.
Gratulujeme!
Dana
 |
| 1. lekce dlouhodobého kurzu s Danou a Natašou v Akademii ČTK 29. ledna 2026 |
5 věcí, které jsem si odnesla z první lekce, jsou:
základní cihly psaní jsou: popis (bere energii textu), dialog a akce (dávají energii)
dávat pozor na časté opakování slov nebo "řekla, řekl, řekli" atd.
pokud v textu dám prostor na popis něčeho (prostředí, věci), měla by mít v příběhu nějaký význam (viz flinta na jevišti)
pamatovat si, aby spor gradoval a nepromarnil se jeho potenciál monotónnosti
dávat pozor na vyslovování koncovek, které člověk většinou poliká
Hodina byla moc fajn. Děkuji a těším se na další.
Miriam Speváková
to by bylo úžasné zjištění, že novodobý nalezený poklad je ten náš rodinný z mé povídky POKLAD... Díky za televizní odkaz z 30. ledna. Ovšem zůstane jen u té pěkné myšlenky a fantazijní fabulace.
Když pominu, že to nesedí časově, tak nynější nález ze Zvičiny na Trutnovsku obsahuje mimo mince mnoho zlatých tabatěrek. Ty můj děda ve své sbírce neměl. Specializoval se hlavně na ucelené sbírky starých ruských carských zlatých mincí. Když mu státní bezpečnost zabavila mince stříbrné (po sesypání do jednoho pytle 40 kg) byl k tomu vyhotoven protokol. Ten mám a je tedy doklad o této části jeho sbírky, včetně soudního protokolu proti dědovi a následné rehabilitace (in memoriam) po revoluci. K té zlaté části, mimo očité svědectví babičky a mého táty, který pochopitelně doma byl aktivním účastníkem "kochání se" pohledem na rozložené kazety s ucelenými sbírkami a jejich množství. Když je děda kamsi ukryl, pochopitelně zmizely i písemné doklady o existenci a vlastnictví zlata.
Dnes jsou, bohužel, všichni na pravdě Boží a i kdyby, čistě teoreticky, nový nález byl ten dědův, neexistuje žádná možnost, jak původní vlastnictví dokázat. A tak, než si jitřit drobná traumata, je lepší ani po tom zlatu nepátrat. I proto jsem ve své povídkové vzpomínce napsal, že dnes jsou ty zlaté mince asi v hajzlu...
Přesto Ti děkuji za možnost rozvinout fantazii. Kdyby mě to fabulování lépe šlo, jako že teď vůbec, třeba by z toho mohl být i dobový román...
Wilson
 |
| 8. lekce cestopisů s Danou 26. ledna 2026 |
děkuji za krásnou lekci s cestopisy, na níž jsem se naučila:
Nebát se škrtat
Zbytečně text nedoplňovat o klišé a výplně ... jako např. úchvatné, dechberoucí, jedinečné
Zaměřit se na obsah sdělení - co a komu chci vlastně sdělit
Dialog, přímá řeč, dává cestopisu šťávu a oživuje jej
Není potřeba popisovat všechny detaily a zahlcovat místopisem, vypíchnout to podstatné a specifické
Těším se na příště.
Kamila SochováZbytečně text nedoplňovat o klišé a výplně ... jako např. úchvatné, dechberoucí, jedinečné
Zaměřit se na obsah sdělení - co a komu chci vlastně sdělit
Dialog, přímá řeč, dává cestopisu šťávu a oživuje jej
Není potřeba popisovat všechny detaily a zahlcovat místopisem, vypíchnout to podstatné a specifické
Těším se na příště.
Modelové ukázky z cestopisů pro různá média
A) Koktejl – silný zážitek, osobní přítomnost
Prach se mi lepil na patra ještě dlouho poté, co jsme sjeli z hlavní silnice. Motor ztichl a bylo slyšet jen cinkání kozích zvonců. Teprve tehdy mi došlo, že tady se nespěchá – a že čas má jinou váhu než doma.
Použité smysly: sluch, hmat, chuť
Funkce: vtáhnout čtenáře do situace, vyvolat emoci a pocit přítomnosti.
B) National Geographic – smysl jako vysvětlení kontextu
Vzduch u řeky páchl hnilobou a benzínem. Místní rybáři říkali, že před deseti lety bylo možné vodu pít. Dnes má hladina barvu kalného čaje a ryby mizí rychleji než ledovec v horách nad údolím.
Použité smysly: čich, zrak
Funkce: smyslový detail jako důkaz environmentální změny.
C) iDNES – praktická zkušenost čtenáře
V osm ráno bylo na letišti 32 stupňů a klimatizace nefungovala. Pot stékal po plastových sedačkách a lidé si kartonem mávali do obličeje. Pokud letíte v létě, vezměte si vodu už před kontrolou – uvnitř stojí třikrát víc.
Použité smysly: hmat, zrak
Funkce: předat užitečnou informaci skrze osobní zkušenost.
A) Koktejl – silný zážitek, osobní přítomnost
Prach se mi lepil na patra ještě dlouho poté, co jsme sjeli z hlavní silnice. Motor ztichl a bylo slyšet jen cinkání kozích zvonců. Teprve tehdy mi došlo, že tady se nespěchá – a že čas má jinou váhu než doma.
Použité smysly: sluch, hmat, chuť
Funkce: vtáhnout čtenáře do situace, vyvolat emoci a pocit přítomnosti.
B) National Geographic – smysl jako vysvětlení kontextu
Vzduch u řeky páchl hnilobou a benzínem. Místní rybáři říkali, že před deseti lety bylo možné vodu pít. Dnes má hladina barvu kalného čaje a ryby mizí rychleji než ledovec v horách nad údolím.
Použité smysly: čich, zrak
Funkce: smyslový detail jako důkaz environmentální změny.
C) iDNES – praktická zkušenost čtenáře
V osm ráno bylo na letišti 32 stupňů a klimatizace nefungovala. Pot stékal po plastových sedačkách a lidé si kartonem mávali do obličeje. Pokud letíte v létě, vezměte si vodu už před kontrolou – uvnitř stojí třikrát víc.
Použité smysly: hmat, zrak
Funkce: předat užitečnou informaci skrze osobní zkušenost.
Dagmar Kokešová
Milá Dano,
dlužím Ti ještě po středeční hodinĕ pĕt vĕt o "Poučení z krizového vývoje"... Takže:
1. Jak se dá "učit psát" už TAK DLOUHO a dobře a s hloubkou a pořád dál... (Martin)
2. Jak občas z masy probleskne talent... (Kamila)
3. Jak je potřeba živit druhým sebevĕdomí, neb tím rostou všichni... (Honza)
4. Jak je důležité držet si vlastní linii a vytrvat v osobitém, byť ne až tak líbivém sdílení... (Vendula)
5. Jak je nezbytné se ve skupinĕ i jen přes tu blbou obrazovku na sebe dívat, vnímat reakce a pousmání každého ucha... (Dana)
Dĕkuji moc a tĕším se na další lekce!
Sabina Prisender
 |
| Prof. MUDr. Petr Neužil, CSc., FESC |
Mirek Medek
Dani, samozřejmě, že jsem o tobě mluvil. A o Tvém Psaní podle Lustiga. A taky jsem zmínil Dobu obalovou, kde vyšly mé první povídky. Říkal jsem, že dnes bohužel nejdeme při psaní do hloubky… stačí mít Instáč a být influencer!!!
Petr Neužil
Petr Neužil
Milá Dano,
Díky! Dalas mému textu křídla! A to jednovětné vysvětlení zesiluje absurditu šněrovaného odborného vyjadřování fachidiotů...
Díky! Dalas mému textu křídla! A to jednovětné vysvětlení zesiluje absurditu šněrovaného odborného vyjadřování fachidiotů...
Ještě moje variace názvu: Status projektu přehodnocení znehodnocení krovů vlivem napadení trámů dřevomorkou. A ještě moje variace věty:
Zkoumáme, zda dřevomorka poškozuje nosnou funkci trámu v podmínkách půdy zaneřáděné holubím trusem – ukáže-li se, že houba nesnižuje pevnost trámu, jen vypadá hnusně, postačí ho otřít Savem ze žebříku užitím hadříku.
Zjišťujeme, do jaké míry dřevomorka poškozuje nosnou funkci trámu, pokaděného i od holubů, takže pokud houba trám neničí konstrukčně, ale dřevo jen vypadá hnusně, tak ho stačí umýt Savem ze žebříku.
...nicméně nevylučuji, že se přeci jen ještě nepokusím o nějakou alternativu. Miluju patafyziku Alfréda Jarryho a některé hravé mystifikace kroužku Oulipo, byť to vše začalo Gargantuou a Pantagruelem...
Těším se další lekci
Zjišťujeme, do jaké míry dřevomorka poškozuje nosnou funkci trámu, pokaděného i od holubů, takže pokud houba trám neničí konstrukčně, ale dřevo jen vypadá hnusně, tak ho stačí umýt Savem ze žebříku.
...nicméně nevylučuji, že se přeci jen ještě nepokusím o nějakou alternativu. Miluju patafyziku Alfréda Jarryho a některé hravé mystifikace kroužku Oulipo, byť to vše začalo Gargantuou a Pantagruelem...
Těším se další lekci
Jarda Valach
Mel bych nejake verse, co se pospojovaly. Muzu poslat, prosim? Pokud by to pani profesorka videla jinak nez autor, lze kratit. Ale autor, jako kazdy autor, to sam umi pokratit jen tezko. Rostlo to pomerne dlouho, tak by tam mohl byt pritomny efekt provozni slepoty
🤭Libor Frank
moc se mi líbí, jak jsi upravila konec mého textu.
Připomenu svou verzi:
Já se k tomu rozhovoru dlouho vracel a pak jsem si sedl a začal psát svoje poprvé ...
A tvoje úprava:
Já jsem se od té doby k tomu rozhovoru dlouho vracel. A pak jsem si jednou sedl a začal psát. Poprvé.
Píšu to proto, že si uvědomuju ten rozdíl a jsem z toho nadšený.
A tvoje úprava:
Já jsem se od té doby k tomu rozhovoru dlouho vracel. A pak jsem si jednou sedl a začal psát. Poprvé.
Píšu to proto, že si uvědomuju ten rozdíl a jsem z toho nadšený.
Napsat něco jde samo, ale když se o to snažíš, tak to není ani zadek ani předek...
Moc se mi líbí, jak píše Martin nebo Marek. Jejich příběhy se mi líbí, protože tam cítím ty cihly a emoce. Hledám je i ve svém příběhu. Sabina, co psala o Vánocích, mě uchvátila a zapomněl jsem na svět, což taky není dobře. Přijde mi, že Vendula má hezký popis, ale je to jen shluk pěkných vět. Složitě dokážu udržet pozornost.
Moc se mi líbí, jak píše Martin nebo Marek. Jejich příběhy se mi líbí, protože tam cítím ty cihly a emoce. Hledám je i ve svém příběhu. Sabina, co psala o Vánocích, mě uchvátila a zapomněl jsem na svět, což taky není dobře. Přijde mi, že Vendula má hezký popis, ale je to jen shluk pěkných vět. Složitě dokážu udržet pozornost.
Snažím se držet se toho, aby v každém příběhu byl začátek, rpostředek a konec. Zní to blbě a je to to samý, jako do prava, rovně nebo dolelava. Základní pravdy. A pak něco navíc. Sdělení. Kam jedu.
Už začínám vidět chyby i u sebe a to je velkej krok dopředu. Možná jsem překročil Rubikon a začínám se vyjadřovat srozumitelně.
Honza Smrčka
Honza Smrčka
 |
| Víkendový kurz tvůrčího psaní s Danou 24.-25. ledna 2026 |
Diky, vikendovy kurz byl famozni! To, že odcházíme nejen poučeni, ale i skvěle pobaveni z víkendového kurzu, je dílem Tvého pedagogického mistrovství i Tvé laskavé povahy.
Ještě jednou díky za vše, co si odnáším:Lucy se tak jmenuje kostra, protoze pisnicku Lucy in the sky with diamonds hrali v radiu
Pri psani kontrolovat, zda ctenari budou rozumet kontextu.
Gardner zduraznuje barvitost detailu pro uveritelnost textu.
Aristoteles…jasne a vznesene. Metafory a zvlastni slova pouzivat jako koreni…safranu
I kdyz autor nenapise konec do povidky, ctenari to nevadi, pokud citi, ze autor ten konec zna…
Pri psani kontrolovat, zda ctenari budou rozumet kontextu.
Gardner zduraznuje barvitost detailu pro uveritelnost textu.
Aristoteles…jasne a vznesene. Metafory a zvlastni slova pouzivat jako koreni…safranu
I kdyz autor nenapise konec do povidky, ctenari to nevadi, pokud citi, ze autor ten konec zna…
Lze překročit v povídce mezi ich-formaou a du-formou.
Rezonance..poslední věta, která umožní doznít text, „druhý konec“.
U dialogů je zapotřebí, aby dítě mluvilo jako dítě.
Před čtením vlastního příspěvku ho neshazovat, je to to nejlepší, co jsme v dané chvíli zvládli.
Pro dynamiku textu pomůže se vyhnout pasivním tvarům slov.
Rezonance..poslední věta, která umožní doznít text, „druhý konec“.
U dialogů je zapotřebí, aby dítě mluvilo jako dítě.
Před čtením vlastního příspěvku ho neshazovat, je to to nejlepší, co jsme v dané chvíli zvládli.
Pro dynamiku textu pomůže se vyhnout pasivním tvarům slov.
Přikládám svůj "nepovedeně vydařený odborný text" – myslím, že je nepovedeně nepovedený a ještě zkusím vymyslet něco lépe blbého...
Jarda Valach
shit-detektor vždy je nutný, aby text náš nebyl hutný,
pasivem neprznit díla, přímá řeč je větší síla,
zpětná vazba potřeba je, díky ní náš text jen zraje,
napsat vždy poutavý háček, do děje vstup bez vytáček,
díky Dano, za tvá slova, ráda přijdu zas a znova.
Děkuji moc za prima víkend.
Anna VocelováI zdánlivě známý scénář ožije s novými herci v novém nastudování. A to je pro mě každý další kurz s novými spolužáky.
- Pozor na příliš časté vyskočení z příběhu (přirovnání, vtípky atd).
- Pozor na zahuštění příběhu.
- Přímá řeč opravdu dynamizuje příběh- i jako vnitřní hlas.
- Rozdílnost forem psaní- síla DU formy při správném nepatetickén použití.
- Pozor na příliš časté vyskočení z příběhu (přirovnání, vtípky atd).
- Pozor na zahuštění příběhu.
- Přímá řeč opravdu dynamizuje příběh- i jako vnitřní hlas.
- Rozdílnost forem psaní- síla DU formy při správném nepatetickén použití.
- Důležitost „háčku“ pro příběh.
- Normostrana má 1800 znaků či 250 slov.
- Můžeme přejít z minulého do přítomného času pro zvýšení dramatičnosti příběhu:
- Můžeme přejít z minulého do přítomného času pro zvýšení dramatičnosti příběhu:
LZE: Šel jsem lesem a najednou slyším prasknutí. „Jedl jsem a vtom přilítne moucha a píchne mě…
NELZE: Jdu lesem a uslylšel jsem prasknutí. Jím a najednou přilítla moucha a píchla mě…
Minulý čas snese vpád přítomného. Přítomný čas nesnese návrat do minulého — pokud k tomu nemáš silný stylový důvod.
- Psát dobře tak, aby to bylo špatně, je těžké.
- Indická kuchyně je dobrá. Uvědomil jsem si, že všechno, co se dělá poctivě, tak jak se má, je dobré. Indická kuchyně i psaní.
- Indická kuchyně je dobrá. Uvědomil jsem si, že všechno, co se dělá poctivě, tak jak se má, je dobré. Indická kuchyně i psaní.
Marek Bucko
 |
| Víkendový kurz tvůrčího psaní 24.-25. ledna 2026 |
Naučila jsem se, že resonance na konci textu může být silným zakončením. Střídání sloveských časů může fungovat, stejně jako střídání úhlu pohledu u du-formy. Vyzkoušela jsem si naschvál napsat špatný text. KAŽDÉ PRAVIDLO SE DÁ PORUŠIT, KDYŽ TO FUNGUJE.
Poučky z minula se hodí opakovat.
Jasmin Carmel
Jasmin Carmel
Literární pravda versus realita
Zaujmout musí název a pár prních vět
Literární cihly: dialog, popis, akce
Nesmíme míchat časy
Příliš nepopisovat, víc akce.
Příliš nepopisovat, víc akce.
Přímá řeč je důležitá pro spád textu. To, jak lidé v dialogu mluví, musí odpovídatčtenářově představě o postavě, aby poznal, kdo mluví a uvěřil tomu - a to je literární pravda.
V textu by se měl střídat rytmus vět, emoce, aby příběh nevyzněl monotónně, unaveně.
Hemingway používal shitdetektor - sračkoměr, přes který vahazoval vše nepotřebné.
Autor musí držet linku příběhu a nenechávat "zavšené flinty".
Když chci ve čtenáři vyvolat nějakou náladu, musím ji aktivně navodit konkrétní situací. Např. u veselých esencí neříkat: "Bylo to strašně vtipné," ale rozesmát, aby to čtenář vnímal jako vtipné a řekl to sám.
Na konci povídky, románu by měla být rezonance, během které si člověk příběh uzavaře, procítí
Ještě jednou moc děkuji za krásnou zkušenost. Těším se zase příště.
Lucie Vinklárková
Lucie Vinklárková
 |
| Víkendový kurz tvůrčího psaní 24.-25. ledna 2026 |
Literární pravda versus realita
Psaní textu ve třech úhlech pohledu - ich, er, du
Je těžké jít s dílem na trh
Nelpět na každém detailu
Tři základní cihly
Ještě jednou moc děkuji za každou radu.V popisu používat všechny smysly.
Rozbor literárních esenci
Vše přebytečné smazat - Hemingay
Možnost prolínat slovesné časy
Napsat krátkou bajku je těžké.
Tereza AuderováNepoužívat pasivní tvary sloves.
Třikrát za sebou ve třech větách použité vztažné zájmenl "který" apod. vytvoří nudný stejný rytmus všech vět.
Můžu přejít z minulého času do přítomného, když chci zdůraznit dramatičnost situace.
Hnusné, krásné, smutné a veselé může vyznít úplně jinak.
Příběhy by neměl mít dva konce, s výjimkou rezonance.
Dana Volfová
 |
| Víkendový kurz tvůrčího psaní 24.-25. ledna 2026 |
Skvělá DU-forma: Milý balone, nikdy nezapomenu na den, kdy jsem tě viděl poprvé.
Je důležité držet hlavní linku příběhu.
Význam emocí - snažím se to pochopit a nejde mi to. Příběhy Aničky a Marka to mají.
Důležité jsou literární cihly - dialog, popis, akce.
Na malém prostoru nemůže být moc informací
- co je důležitější - démanty nebo děj?
- že bych pochopil, jak na to?
- budu psát domácí úkoly a zkusím postupovat se svou knihou
Řekla bys mi něco k „Dano, nezlob mně"? Já tam vyzkoušel ty Ich a Du formy:
Důležité jsou literární cihly - dialog, popis, akce.
Na malém prostoru nemůže být moc informací
- co je důležitější - démanty nebo děj?
- že bych pochopil, jak na to?
- budu psát domácí úkoly a zkusím postupovat se svou knihou
Řekla bys mi něco k „Dano, nezlob mně"? Já tam vyzkoušel ty Ich a Du formy:
Přišel jsem domů z kurzu a začal opět prznit tu Austrálii. Ještě ve středu jsem ji měl rád. Takový hezký námět. Jak jsem bojoval o život na druhé straně světě. Věřil jsem, že by to mohlo zabrat.
„Jen se to nesmí zbabrat, vole," nabádal jsem se. Jenže to se lehce řekne, ale...
„Jen nebreč a piš. Konec konců námět máš, kašli na spolužáka Martina a jeď." Martin, píše moc hezky. Dala jsi mi jeho psaní za vzor a já jsem nadšeně souhlasil. Tak proč mi to nejde?
„Jen nebreč a piš. Konec konců námět máš, kašli na spolužáka Martina a jeď." Martin, píše moc hezky. Dala jsi mi jeho psaní za vzor a já jsem nadšeně souhlasil. Tak proč mi to nejde?
Probouzím se ze spaní. Mám žízeň a v hlavě mi rezonuje: „Dano, nezlob mně!"
Žízeň a nevyřčená otázka „Jak na to?" mně vyhnaly z postele. Z toho ráje na zemi. Jdu si pro vodu, zapínám psadlo. Je ráno, snad půl čtvrté. Pronásleduje mě myšlenka:
„Musím se držet příběhu a vykašlat se na perly."
„Ale jak začít?" ptám se sám sebe ve ztichlém spícím domě.
„No, přece tím, že to Daně řekneš. Řekni jí to, proč nemůžeš spát."
„Kdo to tu mluví?"
„No přece ty," odpovídám si sám. Aha, to není uklidňující. Nakonec se k demenci připojí i schizofrenie.
„Ale jak začít?" ptám se sám sebe ve ztichlém spícím domě.
„No, přece tím, že to Daně řekneš. Řekni jí to, proč nemůžeš spát."
„Kdo to tu mluví?"
„No přece ty," odpovídám si sám. Aha, to není uklidňující. Nakonec se k demenci připojí i schizofrenie.
Jdu se zase napít. Čtu si znova o svý Austrálii. Ten příběh je fajn. On je vlastně každý příběh fajn, ale jak ho dostat z hlavy na papír. Asi se na něj ještě vyspím.
„Dano, nezlob se."
„Dano, nezlob se."
Honza Smrčka
Základní části příběhu: začátek, prostředek, konec
Vždy vědět, o čem píšeme a proč
Název a první věta jsou téměř nejdůležitější
Příběh musí vyvolat emoce
Místo popisu nechat mluvit postavy za sebe
Kateřina Budajová
 |
| SAMA DOMA 22. ledna 2026 |
Dana
viděla jsem Tě v Sama doma, tak Tě chci pozdravit. Vždy vykouzlíš úsměv na tváři, a jak i moderátorka zmínila, je moc hezké Tě poslouchat.
Katka Milfeitová
Hezky se to poslouchalo. A nemohu než jen konstatovat, že ti to slušelo. Zdravím a přeju pěkné dny.
Standa Forejtek
Ahoj Dado,
Dano, moc ti to sluší a jsi děsně vtipná , bezva!
Zdena Součková
Dano,
Milá Dano!
Standa Forejtek
Ahoj Dado,
na SAMA DOMA nekoukam, ale ted jsem si te pustila. Moc ti to sluselo, mas velmi prijemny hlas a mluvilas jak z partesu, proste profik. Preji obrovsky naval na kurzy😉… doufam, ze si to Marek Bucko pusti😂
Zuzka Hruskova
Zuzka Hruskova
Jejda! Tam se mluví o nějakém mém jmenovci!🤣🤣🤣A moc se mi líbilo historka o papežovi Janu Pavlu II.
Marek Bucko
, bezva!Zdena Součková
skvěle, Tvoje pozitivní energie osvítila celé studio. Těším se na setkání.
Olda Krejčí
Dádo,
Moc Tě zdravím, Dano. Zrovna koukám na SAMA DOMA a vzpomínám na naše setkávání. Pamatuješ jak naše přátelství dokázalo zvládnout i hloupé rozhodnutí druhých?
Teda Dano! Ty jsi fakt jednička!!!😘❤️ Když tě někde vidím, tak jsem na Tebe fakt hrdá.
Irena Taterová
Teda já zírám, ty jsi před kamerou jako doma! Asi ta filmová příprava z benešovskych kovbojek... A můj Venca je z Tebe úplně paf, jak strašně si tím novým účesem omládla.
Helča
za prvé: slušelo ti to
za druhé: hezky jsi mluvila
za třetí: byla si sympatická
celkový dojem: byla si skvělá.
Zdeněk Hart
Zdeněk Hart
Pavla Smitková
Irena Taterová
Helča
Danuš, zrovna na Tebe koukám. Moc hezký povídání! A mimochodem dobrý vlasy.
Kateřina Čásenská
Koukal jsem na Tvůj rozhovor v SAMA DOMA. Udělal mi radost. Hned jsem napsal drobný příspěvek pro náš web Tvůrčího psaní.
Jiří Wilson Němec
Začal rok Arnošta Lustiga. Letos by mu bylo sto let.
Vážení přátelé,
ráda bych Vás pozvala na slavnostní uvedení svého románu OSTROV STÍNŮ, které se bude konat 5. února od 19 hodin v pražské kavárně Na Boršově.
Těším se na Vás
Diana Míčková
nehodnotí,
nevysvětluje,
nepojmenovává pocity,
ale ukazuje svět skrze čin, detail a reakci těla. Čtenář si význam domyslí sám.
Zásadní poučka: Když to můžeš ukázat, nepopisuj, nehodnoť, ale ukaž to.
2. ZÁKLADNÍ STAVEBNÍ KAMENY AKCE
A) SITUACE
Konkrétní okamžik v čase a prostoru.
❌ Bylo tam nebezpečno.
✅ Zastavil jsem se a špičkou boty odhrnul písek před sebou.
B) ČIN (SLOVESO)
Akce musí být fyzická a pozorovatelná.
❌ Musel jsem být opatrný.
✅ Každý krok jsem si vybíral a nohu položil až napodruhé.
C) DETAIL
Malý, přesný prvek, který nese význam.
❌ Bylo tam horko.
✅ Pot mi stékal po zádech dřív, než jsem zavřel dveře auta.
D) REAKCE TĚLA
Pocity se neříkají, tělo je prozradí.
❌ Měl jsem strach.
✅ Než jsem otevřel spacák, posvítil jsem si ještě jednou kolem sebe.
3. NEJČASTĚJŠÍ CHYBY ZAČÁTEČNÍKŮ
Hodnocení místo obrazu: „bylo krásně, drsně, těžké, úžasné“
Vysvětlování místo situace: autor čtenáři radí, místo aby ho vedl
Obecné pravdy: „lidé jsou“, „my Evropané jsme“
4. POROVNÁNÍ: POPIS × AKCE
TÉMA: SAMOTA
Popis / vysvětlení: Byl jsem úplně sám a cítil jsem opuštěnost.
Akční verze: Motor jsem vypnul a chvíli poslouchal, jestli se ozve cokoli jiného než vítr.
TÉMA: DLOUHÁ CESTA
Popis / hodnocení: Byla to dlouhá a únavná cesta.
Akční verze: Slunce se posunulo nad čelním sklem a já pořád jel stejným směrem.
TÉMA: SVOBODA
Pojmenování pocitu: Cítil jsem svobodu.
Akční verze: Zahnul jsem z asfaltu na prašnou cestu, aniž bych věděl, kam vede.
TÉMA: NEBEZPEČÍ
Konstatování: Bylo tam nebezpečno.
Akční verze: Zastavil jsem se a nohou nejdřív prozkoumal zem před sebou.
5. RYCHLÝ AUTORSKÝ TEST
Po každé větě se zeptej:
📸 Dá se to natočit kamerou?
👁 Vidím to očima?
🏃 Někdo něco dělá?
Pokud je odpověď „ne“, věta je pravděpodobně popisná.
6. JEDNOVĚTNÉ DESATERO AKČNÍHO PSANÍ
Neříkej – ukaž.
Sloveso je důležitější než přídavné jméno.
Jeden obraz vydá za odstavec vysvětlování.
Tělo prozradí víc než emoce.
Detail je silnější než shrnutí.
Vypravěč jedná, nekomentuje.
Čtenář není žák – je svědek.
Když váháš, škrtni přídavné jméno.
Každá věta musí něco udělat.
Důvěřuj čtenáři.
Dobrý den, paní Dano,
Milá Dano, 
teď jsem si poslechla rozhovor podcastu Tema21.cz.
Jsi prostě skvělá!❤️Poslala jsem interview i mým rodičům a také byli (tebou) nadšeni!
Dano,
Jiří Wilson Němec
 |
| 7. lekce on-line s Klárou 22.1.2026 |
Dům nebo byt není jen kulisa – je to součást osobnosti vaší postavy a místo, kde se odehrává minimálně část děje.
Měli byste znát odpovědi alespoň na některé otázky, byť se detaily v příběhu nemusí objevit.
Třeba: Bydlí postava v bytě, domě, na samotě, u někoho nebo někde „dočasně“? Jaký styl má bydlení? Co je první věc, kterou postava vidí, když vyjde ven? Jaké zvuky jsou pro toto místo typické? Která místnost je pro postavu nejdůležitější?
Klára DvořákováSmysly nejsou popis. Smysly jsou důkaz. Čtenář musí mít pocit: „Autor tam opravdu byl – a já tam teď stojím s ním.“
Smyslové vjemy: ukotvují text v realitě, odlišují osobní zkušenost od přepisování průvodců, nahrazují abstraktní hodnocení („krásné“, „drsné“, „autentické“)
Smyslové vjemy: ukotvují text v realitě, odlišují osobní zkušenost od přepisování průvodců, nahrazují abstraktní hodnocení („krásné“, „drsné“, „autentické“)
Při psaní používej raději slovesa, ne přídavná jména.
Po dopsání škrtni každý smyslový detail, který by mohl být kdekoliv jinde či nic nevysvětluje.
Po dopsání škrtni každý smyslový detail, který by mohl být kdekoliv jinde či nic nevysvětluje.
Před odevzdáním textu si odpověz:
Je z textu jasné, kde přesně jsem byl? Dokázal by někdo místo poznat jen z detailů? Slouží smysly informaci, ne exhibici? Nepřehlušují hlavní sdělení textu?
Je z textu jasné, kde přesně jsem byl? Dokázal by někdo místo poznat jen z detailů? Slouží smysly informaci, ne exhibici? Nepřehlušují hlavní sdělení textu?
Dagmar Kokešová
Arnošt Lustig neučil jen psát. V jeho kurzech se literatura stala cestou k poznání člověka, k porozumění dobru, zlu i odpovědnosti autora. Protože sám přežil holocaust, vedl své studenty k pokoře a k pravdivosti — k tomu, aby psaní bylo službou čtenáři, ne exhibicí ega. Nešlo o „kuchařku“ na tvorbu příběhů, ale o školu charakteru, empatie a morálního postoje. I proto měly jeho semináře obrovský filozofický přesah, který zůstává živý i dnes.
Dana Emingerová
ráda bych Vás pozvala na slavnostní uvedení svého románu OSTROV STÍNŮ, které se bude konat 5. února od 19 hodin v pražské kavárně Na Boršově.
Těším se na Vás
Diana Míčková
Milá Dano, díky za informaci o novém dlouhodobém kurzu, co začne příští týden. Už se nemohu dočkat!
Srdečně zdraví Jarda Valach
Srdečně zdraví Jarda Valach
Ahoj Dano,
od 1. prosince jsem oficiálně tvůj a Petrův “kolega”. 😄Nastoupil jsem v Brně jako druhej sportovní redaktor v MF DNES.
Chtěl bych vám oběma poděkovat, protože si myslim, že kdybych vás neznal, tak to dneska nedělam. A to by byla škoda, protože je to super práce.
Zde mám jednak svůj profil a k tomu přikládám dva rozhovory z iDnesu ( se Zábranským a Flekem), které podle mě stojí za to.
Takže ještě jednou oběma moc díky a snad se někdy zas uvidíme.
Peťa Polák
 |
| Vytvořeno na základě vylepšení Honzova textu o Autrálii |
1. CO JE AKČNÍ PSANÍ
Akční psaní je způsob vyprávění, ve kterém autor:nehodnotí,
nevysvětluje,
nepojmenovává pocity,
ale ukazuje svět skrze čin, detail a reakci těla. Čtenář si význam domyslí sám.
Zásadní poučka: Když to můžeš ukázat, nepopisuj, nehodnoť, ale ukaž to.
2. ZÁKLADNÍ STAVEBNÍ KAMENY AKCE
A) SITUACE
Konkrétní okamžik v čase a prostoru.
❌ Bylo tam nebezpečno.
✅ Zastavil jsem se a špičkou boty odhrnul písek před sebou.
B) ČIN (SLOVESO)
Akce musí být fyzická a pozorovatelná.
❌ Musel jsem být opatrný.
✅ Každý krok jsem si vybíral a nohu položil až napodruhé.
C) DETAIL
Malý, přesný prvek, který nese význam.
❌ Bylo tam horko.
✅ Pot mi stékal po zádech dřív, než jsem zavřel dveře auta.
D) REAKCE TĚLA
Pocity se neříkají, tělo je prozradí.
❌ Měl jsem strach.
✅ Než jsem otevřel spacák, posvítil jsem si ještě jednou kolem sebe.
3. NEJČASTĚJŠÍ CHYBY ZAČÁTEČNÍKŮ
Hodnocení místo obrazu: „bylo krásně, drsně, těžké, úžasné“
Vysvětlování místo situace: autor čtenáři radí, místo aby ho vedl
Obecné pravdy: „lidé jsou“, „my Evropané jsme“
4. POROVNÁNÍ: POPIS × AKCE
TÉMA: SAMOTA
Popis / vysvětlení: Byl jsem úplně sám a cítil jsem opuštěnost.
Akční verze: Motor jsem vypnul a chvíli poslouchal, jestli se ozve cokoli jiného než vítr.
TÉMA: DLOUHÁ CESTA
Popis / hodnocení: Byla to dlouhá a únavná cesta.
Akční verze: Slunce se posunulo nad čelním sklem a já pořád jel stejným směrem.
TÉMA: SVOBODA
Pojmenování pocitu: Cítil jsem svobodu.
Akční verze: Zahnul jsem z asfaltu na prašnou cestu, aniž bych věděl, kam vede.
TÉMA: NEBEZPEČÍ
Konstatování: Bylo tam nebezpečno.
Akční verze: Zastavil jsem se a nohou nejdřív prozkoumal zem před sebou.
5. RYCHLÝ AUTORSKÝ TEST
Po každé větě se zeptej:
📸 Dá se to natočit kamerou?
👁 Vidím to očima?
🏃 Někdo něco dělá?
Pokud je odpověď „ne“, věta je pravděpodobně popisná.
6. JEDNOVĚTNÉ DESATERO AKČNÍHO PSANÍ
Neříkej – ukaž.
Sloveso je důležitější než přídavné jméno.
Jeden obraz vydá za odstavec vysvětlování.
Tělo prozradí víc než emoce.
Detail je silnější než shrnutí.
Vypravěč jedná, nekomentuje.
Čtenář není žák – je svědek.
Když váháš, škrtni přídavné jméno.
Každá věta musí něco udělat.
Důvěřuj čtenáři.
Dagmar Kokešová
 |
| 7. lekce cestopisů s Danou 14.1.2026 |
děkuji ještě jednou za možnost připojit se do cestopisného on-line kurzu.
Bylo to pro mě hodně obohacující 🙂.
Pochopila jsem, že se nemusím bát psát více expresivně, můžu více popsat situace, emoce, dojmy, "obrazy" (držela jsem se dost při zdi 🙂).
Kritika ostatních je velice konstruktivní, není potřeba se jí bát.
Můžu si obhájit délku příspěvku, když vím, že je to tak o mnohem lepší a cítím, že násilné úpravy nejsou ku prospěchu.
Zatím neznám žádná pravidla a zásady psaní... včera padlo pár informací, jako například pozor na hodnotící slova apod. Ráda bych se nějaká pravidla dozvěděla, ať se můžu rychle posouvat a zmenšovat tu velkou propast mezi mnou a ostatními.
Také jsem si uvědomila, že musím více číst ... poslední roky jsem tolik toho prostoru neměla.
Chtěla bych přístup na web, kde dáváte své práce, ať se mohu inspirovat (aspoň tak jsem to pochopila, že něco takového existuje).
Ještě jednou děkuji, těším se na další úkol a setkání.
Kamila Sochová
Pochopila jsem, že se nemusím bát psát více expresivně, můžu více popsat situace, emoce, dojmy, "obrazy" (držela jsem se dost při zdi 🙂).
Kritika ostatních je velice konstruktivní, není potřeba se jí bát.
Můžu si obhájit délku příspěvku, když vím, že je to tak o mnohem lepší a cítím, že násilné úpravy nejsou ku prospěchu.
Zatím neznám žádná pravidla a zásady psaní... včera padlo pár informací, jako například pozor na hodnotící slova apod. Ráda bych se nějaká pravidla dozvěděla, ať se můžu rychle posouvat a zmenšovat tu velkou propast mezi mnou a ostatními.
Také jsem si uvědomila, že musím více číst ... poslední roky jsem tolik toho prostoru neměla.
Chtěla bych přístup na web, kde dáváte své práce, ať se mohu inspirovat (aspoň tak jsem to pochopila, že něco takového existuje).
Ještě jednou děkuji, těším se na další úkol a setkání.
Kamila Sochová
 |
| 6. lekce on-line kurzu s Klárou 8. ledna 2026 |
Posílám slíbené odkazy o zprávách z našeho knižního trhu.
Článek o autorech, kteří dokázali prodat více než milion knih, a to i na českém trhu:
Zprávy o českém knižním trhu a článek, který vznikl na základě těchto zpráv.
A ještě seznam literárních soutěží, kterými na sebe můžete jako autoři upozornit.
Článek o autorech, kteří dokázali prodat více než milion knih, a to i na českém trhu:
Zprávy o českém knižním trhu a článek, který vznikl na základě těchto zpráv.
A ještě seznam literárních soutěží, kterými na sebe můžete jako autoři upozornit.
Doporučuji si ho projít a občas se k němu vrátit, protože je neustále aktualizován.
Klára Dvořáková
Ahoj Dano,
doufám, že jsi dobře odstartovala šestadvacátý rok tohoto století a bude se Ti v něm vše dařit k celkové Tvé spokojenosti. To Ti přeji co nejvíce! Jak jsem již dříve psal, téměř nepíšu. Pohlcují mě jiné aktivity, které mě také naplňují. Především auta a tak.
Nicméně občas se něco málo objeví, je toho jako šafránu. Přesto, když mi právě těch pár puclíků slov zapadlo do sebe, dovoluji si Ti je poslat. Udělalo mi přece jen malou vnitřní radost, že tu a tam něco přijde 😲.
Považuji to na hraně. Představivosti, korektnosti, vhodnosti, akceptovatelnosti. No... ale komu jinému bych to mohl poslat, když to nechci nechat rovnou spadnout do šuplíku?
Ještě bych asi měl dodat, že inspiraci jsem trochu navnímal od Jiřího Suchého, jehož verše z podobné oblasti jsem zahlédl (mohu Ti nasdílet). Nejhorší je, pokud je komentář k dílu delší než samotná materie. Hraničí to s cimrmanovstvím... Tak tady to je, no. Drobnůstka 😊
Na sever
Severní pohled přímo od kolen
Přes nejkrásnější údolí všech žen
V srdci muže plamen zahoří
Pokud na obzoru objeví i pohoří
Moc rád Tě někdy uvidím a přeji krásné zimní dny
Libor Frank
doufám, že jsi dobře odstartovala šestadvacátý rok tohoto století a bude se Ti v něm vše dařit k celkové Tvé spokojenosti. To Ti přeji co nejvíce! Jak jsem již dříve psal, téměř nepíšu. Pohlcují mě jiné aktivity, které mě také naplňují. Především auta a tak.
Nicméně občas se něco málo objeví, je toho jako šafránu. Přesto, když mi právě těch pár puclíků slov zapadlo do sebe, dovoluji si Ti je poslat. Udělalo mi přece jen malou vnitřní radost, že tu a tam něco přijde 😲.
Považuji to na hraně. Představivosti, korektnosti, vhodnosti, akceptovatelnosti. No... ale komu jinému bych to mohl poslat, když to nechci nechat rovnou spadnout do šuplíku?
Ještě bych asi měl dodat, že inspiraci jsem trochu navnímal od Jiřího Suchého, jehož verše z podobné oblasti jsem zahlédl (mohu Ti nasdílet). Nejhorší je, pokud je komentář k dílu delší než samotná materie. Hraničí to s cimrmanovstvím... Tak tady to je, no. Drobnůstka 😊
Na sever
Severní pohled přímo od kolen
Přes nejkrásnější údolí všech žen
V srdci muže plamen zahoří
Pokud na obzoru objeví i pohoří
Moc rád Tě někdy uvidím a přeji krásné zimní dny
Libor Frank
 |
| Tema21 nebo na Spotify nebo na youtube, 4. ledna 2026 |
Dani, moc pěkně jsi v podcastu Tema21.cz mluvila, a to nejen o tom, jak rádi k Tobě chodíme do kurzů jako do "klubu", ale i o své rodině a hodnotách obecně. Jsem šťastná, že můžu být ve Tvé "bublině"
.
Anna Vocelová
.Anna Vocelová
 |
| MS č. 37, září 1991 |
Jsi prostě skvělá!❤️Poslala jsem interview i mým rodičům a také byli (tebou) nadšeni!
😘
A jsou k dohledání ty rozhovory s bývalými vládními komunistickými představiteli, jak jsi dělala cca 2 roky po revoluci pro Mladý svět?
Irena Taterová
Ahoj Dano!
Dneska jsem si konečně poslechla rozhovor s tebou pro Tema21.cz. Moc se mi líbil a musím přiznat, že zmínka o mně zahřála u srdce a na chvíli moje ego povyskočilo o něco výš :-).
Psala jsem Markovi Filičkovi kvůli tomu jeho cestopisu o Izraeli, jestli mi dá souhlas publikovat ho v Maskilu. Naše hlavní redaktorka má vždycky radost, když se něco takhle namane.
Zároveň ti chci znova moc poděkovat za to, že jsi mě do Maskilu doporučila, ta práce mě moc baví, a opět, vidět svoje jméno napsané na stránkách časopisu mezi "redaktory", to je prostě sen. Brzo ti snad konečně budu moct i poslat nějaké texty, co jsem stvořila v poslední době, hlavně tydo mé knihy.
Pozdravuj všechny a těším se, až se uvidíme za týden na víkendovém kurzu!
Jasmin Carmel
Psala jsem Markovi Filičkovi kvůli tomu jeho cestopisu o Izraeli, jestli mi dá souhlas publikovat ho v Maskilu. Naše hlavní redaktorka má vždycky radost, když se něco takhle namane.
Zároveň ti chci znova moc poděkovat za to, že jsi mě do Maskilu doporučila, ta práce mě moc baví, a opět, vidět svoje jméno napsané na stránkách časopisu mezi "redaktory", to je prostě sen. Brzo ti snad konečně budu moct i poslat nějaké texty, co jsem stvořila v poslední době, hlavně tydo mé knihy.
Pozdravuj všechny a těším se, až se uvidíme za týden na víkendovém kurzu!
Jasmin Carmel
Ahoj Dano,
včera jsme si tady pod Arunáčalou vyslechli Tvoje povídání v lednovém podcastu. Taky jsem před pár dny dočetl román Bílá Voda. (Ne že bych potřeboval další důkazy o zverstvech bolševika, ani důkaz o pošahaném strachu katolíků z žen, ale je to silný příběh a dobře napsaný.)
včera jsme si tady pod Arunáčalou vyslechli Tvoje povídání v lednovém podcastu. Taky jsem před pár dny dočetl román Bílá Voda. (Ne že bych potřeboval další důkazy o zverstvech bolševika, ani důkaz o pošahaném strachu katolíků z žen, ale je to silný příběh a dobře napsaný.)
Jak tyhle dva zážitky jdou dohromady?
Uvědomil jsem si, že tak jako křesťané si potrpí na iniciaci biskupů v přímé posloupnosti od apoštolů, já si, díky tomu, že znám Tebe a mohl se od Tebe učit, přijdu zavzat do řady těch, kdo svědčí se soucitem Pravdě a Lásce v jejím boji proti Lži a Strachu. Za sebe k tomu přidávám vědomí toho, že Nespravedlnot a Utrpení jsou základní parametry máji, tedy pomíjivého světa jevů, což nám dává příležitost se Zlobě a Malosti smát, a celkově se z toho, co někdy vidíme, nepo...
Děkuji tímto Existenci že Tě mám.
🦬Yak
🦬Yak
Krásné Vánoce všem přeje Dana
Milá Dano,
přeji krásný vánoční čas Tobĕ i Tvým blízkým, zůstaňte zdraví a plni optimismu a nadále ve formě.
přeji krásný vánoční čas Tobĕ i Tvým blízkým, zůstaňte zdraví a plni optimismu a nadále ve formě.
Moc dĕkuji za hodiny strávené online v Tvých kursech, dává mi to opravdu hodně, po mnoha stránkách. Dělat z jednotlivců a protikladů skupinky a ze skupinek celé hnutí je umĕní a fuška. A Ty to ovládáš opravdu mistrnĕ, zůstává po Tobĕ velký svĕtlý pruh snažících se psavců...
Už se těším na další pokusy.
Sabina Prisender
musím konstatovat, že kursy psaní pod Tvým vedením patřily k mým životním plusům.
Poté, co jsem absolvovala kursy u Tebe, jsem se zaměřila na kursy scénického a divadelního a dramatického umění.
Učila jsem se psát synopse a divadelní hry, neb jsem mj. i ochotnice a náruživá amatérská herečka.
Nebyla jsem tedy k mání.
Nyní už bych měla být, dokončuji autorskou loutkovou pohádku, věřím, že se brzy k Tobě připojím, moc na Tebe a Tvé kursy vzpomínám, sešla se tam skvělá parta a hodně jsem se u Tebe naučila.
Za všechno moc děkuji a těším se na viděnou
Alena Magulová
Milá Dano,
Poté, co jsem absolvovala kursy u Tebe, jsem se zaměřila na kursy scénického a divadelního a dramatického umění.
Učila jsem se psát synopse a divadelní hry, neb jsem mj. i ochotnice a náruživá amatérská herečka.
Nebyla jsem tedy k mání.
Nyní už bych měla být, dokončuji autorskou loutkovou pohádku, věřím, že se brzy k Tobě připojím, moc na Tebe a Tvé kursy vzpomínám, sešla se tam skvělá parta a hodně jsem se u Tebe naučila.
Za všechno moc děkuji a těším se na viděnou
Alena Magulová
dík za vánoční zpravodaj. Těšíme se na to dobrodružství s Arnoštem Lustigem a hlásíme se mezi dobrovolníky, kteří pomohou na akci.
Děkujeme, Dano, co pro nás autory děláš. A dost možná bychom mohli pomoci i jinak. Třeba občerstvením.
Nebo jinak. Jen řekni.
Milá Dano!
Ahoj Dano,
mockrát Ti děkuji za příklady textů PO STOPÁCH NĚKOHO, vše jsem si s chutí a zájmem přečetla.
Co se týče mého textu o lezení na Kobylu, pokusila jsem se zapracovat připomínky, které jsem minule dostala. Vymyslela jsem nový název, lehce jsem přeskupila „cihličky", pročistila postavy a uklidila některé „zavěšené flinty".
Ahoj Dano,
díky za parádní článek ve vánočních Květech. To si určitě koupím a zachovám pro další generace.
Děkujeme, Dano, co pro nás autory děláš. A dost možná bychom mohli pomoci i jinak. Třeba občerstvením.
Nebo jinak. Jen řekni.Martin, Míša, Zdena a Jana
Milá Dano,
klidné a pohodové Vánoce a vše nej... do nového roku Ti z celého srdce přeje
Radka Vodičková
PS. Život je jako kniha. Každý den nová stránka. I mimo jiné proto mě baví číst.
Šťastné Vánoce a nový rok plný zdraví. Vzpomínám na kurzy kreativního psaní Arnošta Lustiga pod tvým vedením...
Olda Krejčí
Dialog je jednou z literárních cihel. Sděluje nejen myšlenku mluvčího, ale i jeho momentální rozpoložení (emoce), osobní dikci (hovorový X spisovný jazyk) a povahu.
Dialog děj zrychluje, na rozdíl od popisu, který děj zpomaluje. Přímá řeč dodává textu energii. Srovnejte:
Prosila ho o prominutí. Moc se bála, aby ji neopustil.
X
„Promiň!“ prosila ho. „Tolik se bojím, že mě opustíš.“
X
„Promiň!“ prosila ho. „Tolik se bojím, že mě opustíš.“
Dagmar Kokešová
 |
| 6. lekce kurzu psaní cestopisů s Danou 15. prosince 2025 |
Milá Dano,
dnešní lekce byla skvělá. Díky Tobě a ostatním nadšencům mě psaní opravdu baví. A když už je čas bilancování, přihlásit se do Akademie ČTK na Tvůj kurz tvůrčího psaní bylo jedno z mých nejlepších rozhodnutí.
Pět věcí, které jsem si z dneška odnesla:
Pět věcí, které jsem si z dneška odnesla:
Pozor na plonkové věty — jít rovnou k věci.
Recenze knihy: vžít se do role recenzenta a představit si, co by čtenář potřeboval vědět, aby si knihu chtěl koupit.
Hlídání ukazovacích zájmen.
Rozhovory škrtat až na dřeň — ucho snese něco jiného než oko.
Zaměřit se na jednu věc a tu důsledně vykreslit; každá věta má směřovat k jedinému cíli — vytvořit konkrétní představu.
Jednoslovné věty dokážou text rozzářit (dialog – popis – akce).
Přeji krásné svátky a úspěšný vstup do nového roku Tobě i celé rodině.
Věrka JelínkováRecenze knihy: vžít se do role recenzenta a představit si, co by čtenář potřeboval vědět, aby si knihu chtěl koupit.
Hlídání ukazovacích zájmen.
Rozhovory škrtat až na dřeň — ucho snese něco jiného než oko.
Zaměřit se na jednu věc a tu důsledně vykreslit; každá věta má směřovat k jedinému cíli — vytvořit konkrétní představu.
Jednoslovné věty dokážou text rozzářit (dialog – popis – akce).
Přeji krásné svátky a úspěšný vstup do nového roku Tobě i celé rodině.
Ahoj,
na cestopisných kurzech se mi dostalo vzácné příležitosti být znovu "začátečníkem". A přestože se člověk vzdělává celý život, a i v tvůrčím psaní je stále kam se posouvat, posílám zde svých pět poznatků, co jsem se dnes naučila:
Nálepková slova a přeplácané věty berou textu energii (plonkové věty a slova typu krásný, dechberoucí, úžasný, dynamický...)
Žádné zavádějící perexy! Od začátku musí být jasné, o čem cestopis bude
Ze začátku psát jednodušeji, ideálně se zaměřit na jednu věc a o té psát (viz. Martinovo "Setkání s hyenou")
Propojení a odkazy v textu musí dávat smysl (např. propojit v židovské Vídni nejen tři vídeňské velikány, ale rovnou i tři židy)
Nepsat wikipedicky! I cestopis se dá psát zábavně, nejen jako zdroj suchých faktů
Jasmin Carmel
na cestopisných kurzech se mi dostalo vzácné příležitosti být znovu "začátečníkem". A přestože se člověk vzdělává celý život, a i v tvůrčím psaní je stále kam se posouvat, posílám zde svých pět poznatků, co jsem se dnes naučila:
Nálepková slova a přeplácané věty berou textu energii (plonkové věty a slova typu krásný, dechberoucí, úžasný, dynamický...)
Žádné zavádějící perexy! Od začátku musí být jasné, o čem cestopis bude
Ze začátku psát jednodušeji, ideálně se zaměřit na jednu věc a o té psát (viz. Martinovo "Setkání s hyenou")
Propojení a odkazy v textu musí dávat smysl (např. propojit v židovské Vídni nejen tři vídeňské velikány, ale rovnou i tři židy)
Nepsat wikipedicky! I cestopis se dá psát zábavně, nejen jako zdroj suchých faktů
Jasmin Carmel
mockrát Ti děkuji za příklady textů PO STOPÁCH NĚKOHO, vše jsem si s chutí a zájmem přečetla.
Co se týče mého textu o lezení na Kobylu, pokusila jsem se zapracovat připomínky, které jsem minule dostala. Vymyslela jsem nový název, lehce jsem přeskupila „cihličky", pročistila postavy a uklidila některé „zavěšené flinty".
Také jsem se snažila víc dovysvětlit, proč právě Kobyla, jaký význam a tradici má lezení na tuto věž, a zároveň jazyk trochu zcivilnit. Doufám, že je text v této podobě čitelnější a přehlednější – a budu moc ráda za další postřehy. Zítra jsem samozřejmě připravena ho přečíst na plénu. :-)
Literární forma psaní Po stopách mi mimochodem přijde skutečně zajímavá a mám pocit, že se k ní budu na cestách ještě ráda vracet. Při cestování mě baví hledat zejména české stopy a ráda bych se na ně zaměřila i během naší velké cesty okolo Afriky, kterou chystáme na příští rok. :-)
Pokud by ještě zbyl čas, mám stále připravenou část cestopisu z Bangladéše - Bidešiní v moři otázek, kterou bych také moc ráda přečetla.
Srdečně zdraví
Věrka Jelínková
Literární forma psaní Po stopách mi mimochodem přijde skutečně zajímavá a mám pocit, že se k ní budu na cestách ještě ráda vracet. Při cestování mě baví hledat zejména české stopy a ráda bych se na ně zaměřila i během naší velké cesty okolo Afriky, kterou chystáme na příští rok. :-)
Pokud by ještě zbyl čas, mám stále připravenou část cestopisu z Bangladéše - Bidešiní v moři otázek, kterou bych také moc ráda přečetla.
Srdečně zdraví
Věrka Jelínková
 |
| 5. lekce s Klárou 11. prosince 2025 |
Milá Dano,
moc děkuji za odkaz na Zdeničky referát o sprostých slovech. Je v něm vše krásně osvětleno. Nejsem puritán, ale jak v literatuře, tak i v divadle právě oceňuji, že drsnější vulgarismy se nahradí těmi méně do očí bijícími. Je to o subjektivním pocitu každého jedince a jistě to není špatně v žádném směru.
Ohledně online lekce mohu říct jen jedno. Byla to pro mne lekce jedinečná. Zpětně bych řekla, že jsem byla čtenářem na mnou neprobádané půdě umělců.
moc děkuji za odkaz na Zdeničky referát o sprostých slovech. Je v něm vše krásně osvětleno. Nejsem puritán, ale jak v literatuře, tak i v divadle právě oceňuji, že drsnější vulgarismy se nahradí těmi méně do očí bijícími. Je to o subjektivním pocitu každého jedince a jistě to není špatně v žádném směru.
Ohledně online lekce mohu říct jen jedno. Byla to pro mne lekce jedinečná. Zpětně bych řekla, že jsem byla čtenářem na mnou neprobádané půdě umělců.
I teď po vstřebání všech dojmů jsem díla hodnotila spíše jako čtenář, který čte různé žánry (více jak 60 knih za rok) a ne jako tvůrce děl. Z lekce jsem si odnesla:
Pár nových pravidel jako např. "puška na zdi".
Ne každý detail je nutný v knize zmínit.
Není vjem jen vizuální, ale i hmatový a čichový, který dokáže dokreslit celou scénu.
Nepsat dlouhé souvětí! (Asi jsem neměla číst knihy pana Klostermanna:-))
A v neposlední řadě, že jít s kůží na trh je opravdu těžké. Moc děkuji za takovou zkušenost a ráda bych se zúčastnila i téd alší po novém roce. Už včera jsem se pustila do úkolu. Upřímně přiznávám, že výzvy mám ráda. Moc díky za milý přístup.
Tereza Auderová
Pár nových pravidel jako např. "puška na zdi".
Ne každý detail je nutný v knize zmínit.
Není vjem jen vizuální, ale i hmatový a čichový, který dokáže dokreslit celou scénu.
Nepsat dlouhé souvětí! (Asi jsem neměla číst knihy pana Klostermanna:-))
A v neposlední řadě, že jít s kůží na trh je opravdu těžké. Moc děkuji za takovou zkušenost a ráda bych se zúčastnila i téd alší po novém roce. Už včera jsem se pustila do úkolu. Upřímně přiznávám, že výzvy mám ráda. Moc díky za milý přístup.
Tereza Auderová
 |
| Květy 51, vycházejí 18. prosince 2025 |
díky za parádní článek ve vánočních Květech. To si určitě koupím a zachovám pro další generace.
😀 Zdena Součková
Doporučuji těm, kdo mají pocit, že se vyjadřují kostrbatě, zkusit internetovou Poradnu šílených korektorů.
Komedie představuje laskavý posměch. Podle filmařů je humor otázkou vzdálenosti. Když natočíte zdálky člověka, jak uklouzne po banánové slupce, je to legrace. Ale jakmile divák vidí krev, jak si vyrazil zub o kámen, už to vůbec k smíchu není.
Dagmar Kokešová
Ahoj Dano,
Byla to pro nás obrovská čest.
Dado,
Dobrý den, paní Dano.
Kniha Tajemství zámku Loučeň, kterou jsem si v Semaforu koupil, je opravdu krásná a jsem moc rád, že ji mám i s vaším podpisem. A tak bych chtěl ještě poprosit o dva další výtisky povídek o Thurn-Taxisově rodu. Budou pod stromečkem, jako skvělý dárek.
Dekuji a těším se zase někdy na viděnou. Celý večer byl pro mě balzám na duši.
Dekuji a těším se zase někdy na viděnou. Celý večer byl pro mě balzám na duši.
S úctou Honza Čechura z Liberce.
Milá Dano,
dnes jsem mluvila s Gábinou Končitíkovou, ředitelkou Nadace Tomáše Bati, o projektu na podporu začínajících spisovatelů: "Projekt Debut vznikl, aby podal ruku autorům na prahu své spisovatelské dráhy.
Víme, že napsat knihu je velký sen – ale vydat ji, představit ji čtenářům a dát jí život, to bývá často nejtěžší. Právě zde chceme být oporou. Naším cílem je pomoci začínajícím autorům překonat první překážky: nabídnout jim odborné vedení, prostor k rozvoji i podporu při samotném vydání knihy. Věříme, že v každém z nich se skrývá hlas, který může obohatit českou literaturu i naše životy."
Do projektu se mohou zapojit tvoji studenti. Grafiku knih pro nadaci připravuji já.
Teď jsme realizovali: https://www.nadacetomasebati.cz/aktuality/detail/debut-novy-projekt-nadace-tomase-bati-podporuje-zacinajici-literarni-autory
Také se můžete odkázat na mě, že jsem vám tuto informaci předala.
Bára Pivečková
Víme, že napsat knihu je velký sen – ale vydat ji, představit ji čtenářům a dát jí život, to bývá často nejtěžší. Právě zde chceme být oporou. Naším cílem je pomoci začínajícím autorům překonat první překážky: nabídnout jim odborné vedení, prostor k rozvoji i podporu při samotném vydání knihy. Věříme, že v každém z nich se skrývá hlas, který může obohatit českou literaturu i naše životy."
Do projektu se mohou zapojit tvoji studenti. Grafiku knih pro nadaci připravuji já.
Teď jsme realizovali: https://www.nadacetomasebati.cz/aktuality/detail/debut-novy-projekt-nadace-tomase-bati-podporuje-zacinajici-literarni-autory
Také se můžete odkázat na mě, že jsem vám tuto informaci předala.
Bára Pivečková
 |
| 5. lekce cestopisů 3. prosince 2025 |
Jana Venzlů
Dagmar Kokešová
Vážená paní Emingerová,
ve své diplomové práci, kterou zpracovávám v rámci studia magisterského programu Orální historie - soudobé dějiny na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy, se věnuji "sametovým novinářům" (pracovní název). Konkrétně se zaměřuji na reflexi podoby a proměn novinářské profese v 80. a 90. letech očima samotných novinářů, kteří v daném období či jeho části působili v různých redakcích na různých pozicích. Jelikož vím, že jste sama v dané době v médiích pracovala, moc ráda bych Vás požádala o poskytnutí rozhovoru pro mou diplomovou práci.
Kristýna Kosmannová
ve své diplomové práci, kterou zpracovávám v rámci studia magisterského programu Orální historie - soudobé dějiny na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy, se věnuji "sametovým novinářům" (pracovní název). Konkrétně se zaměřuji na reflexi podoby a proměn novinářské profese v 80. a 90. letech očima samotných novinářů, kteří v daném období či jeho části působili v různých redakcích na různých pozicích. Jelikož vím, že jste sama v dané době v médiích pracovala, moc ráda bych Vás požádala o poskytnutí rozhovoru pro mou diplomovou práci.
Kristýna Kosmannová
 |
| Autorské čtení na Dobešce 28. listopadu 2025 s kapelou PREVENCE DEMENCE |
 |
| Kapela Prevence demence |
chtěla jsem Ti poděkovat za včerejší pozvání naší kapely na Dobešku. Bylo to moc milé - lidi, prostředí i celková atmosféra.
Byla to pro nás obrovská čest.Děláš úžasnou práci.
Přednes těch účinkujících měl opravdu vysokou úroveň. A tolika lidem děláš radost. Díky Tobě se posouvají mimo svou komfortní zónu a díky tomu žijou kvalitní život.
Loučeň mám moc ráda, měla jsem tam asi před třemi lety soukromou prohlídku s panem kastelánem, bylo neskutečné, co všechno věděl a znal.
Povídky mám na nočním stolku, těším se, až se do nich pustím.
Ještě jednou moc děkuju, přeji Ti pohodový víkend a všechno nejlepší ve všem, co Ti dělá radost.
Ještě jednou moc děkuju, přeji Ti pohodový víkend a všechno nejlepší ve všem, co Ti dělá radost.
Srdečně Lucie Mikulová🌹
Dado, dekuji za skvely zazitek. Ten vecer byl jako pohlazeni, prijemny, mily, uvolneny. Moc se vam to s Natasou, Simonem a Borkem povedlo!!
Letošní autorská čtení v divadle Dobeška s úžasnou partou Psaní podle Lustiga s Danou Emingerovou Četl jsem na tema jak se utopit v australské pousti a neztratit u toho hlavu.
Martin Paruch
Ahoj Dano!
Přiznávám, taky mi občas chybí energie.
Moc jsem vás chtěla vidět, slyšet, tak jsem se vydala na bláznivou cestu ze školy do Prahy.
Vlak měl děsný zpoždění. Ve 3:30 jsem byla zpět a 6:10 opět jela do Olomouce, do školy. Už je to vyčerpávající, nevyspat se. Ale ráda jsem vás všechny viděla, slyšela, objala.
Jana Bednářová
Povinné přípravy na autorské čtení našich žáků s naší úžasnou lektorkou rétoriky Janou Vaňkovou jsou neuvěřitelně náročné pro ego, ale výsledek je vždy o třídu lepší.
Letošní Dobeška se opět vydařila!
Milá Dano,
často se mě moji krajani ptají : "Jací jsou Češi, jakou mají povahu?"
Těžko se na to odpovídá, zaleží na tom, koho potkáš na své cestě životem.
Asi já měla obrovské štěstí, že moje první seznámení s Čechy se uskutečnilo v listopadu 1989 na Letné. Bylo to úžasné!
Druhé velice důležité setkání přišlo na Dobešce s Tebou.
Celých osm let, Danuško, mě držíš nad vodou, pomoháši mi najit nový smysl života.
Dano, díky tobě ten první dojem o Čechách žije ve mne dodnes.
Asja Žilová
Dano,
škoda, že na Dobešku letos nemůžu přijít.
Hodně mě to mrzí, ráda jsem se s Tebou potkávala, mám Tě uloženou v 
. Tak příští rok.
Pavla Smitková
Milá Dano!
Na Dobešce jsem byla. Bylo úžasné vidět, kolik jedinečných lidí jsi dala dohromady a co jste společně vytvořili. Vracela jsem se plná inspirace a vděku za to, že mohu být u toho, byť zatím jen hodně pasivně.
Věra Jelínková
Ahoj,
posílám své nové poetické dílko o whisky inspirované obrazem v Benátkách od Dalího.
Otestovala jsem ho na Martinovi a zpětná vazba byla pozitivní:)
Vendula Langová
Pravidelná setkávání
Literární dílny na nejrůznějších místech republiky
Autorská čtení
Knihy vznikající na kurzech
Inspirativní hosté
Podporující lektoři
Komunita báječných lidí
Na 4. lekci jsme probírali cestu hrdiny, kterou popsal americký literární badatel Joseph Campbell popsal ve své knize Tisíc tváří hrdiny (v originále: The Hero with a Thousand Faces), která vyšla i v češtině. Detailně rozebírá vyprávěcí schéma o sedmnácti krocích, jež podle něj tvoří přirozený základ většiny příběhů.
Jazzový štrůdl v divadle Semafor je každoroční recitál mojí ségry Evy, která v krásné atmosféře Divadle Semafor vždy nabije publikum tou nejpozitivnější energií. Chodí to tak před Vánocemi už léta.
Jenže každý další rok je tahle událost pro nás vzácnější a vzácnější... Víme, že k životu patří i odcházení, a tak si vážíme každého setkání a dne, kdy ještě můžeme být všichni spolu.
Zajímá vás psaní? Chtěli byste se naučit tvořit povídky, cestopisy, nebo jen hledáte inspiraci?
Přijďte tento pátek na autorské čtení našich žáků v Divadle Dobeška. Potkáte spoustu báječných lidí a zažijete večer plný příběhů. Uvidíte, kam se dá psaní posunout, když se člověk odváží vytáhnout své texty ze šuplíku. Těšíme se na vás!
Tentokrát se budeme na Dobešce věnovat čtyřem tématickým blokům:
Zdravim te, Danko!
Jejda, jak ja bych sla na tu akci s Vladimirem a kapelou! Jenze mam program az do vecera. Pozdrav ho ode me, prosim. Od Renaty v modrem... ze Zlinskeho detskeho filmfestivalu. Porad se smeju tomu jeho kratkemu syrovemu vtipu o zene, co si v Bile kupuje mleko a jeden rohlik 🙈🙉.
Pekny podzim, zdravi a pohodu preji,
Renata Koblicova
Ahoj Dano!
Čtenář si nepamatuje děj, ale obrazy. A ty vznikají z detailů – přesných, konkrétních, často překvapivých.
Když píšeme, máme tendenci zobecňovat: „Byl smutný.“ Ale čtenář si z takové věty nic nepředstaví.
Když ale napíšeme „Seděl na lavičce, hrnek mu chladl v ruce a vůbec si nevšímal drobečků chleba na sváteční vestě.“, cítíme, že je mu zle, aniž bychom to řekli.
Proč detaily fungují:
Zhmotňují emoci. Neříkáme, jak se postava cítí, ale co dělá, když se tak cítí.
Vytvářejí důvěru. Čtenář uvěří příběhu, když se může opřít o konkrétní smyslové vjemy – zvuk, vůni, chuť, dotek.
Zesilují atmosféru. Jeden silný detail může vystihnout místo lépe než popis na půl stránky.
Zastaví oko čtenáře. Zpomalí čtení a vytváří dojem přítomnosti – jsme tam, s postavou, v té chvíli.
Na co si dát pozor:
Méně je víc. Jeden přesný detail je lepší než pět průměrných.
Detail by měl něco znamenat – ladit s emocí, charakterem nebo tématem.
Vyhýbej se klišé (např. „srdce mu bušilo“, „měla oči jako studánky“). Hledej nový úhel.
Autorka J.Venzlů začne v cestopisu Brazilské léto zcela konkrétnĕ tím, kde je a co tam dĕlá, co v cizí krajinĕ vidí, a hned krátce vysvětluje, co to vlastnĕ je.
Dotkne se historie regionu, který navštĕvuje, a jak se tam dostala včetně dalšího plánu cesty.
Popíše krátce zajímavou faunu a flóru, vyhlídky a pocity, které jako cestovatelka zažívá.
Z popisů a vysvětlivek se vždycky vrací sama k sobĕ jako vypravĕčce.
Umí se dívat jako dítĕ, sdílí s námi, co ji fascinuje.
Sabina Prisender
Jak napsat bestseller v ČR:
Bestseller není vždy „nejlepší kniha“.
Je to kniha, která rezonuje, najde publikum a je ve správný čas na správném místě.
- vyvolají emoce
- řeší skutečné lidské bolesti a touhy
- pracují s tajemstvím, minulostí nebo psychologií
Dlouhodobě fungující témata v ČR:
rodinná tajemství, vztahy, generace
psychologické romány a thrillery
vesnické prostředí / regionální příběhy
české reálie, humor, nostalgie
spirituální cesta / osobní transformace (pozor: nechce to klišé)
„pravdivé“ životní příběhy
detektivky a krimi
mysteriózno na pomezí reality Cílem je téma, které čtenáři okamžitě chápou a chtějí.
Na víkendovém Kurzu psaní podle Lustiga - sekce cestopisů, jsme se sešli v Železné Rudě v komorní sestavě. Ale díky tomu jsme se mohli věnovat žánru, který, myslím, využijeme nejen v cestopisech. A tím žánrem je interview, neboli metodicky vedený rozhovor s cílem získat potřebné informace, používaný především v žurnalistice.Zjistili jsme, že je to poměrně náročná disciplína jak pro tazatele tak pro tázaného!
Šumava nám během víkendu ukázala mnoho svých
podzimních tváří: slunečnou
, mokrou
, větrnou
, ale i sněhovou
.
Krásný šumavský víkend v příjemné společnosti s Danou, Natašou a několika dalšími skvělými lidmi. Komorní prostředí v Natašině penzionu U sněžnice.
Vendula Beaujouan Langová
Ahojte, psavci, ,,Emingerovci",
Posílám pozdrav a zprávu o loučeňských kruz v rybníce. Věnovala jsem kamarádce k narozeninám naši knížku, Tajemství zámku Loučeň. A tohle byla její reakce:
,,Jani, včera jsem se začetla, to je tak krásná knížka. Mockrát ti za ni děkuji."😘😘
Nedalo mi to a rozhodla jsem se s vámi podělit o tu radost.
A proč ,, Loučenské kruhy v rybníce?"
Hodíš kámen do vody, já vidím rybník, a on tvoří kruhy. Další a další.
Tak vnímám kámen hozený do rybníka naší Danou. Krása knížky se šíří dál a dál, tvoří kruhy krásy v ,,rybníce", mezi námi.
Kurňa, to jsem se rozněžnila. Mějte se krásně a skládejte třeba básně.
Rozhovor je bomba, Dani👏
Vyšel moc krásný článek na webu National Geographic, který si všiml jedinečné knihy Tajemství zámku Loučeň.
Výpravná publikace důvtipně propojuje detektivní pohled do historie, turistického průvodce i originální kuchařské recepty. Šlechtický rod Thurn-Taxisů, který měnil dějiny pošty, železnic i českého fotbalu, v ní ožívá prostřednictvím historických povídek a jedinečných fotografií Petra Jana Juračky.
Loučeň se proměnila v zámek spisovatelů. Autoři se inspirovali skutečnými událostmi a pod vedením Dany Emingerové napsali povídky o rodu Thurn-Taxisů, které se prolínají se současnými příběhy. V epizodách vystupují komorné, podkoní, kuchařky, hajní, nemanželské děti knížat i hosté jako M. Twain, B. Smetana či R. M. Rilke.
Za projektem stojí osvícená zámecká paní Kateřina Šrámková (Zámek Loučeň), na přípravě se podílel historik Jiří Senohrábek. Spisovatel Ondřej Neff a režisér a herec Milan Šteindler pro studenty připravili několik kurzů a stali se kmotry knihy.
Tajemství zámku Loučeň není učebnicí dějepisu – je to živá paměť jednoho místa, vyprávěná s úctou, hravostí i nadhledem. Takovéto práce mohou povzbudit zájem o historii, kulturu a turistiku v regionu.
Srdečně gratuluji Dana Emingerová Pravdová, jejím kolegům a všem studentům, kteří se na knize podíleli
.
Zuzka Hrušková
Četl jsem na tema jak se utopit v australské pousti a neztratit u toho hlavu.Martin Paruch
Přiznávám, taky mi občas chybí energie.
Moc jsem vás chtěla vidět, slyšet, tak jsem se vydala na bláznivou cestu ze školy do Prahy.
Vlak měl děsný zpoždění. Ve 3:30 jsem byla zpět a 6:10 opět jela do Olomouce, do školy. Už je to vyčerpávající, nevyspat se. Ale ráda jsem vás všechny viděla, slyšela, objala.
Jana Bednářová
Vaši povídku rozcupuje na cáry. Ale to je přesně to, co psaný text, který se bude číst, potřebuje.
Protože pokora je to, co nás písálky nejdál posune.
Šimon Pravda
Šimon Pravda
Zdena Součková
často se mě moji krajani ptají : "Jací jsou Češi, jakou mají povahu?"
Těžko se na to odpovídá, zaleží na tom, koho potkáš na své cestě životem.
Asi já měla obrovské štěstí, že moje první seznámení s Čechy se uskutečnilo v listopadu 1989 na Letné. Bylo to úžasné!
Druhé velice důležité setkání přišlo na Dobešce s Tebou.
Celých osm let, Danuško, mě držíš nad vodou, pomoháši mi najit nový smysl života.
Dano, díky tobě ten první dojem o Čechách žije ve mne dodnes.
Asja Žilová
Ahojte,
před chvílí jsem se omluvila z odpolední přednášky ve škole v Brně. Večer na Dobešku přijedu.
Moc se na Vás těším
Jana Bednářová
před chvílí jsem se omluvila z odpolední přednášky ve škole v Brně. Večer na Dobešku přijedu.
Moc se na Vás těším
Jana Bednářová
škoda, že na Dobešku letos nemůžu přijít.
Hodně mě to mrzí, ráda jsem se s Tebou potkávala, mám Tě uloženou v . Tak příští rok. Pavla Smitková
Na Dobešce jsem byla. Bylo úžasné vidět, kolik jedinečných lidí jsi dala dohromady a co jste společně vytvořili. Vracela jsem se plná inspirace a vděku za to, že mohu být u toho, byť zatím jen hodně pasivně.
Věra Jelínková
Ahoj,
posílám své nové poetické dílko o whisky inspirované obrazem v Benátkách od Dalího.
Otestovala jsem ho na Martinovi a zpětná vazba byla pozitivní:)
Vendula Langová
Kurzy psaní podle Lustiga nejsou jen o výuce a pravidlech dobrého psaní. Je to opravdový tvůrčí život!
Pravidelná setkáváníLiterární dílny na nejrůznějších místech republikyAutorská čteníKnihy vznikající na kurzechInspirativní hostéPodporující lektořiKomunita báječných lidíNataša Richterová
 |
| 4. on-line lekce 27. 11. 2025 |
Klára Dvořáková
S Danou prožívám zcela výjimečné kurzy psaní. Já mám za sebou teprve dva. Na třetí kurz se už nemůžu dočkat. Nejlíp investované peníze za školení, co mohu soudit. Navíc, každé setkání s fantastickou Danou Emingerovou je zcela podle Lustigova hesla, kterým se v kurzu řídí. Psaní nesmí být nuda!
Petr Janaš
 |
| Jazzový štrůdl v Semaforu 23. listopadu 2025: čtení pro babičku |
 |
| Jazzový štrůdl v Semaforu 23. listopadu 2025 |
Náš táta hraje. Já něco přečtu. A ségra zpívá, baví lidi a všichni to žerou. A naše maminka vše sleduje, občas z hlediště něco vtipně komentuje. Celá naše rodina pohromadě.
Jenže každý další rok je tahle událost pro nás vzácnější a vzácnější... Víme, že k životu patří i odcházení, a tak si vážíme každého setkání a dne, kdy ještě můžeme být všichni spolu.Dana
Přijďte tento pátek na autorské čtení našich žáků v Divadle Dobeška. Potkáte spoustu báječných lidí a zažijete večer plný příběhů. Uvidíte, kam se dá psaní posunout, když se člověk odváží vytáhnout své texty ze šuplíku. Těšíme se na vás!
Šimon Pravda
Večerem na Dobešce 28. října bude provázet moderátorská dvojice: Nataša Richterová a Bořek Beránek.
Hudební doprovod zajistí známý rozhlasový moderátor Vladimír Kroc se svou rockovou kapelou Prevence demence.
Tentokrát se budeme na Dobešce věnovat čtyřem tématickým blokům:1. připomeneme v povídkách knihu Tajemství zámku Loučeň těm, kteří nebyli na podzimním křtu
2. přečteme příběhy z první zámecké dílny v Kostelci nad Černými lesy
3. seznámíme publikum s naší tvorbou z kurzu psaní cestopisů
4. prostor dostanou i příspěvky, které vznikly na téma česká duše
Těším se na Vás
Dana
Jejda, jak ja bych sla na tu akci s Vladimirem a kapelou! Jenze mam program az do vecera. Pozdrav ho ode me, prosim. Od Renaty v modrem... ze Zlinskeho detskeho filmfestivalu. Porad se smeju tomu jeho kratkemu syrovemu vtipu o zene, co si v Bile kupuje mleko a jeden rohlik 🙈🙉.
Pekny podzim, zdravi a pohodu preji,
Renata Koblicova
 |
| 4. kurz psaní cestopisů 19. 11. 2025 s Petrem Pravdou |
Dnes večer na kurzu jste mne přesvědčili, že si musím koupit na Dobesku letenku. Proste to bez vás nevydržím a moc se těším na tebe, na Natašu i Martina! 😃
Takže přijedu na skok i bez Jany Hany .😉
Vendula Beaujouan Langová
Vendula Beaujouan Langová
Ahoj Dano,
nějak jsem po kurzu nemohl spát. Hlavou se mi stále honí, jak se píší cestopisy… A taky ty víš co. Nechápu, jak z toho tvého chlapa lezou články jak z džůboxu a ještě ke všemu se to dá hezky číst.
U Venduly, jak psala o té cestě vlakem, mi vadilo rozmělnění textu na ta tři témata, ale mělo to hlavu a patu. Pěkně se to poslouchalo, ale mátlo mně to. Tak jsem pochopil, že já vlastně taky skáču z sem a tam… a matu čtenáře. Tak jsem svůj poslední text o balonovém létání trochu poskládal, přeházel a požádal shitdetektor o pomoc. On mi něco navrhl, ale já mu vysvětlil, proč to tam je. Řekl dobrý. Takže mně už se to moc líbí, asi to použiju do blogu, ale zajímá, mně co ty na to. Je to asi 27 verze. Celá rodina je nas..ná, že jsem je s tím otravoval, protože to museli číst tolikrát (každou verzi) … až jsem v tom ztratil i já.
nějak jsem po kurzu nemohl spát. Hlavou se mi stále honí, jak se píší cestopisy… A taky ty víš co. Nechápu, jak z toho tvého chlapa lezou články jak z džůboxu a ještě ke všemu se to dá hezky číst.
U Venduly, jak psala o té cestě vlakem, mi vadilo rozmělnění textu na ta tři témata, ale mělo to hlavu a patu. Pěkně se to poslouchalo, ale mátlo mně to. Tak jsem pochopil, že já vlastně taky skáču z sem a tam… a matu čtenáře. Tak jsem svůj poslední text o balonovém létání trochu poskládal, přeházel a požádal shitdetektor o pomoc. On mi něco navrhl, ale já mu vysvětlil, proč to tam je. Řekl dobrý. Takže mně už se to moc líbí, asi to použiju do blogu, ale zajímá, mně co ty na to. Je to asi 27 verze. Celá rodina je nas..ná, že jsem je s tím otravoval, protože to museli číst tolikrát (každou verzi) … až jsem v tom ztratil i já.
Jan Smrčka
 |
| Televizní vystoupení na Národní třídě 17. listopadu 2025 od 19 minuty |
Ahoj Dani,
byla jsi skvělá. Ještě jednou moc děkujeme za rozhovor z Národní třídy. Zajímavé povídání o 17. listopadu a sametové revoluci.
Gabriela Zobaníková, Tema.21
 |
| 3. lekce on-line s Klárou 13.11.2025 |
Když píšeme, máme tendenci zobecňovat: „Byl smutný.“ Ale čtenář si z takové věty nic nepředstaví.
Když ale napíšeme „Seděl na lavičce, hrnek mu chladl v ruce a vůbec si nevšímal drobečků chleba na sváteční vestě.“, cítíme, že je mu zle, aniž bychom to řekli.
Proč detaily fungují:
Zhmotňují emoci. Neříkáme, jak se postava cítí, ale co dělá, když se tak cítí.
Vytvářejí důvěru. Čtenář uvěří příběhu, když se může opřít o konkrétní smyslové vjemy – zvuk, vůni, chuť, dotek.
Zesilují atmosféru. Jeden silný detail může vystihnout místo lépe než popis na půl stránky.
Zastaví oko čtenáře. Zpomalí čtení a vytváří dojem přítomnosti – jsme tam, s postavou, v té chvíli.
Na co si dát pozor:
Méně je víc. Jeden přesný detail je lepší než pět průměrných.
Detail by měl něco znamenat – ladit s emocí, charakterem nebo tématem.
Vyhýbej se klišé (např. „srdce mu bušilo“, „měla oči jako studánky“). Hledej nový úhel.
Klára Dvořáková
Ahoj,
tak jsem si svůj kostelecký příspěvek pro autorské čtení "odshitovala", jen prosím o kontrolu, jestli to není už moc suché:)
Posílám obě varianty: původní i zkrácenou pro Dobešku... Tedy já se tam úplně netěším, páč se bude jednat o mou čtecí premiéru, ale věřím vám, že byste nevybraly úplnou blbost, a že v případě průšvihu zasáhnete:))))
Jinak na vás a ostatní psavce se těším moooc.
Zuzana
tak jsem si svůj kostelecký příspěvek pro autorské čtení "odshitovala", jen prosím o kontrolu, jestli to není už moc suché:)
Posílám obě varianty: původní i zkrácenou pro Dobešku... Tedy já se tam úplně netěším, páč se bude jednat o mou čtecí premiéru, ale věřím vám, že byste nevybraly úplnou blbost, a že v případě průšvihu zasáhnete:))))
Jinak na vás a ostatní psavce se těším moooc.
Zuzana
 |
| 2. lekce cestopisů 5.11.2025 |
Dotkne se historie regionu, který navštĕvuje, a jak se tam dostala včetně dalšího plánu cesty.
Popíše krátce zajímavou faunu a flóru, vyhlídky a pocity, které jako cestovatelka zažívá.
Z popisů a vysvětlivek se vždycky vrací sama k sobĕ jako vypravĕčce.
Umí se dívat jako dítĕ, sdílí s námi, co ji fascinuje.
Sabina Prisender
Jsem teď na cestách po Bangladéši a sbírám ale spoustu podnětů pro své cestopisy – momentálně mám rozepsanou reportáž o velmi zranitelné komunitě Čaurů, zemědělců, kteří obdělávají malé ostrůvky z naplaveného bahna v bangladéšských veletocích. Jsou mimořádně úrodné, ale zároveň nestálé – s každoročními monzunovými záplavami některé ostrovy mizí a jiné se znovu objevují. Voda jim často bere to, co rolníci léta budovali.
Pokud by se tento příběh mohl stát mým příštím textem, byla bych moc ráda. na dnešek vyšel delší přesun s velmi špatným připojením, takže lekci si nahradím jindy. Užijte si dnešní setkání – přeji krásný a inspirativní čas!
Věrka Jelínková
Pokud by se tento příběh mohl stát mým příštím textem, byla bych moc ráda. na dnešek vyšel delší přesun s velmi špatným připojením, takže lekci si nahradím jindy. Užijte si dnešní setkání – přeji krásný a inspirativní čas!
Věrka Jelínková
 |
| 2. on-line lekce psaní knih s Klárou 30.10. 2025 |
Bestseller není vždy „nejlepší kniha“.
Je to kniha, která rezonuje, najde publikum a je ve správný čas na správném místě.
Vybrat silné téma.
Čtenáři v ČR milují knihy, které:- vyvolají emoce
- řeší skutečné lidské bolesti a touhy
- pracují s tajemstvím, minulostí nebo psychologií
Dlouhodobě fungující témata v ČR:
rodinná tajemství, vztahy, generace
psychologické romány a thrillery
vesnické prostředí / regionální příběhy
české reálie, humor, nostalgie
spirituální cesta / osobní transformace (pozor: nechce to klišé)
„pravdivé“ životní příběhy
detektivky a krimi
mysteriózno na pomezí reality Cílem je téma, které čtenáři okamžitě chápou a chtějí.
Vytvoř hrdinu, který je „jako já — ale odvážnější“
Čeští čtenáři milují postavy z reálného života, které:
nejsou dokonalé
řeší běžné věci (a pak něco většího)
mají humor a sebeironii
prochází skutečnou změnou
Lidství prodává víc než heroismus.
Čeští čtenáři milují postavy z reálného života, které:
nejsou dokonalé
řeší běžné věci (a pak něco většího)
mají humor a sebeironii
prochází skutečnou změnou
Lidství prodává víc než heroismus.
Klára Dvořáková
Ahoj Klári,
díky za opravdu zajímavé přílohy. Nějaké údaje jsem si četla vícekrát (neuvěřitelná matematika). Zítra se na vás na všechny moc těším.
Míša Čápová
díky za opravdu zajímavé přílohy. Nějaké údaje jsem si četla vícekrát (neuvěřitelná matematika). Zítra se na vás na všechny moc těším.
Míša Čápová
 |
| Víkendový kurz psaní cestopisů a interview 24.-26. 10. v Železné Rudě s Danou a Natašou |
 |
| Víkendový kurz psaní cestopisů 24.-26. 10. v Železné Rudě |
Na víkendovém Kurzu psaní podle Lustiga - sekce cestopisů, jsme se sešli v Železné Rudě v komorní sestavě. Ale díky tomu jsme se mohli věnovat žánru, který, myslím, využijeme nejen v cestopisech. A tím žánrem je interview, neboli metodicky vedený rozhovor s cílem získat potřebné informace, používaný především v žurnalistice.Zkoušeli jsme si i portrétní rozhovory s aktuálním vyzněním - představení spisovatelky u příležitosti vydání nové knihy.
Zjistili jsme, že je to poměrně náročná disciplína jak pro tazatele tak pro tázaného!Šumava nám během víkendu ukázala mnoho svých podzimních tváří: slunečnou, mokrou, větrnou, ale i sněhovou.Nataša Richterová
 |
| Psaní cestopisů 24.-26. 10. v Železné Rudě |
Vendula Beaujouan Langová
Děcka, nádhera, užili jste si dva v jednom,: přírodu a psaní 
.
.Myslím na vás a dnes jedu 1 v 1, tedy příroda v okolí Předklášteří - Tišnov, Štěpánovice 
Jana Bednářová
Vážená paní Emingerová,
dovoluji si Vás oslovit v souvislosti s Vaší knihou Tajemství na zámku Loučeň. Pracuji v Hudebním oddělení Národní knihovny, kde jsou mimo jiné uloženy některé autografy Bedřicha Smetany. V současnosti připravujeme publikaci o Smetanových Duetech Z domoviny. Zaujal mě proto ve Vaší knize na straně 113 obrázek rukopisného titulu tohoto díla, jehož reprodukci jste do knihy poskytla.
Byla byste tak laskavá a sdělila mi, kde je rukopis uložen? Také bych Vás ráda poprosila o informaci k dalším pramenům: v knize zmíněný Archiv zámku Loučeň je archiv přímo na zámku, anebo se jedná o součást SOA Praha, Rodinného archivu Thurn-Taxisů?
Budu Vám velice vděčná za informace.
Ludmila Šmídová
dovoluji si Vás oslovit v souvislosti s Vaší knihou Tajemství na zámku Loučeň. Pracuji v Hudebním oddělení Národní knihovny, kde jsou mimo jiné uloženy některé autografy Bedřicha Smetany. V současnosti připravujeme publikaci o Smetanových Duetech Z domoviny. Zaujal mě proto ve Vaší knize na straně 113 obrázek rukopisného titulu tohoto díla, jehož reprodukci jste do knihy poskytla.
Byla byste tak laskavá a sdělila mi, kde je rukopis uložen? Také bych Vás ráda poprosila o informaci k dalším pramenům: v knize zmíněný Archiv zámku Loučeň je archiv přímo na zámku, anebo se jedná o součást SOA Praha, Rodinného archivu Thurn-Taxisů?
Budu Vám velice vděčná za informace.
Ludmila Šmídová
 |
| Povídková literární dílna v Horácké galerii v listopadu 2019 |
Zvu Vás na Vysočinu (a zvlášť psavce, kteří v Novém Městě na Moravě tvořili povídky v Horácké galerii) na nové hudebně taneční představení, inspirované Janem Štursou a jeho sochami. Jmenuje se ŠTURSA: básník kamene.
Začátek je v neděli 2. listopadu v 18 hodin v místním kulturním domě).
Začátek je v neděli 2. listopadu v 18 hodin v místním kulturním domě).
Těší se na vás iniciátorka projektu a naše lektorka
Věra Staňková.
 |
| V listopadovém Koktejlu vyjde velký cestopis - putování po stopách loučeňských Thurn-Taxisů |
 |
| Tojesenzace.cz |
Posílám pozdrav a zprávu o loučeňských kruz v rybníce. Věnovala jsem kamarádce k narozeninám naši knížku, Tajemství zámku Loučeň. A tohle byla její reakce:
,,Jani, včera jsem se začetla, to je tak krásná knížka. Mockrát ti za ni děkuji."😘😘
Nedalo mi to a rozhodla jsem se s vámi podělit o tu radost.
A proč ,, Loučenské kruhy v rybníce?"
Hodíš kámen do vody, já vidím rybník, a on tvoří kruhy. Další a další.
Tak vnímám kámen hozený do rybníka naší Danou. Krása knížky se šíří dál a dál, tvoří kruhy krásy v ,,rybníce", mezi námi.
Kurňa, to jsem se rozněžnila. Mějte se krásně a skládejte třeba básně.
Jana Bednářová
Jsem pysna, ze jsem mohla prihlizet vzniku a krtu knihy TAJEMSTVÍ ZAMKU LOUCEN zblizka.
Blahopreji k velkemu uspechu a uznani.
Jitka Schmiedová
Jitka Schmiedová
Mně zaujalo to, jak si Petr Jan Juračka dělá průběžné poznámky z cest, taková autentičnost prožitků, focení a filmování dronem a celková živočišnost.
Jan Smrčka
 |
| 2. lekce psaní cestopisů s Petrem Janem Juračkou 22.10.2025 |
- Petr Jan Juračka si píše poznámky hned.
- Nejlepší dokumentární film - MERU: https://www.csfd.cz/film/395072-meru/prehled/
- Psát si krátký spojení - detaily, které to pak definujou.
Neuvěřitelná sebeprezentace (v dobrém)
Michal Hejna
Povídání Petra Juračky bylo zajímavé, za mě hlavně informace o fototechnice. Jinak jsem si opět potvrdil, že můj text, který považuju za dobrý, může na někoho jiného působit jako nudný nebo obyčejný.Marek Filičko
Naučila jsem se, že radši nemám psát jako P. Juračka a trochu se věnovat popisu a odbornosti, aspoň budu jiná.
Za mě bylo nejvíc vše o fotkách a jak s tím dál...
V jeskyni fotit jen kvalitním nikonem,
používat chat gtp, pokud redakce není spokojená
Vendula Langová Markovy texty jsou super...
Martin Paruch
Martin Paruch
 |
| WEB National Geographic 7. října 2025 |
Výpravná publikace důvtipně propojuje detektivní pohled do historie, turistického průvodce i originální kuchařské recepty. Šlechtický rod Thurn-Taxisů, který měnil dějiny pošty, železnic i českého fotbalu, v ní ožívá prostřednictvím historických povídek a jedinečných fotografií Petra Jana Juračky.
Loučeň se proměnila v zámek spisovatelů. Autoři se inspirovali skutečnými událostmi a pod vedením Dany Emingerové napsali povídky o rodu Thurn-Taxisů, které se prolínají se současnými příběhy. V epizodách vystupují komorné, podkoní, kuchařky, hajní, nemanželské děti knížat i hosté jako M. Twain, B. Smetana či R. M. Rilke.
Za projektem stojí osvícená zámecká paní Kateřina Šrámková (Zámek Loučeň), na přípravě se podílel historik Jiří Senohrábek. Spisovatel Ondřej Neff a režisér a herec Milan Šteindler pro studenty připravili několik kurzů a stali se kmotry knihy.
Tajemství zámku Loučeň není učebnicí dějepisu – je to živá paměť jednoho místa, vyprávěná s úctou, hravostí i nadhledem. Takovéto práce mohou povzbudit zájem o historii, kulturu a turistiku v regionu.
Srdečně gratuluji Dana Emingerová Pravdová, jejím kolegům a všem studentům, kteří se na knize podíleli
.Lilly Ahou Král
Krásný, Dano, krásný! Milan Šteindler dodal naší scéncenádhernou energii a noblesu. Mam z toho radost 😉Diky za tu příležitost.
Díky moc, že jsem mohla být u toho.
Jste skvělí, pod super vedením 😊.
Fandím na dálku.
Jitka Langová
Zámek. Pokud si stejně jako jeden můj kamarád myslíte, že jsou tam jen “cimry a vobrazy”, tak #Loučeň vas vyvede z omylu. Nabizi do přítomnosti přivedenou historii Thurn Taxisů. Možná přitom potkáte knizete Alexandra, fotbalovy klub jeho syna nebo treba Bedřicha Smetanu.
Ideaĺnim průvodcem bude kniha o které píše i National Geographic
https://www.nationalgeographic.cz/.../tajemstvi-zamku.../...
Být v National Geographic - to je sen... díky moc :)
Lenka Konopásková
Ahoj Dano,
Krásná práce, je vidět, že když něco člověk dělá celým svým srdcem (jako Ty), tak to nese nádherné plody. Jsi skvělá!
Jana Franková
Čtu knihu TAJEMSTVÍ ZÁMKU LOUČEŇ a chtěla bych vypíchnout, jak úžasný byl nápad s motýlkem. Opravdu, historie a naše paměť "výběrová".
Co jsem se naučil na první lekci cestopisů:
1.) titulek cestopisu má říci, o co jde
2.) existuje rámeček, kde jsou praktické nebo faktické informace mimo hlavní text
3.) nepoužívat hodnotící věty x lepší je konkrétní popis
4.) tři viditelné části (začátek, prostředek, konec) a jedna neviditelná část (co tím chci říct)
5.) existují literární cihly (dialog, popis, akce) - prosím o bližší vysvětlení
6.) musím si uvědomit, pro koho píšu a co chci říct
Jan Smrčka
Co jsem se v prvním díle kurzu psaní cestopisů 8. 10. 2025 naučila:
Chtěla jsem Ti ještě jednou poděkovat za úžasný kurz. Jsem moc ráda, že jsem Tě mohla poznat osobně.
Psaní není tak strašné - nemusím se tolik bát vystoupit z komfortní zóny.
Je dobré užívat přímou řeč i v pracovních textech.
Lucie Slabyhoudová
Nové pojetí psaní textů.
Krásná knížka, Dano! 🙂
9.9.2025 jsme pokřtili knihu Tajemství zámku Loučeň a to přímo na zámeckém nádvoří!
Celý projekt, který započal už v roce 2020, by nespatřil světlo světa, nebýt dvou skvělých žen: spisovatelky Dany Emingerové a zámecké paní Kateřiny Šrámkové.
Bez Dany Emingerové a jejích kurzů tvůrčího psaní by se nesešlo tolik lidí se společným zápalem a vášní pro psaní příběhů. Dana povídky o osudech šlechtického rodu od jednotlivých autorů bravurně propojila a podařilo se jí z odlišných stylů vytvořit celistvý příběh.
A zámecká paní Kateřina Šrámková je obrovskou hybnou silou, která s neuvěřitelnou energií dokáže dotáhnout snad jakýkoli projekt, pro který se rozhodne.
Kateřině patří veliké poděkování za to, že nám, neznámým absolventům kurzů tvůrčího psaní, dala důvěru, prostor a otevřela nám brány svého zámku.
Daně veliké poděkování za neúnavnou mravenčí práci při sestavování a koordinaci jednotlivých povídek, historických pramenů, fotografií a grafiky. A také za to, že nás v kurzech psaní literárně i lidsky posouvá.
Milá Dano, milá Kateřino, jste mi velkou inspirací!
Báječnými kmotry knihy se stali Ondřej Neff a Milan Šteindler, kteří se tvůrčích zámeckých dílen v uplynulých letech několikrát zúčastnili.
Přeji čtenářům, ať se jim kniha o historii zámku a rodiny Thurn - Taxisů líbí a ať se vypraví na zámek Loučeň, kde se hranice mezi skutečností a fantazií často prolínají.
Ahoj všem,
až přečtěte novou knihu Dana Browna, vzpomeňte si, prosím, na moji malou, skromnou povídku "Kvantová sušenka". 😃😃😃
Zdena Součková
Na Zdenčinu Kvantovou sušenku jsem vzpomínala v Torontu, když jsem viděla Tajemství všech tajemství v knihkupectví na hlavní třídě za výkladní skříní a představovla si, jak by to asi vypadalo, kdyby tam ve sloupcích vystavovali i Tajmeství zámku Loučeň.
Začalo to před čtyřmi lety on-line. Ovšem v reálu (a nejlépe někde v terénu) je to úplně jiný požitek, jiná jízda! Od té doby kromě Prahy a Plzně také: Dolní Morava, Loučeň, Nové Město na Moravě, Kostelec nad Černými lesy a letos (už podruhé) moje milovaná Šumava!
A to jsem původně lektora dělat nechtěla! A teď to miluju!
Jak říkám, Dana má tu schopnost vytáhnout z vás něco, o čem ani nevíte, že v sobě máte.
Děkuju!
Nataša Richterová
A také se více a více stmeluje a činí naše životy bohatšími o další nová přátelství.
Loučensky zámek mne očaroval svou atmosférou ještě předtím, než jsem se stala součástí skupiny loucenskych psavců. Nasála jsem jej tehdy, ale teprve díky tobě, Dano, jsem se mu dostala pod kůži, a to doslova ve svých povídkách o údajných milostných pletkách kněžny Marie. Mas ten dar, že umís rozehrát příběhy a popustit uzdu fantazii tam, kde zpočátku člověk vidí jen suchopárné fakty. A kněžna Marie se náhle změní z usedlé šlechtičny na emancipovanou, sebevědomou a svůdnou ženu.
Děkuji Dano za to, ze jsi stejně cílevědomá jako kněžna Marie a dokázala jsi spolu s Natasou a zámeckou paní dotáhnout projekt knihy do konce. Muzes byt na svou knihu pyšná a ja jsem rada, ze jsem mohla stat po tvém boku a mnohému novému se naučit.
Byt součástí Tajemství zámku Loucen znamena pro mne poslání vtáhnout do loucenskeho příběhu i ostatní, kteří o něm málo vědí, a také jsem samozřejmě spokojena, že jsem prekonala sama sebe a odtažitost k historickým příběhům.
Diky moc za to a těším se na další výzvy. S tebou má člověk pocit, ze roste!
Vendula Langová
Ahoj Dano,
včera to byla moc hezká akce a myslím, že scénky se opravdu povedly🙂 ...užijte si to v Kanadě a někdy brzy na viděnou🙂 Zdravíme 2B
Bořek a Benedikt Beránkovi
Dano, jsi moc sikovna. Inspirujes a propojujes spoustu lidí.
Jana Brabcová
Na zámku Loučeň byla 9. září slavnostně pokřtěna kniha Tajemství zámku Loučeň – sbírka příběhů vzniklých v kurzech tvůrčího Psaní podle Arnošta Lustiga pod vedením spisovatelky Dany Emingerové. Milan Šteindler a Ondřej Neff, kmotři knihy, se s budoucími autory potkávali i během workshopů, které v rámci projektu vedli.
Všichni bychom chtěli být nesmrtelní?
„To bych si docela střihnul, takovej kurz,“ pronesu u páteční večerní televize. 
Chvíli tedy mlčím a poté navazuju: „Akorát nevím, jak se k ní dostat. Navíc v tý její škole - nebo co to je - budou asi jenom samý brejlatý intelektuálové!“
„Vždyť ty už musíš nosit brejle taky!“
„To jo, ale nevypadám jako intelektuál!“
„No, to teda ne!“ konečně se mnou ten večer souhlasí Jitka.
„Hlavně máš ty brejle zasviněný od toho sádla, co si matláš na chleba!“ znevažuje mou verzi finger food.
Přesto se po pár měsících na Štědrý den objeví pod stromečkem tajuplná obálka.
„Bomba! Prachy!“ pomyslím si, zapomínaje, jak jsme se ještě za minulého režimu učili o proletariátu. Zejména o tom, že měl - stručně řečeno - vždycky hovno.
Rychle roztrhám obálku a vypadne na mě poukaz na víkendový kurz psaní se spisovatelkou.
„No jo, ale já myslel, třeba v důchodu, abych jako měl nějakej ten zájem…“
Jitka si prohlíží o tři čísla menší svetr, než je její velikost, v barvě, kterou jako jedinou nesnáší a odpovídá:
Vystupovala jsem v rámci prohlídky zámku Loučeň s autorským čtením jako kněžna Marie a rozmlouvala manželovi knížeti Alexandrovi nákup klokanů.
Ale nedal si říct…
Bylo to s vámi na Loučeni jako vždy jedinečné a nezapomenutelné.
Velké díky Daně a Nataše za organizaci! Také posílám také svoji obrazovou trošku do mlýna - fotky ze včerejší úžasné akce😉).
Doufám, že brzy na viděnou - třeba i na online kurzech! Za chvíli začínají.🤗
Krásné dny!
Klára Dvořáková
Když jsem se před pěti lety zúčastnila prvního setkání se skupinkou spolužáků z kursu tvůrčího Psaní podle Arnošta Lustiga, vedeného paní Emingerovou, nevěřila bych, jaký to bude mít takový krásný závěr na Loučeni.
Co mně dala LOUČEŇ?
Mrknu-li na to z několika úhlů pohledu, několika slovy: inspirativní, poučené, sociální, vzdělávací, emočně nabité, náročné a protkané KRÁSNEM.
Poprvé na Loučeň jsem jela před Vánocemi 2021. Tady jsme přemýšleli o tom, jestli máme nosit roušky.
Historii mám ráda, již jen pro to, že současnost na ní staví. Lidé mohou mít nové a nové technologické vymoženosti, ale v zásadě jsou stále stejní, jako dřív. Milují se a nenávidí, jsou více či méně netrpěliví, jsou více či méně pohodlní, jsou si nevěrní, doufají v dobro, nechtějí prohrávat, chtějí pro sebe urvat to nejlepší, v tom lepším případě se o to chtějí podělit s ostatními. Vnitřní motivace Tvoje, zámecké paní Kateřiny nebo i moje jezdit na Loučeň se mohou trochu lišit, ale výsledkem je krásná věc, která bude založena do zámecké knihovny. A ještě jednou díky, že jsem mohla být součástí.
Na Loučeni se pro mi propojilo několik věcí : láska k literatuře a historii, obdivu těch, kteří umí využít a proměnit NÁHODU a umí dotáhnout věci do konce, i když to bolí. Ty s Natašou, s Klárou a dalšími jste toho živým důkazem. GRATULUJI. Kniha je nádherná.
p.s. To by mě zajímalo, kolik návštěvníků při prohlídkách bude pátrat, jestli nezahlédne někde na parapetě běláska nebo zda nějaký recept se nebude nabízet michelinských restauracích.
p.s. Taky jsem zvědavá, jestli to bude přeloženo do angličtiny nebo i jiných jazyků.
Termín "Dobešky" má již v diáři poznamenaný.
Diky Psaní podle Lustiga s Danou Emingerovou. Jsem šťastný za pozvani a účast na příběhu.
Kníže Alexander jsem ještě nikdy předtím nebyl. A až se ostříhám, tak už asi ani nebudu;-).
Moc díky princezně Marii v naší scénce v podání Kláry Dvořákové.
Přípravy na úterní literární mejdan vrcholí. Nad povídkami pro zámecké autorské čtení řešíme, jaký dress code pro loučeňský křest zvolit:
Radka: DOBOVÝ PŘEVLEK?
Marek: Když já mám dobové jen pruhované plavky s dlouhým rukávem a nevím, jestli by se to v knížecích komnatách hodilo…
Zdenička: Škoda, Marku, že nemáme scénku spolu. Také bych si vzala plavky s nohavičkou a mohlo by se to odehrávat u rybníčka.
Jitka: Hahá! V plavkách budete dokonalí! Všichni na Vás budou zírat a textům už nebudou věnovat pozornost.
Dobrý den,
s radostí jsem přijala pozvání na dnešní křest knihy na zámek Loučeň. Jsem absolventkou kursu kreativního psaní v Elpidě. Prosím, zda by se nenašel někdo, kdo se bude po programu vracet do Prahy a s kým bych mohla odjet?
Moc děkuji a těším se na setkání.
Renata Válová
V rámci festivalu Města čtou 2025 jsem v Litoměřicích představila svou Kuchařku z rybářské chaty. Publikum se dozvědělo, jak jsem se vlastně dostala k rybám, ale také proč ženská, která nemá ráda kuchařky, jednu napsala😂. Vyprávěla jsem o rybách, které chytáme, o receptech i o tom, co vše se může přihodit při rybolovu v Norsku.
Nataša Richterová
Děkujeme Městské knihovně v Písku za zážitek mít možnost číst naše povídky v tak úchvatných kulisách se skvělou hudbou. Swingové melodie saxofonu, klarinetu i klavíru doplnily literární ukázky. Těšíme se na pokračování.
Šimon Pravda
Hudebně-literární podvečer 
v naší městské knihovně se povedl. Hudbu Miroslava Kropáčka a absolventa pražské konzervatoře Karla Leskovce doplnili svými literárními ukázkami studenti kurzu tvůrčího PSANÍ PODLE LUSTIGA, který vede spisovatelka Dana Emingerová. Ukázky byly vážné i humorné, ze života anebo se nějakým způsobem dotýkaly tématu hudby.
Štěpánka Činátlová
Kniha TAJEMSTVÍ ZÁMKU LOUČEŇ a pozvánka na KŘEST A LITERÁRNÍ VEČER s autorským čtením v zámeckých komnatách už koluje sociálními sítěmi a objevuje se s v médiích:
Ceskoobjektivem.cz: https://www.ceskoobjektivem.cz/zamecka-pani-zve-na-vecerni-prohlidky-a-autorske-cteni-z-nove-knihy-tajemstvi-zamku-loucen-kterou-pokrti-milan-steindler-a-ondrej-neff/
esko247.cz: https://www.cesko247.cz/123400-zamecka-pani-zve-na-vecerni-prohlidky-a-autorske-cteni-z-nove-knihy-tajemstvi-zamku-loucen-kterou-pokrti-milan-steindler-a-ondrej-neff/
Svethospodarstvi.cz: https://svethospodarstvi.cz/ctk-protext/zamecka-pani-zve-na-vecerni-prohlidky-a-autorske-cteni-z-nove-knihy-tajemstvi-zamku-loucen-kterou-pokrti-milan-steindler-a-ondrej-neff/
Medialive.cz: https://www.medialive.cz/zamecka-pani-zve-na-vecerni-prohlidky-a-autorske-cteni-z-nove-knihy-tajemstvi-zamku-loucen-kterou-pokrti-milan-steindler-a-ondrej-neff-12421/
Až se mě lektor na kurzu cestopisů zeptá, co jsem dělal v létě...
O tom, jak jsme s Ale Ypz lezly na vulkán v Guatemale, zatímco vedlejší sopka každých 20 minut vybuchovala, píšu v záříjovém čísle časopisu Koktejl.
Právě teď je k prodeji na stáncích i online!
Literární ukázky v programu swingového večera , to jsme my, psavci, co spolu píšeme už nějaký ten pátek. Sejdeme se ve středu v Městské knihovně v Písku.
Swing a autorské čtení, to by mohl být prima šrumec!
Přijďte se podívat!
Nataša Richterová
Ještě jednou vás všechny dneska zdravím. Protože se jedná o swingový večer, paní ředitelka uvítá pozitivně laděné čtení a pokud bude spojené s hudbou, ještě lepší. Od 15h30 máme sjednanou prohlídku celé knihovny (je opravdu o co stát:-)). Za mne ale navrhuji sejít se už ve 14h v kavárně knihovny. Popovídáme, řekneme si organizační podrobnosti a navíc ... mají výbornou kávu, skvostné zákusky a kouzelné posezení venku. Prosím, prosím, můžete mi poslat názvy vašich příspěvků? Paní, která to bude mít celé na starosti, vše poskládá do 3 bloků spojených se samotnou hudbou (10 min swing, zhruba 10 minut čtení). Moc se na vás všechny těším.
V Lehu, ve městě v indických Himalájích, jsme byli v roce 2022. To jsme ale do Indie letěli a do Lehu dojeli z Kanálu na Enfieldu. Vloni, v roce 2024, jsme do Lehu dojeli naší S Mitsubishi Přes půl Světa z domova. 19. července o téhle cestě budeme vyprávět na festiválku Z kopce.
První a poslední věty jsou v literatuře důležité, protože fungují jako brány – vstupní a výstupní – do světa příběhu. Mají výjimečnou sílu ovlivnit čtenářův dojem a určují, jak bude text vnímán a jak si ho člověk zapamatuje.
Milá Dano,
Dovol, abych Ti poslal fotografie, co jsem udělal na večírku u Martiny. Také posílám knihu 20 Master Plots od Tobiase, o níž jsem mluvil. Autor „20 mistrovských zápletek a jak je budovat“ tvrdí, že všechny osudové zvraty lze roztřídit do dvaceti základních záplete a podrobně vysvětluje, jak kolem nich vystavět kompletní příběhy. Mou ambicí je vyzkoušet, zda budu schopen k těm dvaceti zápletkám přidat své vlastní vzpomínky...
Pátrání (Quest): Hrdina hledá něco, někoho nebo nějaké místo. Ve skutečnosti může hledat sám sebe, přičemž vnější cesta je zrcadlením té vnitřní. Může se k němu připojit společník, který se stará o drobné detaily a jehož nedostatky kontrastují s hrdinovými většími kvalitami. 
Příklad: Indiana Jones, James Bond, Žralok (Jaws).
Pronásledování (Pursuit): V této zápletce je kladen důraz na honičku, kdy jedna osoba pronásleduje druhou (a možná dochází k vícenásobným a střídavým honičkám). Pronásledovaná osoba může být často zahnána do kouta a nějakým způsobem uniknout, aby pronásledování mohlo pokračovat. V závislosti na příběhu může být pronásledovaná osoba dopadena, nebo může uniknout. Příklad: Uprchlík (The Fugitive), Mad Max: Fury Road.
Záchrana (Rescue): Při záchraně je někdo zajat a musí být osvobozen hrdinou nebo skupinou hrdinů. Mezi protagonistou, antagonistou a obětí se může vytvořit trojúhelník. Může dojít k velkému souboji mezi protagonistou a antagonistou, po kterém je oběť osvobozena.
Hádanka (The Riddle): Zápletka s hádankou baví publikum a vyzývá ho, aby našlo řešení dříve než hrdina, který postupně a pečlivě odhaluje stopy a tím i konečné řešení. Příběh může být také okořeněn strašlivými následky, pokud hádanka není vyřešena včas.
Příklad: Faust, Wall Street (Greed is good), Černá labuť.
Proměna (Metamorphosis): V této fantastické zápletce je hlavní hrdina fyzicky proměněn, možná ve zvíře nebo v nějakou duchovní či mimozemskou podobu. Příběh pak může pokračovat tím, že se proměněná osoba snaží být osvobozena nebo použít svou novou podobu k nějakému konkrétnímu účelu. Nakonec je hrdina osvobozen, možná díky nějakému velkému činu lásky.
Gratulujeme Vendule Langové ke krásné reportáži o Mexiku v červencovém Koktejlu.
Ahoj Dano,
Tady je reportáž o Mexiku. Snad do konce srpna dodělám Reunion. Mam ještě rozepsané neotřelé postrehy z Japonska... a také rozkresleno a nevim, co dřív. Brzy na viděnou na zámku Loučeň. Už se těším a mávám z Horské Kvildy!
Vendula Langová
Ahoj Dani, moc zdravim z nemocnice. Tesila jsem se na spolecnou zaverecnou, ale bohuzel to nedovoli muj zdravotni stav. Moc vsechny pozdravuj, bylo to bajecne.
Budu verit, ze se jeste setkame:)
Dekuji za vse a pozdravuj
Iveta K.
Naše vybrané povídky o Štursovi z povídkové literární dílny visí ve foyer Horácké galerie u příložetosti roku Jana Štursy (15. května 1880 - 2. května 1925).
Přijeďte se podívat!
Možná se nabízí i datum 2. listopadu, kdy tu budeme mít v kulturáku speciální taneční projekt ŠTURSA. Tak to promyslete!
Chceme vzdát poctu Janu Štursovi jako člověku, který měl rád život, jako významnému novoměstskému rodákovi i jako jednomu ze zakladatelů českého moderního sochařství, který svým působením na Akademii výtvarných umění v Praze ovlivnil celou řadu svých následovníků.
Ahoj Dani,
tak to je neskutečné. Já mám v knize taky svůj kousek! To jste mě tedy fakt dostali. Děkuju moc, to je krásné. Já se snad zcvoknu radostí :)
Lenka Konopásková
Ahoj Dano,
Díky moc za sdílení finální verze knihy o Loučeni. Fotky, grafika, prezentace vypadají skvěle.
Bod zlomu představuje okamžik, kdy se konflikt románu vyhrotí natolik, že hrdina stojí před klíčovým rozhodnutím nebo zásadním odhalením, po kterém už nic není stejné jako dřív. Je to chvíle, která vede příběh k rozuzlení.
Klára Dvořáková
Ahoj,
chtěla jsem upozornit na možná zajímavou platformu, která si klade za cíl pomáhat autorům vydávat literární díla: https://technologickainkubace.org/startupy/literary-universe/. Zároveň ještě jednou potvrzuji, že se budu na všechny těšit ve čtvrtek 3. července od 17 hodinna našem literárním letním mejdanu.
Martina Křížková
Flinta na zdi aneb foreshadowing (česky předznamenání nebo předzvěst, neboli naznačování budoucích událostí) je literární technika, kdy autor do textu vkládá nenápadné náznaky toho, co se v příběhu stane později. V ideálním případě si toho čtenář nevšimne hned, ale když se pozdější událost naplní, řekne si:
„Aha! Vždyť to tam bylo! Jen jsem to neviděl.“
Začtěte se do reportáže na webu National Geographic
O zámku Loučeň, o zajímavých místech v okolí a samozřejmě o naší knize Tajemství zámku Loučeň! A najdete tam také ukázky z knihy
a v nich zkrácenou verzi povídky o svítících krabičkách. Mám radost!
O zámku Loučeň, o zajímavých místech v okolí a samozřejmě o naší knize Tajemství zámku Loučeň! A najdete tam také ukázky z knihya v nich zkrácenou verzi povídky o svítících krabičkách. Mám radost!Nataša Richterová
Díky za fšechno 👏🏻👏🏻👏🏻, za to, jak to děláš fšechno krásný 👍🏼👍🏼👍🏼
Libor Frank
Radka Vodičková
Jste skvělí, pod super vedením 😊.
Fandím na dálku.
Jitka Langová
Ideaĺnim průvodcem bude kniha o které píše i National Geographic
https://www.nationalgeographic.cz/.../tajemstvi-zamku.../...
Martin Paruch
Být v National Geographic - to je sen... díky moc :)
Lenka Konopásková
Krásná práce, je vidět, že když něco člověk dělá celým svým srdcem (jako Ty), tak to nese nádherné plody. Jsi skvělá!
Jana Franková
Naštěstí Dana vybrala ty nejlepší texty. Děkuji, že se moje jméno ocitlo mezi těmi, kdo jsou milí mému srdci. Přeji radost ze života.
Asja Žilová
Asja Žilová
 |
| 1. lekce dlouhodobého on-line kurzu 16. října 2025 |
Deset častých problémů první verze knihy:
Pomalý začátek
Pomalý začátek
Nejasná motivace hlavní postavy
Zbytečné vysvětlování
Příliš postav
Scény bez účelu
Dialogy, které nic neodhalují
Stejný tón po celou dobu
Nedotažený konec
Slabé přechody mezi scénami
Jazyk bez osobitosti
Zbytečné vysvětlování
Příliš postav
Scény bez účelu
Dialogy, které nic neodhalují
Stejný tón po celou dobu
Nedotažený konec
Slabé přechody mezi scénami
Jazyk bez osobitosti
Prázdninovou pauzu a dlouhý čas odstupu se dá využít k revizím psané knihy... aby příběh měl ještě větší šmrnc a grády, než má teď.
Pravda, úpravy a opravy textu nejsou zrovna populární část práce na knize, ale bohužel je to nezbytná součást, kterou musejí dělat i slavní spisovatelé. Navíc si užijete roli čtenáře! Píšeme přece to, co bychom sami rádi četli.
Klára Dvořáková
děkuji za uveřejnění básniček (Déšť, Vítr, Sněhulačka). Web psavců sleduji a tak vím, že ilustrace k mé poezii jsou moc pěkné. Oceňuji, že při Tvé vytíženosti najdeš čas vytvářet vhodné obrázky. Vím, že to není maličkost.
Díky moc a pozdravuj všechny!
Wilson
 |
| 1. lekce 5. běhu on-line kurzu psaní cestopisů s Danou 8. 10. 2025 |
Díky moc za první lekci cestopisů. Bylo to zajímavé, poutavé a naučila jsem se spoustu nových věcí. Poslední text byl moc pěkný, řekla bych, že asi nejvíce "cestopisný" ze všech.
Těším se na příště.
Jasmin Carmel
Těším se na příště.
Jasmin Carmel
1.) titulek cestopisu má říci, o co jde
2.) existuje rámeček, kde jsou praktické nebo faktické informace mimo hlavní text
3.) nepoužívat hodnotící věty x lepší je konkrétní popis
4.) tři viditelné části (začátek, prostředek, konec) a jedna neviditelná část (co tím chci říct)
5.) existují literární cihly (dialog, popis, akce) - prosím o bližší vysvětlení
6.) musím si uvědomit, pro koho píšu a co chci říct
Jan Smrčka
O nálepkách jako „ohromující", „dechberoucí" nebo „fascinující" jsem slyšela už včera, ale až dnes jsem pochopila, že tyto dojmy si musí vytvořit čtenář sám. Autor má ukazovat, ne hodnotit – a to na konkrétních příkladech.
Praktické informace a fakta je lepší přesunout do doprovodného rámečku.
V cestopisech si nelze vymýšlet, ale lze epizody spojovat nebo využít postavu průvodce, pokud to pomůže příběhu. Snad tomu rozumím správně: když jsem v popisu kyrgyzské louky dala pastevci, který mi nabídl čerstvé kobylí mléko, vymyšlené jméno jen proto, že jsem se ho tehdy nezeptala, neprohřešila jsem se proti pravidlům. Jméno jsem zvolila samozřejmě kyrgyzské.
Ve vyprávění je důležité držet se jedné formy (ich / er) i jednoho času.
A na slovní balast platí jedině Hemingwayův „sračkomet". 🙂
Dnešek byl pro mě velkou inspirací. Děkuji za všechny podněty a těším se na další psaní a společné hodnocení!
Věrka Jelínková
Ahoj Dano,Praktické informace a fakta je lepší přesunout do doprovodného rámečku.
V cestopisech si nelze vymýšlet, ale lze epizody spojovat nebo využít postavu průvodce, pokud to pomůže příběhu. Snad tomu rozumím správně: když jsem v popisu kyrgyzské louky dala pastevci, který mi nabídl čerstvé kobylí mléko, vymyšlené jméno jen proto, že jsem se ho tehdy nezeptala, neprohřešila jsem se proti pravidlům. Jméno jsem zvolila samozřejmě kyrgyzské.
Ve vyprávění je důležité držet se jedné formy (ich / er) i jednoho času.
A na slovní balast platí jedině Hemingwayův „sračkomet". 🙂
Dnešek byl pro mě velkou inspirací. Děkuji za všechny podněty a těším se na další psaní a společné hodnocení!
Věrka Jelínková
Připravte si podklady o sobě pro interview, které předáte svým spolužákům. Budeme trénovat rozhovory přímo na sobě, natočíme podcast (ukázky podcastů vašich spolužáků s Danou zde a zde). Zároveň si tím ujasníte, co byste o sobě jako o autorovi pustili do světa, až vyjdou ty Vaše skvělé knihy.
Šimon
 |
| Jednodenní kurz v Akademii ČTK 7. října 2025 |
Chtěla jsem Ti ještě jednou poděkovat za úžasný kurz. Jsem moc ráda, že jsem Tě mohla poznat osobně.
Psaní není tak strašné - nemusím se tolik bát vystoupit z komfortní zóny.
Je dobré užívat přímou řeč i v pracovních textech.
Lucie Slabyhoudová
Nové pojetí psaní textů.Seznámení s literárními cihlami.
Psaní je o pokoře.
Raději konkrétně než obecně.
Vždycky myslet na čtenáře.
Samuel Kocanda
Pochopila jsem, jak stavět text z literárních cihel.
Pamatovat na čtenáře.
Je důležité znát pravidla, abychom věděli, proč je porušujeme.
Vyzkoušela jsem si vystavět dobrý dialog a kreativně popsat situaci nebo akci.
Lucie Novotná
Naučila jsem se, že jako autor sloužím čtenáři.
Musím si dát pozor na flintu na zdi.
Text stavím jako dům z cihel.
Literární pravda a fikce versus realita.
Skládání do kompozic
Ještě jednou velké díky za úžasný a poučný den!
Srdečně zdraví
Věrka Jelínková
Text stavím jako dům z cihel.
Literární pravda a fikce versus realita.
Skládání do kompozic
Ještě jednou velké díky za úžasný a poučný den!
Srdečně zdraví
Věrka Jelínková
Využít realitu pro příběh bez nutnosti ji plně odkrýt
Méně je někdy více
Literární cihly
Popis očima někoho / něčeho
Při psaní střídat nálady v textu.
Barbora Tajčová
Ahoj Dano, Natašo a Šimone,
potvrzuji svou účast na dalším turnusu čtvrtečních prezenčních kurzů. Bohužel v říjnu na těch prvních nejméně dvou budu z důvodu pracovní neschopnosti chybět.
Zdravím všechny a moc mě mrzí, že od začátku nebudu s vámi! Zárooveň děkuji za možnost zúčastnit se zatím dlouhodobého on-line kurzu.
Marek Bucko
potvrzuji svou účast na dalším turnusu čtvrtečních prezenčních kurzů. Bohužel v říjnu na těch prvních nejméně dvou budu z důvodu pracovní neschopnosti chybět.
Zdravím všechny a moc mě mrzí, že od začátku nebudu s vámi! Zárooveň děkuji za možnost zúčastnit se zatím dlouhodobého on-line kurzu.
Marek Bucko
Milá Dano.
Je mně jasné, že teď v Kanadě máš v hlavě jiná témata než Loučeň (medvědy a tak😀🐻), ale chtěla jsem ti za Loučeň poděkovat. Byl to krásný prožitek a nosím si ho pořád v sobě. (Dokonce přijel manžel, i když neměl - překvapení - a viděl to zase z jiného pohledu a byl nadšený.)
Pěkně intenzivně si teď užívej Kanadu i svého milovaného a šikovného syna Kryštofa.💗
Myslím na tebe!
Ahooj!
Irena Taterová
Louceň je navíc kraj, odkud pochází část mé rodiny a já se tam moc ráda vracím. Naposledy včera, kdy jsem neodolala a odvezla si knížku Tajemství zámku Loučeň s sebou.
Eva Metelková
Eva Metelková
9.9.2025 jsme pokřtili knihu Tajemství zámku Loučeň a to přímo na zámeckém nádvoří!Celý projekt, který započal už v roce 2020, by nespatřil světlo světa, nebýt dvou skvělých žen: spisovatelky Dany Emingerové a zámecké paní Kateřiny Šrámkové.Bez Dany Emingerové a jejích kurzů tvůrčího psaní by se nesešlo tolik lidí se společným zápalem a vášní pro psaní příběhů. Dana povídky o osudech šlechtického rodu od jednotlivých autorů bravurně propojila a podařilo se jí z odlišných stylů vytvořit celistvý příběh.A zámecká paní Kateřina Šrámková je obrovskou hybnou silou, která s neuvěřitelnou energií dokáže dotáhnout snad jakýkoli projekt, pro který se rozhodne.Kateřině patří veliké poděkování za to, že nám, neznámým absolventům kurzů tvůrčího psaní, dala důvěru, prostor a otevřela nám brány svého zámku.
Daně veliké poděkování za neúnavnou mravenčí práci při sestavování a koordinaci jednotlivých povídek, historických pramenů, fotografií a grafiky. A také za to, že nás v kurzech psaní literárně i lidsky posouvá.Milá Dano, milá Kateřino, jste mi velkou inspirací!Báječnými kmotry knihy se stali Ondřej Neff a Milan Šteindler, kteří se tvůrčích zámeckých dílen v uplynulých letech několikrát zúčastnili.Přeji čtenářům, ať se jim kniha o historii zámku a rodiny Thurn - Taxisů líbí a ať se vypraví na zámek Loučeň, kde se hranice mezi skutečností a fantazií často prolínají.Nataša Richterová
Ahoj všem,až přečtěte novou knihu Dana Browna, vzpomeňte si, prosím, na moji malou, skromnou povídku "Kvantová sušenka". 😃😃😃
Zdena Součková
Na Zdenčinu Kvantovou sušenku jsem vzpomínala v Torontu, když jsem viděla Tajemství všech tajemství v knihkupectví na hlavní třídě za výkladní skříní a představovla si, jak by to asi vypadalo, kdyby tam ve sloupcích vystavovali i Tajmeství zámku Loučeň.Dana Emingerová
Ahoj milá Dano,
ozývám se po delší době. Náš web poctivě sleduji a pročítám. Přiznávám bez mučení, že bývaly doby, kdy jsem měl tvůrčí útlum, který - jak jsem věřil - a oprávněně, vždycky dřív ustoupil a zase jsem byl schopen psát a něco tvořit.
Už to bude rok, co jsem vypadl z kola, jenže návrat k psaní se u mě nekoná...
Dopsal jsem onu předělávku Prodlouženého víkendu, kterou jsi poslala děvčatům, aby daly zpětnou reakci, ale nikdo se neozval. Mám neustále blbé zdravotní potíže, kvůli kterým nikam nemohu vyjíždět. To si nestěžuji, jen konstatuji.
Prohrabával jsem se šuplíkem a našel texty, které jsem trošku upravil a několik jich posílám. Nejsou to povídky, ale spíše básničky s potenciálem být texty písňovými.
Jestli se Ti budou líbit, dej je do "placu".
Nevím, zda bude ke konci roku křest knihy o které jsi mluvila před rokem (totalita), ale jestli ano, dej, prosím, vědět zda tam něco ode mne bude. Vím, že teď ještě doznívají emoce z úspěchu knížky Tajemství zámku Loučeň a moc úspěch všem přeju ze srdce.
Ať se daří, vyřiď můj pozdrav všem a přeji krásný podzim a šťastnou ruku u voleb...
Tvůj Wilson
ozývám se po delší době. Náš web poctivě sleduji a pročítám. Přiznávám bez mučení, že bývaly doby, kdy jsem měl tvůrčí útlum, který - jak jsem věřil - a oprávněně, vždycky dřív ustoupil a zase jsem byl schopen psát a něco tvořit.
Už to bude rok, co jsem vypadl z kola, jenže návrat k psaní se u mě nekoná...
Dopsal jsem onu předělávku Prodlouženého víkendu, kterou jsi poslala děvčatům, aby daly zpětnou reakci, ale nikdo se neozval. Mám neustále blbé zdravotní potíže, kvůli kterým nikam nemohu vyjíždět. To si nestěžuji, jen konstatuji.
Prohrabával jsem se šuplíkem a našel texty, které jsem trošku upravil a několik jich posílám. Nejsou to povídky, ale spíše básničky s potenciálem být texty písňovými.
Jestli se Ti budou líbit, dej je do "placu".
Nevím, zda bude ke konci roku křest knihy o které jsi mluvila před rokem (totalita), ale jestli ano, dej, prosím, vědět zda tam něco ode mne bude. Vím, že teď ještě doznívají emoce z úspěchu knížky Tajemství zámku Loučeň a moc úspěch všem přeju ze srdce.
Ať se daří, vyřiď můj pozdrav všem a přeji krásný podzim a šťastnou ruku u voleb...
Tvůj Wilson
Kurzy psaní!
 |
| Poslední 10. on-line lekce s Natašou 18.9.2025 |
A to jsem původně lektora dělat nechtěla! A teď to miluju!
Jak říkám, Dana má tu schopnost vytáhnout z vás něco, o čem ani nevíte, že v sobě máte.
Děkuju!
Nataša Richterová
Ahoj Dano,
děkuji za možnost absolvování online kurzu tvůrčího psaní. Ráda bych tě požádala o vystavení certifikátu o absolvování kurzu. Ať nám to píše!
Lenka Holcová
Takže jsem jen chtěla mockrát poděkovat za tvoje doporučení Michalovi Spevákovi.
Mám obrovskou radost a moc si toho vážím!
Dát šanci devatenáctileté holce dělat redaktorku, to je pocta.
Ahoj Dano!
Cestovatele a přírodovědce Petra Jana Juračku bych si moc rád poslechl, tak to se nejspíš do kurzu psaní cestopisů 22. října připojím. Také se ještě po návratu z Kanady rád podívám na ten nový cyklus psaní cestopisů; možná bych se zase přihlásil, pokud by to pro mě bylo přínosné.
Gratulujeme Janě Venzlů ke knize Chlumec, malá ves, velký příběh, kterou vydala se svou sestrou Michaelou Novákovou.
Pošlu Ti celé číslo, můžeš se na můj cestopis s názevem Ejn Gedi - domov kozorohů, vzrostlých baobabů a úkryt krále Davida podívat a zhodnotit, jak se povedl, budu ráda za tipy na zlepšení pro příště.
Jasmin Carmel
Jasmin Carmel
Cestovatele a přírodovědce Petra Jana Juračku bych si moc rád poslechl, tak to se nejspíš do kurzu psaní cestopisů 22. října připojím. Také se ještě po návratu z Kanady rád podívám na ten nový cyklus psaní cestopisů; možná bych se zase přihlásil, pokud by to pro mě bylo přínosné.
Co myslíš?
Mnoho pozdravů z dovolené a ať se křest knihy na Loučeni vydaří!
Marek Filičko
Mnoho pozdravů z dovolené a ať se křest knihy na Loučeni vydaří!
Marek Filičko
Ahoj,
jsem přihlášená na kurz cestopisů a už se těším. Mám pár tipů, co by mě zajímalo:
- jak se dělají rozhovory
- ženy cestovatelky
- vydavatelé knih o cestování
- jak fotit na mobil
- jak na sociální sítě - např. jak dostat blog do povědomí, knihu atd.
Hezké babí léto!
Jana Venzlů
jsem přihlášená na kurz cestopisů a už se těším. Mám pár tipů, co by mě zajímalo:
- jak se dělají rozhovory
- ženy cestovatelky
- vydavatelé knih o cestování
- jak fotit na mobil
- jak na sociální sítě - např. jak dostat blog do povědomí, knihu atd.
Hezké babí léto!
Jana Venzlů
"Rodačky z Chlumce s láskou a pečlivostí zpracovaly historii své rodné obce. Kniha nabízí pohled na fungování vesnice v různých obdobích. Obsahuje kapitoly o dějinách osady, úryvky ze zápisů z obecní kroniky, o památkách, tradicích, sportovních událostech a o společenském životě. Doporučujeme všem, kdo mají rádi regionální historii a příběhy," uvádí dačická knihovnna Matěje Mikšíčka.
Dana Emingerová
Čtu knihu TAJEMSTVÍ ZÁMKU LOUČEŇ. Chci napsat, jak úžasný byl nápad s motylkem. Opravdu, historie a naše paměť "výběrová" naštěstí Dana vybrala to nejlepší. Děkuji, že moje jméno ocitlo mezi těmi, kdo je milí mému srdci. Přeji všem krásný den a radost ze života.
Asja Žilová
 |
| Křest knihy TAJEMSTVÍ ZÁMKU LOUČEŇ 9. září 2025 |
Dan Brown o své nové knize říká, že je to především milostný dopis Praze.
Myslím, že mohu mluvit za kolegy autory a autorky a směle prohlásit, že Tajemství zámku Loučeň je nejen milostným vyznáním zámku Loučeň, ale také láskyplným vyznáním té naší partě psavců, která se stále rozrůstá.
Psaní je osamělé řemeslo a každý jsme jiný, každý neseme do svých příběhů kus sebe. Ale je to právě psaní, které nás propojuje.
A dnešní svátek, v podobě křestu nové společné knihy, zůstane v našich srdcích zapsán zlatým písmem.
Jsme už navěky součástí Tajemství zámku Loučeň a je to báječný pocit!
Děkuji vám, milí psavci!
Nataša Richterová
A dnešní svátek, v podobě křestu nové společné knihy, zůstane v našich srdcích zapsán zlatým písmem.
Jsme už navěky součástí Tajemství zámku Loučeň a je to báječný pocit!
Děkuji vám, milí psavci!
Nataša Richterová
Technicky vzato je knížka Tajemství zámku Loučeň vlastně antologie, ale naprosto výjimečná. Antologie totiž nebývají na jedno téma. A tady máme jen příběh jednoho šlechtického rodu. Je úžasné, s jakou profesionalitou jste se historického konceptu všichni ujali. Nejen Dana, která celý projekt dala dohromady, ale hlavně Vy - autoři, kteří jste se dokázali přizpůsobit ladění a duchu té knihy. To je skutečná profesionalita! A přestože nemám klobouk, tak před Vámi smekám. Přeji knížce úspěch!
Ondřej Neff
 |
| Libor a Milan 9.9.2025 |
Ahoj Dano, bylo to super a diky jeste jednou za vse. Knizka je opravdu naaadherna. A je tak ňák radostný a cool bejt součástí tohodle projektu. Nafilmoval jsem kousek nasi scenky s Milanem Šteindlerem mymi brylemi s kamerou. Milan všemu dodal nádhernou energii a noblesu. Mam z toho radost 😉Diky za tu příleźitost, Dano.
Tvůj youtuber 😉 Libor Frank
Tak to je nepoznaný pocit byt součástí knihy, vidět své jméno v tom voňavém díle… Jsem dojatá a pyšná… na sebe… což je také zajímavý pocit. Dekuju
Lenka Konopásková
Lenka Konopásková
Ahoj Dano, děkuju za pěkný večer a znovu skládám poklonu Tvému úsilí, které se při křtu knihy na zámku tak pěkně završilo.
Yakeen
Loučensky zámek mne očaroval svou atmosférou ještě předtím, než jsem se stala součástí skupiny loucenskych psavců. Nasála jsem jej tehdy, ale teprve díky tobě, Dano, jsem se mu dostala pod kůži, a to doslova ve svých povídkách o údajných milostných pletkách kněžny Marie. Mas ten dar, že umís rozehrát příběhy a popustit uzdu fantazii tam, kde zpočátku člověk vidí jen suchopárné fakty. A kněžna Marie se náhle změní z usedlé šlechtičny na emancipovanou, sebevědomou a svůdnou ženu.Děkuji Dano za to, ze jsi stejně cílevědomá jako kněžna Marie a dokázala jsi spolu s Natasou a zámeckou paní dotáhnout projekt knihy do konce. Muzes byt na svou knihu pyšná a ja jsem rada, ze jsem mohla stat po tvém boku a mnohému novému se naučit.
Byt součástí Tajemství zámku Loucen znamena pro mne poslání vtáhnout do loucenskeho příběhu i ostatní, kteří o něm málo vědí, a také jsem samozřejmě spokojena, že jsem prekonala sama sebe a odtažitost k historickým příběhům.
Diky moc za to a těším se na další výzvy. S tebou má člověk pocit, ze roste!
Vendula Langová
Ahoj Dano,
ten literární večer na Loučeni byl úžasný.
Hrozně moc jsme se bavili. Děkujeme.
Milan Šteindler
včera to byla moc hezká akce a myslím, že scénky se opravdu povedly🙂 ...užijte si to v Kanadě a někdy brzy na viděnou🙂 Zdravíme 2B
Bořek a Benedikt Beránkovi
Jana Brabcová
Na zámku Loučeň byla 9. září slavnostně pokřtěna kniha Tajemství zámku Loučeň – sbírka příběhů vzniklých v kurzech tvůrčího Psaní podle Arnošta Lustiga pod vedením spisovatelky Dany Emingerové. Milan Šteindler a Ondřej Neff, kmotři knihy, se s budoucími autory potkávali i během workshopů, které v rámci projektu vedli.Zámecké komnaty se na jeden večer proměnily v jeviště – zazněla autorská čtení, odehrály se krátké scénky a mezi hosty nechyběli ani citronoví motýli. Recept najdete v knize. A ano, chutnali skvěle.) Po setmění se rozsvítil zámek a večer uzavřela světelná show.
Dano, děkujeme ti, bylo to krásné – a ta dřina rozhodně stála za to.
Velké poděkování patří i všem tvým autorům.
Užili jsme si to. A samozřejmě i zámeckým pánům Kateřině a Pavlu Šrámkovi – za prostor, podporu a vstřícnost. Bez vás by to nebylo ono.
Lilly Ahou Král
Velké poděkování patří i všem tvým autorům.
Užili jsme si to. A samozřejmě i zámeckým pánům Kateřině a Pavlu Šrámkovi – za prostor, podporu a vstřícnost. Bez vás by to nebylo ono.
Lilly Ahou Král
Vau. Jsem jeden z motýlů 🦋 zámku Loučeň a každý máme své tajemství. 🤫
Jana Bednářová
Jana Bednářová
Asi úplně všichni ne.
Ale pro ty, kteří po tom touží, mám návod. Přihlaste se do kurzu tvůrčího psaní Dany Emingerové, a naučte se psát. Respektive nechte si zde od ní nebo jejích báječných lektorů a lektorek, jemně doladit vaše dosavadní nesmělé pokusy, a staňte se Mistrem. Teda někteří. No a ti další, jako třeba já, to zkouší a zkouší a děsně je to baví. Takže už ani netouží po tom, být Mistrem, ale chtějí znovu a znovu prožívat to dobrodružství, když něco vzniká, a je to krásné, a hlavně – zůstane to už napořád.
A někdy společným úsilím vznikne Kniha, ve které zůstane kousek z vás. A někdy, když se hodně zabere, tak vznikne kniha zámecká, která zůstane v zámecké knihovně na zámku Loučeň už na věky věků, a už napořád tam bude ten malý kousek z vás. A každý, kdo pak takovou knihu otevře, třeba za sto let, a přečte si vaši povídku, si řekne: „To je krása, a takhle skvěle psali lidé už před sto lety, to musely být hlavy otevřené!", a uznale pokývá hlavou. A půjde vyhledat další vaše díla, která již určitě budou zdobit nejednu knihovnu nebo knihkupectví. (Nebo jak to bude s půjčováním knih za sto let? To už by bylo asi na jinou povídku).
Trošku ovšem zůstává skryto, že my jsme většinou jen psali, ale hlavní tíha a zodpovědnost a spousta běhání a vyřizování a nervů spojených s vydáním knihy zůstala na bedrech Dany a Nataši a zámecké paní Kateřiny. Takže díky za to, že nám pomáháte býti nesmrtelnými! A řeknu vám, je to nádherný pocit!
Zdena Součková
A někdy společným úsilím vznikne Kniha, ve které zůstane kousek z vás. A někdy, když se hodně zabere, tak vznikne kniha zámecká, která zůstane v zámecké knihovně na zámku Loučeň už na věky věků, a už napořád tam bude ten malý kousek z vás. A každý, kdo pak takovou knihu otevře, třeba za sto let, a přečte si vaši povídku, si řekne: „To je krása, a takhle skvěle psali lidé už před sto lety, to musely být hlavy otevřené!", a uznale pokývá hlavou. A půjde vyhledat další vaše díla, která již určitě budou zdobit nejednu knihovnu nebo knihkupectví. (Nebo jak to bude s půjčováním knih za sto let? To už by bylo asi na jinou povídku).
Trošku ovšem zůstává skryto, že my jsme většinou jen psali, ale hlavní tíha a zodpovědnost a spousta běhání a vyřizování a nervů spojených s vydáním knihy zůstala na bedrech Dany a Nataši a zámecké paní Kateřiny. Takže díky za to, že nám pomáháte býti nesmrtelnými! A řeknu vám, je to nádherný pocit!
Zdena Součková
Dekuji za pozvani, skvostnou knihu i uzasny zazitek🙏👏 Budu z toho dlouho zit. Je to fakt inspirace, co delate. Dana byla jasnou hvezdou vecera (a nejen to). Uzasny zazitek jako z jinych casu. Přátelé, moc rada jsem vas videla🙂. Všem doporucuji zakoupit vypravnou knihu Tajemstvi zamku Loucen - je mimoradna. Dekuju, ze jsem tam mohla byt. Bylo to krasny. Zlaty hreb tohoto tydne, urcite. Knihu si ted o vikendu jeste poradne uziju.
Jitka Schmiedová
Dádo, děkujeme za hezký podvečer. Bylo to tuze roztomilé.
Zbyněk Ševčík
Milá paní Dano,
bylo mi potěšením vás poznat a vplout do tajemného večera na malebném zámku a za přítomnosti milého a vtipného autorského čtení tak půvabné knihy, kterou jsme se Zbyňkem hned začali pročítat.
Přeji vám i knize spoustu nadšených čtenářů.
Přeji vám i knize spoustu nadšených čtenářů.
Petra Vavrušková
S manželkou jsme spolu už sedmadvacet let a díky televizi se již nemusíme v pátek večer oddávat vášním. Po těch letech se vzácně shodujeme a hlava nás bolí oba... Nemaje tedy nic lepšího na práci, sledujeme bedlivě obrazovku s takovou veselou paní ve Všechnopárty.
„Poslouchej, co tam povídaj! Ta ženská tvrdí, že naučí psát každýho!“ povídám. „No jo, každýho. Ale ne takovýho, co dělal elektro, málem to nedodělal a teď prodává vorezlý auťáky, starší, než naše mikrovlnka,“ směju se. „Ale mladší, než naše dítě.“
„Tos´ nemusel…“ zasyčí Jitka naštvaným hlasem, co přechází do smutného…
„Poslouchej, co tam povídaj! Ta ženská tvrdí, že naučí psát každýho!“ povídám. „No jo, každýho. Ale ne takovýho, co dělal elektro, málem to nedodělal a teď prodává vorezlý auťáky, starší, než naše mikrovlnka,“ směju se. „Ale mladší, než naše dítě.“
„Tos´ nemusel…“ zasyčí Jitka naštvaným hlasem, co přechází do smutného…
S vidinou minimálně třídenní studené večeře zatahuji za záchrannou brzdu: „Miláčku, já neřek´, že jsi stará. Já jen…“
Jitka se na mě podívá pohledem, který celosvětově ve znakovém manželském esperantu znamená: „Radši už drž hubu!“
Jitka se na mě podívá pohledem, který celosvětově ve znakovém manželském esperantu znamená: „Radši už drž hubu!“
„Vždyť ty už musíš nosit brejle taky!“
„To jo, ale nevypadám jako intelektuál!“
„No, to teda ne!“ konečně se mnou ten večer souhlasí Jitka.
„Hlavně máš ty brejle zasviněný od toho sádla, co si matláš na chleba!“ znevažuje mou verzi finger food.
Přesto se po pár měsících na Štědrý den objeví pod stromečkem tajuplná obálka.
„Bomba! Prachy!“ pomyslím si, zapomínaje, jak jsme se ještě za minulého režimu učili o proletariátu. Zejména o tom, že měl - stručně řečeno - vždycky hovno.
Rychle roztrhám obálku a vypadne na mě poukaz na víkendový kurz psaní se spisovatelkou.
„No jo, ale já myslel, třeba v důchodu, abych jako měl nějakej ten zájem…“
Jitka si prohlíží o tři čísla menší svetr, než je její velikost, v barvě, kterou jako jedinou nesnáší a odpovídá:
„Jo. Taky děkuju Ježíškovi a půjdeš tam hned. Jestli mě totiž budeš štvát, důchodu se nedožiješ.“
A významně přejede pohledem celý foch detektivek od Agathy Christie v naší knihovničce. Dáme si pusu, po kaprovi se ještě přežereme zmrzlinou a odebereme se za té svaté noci ke spánku.
Po čtyřech měsících, když se duben kloní ke svému konci, mi Jitka sdělí: „Měl bys už jít na ten kurz! Třikrát jsme to odřekli, máš poslední šanci. A tak se ocitám ve skupině docela fajn lidí, kde brejle mám jen já. Zarytě intošsky se netváří nikdo. Přesto - po vzoru svého oblíbeného filmu „Marečku, podejte mi pero“ oznamuji, že jsem tu podmínečně. V případě, že mi to nepůjde, po obědě opustím společnost. Předpokládám, že to je zhruba doba, po kterou bych mohl úspěšně maskovat, že jsem úplně blbej a každýho ta dobrá žena holt psát nenaučí.
Naštěstí slohové cvičení na téma - dopis babičce, kde jsi byl na prázdninách a kterého rodiče máš raději a proč zrovna tatínka - se nekoná.
Uznávám, že úvodní práce na jednu normostranu, kterou mám zhuštěnou na osmi Á-čtyřkách je vůči lektorce podraz.
Příběhy na sedm slov mi přijdou zábavné a objevné.
Pomalu začínám zkracovat souvětí.
Už je dokážu přečíst jen na devět nádechů.
Po obědě ostatním rozmlouvám dezert a kompot, abychom se mohli co nejdříve vrátit do učebny. Jsem literárně natolik vyhladovělý, že si dávám nášup v podobě dalšího víkendového kurzu. To, co následuje poté jsou lukulské psací hody!
„Dlouhodobý? Deset lekcí? No jasně! Nové město na Moravě? Pecka, jedu! Loučeň? No, tam to znám!!! Tam jezdíme do parku a na prohlídky…“
„No jo, ale o čem já tady budu psát?!“
Což o to, to že jsem úplně blbej, se mi daří tajit oproti předpokládanému dopoledni už dva roky. Ale tady jsou nějací Thurn-Taxisové, a to je mrcha historie. A historie - dějepis- je jediný předmět, z kterého jsem měl na základce čtyřku. Horší než matika.
Vím, že byl Karel Čtvrtý, ale neznám ty tři Karly před ním.
O Marii Terezii jsem slyšel jen to, co nejde číst před dvaadvacátou hodinou. A psát to jde jen na počítači, protože papír by - takto popsán - chytil sám od sebe plamenem. Ale co, zkusím to…
Naštěstí slohové cvičení na téma - dopis babičce, kde jsi byl na prázdninách a kterého rodiče máš raději a proč zrovna tatínka - se nekoná.
Uznávám, že úvodní práce na jednu normostranu, kterou mám zhuštěnou na osmi Á-čtyřkách je vůči lektorce podraz.
Pomalu začínám zkracovat souvětí.
Už je dokážu přečíst jen na devět nádechů.
Po obědě ostatním rozmlouvám dezert a kompot, abychom se mohli co nejdříve vrátit do učebny. Jsem literárně natolik vyhladovělý, že si dávám nášup v podobě dalšího víkendového kurzu. To, co následuje poté jsou lukulské psací hody!
„Dlouhodobý? Deset lekcí? No jasně! Nové město na Moravě? Pecka, jedu! Loučeň? No, tam to znám!!! Tam jezdíme do parku a na prohlídky…“
„No jo, ale o čem já tady budu psát?!“
Což o to, to že jsem úplně blbej, se mi daří tajit oproti předpokládanému dopoledni už dva roky. Ale tady jsou nějací Thurn-Taxisové, a to je mrcha historie. A historie - dějepis- je jediný předmět, z kterého jsem měl na základce čtyřku. Horší než matika.
Vím, že byl Karel Čtvrtý, ale neznám ty tři Karly před ním.
O Marii Terezii jsem slyšel jen to, co nejde číst před dvaadvacátou hodinou. A psát to jde jen na počítači, protože papír by - takto popsán - chytil sám od sebe plamenem. Ale co, zkusím to…
Pročítám rodokmen, zjišťuju základní povahové rysy protagonistů:
Aha, takže pan kníže Alexandr je starej vobšourník. Ale to je jen jeho slabost. A pan profesor češtiny a literatury nám vždy říkal: „Pamatujte chlapci, že spousta spisovatelů a historických osobností mělo své slabosti. Ovšem slabost NENÍ charakterovou vadou…“
Začínám tedy zdejší příběhy rozmotávat od charakterního knížete se slabostí pro záletnictví. Jeho mírně praštěné choti, dětí šťastných, nešťastných i předčasně zemřelých. Od sluhů a služtiček a nějak mi uniká, že je to ta potvora historie.
Píšu a píšu a už si jen nemyslím, že to tak bylo, já to vím a…
... a najednou tady stojím, prohlížím si nádhernou knihu, která ještě voní tiskárnou. Pod několika kapitolkami tam čtu svoje jméno. Co je psáno, to je dáno… Takže nakonec asi budu i já navždy součástí tohoto místa - zámku v Loučni.
Tak to mě ta vyčůraná historie pěkně doběhla.
Po večeři si čistím brýle upatlaný od sádla a vím, že mám spoustu slabostí. Ovšem slabost NENÍ charakterová vada.
Začínám tedy zdejší příběhy rozmotávat od charakterního knížete se slabostí pro záletnictví. Jeho mírně praštěné choti, dětí šťastných, nešťastných i předčasně zemřelých. Od sluhů a služtiček a nějak mi uniká, že je to ta potvora historie.
Píšu a píšu a už si jen nemyslím, že to tak bylo, já to vím a…
... a najednou tady stojím, prohlížím si nádhernou knihu, která ještě voní tiskárnou. Pod několika kapitolkami tam čtu svoje jméno. Co je psáno, to je dáno… Takže nakonec asi budu i já navždy součástí tohoto místa - zámku v Loučni.
Tak to mě ta vyčůraná historie pěkně doběhla.
Po večeři si čistím brýle upatlaný od sádla a vím, že mám spoustu slabostí. Ovšem slabost NENÍ charakterová vada.
Děkuju Daně, Nataše, Kláře, to jen za lektory, zbytek záměrně nejmenuju.
Nechci nikoho upřednostnit a už vůbec nechci na někoho náhodou zapomenout.
Prostě nás všechny beru jako rodinu. A protože jak se v rodinách říká - špinavý prádlo se nemá prát na veřejnosti a hlavně s ohledem na čtenáře: děkuji vám, spolužáci, že jste mi pomohli ukázat, že nakonec nejsem úplně blbej…
Marek Bucko
Nechci nikoho upřednostnit a už vůbec nechci na někoho náhodou zapomenout.
Prostě nás všechny beru jako rodinu. A protože jak se v rodinách říká - špinavý prádlo se nemá prát na veřejnosti a hlavně s ohledem na čtenáře: děkuji vám, spolužáci, že jste mi pomohli ukázat, že nakonec nejsem úplně blbej…
Marek Bucko
Vystupovala jsem v rámci prohlídky zámku Loučeň s autorským čtením jako kněžna Marie a rozmlouvala manželovi knížeti Alexandrovi nákup klokanů.Ale nedal si říct…
Bylo to s vámi na Loučeni jako vždy jedinečné a nezapomenutelné.
Velké díky Daně a Nataše za organizaci! Také posílám také svoji obrazovou trošku do mlýna - fotky ze včerejší úžasné akce😉).
Doufám, že brzy na viděnou - třeba i na online kurzech! Za chvíli začínají.🤗
Krásné dny!
Klára Dvořáková
Ahoj Dano,
ještě jednou děkuji za milé pozvání, za zajímavou knihu, za krásný večer. (I to počasí jsi měla objednané!)
Alena Kyjonková
Když jsem se před pěti lety zúčastnila prvního setkání se skupinkou spolužáků z kursu tvůrčího Psaní podle Arnošta Lustiga, vedeného paní Emingerovou, nevěřila bych, jaký to bude mít takový krásný závěr na Loučeni.Byla jsem tam na literární dílně několikrát. v jsme se postupně kostce jsme seznámovali s dějinami zámku Loučeň a jeho původními majiteli - rodinou Thurn Taxisů.
Bylo to zajímavé. Každá rodina má vždy svá tajemství, třinácté komnaty, a tak to bylo čtení příběhů velice napínavé a nemohli jsme se dočkat pokračování příští den. Každý dostal své zadání a měli jsme se s tím poprat, jak umíme, ale příběhy měly být podloženy i realitou.
První pokusy, tedy moje, byly víc než kostrbaté, vůbec se mi to nepsalo dobře, připadala jsem si divně, že se vrtám v jejich soukromí a přemýšlím, co o nich napsat. Připadalo mi to cizí, ale postupem času a čtením ukázek ostatních účastníků, jsem si k zámku i jednotlivým členům rodiny, začala vytvářet vztah. Začalo mně to bavit, i když jsem tenkrát ani nepomyslela na to, že by se z našich příběhů dala sestavit knížka. A tak nádherná.
To, že jsem se stala jednou pro vždy součástí Tajemství zámku Loučeň je pro mne ohromná čest. Něco takového jsem si nedovedla ani ve snu představit. Díky, Dano.
Bohuna Kopřivová
Málokdy se mi stává, že se mi nedostává slov, ale jsou situace v životě lidském, kdy je lepší nemluvit a jen vsakovat atmosféru... I když je to už aspoň 6 let, kdy jsem se stala malou součástí Psaní podle Lustiga s Danou Emingerovou , ale pořád znovu a znovu žasnu, směju se a dojímám, a pořád je to úžasné jako poprvé a nikdy mě to nepřestane bavit! A nikdy nepřestanu děkovat cestám osudu, že mě dovedly k tak báječným lidem, diky Dano, Natašo, Kláro - a dal si dosaďte jména všech mých báječných "spolužáků ". A dnes diky i zámku Loučeň, Kateřině Šrámková, Milanu Šteindlerovi a Ondřejovi Neffovi za křest naší společné krásné knihy "Tajemství zámku Loučeň "
Zdena Součková
Málokdy se mi stává, že se mi nedostává slov, ale jsou situace v životě lidském, kdy je lepší nemluvit a jen vsakovat atmosféru... I když je to už aspoň 6 let, kdy jsem se stala malou součástí Psaní podle Lustiga s Danou Emingerovou , ale pořád znovu a znovu žasnu, směju se a dojímám, a pořád je to úžasné jako poprvé a nikdy mě to nepřestane bavit! A nikdy nepřestanu děkovat cestám osudu, že mě dovedly k tak báječným lidem, diky Dano, Natašo, Kláro - a dal si dosaďte jména všech mých báječných "spolužáků ". A dnes diky i zámku Loučeň, Kateřině Šrámková, Milanu Šteindlerovi a Ondřejovi Neffovi za křest naší společné krásné knihy "Tajemství zámku Loučeň "Zdena Součková
Danuško, velký dík za krásnou Loučeň. Bylo to moc a moc jímavý. Bavila mě ta kouzelná souhra všech a všeho. Obdiv a vděčnost, že jste to dotlačily až do kouzelnýho konce. Ať se daří.
Irena Lahodná
Irena Lahodná
Mrknu-li na to z několika úhlů pohledu, několika slovy: inspirativní, poučené, sociální, vzdělávací, emočně nabité, náročné a protkané KRÁSNEM.
Taky mně napadá, co vše může přinést NÁHODA. Jde jen o to, zda se člověk nebojí a promění ji. Zřejmě náhodné bylo pro Tebe setkání s Kateřinou v Krucemburku. Pro mě byla náhoda, že jsem na poslední chvíli jela na 50.výročí GVP a koupila si "MY VŠICHNI Z PLÁNĚ", co jsi sestavila, a samozřejmě jsem potom viděla Tvůj boží výstup se Šípem. A nějak se to propojilo. Nakonec, že jsi jezdila na "Friesovy boudy".
Původně jsem po klasickém literárním víkendu neměla v úmyslu v kurzech pokračovat.
Paradoxně i negativní věci posouvají, mě určitě posunul COVID. Díky těm setkáním, a nejen na Loučni, jsem se trochu vymotala z bludného kruhu již dlouho nastavených mantinelů. Překročila jsem je. Sice se to moc nesetkalo s pochopením mého okolí, ale šlo přeci o mě.
Paradoxně i negativní věci posouvají, mě určitě posunul COVID. Díky těm setkáním, a nejen na Loučni, jsem se trochu vymotala z bludného kruhu již dlouho nastavených mantinelů. Překročila jsem je. Sice se to moc nesetkalo s pochopením mého okolí, ale šlo přeci o mě.
Historii mám ráda, již jen pro to, že současnost na ní staví. Lidé mohou mít nové a nové technologické vymoženosti, ale v zásadě jsou stále stejní, jako dřív. Milují se a nenávidí, jsou více či méně netrpěliví, jsou více či méně pohodlní, jsou si nevěrní, doufají v dobro, nechtějí prohrávat, chtějí pro sebe urvat to nejlepší, v tom lepším případě se o to chtějí podělit s ostatními. Vnitřní motivace Tvoje, zámecké paní Kateřiny nebo i moje jezdit na Loučeň se mohou trochu lišit, ale výsledkem je krásná věc, která bude založena do zámecké knihovny. A ještě jednou díky, že jsem mohla být součástí.
Na Loučeni se pro mi propojilo několik věcí : láska k literatuře a historii, obdivu těch, kteří umí využít a proměnit NÁHODU a umí dotáhnout věci do konce, i když to bolí. Ty s Natašou, s Klárou a dalšími jste toho živým důkazem. GRATULUJI. Kniha je nádherná.
p.s. To by mě zajímalo, kolik návštěvníků při prohlídkách bude pátrat, jestli nezahlédne někde na parapetě běláska nebo zda nějaký recept se nebude nabízet michelinských restauracích.
p.s. Taky jsem zvědavá, jestli to bude přeloženo do angličtiny nebo i jiných jazyků.
Termín "Dobešky" má již v diáři poznamenaný.
Radka Vodičková
Kníže Alexander jsem ještě nikdy předtím nebyl. A až se ostříhám, tak už asi ani nebudu;-).
Moc díky princezně Marii v naší scénce v podání Kláry Dvořákové.
Bylo to krásné poetické odpoledne.
Martin Paruch
Martin Paruch
Milá Dano,
moc to Tobě, Nataše a všem ostatním, kteří se tvorby knihy aktivně zúčastnili, přeju. Vnímal jsem, jakou z toho máš dnes večer radost, jakou z toho máte všichni radost. Bylo to krásné - kniha, akce i radost.
A klobouk dolů před paní Šrámkovou, která je, pokud to dobře vnímám, obrovskou hybnou silou v pozadí a která s energií jaderné elektrárny dokáže dotáhnout jakýkoli projekt, pro který se rozhodne.
Děkuji.
Lumír Kubátko
Bylo mi milým překvapením i radostným potěšením potkat na křtu knihy povídek Tajemství zámku Loučeň spisovateksko-psavecké uskupení Psaní podle Lustiga s Danou Emingerovou a osobně poznat většinu spoluautorů knihy.
moc to Tobě, Nataše a všem ostatním, kteří se tvorby knihy aktivně zúčastnili, přeju. Vnímal jsem, jakou z toho máš dnes večer radost, jakou z toho máte všichni radost. Bylo to krásné - kniha, akce i radost.
A klobouk dolů před paní Šrámkovou, která je, pokud to dobře vnímám, obrovskou hybnou silou v pozadí a která s energií jaderné elektrárny dokáže dotáhnout jakýkoli projekt, pro který se rozhodne.
Děkuji.
Lumír Kubátko
Ahoj Dano a Natašo, chtěla jsem vám oběma moc poděkovat za pozvání na Loučeň, za opravdu skvělou organizaci i atmosféru, která na zámku panovala. Osobně jsem si to velmi užila.
Budu se zase někdy těšit na viděnou.
Vanda Carmel
Vanda Carmel
Bylo mi milým překvapením i radostným potěšením potkat na křtu knihy povídek Tajemství zámku Loučeň spisovateksko-psavecké uskupení Psaní podle Lustiga s Danou Emingerovou a osobně poznat většinu spoluautorů knihy.
Vláďa Špáďa
Tajemství zámku Loučeň pokřtěno.
DÍKY patří Psaní podle Lustiga s Danou Emingerovou - kniha je krásná obsahem, na dotek i na pohled a je úžasnou odměnou pro všechny, kdo do ní přispěli, byť jen malým střípkem. Slavnostní podvečer byl skvělým završením jedinečné a velmi trnité cesty, která vedla ke vzniku TAJEMSTVÍ. 
Ať se líbí!
Kateřina Pospíšilová
Ať se líbí!Kateřina Pospíšilová
Trvá to asi tři měsíce. Každé ráno, nebo spíš každou noc, se probudím přesně ve čtyři hodiny a dvacet minut. Něco je špatně, ale nevím co. Něco musím změnit, ale nevím co. Pokud jsem doma, doštrachám se po paměti na záchod, vyčůrám se a zase usnu. Pokud nejsem doma, protože jsme cikánská rodina, pořád někde na cestách a na útěku před všedním životem, rozsvítím, najdu záchod a pak se převaluju v posteli, protože jsem si narušila melatoninový cyklus.
„Jak byste to popsala?“ ptá se mě můj laskavý terapeut.
„Jako co?“ nechápu.
„No ten Váš přístup k životu?“
„Aha, no jasně, samota, pustina, smutek, bažina, bažina, bažina a občas světýlko,“ vyjede ze mě.
Laskavého terapeuta normálně vídám online a obrazovka tlumí emoce. Ale protože jsem byla na prázdninách, dohodli jsme se, že se uvidíme poprvé naživo. Věž husitského kostela a indiánská zvonkohra cinkající v srpnovém předbouřkovém větru v otevřeném okně emoce netlumí.
„Jen to na něj všechno pěkně vyblej,“ poradí mi kamarádka, které laskavý terapeut pomohl smířit se s nešťastnou a marnou láskou. Já žádné takové velké problémy nemám, přesto poslušně bleju na laskavého terapeuta. Něco je špatně, ale nevím co. Něco musím změnit, ale nevím co.
„A jak se Vám s tím žije?“ zeptá se laskavý terapeut účastně.
„Blbě.“
A pak je dlouhé ticho.
„Jen jeď na ten křest,“ říká mi manžel, „udělá ti to dobře.“
Je mi fuk, jestli text o zdechlém králíčkovi básníka Rilkeho přečtu jednou, dvakrát nebo třikrát, zvlášť když vidím, jak se paní doktorka promění v malou nadšenou holčičku, co si chce ještě jednou zahrát koketní paní kněžnu, a jaderný fyzik se ujišťuje, že to přeřeknutí, že kněžna ráda spala, namísto psala, vypadalo, jako by to řekl naschvál, ale kdyby si to mohl zkusit ještě jednou, tak by to bylo perfektní. Jsme všichni nakonec jen malé děti. A je to tak dobře.
Nejsou mi fuk ostatní ženy, protože už je dokážu ocenit, jemný dotyk na rameni, jakoby motýlí, plamenná obhajoba mých iracionálních argumentů v racionální debatě o umělé inteligenci, počkejte, počkejte, vy jste vůbec nepochopili, co vám tu teď Hana říkala, pozvání, co není zdvořilostní, až přijedeš s tou svou kočovnou rodinou k nám, jestli někdy přijedeš, víš, kde mě najdeš a já tě provedu po Brně. To by šlo, brněnský mamvpičismus tak nějak přirozeně ovládám.
„Jak byste to popsala?“ ptá se mě můj laskavý terapeut.
„Jako co?“ nechápu.
„No ten Váš přístup k životu?“
„Aha, no jasně, samota, pustina, smutek, bažina, bažina, bažina a občas světýlko,“ vyjede ze mě.
Laskavého terapeuta normálně vídám online a obrazovka tlumí emoce. Ale protože jsem byla na prázdninách, dohodli jsme se, že se uvidíme poprvé naživo. Věž husitského kostela a indiánská zvonkohra cinkající v srpnovém předbouřkovém větru v otevřeném okně emoce netlumí.
„Jen to na něj všechno pěkně vyblej,“ poradí mi kamarádka, které laskavý terapeut pomohl smířit se s nešťastnou a marnou láskou. Já žádné takové velké problémy nemám, přesto poslušně bleju na laskavého terapeuta. Něco je špatně, ale nevím co. Něco musím změnit, ale nevím co.
„A jak se Vám s tím žije?“ zeptá se laskavý terapeut účastně.
„Blbě.“
A pak je dlouhé ticho.
Lidé mi říkají, že jsem cool. Jsem nejvíc cool osoba ve městě, kde pořád prší, nejvíc cool osoba, co znají, nejvíc cool osoba v celém vesmíru. „Cool“ je mezinárodní slovo, tak mi to lidé říkají ve všech možných jazycích a při všech možných příležitostech. Až na Majku, která je z Brna a místo toho, aby mi říkala, že jsem cool, mi říká, že ze mě vyzařuje „mamvpičismus“.
Poslední dobou mě ale být cool unavuje. Chtěla bych si sednout na zápraží chalupy a vzít si na sebe staré tričko s nápisem I love blue, co jsem si koupila za první výplatu v sekáči a jen tak pít kafe a jen tak koukat do zeleně. A jen tak občas zamávat srnce, co k nám chodí na zahradu a ničeho se nebojí.
Poslední dobou mě ale být cool unavuje. Chtěla bych si sednout na zápraží chalupy a vzít si na sebe staré tričko s nápisem I love blue, co jsem si koupila za první výplatu v sekáči a jen tak pít kafe a jen tak koukat do zeleně. A jen tak občas zamávat srnce, co k nám chodí na zahradu a ničeho se nebojí.
„Jen jeď na ten křest,“ říká mi manžel, „udělá ti to dobře.“Jenže já nemám náladu na lidi. Budu se muset přetvařovat. Anebo ne.
„Jé, Hani, jak se máš?“
„Já ti nevím, mám nějakou krizi.“
Nepřetvařuju se, říkám to popravdě a oči se mi mírně zalesknou. Chtěla bych vysvětlit, že nějak nevím, kdo jsem. Chtěla bych vysvětlit, že když čtu krásné, ale hrozně nešťastné básně mé čtrnáctileté neteře, chtěla bych jí říct, že to přejde, ale nemůžu jí to slíbit, protože je mi čtyřicet pět a pořád to nepřešlo. Neteř je citlivá a umělecky nadaná, v rodině se říká, že je jako já. Tohle léto se předávkovala práškama. Možná to není taková výhra, být jako já.
„A kolik ti je let?“
„Čtyřicet pět.“
Kývou a usmívají se, jako že ví. A opravdu vypadají, že ví.
„Holka, ty zraješ jako víno! Jojo, teď to tak nevypadá, ale jsi na správný cestě! Já jsem tohle měla, hmm, to mi bylo čtyřicet sedm. To byla krize jako kráva, ale pak už to bylo dobrý.“
„Počkej, až ti bude padesát a přestaneš se starat o to, co si o tobě ostatní myslí. To teprve uvidíš, jak to bude dobrý.“
„Já jsem začala být opravdu šťastná, až když jsem začala žít sama za sebe. Jako pravda, rodina prošla fází zděšení. To bylo pořád: Kde mám …? Kam sis to dal. Kam pojedeme? Nevím, nic jsem nenaplánovala. Co budeme …? Co si uvaříte. Kdy se vrátíš? Možná zítra, možná pozítří.“
„A když pak žiješ v té lehkosti, tak můžeš mít třeba deset protivných šéfových a bude ti to fuk.“
Jsou mi fuk VIP hosté, moje sedlácká povaha stejně nemá ráda autority a brousí si pomyslné vidle. Zvlášť na toho politika, co večeřel s Putinem a většinu času kašlal na naše semináře na právnické fakultě a nechal za sebe suplovat doktorandy. A přesto měl na semináři plno, protože to byl pan ministr. Ale možná to bylo jeho dvojče, abych mu nekřivdila.
„Jé, Hani, jak se máš?“
„Já ti nevím, mám nějakou krizi.“
Nepřetvařuju se, říkám to popravdě a oči se mi mírně zalesknou. Chtěla bych vysvětlit, že nějak nevím, kdo jsem. Chtěla bych vysvětlit, že když čtu krásné, ale hrozně nešťastné básně mé čtrnáctileté neteře, chtěla bych jí říct, že to přejde, ale nemůžu jí to slíbit, protože je mi čtyřicet pět a pořád to nepřešlo. Neteř je citlivá a umělecky nadaná, v rodině se říká, že je jako já. Tohle léto se předávkovala práškama. Možná to není taková výhra, být jako já.
„A kolik ti je let?“
„Čtyřicet pět.“
Kývou a usmívají se, jako že ví. A opravdu vypadají, že ví.
„Holka, ty zraješ jako víno! Jojo, teď to tak nevypadá, ale jsi na správný cestě! Já jsem tohle měla, hmm, to mi bylo čtyřicet sedm. To byla krize jako kráva, ale pak už to bylo dobrý.“
„Počkej, až ti bude padesát a přestaneš se starat o to, co si o tobě ostatní myslí. To teprve uvidíš, jak to bude dobrý.“
„Já jsem začala být opravdu šťastná, až když jsem začala žít sama za sebe. Jako pravda, rodina prošla fází zděšení. To bylo pořád: Kde mám …? Kam sis to dal. Kam pojedeme? Nevím, nic jsem nenaplánovala. Co budeme …? Co si uvaříte. Kdy se vrátíš? Možná zítra, možná pozítří.“
„A když pak žiješ v té lehkosti, tak můžeš mít třeba deset protivných šéfových a bude ti to fuk.“
Jsou mi fuk VIP hosté, moje sedlácká povaha stejně nemá ráda autority a brousí si pomyslné vidle. Zvlášť na toho politika, co večeřel s Putinem a většinu času kašlal na naše semináře na právnické fakultě a nechal za sebe suplovat doktorandy. A přesto měl na semináři plno, protože to byl pan ministr. Ale možná to bylo jeho dvojče, abych mu nekřivdila.
Nejsou mi fuk ostatní ženy, protože už je dokážu ocenit, jemný dotyk na rameni, jakoby motýlí, plamenná obhajoba mých iracionálních argumentů v racionální debatě o umělé inteligenci, počkejte, počkejte, vy jste vůbec nepochopili, co vám tu teď Hana říkala, pozvání, co není zdvořilostní, až přijedeš s tou svou kočovnou rodinou k nám, jestli někdy přijedeš, víš, kde mě najdeš a já tě provedu po Brně. To by šlo, brněnský mamvpičismus tak nějak přirozeně ovládám.
Laskavý terapeut se dívá na nástěnné hodiny nad mou hlavou.
„To budeme muset vyřešit příště.“ Indiánská zvonkohra výsměšně cinká.
„A co mám mezitím dělat?“
„No co? Žijte ten život.“
Cestou z Loučeně na cestu svíti měsíc červený jako kubánský pomeranč. Pod auto nám skáčou srnky a ničeho se nebojí. Jen tak jim zamávám do noci.
Hana Hermanová
Magické datum 9. 9. 2025 a s ním i nová magická kniha Tajemství zámku Loučeň. Pokřtěná a uvedená do života během nočních prohlídek. Jestli jste tu tentokrát chyběli, přijeďte příště❤️#casopiskrasnyrok #zamekloucen #kamovikendu #tipynavylet #vylety #podzimnínálada #tajemstvinazamkuloucen #danaemingerova #psanidavakridla #milansteindler #neviditelnypes #ondrejneff
Pavlína Blahotová
Radka: DOBOVÝ PŘEVLEK?
Marek: Když já mám dobové jen pruhované plavky s dlouhým rukávem a nevím, jestli by se to v knížecích komnatách hodilo…
Zdenička: Škoda, Marku, že nemáme scénku spolu. Také bych si vzala plavky s nohavičkou a mohlo by se to odehrávat u rybníčka.
Jitka: Hahá! V plavkách budete dokonalí! Všichni na Vás budou zírat a textům už nebudou věnovat pozornost.
s radostí jsem přijala pozvání na dnešní křest knihy na zámek Loučeň. Jsem absolventkou kursu kreativního psaní v Elpidě. Prosím, zda by se nenašel někdo, kdo se bude po programu vracet do Prahy a s kým bych mohla odjet?
Moc děkuji a těším se na setkání.
Renata Válová
 |
| Přijeďte se podívat na Loučeň 9. září |
Velké wow, Dano, že jsi tenhle projekt dotáhla ke zdárnému konci! Byla jsem u toho jen z části, a těch nápadů, možností, variant… bylo tolik!!! Že to sestavit mohl jen člověk s vizí, obrovskou zkušeností a vůlí. Moc gratuluji a skláním se! 
 |
| Knihu už nabízí nejen Kosmas, ale i knihkupectví Dobrovský a Dobré knihy |
Tohle dotáhnout! Kdo nezažil, nedocení.
Velká gratulace jde i k autorkám a autorům jednotlivých příběhů a hlavně tvé pravé ruce Nataše Richterové, bez nichž by kniha také nemohla vzniknout. A že to trvalo!!!
Kdo nezažil, nedocení. Velká gratulace jde i k autorkám a autorům jednotlivých příběhů a hlavně tvé pravé ruce Nataše Richterové, bez nichž by kniha také nemohla vzniknout.
A že to trvalo!!! Klára Dvořáková
Diky moc, Dano, za autorský výtisk knihy o Thurn a 
! Úžasně voní papírem. Ma moc lákavou obálku, fotky i grafiku…a obsah je pochoutka, která se musí vychutnávat postupně a ne zhltnout najednou. To je u knih cenné, když se k nim člověk muže vracet.
! Úžasně voní papírem. Ma moc lákavou obálku, fotky i grafiku…a obsah je pochoutka, která se musí vychutnávat postupně a ne zhltnout najednou. To je u knih cenné, když se k nim člověk muže vracet. Těším se na spolupráci na dalším Tvém projektu!
Vendula Langová
Ahoj!
Na zámku Loučeň se už brzy rozezní literární melodie, kterou netrpělivě očekávám, nejen jako žák Dany Emingerové. Datum 9. září se blíží a s ním i jedinečná příležitost ponořit se do tajemství zámeckých komnat.
Na loucensky krest planuju dorazit, bude to velka slava. Tesim se nejen na tebe, ale i na vsechny pritomne. Vetsinu uz znam a rada se s nimi zase setkam.
moc děkuju za prima pozvánku na Loučeň, mám radost z titulky knihy s mou fotkou! S křtem počítám a dorazím!
A hodím titulku na svůj web a taky na sítě, až se to bude blížit :-)
Zatím ahoj! :-)
Petr Jan Juračka
Petr Jan Juračka
Knížka je opravdu malý poklad. A večer autorského čtení na zámku slibuje být nejen svátkem knihomolů, ale i jedinečným zážitkem pro každého milovníka historie a příběhů.
Když jsem poprvé slyšel o projektu Tajemství zámku Loučeň, vzbudilo to ve mně zvědavost a zároveň radost.
Myslím, že vzniklo něco zcela výjimečného.
Pod vedením Dany Emingerové, která svým nadšením a vášní pro literaturu dokáže inspirovat každého (jsem toho příkladem). Skupina autorů prošla fascinující cestou historií rodu Thurn-Taxisů. Cílem bylo nejen oživit důležité momenty z minulosti, ale také vnést do příběhů lidskost a humor.
A povedlo se! Je to nádhera. Kouzelné dílo. Gratuluji.
Potvrzuji účast na Loučeni 9. září. Přijedu i s mamkou a ségrou, přece jen to bude velká oslava!
Jasmin Carmel
Jasmin Carmel
 |
| Právo 26. 8. 2025 |
Ve stejný den, kdy vyjde nový román Dana Browna se záhadnou zápletkou z Prahy, vyvolá i Loučeň do světa, že má svá tajemství.
Kateřina Šrámková
 |
| Vlasta č. 36/2025 - vychází 5. září |
 |
| Koktejl září 2025 |
Milá Dano,
děkuji moc za pozvání! Vidím, že se vám světová kapacita Dan Brown termínově přizpůsobila. To potěší.
Martin Uhlíř
Zapsala jsem si i ten 28. listopad s autorskym ctenim na Dobesce.
Zuzka Hruskova
Zuzka Hruskova
 |
| Nataša zve 30. srpna do Litoměřic, představí KUCHAŘKU Z RYBÁŘSKÉ CHATY v knihovně Karla Hynka Máchy |
V rámci festivalu Města čtou 2025 jsem v Litoměřicích představila svou Kuchařku z rybářské chaty. Publikum se dozvědělo, jak jsem se vlastně dostala k rybám, ale také proč ženská, která nemá ráda kuchařky, jednu napsala😂. Vyprávěla jsem o rybách, které chytáme, o receptech i o tom, co vše se může přihodit při rybolovu v Norsku.Nataša Richterová
Když píšeme společně a dáváme si průběžně k textům upřímnou zpětnou vazbu, vytryskne tak mocný proud inspirace, že vznikají neskutečně silné, dojemné i vtipné příběhy.
Jsem na své žáky velmi pyšná, protože jsme vytvořili unikátní model spolupráce, který je kultivovaný a nese výsledky. Názorová pestrost i dobře míněné připomínky, jaké si dávají účastníci debaty navzájem, totiž působí jako motivace.
Je to přesný protipól zlých, destruktivních útoků, které tak často vídáme kolem sebe. Naopak pokud se tvůrčí energie a zpětná vazba týmu nasměruje pozitivně, všechny to posunuje kupředu.
Dana Emingerová |
| 9. on-line lekce s Danou a Natašou 4.9.2025 |
Povídka, novela a román se liší hlavně rozsahem, hloubkou vykreslení postav a komplexností děje.
Povídka
Nejkratší forma – často pár stránek.
Jeden dějový motiv, málo postav, spíše jedna situace. Minimum odboček – všechno slouží jedné pointě nebo atmosféře. Spíš než vývoj postav se klade důraz na moment, konflikt, nápad.
Příklad:
Nejkratší forma – často pár stránek.
Jeden dějový motiv, málo postav, spíše jedna situace. Minimum odboček – všechno slouží jedné pointě nebo atmosféře. Spíš než vývoj postav se klade důraz na moment, konflikt, nápad.
Příklad:
Karel Čapek – Povídky z jedné kapsy - Zločin na poště:
„Pane inspektore, já bych vám chtěl něco říci…“ řekl náhle ten pán a zrudl. „Já jsem to udělal. Já jsem poslal ten anonym.“
(Krátká forma, záhada, pointa. Důraz na situaci, ne na vývoj postav.)
Silný, osudový zvrat. Vnitřní proměna postavy i jejího postavení ve světě. Stále poměrně jednoduchá dějová linie.
„Když se Gregor Samsa jednoho rána probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v obrovský hmyz.“
Román
„Pane inspektore, já bych vám chtěl něco říci…“ řekl náhle ten pán a zrudl. „Já jsem to udělal. Já jsem poslal ten anonym.“
(Krátká forma, záhada, pointa. Důraz na situaci, ne na vývoj postav.)
Novela
Délka mezi povídkou a románem – desítky až stovka stran.
Stále soustředěná forma, ale už s vývojem postav nebo hlubší zápletkou.
Často má jeden zásadní zvrat nebo událost, která mění vše.
Mívá lineární děj, bez vedlejších linií.
Příklad:
Franz Kafka – ProměnaDélka mezi povídkou a románem – desítky až stovka stran.
Stále soustředěná forma, ale už s vývojem postav nebo hlubší zápletkou.
Často má jeden zásadní zvrat nebo událost, která mění vše.
Mívá lineární děj, bez vedlejších linií.
Příklad:
Silný, osudový zvrat. Vnitřní proměna postavy i jejího postavení ve světě. Stále poměrně jednoduchá dějová linie.
„Když se Gregor Samsa jednoho rána probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v obrovský hmyz.“
Román
Nejobšírnější žánr – od stovek po tisíce stran.
Mnoho postav, dějových linií, prostředí a časových vrstev.
Velký prostor pro psychologii postav, společenské souvislosti, historické rámce apod.
Nejde jen o příběh, ale často o celý svět.
Příklad:
Mnoho postav, dějových linií, prostředí a časových vrstev.
Velký prostor pro psychologii postav, společenské souvislosti, historické rámce apod.
Nejde jen o příběh, ale často o celý svět.
Příklad:
Milan Kundera – Nesnesitelná lehkost bytí
Kateřina Tučková – Žítkovské bohyně
Příběh mladé historičky, která odhaluje osudy žen se zvláštními schopnostmi v Bílých Karpatech. Silné ženské postavy, historické i osobní drama, tajemství. Složitější struktura, vyprávění v několika časových rovinách.
Kateřina Tučková – Žítkovské bohyně
Příběh mladé historičky, která odhaluje osudy žen se zvláštními schopnostmi v Bílých Karpatech. Silné ženské postavy, historické i osobní drama, tajemství. Složitější struktura, vyprávění v několika časových rovinách.
„Myslela jsem si, že jsem na Bohyně zapomněla. Ale ony se mi připomněly samy. Nejdřív nenápadně, jako šepot v uších.“
Dagmar Kokešová
 |
| Autorské čtení v Městské knihovně v Písku 20. srpna 2025 |
To tu ještě nebylo. Autorské čtení - jako součást swingového večera v Městské knihovně v Písku - vyústilo nejen ve zpěv, ale dokonce i v tanec! Já říkala, že by to mohl být v Písku pěkný šrumec - spojení hudby a čtení…
A byl! Celý podvečer a roztančený závěr večera jsme si společně s hudebníky a skvělým publikem moc užili a velmi děkujeme za pozvání!
Nataša Richterová
A byl! Celý podvečer a roztančený závěr večera jsme si společně s hudebníky a skvělým publikem moc užili a velmi děkujeme za pozvání!
Nataša Richterová
Šimon Pravda
Bylo to moc fajn, ráda přijedu znovu... Písek je krásný!
Zdena Součková
 |
| Autorské čtení v Městské knihovně v Písku 20. srpna 2025 |
Četli jsme, smáli se. Byl to nádherný čas, co pohladil po duši. Díky, že jste mi to umožnili Psaní podle Lustiga. Na čtení na domácí půdě jsem se musela opravdu nadechnout.
Míša Čápová
Hudebně-literární podvečer v naší městské knihovně se povedl. Hudbu Miroslava Kropáčka a absolventa pražské konzervatoře Karla Leskovce doplnili svými literárními ukázkami studenti kurzu tvůrčího PSANÍ PODLE LUSTIGA, který vede spisovatelka Dana Emingerová. Ukázky byly vážné i humorné, ze života anebo se nějakým způsobem dotýkaly tématu hudby.Štěpánka Činátlová
Krásné šaty, krásná Dana, krásný zámek i krásná KNIHA !!!
Katka Pospíšilová
Hlásím se o zakoupení jednoho výtisku knihy Tajemství zámku Loučeň. Předem děkuji.
Ač netuším, jak jsem se dostal do knihy s krátkým dialogem pytláka a báby s kosou, jsem tomu rád.
Ač netuším, jak jsem se dostal do knihy s krátkým dialogem pytláka a báby s kosou, jsem tomu rád.
Lumír Kubátko
 |
| Homepage ČTK 19.8. 2025 |
Dnes jsme vyšli i v ČTK - a byli na home page - České noviny: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/zamecka-pani-zve-na-vecerni-prohlidky-a-autorske-cteni-z-nove-knihy-tajemstvi-zamku-loucen-kterou-pokrti-milan-steindler-a-ondrej-neff/2710441?utm_source=rsspr&utm_medium=feed
ČTK - protext.cz: https://www.protext.cz/zprava/zamecka-pani-zve-na-vecerni-prohlidky-a-autorske-cteni-z-nove-knihy-tajemstvi-zamku-loucen-kterou-pokrti-milan-steindler-a-ondrej-neff/53774
A také Slovenská tisková kancelář: protext.sk: https://www.protext.sk/zprava/zamecka-pani-zve-na-vecerni-prohlidky-a-autorske-cteni-z-nove-knihy-tajemstvi-zamku-loucen-kterou-pokrti-milan-steindler-a-ondrej-neff/53774
CNN.iprima.cz: https://cnn.iprima.cz/literarni-svatek-na-louceni-chysta-se-autorske-cteni-z-nove-knihy-i-vecerni-prohlidky-483374
Metro.cz: https://www.metro.cz/protext/zamecka-pani-zve-na-vecerni-prohlidky-a-autorske-cteni-z-nove-knihy-tajemstvi-zamku-loucen-kterou-po.A250819_133400_metro-protext_air
Penize.cz: https://www.penize.cz/tiskove-zpravy/476898-zamecka-pani-zve-na-vecerni-prohlidky-a-autorske-cteni-z-nove-knihy-tajemstvi-zamku-loucen-kterou-pokrti-milan
Ceskoobjektivem.cz: https://www.ceskoobjektivem.cz/zamecka-pani-zve-na-vecerni-prohlidky-a-autorske-cteni-z-nove-knihy-tajemstvi-zamku-loucen-kterou-pokrti-milan-steindler-a-ondrej-neff/
Zenyprozeny.cz: http://www.zenyprozeny.cz/art/11774-zamecka-pani-zve-na-vecerni-prohlidky/
Svethospodarstvi.cz: https://svethospodarstvi.cz/ctk-protext/zamecka-pani-zve-na-vecerni-prohlidky-a-autorske-cteni-z-nove-knihy-tajemstvi-zamku-loucen-kterou-pokrti-milan-steindler-a-ondrej-neff/
 |
| Koktejl listopad 2025 |
|
| WEB National Geographic 7.10. 25 |
|
| Tojesenzace.cz |
Chytrazana.cz:
https://www.chytrazena.cz/zamecka-pani-zve-na-vecerni-prohlidky-a-autorske-cteni-z-nove-knihy-tajemstvi-zamku-loucen-59408.html
Tojesenzace.cz: https://tojesenzace.cz/2025/08/30/zamecka-pani-zve-na-vecerni-prohlidky-a-autorske-cteni-z-nove-knihy-tajemstvi-zamku-loucen-kterou-pokrti-milan-steindler-a-ondrej-neff/
Tojesenzace.cz: https://tojesenzace.cz/2025/08/30/zamecka-pani-zve-na-vecerni-prohlidky-a-autorske-cteni-z-nove-knihy-tajemstvi-zamku-loucen-kterou-pokrti-milan-steindler-a-ondrej-neff/
National Geographic: https://www.nationalgeographic.cz/cestovani/tajemstvi-zamku-loucen/?fbclid=IwY2xjawNSkrZleHRuA2FlbQIxMQABHv08HNqrM9BvtUeKuAlpT46h67QDkYgski0KNhvmNt_TXJzXnNBUiGJI5ruy_aem_E7xsXMflPUg0Y-PmDcLRXQ
Krásný začátek nového školního roku - chci být 9. září na Loučeni!
Katerina Goroškov Řeháková
Parádní knížka!
Jakub Janda
Ahoj Dádo,
gratuluji k úspěšnému dokončení knihy. Určitě si ji koupím a křest na Loučeni zkusím naplánovat. Bude to pecka.
Zuzka Hrušková
Moc gratuluji, Dano, jsi prostě skvělá!
Dostala jsem při čtení článků chuť sednout na letadlo, půjčit si auto a na ten krásný slavnostní večer na otočku z Bruselu přijet a uvidět tvé završení projektu!
Jinak se těším se na dalších cestopisech, tvá přítomnost mne nabijí a inspiruje!
Vendula Langová
Jinak se těším se na dalších cestopisech, tvá přítomnost mne nabijí a inspiruje!
Vendula Langová
 |
| Koktejl 9/2025 |
Chlubit se nemá, ale hlásit se to musí😎.
Po srpnovém cestopisu o Kašmíru mi v Koktejlu v printu vychází v září Moravský kras:-).
Děkuju
Martin Paruch
Martin Paruch
Michal Hejna
O tom, jak jsme s Ale Ypz lezly na vulkán v Guatemale, zatímco vedlejší sopka každých 20 minut vybuchovala, píšu v záříjovém čísle časopisu Koktejl.
Právě teď je k prodeji na stáncích i online! Psát se učím už tři roky na cestopisných kurzech Psaní podle Lustiga s Danou Emingerovou – a pořád mě to baví! Na podzim se můžete připojit:
od 8. října ke středečnímu desetidílnému on-line kurzu
o víkendu 11.–12. 10. 2025 k prezenčnímu kurzu v Praze
o víkendu 24.–26. 10. 2025 k setkání na Šumavě
Pokud nechcete psát, ale cestovat, rádi vás někam vezmeme s Leones Travel
Přeji krásné letní čtení s Koktejlem v ruce!
Jana Venzlů
od 8. října ke středečnímu desetidílnému on-line kurzuo víkendu 11.–12. 10. 2025 k prezenčnímu kurzu v Prazeo víkendu 24.–26. 10. 2025 k setkání na ŠumavěPokud nechcete psát, ale cestovat, rádi vás někam vezmeme s Leones Travel
Přeji krásné letní čtení s Koktejlem v ruce!Jana Venzlů
Dramatická klenba, nebo také Aristotelovská klenba, je struktura dramatu, dle jeho úvah. Považoval nejprve začátek, prostředek a konec. Poté zápletka a rozuzlení. V dějích by se měly ocitnout zvraty, okamžiky poznání (anagnorize), a nakonec uvolnění (katarze). Aristotelés ve své Poetice zdůrazňuje potřebu jednoty a ucelenosti děje.
V mnohem pozdějším období v 19. stol. se z toho vyvinula pětidílná stavba dramatu, která se dá rozpoznat v mnoha dílech dodnes. Těmi částmi jsou:
Expozice (úvod) – seznámení s postavami, prostředím, událostmi, které konfliktu či zápletce předcházejí
Kolize (zápletka) – rozvíjí dramatickou zápletku, střetnutí hlavní hrdiny s jinou postavou, stupňuje se děj
Krize (vyvrcholení konfliktu)
Peripetie (zvrat) – neočekávaná fáze děje, obrat (který často bývá tragický) nebo rozhodující změna
Katastrofa (závěr) – definitivní obrat v ději směřující k uzavření konfliktu, něco nečekaného pro čtenáře
Podle Aristotela, nejvyšším cílem umění bylo dosažení katarze
Katarze - očistný stav mysli, může být obsažena v epilogu
V mnohem pozdějším období v 19. stol. se z toho vyvinula pětidílná stavba dramatu, která se dá rozpoznat v mnoha dílech dodnes. Těmi částmi jsou:
Expozice (úvod) – seznámení s postavami, prostředím, událostmi, které konfliktu či zápletce předcházejí
Kolize (zápletka) – rozvíjí dramatickou zápletku, střetnutí hlavní hrdiny s jinou postavou, stupňuje se děj
Krize (vyvrcholení konfliktu)
Peripetie (zvrat) – neočekávaná fáze děje, obrat (který často bývá tragický) nebo rozhodující změna
Katastrofa (závěr) – definitivní obrat v ději směřující k uzavření konfliktu, něco nečekaného pro čtenáře
Podle Aristotela, nejvyšším cílem umění bylo dosažení katarze
Katarze - očistný stav mysli, může být obsažena v epilogu
Hana Procházková
, psavci, co spolu píšeme už nějaký ten pátek. Sejdeme se ve středu v Městské knihovně v Písku.Swing a autorské čtení, to by mohl být prima šrumec!
Přijďte se podívat!
Nataša Richterová
Míša Čápová
Ahoj Dano,
omlouvám se za to tykání, ale před léty, na kurzu tvůrčího psaní, jsi ho na nás aplikovala, proto jsem si drze dovolil v této tradici pokračovat. Pokud bys však nabyla dojmu, že je nevhodné, drze přejdu na vykání ;-) Proč ti píšu? Zplodil jsem knihu! Ne, neboj se, nechci žádnou protekci, ani finanční příspěvek! Jde o to, že bych ji rád vydal (klidně vlastním nákladem), ale neznám knižní prostředí a potřeboval bych najít nakladatele, který s ní nemrskne rovnou do koše a nejprve si ji přečte (a až po tom mrskne do koše :-D ). Neporadila bys mi, na koho se obrátit?
Michal Hodovský
omlouvám se za to tykání, ale před léty, na kurzu tvůrčího psaní, jsi ho na nás aplikovala, proto jsem si drze dovolil v této tradici pokračovat. Pokud bys však nabyla dojmu, že je nevhodné, drze přejdu na vykání ;-) Proč ti píšu? Zplodil jsem knihu! Ne, neboj se, nechci žádnou protekci, ani finanční příspěvek! Jde o to, že bych ji rád vydal (klidně vlastním nákladem), ale neznám knižní prostředí a potřeboval bych najít nakladatele, který s ní nemrskne rovnou do koše a nejprve si ji přečte (a až po tom mrskne do koše :-D ). Neporadila bys mi, na koho se obrátit?
Michal Hodovský
V Lehu, ve městě v indických Himalájích, jsme byli v roce 2022. To jsme ale do Indie letěli a do Lehu dojeli z Kanálu na Enfieldu. Vloni, v roce 2024, jsme do Lehu dojeli naší S Mitsubishi Přes půl Světa z domova. 19. července o téhle cestě budeme vyprávět na festiválku Z kopce.Satya a Yakeen Helusovi
Ahojky, psavci mojí milí,
kontaktovala jsem dnes Štěpánku Činátlovou, paní ředitelku písecké knihovny. Té se moc líbí, co děláme, a ráda by nás slyšela. A protože organizuje 20. srpna hudební večer, kde by chtěla mít nějaké literární pásmo, napadlo ji, jestli bychom se nechtěli účastnit této její kulturní akce. A pak v budoucnu mít i večer sami pro sebe. Měl byste někdo chuť a čas přijet? Bylo by to asi od 17 hodin.
Míša Čápová
 |
| Letní bonusová lekce 17. července 2025 |
Probírali jsme antihrdinu. Je to záporný hrdina - archetyp klíčové postavy, jejíž charakter postrádá kvality hridiny a místo toho má vlastnosti, které jsou protikladem hrdinství (např. nešikovnost, nerozhodnost, zbabělost, nepoctivost, egoismus, krutost, bezcitnost apod.) Navzdory tomu, že antihrdinové nemají pozitivní vlastnosti připisované tradičním hrdinům, liší se od padouchů tím, že jejich cíle jsou v podstatě dobře míněné, zatímco cíle padouchů jsou zlovolné nebo sobecké.
Původně dobrých a šlechetných cílů je antihrdina často ochoten dosáhnout i pomocí rozporuplných či přímo "zlých" činů, v duchu hesla Účel světí prostředky. (Zdroj: Wikipedie)
Dagmar Kokešová
První věta je jako pozvánka – musí zaujmout, navnadit.
Ateliér byl plný syté vůně růží, a když se mezi stromy v zahradě pohnul lehounký letní vánek, zavanul otevřenými dveřmi těžký pach šeříku nebo jemnější parfém růžově kvetoucího hlohu.
Dávejte pozor, co vám teďka řeknu.
Ateliér byl plný syté vůně růží, a když se mezi stromy v zahradě pohnul lehounký letní vánek, zavanul otevřenými dveřmi těžký pach šeříku nebo jemnější parfém růžově kvetoucího hlohu.
(Oscar Wilde: Obraz Doriana Graye)
Dva muži se objevili zničehonic, několik metrů od sebe v úzké, měsíčním světlem zalité uličce.
Dva muži se objevili zničehonic, několik metrů od sebe v úzké, měsíčním světlem zalité uličce.
(Joanne Rowlingová Harry Potter a relikvie smrti)
(Bohumil Hrabal: Obsluhoval jsem anglického krále)
Poslední věta je jako ozvěna – měla by doznívat, usadit, možná i znejistět.
Teprve když si prohlédli jeho prsteny, poznali, kdo to je. (Oscar Wilde: Obraz Doriana Graye)
Všechno bylo v pořádku.
Všechno bylo v pořádku.
(Joanne Rowlingová Harry Potter a relikvie smrti)
Tím ale opravdu končím.
(Bohumil Hrabal: Obsluhoval jsem anglického krále)
Vynikající autoři často věnují prvním a posledním větám tolik péče jako celým kapitolám. A čtenáři si je právě proto často pamatují.
Vynikající autoři často věnují prvním a posledním větám tolik péče jako celým kapitolám. A čtenáři si je právě proto často pamatují.
Bára Smýkalová
 |
| Literární mejdan u Martiny v Tróji 3. července 2025 |
Milá Dano,
Dovol, abych Ti poslal fotografie, co jsem udělal na večírku u Martiny. Také posílám knihu 20 Master Plots od Tobiase, o níž jsem mluvil. Autor „20 mistrovských zápletek a jak je budovat“ tvrdí, že všechny osudové zvraty lze roztřídit do dvaceti základních záplete a podrobně vysvětluje, jak kolem nich vystavět kompletní příběhy. Mou ambicí je vyzkoušet, zda budu schopen k těm dvaceti zápletkám přidat své vlastní vzpomínky...
 |
| Literární mejdan u Martiny v Tróji 3. července 2025 |
Příklad: Pán prstenů (Frodo nese prsten do Mordoru), Indiana Jones a Poslední křížová výprava.
Dobrodružství (Adventure): Hlavní hrdina se vydává na dobrodružství, podobně jako na výpravu, ale s menším důrazem na konečný cíl nebo na osobní rozvoj hrdiny. V dobrodružství je více akce pro akci samotnou.
Dobrodružství (Adventure): Hlavní hrdina se vydává na dobrodružství, podobně jako na výpravu, ale s menším důrazem na konečný cíl nebo na osobní rozvoj hrdiny. V dobrodružství je více akce pro akci samotnou.
Pronásledování (Pursuit): V této zápletce je kladen důraz na honičku, kdy jedna osoba pronásleduje druhou (a možná dochází k vícenásobným a střídavým honičkám). Pronásledovaná osoba může být často zahnána do kouta a nějakým způsobem uniknout, aby pronásledování mohlo pokračovat. V závislosti na příběhu může být pronásledovaná osoba dopadena, nebo může uniknout. Příklad: Uprchlík (The Fugitive), Mad Max: Fury Road.
Záchrana (Rescue): Při záchraně je někdo zajat a musí být osvobozen hrdinou nebo skupinou hrdinů. Mezi protagonistou, antagonistou a obětí se může vytvořit trojúhelník. Může dojít k velkému souboji mezi protagonistou a antagonistou, po kterém je oběť osvobozena.
Příklad: Zachraňte vojína Ryana, Hledá se Nemo.
Útěk (Escape): V jakémsi obrácení záchrany musí osoba uniknout, možná s malou pomocí ostatních. V tomto případě se mohou objevit prvky zajetí a nespravedlivého uvěznění. Po útěku může také následovat pronásledování.
Útěk (Escape): V jakémsi obrácení záchrany musí osoba uniknout, možná s malou pomocí ostatních. V tomto případě se mohou objevit prvky zajetí a nespravedlivého uvěznění. Po útěku může také následovat pronásledování.
Příklad: Vykoupení z věznice Shawshank, Motýlek.
Pomsta (Revenge): V zápletce pomsty usiluje ukřivděná osoba o odplatu vůči osobě nebo organizaci, která ji nebo její blízké fyzicky či emocionálně zradila nebo jim jinak ublížila. Tato zápletka spoléhá na morální rozhořčení, aby si získala sympatie publika.
Pomsta (Revenge): V zápletce pomsty usiluje ukřivděná osoba o odplatu vůči osobě nebo organizaci, která ji nebo její blízké fyzicky či emocionálně zradila nebo jim jinak ublížila. Tato zápletka spoléhá na morální rozhořčení, aby si získala sympatie publika.
Příklad: Hamlet, Kill Bill, Gladiátor.
Příklad: Sherlock Holmes, Da Vinciho kód, Sedm (Seven).
Rivalita (Rivalry): V rivalitě jsou dvě osoby nebo skupiny postaveny do role soupeřů, kteří mohou být dobrosrdeční, nebo naopak zahořklí nepřátelé. Soupeři často čelí hře s nulovým součtem, ve které může být jen jeden vítěz, například když soutěží o vzácný zdroj nebo o srdce jediné další osoby.
Rivalita (Rivalry): V rivalitě jsou dvě osoby nebo skupiny postaveny do role soupeřů, kteří mohou být dobrosrdeční, nebo naopak zahořklí nepřátelé. Soupeři často čelí hře s nulovým součtem, ve které může být jen jeden vítěz, například když soutěží o vzácný zdroj nebo o srdce jediné další osoby.
Příklad: Amadeus (Mozart vs. Salieri), Batman vs. Joker.
Outsider (Underdog): Zápletka s outsiderem je podobná rivalitě, ale jedna osoba (obvykle hrdina) má menší výhodu a normálně by se od ní očekávala prohra. Outsider obvykle vítězí díky větší houževnatosti a odhodlání (a možná s pomocí přátel).
Outsider (Underdog): Zápletka s outsiderem je podobná rivalitě, ale jedna osoba (obvykle hrdina) má menší výhodu a normálně by se od ní očekávala prohra. Outsider obvykle vítězí díky větší houževnatosti a odhodlání (a možná s pomocí přátel).
Příklad: Rocky, Billy Elliot, Příběh rytíře.
Pokušení (Temptation): V zápletce pokušení je osoba v pokušení něčím, co by ji, pokud by to přijala, nějakým způsobem ponížilo, často morálně. Její boj je tedy vnitřní, bojuje proti svým vnitřním hlasům, které jí říkají, aby podlehla.
Pokušení (Temptation): V zápletce pokušení je osoba v pokušení něčím, co by ji, pokud by to přijala, nějakým způsobem ponížilo, často morálně. Její boj je tedy vnitřní, bojuje proti svým vnitřním hlasům, které jí říkají, aby podlehla.
Proměna (Metamorphosis): V této fantastické zápletce je hlavní hrdina fyzicky proměněn, možná ve zvíře nebo v nějakou duchovní či mimozemskou podobu. Příběh pak může pokračovat tím, že se proměněná osoba snaží být osvobozena nebo použít svou novou podobu k nějakému konkrétnímu účelu. Nakonec je hrdina osvobozen, možná díky nějakému velkému činu lásky.
Příklad: Kafka – Proměna, Dr. Jekyll a pan Hyde, Moucha (The Fly).
Transformace (Transformation): Zápletka transformace vede ke změně osoby nějakým způsobem, často poháněné nečekanou okolností nebo událostí. Po neúspěších se osoba poučí a obvykle se stane něčím lepším.
Transformace (Transformation): Zápletka transformace vede ke změně osoby nějakým způsobem, často poháněné nečekanou okolností nebo událostí. Po neúspěších se osoba poučí a obvykle se stane něčím lepším.
Příklad: Kramerová vs. Kramer, Velký Gatsby, Forrest Gump.
Dospívání, zrání (Maturation): Zápletka dospívání je zvláštní formou transformace, při níž člověk dospívá. Závoje mládí se ztrácejí, jak se učí a roste. Bezcílný mladík tak nachází smysl nebo starší osoba znovu nalézá svůj cíl.
Příklad: Chyť mě, když to dokážeš, Jako zabít ptáčka (To Kill a Mockingbird).
Láska (Love): Milostný příběh je věčným vyprávěním o milencích, kteří se navzájem najdou, možná na pozadí nebezpečí a strastí. Během cesty jsou nějakým způsobem rozděleni, ale nakonec se sejdou při konečném radostném shledání.
Láska (Love): Milostný příběh je věčným vyprávěním o milencích, kteří se navzájem najdou, možná na pozadí nebezpečí a strastí. Během cesty jsou nějakým způsobem rozděleni, ale nakonec se sejdou při konečném radostném shledání.
Příklad: Pýcha a předsudek, Titanic, Notting Hill.
Zakázaná láska (Forbidden Love): Příběh zakázané lásky se odehrává, když milenci porušují nějaká společenská pravidla, například v cizoložném vztahu nebo horším. Příběh se tak může točit kolem jejich vnitřních konfliktů a dopadů toho, když ostatní odhalí jejich tajnou schůzku.
Zakázaná láska (Forbidden Love): Příběh zakázané lásky se odehrává, když milenci porušují nějaká společenská pravidla, například v cizoložném vztahu nebo horším. Příběh se tak může točit kolem jejich vnitřních konfliktů a dopadů toho, když ostatní odhalí jejich tajnou schůzku.
Příklad: Romeo a Julie, Brokeback Mountain, Anglický pacient.
Oběť (Sacrifice): V oběti jsou vyzdvihovány ušlechtilejší prvky lidského ducha, když někdo dává mnohem více, než by dala většina lidí. Osoba nemusí začínat se záměrem osobní oběti a může se tak stát neúmyslným hrdinou, čímž se zdůrazňuje hrdinská povaha volby a činu.
Oběť (Sacrifice): V oběti jsou vyzdvihovány ušlechtilejší prvky lidského ducha, když někdo dává mnohem více, než by dala většina lidí. Osoba nemusí začínat se záměrem osobní oběti a může se tak stát neúmyslným hrdinou, čímž se zdůrazňuje hrdinská povaha volby a činu.
Příklad: Kristus (biblický příběh), Harry Potter a Relikvie smrti, Titanic (Jackova smrt).
Objev, odhalení, poznání (Discovery): Zápletka objevu je silně zaměřena na postavu hrdiny, který objeví něco velkého nebo hrozného a musí proto učinit obtížnou volbu. Důležitost objevu nemusí být zpočátku zřejmá a proces odhalování může být pro příběh klíčový.
Objev, odhalení, poznání (Discovery): Zápletka objevu je silně zaměřena na postavu hrdiny, který objeví něco velkého nebo hrozného a musí proto učinit obtížnou volbu. Důležitost objevu nemusí být zpočátku zřejmá a proces odhalování může být pro příběh klíčový.
Příklad: Shutter Island, Klub rváčů, Matrix.
Zkaženost, přehnané chování, ubohá výstřednost (Wretched Excess): V příbězích o ubohé výstřednosti překračuje hlavní hrdina běžně přijímané chování, zatímco svět přihlíží, zděšen, možná si uvědomuje, že „nebýt Boží milosti, mohl jsem tak dopadnout i já“ a že slupka civilizace je skutečně tenká.
Zkaženost, přehnané chování, ubohá výstřednost (Wretched Excess): V příbězích o ubohé výstřednosti překračuje hlavní hrdina běžně přijímané chování, zatímco svět přihlíží, zděšen, možná si uvědomuje, že „nebýt Boží milosti, mohl jsem tak dopadnout i já“ a že slupka civilizace je skutečně tenká.
Příklad: Občan Kane, Scarface, Macbeth.
Vzestup (Ascension): V zápletce vzestupu začíná hlavní hrdina prakticky na dně, jako nějaký hříšník. Zápletka pak ukazuje jeho vzestup k tomu, aby se stal lepším člověkem, často v reakci na stres, který by normálního člověka porazil. Tím dosahuje zaslouženého hrdinského statusu.
Příklad: Slumdog Millionaire, Erin Brockovich, Rocky.
Pád (Descension): V protikladu ke vzestupu osoba s původně vysokým postavením klesá na dno a do morální zkaženosti, možná soucitně, protože není schopna zvládat stres, a možná se jen poddává nižším neřestem.
Příklad: Rambo: První krev, Zkrocená hora, Requiem za sen.
Zdraví a hezké léto přeje Jarda |
| Koktejl 7/2025 |
Dana
Tady je reportáž o Mexiku. Snad do konce srpna dodělám Reunion. Mam ještě rozepsané neotřelé postrehy z Japonska... a také rozkresleno a nevim, co dřív. Brzy na viděnou na zámku Loučeň. Už se těším a mávám z Horské Kvildy!
Vendula Langová
Budu verit, ze se jeste setkame:)
Dekuji za vse a pozdravuj
Iveta K.
|
| Povídková literární dílna v Horácké galerii |
Naše vybrané povídky o Štursovi z povídkové literární dílny visí ve foyer Horácké galerie u příložetosti roku Jana Štursy (15. května 1880 - 2. května 1925).Přijeďte se podívat!
Možná se nabízí i datum 2. listopadu, kdy tu budeme mít v kulturáku speciální taneční projekt ŠTURSA. Tak to promyslete!
Chceme vzdát poctu Janu Štursovi jako člověku, který měl rád život, jako významnému novoměstskému rodákovi i jako jednomu ze zakladatelů českého moderního sochařství, který svým působením na Akademii výtvarných umění v Praze ovlivnil celou řadu svých následovníků.
V Horácké galerii je výstava Po stopách Jana Štursy a lze si ve foyer přečíst i literární práce posluchačů kurzů tvůrčího psaní pod vedením Dany Emingerové, které vznikly před dvěma lety přímo na kurzu v Novém Městě na Moravě.
Věra Staňková
Dani,
Zpravodaj triskající nadšením ze všeho, co děláš, je přímo nakažlivý. Už se těším na live Kostelec. Nejen na videa a čtení o něm. Celý víkend jsem byla s vámi, i když v Brně, právě díky nim.
A jak jsi říkala, že pošleš povídky z knihy o Loučeni, budu za ně ráda, ať si připomenu atmosféru ze zámku. Mějte se moc hezky a předem díky za povídky.
Jana Bednářová
Jana Bednářová
 |
| Kniha TAJEMSTVÍ ZÁMKU LOUČEŇ VYJDE 9. ZÁŘÍ |
Ahoj Dádo,
díky za poslanou knihu TAJEMSTVÍ ZÁMKU LOUČEŇ. Čte se to skvěle, má to spád, překvapivé zvraty, krásné fotky. Spojení příběhu s verši Rilkeho a recepty je geniální. Úplně lituju, že jsem na zámku s vámi nebyla.
Já moc na historii nejsem, a když jsem někde na zámku, tak to skouknu, a po prvních pár jménech ztratím pozornost. Tohle je ale čtivý, zajímavý. Fakt se mi to moc líbí. Takhle by se měla učit historie, lépe se pamatují jména a datově se to řadí v hlavě samo. A kdo si troufne tvrdit, že se to takhle nestalo? Těžko se mi od toho odtrhává.
Zuzka Hrušková
díky za poslanou knihu TAJEMSTVÍ ZÁMKU LOUČEŇ. Čte se to skvěle, má to spád, překvapivé zvraty, krásné fotky. Spojení příběhu s verši Rilkeho a recepty je geniální. Úplně lituju, že jsem na zámku s vámi nebyla.
Já moc na historii nejsem, a když jsem někde na zámku, tak to skouknu, a po prvních pár jménech ztratím pozornost. Tohle je ale čtivý, zajímavý. Fakt se mi to moc líbí. Takhle by se měla učit historie, lépe se pamatují jména a datově se to řadí v hlavě samo. A kdo si troufne tvrdit, že se to takhle nestalo? Těžko se mi od toho odtrhává.
Zuzka Hrušková
 |
| Dana a Kateřina se poznaly v létě 2019 |
tak to je neskutečné. Já mám v knize taky svůj kousek! To jste mě tedy fakt dostali. Děkuju moc, to je krásné. Já se snad zcvoknu radostí :)
Lenka Konopásková
Dano, díky!
Ahoj Danuško, Natašo,
kniha vypadá krásně. Ani nevíte, jak mne mrzí, že 9. září nebudu moci dorazit na Loučeň, protože pořádáme třem malířům z Vysočiny výstavu v Rakousku. No, nedá se nic dělat, prosím, schovejte mi 10 výtisků, budu mít pěkné dárky na Vánoce 😊.
Díky moc!
Věra Staňková
Mně se kniha vysloveně líbí, skvělá grafika, hezké povídky. Povedlo se 👏
Objímám,
Jitka Sova
Objímám,
Jitka Sova
kniha vypadá krásně. Ani nevíte, jak mne mrzí, že 9. září nebudu moci dorazit na Loučeň, protože pořádáme třem malířům z Vysočiny výstavu v Rakousku. No, nedá se nic dělat, prosím, schovejte mi 10 výtisků, budu mít pěkné dárky na Vánoce 😊.
Díky moc!
Věra Staňková
,,Děcka",
já už se na knížku o Loučeni tak těším. To je úžasný, když se povede taková skvělá dlouholetá akce. Za mě krásné tvůrčí i osobní období. A protože znám od svého tatínka skvělé úsloví: ,,Mělo by se.", často jsem se otáčela: Kde je ten ,,Se", co to udělá? V tomto případě je ,,Se" identifikováno: je to naše Dana. Dana Emingerová. Tuším, kolik práce to pro ni obnášelo. A proto, Velký dík 💞 🍀
Jana Bednářová
 |
| Loučeňský editor Jiří Senohrábek |
Díky moc za sdílení finální verze knihy o Loučeni. Fotky, grafika, prezentace vypadají skvěle.
S napojením textu jsi si také dala záležet. Pořád nevím, zda se čtenářům bude líbit ta Majka s tím běláskem. Hlavně to jméno Majka mi přijde takové nevznešené k tomu zámku, nešlo by vymyslet jinou vznešenější formu Marie?
To propojení textů mi přijde fajn a myslím – i když jsou různorodé – příběhy žáků jsou zábavné a zajímavé, i ten Šimonův tam zapadne. Spíše se mi tam nelíbí jazykově ten poslední text Yankeena, té Ameriky a amerikanismů je tam moc a nepochopila jsem proč... Thurn-Taxisové měli větev v Bavorsku a ne Americe, ne?
Blahopřeji, odvedla jsi skvělou práci a držím palce, aby se vydařil tisk na klouzavý papír.
Moc pozdravuji a těším se někdy brzy na lekci s tebou a Tvým inspiračním potenciálem!
Vendula Langová
To propojení textů mi přijde fajn a myslím – i když jsou různorodé – příběhy žáků jsou zábavné a zajímavé, i ten Šimonův tam zapadne. Spíše se mi tam nelíbí jazykově ten poslední text Yankeena, té Ameriky a amerikanismů je tam moc a nepochopila jsem proč... Thurn-Taxisové měli větev v Bavorsku a ne Americe, ne?
Blahopřeji, odvedla jsi skvělou práci a držím palce, aby se vydařil tisk na klouzavý papír.
Moc pozdravuji a těším se někdy brzy na lekci s tebou a Tvým inspiračním potenciálem!
Vendula Langová
Ahoj, Danuško!
Je to opravdu krásná kniha! Těším se, až si ji budu moct prolistovat.
Nataša
Nataša
Ahoj Dano,
jsem se k tomu dostala až teď. S tím teda muselo být práce jak na kostele, nebo spíš na zámku
... Vizuálně je to krásný a hodně se mi líbí ten nápad s propojením Rilkeho citáty.
Úplně skvělý mi přijdou texty od Irenky, Asijin text o princeznách letuškách a bába s kosou v lese od Lumíra, ta mi přijde fakt geniální (škoda, že Lumír pauzíruje v kurzech, podle mě by si rozuměl s tím novým Zdeňkem, mají trošku podobný styl, lakonický, leč na komoru trefný).
Pak taky kvituju, že hlavní hrdinka Majka je polidštěná, dostala prostor a dá se s ní víc ztotožnit. Předtím mi to trošku přišlo, že muži byli cool a dobrodruzi (knížaty počínaje a Yakeenovým tatíkem křepčícím na londýnské diskotéce konče), zatímco ženský postavy byly buď trpitelky nebo zakyslý ... (to slovo od p...). Teď mi to přijde hezky vyrovnaný a ta Yakeenova povídka na konci (která je výborná, jen trošku z jinýho soudku) tím tolik stylově netrčí, naopak to teď dobře uzavírá.
Co jsem se bavila s Vendulou, tak mi řikala, že Majka jí evokuje tu paštiku. To já třeba takhle nemám, za mě je to jméno v pohodě. Má to nějaký hlubší význam, který mi uniká (Majka jako moderní obdoba kněžny Marie)?
Poslední věc: nebyl v nějaké předchozí verzi knihy i rozhovor s paní majitelkou, nebo si to pletu? Mně tam trošku chybí, ale to je asi moje osobní, že mi přijde strašně zajímavý, do čeho se tam pustila, plus žena dobrodružka.
Hana Hermanová
jsem se k tomu dostala až teď. S tím teda muselo být práce jak na kostele, nebo spíš na zámku
... Vizuálně je to krásný a hodně se mi líbí ten nápad s propojením Rilkeho citáty.Úplně skvělý mi přijdou texty od Irenky, Asijin text o princeznách letuškách a bába s kosou v lese od Lumíra, ta mi přijde fakt geniální (škoda, že Lumír pauzíruje v kurzech, podle mě by si rozuměl s tím novým Zdeňkem, mají trošku podobný styl, lakonický, leč na komoru trefný).
Pak taky kvituju, že hlavní hrdinka Majka je polidštěná, dostala prostor a dá se s ní víc ztotožnit. Předtím mi to trošku přišlo, že muži byli cool a dobrodruzi (knížaty počínaje a Yakeenovým tatíkem křepčícím na londýnské diskotéce konče), zatímco ženský postavy byly buď trpitelky nebo zakyslý ... (to slovo od p...). Teď mi to přijde hezky vyrovnaný a ta Yakeenova povídka na konci (která je výborná, jen trošku z jinýho soudku) tím tolik stylově netrčí, naopak to teď dobře uzavírá.
Co jsem se bavila s Vendulou, tak mi řikala, že Majka jí evokuje tu paštiku. To já třeba takhle nemám, za mě je to jméno v pohodě. Má to nějaký hlubší význam, který mi uniká (Majka jako moderní obdoba kněžny Marie)?
Poslední věc: nebyl v nějaké předchozí verzi knihy i rozhovor s paní majitelkou, nebo si to pletu? Mně tam trošku chybí, ale to je asi moje osobní, že mi přijde strašně zajímavý, do čeho se tam pustila, plus žena dobrodružka.
Hana Hermanová
 |
| 8. lekce on-line kurzu s Danou 26.6. 2025 |
Milá Dano!
Děkuji za skvělý kurs a doufám, že se zase brzy uvidím s Tebou, Šimonem, Natašou, Pepim Lustigem a prostě všemi, co přednáší na kursech tvůrčího psani. Mně dal tenhle kurs strašně moc a díky tomu mám také víc chuť psát. A to i díky tomu, že se tam sešli sami skvělí lidi i přednášející.
Všechny moc a moc zdravím a přeji všem nádherné léto, nejen počasím.
Všechny objímá
Dana Volfová
Děkuji za skvělý kurs a doufám, že se zase brzy uvidím s Tebou, Šimonem, Natašou, Pepim Lustigem a prostě všemi, co přednáší na kursech tvůrčího psani. Mně dal tenhle kurs strašně moc a díky tomu mám také víc chuť psát. A to i díky tomu, že se tam sešli sami skvělí lidi i přednášející.
Všechny moc a moc zdravím a přeji všem nádherné léto, nejen počasím.
Všechny objímá
Dana Volfová
Metoda, nazývaná také retrospektivní vyprávění, umožňuje zdůraznit osudovost a nevyhnutelnost událostí, které vedly k danému finále. Začátek příběhu je tak vlastně jakousi syntézou, shrnutím toho, co se stalo, a čtenář se postupně dozvídá o příčinách a souvislostech.
Místo chronologického vyprávění se začíná od závěrečné scény, která je divákovi nebo čtenáři nejdříve odhalena.
Postupné odhalování:
Následně se odkrývají události, které vedly k tomuto konci, a to zpětně.
Zdůraznění osudovosti:
Tato technika umocňuje pocit, že události jsou nevyhnutelné a postavy se jim nemohou vyhnout.
Napětí a zvědavost:
I když je konec znám, čtenář je zvědavý, jak k němu došlo a co se stalo v mezidobí.
Psychologický efekt:
Může to vést k hlubšímu pochopení motivací postav a důsledků jejich jednání.
Emocionální dopad:
Tato metoda dokáže silně emocionálně zasáhnout čtenáře, protože si uvědomuje nevyhnutelnost událostí.
Hlubší pochopení:
Čtenář se lépe vcítí do postav a jejich situace, protože zná konečný výsledek jejich snažení.
Originální narativ:
Je to neotřelý způsob vyprávění, který dodává příběhu hloubku a zajímavost.
Lustigova technika budování příběhu od konce je ukázkou jeho mistrovství ve vyprávění a jeho schopnosti vyvolat u čtenáře silné emoce a zamyšlení.
Postupné odhalování:
Následně se odkrývají události, které vedly k tomuto konci, a to zpětně.
Zdůraznění osudovosti:
Tato technika umocňuje pocit, že události jsou nevyhnutelné a postavy se jim nemohou vyhnout.
Napětí a zvědavost:
I když je konec znám, čtenář je zvědavý, jak k němu došlo a co se stalo v mezidobí.
Psychologický efekt:
Může to vést k hlubšímu pochopení motivací postav a důsledků jejich jednání.
Emocionální dopad:
Tato metoda dokáže silně emocionálně zasáhnout čtenáře, protože si uvědomuje nevyhnutelnost událostí.
Hlubší pochopení:
Čtenář se lépe vcítí do postav a jejich situace, protože zná konečný výsledek jejich snažení.
Originální narativ:
Je to neotřelý způsob vyprávění, který dodává příběhu hloubku a zajímavost.
Lustigova technika budování příběhu od konce je ukázkou jeho mistrovství ve vyprávění a jeho schopnosti vyvolat u čtenáře silné emoce a zamyšlení.
Dagmar Kokešová
 |
| 9. lekce kurzu s Natašou 19. 6. 2025 |
Umělci (malíři, fotografové, sochaři, skladatelé, spisovatelé...) bývají častými postavami v literárních příbězích. A často je jejich vztah k lidem a okolnímu světu nebo k sobě samému velmi komplikovaný.
Napište příběh o umělci / umělkyni (skutečném či fiktivním, z minulosti či současnosti).
Co tvoří? Čím žije? Jak svým uměním provokuje?
Nebo napište o tom, jak hlavní postavu umělecké dílo ovlivňuje, vyprovokuje, inspiruje, zničí... (toto téma se objevuje např. v románu Obraz Doriana Graye ). Vytvořte postavu a pište příběh, ne úvahu.
Nataša Richterová
Milá Dano & Co.,
Jistě sis výlet do Švýcarksa užila, ale já bych za včerejší lekci s Natašou neměnil, tak jí to šlo nás kočírovat. Přikládám svůj výtvor podle zadání domácího úkolu "v hlavní roli umělec".
Těším se na mejdanovou lekci 3. července u Martiny.
Jarda Valach
Jistě sis výlet do Švýcarksa užila, ale já bych za včerejší lekci s Natašou neměnil, tak jí to šlo nás kočírovat. Přikládám svůj výtvor podle zadání domácího úkolu "v hlavní roli umělec".
Těším se na mejdanovou lekci 3. července u Martiny.
Jarda Valach
Bodů zlomu může být v knize i více.
 |
| 7. lekce on-line 12. 6. 2025 |
1. Zvýšená intenzita emocí
Emocionální intenzita je v tomto bodě obvykle nejvyšší.
Hrdinové zažívají hlubokou krizi, pochybnosti nebo pocit zoufalství.
Čtenář musí jasně cítit vážnost situace.
Hrdina zjistí, že byl celou dobu zrazován osobou, které nejvíce důvěřoval, což ho emocionálně zlomí a donutí přehodnotit své cíle.
Příklady:
Harry Potter a Relikvie smrti (J. K. Rowlingová)
Harry je zničen, když zjistí pravdu o Snapeově lásce k jeho matce a také, že on sám musí zemřít, aby byl Voldemort poražen. Toto hluboké emocionální zjištění vytváří dramatický předěl mezi druhým a třetím dějstvím příběhu.
Film Titanic (James Cameron)
Jack a Rose stojí před zjištěním, že loď půjde ke dnu. Emoce postav jsou na vrcholu, protože je jasné, že jde o život.
2. Neodvratnost volby
Hlavní postava musí učinit rozhodnutí, které má zásadní vliv na závěr příběhu.
Volba by měla být těžká, nevyhnutelná a měla by ukazovat charakter hrdiny.
Hrdinka musí volit mezi vlastní bezpečností a záchranou někoho jiného, přičemž její rozhodnutí ovlivní celý konec románu.
Příklady:
Hunger Games: Aréna smrti (Suzanne Collinsová)
Katniss musí učinit rozhodnutí, zda otrávené bobule sníst společně s Peetou, nebo riskovat další manipulaci ze strany Kapitolu. Toto rozhodnutí spouští finální část příběhu.
Pán prstenů: Společenstvo prstenu (J. R. R. Tolkien)
Frodo se v bodě zlomu rozhodne opustit společenstvo a vydat se do Mordoru sám, protože cítí, že je to jediný způsob, jak ochránit své přátele.
Emocionální intenzita je v tomto bodě obvykle nejvyšší.
Hrdinové zažívají hlubokou krizi, pochybnosti nebo pocit zoufalství.
Čtenář musí jasně cítit vážnost situace.
Hrdina zjistí, že byl celou dobu zrazován osobou, které nejvíce důvěřoval, což ho emocionálně zlomí a donutí přehodnotit své cíle.
Příklady:
Harry Potter a Relikvie smrti (J. K. Rowlingová)
Harry je zničen, když zjistí pravdu o Snapeově lásce k jeho matce a také, že on sám musí zemřít, aby byl Voldemort poražen. Toto hluboké emocionální zjištění vytváří dramatický předěl mezi druhým a třetím dějstvím příběhu.
Film Titanic (James Cameron)
Jack a Rose stojí před zjištěním, že loď půjde ke dnu. Emoce postav jsou na vrcholu, protože je jasné, že jde o život.
2. Neodvratnost volby
Hlavní postava musí učinit rozhodnutí, které má zásadní vliv na závěr příběhu.
Volba by měla být těžká, nevyhnutelná a měla by ukazovat charakter hrdiny.
Hrdinka musí volit mezi vlastní bezpečností a záchranou někoho jiného, přičemž její rozhodnutí ovlivní celý konec románu.
Příklady:
Hunger Games: Aréna smrti (Suzanne Collinsová)
Katniss musí učinit rozhodnutí, zda otrávené bobule sníst společně s Peetou, nebo riskovat další manipulaci ze strany Kapitolu. Toto rozhodnutí spouští finální část příběhu.
Pán prstenů: Společenstvo prstenu (J. R. R. Tolkien)
Frodo se v bodě zlomu rozhodne opustit společenstvo a vydat se do Mordoru sám, protože cítí, že je to jediný způsob, jak ochránit své přátele.
3. Změna rovnováhy sil
Po bodu zlomu se výrazně mění dynamika mezi hrdiny a jejich protivníky.
Hrdina může získat nové spojence, ztratit zdroje, nebo naopak objevit skrytou sílu.
Antagonista získá převahu, což nutí protagonistu hledat zcela novou strategii a řešení.
Příklady:
Star Wars: Impérium vrací úder
Když Darth Vader odhalí Lukovi pravdu („Já jsem tvůj otec!“), rovnováha sil je radikálně změněna. Luke najednou není schopen bojovat stejně jako dřív, jeho protivník má psychologickou převahu.
Harry Potter a Ohnivý pohár (J. K. Rowlingová)
Voldemort se vrací k životu, a tím se dramaticky mění rovnováha sil mezi dobrem a zlem. Hrdina musí reagovat na novou realitu a strategii protivníka.
Po bodu zlomu se výrazně mění dynamika mezi hrdiny a jejich protivníky.
Hrdina může získat nové spojence, ztratit zdroje, nebo naopak objevit skrytou sílu.
Antagonista získá převahu, což nutí protagonistu hledat zcela novou strategii a řešení.
Příklady:
Star Wars: Impérium vrací úder
Když Darth Vader odhalí Lukovi pravdu („Já jsem tvůj otec!“), rovnováha sil je radikálně změněna. Luke najednou není schopen bojovat stejně jako dřív, jeho protivník má psychologickou převahu.
Harry Potter a Ohnivý pohár (J. K. Rowlingová)
Voldemort se vrací k životu, a tím se dramaticky mění rovnováha sil mezi dobrem a zlem. Hrdina musí reagovat na novou realitu a strategii protivníka.
Klára Dvořáková
 |
| 3. ročník Festivalu o psaní tvůrčím a marketingovém 7. června 2025 s Danou o psaní cestopisů |
Chtěla bych moc poděkovat za přednášku na festivalu, byla úžasná a pro mě velice přínosná a o kurzu určitě uvažuji, proto si velice cením slevového kódu pro účastíky semináře.
Moc děkuji za vše, co jsem se od Vás na festivalu dozvěděla.
Pravidla se mohou porušovat, pokud to funguje.
Moc děkuji za vše, co jsem se od Vás na festivalu dozvěděla.
Adéla Kašparová (učitelka)
Psát dnes cestopis znamená zvolit si téma, které není tolik profláknuté.
Představit charakter postav pomocí akce a toho, jak postava mluví - nedávat nálepky.
Text musí bavit a mít energii.
Arošt Lustig je úžasný!
Pravidla se mohou porušit, pokud vše bude fungovat.
Musíme azujmout titulkem a úvodem
Jana Charvátová
 |
| Festival o psaní tvůrčím a marketingovém 7. června 2025 |
Na stěně třináct rudých růží. Suchých. Před oknem dívka, na hlavě slamáček. Za oknem déšť. Dveře se rozletí a vejde básník. Dívka vzdychne...
Neprchejte přece! Neocitli jste se uprostřed sentimentálního románu. Jste v šesté Bé na Festivalu o psaní. Jára je básník a musí se cítit mezi osmi páry ženských očí jeko růže v trní. Jen pověsit na zeď.
Zdeňka
Nepoužívat nálepky jako nádherný, dechberoucí apod.
Do textu vkládat emoce
Každý text lze psát z různých úhlů pohledu
To, co baví mě, nemusí bavit někoho jiného
Arnošt Lustig musel být někdo jako Chandler z Přátel...
Veronika Vrzalová
Do textu vkládat emoce
Každý text lze psát z různých úhlů pohledu
To, co baví mě, nemusí bavit někoho jiného
Arnošt Lustig musel být někdo jako Chandler z Přátel...
Veronika Vrzalová
Naučila jsem se, že je důležité vložit i do cestopisu emoce a něco osobního.
Každá událost v příběhu nemá stejnou váhu, takže jako autorka musím oddělit to důležité od nedůležitého.
Cetopis nemá být jako text z wikipedie, ale musí mít šťávu.
Marcela Pechová
 |
| Festival o psaní tvůrčím a marketingovém 7. června 2025 |
Textu berou energii pasivní tvary sloves a opakování slov, naopak přímá řeč a aktivní slovesa energii dodávají.
Pak, potom a potom = lineární text je nuda, musím do vyprávění dostat emoce
Představení charakteru v akci
Do cestopisu je potřeba dát něco svého nebo vymyslet úhel pohledu, který tu ještě nebyl
Nepsat jako z Wikipedie
Miroslav StufkaČím více ze sebe do příběhu člověk dá, tím víc ho bude cítit i čtenář
Slova, která se daj vynechat, by se měla vynechat.
Cílová skupina by měla rozhodnout, že je cílová skupina.
Mnohdy stačí změnit čas, ve kterém je příběh vyprávěný, nebo úhel pohledu - vypravěče.
O tom, o čem člověk cestopis píše, by si měl předem co nejvíc zjistit.
Míša
 |
| Festival o psaní tvůrčím a marketingovém 7. června 2025 |
Abych cestopis napsala co nejlépe, neměla bych popisovat, ale ukazovat, abych vystihla pravou podstatu, atmosféru, lidskou povahu...
Přímá řeč a emoce dávají textu energii.
Energii textu naopak bere pasivní forma sloves a opakování slov.
Pravidla se mohou porušovat, pokud to funguje.Nikdy se všem netrefím do chuti, ale píšu pro ty, které téma opravdu zajímá.
Nepoužívat nálepky a zbytečné popisy (bylo to takové, makové), je lepší ukázat, jakou člověk cítí náledu, co tam konkrétně bylo
Ukázat, jak se člověk chová (usmíval se a všem otvíral dveře), nikoliv: byl milý.
Aléla Bovariová
Chyby v textu:
nepracuje s časy (přítoný je zajímavější)
nemoderní jazyk
příliš dlouhé věty, monotónnost, čtenář se ztrácí
Opakování slov je nuda a pasivní slovesa berou energii
Absence přímé řeči a emocí
Lucie
Arnošt Lustig často budoval příběh od konce. Tato metoda, nazývaná také retrospektivní vyprávění, umožňuje zdůraznit osudovost a nevyhnutelnost událostí, které vedly k danému finále. Začátek příběhu je tak vlastně jakousi syntézou, shrnutím toho, co se stalo, a čtenář se postupně dozvídá o příčinách a souvislostech.
Lustig tento postup využíval ve svých románech a povídkách, které se odehrávají v tragických a dramatických situacích. Například ve sbírce Démanty noci začíná v povídce Dítě příběh smrtí dítěte a postupně se dozvídáme, jak se k tomu tragickému konci došlo. Podobně v románu Dita Saxová se čtenář seznámí s koncem hlavní hrdinky a pak se dozvídá o jejím osudu v koncentračním táboře.
Lustigova technika budování příběhu od konce je ukázkou jeho mistrovství ve vyprávění a jeho schopnosti vyvolat u čtenáře silné emoce a zamyšlení.
Dagmar Kokešová
 |
| 8. lekce prezenčního kurzu s Natašou 5.6. 2025 |
Ve čtvrtek jsem se zúčastnila kurzu tvůrčího psaní v roli "kukačky" a chtěla bych Vám za něj velmi poděkovat. Příjemné prostředí, milá a vstřícná paní lektorka.
Jitka Šolínová
Jitka Šolínová
chtěla jsem upozornit na možná zajímavou platformu, která si klade za cíl pomáhat autorům vydávat literární díla: https://technologickainkubace.org/startupy/literary-universe/. Zároveň ještě jednou potvrzuji, že se budu na všechny těšit ve čtvrtek 3. července od 17 hodinna našem literárním letním mejdanu.
Martina Křížková
 |
| 6. on-line lekce 29. 5. 2025 s Klárou |
„Aha! Vždyť to tam bylo! Jen jsem to neviděl.“
A proč foreshadowing používat?
Zvyšuje
napětí – čtenář podvědomě cítí, že „něco visí ve vzduchu“. Vytváří
hlubší propojení mezi scénami. Dává
příběhu vnitřní logiku a působí promyšleněji. Přináší
čtenáři uspokojení, když se věci „dají do souvislostí“.
Klára Dvořáková
Na Svět knihy 2025 jsem vyrazila, protože v hale D má stánek @sutnarka a spousta studentů, které jsme s Danou učily tvůrčí psaní, zde vystavuje své diplomové, bakalářské i ročníkové práce. Takže jsem moc ráda viděla Katku a Bety na živo a s nadšením nahlédla do studentských knih a ilustrací. 
Můžu jen doporučit! Běžte se mrknou, jak báječné věci na fakultě vznikají. Ale kromě holek ze Sutnarky jsem se mohla vyfotit také s báječnou Alenou Mornštajnovou, jejíž Čas vos jsem teď doposlouchala. A samozřejmě, nakoupila jsem si nějaké radůstky 
Nataša Richterová
Ahoj Dano,
Literární dílna na Zámku v Kostelci nad Černými lesy utekla jako voda.
Zámek s pokladem! To byl v dětství můj sen, prolézt celý zámek nebo hrad, objevit tajnou místnost.
„Jedu do kosteleckého zámku na literární dílnu. Na čtyři dny,“ hlásím nadšeně doma.
Během víkendu v Kostelci nad Černými lesy jsme procestovali zámeckou renesanci a baroko. Poznali rod Smiřických, Budilovu vilu od architekta Fragnera, kostelík Jana Křtitele, malíře a sochaře Zdeňka Hůlu, pivovar a kavárnu Modré dveře
Miluji naše literární výlety za hranice všedních dní. Nejvíce proto, že začínají ve všední dny a v námi okupovaných destinacích je tím pádem bohorovný klid.
Jako vysloužilý otec a pouze dědeček teoretik oceňuji zejména to, že nikde neřvou otravný parchanti, jinako budoucnost tohoto národa.
Přijíždíme na zámek. 
Po příchodu na toalety zjišťuji, že tyto jsou společné. Náhlý tlak v břiše mi napovídá, že budu nucen splnit miláčkovo přání a neobejde se to pouze vestoje. Ovšem po několika dietních chybách a ochutnávce spodně kvašeného piva z místního pivovaru, se mi děje v břiše něco jako ve sklepení Jičínského zámku po rozsvícení svíčky Eliškou Kateřinou. 
Popis situaceMonika Jurášová
Rady jsou neocenitelné. Škoda, že jsem to neobjevila dříve.
Děkuji za tyto hodiny tvůrčího psaní. Byly to skvělé oddechovky a získala jsem novou motivaci k psaní příběhů. To bylo něco, co mi dlouho chybělo, a díky Vaším radám a uvolněnému přístupu jsem získala nové odhodlání.
Takže ještě jednou, děkuji.
Tereza Selingerová.
Myslím, že jsem se naučila klíčové věci o tom, jak psát logický a zajímavý text – různé styly a možnosti vyprávění příběhu, jak důležité jsou první a poslední věty, že dialog příběh zrychluje, že se dají využít vzpomínky ve formě vůní a pocitů, že každý příběh by měl mít název, a že je možné začít psát od konce.
Ahoj,
Ahoj Dano a Petře,
zdravím vás i všechny v kurzu. Už se těším, až dokončím disertační práci a budu se zase moct přidat. Ale proč píšu.
Můj cestopis Boj o holý život, orgie i setkání se žralokem úspěšně prošel financováním a já právě teď jsem napsal text, komu knihu věnuji:
Milá Dano,
jaká náhoda. Reaguji na Zpravodaj, kde se píše o dubnové zámecké dílně. V Kostelci nad Černými lesy jsem jako doma. Už jako pětiletá jsem sem na malém kole z blízké vesnice drandila s tátou na zmrzlinu. Tehdy nevěřil, že ujedu pět kilometrů. Byla jsem na sebe pyšná. Nebo později jsme sem ke známým jeli pod zámek česat rybíz. To naopak byla pěkná otrava.
Dado, ještě jednou moc a moc dekuji za dalsi bozi vikend. Jsem toho plna.
Tesím se na priste. Pracuju na tom literárním víkendu na zámku v Kostelci, přesunuji plany, co uz mame.
Take jsem mela napsat, co jsem si odnesla z predchozi lekce.
1. Ze mam posilat ukoly emailem.
2. I kdyz samozrejme nevim, zda jsem to spravne udelala, naucila jsem se o literarni esenci.
3. Ze ctenych prispevku jsem pochopila, ze urcita strucnost a spise hloubka je pro me dulezitejsi nez mnoho slov na povrchu.
4. Ze je dulezite poslechnout si nazory ostatnich, ale ze umeni a tvorivost jsou take o urcite unikatnosti a schopnosti byt svuj.
5. Ze me to opravdu bavi a jsem rada, ze jsem se psanim a s kurzy zacala.
Velice mě hodiny s Vámi bavily a jsem rád že jsem mohl více prozkoumat svět psaní.
Co jsem se naučila:
najdôležitejší je názov
názov by nemal byť dlhý
názov by mal byť ľahko zapamätateľný
signifikancia prvej a poslednej vety
nemali by sme nechávať čitateľa s otvoreným koncom
Lota Šimončič
Název díla by neměl být moc dlouhý (ale jsou výjimky), měl by být úderný, zapamatovatelný
První věty a poslední věty jsou hella důležité
Poslední věty by v čtenáři měly vyvolat pocit, že chce dál číst, nebo pachuť nebo něco podobného
Můžeme budovat příběh i tím, že ho začneme psát od poslední věty (resp. první napíšeme poslední větu a pak doplňujeme příběh)
naučit se shrnout děj v pár větách
Tereza Salingerová
Ahoj Dano,
Katka Pospíšilová nás svolala už podruhé. Letos přijeli z Prahy Nataša Richterová a Marek Bucko, brněnskou sekci reprezentovaly Jana Bednářová a Zdena Součková. Diváky nechali nahlédnout pod pokličku psaní a vybrali kromě povídek také některá literární cvičení. Například, jak postavě, která je v průšvihu, situaci ještě víc zkomplikovat. Nebo oblíbené erotické esence. Atmosféra byla zase srdečná, publikum pozorné a reakce bezprostřední. A právě to je pro psavce největší odměna – živý čtenář z masa a kostí, který reaguje. Děkujeme knihovně za přijetí a Katce za organizaci.
Zápletka je dobrá, ale někdo říká, že v příběhu být nemusí
porušování pravidel je ok, když to funguje
psát názvy je důležitý
střídání krátkých a dlouhých vět funguje
Tereza Salingerová
Ahoj Kláro a Dano,munile to bylo super.
Cítím se v tom asi 100x lépe než v jakémkoliv civilním zaměstnání před tím, trochu paradox.
Posílám úkol - bajku.
Ahoj Dádo,
tak ještě za tepla....:)))) Tenhle víkend je snad ještě lepší než ten minulý.
Děkuji moc za super kurz:
Příběh by měl mít začátek, prostředek a konec a pořád se zároveň opakuje: dialog, popis, akce
Naučila jsem se, že moji spolužáci budou laskaví a milí, i když můj text nebude dosahovat nebeských výšin.
Že existuje ještě něco menšího než povídka, a to je mikropovídka.
Že méně je více, i když s tímto moudrem jsem již roky srozuměna. Čili šlo jen o upamatování.
Že je to přesně jak říkám svým studentům - nejdříve etudy, pak mistrovské kousky.
Že i v těch etudách si nejen mohu, ale měla bych hledat svůj osobitý styl či téma.
Pět věcí, které jsem si zapamatoval z lekce s Pepi Lustigem:
1. Sbírka odchycených citátů:
Musel zbytstřit jen tehdy, když slyšel, že moto vypnul, to pak začínal sestup bomby a mohlo to bouchnout blízko. Naproti tomu u V2 vše začalo výbuchem. Když se člověk otřepal, zjistil, že výbuch přežil, mohl se jít podívat, co se stalo a kde. Podobně je to s výstavbou příběhů: některé zápletku pomalu budují a jiné začnou přímo akcí...
5. Film i tragedie potřebují příběh - zajímají se o konání, dění, činy spíš než o dialogy. "Drama" má v řečtině ve slovním základu děj a dělat. Mimochodem, slovo "tragedie" znamená "zpěv kozlů" - "tragos" = kozel, "oide" = zpěv. (? Že by to byla narážka na úpění obětovaných zvířat, rituální oběti pro usmíření bohů - už proto, že v mnoha tragediích se řeší přestoupení nějakého božského příkazu, obvykle nutného přestoupení v důsledku existence protichůdných přikázání... A toto přestoupení lze odčinit pouze nějakou obětí.)
- popisy se střídají s vnitřními monology autora
( pocity ), rychlé skoky z popisu k vlastním reakcím autora na popis
- přímá řeč ( = dialogy s průvodcem ) oživí a přinese nové informace
- vtip a lehkost vznikají, když se autor snaží to zažité/cestovní realitu trochu "romantizovat"
- co mĕ jako čtenáře zajímá: reakce autora na diskrepanci mezi vysnĕným a mezi pozorovaným
Sabina Prisender
25. 3. 2025: une soirée exceptionnelle! Renata Libal a échangé avec Serge Borenstein, Mojmir Hampl & Constantin Kinský sur l’âme tchèque.
Hosty byli významní ekonomové, finanční odborníci a developeři, kteří mají k Česku hezký vztah, buď se zde narodili nebo zde žijí.
Nejvíce jsem byla zvědavá, na potomka starého českého rodu Kinských, na Constantina, který je vlastníkem zámku ve Žďáru nad Sázavou a střídavě bydlí ve Francii a zde. Mimo renovace zámku, dělá i finančního poradce. Jeho přesvědčení je, že zámek má sloužit lidem, a proto jej skoro celý zpřístupnil veřejnosti. O Češích říká, že mají světu co nabídnout, ovšem musí se naučit zvítězit nad strachem.
Dalším diskutujícím byl český ekonom Mojmír Hampl, autor mnoha publikací z ekonomické oblasti, předseda Národní rozpočtové rady. Také on nás potěšil, že Češi jsou schopní lidé a přístupni novým věcem.
Belgičan Serge Borenstein je developer, který se usadil v Česku, zatím se do Belgie vrátit nechce. Praha s mu moc líbí, hlavně že se nedemolují staré domy, ale pokud to jde, tak jen rekonstruují a tím se zachovává původní architektura. Založil developerskou společnost Karlín Group s cílem proměnit chátrající část Prahy v moderní a prosperující oblast. Podobný záměr má nyní s Holešovicemi. Dle něj jsou naši lidé šikovní, překážkou v práci je ale administrativa a úřady.
Milá Dano, vážení přátelé psavci!
Dovoluji si pozvat Vás k poslechu Českého rozhlasu Olomouc v sobotu 12. dubna v 18:04. V tomto čase se vysílá pravidelný cyklus Setkání s literaturou. V premiéře zazní mé tři anekdotické povídky: Pan Bouda nakupuje. Pokud nestihnete premiéru v éteru, tento díl pořadu bude ještě celý týden k dispozici v archivu.
Také finišuji s předěláním Prodlouženého víkendu. Snažím se odstranit co nejvíce vašich důvodných připomínek, snad k lepšímu. Hned, jak budu mít hotovo, dílko znovu pošlu Kláře.
Ahoj Dano,
v rámci dubnového zámeckého kurzu v Kostelci nad Čerými lesy byste se mohli podívat a možná se i psát o bývalé sanatorce v Kostelci (plicní sanatorium, potom snad lázně pro "ruské osvoboditele"). Má opravdu zajímavou historii a současnost, která asi brzy "pomine". Nedávno byla zbouraná další budova...
Tvůrčí psaní pod vedením Dany Emingerové je vždycky velká jízda!
Účastníci si vyzkouší psaní krátkých textů na zadané téma, psaní dialogů nebo třeba popis.
Psaní není nuda!
Co jsem se naučila:
Nejdůležitější pro polapení čtenáře je titulek a perex.
Není nutné dodržovat časovou posloupnost.
Úhel pohledu ICH – ER – DU
Nataša Richterová
Co mi dala minulá lekce tvůrčího psaní s Pepi Lustigem:
Pochopila jsem snad začátek Aristotelovy Poetiky
Čím se liší drama od povídky, románu a dalších literárních útvarů
Dověděla jsem se o některých zvláštnostech filmové řeči
Poznala jsem skvělého Pepiho a dověděla se mnoho nového o Arnoštu Lustigovi
Dobrý den, Dano a Šimone,
hodina s Pepi Lustigem se mi moc líbila, a ráda bych se zúčastnila pokračování, nějaky námět snad ještě dotvořim. Zdravím a těším se zase na příští lekci za týden.
Dana Volfova
Je mi jedno, jestli bude další hodina s Pepim. Osobně mě víc baví hodina s Danou či s Natašou, ale přizpůsobím se ostatním. Pokud bude nějaká další hodina kurzu s ním, tak za mě OK.
Jitka Zahradníková
Co jsem se naučila:
1) Kontext je důležitý. Každá kapitola z románu nemusí zafungovat jako samostatná povídka.
2) Kde se text špatně čte, je pravděpodobně i problém....
3) Postavy v detektivce, by se měly v textu objevit co nejdříve
4) Vtáhnout čtenáře do děje, udržet pozornost, děj před očima jako film
5) Mezní situace způsobují mnoho zázraků. Z knihy😊
Lenka Holcová
Naučili jsme se popisovat objekty atd.
Dana Volfová
Co mi dal můj první kurz psaní:
1) Že vytvářím svět (sen) pro čtenáře, na až tak pro sebe, musí to být srozumitelné hlavně pro ně.
2) Zde však mám dilema v tom, jak dalece pak bude takový text autentický. Pokud bude vše vysvětlující všem. Hlavně se to týkalo „Pražského povstání pracujícího lidu", takto se to před Revolucí nazývalo, mělo to tu konotaci, že povstali lidé z ČKD např. ale tzv. buržuazie seděla doba (v lepším případě), v horším se jednalo přímo o kolaboranty:), tak to bylo jednoduché.
Mám např. vydání Švejka z r. 52, dialogy jsou tam vedeny často v němčině, nikdo nic nevysvětluje. Nikdo nevysvětluje co to byla např. „marškumpačka" atd.
3) Musí to plynout, člověk si to musí sám vyprávět, dýchat u toho. Musí to být jako výdech a nádech.
4) Postavy, předměty, které se objeví musí být použity, jinak tam nepatří.
Zdeněk Hejda
Doporučení, jak se pustit do psaní detektivek:
1. Promyšlený základ příběhu
Vytvoření záhady: Základem detektivky je zajímavá záhada nebo zločin. Měli bychom začít s otázkou „Co se stalo?“ a „Proč to čtenáře bude zajímat?“
Důkladná příprava: Předem si rozpracujte motiv, způsob provedení zločinu, důkazy a závěr. To pomáhá udržet příběh konzistentní.
2. Silné postavy
Detektiv: Může být profesionální, amatér, nebo někdo mezi tím. Klíčem je jeho osobitost, slabosti a dovednosti.
Pachatel: Jeho motivace by měla být uvěřitelná a důmyslně skrytá, dokud to příběh neodhalí.
Vedlejší postavy: Podezřelí a svědci by měli mít své příběhy, aby odvedli pozornost čtenáře od skutečného pachatele.
3. Práce s vodítky a falešnými stopami
Vodítka: Měla by být spravedlivá, aby čtenář mohl odhalit pravdu, ale také dobře skrytá nebo zamaskovaná v textu.
Falešné stopy: Ty čtenáře zavedou na nesprávnou cestu, ale nesmí působit uměle nebo nelogicky.
4. Napětí a struktura
Postupné odhalování: Informace by měly být dávkovány tak, aby udržely čtenáře v napětí až do závěru.
Obraty a zvraty: Detektivky potřebují momenty překvapení, které změní pohled na dění.
Konec: Měl by být uspokojivý, logický a překvapivý, ale ne příliš „z ničeho nic“.
5. Reálnost a výzkum
Detaily: Ať už jde o forenzní vědu, policejní postupy nebo lokace, důraz na detail dává příběhu věrohodnost.
Inspirace skutečností: Inspirujte se reálnými případy nebo prostředím, která znáte.
6. Psaní jako hra s čtenářem
Detektivka je interaktivní – čtenář se snaží rozluštit záhadu spolu s postavami. Myslete proto na čtenářovu perspektivu a co by v dané chvíli mohl hádat.
Napětí je klíčovým prvkem dobré detektivky, protože udržuje čtenáře v očekávání a nutí ho obracet stránky dál. Několik osvědčených způsobů, jak ho v příběhu budovat:
1. Práce s informacemi: Kdo co ví a kdy?
Zatajování klíčových detailů: Čtenář nemusí vědět všechno hned, ale měl by dostat dostatek vodítek, aby mohl spekulovat.
Postupné odhalování: Předkládejte informace po kouscích, aby se čtenář cítil jako detektiv.
Neúplné výpovědi a tajemství postav: Ne všechny postavy říkají pravdu, některé něco skrývají (i když nejsou pachatelé).
2. Falešné stopy a nečekané obraty
Podezřelí, kteří se zdají vinni, ale nejsou: Hra na schovávanou mezi detektivem a čtenářem.
Zvraty, které zpochybní předchozí informace: Např. svědek lhal, alibi bylo falešné, vrah je někdo, koho jsme přehlíželi.
Situace, kdy čtenář „ví více“ než detektiv: To může vytvářet dramatické napětí – víme, že se blíží nebezpečí, ale detektiv o tom netuší.
3. Časový tlak a nebezpečí (používali jsme časový zámek)
Hrozba dalšího zločinu: Pokud není pachatel chycen, může udeřit znovu.
Detektiv je v ohrožení: Některé postavy nechtějí, aby pravda vyšla najevo.
Závod s časem: Např. důležitý svědek může zmizet, důkaz být zničen.
4. Atmosféra a styl psaní
Popis prostředí, který evokuje napětí: Temné uličky, podivné ticho, bouře za oknem – prostředí může podporovat atmosféru nejistoty.
Krátké věty v akčních nebo napínavých scénách: Rychlý rytmus pomáhá dynamice.
Nezodpovězené otázky: Udržujte čtenáře ve střehu tím, že vždy něco zůstane nevyřešené nebo se vynořují nové a nové otázky.
5. Psychologie postav
Nejspolehlivější postava může být ta nejvíce podezřelá.
Morální dilemata: Například detektiv se musí rozhodnout, zda porušit pravidla, aby získal důkaz.
Vnitřní konflikt hrdiny: Jeho osobní pochybnosti, minulost nebo temné tajemství mohou přidat další vrstvu napětí.
Klára Dvořáková
Milá Dano,
z první lekce psaní jsem si odnesla toto:
Ahoj Dádo,
posílám všechna tři dnešní dílka. Byl to naprosto famózní den, moc jsem si kurz užila.
Ještě jednou děkuji za úžasný víkend, který jsem mohla díky tobě strávit v úplně jiném světě. To bude zítra těžký návrat do pracovní reality...
Zuzka Hrušková
Rozdíl mezi popisem statickým a dynamickým
Přímá řeč oživuje text
Technika očí, které se dívají (při popisu)
Oživení popisu pomocí přirovnání, metafor, oxymóronu – šetřit s nimi však
Nadpis hraje důležitou roli v dokreslení textu
Vyzkoušela jsem si hravou formou práci s tématy, která by mě nenapadla. Je to vlastně zábava zkoušet různé literární styly.
Třetím rokem na Sutnarce.
Společně s Danou Emingerovou učíme tvůrčí psaní studenty Grafického designu a ilustrace. Po první lekci máme krásné zpětné vazby:
✅ “Na prvním semináři jsem se naučila, že nemusím psát nudné texty jako na střední škole, můžu trochu přehánět, protože literární pravda není realita. Psaní je zábava.”
✅ “Ve škole se celý život učíme psát úplně strašně.”
✅ “Literární cihly staví katedrálu.”
✅”Baví mě kolektivní výuka. Učíme se, jak zaujmout čtenáře a uplatnit pravidla.”
Zaujmout první větou.
Milí psavci,
děkujeme za účast v uplynulém kurzu! A samozřejmě za báječné příběhy, které jsou čím dál tím lepší a lepší, a které nás naplňují radostí a hrdostí. Moc si vašeho času a nasazení vážíme!
Prosím, pošlete vše dosud neposlané. A také napište pár vět o tom, co vám kurs dal či vzal, co vás těší případně i to, co vám vadí. Jen tak se i my jako lektorky můžeme zlepšovat.
Děkujeme!
Budeme se na vás poslední únorový čtvrtek 27. 2. moc těšit! Jako úkol na první hodinu si připravte příběh, jehož motto zní: „Nejděsivější vzpomínky jsou ty, které si člověk nepamatuje, protože je nějakého důvodu vytěsnil.“ Jako superpokročilí můžete napsat, jak je uvedeno na stránkách, i příběh do knihy o totalitě, kterou bychom rádi letos vydali.
Dani,
diky za moznost se podivat do Tveho kurzu. Jana Hana cetla povídku o Neapoli, ktera se mi moc libila. Umi hezky popsat misto i situaci, clovek je schopen si to dobře představit. Vyvazenost textu a prime reci mi prisly taky fajn.
Klára Dvořáková
 |
| 7. lekce prezenčního kurzu s Dannou 22. května 2025 |
Rozdíl mezi povídkou a příběhem: není vždy úplně ostrý, ale dá se hezky vysvětlit: každá povídka obsahuje příběh, ale ne každý příběh je povídka.
Příběh je cokoliv, co má děj. Nemusí mít literární formu, může být vyprávěn ústně, ve filmu, na sociálních sítích… Může jít o krátké vyprávění, životní historku, třeba i anekdotu nebo zážitek z dovolené.
Povídka je psaná kratší forma beletrie. Má určitou strukturu, často spěje k pointě nebo překvapivému závěru. Je kratší než novela nebo román, ale je „hotová“, ucelená, kompozičně promyšlená. I román či novela mají svůj hlavní příběh. Ale i epizody, tedy další, vedlejší příběhy.
Povídka je psaná kratší forma beletrie. Má určitou strukturu, často spěje k pointě nebo překvapivému závěru. Je kratší než novela nebo román, ale je „hotová“, ucelená, kompozičně promyšlená. I román či novela mají svůj hlavní příběh. Ale i epizody, tedy další, vedlejší příběhy.
Dagmar Kokešová
Můžu jen doporučit! Běžte se mrknou, jak báječné věci na fakultě vznikají. Ale kromě holek ze Sutnarky jsem se mohla vyfotit také s báječnou Alenou Mornštajnovou, jejíž Čas vos jsem teď doposlouchala. A samozřejmě, nakoupila jsem si nějaké radůstky Nataša Richterová
Ahoj Dano,
díky za zpětnou vazbu na mou povídku CO JSEM NEMĚLA VIDĚT. Děkuju. Vážím si toho. Moc si mě povzbudila.
Eva Přibylová 😀
 |
| 6. lekce dlouhodobého kurzu s Danou a Natašou 15.5.2022 |
Síla literárních příběhů spočívá v živých detailech, které čtenáře vtáhnou přímo do děje. Díky nim situace působí opravdově a scény získávají na přesvědčivosti. Právě drobný detail dokáže probudit naši představivost – stačí pár vět a už nevidíme písmena na papíře, ale rozvrzanou židli v zapadlém hostinci, dítě běžící bosky po prašné cestě nebo šumící les zalitý ranním sluncem.
A tak čteme – a přitom pracuje naše fantazie.
Krásná literatura není jen prostředkem k odpočinku a zábavě – pomáhá nám lépe chápat, čemu věříme, podporuje v nás to dobré a vede nás k uvědomění si vlastních omylů. Silné příběhy oslovují nejen naši mysl, ale i srdce. Na výjevy, zvuky a vůně, které nám text předkládá, reagujeme, jako by byly skutečné. V duchu slyšíme tiché kroky za zavřenými dveřmi, prožíváme napětí z rozhodnutí, která musí hrdinové učinit, máme radost z jejich vítězství a je nám smutno, když ztroskotají. Učíme se z jejich příběhů stejně jako ze skutečných událostí.
Dagmar Kokešová
 |
| 5. lekce on-line kurzu s Klárou 15. 5. 2025 |
díky za milý komentář k mé PLATONICKÉ LÁSCE.
Frajeřím před manželkou, že mě chválí doopravdická spisovatelka👍😊😋
Frajeřím před manželkou, že mě chválí doopravdická spisovatelka👍😊😋
Zdeněk Hejda
Ahoj Dano,
díky moc za fotky ze zámecké literární dílny a vůbec i za to, že tato setkání organizuješ. Myslím, že právě v Kostelci, při hledání pokladu, jsme si všichni uvědomili, že náš poklad jsi ty, a tak už nic jiného nehledáme :-D. Aspoň já to tak vnímám a těším se na každé další setkání. To jsou pro mě malé poklady, které tak ráda nacházím. Takže jen houšť a větší kapky :-).
Zdena Součková
díky moc za fotky ze zámecké literární dílny a vůbec i za to, že tato setkání organizuješ. Myslím, že právě v Kostelci, při hledání pokladu, jsme si všichni uvědomili, že náš poklad jsi ty, a tak už nic jiného nehledáme :-D. Aspoň já to tak vnímám a těším se na každé další setkání. To jsou pro mě malé poklady, které tak ráda nacházím. Takže jen houšť a větší kapky :-).
Zdena Součková
 |
| Literární dílna v Kostelci nad Černými lesy 24.-27. dubna 2025 |
Kostelec nad Černými lesy má zámek, vily a kouzlo intru.
Mimo jiné se smím se víc než víkend vracet do osmdesátkového pokojíčku, ke svým nácti.
Ale i sedat pod lomené oblouky, kde dávno ržáli koně, abych i já tam mohl ržát a lomit rukama v povídce, která mě bavila, jak už dávno ne.
Objevovat, že funkce touhy je zapalovat oheň v srdcích které opraví vilu jenž ji oslavuje. Ale ten hořící chlápek chudák není.
Ani ten umělec, co strhaly ho múzy. Drtí mně ruku, v té svojí. Ta jeho umí tesat kámen.
Ta moje mi za tmy podává do pusy kousky srnky. Uhlazená divočina. Bratři lovci kolem ohně v chromu.
V sálu pro rytíře dnes lovím slova odpuštění, pochopení a naděje. Pro Elišku a pro nás pro všechny.
Je život ten poklad, co hledáme?
Ale i sedat pod lomené oblouky, kde dávno ržáli koně, abych i já tam mohl ržát a lomit rukama v povídce, která mě bavila, jak už dávno ne.
Objevovat, že funkce touhy je zapalovat oheň v srdcích které opraví vilu jenž ji oslavuje. Ale ten hořící chlápek chudák není.
Ani ten umělec, co strhaly ho múzy. Drtí mně ruku, v té svojí. Ta jeho umí tesat kámen.
Ta moje mi za tmy podává do pusy kousky srnky. Uhlazená divočina. Bratři lovci kolem ohně v chromu.
V sálu pro rytíře dnes lovím slova odpuštění, pochopení a naděje. Pro Elišku a pro nás pro všechny.
Je život ten poklad, co hledáme?
Yakeen
Prodloužený víkend v zámeckých komnatách i nádvořích, renesance i baroko, rody Smiřických i Lichtenštejnů, Budilova vila a funkcionalismus, výtvarné umění i sladké posezení v cukrárně, pivovar i kostel. Ale hlavně parta nadšenců do psaní a báječné příběhy!
Ještě jsme v Kostelci a okolí zdaleka vše neprozkoumali. To znamená, že se tam asi budeme muset vrátit 😉.
Nataša Richterová
Ohlížím se za čtyřmi nádherně strávenými dny na zámku v Kostelci nad Černými lesy.
Jako vždy byla i tahle psace-tvůrčí dílna velmi inspirativní a plná senzační tvůrčí energie. Dostali jsme možnost objevit novou šlechtickou rodinu, jejíž tajemství, pletky a skandály můžeme do detailů rozebírat, a samozřejmě si občas taky něco dovymyslet. To abychom čtenářům odkryli nové možnosti a úhly pohledu na historii.
Spisovatelé mají moc přetvořit slova na papíře v příběh, který vám při čtení doslova ožívá před očima. Je to magie, kterou si spousta lidí neuvědomuje, dokud jim někdo neotevře oči a oni konečně pochopí. Ostatní účastníky kurzů už beru jako druhou rodinu. Tu literární. Tvůrčí. Všepřijímající. Tu, která mi pomáhá chápat už tolik let. Díky za to.
Jasmin Carmel
Jasmin Carmel
A ani by v ní nemusel být ten poklad, stačí jenom to napínavé hledání. A toho jsem se tady skutečně dočkala.
Většina známých tváří, radostně se vítáme a objímáme. S těmi neznámými se rychle seznámíme při zahajovacím sezení. A kdyby jenom seznámení s neznámými, seznámili jsme se i s rodinou Smiřických.
No seznámili, někteří mají jasno, někteří ještě trošku tápou, ale já se utápím ve jménech, historických souvislostech a neomluvitelné neznalosti dějin obecně.
Prohlídka zámku můj chaos ještě dovršila. Pan průvodce chrlí neuvěřitelné množství informací, kolegové kladou zasvěcené dotazy. Já se snažím zapamatovat si aspoň základní informace. Marně. Navíc pořád prší.
Druhý den úleva, azuro a výlet do Jevan. Malý kostelík s hřbitovem Aldašín uprostřed lesa uklidní moje zjitřené nitro.
A prohlídka Budilovy letní vily v Kostelci opět zaplnila moje nitro nadšením. Fakt existujou lidi, kteří investují vlastní peníze do mizejících hodnot, a snaží se je vzkřísit k životu. A ne pro svůj vlastní prospěch, ale pro časy budoucí.
Kostelík s výstavou kamenných soch, a drnkání na struny v kostelní věži. Neuvěřitelné a fascinující. Naplněna euforií usedám k počítači a najednou i rodina Smiřických začíná být vlídně srozumitelná, historické souvislosti se úhledně seřazují. Zázrak, rodí se další úžasná kniha povídek. Vtipné, smutné i historicky pravdivé.
Grilování srnčího masa na nádvoří hradu kazil jen studený vítr, ale delikátní chuť srnčích medailonků už si budu pamatovat navždy. Noční návštěva zámecké kaple, osvícená jen několika mobily. Je přímo mystická. Neplánovaný koncert Dany a Satye, zpěv á capella krátce před půlnocí uzavírají nádherný den.
A že jsme všichni opět na společné vlně, dokazuje nejlépe to, že všichni, nezávisle na sobě docházíme k závěru, že největší poklady nejsou ty zlaté.
Zdena Součková
Většina známých tváří, radostně se vítáme a objímáme. S těmi neznámými se rychle seznámíme při zahajovacím sezení. A kdyby jenom seznámení s neznámými, seznámili jsme se i s rodinou Smiřických.
No seznámili, někteří mají jasno, někteří ještě trošku tápou, ale já se utápím ve jménech, historických souvislostech a neomluvitelné neznalosti dějin obecně.
Prohlídka zámku můj chaos ještě dovršila. Pan průvodce chrlí neuvěřitelné množství informací, kolegové kladou zasvěcené dotazy. Já se snažím zapamatovat si aspoň základní informace. Marně. Navíc pořád prší.
Druhý den úleva, azuro a výlet do Jevan. Malý kostelík s hřbitovem Aldašín uprostřed lesa uklidní moje zjitřené nitro.
A prohlídka Budilovy letní vily v Kostelci opět zaplnila moje nitro nadšením. Fakt existujou lidi, kteří investují vlastní peníze do mizejících hodnot, a snaží se je vzkřísit k životu. A ne pro svůj vlastní prospěch, ale pro časy budoucí.
Kostelík s výstavou kamenných soch, a drnkání na struny v kostelní věži. Neuvěřitelné a fascinující. Naplněna euforií usedám k počítači a najednou i rodina Smiřických začíná být vlídně srozumitelná, historické souvislosti se úhledně seřazují. Zázrak, rodí se další úžasná kniha povídek. Vtipné, smutné i historicky pravdivé.
Grilování srnčího masa na nádvoří hradu kazil jen studený vítr, ale delikátní chuť srnčích medailonků už si budu pamatovat navždy. Noční návštěva zámecké kaple, osvícená jen několika mobily. Je přímo mystická. Neplánovaný koncert Dany a Satye, zpěv á capella krátce před půlnocí uzavírají nádherný den.
A že jsme všichni opět na společné vlně, dokazuje nejlépe to, že všichni, nezávisle na sobě docházíme k závěru, že největší poklady nejsou ty zlaté.
Zdena Součková
Zase po téměř dvou letech v obavách, jestli vůbec něco napíšu, jsem se připojila k matadorům tvůrčího psaní. Kam nás Dana vzala tentokrát ? Na zámek v Kostelci nad Černými lesy, asi 35 km východně od Prahy.
Jezdím sem a do blízkého okolí od dětství. Jak to ale obyčejně bývá, neznáme to, co máme přímo pod nosem. Podobně jako jsme psali o Thurn Taxisech v Loučni, bereme si do pera poslední členy rodu Smiřických. Ti tu panovali do počátku sedmnáctého století. Když píšete v sále Smiřických pod malovanými barokními klenbami, nápady se jen hrnou. Někdy s mysteriózní zápletkou, někdy i přímo se zločinem s přesahem do současnosti. Danino pozvání přijal autor detektivek, p. Jaroslav Kopic, který nám pět opěrných bodů tohoto literárního žánru prozradil. Také průvodce p. Mrázek nás při prohlídce nakazil svou nadšeností.
V sobotu jsme si okysličily mozkové závity v nedalekém lese, cestou k Aldašínskému kostelíku a místnímu hřbitovu. A to by nebyla Dana, aby neměla všude známé. Její kamarád, Vojtěch Písařík, nám umožnil rozšířit si obzory a setkat se s inspirujícími lidmi.
V sobotu jsme si okysličily mozkové závity v nedalekém lese, cestou k Aldašínskému kostelíku a místnímu hřbitovu. A to by nebyla Dana, aby neměla všude známé. Její kamarád, Vojtěch Písařík, nám umožnil rozšířit si obzory a setkat se s inspirujícími lidmi.
Místní Jan Novák nosí sice obyčejné jméno, ale říci o něm, že je neobyčejný je slabé slovo. Když nám popisoval, jak v Kostelci koupil funkcionalistickou Budilovu vilu, člověk jen žasne nad odvahou, bláznovstvím a nad nadšením. Tenhle v dobrém slova smyslu blázen má na minimálně další dekádu vystaráno. Chce vilu opravit v duchu třicátých let. Zpřístupňuje ji už nyní. Tak se sem vydejte, nejlépe Vy, filantropové a nějaký ten miliónek mu pošlete.
Potom pod velením Danina kamaráda fotografa Vojty Písaříka jsme zamířili obdivovat sochařskou expozici místního umělce Zdeňka Hůly. Umístil ji v kostele sv. Jana Křtitele. Ten ho ještě s dalšími nadšenci pomohl koncem 80. let probudit k životu.
Myslíte si, že se to nedá stihnout ve třech dnech ? To není všechno. Kdo se může pochlubit, že mohl grilovat srnčí hřbety na zámeckém nádvoří. Povídali jsme, poslouchali večerní zpěv ptáků a odbíjení hodin na věži. V závěru sobotního večera měl někdo skvělý nápad. Jak praví klasik, shlédnout kapli sv. Vojtěcha při domácím osvětlení. Neumíte si představit, jak se nádherně rozléhají lidovky o půl jedenácté večer v potemnělé kapli, společně s fajn partou ze všech koutů republiky. Heč, já už to vím, jaké to je. Ale vám to neprozradím, to si nechám pro sebe jako ten poklad, o kterém jsme celé tři dny psali.
Radka Vodičková
Jsem hrnčířka a tak mám jméno Kostelec nad Černými lesy spojené s hrnčířskými trhy. A kde se konají trhy, tam jsou i hrnčíři. A kde jsou hrnčíři, tam jsou lidi z mýho kmene… Navíc spojení s tou fajn partičkou kolem Dany… Těšila jsem se.
Zapřísahala jsem se, že tentokrát budu víc psát. Protože běžně se žádné povídky psát nepokouším, je to pro mě příjemně osvěžující činnost.
Tohle ale zrovna moc neklaplo, protože jsem po společném ranním výletě, ještě nutně potřebovala navštívit zdejší Galerii keramiky a Muzeum. Všude jsem potkala lidi, kteří se se mnou pustili do řeči a našli jsme společné známé. Lidi a místa. Lidi z mýho kmene. Nespletla jsem seJ
Když pan Hůla při prohlídce vlastních instalací, pojmenovával svoje sochy, bylo to, jako když spisovatel hledá název pro svou knihu. Soše bez názvu bychom mnohdy nerozuměli. Knihu bez názvu bychom ani neotevřeli. Každý sochař, keramik, malíř má svůj originální rukopis. Stejně jako spisovatel. Každý z nich tvoří nové světy. Protože musí. Nemůže bez toho být, ani když ví, že si tím možná nevydělá ani na chleba.
Potom pod velením Danina kamaráda fotografa Vojty Písaříka jsme zamířili obdivovat sochařskou expozici místního umělce Zdeňka Hůly. Umístil ji v kostele sv. Jana Křtitele. Ten ho ještě s dalšími nadšenci pomohl koncem 80. let probudit k životu.
Myslíte si, že se to nedá stihnout ve třech dnech ? To není všechno. Kdo se může pochlubit, že mohl grilovat srnčí hřbety na zámeckém nádvoří. Povídali jsme, poslouchali večerní zpěv ptáků a odbíjení hodin na věži. V závěru sobotního večera měl někdo skvělý nápad. Jak praví klasik, shlédnout kapli sv. Vojtěcha při domácím osvětlení. Neumíte si představit, jak se nádherně rozléhají lidovky o půl jedenácté večer v potemnělé kapli, společně s fajn partou ze všech koutů republiky. Heč, já už to vím, jaké to je. Ale vám to neprozradím, to si nechám pro sebe jako ten poklad, o kterém jsme celé tři dny psali.
Radka Vodičková
Zapřísahala jsem se, že tentokrát budu víc psát. Protože běžně se žádné povídky psát nepokouším, je to pro mě příjemně osvěžující činnost.
Tohle ale zrovna moc neklaplo, protože jsem po společném ranním výletě, ještě nutně potřebovala navštívit zdejší Galerii keramiky a Muzeum. Všude jsem potkala lidi, kteří se se mnou pustili do řeči a našli jsme společné známé. Lidi a místa. Lidi z mýho kmene. Nespletla jsem seJ
Když pan Hůla při prohlídce vlastních instalací, pojmenovával svoje sochy, bylo to, jako když spisovatel hledá název pro svou knihu. Soše bez názvu bychom mnohdy nerozuměli. Knihu bez názvu bychom ani neotevřeli. Každý sochař, keramik, malíř má svůj originální rukopis. Stejně jako spisovatel. Každý z nich tvoří nové světy. Protože musí. Nemůže bez toho být, ani když ví, že si tím možná nevydělá ani na chleba.
Zato ho to ale bude hodně stát. Jako Honzu Nováka, hrdého majitele zříceniny funkcionalistické vily, který utratil všechny peníze, aby ji mohl znovu stvořit. Stejně jako pana Hůlu, který celý život tvrdě pracuje a realizuje svoje vize a zbytek času potom hledá místa, kam je umístit.
Necháváme se unést a jsme neseni potřebou tvořit.
Satya V. Helusová
Necháváme se unést a jsme neseni potřebou tvořit.
Satya V. Helusová
„Jedu do kosteleckého zámku na literární dílnu. Na čtyři dny,“ hlásím nadšeně doma. O obavách se nezmiňuji. Nikoho tam nebudu znát, a psaním teprve začínám a tam budou všichni už zkušení psavci. Snad to s pomocí Dády zvládnu. Určitě tam budou fajn lidi, když pro mě jeden z nich neváhal jet přes celou Prahu. A na bydlení na zámku se moc těším.
Ubytování je trochu šok. Společné sociálky, ručníky nikde, pokoje rozhodně zámecké nejsou. Počasí pod psa. Druhý den na mě padá deprese. Dva měsíce si hlídám složení stravy, ale hned první oběd musím obětovat. Výběr žádný. Trochu brblám. Navíc všichni účastníci se mi jeví na pokraji spisovatelské geniality. Co já tu vlastně dělám?
Je sobota a se sluníčkem přichází velký zlom. Už mám osušky, ovoce, zeleninu, moje kalorické tabulky jsou v zelených číslech. A místo trochy brblání přichází trocha studu, To, proč jsem tady nemá přece se hmotnými statky nic společného. Podstatné je, že trávím pár dní mezi skvělými lidmi, mám možnost se něco naučit, dostala jsem šanci poznat kostelecké památky zevnitř i zvenčí a na grilovanou srnu taky jen tak nezapomenu, stejně jako na rodovou linii Smiřických.
V těch čtyřech dnech jsem zažila obrovskou škálu pocitů. Tím nejsilnějším je vděk, že jsem vás mohla alespoň trochu poznat a cítit se psavcem.
Zuzana Hrušková
Ubytování je trochu šok. Společné sociálky, ručníky nikde, pokoje rozhodně zámecké nejsou. Počasí pod psa. Druhý den na mě padá deprese. Dva měsíce si hlídám složení stravy, ale hned první oběd musím obětovat. Výběr žádný. Trochu brblám. Navíc všichni účastníci se mi jeví na pokraji spisovatelské geniality. Co já tu vlastně dělám?
Je sobota a se sluníčkem přichází velký zlom. Už mám osušky, ovoce, zeleninu, moje kalorické tabulky jsou v zelených číslech. A místo trochy brblání přichází trocha studu, To, proč jsem tady nemá přece se hmotnými statky nic společného. Podstatné je, že trávím pár dní mezi skvělými lidmi, mám možnost se něco naučit, dostala jsem šanci poznat kostelecké památky zevnitř i zvenčí a na grilovanou srnu taky jen tak nezapomenu, stejně jako na rodovou linii Smiřických.
V těch čtyřech dnech jsem zažila obrovskou škálu pocitů. Tím nejsilnějším je vděk, že jsem vás mohla alespoň trochu poznat a cítit se psavcem.
Zuzana Hrušková
„Není větší síly než opravdová zbožnost”, zní heslo rodu Smiřických. Ale já jim to trochu poopravím.
Není větší síly, než přátelská parta a společný zájem, v našem případě tvůrčí psaní, které nás všechny naplňuje a baví.
Není větší radost než se podělit o slova a příběhy, které vzešly z nás a zároveň z nějakého těžko definovatelného časoprostoru, do kterého občas pracně pronikáme (hlavně když sedíme nad prázdnou stránkou), a když už tam vnikneme, tak se velmi neradi necháme odtud vytrhovat.
Ale když jsme pospolu, tak je ten časoprostor nějak dostupnější a otevřenější a to je vzácný jev a pro mě velký dar, větší než všechny poklady světa.
Nataša Richterová
Není větší síly, než přátelská parta a společný zájem, v našem případě tvůrčí psaní, které nás všechny naplňuje a baví.
Není větší radost než se podělit o slova a příběhy, které vzešly z nás a zároveň z nějakého těžko definovatelného časoprostoru, do kterého občas pracně pronikáme (hlavně když sedíme nad prázdnou stránkou), a když už tam vnikneme, tak se velmi neradi necháme odtud vytrhovat.
Ale když jsme pospolu, tak je ten časoprostor nějak dostupnější a otevřenější a to je vzácný jev a pro mě velký dar, větší než všechny poklady světa.
Nataša Richterová
Jako vysloužilý otec a pouze dědeček teoretik oceňuji zejména to, že nikde neřvou otravný parchanti, jinako budoucnost tohoto národa.
Po příjezdu na místo zpravidla nejprve nasajeme atmošku a zjistíme historická fakta o majitelích a obyvatelích. Jsme si vědomi toho, že již několik posledních generací není naživu a ta poslední většinou podniká v Rakousku, nebo Argentině, dle toho na čí stranu se přiklonila v poslední světové válce. Proto neváháme jim pořádně - jak se u nás v Česku říká - „umejt prdele“ a historii jejich slavných rodů rozcupovat na cucky. Tyto potom složíme a inkriminovaným šlechticům stvoříme historii novou, literární. Tentokrát to odskákal Kostelec nad Černými lesy a Smiřičtí.
Míjím ceduli Kostelec nad Černými lesy a říkám si, co tady můžu zažít, vždyť to tu znám jako svoje boty, bydlím za humny.
No… Nikdy neříkej nikdy!
Parkuji na nádvoří a nějaký zřízenec mi přichází zdvořile vysvětlit, že jsem se asi posral. Po krátké rozmluvě, hodné dvou kulturních vzdělaných středoevropanů odjíždím přeparkovat. On si odplivává a kroutí hlavou. Já si odplivnout nemohu (udělal bych si v autě svinčík), tak jen kroutím hlavou.
Jdeme se ubytovat. Máme velkorysý pokoj se sedmi lůžky. Vybaví se mi známá pohádka. Trpaslíky nikde nevidím, ale Jitka dává k ústům jablko, co leželo na stole.
„Nežer to!!!“ zvolám ochranitelskoromanticky na svou Sněhurku.
„Jdi do prdele!“ odvětí má můza a celoživotní láska Jitka. Za ta léta co jsme spolu si sice rozumíme i beze slov, přesto jsem rád, že si máme co říci i v běžných okamžicích každodenního života.
„Jdu chcát!“ Počkej tu na mě!“ oznámím důvod své budoucí nepřítomnosti.
„Běž se vysrat, vychcanej seš až, až.“
„Nežer to!!!“ zvolám ochranitelskoromanticky na svou Sněhurku.
„Jdi do prdele!“ odvětí má můza a celoživotní láska Jitka. Za ta léta co jsme spolu si sice rozumíme i beze slov, přesto jsem rád, že si máme co říci i v běžných okamžicích každodenního života.
„Jdu chcát!“ Počkej tu na mě!“ oznámím důvod své budoucí nepřítomnosti.
„Běž se vysrat, vychcanej seš až, až.“
Já jí prostě miluju…
Slyším, že ve vedejší místnůstce někdo je. To, čeho se potřebuji dopustit se ovšem nedá odbýt potichu. Protože se nechci ztrapnit forte koncertem pro heligón, famfrnoch a bouřku, snažím se nejméně šikovným otvorem v mém těle o něco jako vyfukování bublin z bublifuku vichřicí.
Po půlhodině je hotovo a zpotil jsem se u toho jak bezdomovec u polívky. Využiju tedy přítomnost sprch a jdu se svlažit. Sprchy jsou taky společné. Vedle se sprchuje někdo s černými vlasy. Přes to mléčné vytlačované sklo není nic víc vidět, ale má fantazie pracuje naplno. To musí bejt Nataša!
Nejsem na to pyšný, ale vidina jednoho z posledních možných erotických pnutí v mém životě dopustí, že se zachovám jako pubertální nezdvořák. Nacházím škvírku mezi kabinkami a kouknu se.
Ty vole!!!
Ty vole!!!
Ty vole, Yakeene, tvoje namáčené vlasy jsou úplně černé. Oceňuji, že nemáš chlupatá záda, ale mé poslední erotické pnutí v životě mě asi ještě čeká.
V tom slyším Jitku bouchat na kabinku. Rychle, jdeme na prohlídku zámku pak výlet do nějaký vily.
Prohlídka je naprosto fenomenální, průvodce je patrně zhýralý miliardář a toto činí, jen protože ho to baví.
Dál sejdeme podívat na Budilovu vilu. Po ujítí dvanácti kilometrů stojíme před starou barabiznou, kolem které létají sršni. Uvnitř je vlhko a nadšený majitel Jan Novák. Když si vzpomenu na svojí rezavou tatřičku, která čeká již šest let na renovaci, chápu ho.
"Koupíme ještě jednu," šeptám Jitce a ona si jen výmluvně přejede palcem pod krkem. To jsem u ní ještě neviděl, určitě se jedná o souhlas.
Večer jsme ugrilovali srnce na zámeckém nádvoří, myslím, že by byl rád, že byl sežrán partou takových nadšenců. Určitě byl raději, než kdyby ho schlamstli rusáci ve Varech.
O půlnoci jdeme do kaple, kde Satya s Danou předvedou noční duchovní koncert takového kalibru, že se v daleké Ostravě Ewě Farne ve spánku samy srolují podkolenky.
Smiřičtí, jak jsem je poznal jsou fajn rodina.
Jako sposta dnešních. Pár egomaniaků, nějaký ten magor, smutná kurva, troška lásky, kousek závisti, prostě život. Žijme ho naplno, protože ti před námi nám ukazují, že dnes jsi málem králem a zítra ležíš na márách.
Marek Bucko
Ahoj Dano,
díky za krásný zážitek v zámeckém kostele.
Posílám text té písně, co se ti tak líbila. Těším se, že si ji spolu příště zazpíváme ve dvouhlasu. Poslechnout si píseň a další, taky krásný můžeš na Spotify - Zuzana Vlčinská Satya Veribuja Helusová.
Posílám text té písně, co se ti tak líbila. Těším se, že si ji spolu příště zazpíváme ve dvouhlasu. Poslechnout si píseň a další, taky krásný
můžeš na Spotify - Zuzana Vlčinská Satya Veribuja Helusová. Bylo mi s tebou v Kostelci nad Černými lesy moc hezky, děkuju.
Satya
Satya
Naším cílem se stal Kostelec nad Černými lesy. Sídlili jsme na zdejším zámku a sdělovali si teorie, kde se může nacházet skrytý poklad. Naše společnost byla tvořena psavci z různých koutů země České. Zdejší krása kraje a odhodlání místních kulturních nadšenců nás upřímně zahřálo u srdce. Zámeckou dílnu osobně pokládám za úspěšnou, jelikož jsme za stravu a ubytování napsali krásné příběhy nejen o zdejší historii.
Tereza Nováková
PS. O nalezení pokladu nikomu neřekneme.
Tereza Nováková
PS. O nalezení pokladu nikomu neřekneme.
 |
| Dvoudenní kurz pro auditory UK 28.-29.4.2025 |
Co jsem se naučila na kurzu Psaní podle Lustiga:
Přijímat kritické názory od ostatních, které zlepší můj text.
Pravdivost a uvěřitelnost příběhu
Pravdivost a uvěřitelnost příběhu
Dialog, přímá řeč, činný tvar slovesa, která posouvají děj
Popis situaceZačátek, stať, závěr a poslání textu
Soustředit se na podstatu, vynechat nedůležité
Strukturovat, zaujmout čtenáře formou
Souvislosti
Psát tak, aby to pochopil.
Ještě jednou děkuji za inspirující setkání a cenné rady, jak psát. Na oplátku posílám recept na bábovku, co ti tak chutnala:
Suroviny: 4 vejce, 250 g lepšího tvarohu, 250 g másla, 200 g cukru, 250 - 300 g polohrubé mouky, mléko, 1 prášek do pečiva, 2 špetky soli, hrozinky, rum, banán, 1 tabulka čokolády (stačí na vaření), kakao 2 lžíce nebo víc, strouhanka na vysypání formy, vanilínový cukr na posypání
Postup: Den předem namočíme hrozinky do rumu. Včas vyndáme máslo, aby změklo a mělo pokojovou teplotu. Formu na bábovku dobře vytřeme rozpuštěným máslem, po zatuhnutí vysypeme strouhankou - všechny záhyby, přebytečnou strouhanku vysypeme. Zapnu troubu na 180. Bílky společně se solí vyšleháme. Smícháme žloutky, cukr a máslo, šleháme do bíla (na obojí použiju robot). Do mouky zamíchám prášek do pečiva, žloutkovou směs, tvaroh a lehce ušlehané bílky. Pokud je směs příliš tuhá přidám opatrně trochu vlažného mléka. Konzistence by neměla být řídká, ale měla by se vláčně táhnout.
Polovinu těsta oddělím do jiné mísy. Na menší kostičky nakrájím banán a čokoládu, scedím asi dvě menší hrsti hrozinek. Do světlé směsi přidám hrozinky a banán, dám na dno bábovky rovnoměrně, pokud možno se nedotýkám vysypaných stěn. Do druhé části přidám nejméně dvě vrchovaté lžíce kakaa a čokoládu, opatrně vliju na světlý základ. Zakryju alobalem, vložím do trouby, peču asi hodinu, zkouším špejlí, na posledních 10 min odkryju alobal a dopeču. Posypu vanilínovým cukrem smíchaným s práškovým.
Krásný první máj.
Postup: Den předem namočíme hrozinky do rumu. Včas vyndáme máslo, aby změklo a mělo pokojovou teplotu. Formu na bábovku dobře vytřeme rozpuštěným máslem, po zatuhnutí vysypeme strouhankou - všechny záhyby, přebytečnou strouhanku vysypeme. Zapnu troubu na 180. Bílky společně se solí vyšleháme. Smícháme žloutky, cukr a máslo, šleháme do bíla (na obojí použiju robot). Do mouky zamíchám prášek do pečiva, žloutkovou směs, tvaroh a lehce ušlehané bílky. Pokud je směs příliš tuhá přidám opatrně trochu vlažného mléka. Konzistence by neměla být řídká, ale měla by se vláčně táhnout.
Polovinu těsta oddělím do jiné mísy. Na menší kostičky nakrájím banán a čokoládu, scedím asi dvě menší hrsti hrozinek. Do světlé směsi přidám hrozinky a banán, dám na dno bábovky rovnoměrně, pokud možno se nedotýkám vysypaných stěn. Do druhé části přidám nejméně dvě vrchovaté lžíce kakaa a čokoládu, opatrně vliju na světlý základ. Zakryju alobalem, vložím do trouby, peču asi hodinu, zkouším špejlí, na posledních 10 min odkryju alobal a dopeču. Posypu vanilínovým cukrem smíchaným s práškovým.
Krásný první máj.
 |
| Kurz pro auditory Karlovy univerzity 28.-29.4.2025 |
Dívat se očima hrdiny, necpat do příběhu jen moje oči.
Padly některé předsudky: popis může být zábava a ne otrava.
Charakter postavy mohu vyjádřit dialogem. Sláva! Jak jednoduché! Ale současně: když to nevíš, tak účinku nedocílíš.
Zkoušela jsem něco popsat pár slovy. Je těžké, když do sedmi slov chceš vložit příběh.
I v odborných textech se musím zaměřovat na jednoduchost, výstižnost a srozumitelnost.
Bude to fuška.
Až budu psát auditní zprávu, musím si strukturu textu a jeho gradaci jinak poskládat. Teď jsou moje zprávy sice plné dobrých informací, ale suché a asi se nečtou dobře - připodobnila bych to k drolivé buchtě.
Sloh, struktura, tvorba je zábava.
Helena Stuchlíková
Neopakovat slova stejného základu.
Nepřevádět dialog do uvozovacích vět a popisně psaného textu.
Držet se tématu, neodbíhat.
Vynechat zbytečná a nadbytečná slova.
Je zajímavý pohled očima jiné osoby.
Dozvěděla jsem se, co dává textu energii (dialogy, aktivní slovesa) a co mu ji bere (pasivní tvary sloves, přídavná jména, příslovce).
Začínat krátkou údernou větou.
Musíme psát rozumitelné, jasné a jednoduché texty, aby obsah pochopil i někdo, kdo o věci nic neví.
Marcela Vápenková
Zaujala mě Hemingwayova pravidla ledové kry a shitdetektor.
Daniel Steindler
Komu a k čemu slouží stránky PSANÍ PODLE LUSTIGA:
1. účastníci mají platformu, kde mohou pulikovat, a pak se veřejně pochlubit přátelém, co píší
2. je to výukový web, takže na něj často z lekcí odkazujeme: "Podívejte se tam a tam, jak to zvládli jiní." Někdy jsou tam dokonce texty v podobě PŘED a PO.
3. Máme přehled, jaké úkoly kdo už dělal, zvláště u těch, kteří nechodí pravidelně, ale navštěvují třeba jen občas víkendové kurzy. Tento systém pak zajišťuje, že mohou být začátečníci spolu s pokročilými, ale dostávají jiné úkoly podle naší metodiky: Můj nejzajímavější zážitek, popis, dialog, akce - představení charakteru v akci, bajka, literární esence, posunutí děje podle Aristotela (popisnost, zásah shůry, vzpomínka, rozpoznání, akce), úhel pohledu (ich, er a du-forma).
2. je to výukový web, takže na něj často z lekcí odkazujeme: "Podívejte se tam a tam, jak to zvládli jiní." Někdy jsou tam dokonce texty v podobě PŘED a PO.
3. Máme přehled, jaké úkoly kdo už dělal, zvláště u těch, kteří nechodí pravidelně, ale navštěvují třeba jen občas víkendové kurzy. Tento systém pak zajišťuje, že mohou být začátečníci spolu s pokročilými, ale dostávají jiné úkoly podle naší metodiky: Můj nejzajímavější zážitek, popis, dialog, akce - představení charakteru v akci, bajka, literární esence, posunutí děje podle Aristotela (popisnost, zásah shůry, vzpomínka, rozpoznání, akce), úhel pohledu (ich, er a du-forma).
4. Jednoduše zjistíme, jaké příběhy vznikly k projektům společně vydávaných knih. Když jsou texty na webu, nezapomeneme je pak zařadit do každoročních povídkových sbírek, které si vydáváme před Vánocemi.
Dana
Tvůrčí psaní nemá daleko k mé vystudované profesi, což je stavitelství, protože v kurzech často používáme podobné termíny.
Hovoříme například o technice psaní.
Skládáme k sobě literární cihly, kleneme dramatickou klenbu a o příběhu říkáme, že ho chceme správně vystavět…
Nataša Richterová
Nataša Richterová
 |
| 6. seminář tvůrčího psaní v Plzni 30. dubna 2025 |
Takže ještě jednou, děkuji.
Tereza Selingerová.
Také jsem se naučila lépe pracovat s jazykem a strukturou textu, vytvářet atmosféru a promýšlet charaktery postav. Postupně jsem také přestala mít strach číst své texty nahlas před ostatními.
Musím říct, že úkoly byly opravdu zajímavé a rozvíjející.
Bylo to velmi obohacující. Moc vám děkuji.
Veronika Flora
Veronika Flora
Hodiny psaní boli velice príjemné a bez pochýb mi mnoho dali. Najviac mi v pamäti asi utkvelo, že opisy dej spomaľujú a dialógy vedia dej prehĺbiť - dávajú postavám hlas.
Ďalej, autor by mal o svojich postavách vedieť úplne všetko, každý detail - ich minulosť, motivácie aj to, čo nikdy nevyslovia.
Názov diela má veľkú váhu – mal by byť úderný, krátky a schopný zaujať na prvý pohľad.
A napokon, naučila som sa vyhýbať príliš zaužívaným frazeologizmom, pretože berú textu jeho čerstvosť a nahrádzajú ju ošúchanosťou.
Lota Šimončič
Lota Šimončič
Chtěl bych Vám poděkovat za uplynulý semestr. Naučil jsem se spoustu nových a užitečných věcí. Nejvíce jsem se podle mého názoru posunul v psaní popisů, díky kterým nyní dokážu čtenáře lépe vtáhnout do prostředí kde se příběh odehrává.
Dále jsem se mimo jiné naučil:
- že mnohdy stačí některé informace pouze naznačit a čtenář si zbytek domyslí sám.
- použití a význam přímé řeči (Předtím jsem ji používal velmi zřídka)
- důležitost první a poslední věty
Marc Ezzeddine
Dále jsem se mimo jiné naučil:
- že mnohdy stačí některé informace pouze naznačit a čtenář si zbytek domyslí sám.
- použití a význam přímé řeči (Předtím jsem ji používal velmi zřídka)
- důležitost první a poslední věty
Marc Ezzeddine
 |
| Martin Paruch Koktejl 8/2025 |
 |
| 10. lekce psaní cestopisů 23. dubna 2025 |
dávám vedet, ze Ladak a Kasmir je asi na dobre ceste v Koktejlu. Snad i do printu. Zároveň se musim pochlubit s necim, z ceho mam fakt radost, vic nez z toho, ze cestopis vezmou. Šéfredaktorka Bára mi napsala: “Na článek jsem koukala, líbí se mi. Styl, jakým píšete, se krásně hodí k duši Koktejlu:-)”
To fakt potěší. Dekuju Ti za to.
Martin Paruch
To fakt potěší. Dekuju Ti za to.
Martin Paruch
zdravím vás i všechny v kurzu. Už se těším, až dokončím disertační práci a budu se zase moct přidat. Ale proč píšu.
Můj cestopis Boj o holý život, orgie i setkání se žralokem úspěšně prošel financováním a já právě teď jsem napsal text, komu knihu věnuji:
Rád bych vyjádřil poděkování Daně Emingerové Pravdové, jejíž inspirace byla nenahraditelná při vzniku tohoto cestopisu. Bez ní by tato kniha nikdy nespatřila světlo světa.
Děkuji ti ze srdce.
Petr Janša
Petr Janša
1. Postavy jsou srdcem příběhu
Vaši čtenáři musí k postavám něco cítit. Je úplně v pořádku, když je budou milovat, nebo naopak nenávidět – ale nesmí jim být lhostejné. Prázdné, „neviditelné“ postavy nezaujmou. U hlavního hrdiny si proto promyslete, co chce, co ho pohání, o čem sní. Pomáhá i krátce nahlédnout do jeho minulosti – například jaké měl dětství a co ho ovlivnilo.
2. Kdo nebo co stojí proti hrdinovi?
Protiklad hrdiny, tedy jeho „protivník“, nemusí být jen záporák. Může to být třeba drsné prostředí, ve kterém žije, předsudky společnosti, trauma z minulosti… Zkrátka jakákoli překážka, kterou musí hrdina překonat. Právě tento konflikt dává příběhu sílu.
3. Spouštěč děje
Zamyslete se nad tím, co váš příběh rozhýbe. Kdy si hrdina uvědomí, že má problém, který už nemůže ignorovat? Tohle je klíčový moment – díky němu se z klidného života stává příběh.
4. Konec rozhoduje
Závěr je mnohem důležitější, než se zdá. Může celý příběh pozvednout a zanechat v čtenáři silný dojem. Ale také ho může pokazit. Proto si ho dobře rozmyslete. Nemusí být nutně šťastný – ale měl by být uvěřitelný, pravdivý vůči tomu, co jste během příběhu vystavěli.
Vaši čtenáři musí k postavám něco cítit. Je úplně v pořádku, když je budou milovat, nebo naopak nenávidět – ale nesmí jim být lhostejné. Prázdné, „neviditelné“ postavy nezaujmou. U hlavního hrdiny si proto promyslete, co chce, co ho pohání, o čem sní. Pomáhá i krátce nahlédnout do jeho minulosti – například jaké měl dětství a co ho ovlivnilo.
2. Kdo nebo co stojí proti hrdinovi?
Protiklad hrdiny, tedy jeho „protivník“, nemusí být jen záporák. Může to být třeba drsné prostředí, ve kterém žije, předsudky společnosti, trauma z minulosti… Zkrátka jakákoli překážka, kterou musí hrdina překonat. Právě tento konflikt dává příběhu sílu.
3. Spouštěč děje
Zamyslete se nad tím, co váš příběh rozhýbe. Kdy si hrdina uvědomí, že má problém, který už nemůže ignorovat? Tohle je klíčový moment – díky němu se z klidného života stává příběh.
4. Konec rozhoduje
Závěr je mnohem důležitější, než se zdá. Může celý příběh pozvednout a zanechat v čtenáři silný dojem. Ale také ho může pokazit. Proto si ho dobře rozmyslete. Nemusí být nutně šťastný – ale měl by být uvěřitelný, pravdivý vůči tomu, co jste během příběhu vystavěli.
Dagmar Kokešová
 |
| Jarmí zámecká dílna se poprvé koná v Kostelci nad Černými lesy 24.-27. dubna |
Milá Dano,
jaká náhoda. Reaguji na Zpravodaj, kde se píše o dubnové zámecké dílně. V Kostelci nad Černými lesy jsem jako doma. Už jako pětiletá jsem sem na malém kole z blízké vesnice drandila s tátou na zmrzlinu. Tehdy nevěřil, že ujedu pět kilometrů. Byla jsem na sebe pyšná. Nebo později jsme sem ke známým jeli pod zámek česat rybíz. To naopak byla pěkná otrava.
No, vzpomínek je více, i z těch pubertálních let.
Ráda bych se po delší době k Psavcům přidala , mimo jiné i kvůli místu. I když jsem poslední dobou moc toho nepsala kloudného, nepočítaje podání k soudu. Píšeš, že je to i pro začátečníky. Stále se mezi ně počítám. Ráda bych jela.
Radka Vodičková
Ráda bych se po delší době k Psavcům přidala , mimo jiné i kvůli místu. I když jsem poslední dobou moc toho nepsala kloudného, nepočítaje podání k soudu. Píšeš, že je to i pro začátečníky. Stále se mezi ně počítám. Ráda bych jela.
Radka Vodičková
 |
| CNN Prima NEWS: Zámek v Kostelci nad Černými lesy ukrývá tajný poklad. Stačí rozluštit šifru na obraze. |
Tesím se na priste. Pracuju na tom literárním víkendu na zámku v Kostelci, přesunuji plany, co uz mame.
Urcite chci jet.
Takze zatim dikes, jsi uzasna!!
Zuznana Hrušková
Zuznana Hrušková
"Tak především se v tom tvém textu úplně ztrácím, Martino. Máš tam nahozených několik dějových linek, vyber si nějakou."
"No, víš, Dani, ale ony tam mají všechny nějakou funkci. Že bych fakt musela obětovat jednoho miláčka? Když já je mám ráda! Psala jsem se s tím týden!"
"No, víš, Dani, ale ony tam mají všechny nějakou funkci. Že bych fakt musela obětovat jednoho miláčka? Když já je mám ráda! Psala jsem se s tím týden!"
"A pak ta disproporčnost textu! Všimni si, jak máš dlouhý ten úvod. Všichni: Není to žádná astrofyzika – jde jen o proporce těch částí textu - úvod do problematiky, hyperbola a poselství na závěr. Tadyhle než se dostaneš k samotnému jádru sdělení, tak ti čtenář usne."
"Myslíš, Dano? A kde bych měla krátit?"
"No, proškrtej celý tady to „jak jsme tam jeli“, pak by to mohlo získat malinko odpich. Málem bych zapomněla... a co ta flinta na zdi, ze který jsi ani nevystřelila? Ta musí, holka, pryč."
"Myslíš, Dano? A kde bych měla krátit?"
"No, proškrtej celý tady to „jak jsme tam jeli“, pak by to mohlo získat malinko odpich. Málem bych zapomněla... a co ta flinta na zdi, ze který jsi ani nevystřelila? Ta musí, holka, pryč."
"Musí? Ach jo!"
"A co jinak?""
"Jo, jinak to máš moc hezký!"
"A co jinak?""
"Jo, jinak to máš moc hezký!"
Martina Křížková
Zase ji to vyhnalo z postele. Ta slova, věty. Přesně formulované. Od Pána Boha. Dar-nedar. Jedenácté přikázání. Když odoláš tomu ohni, tomu pokušení, do rána všechno zapomeneš! Jen rychle najít tužku
a papír.
Kurz tvůrčího psaní. Víc jak rok nevyužitý voucher na dně zásuvky. Vánoční dárek.
Spisovatelka Dana. Aristoteles. Lustig a Psaní podle Lustiga. Naučit se psát, jako řemeslo, jako zedník klást cihlu na cihlu. Najít diamant! To se lehce řekne. Titulek a první věta, to už ví.
Kopnout hlavu do příkopu. Zkracovat, úsporněji, srozumitelněji pro cílovou skupinu. Čtenáře nesmíte nudit!
Všechno je zrychlené. Připravené ke konzumaci. Literární fast food.
Ona je ale jako Betty MacDonaldová a Božena Němcová. Veronika jí dala nálepky, ty nejkrásnější!
Hoří v ní oheň. Stejně jako v nich. Celý život chce psát! Neví jak! Cihly klade špatně a zdi jsou nakřivo
a občas se jí některá zboří.
Nádherná Bohunka a Papua Nová Guinea. Betel a Koteka.
Zuzka, laskavý čtenář. Okamžitě chytla od jejího plamene. „Tohle musíš napsat!“ mezi cigaretami na balkóně.
Chtěla by se jmenovat Sára. Sára Pravdová. Mít ve jméně dvě R a mámu spisovatelku. Mámu se stejným ohněm. „Piš! A drž tu tužku rovně!“ Mámu, co by si ji vycvičila.
Šimon tohle má. Je právě v zácviku. Jenže jeho plamínek jen mírně plápolá. Trápí se. Chtěl by jezdit na kole.
Příběh o Kafkovi a na jejím papíře ulice Kafkova.
Život je kruh a nic není náhoda.
Kurz tvůrčího psaní. Víc jak rok nevyužitý voucher na dně zásuvky. Vánoční dárek.
Spisovatelka Dana. Aristoteles. Lustig a Psaní podle Lustiga. Naučit se psát, jako řemeslo, jako zedník klást cihlu na cihlu. Najít diamant! To se lehce řekne. Titulek a první věta, to už ví.
Kopnout hlavu do příkopu. Zkracovat, úsporněji, srozumitelněji pro cílovou skupinu. Čtenáře nesmíte nudit!
Všechno je zrychlené. Připravené ke konzumaci. Literární fast food.
Ona je ale jako Betty MacDonaldová a Božena Němcová. Veronika jí dala nálepky, ty nejkrásnější!
Hoří v ní oheň. Stejně jako v nich. Celý život chce psát! Neví jak! Cihly klade špatně a zdi jsou nakřivo
a občas se jí některá zboří.
Nádherná Bohunka a Papua Nová Guinea. Betel a Koteka.
Zuzka, laskavý čtenář. Okamžitě chytla od jejího plamene. „Tohle musíš napsat!“ mezi cigaretami na balkóně.
Chtěla by se jmenovat Sára. Sára Pravdová. Mít ve jméně dvě R a mámu spisovatelku. Mámu se stejným ohněm. „Piš! A drž tu tužku rovně!“ Mámu, co by si ji vycvičila.
Šimon tohle má. Je právě v zácviku. Jenže jeho plamínek jen mírně plápolá. Trápí se. Chtěl by jezdit na kole.
Příběh o Kafkovi a na jejím papíře ulice Kafkova.
Život je kruh a nic není náhoda.
Lenka Holcová
 |
| 4. lekce on-line kurzu 17. dubna 2025 s Danou |
1. Ze mam posilat ukoly emailem.
2. I kdyz samozrejme nevim, zda jsem to spravne udelala, naucila jsem se o literarni esenci.
3. Ze ctenych prispevku jsem pochopila, ze urcita strucnost a spise hloubka je pro me dulezitejsi nez mnoho slov na povrchu.
4. Ze je dulezite poslechnout si nazory ostatnich, ale ze umeni a tvorivost jsou take o urcite unikatnosti a schopnosti byt svuj.
5. Ze me to opravdu bavi a jsem rada, ze jsem se psanim a s kurzy zacala.
Lada Bartošová
 |
| 5. seminář se studenty v Plzni 16. 4. s Natašou |
Naučil jsem se, že vždy je důležité mít název a chytlavou první větu, abysme zaujali čtenáře.
Už nemám takový strach z toho co si ostatní myslí, zbavil jsem se stresu z projevu který jsem původně měl. Zároveň jsem díky tomuto předmětu vyzkoušel a objevil spoustu stylů a způsobů psaní, které bych ve svém volném čase nevyzkoušel. Donutilo mě to vystoupit ze své komfortní zóny a za to jsem rád, chtěl bych Vám za to zároveň poděkovat.Velice mě hodiny s Vámi bavily a jsem rád že jsem mohl více prozkoumat svět psaní.
Děkuji a s pozdravem Sebastián Vamberský
najdôležitejší je názov
názov by nemal byť dlhý
názov by mal byť ľahko zapamätateľný
signifikancia prvej a poslednej vety
nemali by sme nechávať čitateľa s otvoreným koncom
Lota Šimončič
První věty a poslední věty jsou hella důležité
Poslední věty by v čtenáři měly vyvolat pocit, že chce dál číst, nebo pachuť nebo něco podobného
Můžeme budovat příběh i tím, že ho začneme psát od poslední věty (resp. první napíšeme poslední větu a pak doplňujeme příběh)
naučit se shrnout děj v pár větách
Tereza Salingerová
Víme už, že každé literární dílo má 3 základní – viditelné - části:
Začátek – uvedení do děje
Prostředek - zápletka, peripetie
Konec – rozuzlení
Každé literární dílo by mělo mít také čtvrtou – neviditelnou – část, a to vědomí, proč jsme to psali. My to ještě kolikrát na začátku psaní nevíme. Přichází to k nám postupně, ale na konci příběhu musíme mít jasno. Problém je, že někdy se udělá jasno až po několikátém přepsání…
Hledání této čtvrté části se cvičí na bajkách. Pouze v bajkách je tato 4. část, proč jsme to psali, to morální ponaučení, viditelná. To je to, co dělá bajku bajkou.
Bajky jsou útvary stručné. Používáme v nich přirovnávání a symboliku – mravenec a včelka jako symbol píle, liška vypočítavá. Ale nemusíme se omezovat jen na zvířátka. V bajkách vystupují lidé, věci i abstraktní symboly.
Při psaní bajek můžeme postupovat od konce (v jiném žánru se to příliš nedoporučuje). To znamená, máme rozmyšlené nějaké ponaučení, například se nám líbí rčení, pořekadlo, přísloví a na to vytvoříme příběh. V bajkách na konci musí být PONAUČENÍ! Je to jediný literární útvar, kde je to povoleno. Někdy najdete doslovné ponaučení také na konci pohádek. Jenže jako dospělí nechceme, aby nás někdo poučoval, chceme si hlavně užít příběh.
Proto by v beletrii pro dospělé měla být myšlenka spíše mezi řádky, a pokud si ji tam čtenář najde, autor odvedl dobrou práci.
Nataša Richterová
 |
| 15. dubna 2025 |
Do kurzů Psaní podle Lustiga přišla jako jedenáctiletá holčička se sešitem příběhů o zvířátkách. Dnes je Jasmin skoro devatenáct, studuje žurnalistiku na Obchodní akademii v Českých Budějovicích a dokončuje vlastní knihu. Se svými spolužačkami Annanou a Tamarou přijela za mnou do Prahy, protože si jako ročníkovou práci vybrala, že se mnou udělá jako se svou dlouholetou lektorkou interview o tom, co kurzy tvůrčího psaní účastníkům dávají. Je radost sledovat, jak je z malé autorky krásná slečna s pořád stejným zápalem pro psaní. A jak roste nejen v tvorbě, ale i v životě – a přitom zůstává součástí příběhu komunity našich kurzů.
Dana Emingerová
Literární oblouk (anglicky story arc nebo narrative arc) je pojem, který popisuje strukturu vyprávění – tedy to, jak se příběh vyvíjí od začátku do konce. Je to způsob, jakým příběh roste, vrcholí a uzavírá se. Často se znázorňuje jako křivka nebo oblouk – od klidného začátku, přes konflikty a vrcholné momenty až po rozuzlení.
Úplně prvním „vynálezcem“ literárního oblouku byl už Aristotelés ve 4. století př. n. l. Ve své Poetice popsal třífázovou strukturu tragédie: začátek, prostředek a konec – čili základní kostru příběhu, jak ji známe dodnes.
V moderní době se struktura příběhu dál rozpracovala, nejznámější verzi znázornil Gustav Freytag, německý dramatik a teoretik z 19. století. Vytvořil tzv. Freytagovu pyramidu, která odpovídá pěti fázím příběhu.
Úplně prvním „vynálezcem“ literárního oblouku byl už Aristotelés ve 4. století př. n. l. Ve své Poetice popsal třífázovou strukturu tragédie: začátek, prostředek a konec – čili základní kostru příběhu, jak ji známe dodnes.
V moderní době se struktura příběhu dál rozpracovala, nejznámější verzi znázornil Gustav Freytag, německý dramatik a teoretik z 19. století. Vytvořil tzv. Freytagovu pyramidu, která odpovídá pěti fázím příběhu.
Klasické drama 19. století pak má šest částí:
Expozice (úvod): Seznámíme se s hlavními postavami, prostředím a výchozí situací.
Kolize (zauzlení): Objevují se první problémy, napětí roste, děj se zahušťuje.
Krize (vrchol): Klíčový moment příběhu, vyvrchlení rozporu, kdy dojde k zásadní konfrontaci.
Kolize (zauzlení): Objevují se první problémy, napětí roste, děj se zahušťuje.
Krize (vrchol): Klíčový moment příběhu, vyvrchlení rozporu, kdy dojde k zásadní konfrontaci.
Peripetie (zvrat): Neočekávaná změna
Katastrofa (konečný obrat v ději): Důsledky vrcholu, napětí pomalu opadá.
Katarze (rozuzlení): Příběh se uzavírá, postavy dojdou k nějakému závěru nebo proměně.
Katastrofa (konečný obrat v ději): Důsledky vrcholu, napětí pomalu opadá.
Katarze (rozuzlení): Příběh se uzavírá, postavy dojdou k nějakému závěru nebo proměně.
Marie Ráčková
 |
| 4. lekce prezenčního kurzu 10. dubna s Danou |
z hodiny jsem se dozvěděla velmi důležitozu věc: Nemusím na ničem lpět.
Všechna pravidla se dají porušit, když to funguje.
Pomáhá se ztotožnit se čtenáři. Vtáhnout do děje tak může být snazší.
Co se týká Pepiho, tak nemyslím, že se scénář dá naučit či pochopit během pár setkání. Raději se budu věnovat nauce o psaní a jednotlivým cihlám:-)
Děkuji a těším se na příště s dialogem a "českou hrdostí".
Iveta Kořínková
Všechna pravidla se dají porušit, když to funguje.
Pomáhá se ztotožnit se čtenáři. Vtáhnout do děje tak může být snazší.
Co se týká Pepiho, tak nemyslím, že se scénář dá naučit či pochopit během pár setkání. Raději se budu věnovat nauce o psaní a jednotlivým cihlám:-)
Děkuji a těším se na příště s dialogem a "českou hrdostí".
Iveta Kořínková
 |
| 9. lekce kurzu psaní cestopisů 9. dubna 2025 |
Kurzy psaní cestopisů vedené Danou Emingerovou nabízejí účastníkům jedinečnou příležitost zdokonalit své dovednosti v oblasti cestopisné literatury. Některé z klíčových aspektů těchto kurzů zahrnují:
1. Spolupráce s renomovanými médii: Kurzy zahrnují spolupráci s významnými cestovatelskými médii, jako jsou magazíny National Geographic, Koktejl, Novinky.cz a iDNES.cz. Tato spolupráce poskytuje účastníkům reálnou možnost publikovat své práce v prestižních médiích.
2. Interakce s odborníky z praxe: Během kurzů jsou zváni hosté z redakcí cestovatelských časopisů a webů, jako jsou Barbora Literová z Koktejlu, Jakub Kynčl z Novinky.cz, Tomáš Tureček a Pavel Stöckl z National Geographic a Jaroslav Halamka z iDNES.cz. Tito odborníci poskytují účastníkům cenné rady a vhled do publikačních standardů a očekávání jednotlivých médií.
3. Praktické zaměření na média: Kurzy se zaměřují na psaní pro různá média, přičemž účastníci se učí, jak přizpůsobit své texty specifickým požadavkům jednotlivých publikací. To zvyšuje jejich šance na úspěšné publikování a rozšiřuje jejich autorský záběr.
4. Inspirativní komunita a sdílení zkušeností: Kurzy vytvářejí prostředí, kde účastníci mohou sdílet své zážitky a učit se jeden od druhého. Například Yakeen J. Helus, který se vydal na 28 000 kilometrů dlouhou cestu do Himálaje, sdílel své zkušenosti s ostatními účastníky, čímž obohatil jejich pohled na cestopisnou tvorbu.
1. Spolupráce s renomovanými médii: Kurzy zahrnují spolupráci s významnými cestovatelskými médii, jako jsou magazíny National Geographic, Koktejl, Novinky.cz a iDNES.cz. Tato spolupráce poskytuje účastníkům reálnou možnost publikovat své práce v prestižních médiích.
2. Interakce s odborníky z praxe: Během kurzů jsou zváni hosté z redakcí cestovatelských časopisů a webů, jako jsou Barbora Literová z Koktejlu, Jakub Kynčl z Novinky.cz, Tomáš Tureček a Pavel Stöckl z National Geographic a Jaroslav Halamka z iDNES.cz. Tito odborníci poskytují účastníkům cenné rady a vhled do publikačních standardů a očekávání jednotlivých médií.
3. Praktické zaměření na média: Kurzy se zaměřují na psaní pro různá média, přičemž účastníci se učí, jak přizpůsobit své texty specifickým požadavkům jednotlivých publikací. To zvyšuje jejich šance na úspěšné publikování a rozšiřuje jejich autorský záběr.
4. Inspirativní komunita a sdílení zkušeností: Kurzy vytvářejí prostředí, kde účastníci mohou sdílet své zážitky a učit se jeden od druhého. Například Yakeen J. Helus, který se vydal na 28 000 kilometrů dlouhou cestu do Himálaje, sdílel své zkušenosti s ostatními účastníky, čímž obohatil jejich pohled na cestopisnou tvorbu.
5. Publikační úspěchy absolventů: Mnozí účastníci kurzů dosáhli významných úspěchů v publikování svých prací. Například Martin Paruch publikoval reportáž o dobrodružství na řece v Ekvádoru, Michal Hejna psal o jeskyních na jemenském ostrově Sokotra, a Petr Janša se zaměřil na masku senegalského čaroděje.
Tyto prvky činí kurzy psaní cestopisů pod vedením Dany Emingerové výjimečnými a poskytují účastníkům komplexní nástroje a příležitosti pro rozvoj jejich cestopisné tvorby.
Tyto prvky činí kurzy psaní cestopisů pod vedením Dany Emingerové výjimečnými a poskytují účastníkům komplexní nástroje a příležitosti pro rozvoj jejich cestopisné tvorby.
Jana V.
 |
| Úterý 8. dubna 2025 v Hlinsku |
Nataša Richterová
Memoáry o řemesle Stephena Kinga
Stephen King se zabývá tím, jak se naučit psát a proces tvorby rozděluje na tyto části:
● O přepisování
● Zavřené dveře
● Odpočinek
● Čtení s nadhledem
● Otevřené dveře
● Kamarádi
● Opravení faktických a logistických chyb
● Ideální čtenář
1. O přepisování
Jde o koncepty jedné a té samé knihy kde se postupně mění a jinak formují slova věty a tak podobně
Stephen king si dělal 2 koncepty
Například Tolstoj a Hemingway předělávali svoje romány 90x
Hemingway mel zároveň metodu toho že začal četbou toho co napsal do té doby
Takže za 30 dní četl to co napsal před 30ti dny. A pořad to vylepšoval dokola
Vše co ho po 30 čtení nudilo vyhazoval.
2. Zavřené dveře
King doporučuje psát za zavřenými dveřmi což ve zkratce znamená že váš první koncept byste měli psát sami bez pomoci ostatních, měl by vycházet z vás neovlivněný názor ,vyvarovat se ho ukazovat a probírat s ostatními, nechat si ho pro sebe a soustředit se na děj
3. Odpočinek
King doporučuje odpočívat dle libosti autora, a nevystavovat vaše dílo kritice ostatních, nechat si ho pro sebe,
Dát si pár dní volno
King doporučuje začít psát něco malého a úplně odlišného
V průběhu doby byste vaše dílo měli nechat odpočívat průměrně 6 týdnu
Kdy na něj i dokonce zapomenete
Vytahnout ho můžete až v momentě, kdy jste zažraní do nové vaší tvorby.
A poté když čtete vaši knížku znovu, dělejte si poznámky a opravujte postupem chyby.
4. Čtení s nadhledem
V této části, se pročítá kniha pečlivě hledají se vady/ díry v ději. A přeškrtávají věty, slova, zájmena přirovnání
A přidávají se objasňující věty
Zároveň se pokládají důležité otázky jako
Drží ten text pohromadě, pokud ano jak to zařídit aby plynul jako po másle?
Sám sebe se ptám o čem ten příběh je.
5. Otevřené dveře
Po té co se provedou všechny úpravy tak je na čase ukázat vaše dílo blízkým přátelům takzvanému prvnímu čtenáři, který vás doupozorní na zbylé omyly a chyby
6. Kamarádi
Doporučuje to dat přečíst okolo osmi blízkým přátelům, kdy se pak dozví názor ostatních
Pokavaď se 8 lidí shodne že to stálo za nic tak asi na tom něco bude.
7. Opravení faktických a logistických chyb
Dolaďování nepřesností a naslouchání publika
8. Ideální čtenář
Dle Kinga názory nemají stejnou váhu
Pro něj osobně má největší váhu názor od ideální čtenáře, což by měl být někdo autorovi člověk nejbližší
Sebastián Vamberský
Stephen King se zabývá tím, jak se naučit psát a proces tvorby rozděluje na tyto části:
● O přepisování
● Zavřené dveře
● Odpočinek
● Čtení s nadhledem
● Otevřené dveře
● Kamarádi
● Opravení faktických a logistických chyb
● Ideální čtenář
 |
| 4. seminář se studenty v Plzni 2. dubna |
Jde o koncepty jedné a té samé knihy kde se postupně mění a jinak formují slova věty a tak podobně
Stephen king si dělal 2 koncepty
Například Tolstoj a Hemingway předělávali svoje romány 90x
Hemingway mel zároveň metodu toho že začal četbou toho co napsal do té doby
Takže za 30 dní četl to co napsal před 30ti dny. A pořad to vylepšoval dokola
Vše co ho po 30 čtení nudilo vyhazoval.
2. Zavřené dveře
King doporučuje psát za zavřenými dveřmi což ve zkratce znamená že váš první koncept byste měli psát sami bez pomoci ostatních, měl by vycházet z vás neovlivněný názor ,vyvarovat se ho ukazovat a probírat s ostatními, nechat si ho pro sebe a soustředit se na děj
King doporučuje odpočívat dle libosti autora, a nevystavovat vaše dílo kritice ostatních, nechat si ho pro sebe,
Dát si pár dní volno
King doporučuje začít psát něco malého a úplně odlišného
V průběhu doby byste vaše dílo měli nechat odpočívat průměrně 6 týdnu
Kdy na něj i dokonce zapomenete
Vytahnout ho můžete až v momentě, kdy jste zažraní do nové vaší tvorby.
A poté když čtete vaši knížku znovu, dělejte si poznámky a opravujte postupem chyby.
4. Čtení s nadhledem
V této části, se pročítá kniha pečlivě hledají se vady/ díry v ději. A přeškrtávají věty, slova, zájmena přirovnání
A přidávají se objasňující věty
Zároveň se pokládají důležité otázky jako
Drží ten text pohromadě, pokud ano jak to zařídit aby plynul jako po másle?
Sám sebe se ptám o čem ten příběh je.
5. Otevřené dveře
Po té co se provedou všechny úpravy tak je na čase ukázat vaše dílo blízkým přátelům takzvanému prvnímu čtenáři, který vás doupozorní na zbylé omyly a chyby
6. Kamarádi
Doporučuje to dat přečíst okolo osmi blízkým přátelům, kdy se pak dozví názor ostatních
Pokavaď se 8 lidí shodne že to stálo za nic tak asi na tom něco bude.
7. Opravení faktických a logistických chyb
Dolaďování nepřesností a naslouchání publika
8. Ideální čtenář
Dle Kinga názory nemají stejnou váhu
Pro něj osobně má největší váhu názor od ideální čtenáře, což by měl být někdo autorovi člověk nejbližší
Sebastián Vamberský
porušování pravidel je ok, když to funguje
psát názvy je důležitý
střídání krátkých a dlouhých vět funguje
Tereza Salingerová
Nastudujte si o pěti způsobech psaní dle Aristotela na webu nebo kapitolu v učebnici na str. 18-19.
Pak napište krátkou povídku (pohádku), kdy zásah shůry změní děj či nastane nečekaný konec. Zásah shůry může být autonehoda, vražda, ale klidně i kouzelný skřítek, zlatá rybka, přistání UFO, zjevení svatého či podivné vnuknutí nebo předtucha. Příběh se díky zásahu shůry začne ubírat jinam, než bychom čekali.
Pokročilí mají téma Zoufalí lidé dělají zoufalé věci... Napište příběh o tom, jak člověk v zoufalé situaci improvizuje, kličkuje, hledá řešení či únik. Bude to komedie nebo tragédie? Je to jen na vás!
Pak napište krátkou povídku (pohádku), kdy zásah shůry změní děj či nastane nečekaný konec. Zásah shůry může být autonehoda, vražda, ale klidně i kouzelný skřítek, zlatá rybka, přistání UFO, zjevení svatého či podivné vnuknutí nebo předtucha. Příběh se díky zásahu shůry začne ubírat jinam, než bychom čekali.
Pokročilí mají téma Zoufalí lidé dělají zoufalé věci... Napište příběh o tom, jak člověk v zoufalé situaci improvizuje, kličkuje, hledá řešení či únik. Bude to komedie nebo tragédie? Je to jen na vás!
😉 Nataša Richterová
 |
| On-line kurz 3. lekce 3. dubna s Klárou |
Cítím se v tom asi 100x lépe než v jakémkoliv civilním zaměstnání před tím, trochu paradox.
Posílám úkol - bajku.
Zdeněk Hejda
Háček je poutavý úvod k libovolné kapitole nebo ke knize (těžší varianta). Háček je něco, co má čtenáře strhnout a nalákat ke čtení. Vtáhnout do děje. Často to bývá rovnou dialog nebo text vyvolávající otázky. I kapitoly v knize by měly mít, stejně jako povídka, začátek, prostředek a konec. A ideálně na konci háček, který nás naláká na čtení další kapitoly.
Musíme znát dobře svého hrdinu i jeho motivaci k tomu, jak se chová. Musíme o něm vědět všechno, byť v příběhu použijeme třeba jen 10 %.
Je dobré si vytvořit časovou osu příběhu. Co se stane na začátku, uprostřed a na konci. Vymyslet peripetii (už to vypadá, že to dobře dopadne, ale ono se to zvrhne a najednou to vypadá, že je vše ještě horší, než bylo).
Klára Dvořáková
Musíme znát dobře svého hrdinu i jeho motivaci k tomu, jak se chová. Musíme o něm vědět všechno, byť v příběhu použijeme třeba jen 10 %.
Je dobré si vytvořit časovou osu příběhu. Co se stane na začátku, uprostřed a na konci. Vymyslet peripetii (už to vypadá, že to dobře dopadne, ale ono se to zvrhne a najednou to vypadá, že je vše ještě horší, než bylo).
Klára Dvořáková
 |
| Víkendový kurz 29.-30. března 2025 |
Milá paní Emingerová,
ještě jednou vám mockrát děkuji za dnešek. Přiznám se, že jsem vaše knížky četla protože jsem vás chtěla trošku”poznat” dřív než se setkáme.
Tak mně dnes fascinovalo jak jste mluvila o panu Lustigovi a já věděla o čem to je. Musím vám říct, že knížka Jak se píše kniha nesmírně dobře člověka na váš kurz připraví.
A realita je stejně skvělá. Moc se teším na zítřek.
Posílám tu tvorbu z dneška a budu pracovat na přepsanání zážitku. Děkuji za rady a nápady.
Naučila jsem se dnes:
Můžu začínat i od konce
Kdo se brání neposlouchá
Dej prostor perlám
Flinta na zdi má střílet
Dialog oživuje
Dabel se skryva v detailech
ICH, ER, DU FORMA jak se v tom vyznat
Posunuti textu dle Aristotela a teorie postav
Bajka se da psat i o vecech a lidech, ne jenom o zviratkach
Mockrát ti děkuji za šprtí odměnu v podobě zámecké dílny, strašně ráda bych jela. Zkoušela jsem to nějak vymyslet, ale bohužel se mi nedá změnit zahraniční služebka. Budu tedy v té době ještě pořád v Korei ☹ ☹
A koukala jsem na další víkend, co máš v květnu, a to jsem taky bohužel pryč.
Tak budu sledovat další termíny a tešit se znovu na viděnou. Klidně bych takhle s váma trávila každý víkend.
Lucie Strechová
 |
| Víkendový kurz 29.-30. března 2025 |
Co jsem se naučila na víkendovém kurzu 20.-30. března:
Proporce
Přímá řeč dává příběhu energii.
Co není potřeba, škrtat.
Vytvořit emoce, ale ne že je přímo napíšu, tím že vyvolám. Byla jsem smutná.
Nálepky dává čtenář.
Flinta na zdi musí vystřelit.
Přímá řeč dává příběhu energii.
Co není potřeba, škrtat.
Vytvořit emoce, ale ne že je přímo napíšu, tím že vyvolám. Byla jsem smutná.
Nálepky dává čtenář.
Flinta na zdi musí vystřelit.
Všechna pravidla se dají porušit, když to funguje.
Musím vědět, proč to píšu.
Musím vědět, proč to píšu.
Bajky můžou být i o věcech a lidech typických charakterů, nejen z zvířátkách.
Aristotelova pravidla, jak posunout děj.
Jak znát postavu – musím o ní vědět víc, než napíšu. Znát jejich motivace.
Zjednodušovat – hlava v příkopě
Existuje - Du forma
Časy – přítomný, minulý – lze míchat v češtině a dramatizuje to.
Je důležité zpětná vazba, ne jen jak to vidím já.
Alena Kunovská
Jak znát postavu – musím o ní vědět víc, než napíšu. Znát jejich motivace.
Zjednodušovat – hlava v příkopě
Existuje - Du forma
Časy – přítomný, minulý – lze míchat v češtině a dramatizuje to.
Je důležité zpětná vazba, ne jen jak to vidím já.
Alena Kunovská
 |
| Víkendový kurz 29.-30. března 2025 |
tak ještě za tepla....:)))) Tenhle víkend je snad ještě lepší než ten minulý.
Co jsem se naučila:
Když dáváme zpětnou vazbu, je důležité mluvit jen za sebe
Literární pravda a realita jsou rozdílné věci (hotelová recepce versus recepce v nemocnici)
Literární pravda a realita jsou rozdílné věci (hotelová recepce versus recepce v nemocnici)
Nálepky dává čtenář
Literární cihly jsou: dialog, popis, akce¨
Broušení diamantu
Naléhavost du-formy
Při psaní nafukovat: dle Aristotale má být vše horší než špatný a lepší než dobrý
Šetřit přídavná jména končící na -ící a nepoužívat trpná slovesa
Číst nahlas
Zkouknout film Život je krásný a Alchimie duše
Zuznana HruškováPravidlo zjednodušování - Hlava v příkopě a Hemingwayův Shit-detektor
Rezonovala ve mně síla literárních esencí - nálad, které jsme si zkoušely
Postavy plastické a ploché - o postavách musíme vědět všechno, znát motivaci
Gramatické časy a jejich užití - jak přítomný čas sloves dramatizuje
Bajky s poučením se mi zdají jako moralizování
Sloužím čtenáři
Kdo se bojí, nemlsá
Emma Šponarová
 |
| Víkendový kurz 29.-30. března 2025 |
Je důležité střídat literární cihličky: dialog, popis, akce.
Důležitá je první úderná věta.
Pozor na flinty na zdi.
Nedávat nálepky, ale popsat vše tak, aby si čtenář udělal svůj názor - tedy nálepky dal sám.
I zdánlivě nudná věc se dá pojmout zajímavě. I zajímavá věc se dá napsat nudně.
Jitka Tominks
Méně je více
Držet se hlavní dějové linky
Popis, dialog, akce
Přímá řeč energizuje
Pokusit se vytvořit literární oblouk
Pět způsobů posunutí děje: popis, zásah shůry, vzpomínky, rozpoznání, akce
Život se skládá z náhod, ale náhody čtenář nemá moc rád
Úhel pohledu - mocná du-forma
Díky za různé drobné blbosti, co ale v textu skvěle fungují
Kateřina Latham
Bacha na Čechovovu flintu na zdi - musí se z ní během příběhu vystřelit.
V cestopisech bychom si nevymýšlet.
Nedávat nálepky: Ten je krásný, ten je statečný, ale ukázat.
Začleňovat přímé řeči a akci.
Díky za kurz, moc jsem si to užila.
Gabriela Vyhnánková
Je fakt důležité opakovat cihly: dialog, popis, akce.
Perly v textu potřebují prostor
Poslouchat ostatní - tím dostávám jednu lekci za druhou.
Poslouchat Danu.
Ne ve všem poslouchat Danu!
Martina Křížková
 |
| 3. lekce dlouhodobého kurzu s Danou a Natašou 27. března 2025 |
Že existuje ještě něco menšího než povídka, a to je mikropovídka.
Že méně je více, i když s tímto moudrem jsem již roky srozuměna. Čili šlo jen o upamatování.
Že je to přesně jak říkám svým studentům - nejdříve etudy, pak mistrovské kousky.
Že i v těch etudách si nejen mohu, ale měla bych hledat svůj osobitý styl či téma.
Lada Bartošová
Pět věcí, které jsem si zapamatoval z lekce s Pepi Lustigem:1. Sbírka odchycených citátů:
"Námět je to nejtěžší" - A.Wajda, "Film je snění s otevřenýma očima" - O.Welles, "Spisovatel na rozdíl od snílka sedí a píše"
2. Četlo se ze starého a staršího překladu Poetiky. Starší překlad mluví o základu umění jako "napodobování", novější to nazývá "zobrazení". Podobně se ve starším mluví o "povahách" a v novějším o "charakterech a postavách" - myslím, že jako nefilologové jsme na tom lépe s moderními překlady, protože se významy slov posouvají a to až tak, že se u některých mění jejich významové znaménko. Například dnes vnímáme slovo "hrubý" jako "surový, zlý", zatímco dříve neutrálně označovalo "velký" - Hrubý Jeseník.
3. Mnoho románů je nedopsaných (Švejk, Amerika), ale nelze mít nedotočený film. Na filmu je poznat, když je/není předem tvůrcům znám konec. Naproti tomu v literatuře mohou postavy spisovateli příběh postupně odhalovat vzájemnou interakcí mezi sebou. To neplatí pro detektivku. Tu nelze psát, aniž by autor předem věděl, která z postav byla vrah. Když to neví, je v knize roztroušena spousta falešných stop (jako kouzlo nechtěného), což je prohřešek proti žánru.
4. Překvapení v příběhu se podobá leteckému bombardování raketami V1 a V2. Když člověk V1 slyšel, znamenalo to, že letí ještě dál a nedopadne na něj.
2. Četlo se ze starého a staršího překladu Poetiky. Starší překlad mluví o základu umění jako "napodobování", novější to nazývá "zobrazení". Podobně se ve starším mluví o "povahách" a v novějším o "charakterech a postavách" - myslím, že jako nefilologové jsme na tom lépe s moderními překlady, protože se významy slov posouvají a to až tak, že se u některých mění jejich významové znaménko. Například dnes vnímáme slovo "hrubý" jako "surový, zlý", zatímco dříve neutrálně označovalo "velký" - Hrubý Jeseník.
3. Mnoho románů je nedopsaných (Švejk, Amerika), ale nelze mít nedotočený film. Na filmu je poznat, když je/není předem tvůrcům znám konec. Naproti tomu v literatuře mohou postavy spisovateli příběh postupně odhalovat vzájemnou interakcí mezi sebou. To neplatí pro detektivku. Tu nelze psát, aniž by autor předem věděl, která z postav byla vrah. Když to neví, je v knize roztroušena spousta falešných stop (jako kouzlo nechtěného), což je prohřešek proti žánru.
4. Překvapení v příběhu se podobá leteckému bombardování raketami V1 a V2. Když člověk V1 slyšel, znamenalo to, že letí ještě dál a nedopadne na něj.
5. Film i tragedie potřebují příběh - zajímají se o konání, dění, činy spíš než o dialogy. "Drama" má v řečtině ve slovním základu děj a dělat. Mimochodem, slovo "tragedie" znamená "zpěv kozlů" - "tragos" = kozel, "oide" = zpěv. (? Že by to byla narážka na úpění obětovaných zvířat, rituální oběti pro usmíření bohů - už proto, že v mnoha tragediích se řeší přestoupení nějakého božského příkazu, obvykle nutného přestoupení v důsledku existence protichůdných přikázání... A toto přestoupení lze odčinit pouze nějakou obětí.)
Jarda Valach
 |
| 8. lekce cestopisů 26.3. 2025 |
Co jsem si odnesla z lekce kurzu psaní cestopisů:
- krátké vĕty dají spád a vedou k akci- popisy se střídají s vnitřními monology autora
( pocity ), rychlé skoky z popisu k vlastním reakcím autora na popis
- přímá řeč ( = dialogy s průvodcem ) oživí a přinese nové informace
- vtip a lehkost vznikají, když se autor snaží to zažité/cestovní realitu trochu "romantizovat"
- co mĕ jako čtenáře zajímá: reakce autora na diskrepanci mezi vysnĕným a mezi pozorovaným
Sabina Prisender
1. Romány o lásce
Láska prodává – a není divu. Milostné příběhy patří k nejoblíbenějším žánrům už dlouhá léta. Čtenáři je vyhledávají kvůli silným emocím, napětí mezi postavami a často i kvůli šťastným koncům, které přinášejí pocit naděje a uklidnění.
2. Fantasy a sci-fi
Tady jde hlavně o představivost. Ať už jde o světy plné magie nebo budoucnosti ovládané technologií, tyto žánry umožňují čtenářům uniknout z reality. Obzvlášť populární jsou u mladších čtenářů – například young adult fantasy má v posledních letech obrovský úspěch.
3. Detektivky a thrillery
Napětí, záhady, zločiny a nečekané zvraty – to jsou hlavní taháky detektivek a thrillerů. Čtenáře baví hádat, kdo je pachatel, a sledovat, jak se vyšetřovatelé (nebo hlavní hrdina) propracovávají ke konci případu.
4. Skutečné kriminální příběhy (true crime)
Tento žánr čerpá ze skutečných případů a kombinuje prvky dokumentu a detektivky. Fascinuje tím, že popisuje reálné události – a zároveň nechává nahlédnout do mysli pachatelů i vyšetřovatelů.
5. Historické romány
Fikce zasazená do minulosti dokáže čtenáře přenést v čase. Spojuje zajímavé příběhy s dobovými kulisami a často pomáhá lépe porozumět dějinám. Je to ideální volba pro ty, kdo chtějí spojit zábavu s poznáním.
6. Horor
Příběhy, které mají za cíl vyděsit, znepokojit nebo vyvolat mrazení v zádech. Horor často pracuje s temnými tématy, nadpřirozenem nebo psychologickým napětím. Je ideální pro čtenáře, kteří se nebojí jít až na hranu svých emocí.
7. Knihy pro osobní rozvoj
Láska prodává – a není divu. Milostné příběhy patří k nejoblíbenějším žánrům už dlouhá léta. Čtenáři je vyhledávají kvůli silným emocím, napětí mezi postavami a často i kvůli šťastným koncům, které přinášejí pocit naděje a uklidnění.
2. Fantasy a sci-fi
Tady jde hlavně o představivost. Ať už jde o světy plné magie nebo budoucnosti ovládané technologií, tyto žánry umožňují čtenářům uniknout z reality. Obzvlášť populární jsou u mladších čtenářů – například young adult fantasy má v posledních letech obrovský úspěch.
3. Detektivky a thrillery
Napětí, záhady, zločiny a nečekané zvraty – to jsou hlavní taháky detektivek a thrillerů. Čtenáře baví hádat, kdo je pachatel, a sledovat, jak se vyšetřovatelé (nebo hlavní hrdina) propracovávají ke konci případu.
4. Skutečné kriminální příběhy (true crime)
Tento žánr čerpá ze skutečných případů a kombinuje prvky dokumentu a detektivky. Fascinuje tím, že popisuje reálné události – a zároveň nechává nahlédnout do mysli pachatelů i vyšetřovatelů.
5. Historické romány
Fikce zasazená do minulosti dokáže čtenáře přenést v čase. Spojuje zajímavé příběhy s dobovými kulisami a často pomáhá lépe porozumět dějinám. Je to ideální volba pro ty, kdo chtějí spojit zábavu s poznáním.
6. Horor
Příběhy, které mají za cíl vyděsit, znepokojit nebo vyvolat mrazení v zádech. Horor často pracuje s temnými tématy, nadpřirozenem nebo psychologickým napětím. Je ideální pro čtenáře, kteří se nebojí jít až na hranu svých emocí.
7. Knihy pro osobní rozvoj
Tento typ literatury je určený lidem, kteří chtějí na sobě pracovat – ať už jde o zlepšení vztahů, zvládání stresu nebo třeba nalezení vlastní cesty. Nabízí rady, motivaci i inspiraci pro každodenní život.
Míša
 |
| Francouzský institut v Praze 25. března 2025 |
25. 3. 2025: une soirée exceptionnelle! Renata Libal a échangé avec Serge Borenstein, Mojmir Hampl & Constantin Kinský sur l’âme tchèque. Une discussion animée et interactive moderée par Dana Emingerova ! (25. března jsme zažili výjimečný večer! Renata Libal debatovala se Sergem Borensteinem, Mojmírem Hamplem a Constantinem Kinským o české duši. Živou a interaktivní diskusi skvěle moderovala Dana Emingerová!)
Zúčastnila jsem se velice zajímavé diskuse inspirované knihou Nostalgie není nikdy lehká, kterou napsala paní Renata Líbal – česko-švýcarská novinářka. Tato útlá knížka je součástí mezinárodní edice Duše národa a paní Renata se také účastnila.
Diskusi vedla paní Dana Emingerová ve francouzštině, a byla velmi pohotová a na mne to dělalo dojem, že se ve Francii snad narodila.Hosty byli významní ekonomové, finanční odborníci a developeři, kteří mají k Česku hezký vztah, buď se zde narodili nebo zde žijí.
Nejvíce jsem byla zvědavá, na potomka starého českého rodu Kinských, na Constantina, který je vlastníkem zámku ve Žďáru nad Sázavou a střídavě bydlí ve Francii a zde. Mimo renovace zámku, dělá i finančního poradce. Jeho přesvědčení je, že zámek má sloužit lidem, a proto jej skoro celý zpřístupnil veřejnosti. O Češích říká, že mají světu co nabídnout, ovšem musí se naučit zvítězit nad strachem.
Dalším diskutujícím byl český ekonom Mojmír Hampl, autor mnoha publikací z ekonomické oblasti, předseda Národní rozpočtové rady. Také on nás potěšil, že Češi jsou schopní lidé a přístupni novým věcem.
Belgičan Serge Borenstein je developer, který se usadil v Česku, zatím se do Belgie vrátit nechce. Praha s mu moc líbí, hlavně že se nedemolují staré domy, ale pokud to jde, tak jen rekonstruují a tím se zachovává původní architektura. Založil developerskou společnost Karlín Group s cílem proměnit chátrající část Prahy v moderní a prosperující oblast. Podobný záměr má nyní s Holešovicemi. Dle něj jsou naši lidé šikovní, překážkou v práci je ale administrativa a úřady.
Byla jsem překvapená, jak všichni hovořili o nás hezky, já bych to tak neřekla. Záleží určitě na tom, v jaké společnosti se pohybují. Bohužel, i když já jsem velký optimista, mám kolem sebe dost těch, kteří si stále na něco stěžují, nic jim není dobré a je pro ně zatěžko cokoliv udělat. A tak jsem ráda, že moudří lidé, kteří něčemu rozumí a něco dokázali, nás nevidí tak černě, ale nadějně, jako národ selského rozumu. A minulost, že je pro nás inspirací do budoucna.
Bohuna Kopřivová
Dovoluji si pozvat Vás k poslechu Českého rozhlasu Olomouc v sobotu 12. dubna v 18:04. V tomto čase se vysílá pravidelný cyklus Setkání s literaturou. V premiéře zazní mé tři anekdotické povídky: Pan Bouda nakupuje. Pokud nestihnete premiéru v éteru, tento díl pořadu bude ještě celý týden k dispozici v archivu.
Také finišuji s předěláním Prodlouženého víkendu. Snažím se odstranit co nejvíce vašich důvodných připomínek, snad k lepšímu. Hned, jak budu mít hotovo, dílko znovu pošlu Kláře.
Přeju, abys byla stále plná optimismu, zdraví a plodné práce.
Jiří Wilson Němec
Povídka, novela a román se liší hlavně rozsahem, hloubkou vykreslení postav a komplexností děje.
Povídka
Nejkratší forma – často pár stránek.
Jeden dějový motiv, málo postav, spíše jedna situace. Minimum odboček – všechno slouží jedné pointě nebo atmosféře. Spíš než vývoj postav se klade důraz na moment, konflikt, nápad.
Příklad:
Nejkratší forma – často pár stránek.
Jeden dějový motiv, málo postav, spíše jedna situace. Minimum odboček – všechno slouží jedné pointě nebo atmosféře. Spíš než vývoj postav se klade důraz na moment, konflikt, nápad.
Příklad:
Karel Čapek – Povídky z jedné kapsy - Zločin na poště:
„Pane inspektore, já bych vám chtěl něco říci…“ řekl náhle ten pán a zrudl. „Já jsem to udělal. Já jsem poslal ten anonym.“
(Krátká forma, záhada, pointa. Důraz na situaci, ne na vývoj postav.)
Silný, osudový zvrat. Vnitřní proměna postavy i jejího postavení ve světě. Stále poměrně jednoduchá dějová linie.
„Když se Gregor Samsa jednoho rána probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v obrovský hmyz.“
Román
„Pane inspektore, já bych vám chtěl něco říci…“ řekl náhle ten pán a zrudl. „Já jsem to udělal. Já jsem poslal ten anonym.“
(Krátká forma, záhada, pointa. Důraz na situaci, ne na vývoj postav.)
Novela
Délka mezi povídkou a románem – desítky až stovka stran.
Stále soustředěná forma, ale už s vývojem postav nebo hlubší zápletkou.
Často má jeden zásadní zvrat nebo událost, která mění vše.
Mívá lineární děj, bez vedlejších linií.
Příklad:
Franz Kafka – ProměnaDélka mezi povídkou a románem – desítky až stovka stran.
Stále soustředěná forma, ale už s vývojem postav nebo hlubší zápletkou.
Často má jeden zásadní zvrat nebo událost, která mění vše.
Mívá lineární děj, bez vedlejších linií.
Příklad:
Silný, osudový zvrat. Vnitřní proměna postavy i jejího postavení ve světě. Stále poměrně jednoduchá dějová linie.
„Když se Gregor Samsa jednoho rána probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v obrovský hmyz.“
Román
Nejobšírnější žánr – od stovek po tisíce stran.
Mnoho postav, dějových linií, prostředí a časových vrstev.
Velký prostor pro psychologii postav, společenské souvislosti, historické rámce apod.
Nejde jen o příběh, ale často o celý svět.
Příklad:
Mnoho postav, dějových linií, prostředí a časových vrstev.
Velký prostor pro psychologii postav, společenské souvislosti, historické rámce apod.
Nejde jen o příběh, ale často o celý svět.
Příklad:
Milan Kundera – Nesnesitelná lehkost bytí
Kateřina Tučková – Žítkovské bohyně
Příběh mladé historičky, která odhaluje osudy žen se zvláštními schopnostmi v Bílých Karpatech. Silné ženské postavy, historické i osobní drama, tajemství. Složitější struktura, vyprávění v několika časových rovinách.
Kateřina Tučková – Žítkovské bohyně
Příběh mladé historičky, která odhaluje osudy žen se zvláštními schopnostmi v Bílých Karpatech. Silné ženské postavy, historické i osobní drama, tajemství. Složitější struktura, vyprávění v několika časových rovinách.
„Myslela jsem si, že jsem na Bohyně zapomněla. Ale ony se mi připomněly samy. Nejdřív nenápadně, jako šepot v uších.“
Dagmar Kokešová
Milá Dano,
posílám odkazy a jména, ve vztahu k Vaší dodatkové rundĕ o tom, co dnes dělat. Dĕkuji, že jsem se mohla zúčastnit.
Peter Morgen: Vlastenci - divadelní hra uvádĕná v Národním divadle Brno. S tím souvisí dramaturgický úvod v programové brožurce od brněnského dramaturga a divadelníka VÍTA KOŘÍNKA.
Peter Morgen: Vlastenci - divadelní hra uvádĕná v Národním divadle Brno. S tím souvisí dramaturgický úvod v programové brožurce od brněnského dramaturga a divadelníka VÍTA KOŘÍNKA.
Milena Jesenská: Křižovatky - sbírka fejetonů a sloupků do novin z let 1919-1939, ty předválečné podle mĕ mohou být inspirací pro Tvůj zámĕr. Bohužel neznám dobře českou scénu, literární a vůbec kulturní, mám pohled zvenku, asi trochu nečeský, jak včera řekl Petr. Ale alespoň v češtině. A jsem ochotna pomoct. Kdykoliv.
Sabina Prisender
Sabina Prisender
Milá Dano & Co.,
Když zvážím, jaký význam má pro naše kroužky Arnošt Lustig jako vzor a inspirátor, možná není bez zajímavosti informace, že v sobotu 22/3 promítají v Ponrepu od 19:30 „Transport z ráje“ podle knižní předlohy a scénáře A. Lustiga.
Zdraví Jarda Valach
Když zvážím, jaký význam má pro naše kroužky Arnošt Lustig jako vzor a inspirátor, možná není bez zajímavosti informace, že v sobotu 22/3 promítají v Ponrepu od 19:30 „Transport z ráje“ podle knižní předlohy a scénáře A. Lustiga.
Zdraví Jarda Valach
 |
| 2. on-line lekce 20.3.2025 s Klárou - koncept příběhu |
Na lekci s Klárou jsme probírali koncept příběhu:
1. Vymyslet si hrdinu (vnĕjší i vnitřní popis)
2. Vymyslet si vedlejší postavy
3. Nakreslit si síť vazeb
4. Formulovat si hlavní konflikt hrdiny (boj se záporákem nebo sám se sebou)
5. Rozhodnout se pro nĕjaký "spouštěč" (PROČ se příběh má začít vyprávět, v určitý moment)
6. Načrtnout si, jak bude konflikt gradovat
7. Vymyslet si závěr (rozezlení mít, NEŽ se začne psát; může být během psaní pozměněno, ovšem pak je většinou nutné přepracování knihy)
8. Vypracovat si časovou osu příběhu
9. Rozhodnout se, v jakém čase a v jaké formě budu vyprávět
10. Specialitka: Spisovatelská vločka (začnu odstavcem, pak stránkou, pak kapitolou...a rozpracovávám...)
1. Vymyslet si hrdinu (vnĕjší i vnitřní popis)
2. Vymyslet si vedlejší postavy
3. Nakreslit si síť vazeb
4. Formulovat si hlavní konflikt hrdiny (boj se záporákem nebo sám se sebou)
5. Rozhodnout se pro nĕjaký "spouštěč" (PROČ se příběh má začít vyprávět, v určitý moment)
6. Načrtnout si, jak bude konflikt gradovat
7. Vymyslet si závěr (rozezlení mít, NEŽ se začne psát; může být během psaní pozměněno, ovšem pak je většinou nutné přepracování knihy)
8. Vypracovat si časovou osu příběhu
9. Rozhodnout se, v jakém čase a v jaké formě budu vyprávět
10. Specialitka: Spisovatelská vločka (začnu odstavcem, pak stránkou, pak kapitolou...a rozpracovávám...)
Bylo to moc přínosné, fakt děkuji.
Sabina Prisender
Děkuji za hodnocení mých příspěvků minule!
Je to úplně jiný svět, ale nesmírně zábavný. Je zajímavé, že jsem v osobní životě hodně strukturovaný člověk, tak v tom psaní, se to děje mimo mě. Přijde mi, že nemám žádnou moc nad tím, což je blbost, ale děje se to. Nedokážu to moc popsat.
Je to úplně jiný svět, ale nesmírně zábavný. Je zajímavé, že jsem v osobní životě hodně strukturovaný člověk, tak v tom psaní, se to děje mimo mě. Přijde mi, že nemám žádnou moc nad tím, což je blbost, ale děje se to. Nedokážu to moc popsat.
A taky už chápu Čechovovu flintu na zdi.
Každopádně díky
Každopádně díky
Zdeněk
v rámci dubnového zámeckého kurzu v Kostelci nad Čerými lesy byste se mohli podívat a možná se i psát o bývalé sanatorce v Kostelci (plicní sanatorium, potom snad lázně pro "ruské osvoboditele"). Má opravdu zajímavou historii a současnost, která asi brzy "pomine". Nedávno byla zbouraná další budova...
Tenkrát nás tam provázel pan Jiří Bohata - je na toto téma opravdu odborník. Dlouhá léta byl i vedoucí skautů, kteří mají v sanatorce klubovnu. Také rád píše a publikuje. Prohlídku zorganizovala paní Hana Skalová a já se o ní dozvěděla přes facebook. Kdyby Tě to zaujalo, mohu se pokusit zjistit kontakt. Tak dej prosím případně vědět.
Veronika Opatřilová
Veronika Opatřilová
 |
| Jednodenní kurz v Akademii ČTK 19. března 2025 |
Tvůrčí psaní pod vedením Dany Emingerové je vždycky velká jízda!
Účastníci si vyzkouší psaní krátkých textů na zadané téma, psaní dialogů nebo třeba popis.
Psaní není nuda!
Martina Vašíčková, ředitelka Akademie ČTK
Zvolit vhodný název - titulek.
Vypíchnout to důležité a podstatné do první věty.
Psát konkrétní situace a ne např. Bylo to fascinující. Čtenář chce vědět, co bylo fascinující.
Nepoužívat slova, která berou textu energii - třeba slova končící na -ící
Pravidlo flinty na zdi
Děkuji za kurz
Jana Smejkalová
1. Ako písať
2. Druhy textov
3. Ako vyzera literaarne dielo
4. Žurnalistické písanie
Hana Vrabcová
Užila jsem si informace o Arnoštovi Lustigovi.
Líbily se mi práce kolegyň a vedení zkušené lektorky.
První věta musí být úderná.
Perex musí zaujmout čtenáře.
Klára Pelcová
Nemám popisovat, co je zřejmé z významu textu.
Není nutné postupovat chronologicky - naopak AHA věci přitáhnou čtenáře na začátku.
Pravidlo Čechovovy flinty na zdi.
Děj musí být věrohodný a uvěřitelný.
Jana Vlachynská
Postavu nepopisujeme nálepkami, ale ukazujeme její chování
Pozor na text, který vovolává nepochopení, nedorozumění už v úvodu
Začít rvnou akčním dějem
Literární pravda je jiná, než realita - musme vypustit to, co není pro příběh důležité
Děkuji za společný čas ve světě příběhů, vzpomínek a fantazie.
Vlaďka Kubíčková
Není nutné dodržovat časovou posloupnost.Začít intenzivním zážitkem a pak se teprve vrátit k uvedení do děje.
Pravdilo Čechovovy flinty na zdi.
Eva Zítková
Velice Vám děkuji za kurz tvůrčího psaní. Byl pro mě neskutečným přínosem a moc ráda se zúčastním dalších Vašich kurzů.
Co jsem se naučila:
Představení charakteru v akci - nepopisovat, nenálepkovat, ukázat, jak postava jedná a mluví
Příklad zvířátek u ohně - záleží na slovosledu - nejdřív rámec
Odstaranění věcí, které nejsou pro příběh důležité
Vykreslení věcí, co neznám
Střídání nálad v textu dělá rytmus
Pravidlo Čechovovy flinty na zdi a Hemingwayův shit-detektor
Dominika Kotrbová
Vyvarovat se pasivních sloves, přídavných jmen, příslovcí, která nejsou nezbytná.
Pravidlo Čechovovy flinty na zdi.
Představení charakteru hrdiny tím, jak jedná a mluví.
Střídáme dialog - popis - akci.
Vyvarovat se opakování slov se stejným základem.
Eva Přibylová
Literární cihly jsou: dialog, popis, akce.
Nejdůležitější je nadpis a první věta.
Nemusí se postupovat chronologicky.
Střídání nálad.
Flinta na zdi.
Noemi Trojanová
 |
| 19. března 2025 3. lekce na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara s Natašou |
- stručné pojmenování základních forem ÚHLŮ POHLEDU z jakých se nejčastěji píše příběh. Nejde o nic jiného než o to, čí oči se dívají. Tedy, ve které osobě z hlediska gramatického je dílo psáno.
V některých knihách máte pocit, jako když sedíte hrdinovi na rameni a vidíte mu přímo do hlavy, v jiných cítíte určitý odstup. To je dáno úhlem pohledu. Je to důležitý nástroj. Úhel pohledu sděluje čtenáři, která postava nebo postavy jsou v příběhu nejdůležitější.
Je zajímavé, že úhel pohledu podléhá módě a vkusu. Názory na úhel pohledu se po celou dobu existence románů měnily. Například v románech z 19. století převládala ER forma, takzvaný vševědoucí vypravěč. Tyto romány zkoumaly nejen vnitřní životy a vnější konflikty postav, ale také okolní společnost, třídní rozdíly, technické informace… Vševědoucí vypravěč zkrátka klidně přerušil děj a začal čtenáři vyprávět o filozofii nebo ekonomice.
V dnešní době jsou oblíbené ICH forma (vyprávění v 1. osobě) a ER forma (– omezený hlavní vypravěč ve třetí osobě).
V 1. osobě jsem vypravěčem JÁ. První osoba působí přirozeně- všichni jsme vypravěči v první osobě. Tato forma umožňuje čtenáři snadný přístup k vypravěčovým myšlenkám. Ale právě jen k jeho myšlenkám, nemůže být v hlavách jiných hrdinů a nemůže být na několika místech zároveň. Je tak trochu omezený, a tím pádem do jisté míry nespolehlivý. A to ale autor to může využít k tomu, aby vytvářel napětí a překvapení.
Při této formě si dejte pozor na to, kdy vypravěč sděluje něco zajímavého a kdy má sklony se jen tak vykecávat!
ICH forma působí autenticky. Čtenáři mívají tendence si myslet, že jde o autobiografii! Někdy to může vadit…
ER forma - vypravěč může mít dvě podoby: může být buď vševědoucí, nebo omezený. Pokud vypráví vševědoucí, jako bychom slyšeli hlas boží, který ví o postavách a prostředí úplně vše. Zde pak ale není místo pro pořádné tajemství. Vševědoucí bývá od postav trochu odtažitý. Jeho plusem je ovšem to, že má vědomosti o tom, jak fungují ponorky a ví, co by se stalo s nenarozenými dětmi postav. Ale to zase svádí k mnoha odbočkám a je těžké vyvážit vyprávění, aby čtenář neztratil pozornost.
Při ER formě s omezeným věděním se vypravěč většinou drží jediné postavy. To, co autor může popsat je omezeno tím, co daný jedinec vnímá a zažívá. Toto je nejběžnější metoda v komerční beletrii a je ovlivněná filmem a televizí.
Když už jsme u filmu, tak je také důležité, zda je vypravěč objektivní či subjektivní. Objektivní vypravěč je jako oko kamery – nemá vlastní názor, nehodnotí, je jen pozorovatel. Objektivní vyprávění je velice přísné! Žádné poznámky a komentáře!
Naproti tomu subjektivní vyprávění si může trousit poznámek a názorů kolik chce. Subjektivní vyprávění umožňuje čtenáři vidět vnitřní myšlenky postav. Subjektivita není jen oko kamery, subjektivita zabarvuje vše kolem sebe, protože nejenže pozoruje, ale také vnímá svět jejíma očima, její myslí. Ale opět pozor! Pokud myšlenky, i třeba stokrát zajímavé, nesouvisí s příběhem, nemusíme je čtenáři předkládat.
Další podskupinou ER formy je tzv. přeskakující úhel. To znamená, že vypravěč přejde od jedné postavy k jiné. Ale pozor! Nemusíme slyšet nejniternější myšlenky všech postav. Dnešní zvyklostí bývá přeskakovat mezi úhly pohledu jen mezi scénami nebo kapitolami. Když autor poletuje mezi postavami v jedné scéně, působí to zmatečně.
Nicméně jsou i výjimky, kde to funguje a to jsou například romány pro ženy. Setkání hlavní hrdinky s osudovým mužem. Nejprve jsme svědky toho, jak reaguje ona na něj, pak hned on na ni. A to vše, aby vznikl dojem, že je to láska na první pohled. Je to v případě, že dvě postavy v jeden okamžik prožívají a vnímají téměř totéž a je to něco hlubokého. Zde může náhlá změna úhlu fungovat.
DU forma čtenáře oslovuje ve 2. osobě (TY nebo VY). Například: „Vzbudil ses na tvrdé posteli, otevřel oči do mlhavého rána a nemohl sis vybavit, kde jsi.“
DU forma umí navodit bezprostřednost a naléhavost. Vyskytuje se v dopisech, v modlitbách a někdy i v reklamě. Můžete oslovovat čtenáře, ale také můžete mluvit k sobě. Je zajímavým nástrojem v literatuře.Nataša Richterová
 |
| 2. lekce prezenčního dlouhodobéh kurzu 13. března s Pepi Lustigem, Danou, Natašou a Klárou |
Co mi dala minulá lekce tvůrčího psaní s Pepi Lustigem:
Pochopila jsem snad začátek Aristotelovy Poetiky
Čím se liší drama od povídky, románu a dalších literárních útvarů
Dověděla jsem se o některých zvláštnostech filmové řeči
Poznala jsem skvělého Pepiho a dověděla se mnoho nového o Arnoštu Lustigovi
Hodina s Pepi Lustigem se mi moc líbila, a ráda bych se zúčastnila pokračování, nějaky námět snad ještě dotvořim.
Zdravím a těším se zase na příští lekci za týden.
Dana Volfová
Dana Volfová
Milá Dano,
díky za kurz dramaturgie a scénaristiky. Napíšu, co mi po lekci s Pepi Lustigem došlo:
Nedovedla jsem si předsvit, jak je náročné dělat film.
Pepi je úžasně chytrý a já jsem poslouchala téměř s otevřenou pusou.
Když jsem si několikrát přečetla Aristotela (i nahlas), nerozuměla jsem téměř ničemu. Ale vy dva jste to přeci jen stařeně trochu objasnili, i kdy nemůžu říct, že všemu rozumím. Ale i to mně potěšilo.
Určitě se na další setkání s Pepim budu těšit, i když si ve svém věku v žádném případě nemyslím, že bych měla něco společného s filmem. Ale povídku ráda napíšu, třeba se bude Pepimu líbit.
Když jsem Pepimu na konci řekla, jaký byl závěr mé "nabídky k sňatku", tak se strašně smál. Pobavilo ho to, že Bohouš litoval, že jsem tam nezůstala, měla bych své ohniště a on by mi nemuusel spravovat doma sporák, který občas dělal neplechu.
Tak ještě jednou díky za krásný večer, i Bohouš byl spokojený.
Bohuna Kopřivová
díky za kurz dramaturgie a scénaristiky. Napíšu, co mi po lekci s Pepi Lustigem došlo:
Nedovedla jsem si předsvit, jak je náročné dělat film.
 |
| 13. března s Pepi Lustigem |
Když jsem si několikrát přečetla Aristotela (i nahlas), nerozuměla jsem téměř ničemu. Ale vy dva jste to přeci jen stařeně trochu objasnili, i kdy nemůžu říct, že všemu rozumím. Ale i to mně potěšilo.
Určitě se na další setkání s Pepim budu těšit, i když si ve svém věku v žádném případě nemyslím, že bych měla něco společného s filmem. Ale povídku ráda napíšu, třeba se bude Pepimu líbit.
Když jsem Pepimu na konci řekla, jaký byl závěr mé "nabídky k sňatku", tak se strašně smál. Pobavilo ho to, že Bohouš litoval, že jsem tam nezůstala, měla bych své ohniště a on by mi nemuusel spravovat doma sporák, který občas dělal neplechu.
Tak ještě jednou díky za krásný večer, i Bohouš byl spokojený.
Bohuna Kopřivová
 |
| 13. března s Pepi Lustigem |
hodina s Pepi Lustigem se mi moc líbila, a ráda bych se zúčastnila pokračování, nějaky námět snad ještě dotvořim. Zdravím a těším se zase na příští lekci za týden.
Dana Volfova
Jitka Zahradníková
Moje téma je hodně dětství, už ztracené samozřejmě. Psaní mi umožňuje se „tam" vracet, ale zároveň začínám chápat, že pokud bych měl být někdy skutečný spisovatel, tak paradoxně bude vznikat spíš takový jakoby třetí svět. V tom smyslu, že musí být trochu vymyšlený, že to není rodinná kronika.
Zdeněk Hejda
 |
| 7. lekce cestopisného kurzu 12. března 2025 |
„Chtěl jsem jen líp psát o svých cestách. A nakonec jsem publikoval!“
Přihlásil jsem se do kurzu psaní cestopisů s Danou Emingerovu, protože jsem měl hlavu plnou zážitků, ale když jsem je chtěl dát na papír, vždycky to skončilo jen „bylo to nezapomenutelně krásné“.
Během kurzu jsem se naučil, jak dát příběhu šťávu, jak neodbíhat k nudným popisům a hlavně – jak psát tak, aby to někoho bavilo číst. Pochopil jsem, že cestopis musí vtáhnout čtenáře do děje, ne ho jen informovat, že jsem jedl nejlepší pad thai.
Během kurzu jsem se naučil, jak dát příběhu šťávu, jak neodbíhat k nudným popisům a hlavně – jak psát tak, aby to někoho bavilo číst. Pochopil jsem, že cestopis musí vtáhnout čtenáře do děje, ne ho jen informovat, že jsem jedl nejlepší pad thai.
Získal jsem zpětnou vazbu nejen od lektorky, ale i od lidí, kteří řešili podobné chyby. A nejlepší na tom? Moje cestopisné články se dostaly do magazínů, kde bych si dřív netroufl ani poslat e-mail!
Petr J.
Milé lektorky,
I já děkuji za možnost se účastnit Vašeho kurzu a čerpat z něj metodu, inspiraci I posilu pro své literární pokusy. Potěšení z Vašeho laskavého vedení je vysoce návykové a přikoupil jsem si "ještě jednu dávku" kurzu. Děkuji I za vzácnou kombinaci profesionality a lidskosti.
Zdraví Jarda Valach
I já děkuji za možnost se účastnit Vašeho kurzu a čerpat z něj metodu, inspiraci I posilu pro své literární pokusy. Potěšení z Vašeho laskavého vedení je vysoce návykové a přikoupil jsem si "ještě jednu dávku" kurzu. Děkuji I za vzácnou kombinaci profesionality a lidskosti.
Zdraví Jarda Valach
1) Kontext je důležitý. Každá kapitola z románu nemusí zafungovat jako samostatná povídka.
2) Kde se text špatně čte, je pravděpodobně i problém....
3) Postavy v detektivce, by se měly v textu objevit co nejdříve
4) Vtáhnout čtenáře do děje, udržet pozornost, děj před očima jako film
5) Mezní situace způsobují mnoho zázraků. Z knihy😊
Lenka Holcová
 |
| 5. března 2025 2. lekce na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara s Natašou |
Víme už, že každé literární dílo má 3 základní – viditelné - části:
Začátek – uvedení do děje
Prostředek - zápletka, peripetie
Konec – rozuzlení
Každé literární dílo by mělo mít také čtvrtou – neviditelnou – část, a to vědomí, proč jsme to psali. My to ještě kolikrát na začátku psaní nevíme. Přichází to k nám postupně, ale na konci příběhu musíme mít jasno. Problém je, že někdy se udělá jasno až po několikátém přepsání…
Hledání této čtvrté části se cvičí na bajkách. Pouze v bajkách je tato 4. část, proč jsme to psali, to morální ponaučení, viditelná. To je to, co dělá bajku bajkou.
Bajky jsou útvary stručné. Používáme v nich přirovnávání a symboliku – mravenec a včelka jako symbol píle, liška vypočítavá. Ale nemusíme se omezovat jen na zvířátka. V bajkách vystupují lidé, věci i abstraktní symboly.
Při psaní bajek můžeme postupovat od konce (v jiném žánru se to příliš nedoporučuje). To znamená, máme rozmyšlené nějaké ponaučení, například se nám líbí rčení, pořekadlo, přísloví a na to vytvoříme příběh. V bajkách na konci musí být PONAUČENÍ! Je to jediný literární útvar, kde je to povoleno. Někdy najdete doslovné ponaučení také na konci pohádek. Jenže jako dospělí nechceme, aby nás někdo poučoval, chceme si hlavně užít příběh.
Proto by v beletrii pro dospělé měla být myšlenka spíše mezi řádky, a pokud si ji tam čtenář najde, autor odvedl dobrou práci.
Nataša Richterová
Zkracovat
Naučili jsme se, jak lépe vyjadřovat své historky
Sabina Samenova
První věta musí být úderná, krátká a zapamatovatelná.
Rytmus příběhu tvoří literární cihly - dialog, popis, akce.
Aristoteles nebo tak nědo říkal, že každý text musí mít začátek, prostředek a konec.
Čtvrtá neviditelná část je: PROČ JSME TO PSALI
Psaní je také o melodii a libozvučnosti vět.
Smysly pomáhají vcitit se do děje.
Alena Janková
Díky kladné odezvě na loňské autorské čtení máme možnost přijet do knihovny v Hlinsku znovu v úterý 8. dubna od 17 hodin. Pokud byste chtěli a mohli dorazit, bylo by to super. Srdečně zvu.
Kateřina Pospíšilová
Milá Dano,
chtěla bych ti poděkovat za možnost zúčastnit se prvního sezení čtrnáctidenního kurzu tvůrčího psani v Četce. Moc se mi to líbilo. Pokud je to ještě možné, ráda bych se do tohoto kurzu přihlásila, jestli tedy mohu uplatnit šprtí slevu z víkendového kurzu. Těším se na tvou odpověď.Dana Volfová
 |
| 1. lekce on-line kurzu s Danou a Klárou 6. března 2025 |
1) Že vytvářím svět (sen) pro čtenáře, na až tak pro sebe, musí to být srozumitelné hlavně pro ně.
2) Zde však mám dilema v tom, jak dalece pak bude takový text autentický. Pokud bude vše vysvětlující všem. Hlavně se to týkalo „Pražského povstání pracujícího lidu", takto se to před Revolucí nazývalo, mělo to tu konotaci, že povstali lidé z ČKD např. ale tzv. buržuazie seděla doba (v lepším případě), v horším se jednalo přímo o kolaboranty:), tak to bylo jednoduché.
Mám např. vydání Švejka z r. 52, dialogy jsou tam vedeny často v němčině, nikdo nic nevysvětluje. Nikdo nevysvětluje co to byla např. „marškumpačka" atd.
3) Musí to plynout, člověk si to musí sám vyprávět, dýchat u toho. Musí to být jako výdech a nádech.
4) Postavy, předměty, které se objeví musí být použity, jinak tam nepatří.
Zdeněk Hejda
1. Promyšlený základ příběhu
Vytvoření záhady: Základem detektivky je zajímavá záhada nebo zločin. Měli bychom začít s otázkou „Co se stalo?“ a „Proč to čtenáře bude zajímat?“
Důkladná příprava: Předem si rozpracujte motiv, způsob provedení zločinu, důkazy a závěr. To pomáhá udržet příběh konzistentní.
2. Silné postavy
Detektiv: Může být profesionální, amatér, nebo někdo mezi tím. Klíčem je jeho osobitost, slabosti a dovednosti.
Pachatel: Jeho motivace by měla být uvěřitelná a důmyslně skrytá, dokud to příběh neodhalí.
Vedlejší postavy: Podezřelí a svědci by měli mít své příběhy, aby odvedli pozornost čtenáře od skutečného pachatele.
3. Práce s vodítky a falešnými stopami
Vodítka: Měla by být spravedlivá, aby čtenář mohl odhalit pravdu, ale také dobře skrytá nebo zamaskovaná v textu.
Falešné stopy: Ty čtenáře zavedou na nesprávnou cestu, ale nesmí působit uměle nebo nelogicky.
4. Napětí a struktura
Postupné odhalování: Informace by měly být dávkovány tak, aby udržely čtenáře v napětí až do závěru.
Obraty a zvraty: Detektivky potřebují momenty překvapení, které změní pohled na dění.
Konec: Měl by být uspokojivý, logický a překvapivý, ale ne příliš „z ničeho nic“.
5. Reálnost a výzkum
Detaily: Ať už jde o forenzní vědu, policejní postupy nebo lokace, důraz na detail dává příběhu věrohodnost.
Inspirace skutečností: Inspirujte se reálnými případy nebo prostředím, která znáte.
6. Psaní jako hra s čtenářem
Detektivka je interaktivní – čtenář se snaží rozluštit záhadu spolu s postavami. Myslete proto na čtenářovu perspektivu a co by v dané chvíli mohl hádat.
Napětí je klíčovým prvkem dobré detektivky, protože udržuje čtenáře v očekávání a nutí ho obracet stránky dál. Několik osvědčených způsobů, jak ho v příběhu budovat:
1. Práce s informacemi: Kdo co ví a kdy?
Zatajování klíčových detailů: Čtenář nemusí vědět všechno hned, ale měl by dostat dostatek vodítek, aby mohl spekulovat.
Postupné odhalování: Předkládejte informace po kouscích, aby se čtenář cítil jako detektiv.
Neúplné výpovědi a tajemství postav: Ne všechny postavy říkají pravdu, některé něco skrývají (i když nejsou pachatelé).
2. Falešné stopy a nečekané obraty
Podezřelí, kteří se zdají vinni, ale nejsou: Hra na schovávanou mezi detektivem a čtenářem.
Zvraty, které zpochybní předchozí informace: Např. svědek lhal, alibi bylo falešné, vrah je někdo, koho jsme přehlíželi.
Situace, kdy čtenář „ví více“ než detektiv: To může vytvářet dramatické napětí – víme, že se blíží nebezpečí, ale detektiv o tom netuší.
3. Časový tlak a nebezpečí (používali jsme časový zámek)
Hrozba dalšího zločinu: Pokud není pachatel chycen, může udeřit znovu.
Detektiv je v ohrožení: Některé postavy nechtějí, aby pravda vyšla najevo.
Závod s časem: Např. důležitý svědek může zmizet, důkaz být zničen.
4. Atmosféra a styl psaní
Popis prostředí, který evokuje napětí: Temné uličky, podivné ticho, bouře za oknem – prostředí může podporovat atmosféru nejistoty.
Krátké věty v akčních nebo napínavých scénách: Rychlý rytmus pomáhá dynamice.
Nezodpovězené otázky: Udržujte čtenáře ve střehu tím, že vždy něco zůstane nevyřešené nebo se vynořují nové a nové otázky.
5. Psychologie postav
Nejspolehlivější postava může být ta nejvíce podezřelá.
Morální dilemata: Například detektiv se musí rozhodnout, zda porušit pravidla, aby získal důkaz.
Vnitřní konflikt hrdiny: Jeho osobní pochybnosti, minulost nebo temné tajemství mohou přidat další vrstvu napětí.
Klára Dvořáková
 |
| 1. lekce prpezenčního kurzu s Danou a Natašou 27. února 2025 |
Milá Dano,
z první lekce psaní jsem si odnesla toto:
Na názvu záleží.
Přidej více přímých řečí, hýbou textem i energií příběhu.
Používat spíše rod činný než trpný – může tím trpět spád textu.
Méně je více. Co můžeš vypustit, vypusť. Pozor na přídavná jména.
Popisuj očima někoho konkrétního.
Těším se na další setkání.
Lada BartošováPřidej více přímých řečí, hýbou textem i energií příběhu.
Používat spíše rod činný než trpný – může tím trpět spád textu.
Méně je více. Co můžeš vypustit, vypusť. Pozor na přídavná jména.
Popisuj očima někoho konkrétního.
Těším se na další setkání.
Zase ji to vyhnalo z postele. Ta slova, věty. Přesně formulované. Od Pána Boha. Dar-nedar. Jedenácté přikázání. Když odoláš tomu ohni, tomu pokušení, do rána všechno zapomeneš! Jen rychle najít tužku a papír.
Kurz tvůrčího psaní. Víc jak rok nevyužitý voucher na dně zásuvky. Vánoční dárek.
Spisovatelka Dana. Aristoteles. Lustig a Psaní podle Lustiga. Naučit se psát, jako řemeslo, jako zedník klást cihlu na cihlu. Najít diamant! To se lehce řekne. Titulek a první věta, to už ví.
Kopnout hlavu do příkopu. Zkracovat, úsporněji, srozumitelněji pro cílovou skupinu. Čtenáře nesmíte nudit!
Všechno je zrychlené. Připravené ke konzumaci. Literární fast food.
Ona je ale jako Betty MacDonaldová a Božena Němcová. Veronika jí dala nálepky, ty nejkrásnější!
Hoří v ní oheň. Stejně jako v nich. Celý život chce psát! Neví jak! Cihly klade špatně a zdi jsou nakřivo a občas se jí některá zboří.
Nádherná Bohunka a Papua Nová Guinea. Betel a Koteka.
Zuzka, laskavý čtenář. Okamžitě chytla od jejího plamene. „Tohle musíš napsat!“ mezi cigaretami na balkóně.
Chtěla by se jmenovat Sára. Sára Pravdová. Mít ve jméně dvě R a mámu spisovatelku. Mámu se stejným ohněm.
Kurz tvůrčího psaní. Víc jak rok nevyužitý voucher na dně zásuvky. Vánoční dárek.
Spisovatelka Dana. Aristoteles. Lustig a Psaní podle Lustiga. Naučit se psát, jako řemeslo, jako zedník klást cihlu na cihlu. Najít diamant! To se lehce řekne. Titulek a první věta, to už ví.
Kopnout hlavu do příkopu. Zkracovat, úsporněji, srozumitelněji pro cílovou skupinu. Čtenáře nesmíte nudit!
Všechno je zrychlené. Připravené ke konzumaci. Literární fast food.
Ona je ale jako Betty MacDonaldová a Božena Němcová. Veronika jí dala nálepky, ty nejkrásnější!
Hoří v ní oheň. Stejně jako v nich. Celý život chce psát! Neví jak! Cihly klade špatně a zdi jsou nakřivo a občas se jí některá zboří.
Nádherná Bohunka a Papua Nová Guinea. Betel a Koteka.
Zuzka, laskavý čtenář. Okamžitě chytla od jejího plamene. „Tohle musíš napsat!“ mezi cigaretami na balkóně.
Chtěla by se jmenovat Sára. Sára Pravdová. Mít ve jméně dvě R a mámu spisovatelku. Mámu se stejným ohněm.
„Piš! A drž tu tužku rovně!“ Mámu, co by si ji vycvičila.
Šimon tohle má. Je právě v zácviku. Jenže jeho plamínek jen mírně plápolá. Trápí se. Chtěl by jezdit na kole.
Příběh o Kafkovi a na jejím papíře ulice Kafkova.
Život je kruh a nic není náhoda.
Šimon tohle má. Je právě v zácviku. Jenže jeho plamínek jen mírně plápolá. Trápí se. Chtěl by jezdit na kole.
Příběh o Kafkovi a na jejím papíře ulice Kafkova.
Život je kruh a nic není náhoda.
Lenka Holcová
 |
| Víkendový kurz 22.-23. února 2025 |
posílám všechna tři dnešní dílka. Byl to naprosto famózní den, moc jsem si kurz užila.
Naučila jsem se, že psaní musí být uvěřitelné, zábava a nemusí se vždy jednat o kopii reality.
Nemáme psát, co je zřejmé, dávat nálepky (krásné, dechberoucí) a dávat pozor, jak naši realitu vnímá čtenář (hotel x nemocnice).
Vynechat rozvhleklé úvody, první věta musí být úderná.
Vidět text jako film, který musí bavit = zajímat čtenáře.
Dynamiku textu tvoří střídání literárních cihle (dialog, popis, akce).
Teď udělám večeři a asi padnu do bezvědomí, jsem absolutně vyšťavená. Na zítřek se ale hoooodně těším.
Trochu přehánět - to je už v Aristotelově Poetice.
Vymýšlet si je zajímavější, než zajímavá pravda.
O své postavě musím věedět úplně všechno.
Princpi ledové kry - jen desetina je nad hladinou.
Bajka je zhuštěný příběh s poučením.Ještě jednou děkuji za úžasný víkend, který jsem mohla díky tobě strávit v úplně jiném světě. To bude zítra těžký návrat do pracovní reality...
Zuzka Hrušková
Přímá řeč oživuje text
Technika očí, které se dívají (při popisu)
Oživení popisu pomocí přirovnání, metafor, oxymóronu – šetřit s nimi však
Nadpis hraje důležitou roli v dokreslení textu
Popustit uzdu fantazii s použitím vlastních znalostí, které inspirují
Princip ledové kry
Připomenutí shit detectoru
Zjednodušovat zjednodušovat zjednodušovat – hlava v příkopu
Zákonitosti bajky
Renata Koblicová
Princip ledové kry
Připomenutí shit detectoru
Zjednodušovat zjednodušovat zjednodušovat – hlava v příkopu
Zákonitosti bajky
Renata Koblicová
 |
| Víkendový kurz 22.-23. února 2025 |
"Psaní je vzrušující, dobré a dává životu smysl," říká Arnošt Lustig.
Nepoužívat hodnotící nálepky, čtenář musí vidět děj před očima jako film.
Literární pravda: ne vždy, když napíšu něco podle pravdy, to funguje na čtenáře - někdy tomu nerozumí, dokonce ani vevěří
Nejdůležitější ppro získání čtenáře je titulek a první věta.
Při popisu zkoušíme vnimat věci různýma očima.
Dozvěděla jsem se díky Bohunce, co je koteka - mužský úbor na Papui Nové Guinei.
Bajka musí mít začátek, prostředek a konec a jasnu linku a poučení.
V bajce můžu i nálepkovat (chytrák a hlupák).
Nebát se vymýšlet si, je to zajímavější než realita.
Princip ledové kry.
Psát příběh trochu jako detektivku.
Každá generace si musí vybojovat svoji svobodu.
Lenka Holcová
 |
| Víkendový kurz 22.-23. února 2025 |
Dosáhnout stručného literárního textu s poučením není snadné - viz bajky. Ale jde to. Líbily se mi příklady Bohuny.
Je dobré znát svou fiktivní postavu a užívat si její dosazování do různých situací a prostředí.
Čtený text se neobejde bez správné rétoriky, je to také dobrá průprava k aturoskému čtení.
Sbílení příběhů a kritika je v kruhu účastníků super.
Když v úvodu textu použiju nějaké osoby, musím s nimi v příběhu dále pracovat.
Není moc dobré používat zkratky (VŘSR, MBTO...)
Titulek a první věta - pravidlo jednoho dolaru
Slovesa v aktviním tvaru dávají textu energii, naopak pasiva ji berou, stejně jako brdí spád a nejsou příliš k užitku přídavná jména slovesná končící na "ící"
Veronika Opatřilová
Naučila jsem se, jak pracovat s příběhem, aby byl literárně uvěřitelný
Uvěřitelnost fikce s počívá v propracovaných detailech
Dozvěděla jsem se, jaké gramatické tvary moc nepoužívat : pasiva u sloves, slova s koncovkou "ící"
Tři základní literární činnosti - popis, dialog, akce
Zásady popisu, co nepatří do dialogu
K čemu je dobré naučit se psát dialogy bez uvozovacích slov
Důležitost názvu a první věty
Co je Hemingwayův shitdetektor (Lustig: sračkoměr)
Střídání textu: smutné, veselé, strhující děj
Je důležité hodně zapojit fantazii
Zvolit si literární postavu se všemi povrchovými i historickými detaily
Psát bajky - je v nich možné skoro všechno - lidé, věci, ich-forma i nálepky
Dana Volfová
 |
| Dlouhodobý prezenčního kurz s Danou a Natašou |
Pět věcí, které jsem si odnesl z dlouhodobého kurzu:
1. Především bych rád zdůraznil, jak mě v pokusech o psaní posouvá zpětná vazba lektora i ostatních účastníků kurzu. Nemohu dost vynachválit postup vzájemného posuzování děl propracovaný do nejmenších podrobností. Pravidla jsou navíc nastavená tak, aby ani kritické reakce ostatních autora nezranily. Autor přečte svůj příspěvek a v následné diskuzi je už jen němým účastníkem. Někdo zopakuje obsah příspěvku a dál se pak hodnotí, co se líbilo a nelíbilo, co fungovalo a nefungovalo na obrazech, stavbě, myšlenkách a stylu. Závěr diskuze patří námětům, v čem by dílko šlo vylepšit, případně co rozvinout dál. Poté, co se ostatní vyjádří, dostane autor znovu slovo a může odpovídat na vyslovené názory, vysvětlit důvody pro zvolené postupy ap.
2. Ačkoliv se teorii tvůrčího psaní v kurzu věnuje určité místo, víc než na školní objasňování postupů, je činnost zaměřená spíše empiricky na přímé rozbory ukázek a vlastní tvorby. Jako si jeden představuje živé filosofování Sokratových žáků tak, že se spolu s mistrem poflakovali po ulicích Atén a sledovali, jak reaguje na pouliční situace, tak se na kurzu za pochodu odhalují a objasňují taje psaní. Na podíl "učiva" se požadavky účastníků liší, což vede k situacím, při nichž se některá setkání podobají vesnickým jednotřídkám: jedni si píšou sloh, druhým jsou vykládány základy řemesla.
3. Metoda založená na zadávání (domácích) úkolů na dané téma nebo zaměřených na vybranou techniku s porovnáním výsledků na další hodině je spolehlivým zdrojem ohromení. Být svědkem toho, jak ostatní originálním způsobem zpracovali stejné zadání, uvědomit si rozpětí tvůrčí svobody ostatních účastníků spojené s obrovskou různorodostí osobních odpovědí, poetik a vnitřních ustrojení. Toho být účasten je zdrojem pokory i stimulací k vlastnímu snažení.
4. Formát osobního setkávání jednou za dva týdny na tři hodiny mně přijde dobře zvolený.
5. Kurz mě uvedl do společnosti podobně naladěných psavců, se kterými sdílím vášeň pro psaní. Přátelské a srdečné vztahy vytváří příjemnou atmosféru, do které se člověk těší od chvíle, kdy hodina končí. Nehledě na to, že někteří účastníci s ostatními sdílejí nejen zajímavé práce, ale i výborné koláče.
2. Ačkoliv se teorii tvůrčího psaní v kurzu věnuje určité místo, víc než na školní objasňování postupů, je činnost zaměřená spíše empiricky na přímé rozbory ukázek a vlastní tvorby. Jako si jeden představuje živé filosofování Sokratových žáků tak, že se spolu s mistrem poflakovali po ulicích Atén a sledovali, jak reaguje na pouliční situace, tak se na kurzu za pochodu odhalují a objasňují taje psaní. Na podíl "učiva" se požadavky účastníků liší, což vede k situacím, při nichž se některá setkání podobají vesnickým jednotřídkám: jedni si píšou sloh, druhým jsou vykládány základy řemesla.
3. Metoda založená na zadávání (domácích) úkolů na dané téma nebo zaměřených na vybranou techniku s porovnáním výsledků na další hodině je spolehlivým zdrojem ohromení. Být svědkem toho, jak ostatní originálním způsobem zpracovali stejné zadání, uvědomit si rozpětí tvůrčí svobody ostatních účastníků spojené s obrovskou různorodostí osobních odpovědí, poetik a vnitřních ustrojení. Toho být účasten je zdrojem pokory i stimulací k vlastnímu snažení.
4. Formát osobního setkávání jednou za dva týdny na tři hodiny mně přijde dobře zvolený.
5. Kurz mě uvedl do společnosti podobně naladěných psavců, se kterými sdílím vášeň pro psaní. Přátelské a srdečné vztahy vytváří příjemnou atmosféru, do které se člověk těší od chvíle, kdy hodina končí. Nehledě na to, že někteří účastníci s ostatními sdílejí nejen zajímavé práce, ale i výborné koláče.
Jarda Valach
Nataša Richterová se ve svých textech zaměřuje na zachycení emocí, všedních i neobvyklých situací a vztahů. Její styl je přístupný, osobitý a často odlehčený, s důrazem na detail a živý popis prostředí či charakterů. Píše jak beletrii, tak cestopisné a memoárové texty, které mají osobní nádech a lehkost, i když se dotýkají hlubších témat.
Příklady z její tvorby najdete například na stránce Psaní podle Lustiga, kde sdílí své povídky a ukázky z kurzů, kterých se účastní. Pokud vás její práce zaujala, doporučuji si přečíst některé její texty, například "Za řeckými bohy na katamaránu" nebo "Dvě ryby". Obě ukazují její cit pro atmosféru a schopnost vyprávět příběhy, které zaujmou svou autentičností a lehkým humorem.
 |
| 19. února 2025 začala výuka na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara s Natašou a Danou |
Třetím rokem na Sutnarce.
Společně s Danou Emingerovou učíme tvůrčí psaní studenty Grafického designu a ilustrace. Po první lekci máme krásné zpětné vazby:
✅ “Na prvním semináři jsem se naučila, že nemusím psát nudné texty jako na střední škole, můžu trochu přehánět, protože literární pravda není realita. Psaní je zábava.”
✅ “Ve škole se celý život učíme psát úplně strašně.”
✅ “Literární cihly staví katedrálu.”
✅”Baví mě kolektivní výuka. Učíme se, jak zaujmout čtenáře a uplatnit pravidla.”
Nataša Richterová
Hodně důležitý je název příběhu.
Dávat pozor na první a poslední větu.
Vědět všechno o svých hrdinech.
Čtenář musí rozumět, kde a kdy se příběh odehrává.
Při popisu používat detaily.
Veronika Flora
Je potřeba víc se soustředit na první větu textu.
Nepoužívat dlouhá souvětí a zkracovat věty.
Popisovat skrze smysly (vůně, chutě, doteky, hmat).
Raději aktivní tvary sloves než pasiva.
Používat "shitdetektor".
Bára Smýkalová
 |
| Plzeň 19. 2. 2025 - 1. seminář |
1/ Popis lesa všemi smysly kromě zraku s důrazem na detaily, který může například začínat slovy: Usadil se pod smrkem... (5-10 vět, které popíší les, jak ho vnímá malý chlapec, zamilovaný mladík, nešťastně zamilovaný mladík, houbař, cyklista,...)
2/ Teorie postav
Pro každou postavu vymyslete dvě různá jména. Jedno jméno bude pro postavu vhodné a druhé jméno nevhodné (ale paradoxně může být vtipné).
- přísná učitelka (jméno i příjmení)
- zkorumpovaný politik (jméno i příjmení)
- mimozemšťan
- přepracovaný lékař (jméno i příjmení)
- vždy dobře naladěná holka ze třídy
3/ Teorie postav
Jako autor o své postavě musíte vědět vše.
Pro každou postavu vymyslete dvě různá jména. Jedno jméno bude pro postavu vhodné a druhé jméno nevhodné (ale paradoxně může být vtipné).
- přísná učitelka (jméno i příjmení)
- zkorumpovaný politik (jméno i příjmení)
- mimozemšťan
- přepracovaný lékař (jméno i příjmení)
- vždy dobře naladěná holka ze třídy
3/ Teorie postav
Jako autor o své postavě musíte vědět vše.
Nataša Richterová
Mít rázný začátek textu, který zaujme.
Neprodlužovat zbytečně věty.
Vyvarvat se zbytečných spojení mnoha slov.
Někdy je lepší věty napsat tak, jak bychom je skutečně řekli.
Sebastian Anna Vamberský
Prvá vety a názov sú najdoležitejšie.
Pri opisoch je dobré někty používať výmysly.
Niektoré slová spomalujú dej.
Odborné slová vačšinou nie sú vhodné do bežnej reči.
Opisy spomalujú dej.
Lota Šimončičová
Zaujmout první větou.Vědět, proč příběh píšeme.
Držet stejný styl.
Méně pasivních sloves.
Ustanovit postavy podtextem.
Tereza Salingerová
Důležitost první věty.
Poslouchat čtený text tak, aby se dal srozumitelně zopakovat i pro ostatní.
Nekomplikovat věty.
Bavil mě popis z pohledu smradu - přidal mi novou perspektivu.
Přečíst si text nahlas.
Hana Procházková
První věta musí být úderná
Dialog, popis, akce
Nepoužívat pasivní tvary sloves
Shit detektor
Nepoužívat nálepky
Marc Ezzeddine
 |
| 6. lekce cestopisného on-line kurzu 12. února 2025 |
Martin Paruch vydal reportáž na webu Koktejlu. Moc dobrodružné čtení o sjíždění divoké řeky na rovníku. Cestopis o masce senegalského čaroděje vyšel v Koktejlu také Petrovi Janšovi.
Dobrý cestopis se dá napsat i z méně proslulého místa, když autor reportáž pojme zajímavě přes nějakou úchvatnou aktivitu či zajímavost. Příkladem může být let balónem nad Alpami. Jde o článek z menšího lyžařského střediska, které je těžké samostatně vyzdvihovat... Je zajímavé porovnat, jak ze stejné cesty píší různí novináři: Refresher, zena-in.cz, Czechcrunch pro svá média, která mají odlišné cílové skupiny.
Dana Emingerová
Dana Emingerová
Dana Emingerová ve svých cestopisech a reportážích často využívá kombinaci poutavého líčení prostředí, živých dialogů a trefných popisů postav, které propojuje s osobitým humorem a častým nádechem nostalgie nebo dramatu. V jejích dílech se často prolíná lehkost s hlubokým vhledem do lidských vztahů a emocí.
Dáša Kokšová
 |
| 10. lekce prezenčního kurzu s Natašou 30. ledna 2025 |
Milá Dano a Natašo,
děkuji Vám oběma za milé hodiny. Nejen, že při nich vládne vždy příjemná atmosféra, ale ctím, že se pokaždé o kousek posunu. Zjistím, jak postoupit zase o krůček dál. A i když mám občas pocit, že mi nejde psát a že nemůžu nic duchaplného vymyslet, naše společná setkání mně dodají energii a vnitřní sílu. Takže vím, že to zvládnu, a i když někdy třeba odbočím, ze spisovatelské cesty už nikdy nesejdu.
A zdravím i asistenta Šimona. S Milčou ho nelze srovnávat, jelikož je každý úplně jiný. Ale je skvělý a jsme rádi, že ho máme.😊
Posílám poslední povídku o mojí pratetě.
Všechny zdravím – i Milču a její chlapy!
Irena Taterová
děkuji Vám oběma za milé hodiny. Nejen, že při nich vládne vždy příjemná atmosféra, ale ctím, že se pokaždé o kousek posunu. Zjistím, jak postoupit zase o krůček dál. A i když mám občas pocit, že mi nejde psát a že nemůžu nic duchaplného vymyslet, naše společná setkání mně dodají energii a vnitřní sílu. Takže vím, že to zvládnu, a i když někdy třeba odbočím, ze spisovatelské cesty už nikdy nesejdu.
A zdravím i asistenta Šimona. S Milčou ho nelze srovnávat, jelikož je každý úplně jiný. Ale je skvělý a jsme rádi, že ho máme.😊
Posílám poslední povídku o mojí pratetě.
Všechny zdravím – i Milču a její chlapy!
Irena Taterová
děkujeme za účast v uplynulém kurzu! A samozřejmě za báječné příběhy, které jsou čím dál tím lepší a lepší, a které nás naplňují radostí a hrdostí. Moc si vašeho času a nasazení vážíme!
Prosím, pošlete vše dosud neposlané. A také napište pár vět o tom, co vám kurs dal či vzal, co vás těší případně i to, co vám vadí. Jen tak se i my jako lektorky můžeme zlepšovat.
Děkujeme!
Budeme se na vás poslední únorový čtvrtek 27. 2. moc těšit! Jako úkol na první hodinu si připravte příběh, jehož motto zní: „Nejděsivější vzpomínky jsou ty, které si člověk nepamatuje, protože je nějakého důvodu vytěsnil.“ Jako superpokročilí můžete napsat, jak je uvedeno na stránkách, i příběh do knihy o totalitě, kterou bychom rádi letos vydali.
Literární soutěž, kterou pořádá VŠCHT má téma: Příběhy ze zkumavek a motto: „V hlavní roli chemie“. Podrobnosti a podmínky zde.
Literární soutěž námi známého e-magazínu Kultura 21 na téma Útěky císařovny Sissi.
Podrobnosti a podmínky zde.
Autorské čtení v Městské knihovně Hlinsko 8.4. 2025 od 17 h. Vše má v režii Katka Pospíšilová. Prosím, napište jí co nejdříve, pokud byste se chtěli zúčastnit.
Literární soutěž námi známého e-magazínu Kultura 21 na téma Útěky císařovny Sissi.
Podrobnosti a podmínky zde.
Autorské čtení v Městské knihovně Hlinsko 8.4. 2025 od 17 h. Vše má v režii Katka Pospíšilová. Prosím, napište jí co nejdříve, pokud byste se chtěli zúčastnit.
Chystáme další Zpravodaj, takže sledujte! V něm se dočtete o literárních dílnách na zámku či na Šumavě. A také o dramaturgickém projektu s Pepi Lustigem. Vše zatím ještě dolaďujeme.
Dana a Nataša
Dana a Nataša
Dano,
o víkendu jsem zhltla tvoji knížku Živel Lustig. Nádherně napsané. Dokonale se tam střídají cihly. Vtipy, vzpomínky z koncentráku, prostředí Dobešky a kurzů... klobouk dolů, nemohla jsem se odtrhnout.
Nicole Studená |
| 5. lekce cestopisů s Veronikou Kratochvílovou z Lidé a země 29.1. 25 |
diky za moznost se podivat do Tveho kurzu. Jana Hana cetla povídku o Neapoli, ktera se mi moc libila. Umi hezky popsat misto i situaci, clovek je schopen si to dobře představit. Vyvazenost textu a prime reci mi prisly taky fajn.
Jen bych se mozna zamerila na vypusteni par cizich slov/znacek - mela tam napr. nejaky hodinky
Filip Heritage apod., ne každý vi, co je to za znacku (ja vůbec :)). Jinde byl Tom Ripley, ale kdo ten film nevidel, nebude mit tuseni, o co jde a kdo to je...
Filip Heritage apod., ne každý vi, co je to za znacku (ja vůbec :)). Jinde byl Tom Ripley, ale kdo ten film nevidel, nebude mit tuseni, o co jde a kdo to je...
A slovo asimilovat mi tam trhalo usi, protože jinak pouziva prirozeny jazyk, navíc je to pohodove vypraveni o Neapoli, tak bych spis tento vyraz nejak opsala... třeba ji to k necemu pomuze, ale bylo to hezky poslouchani :)
Silva Jurečková, Téma
Silva Jurečková, Téma
Ahoj Dano,
jsem ráda, pokud jsem byla trochu užitečná. Je opravdu důležité znát náš časopis a pochopit, jaký styl textu a fotografií je pro nás přijatelný. Naši autoři jsou často fotografové profesionálové, tak je těžké jim konkurovat. Ale v premiéře umíme přimhouřit oko. Zde jsou instrukce:
Tak jo.
Krásně napsaný článek a úžasné místo, díky za tip Martine a velká gratulace! Haliburtona jsem v mládí taky miloval (mimochodem Tvůj článek mi připomíná jeho styl psaní ), třeba pujdu jednou taky v jeho a Tvých stopách .
Gratulujeme Martinovi Paruchovi k publikování prvního cestopisu na webu National Geographic -
Po absolvování tvého kurzu jsem si uvědomila, jaký je pro mě důležitý prostor pro vlastní tvorbu. Došlo mi, že mě omezují určité "šablony, návody a struktury", které se tam nabízí. Že mě to blokuje a brzdí. Že pak nad tím zbytečně moc přemýšlím. Nebyl to pro mě inspirativní ani posouvající. Necítila jsem v tom ani energii, ani duši. A to píšu ve vší úctě k těm, kdo tam své texty nosili.
Můj tvůrčí proces a vnitřní tvůrce potřebuje volnost, a hlavně se potřebuje vymáčknou. Vyndat ven vše, co můj kreativní vesmír nabízí.
A pak to předat editorce k úpravě. To je vše.
Zároveň věřím, že pro někoho Tvůj kurz transformační je a vydal pod Tvou taktovkou cestopis. Mohla bys mi na takový cestopis poslat odkaz? Ráda se podívám.
Víš, když mi přátelé říkali, že nepotřebuji další kurzy a školy, tak jsem jim nevěřila.
Ale na tom kurzu jsem pochopila, že pro to, abych to konečně sepsala potřebuji úplně něco jiného, než kurz tvůrčího psaní. Že potřebuji učitele typu "už se nevzdělávej, už nechoď na žádné kurzy a školy. Vyprdni se na to a jen piš!!!" Není o nafoukanosti ani domýšlivosti. Ano, asi neumím přesně popisovat postavu a nevím co ještě. Ale vím a cítím, že dvě nejdůležitější věci, které nejdou naučit, ale pro psaní v dnešní době jsou klíčové, mám.
A modlím se a přeji všem začínajícím psavcům, aby to v nich jejich učitel/ka psaní uměli rozpoznat a podpořili je v tom.
Ahoj Radko,
je mi velmi trapné, co se stalo. Ale Tvůj text normálně veřejně visí včetně fotografií na Tvých stránkách zde:
https://vysehradka.cz/z-duse/proc-neoslavovat-smrt-aneb-mejdan-dusi-nejen-nad-mexikem/ a na Tvé stránky byl pod textem z mého webu také odkaz.
Nicméně máš pravdu a já se za ten trapas omlouvám a vše jsem stáhla. Zde je vysvětlení, jak vše vzniklo:
Už asi rok vedu kurzy psaní cestopisů. Netušila jsem, že jsi v cizině a pokusila jsem se Tě na Tvém čísle mnohokrát kontaktovat. Za prvé jsem Tě chtěla do kurzu zlákat a za druhé jsem nosila v hlavě, že píšeš skvělé cestopisy, které mohou být ostatním příkladem. Nicméně jsem Tě chtěla o povolení telefonicky požádat, protože můj web je vlastně výukový a čtenost jednotlivých příspěvků téměř mizivá.
Omlouvám se a jako kompenzaci nabízím dlouhodobý kurz cestopisů zdarma.
Dana
Plus bych se rád zeptal, zda se plánuje letní běh prezenčního kurzu. Na webu se o něm píše, v kuloárech padla řečnická otázka, zda Daně při psaní knížky na kurz zbyde čas...
Milá Dano,
Díky za báječnou knížku, už mám Živla Lustiga v čtečce! Teď už jen potřebuji s ní ztroskotat na pustém ostrově, abych si ji v klidu přečetl. Mám pocit, že co nás někdy drží od pokusů o psaní, je nedostatečně široký příkop samoty...
S tím referátem o boření tabu se mi rozklepala kolena, ale už jsem se k tomu upsal, tak to zkusím i v té míře obecnosti, jakou naznačuješ...
V dějinách literatury existují díla, která překračují hranice svého žánru a času. Jsou to knihy, které se stávají katalyzátorem společenských změn, provokují hluboké diskuse a inspirují generace. Dílo dokazuje, že literatura má moc měnit svět.
Mezi takové texty se nepochybně řadí „Chaloupka strýčka Toma“ od Harriet Beecher Stoweové. Tento román, poprvé vydaný roku 1852, není jen literární klasikou, ale také skutečným nástrojem společenské revoluce. Kniha, která svým obsahem otevřela oči milionům lidí po celém světě, hrála klíčovou roli v boji za zrušení otroctví – a tím i v proměně americké společnosti. Harriet, hluboce věřící abolicionistka, využila svého literárního talentu k tomu, aby prostřednictvím příběhu strýčka Toma a jeho spolutrpitelů podala svědectví o nelidskosti otrokářského systému. Stoweová čerpala z vlastních zkušeností – jako obyvatelka Spojených států amerických měla možnost pozorovat nejen kontrasty života na Severu a Jihu, ale i dopady rasového útlaku. Chaloupka strýčka Toma však není pouhým popisem – je obžalobou proti nespravedlnosti, prohlášením, že otroctví je zlo, které musí být zastaveno.
Kniha vykresluje život otroků s takovou syrovostí a empatií, že čtenáře doslova přinutila zaujmout stanovisko. Stoweová odhalila nejen brutální fyzické zacházení s otroky, ale i hluboké psychologické a emocionální utrpení, které tento systém produkoval. Avšak zároveň ukazuje i lidskost a důstojnost zotročených – jejich víru, naději a lásku, kterou si dokázali uchovat i za otřesných podmínek.
Důvodem úspěchu knihy bylo především její emotivní vyprávění. Stoweová vytvořila příběh, který nenechal nikoho chladným: strýček Tom, laskavý a zbožný otrok, se stal symbolem nespravedlivě trpících a vyvolal v mnoha čtenářích jak soucit, tak pocit morální povinnosti jednat.
Kniha byla okamžitě přeložena do mnoha jazyků a stala se jednou z nejprodávanějších publikací 19. století – hned po Bibli. Díky své široké distribuci a ohromujícímu dopadu na čtenáře se stala klíčovým bodem pro abolicionistické hnutí. Příběh inspiroval miliony lidí včetně těch, kteří se do té doby vyhýbali politické angažovanosti. Náhle už nebylo možné otroctví jen přehlížet. Emotivní zobrazení lidského utrpení podnítilo veřejnou debatu a podnítilo vášnivé diskuse mezi zastánci a odpůrci otrokářství.
Abraham Lincoln údajně při setkání s Harriet Beecher Stoweovou poznamenal: „Tak toto je ta malá dáma, která začala tuto velkou válku.“
Začalo to nevinně.
Milá Dano,
děkuji za další z inspirativních hodin ve Tvém kurzu.
Posláním a darem autora je nás pomocí příběhu přenést do konkrétního prostředí, do poutavého děje a umožnit nám žít příběh s postavou. Pokud ale udělá některou z dále jmenovaných chyb, je to stejné, jako by nás v jednu ráno vytrhnul z krásného snu.
Kurzy "Psaní podle Lustiga" vedené spisovatelkou Danou Emingerovou se odlišují od jiných podobných kurzů několika unikátními aspekty:
Metodika Arnošta Lustiga: Kurzy jsou založeny na metodě tvůrčího psaní slavného spisovatele Arnošta Lustiga, kterou si Dana Emingerová osvojila a předává dál. Tato metoda klade důraz na to, aby psaní nebylo nudné, a je založena na zpětné vazbě, která pomáhá účastníkům rychle se zlepšovat.
GPT
Starší ohlasy:
jsem ráda, pokud jsem byla trochu užitečná. Je opravdu důležité znát náš časopis a pochopit, jaký styl textu a fotografií je pro nás přijatelný. Naši autoři jsou často fotografové profesionálové, tak je těžké jim konkurovat. Ale v premiéře umíme přimhouřit oko. Zde jsou instrukce:
▪ Než se rozhodnete nás s nabídkou příspěvku oslovit, prolistujte některé z posledních vydání Lidé a země, abyste si udělali představu o našem konceptu, stylu, úrovni textů a fotografií či rozsahu příspěvků.
▪ Jsme časopis o cestování a naším hlavním cílem je inspirovat čtenáře k cestování. Nezaměřujeme se na témata prvoplánově historická, politická, geopolitická, sociální, vědecká nebo ekologická.
▪ Nabízejte pouze autentické materiály založené na vlastních osobních zážitcích.
▪ Nabízejte nám konkrétní témata nebo alespoň destinace s nástinem obsahu. Na obecnou otázku: „Co by se vám hodilo?“ nedokážeme odpovědět.
▪ Snažte se pokrýt méně známé oblasti nebo přicházet s neotřelým pohledem.
▪ Můžete nabízet především reportáže, fotoreportáže nebo samostatné fotografie do rubriky Hledáček. Nenabízejte realizované rozhovory, ty připravujeme zásadně ve vlastní režii.
▪ Texty k posouzení zasílejte ve formátu DOC nebo PDF, nevkládejte je do těla zprávy.
▪ Jednotlivé rubriky nemají fixní rozsah, nemáme tedy ani jasně stanovené požadované počty znaků.
▪ I u převážně textových formátů, tedy například reportáží, jsou nedílnou součástí posuzovaného materiálu kvalitní fotografie. Jejich autorem musí být buď autor textu nebo osoba, která mu poskytla s uveřejněním souhlas. Snímky z fotobank nepřijímáme.
▪ Ke každému tématu přiložte alespoň pět ukázkových fotografií. Stačí v náhledové kvalitě. Nicméně je potřeba myslet na to, že pokud má dojít k uveřejnění, je následně nutné dodat snímky v dostatečném rozlišení pro tisk.
▪ Fotografie posílejte jako přílohy nebo odkazy ke stažení, nevkládejte je přímo do těla zprávy.
▪ Pokud autor příspěvek na stejné téma už uveřejnil v jiném médiu, je vhodné a férové na to redakci upozornit.
▪ Nabídky posílejte e-mailem na adresu lideazeme@cncenter.cz. Uveřejnění příspěvku není stvrzeno smlouvou, fungujeme na bázi „gentlemen's agreement“.
▪ Finální text zašlete ve formátu DOC. Soubor PDF můžete případně připojit, pokud tímto způsobem chcete naznačit zařazení fotografií v rámci článku.
▪ Do textu je vhodné zahrnout infobox s praktickými informacemi, historickým kontextem nebo jiným typem informací, které článek adekvátně a zajímavě doplní.
▪ Ke každému příspěvku připojte alespoň 15 fotografií v co nejvyšším možném rozlišení. Nezasílejte jich ale více než 60. Vyberte ty nejkvalitnější, které co nejlépe materiál utváří nebo dotváří. Fotografie můžete zaslat přes jakýkoli typ úložny (WeTransfer, Úschovna, UložTo, Dropbox atd.). Preferovaný formát komprimovaného souboru je ZIP.
▪ Popisky k fotografiím v ideálním případě připojte na konec textu, případně zašlete v samostatném textovém souboru s patřičným pojmenováním souborů. U kratších popisků (například názvů míst) lze k popiskům využít názvy fotografií (to je vhodné i z hlediska orientace redakce a následného zlomu). Včasné dodání popisků ulehčí vhodné zařazení snímků v rámci materiálu. V případě velkého množství zaslaných snímků je možné se i předem dohodnout na doplnění popisků poté, co od nás obdržíte náhled zpracovaného příspěvku.
▪ Při zpracování materiálu může dojít k ořezu fotografií tak, aby vyhovovaly redakčním potřebám. ▪ Všechny texty procházejí redakční úpravou, která zahrnuje stylistické změny, krácení textu, přepis cizích vlastních jmen do kodifikované české podoby a jazykovou korekturu. Uvedené úpravy nepodléhají schválení autora, s výjimkou rozhovorů nezasíláme zpracované materiály k autorizaci.
▪ Většinu materiálů redakce v době otištění propaguje na sociálních sítích za využití fotografií autora. Zároveň jsou příspěvky s určitým zpožděním uveřejňovány na webu časopisu.
Veronika Kratochvílová, Lidé a země
 |
| 10. lekce on-line kurzu psaní knih s Klárou a Danou |
Ahoj Klárko,
po ukončení dnešního dlouhodobého kurzu jsem Ti chtěla moc poděkovat za Tvé průvodcovství, znalosti, postřehy i citlivou, povzbudivou kritiku. I u těch příběhů, které se mi fakt nepovedly a byly dost ,,blbý" :))) Moc Ti fandím ve Tvé práci, ,,tibetské hudebnice a zpěvačky", spisovatelky, lektorky, prostě člověka.
Známé se stalo jeho desatero doporučení, kterých by se měli autoři detektivek držet, aby hráli poctivou hru se čtenářem a ten mohl zápletku rozřešit. Toto desatero inspirovalo Josefa Škvoreckého k sepsání souboru povídek Hříchy pro pátera Knoxe, v nichž jedno pravidlo vždy záměrně poruší.
Ještě jednou velké díky.
S vděčností Jana Bednářová
„Já jsem knížku ani původně napsat nechtěla…“ řekla mi Zdenička Zdena Součková, když jsme spolu procházely její první knihu. „Ale ono mě to v kurzu úplně strhlo, tak jsem se do toho pustila.“
Kdo Zdeničku znáte, možná vás překvapí, že to nebyl humoristický román, jak bychom čekali, ale detektivka. A místy pořádně napínavá! Dokonce by se dalo říci, že je to psychothriller s detektivní zápletkou. A vůbec není špatný.
Jako první knihu v kurzu napsali Wilson Jiří Němec a Zuzka Kratochvílová. Shodou okolností je to také detektivka. Anička Anna Vocelová pořádně pohnula se svou knížkou a myslím, že v příštím běhu kurzu ji dopíše. Moc se na to těším a nejen já! Není to detektivka, ale napětí, humoru a silných momentů je tam více než dost.
Klára Dvořáková
Kdo Zdeničku znáte, možná vás překvapí, že to nebyl humoristický román, jak bychom čekali, ale detektivka. A místy pořádně napínavá! Dokonce by se dalo říci, že je to psychothriller s detektivní zápletkou. A vůbec není špatný.
Jako první knihu v kurzu napsali Wilson Jiří Němec a Zuzka Kratochvílová. Shodou okolností je to také detektivka. Anička Anna Vocelová pořádně pohnula se svou knížkou a myslím, že v příštím běhu kurzu ji dopíše
. Moc se na to těším a nejen já! Není to detektivka, ale napětí, humoru a silných momentů je tam více než dost.Klára Dvořáková
Ahoj Dano,
děkuji za to, že sis dala tu práci s naší detektivní novelou Proloužený víkend, kterou jsme napsali se Zuzkou. Já už jsem na připomínkách začal pracovat. Nevím, co to udělá.
Po konzultaci se spoluautorkou, jsem opustil ten koncept střídání z pohledu dvou havních protagonistů a pokorně přecházím na er-formu vypravěče. Umožní to více se rozepsat a udělat příběh plastičtější. Tedy doufám...
Wilson
děkuji za to, že sis dala tu práci s naší detektivní novelou Proloužený víkend, kterou jsme napsali se Zuzkou. Já už jsem na připomínkách začal pracovat. Nevím, co to udělá.
Po konzultaci se spoluautorkou, jsem opustil ten koncept střídání z pohledu dvou havních protagonistů a pokorně přecházím na er-formu vypravěče. Umožní to více se rozepsat a udělat příběh plastičtější. Tedy doufám...
Wilson
Ahoj Dano,
posílám svůj detektivní výtvor s názvem KARTY A KOČKY TO VÍ a prosím o Tvoje vlídnopřísné posouzení :-). Sama cítím, že někde by to chtělo ještě doladit a ráda si nechám poradit. Vím, že ty budeš objektivní a věcná. Děkuji a těším se!
posílám svůj detektivní výtvor s názvem KARTY A KOČKY TO VÍ a prosím o Tvoje vlídnopřísné posouzení :-). Sama cítím, že někde by to chtělo ještě doladit a ráda si nechám poradit. Vím, že ty budeš objektivní a věcná. Děkuji a těším se!
Zdena Součková
Při psaní detektivek nám může pomoci slavné desatero pátera Knoxe, publikované roku 1929.
Ronald Arbuthnott Knox (1888-1957) byl anglický katolický kněz a spisovatel detektivních příběhů. Napsal šest románů a celou řadu povídek, hlavní postavou většiny je Miles Bredon, detektiv ve službách pojišťovny.
Známé se stalo jeho desatero doporučení, kterých by se měli autoři detektivek držet, aby hráli poctivou hru se čtenářem a ten mohl zápletku rozřešit. Toto desatero inspirovalo Josefa Škvoreckého k sepsání souboru povídek Hříchy pro pátera Knoxe, v nichž jedno pravidlo vždy záměrně poruší.Podle povídek byl v roce 1992 natočen stejnojmenný televizní seriál režiséra Dušana Kleina Jde o sérii detektivních příběhů, natáčených v přímém přenosu a s interaktivní soutěží pro diváky, kteří mohli (a měli) hádat pachatele; v každém příběhu jeho autoři záměrně poruší jedno z pravidel Desatera pátera Knoxe, která jsou podle Ronalda Knoxe základem čistoty detektivního žánru. (V roce 1995 bylo natočeno volné pokračování Hříchy pro diváky detektivek.)
Desatero pátera Knoxe:
Nesmí se vyskytovat dvojčata nebo dvojníci.Zločinec musí být někdo, o němž je zmínka brzo na začátku příběhu.
K řešení nesmí detektivovi dopomoci náhoda, ani nesmí být veden nevysvětlitelnou intuicí.
Detektiv nesmí odkrýt žádnou stopu, aniž ji hned odhalí také čtenáři.
Nesmí být použito žádného „dosud neobjeveného“ jedu ani přístrojů a metod, které vyžadují dlouhého vědeckého vysvětlování na konci příběhu.
Všechny nadpřirozené nebo nepřirozené faktory jsou zcela vyloučeny.
Všechny nadpřirozené nebo nepřirozené faktory jsou zcela vyloučeny.
Pachatelem nesmí být sám detektiv.
Není přípustná víc než jedna tajná místnost nebo tajná chodba; i ta je přípustná pouze tehdy, odehrává-li se děj ve stavbě, kde lze takové zařízení předpokládat.
Duchem chudý přítel detektivův, jeho watson, nesmí zatajit žádné myšlenky, které se mu honí v hlavě; musí mít inteligenci mírně, ale jen velmi mírně podprůměrnou.
Není přípustná víc než jedna tajná místnost nebo tajná chodba; i ta je přípustná pouze tehdy, odehrává-li se děj ve stavbě, kde lze takové zařízení předpokládat.
Duchem chudý přítel detektivův, jeho watson, nesmí zatajit žádné myšlenky, které se mu honí v hlavě; musí mít inteligenci mírně, ale jen velmi mírně podprůměrnou.
V příběhu nesmí vystupovat žádný Číňan. (Tohle není projev rasismu dobrého pátera, jen výraz dobové averze proti nejzprofanovanější rekvizitě šestákových detektivek.)
Dagmar Kokešová podle Wikipedie
 |
| National Geographic 4.1.2025 |
 |
| 4. lekce cestopisného kurzu 22. ledna 2025 |
Zářez, který jsem si přál. Článek v National Geographic.
Nebylo to úplně jednoduché... Tak čtěte a klikejte.
Martin Paruch
), třeba pujdu jednou taky v jeho a Tvých stopách .Petr Strnad
 |
| Petr Janaš, Médium.cz |
a Petrovi Janšovi, který má množství článků v rubrice Lidé a společnost na webu Médium.cz.
Dana Emingerová
Dano, moc děkuji za pochvalu mých cestopisů na blogu Medium.cz. Je to jen a jen tvá zásluha. Dnes letím na Kubu. Všechny v kurzu a Petra moc zdravím. A ještě jednou děkuji. Moc to pro mě znamená.
Petr Janša
Ahoj Dano!
Tvoje kursy bylo to nejlepší v uplynulém roce, co jsem zažila.
Kvituji s obrovským povděkem i možnost otištění mých a našich nedokonalých pokusů na stránkách kurzů PSANÍ PODLE LUSTIGA...
Za vše moc děkuji
Alena Magulová
Kvituji s obrovským povděkem i možnost otištění mých a našich nedokonalých pokusů na stránkách kurzů PSANÍ PODLE LUSTIGA...
Za vše moc děkuji
Alena Magulová
Můj tvůrčí proces a vnitřní tvůrce potřebuje volnost, a hlavně se potřebuje vymáčknou. Vyndat ven vše, co můj kreativní vesmír nabízí.
A pak to předat editorce k úpravě. To je vše.
Zároveň věřím, že pro někoho Tvůj kurz transformační je a vydal pod Tvou taktovkou cestopis. Mohla bys mi na takový cestopis poslat odkaz? Ráda se podívám.
Víš, když mi přátelé říkali, že nepotřebuji další kurzy a školy, tak jsem jim nevěřila.
Ale na tom kurzu jsem pochopila, že pro to, abych to konečně sepsala potřebuji úplně něco jiného, než kurz tvůrčího psaní. Že potřebuji učitele typu "už se nevzdělávej, už nechoď na žádné kurzy a školy. Vyprdni se na to a jen piš!!!" Není o nafoukanosti ani domýšlivosti. Ano, asi neumím přesně popisovat postavu a nevím co ještě. Ale vím a cítím, že dvě nejdůležitější věci, které nejdou naučit, ale pro psaní v dnešní době jsou klíčové, mám.
A modlím se a přeji všem začínajícím psavcům, aby to v nich jejich učitel/ka psaní uměli rozpoznat a podpořili je v tom.
Radka Myšková
je mi velmi trapné, co se stalo. Ale Tvůj text normálně veřejně visí včetně fotografií na Tvých stránkách zde:
https://vysehradka.cz/z-duse/proc-neoslavovat-smrt-aneb-mejdan-dusi-nejen-nad-mexikem/ a na Tvé stránky byl pod textem z mého webu také odkaz.
Nicméně máš pravdu a já se za ten trapas omlouvám a vše jsem stáhla. Zde je vysvětlení, jak vše vzniklo:
Už asi rok vedu kurzy psaní cestopisů. Netušila jsem, že jsi v cizině a pokusila jsem se Tě na Tvém čísle mnohokrát kontaktovat. Za prvé jsem Tě chtěla do kurzu zlákat a za druhé jsem nosila v hlavě, že píšeš skvělé cestopisy, které mohou být ostatním příkladem. Nicméně jsem Tě chtěla o povolení telefonicky požádat, protože můj web je vlastně výukový a čtenost jednotlivých příspěvků téměř mizivá.
Omlouvám se a jako kompenzaci nabízím dlouhodobý kurz cestopisů zdarma.
Dana
Milá Dano,
píšu Ti ohledně článku o Dni mrtvých, který jsem přinesla na Tvůj kurz tvůrčího psaní.
https://www.psani-podle-lustiga.cz/2024/09/proc-neoslavovat-smrt-aneb-mejdan-dusi.html
Jak si jistě vzpomínáš, poté co jsi se mě zeptala, jestli ho můžeš zveřejnit na Tvém webu tvůrčího psaní, rozhodně jsem Ti odpověděla, že NE.
Že je ten text je součástí mé připravované knihy, a z toho důvodu si nepřeji, aby byl nikde zveřejňován. Navíc jsem Ti taky řekla, že jsem ho zatím nezveřejnila ani na svých sociálních sítích, o to víc mi nepřišlo vhodné ho zveřejňovat někde jinde.
Jsem tedy slušně řečeno překvapena - rozuměj pěkně na...aná, když jsem teď zjistila, že článek, včetně mých autorských fotografií, byl zveřejněn na Tvém webu bez mého souhlasu.
Jistě tedy pochopíš, že si přeji, abys ho hned smazala.
V dobách, kdy jsem studovala média, bylo toto považováno za porušení autorských práv.
Protože jsem teď skoro rok a půl nebyla v ČR a nebyla ani na sítích ani na internetu, zeptala jsem raději svých spolužáků a kamarádů, kteří pracují v médiích a píší knihy, jestli se tady za tu dobu něco v tomto ohledu nezměnilo. Řekli, že nezměnilo.
V podstatě nejmírnější slovo, které v souvislosti s tím použili, bylo "je to přinejmenším neetické."
Nerozuměli proč byl zveřejněn, když jsem ho napsala dlouho předtím, než jsem začala kurz tvůrčího psaní navštěvovat.
Takže v podstatě vůbec není výsledkem toho kurzu.....
A jen bych chtěla ještě zdůraznit, že mi v podstatě vůbec nejde o nějaká autorská práva. Jsem obyčejná ženská, nehodlám si na nic hrát.
Když na mě na cestách občas sedla múza, tak jsem něco napsala. Nedělám z toho žádný drama a velkou věc. Dám to do knížky a třeba to někomu udělá radost. Tečka.
To, že mi lidi kradli texty a fotky bylo jistou dobu docela běžný. Brala jsem to jako signál toho, že se jim to líbí a asi je to dobrý. Ale že se něco podobného stane na kurzu tvůrčího psaní, který vede takový mediální bard jako Ty - tak nad tím zůstávám s obrovským podivem!
Prosím Tě kde jsi vzala ty moje fotografie?
Díky za pochopení i rychlou zpětnou reakci.
Měj hezký den!
píšu Ti ohledně článku o Dni mrtvých, který jsem přinesla na Tvůj kurz tvůrčího psaní.
https://www.psani-podle-lustiga.cz/2024/09/proc-neoslavovat-smrt-aneb-mejdan-dusi.html
Jak si jistě vzpomínáš, poté co jsi se mě zeptala, jestli ho můžeš zveřejnit na Tvém webu tvůrčího psaní, rozhodně jsem Ti odpověděla, že NE.
Že je ten text je součástí mé připravované knihy, a z toho důvodu si nepřeji, aby byl nikde zveřejňován. Navíc jsem Ti taky řekla, že jsem ho zatím nezveřejnila ani na svých sociálních sítích, o to víc mi nepřišlo vhodné ho zveřejňovat někde jinde.
Jsem tedy slušně řečeno překvapena - rozuměj pěkně na...aná, když jsem teď zjistila, že článek, včetně mých autorských fotografií, byl zveřejněn na Tvém webu bez mého souhlasu.
Jistě tedy pochopíš, že si přeji, abys ho hned smazala.
V dobách, kdy jsem studovala média, bylo toto považováno za porušení autorských práv.
Protože jsem teď skoro rok a půl nebyla v ČR a nebyla ani na sítích ani na internetu, zeptala jsem raději svých spolužáků a kamarádů, kteří pracují v médiích a píší knihy, jestli se tady za tu dobu něco v tomto ohledu nezměnilo. Řekli, že nezměnilo.
V podstatě nejmírnější slovo, které v souvislosti s tím použili, bylo "je to přinejmenším neetické."
Nerozuměli proč byl zveřejněn, když jsem ho napsala dlouho předtím, než jsem začala kurz tvůrčího psaní navštěvovat.
Takže v podstatě vůbec není výsledkem toho kurzu.....
A jen bych chtěla ještě zdůraznit, že mi v podstatě vůbec nejde o nějaká autorská práva. Jsem obyčejná ženská, nehodlám si na nic hrát.
Když na mě na cestách občas sedla múza, tak jsem něco napsala. Nedělám z toho žádný drama a velkou věc. Dám to do knížky a třeba to někomu udělá radost. Tečka.
To, že mi lidi kradli texty a fotky bylo jistou dobu docela běžný. Brala jsem to jako signál toho, že se jim to líbí a asi je to dobrý. Ale že se něco podobného stane na kurzu tvůrčího psaní, který vede takový mediální bard jako Ty - tak nad tím zůstávám s obrovským podivem!
Prosím Tě kde jsi vzala ty moje fotografie?
Díky za pochopení i rychlou zpětnou reakci.
Měj hezký den!
Radka Myšková
 |
| 9. lekce s Natašou 18. ledna 2025 |
Milá Dano & Co.,
Dovoluji si přiložit svůj včerejší „referát“. Chtěl jsem jej pojmout jako esej, tedy kazatelskou disciplínu, co mi „sedí“ asi nejvíc. Je mi jasné, že jsem se ve své ignoracii projevil porušením všemožných i neexistujících pravidel žánru. To, co mě ale na výsledku nejvíc naplňovalo radostí, byla síla zredukovat původní objem na polovinu, byť mi možná řeknete, že jsem měl být ještě krutější...Plus bych se rád zeptal, zda se plánuje letní běh prezenčního kurzu. Na webu se o něm píše, v kuloárech padla řečnická otázka, zda Daně při psaní knížky na kurz zbyde čas...
Mýty jsou staré, předcházely vědeckému poznání, ale stále hrají svou roli v životě společnosti. Někdy vysvětlují sdílené hodnoty, jindy brání změně. Pak je třeba je bořit. Bořit a tvořit nové, zůstávají totiž nejúčinnějšími nástroji, kterými uchopujeme svět.
Referát o boření mýtů zkouší vystihnout povahu mýtu a zdůraznit jeho vztah k vyprávění a příběhu.
Mýtem označujeme v moderním jazyce obecně výmysl. To vnáší rozpor mezi slovníkovou definicí a současným používáním v populární kultuře a v politickém diskurzu.
Mýtus hrál nezaměnitelnou roli prvotního výkladu světa. Všímal si různých jevů a vybavoval je fantazijním výkladem. Mýty jsou historky, které příběhem vykládají pozorovanou skutečnost, pomáhají lidem se zabydlením v podivném světě, kde věci se chovají podivně - sopky soptí - proč? Z nebe sjíždějí blesky - proč? Na podzim opadá listí ze stromů - proč? A noční oblohou se vine světlý pás Mléčné dráhy - proč?
Pro vysvětlení záhad vychází mýtus z prožitku našeho těla schopného konat a nadaného vůlí. Vysvětlení zakládá na srážce vůlí protagonistů mýtů - bohů a někdy lidí, kteří se tam připletli obvykle ke své újmě jako myši v ohradě plné splašených koní.
Prvním bořením mýtů lze označit zrození filozofie.
Mýtus hrál nezaměnitelnou roli prvotního výkladu světa. Všímal si různých jevů a vybavoval je fantazijním výkladem. Mýty jsou historky, které příběhem vykládají pozorovanou skutečnost, pomáhají lidem se zabydlením v podivném světě, kde věci se chovají podivně - sopky soptí - proč? Z nebe sjíždějí blesky - proč? Na podzim opadá listí ze stromů - proč? A noční oblohou se vine světlý pás Mléčné dráhy - proč?
Pro vysvětlení záhad vychází mýtus z prožitku našeho těla schopného konat a nadaného vůlí. Vysvětlení zakládá na srážce vůlí protagonistů mýtů - bohů a někdy lidí, kteří se tam připletli obvykle ke své újmě jako myši v ohradě plné splašených koní.
Prvním bořením mýtů lze označit zrození filozofie.
Filosofie jako předchůdkyně věd zkouší objasnit svět přirozenými příčinami, z něj samého a bez přeludů. Statečně zkouší obejít se bez vnějších zásahů, nebo v tom selhat. Rozpory v mýtu lze naproti tomu snadno zamést pod univerzální koberec svévole jejich aktérů.
Zatímco mýty o stvoření byly nahrazeny teoriemi, mýty samotné nezmizely. Mýty potřebujeme stále - představují zkratkovité, byť falešné, zestručnění toho, co by potřebovalo léta vědeckého studia.
Jako mýty se v současnosti chápou základní představy, ze kterých společnosti odvozují své kořeny.
Zatímco mýty o stvoření byly nahrazeny teoriemi, mýty samotné nezmizely. Mýty potřebujeme stále - představují zkratkovité, byť falešné, zestručnění toho, co by potřebovalo léta vědeckého studia.
Jako mýty se v současnosti chápou základní představy, ze kterých společnosti odvozují své kořeny.
Jsou stavebními kostkami ideologií jako falešných vědomí světa.
Na druhou stranu jsou mýty stále potřebné. Jejich pomocí se vytváří společenská shoda, spojují lidi do širších celků od národů po lidstvo.
Vybájenost mýtů se nezpochybňuje v zájmu zachování společenského řádu. Jde především o zakladatelské mýty národů, států a společností. Mýty jsou oporou pro územní nároky, oprávněnost společenského uspořádání, moci jedněch nad druhými, vysvětlují příčinu nerovného dělení vytvořeného bohatství. Jsou měkkým projevem nadvlády, protože ve znevýhodněných vynucují souhlas s panujícími pořádky. Proto je boření mýtů zpochybňováním moci, řecky zvané arché. Boření je tedy anarchií, delegitimací nějakého statusu quo.
Ačkoli fikce, neboli literatura je postavena na vymýšlení, jsou její dějiny dějinami boření mýtů. Kde ohrožuje moc, je umlčována. Známe různé seznamy zakázaných knih - Libri prohibiti. Ty jsou výsledkem cenzury, která má ve svém slovním základu slovo "cenzus", neboli shoda. Škoda, že je míněna jen shoda s postojem moci.
Oblíbeným příkladem je Boccacciúv Dekameron. Na “index” se nedostal kvůli narušování dobrých mravů. Prudérnost nebyla tím důvodem. Středověk byl mnohem smyslnější a rozkoším těla otevřenější, než si představujeme. Na příbězích Dekameronu vadilo, že aktéry všech těch půvabných obscenit byli představitelé církve, která si zakládala na auře svatosti a ctnostného ovládání tělesných pohnutek. Když církev zjistila, že nelze Dekameron zničit, napadlo ji vydat "opravené a autorizované vydání," kde byli vilní mniši a jeptišky veselé v rozkroku nahrazeni světskými osobami.
Naneštěstí máme pochybnou čest vidět i novodobé indexy. Často zahrnují třeba Huxleyův "Krásný nový svět" či Orwellův román "1984." Je ironické, že byly míněny jako varování před nebezpečným civilizačním vývojem, ale podle změn, které kolem sebe vidíme, to vypadá, že je vlády přijaly jako plán či návod…
Vybájenost mýtů se nezpochybňuje v zájmu zachování společenského řádu. Jde především o zakladatelské mýty národů, států a společností. Mýty jsou oporou pro územní nároky, oprávněnost společenského uspořádání, moci jedněch nad druhými, vysvětlují příčinu nerovného dělení vytvořeného bohatství. Jsou měkkým projevem nadvlády, protože ve znevýhodněných vynucují souhlas s panujícími pořádky. Proto je boření mýtů zpochybňováním moci, řecky zvané arché. Boření je tedy anarchií, delegitimací nějakého statusu quo.
Ačkoli fikce, neboli literatura je postavena na vymýšlení, jsou její dějiny dějinami boření mýtů. Kde ohrožuje moc, je umlčována. Známe různé seznamy zakázaných knih - Libri prohibiti. Ty jsou výsledkem cenzury, která má ve svém slovním základu slovo "cenzus", neboli shoda. Škoda, že je míněna jen shoda s postojem moci.
Oblíbeným příkladem je Boccacciúv Dekameron. Na “index” se nedostal kvůli narušování dobrých mravů. Prudérnost nebyla tím důvodem. Středověk byl mnohem smyslnější a rozkoším těla otevřenější, než si představujeme. Na příbězích Dekameronu vadilo, že aktéry všech těch půvabných obscenit byli představitelé církve, která si zakládala na auře svatosti a ctnostného ovládání tělesných pohnutek. Když církev zjistila, že nelze Dekameron zničit, napadlo ji vydat "opravené a autorizované vydání," kde byli vilní mniši a jeptišky veselé v rozkroku nahrazeni světskými osobami.
Naneštěstí máme pochybnou čest vidět i novodobé indexy. Často zahrnují třeba Huxleyův "Krásný nový svět" či Orwellův román "1984." Je ironické, že byly míněny jako varování před nebezpečným civilizačním vývojem, ale podle změn, které kolem sebe vidíme, to vypadá, že je vlády přijaly jako plán či návod…
Je smutné, že seznamy zakázaných knih stále existují. I v západních demokraciích.
Možná je samo boření mýtů mýtem, který si sami vyprávíme, abychom nepodléhali malověrnosti a nevzdali svůj vlastní boj. Musíme si vyprávět, že porážka může být novým začátkem jako v mýtu
o Sisyfovi. Jedna z nejhorších porážek je internalizovat si marnost boje, ani to nezkusit.
Schopnost beletrie citově vtáhnout, burcovat své čtenáře a pohnout je k činu je důvodem obav, které
Schopnost beletrie citově vtáhnout, burcovat své čtenáře a pohnout je k činu je důvodem obav, které
v moci příběhy vyvolávají. Mobilizují srdce čtenářů, neobrací se jen k jeho rozumu jako abstraktní pamflet. Ten vše vsadil na přesvědčivost své argumentace. Literatura tedy nejen poskytuje modely bojů, ale také sama bojuje.
Příběhy jsou tedy příbuzné mýtům. Je to tím, že příběh používá stejné zdroje hybatele - toužení a vůli - jako energii pro pohyb celého soustrojí děje, kterou hrdinové vnášejí do pasivního světa, aby v něm něco změnili.
Literatura do některých míst vstupuje první, je v tomto smyslu avantgardou, předvojem poznání. Hluboká pravda o životě je začasto odpozorována vyprávěním dříve, než si jí věda vůbec všimne. A navíc, vědeckému výkladu obvykle chybí, čím oplývá příběh, nepřináší totiž prožitek, pointu a katarzi.
Příběhy jsou tedy příbuzné mýtům. Je to tím, že příběh používá stejné zdroje hybatele - toužení a vůli - jako energii pro pohyb celého soustrojí děje, kterou hrdinové vnášejí do pasivního světa, aby v něm něco změnili.
Literatura do některých míst vstupuje první, je v tomto smyslu avantgardou, předvojem poznání. Hluboká pravda o životě je začasto odpozorována vyprávěním dříve, než si jí věda vůbec všimne. A navíc, vědeckému výkladu obvykle chybí, čím oplývá příběh, nepřináší totiž prožitek, pointu a katarzi.
Vizionářskou roli beletrie uznávají i sami vědci. Je dojemné číst v pamětech slavného psychologa vyznání: "Pokud jsem ve svém díle poukázal na nějaké zákonitosti fungování lidské duše, které si doposud zachovaly platnost, téměř jistě o tom dlouho přede mnou psal nějaký román."
Mýtus a vyprávění jsou sourozenci. Jsou nezbytní pro porozumění naší situaci ve světě. Naše bytí se odehrává převážně na úrovni předvědeckého poznání a příběhy jsou osvědčenými způsoby, jak uchopit celek života a dát mu smysl.
Mýtus a vyprávění jsou sourozenci. Jsou nezbytní pro porozumění naší situaci ve světě. Naše bytí se odehrává převážně na úrovni předvědeckého poznání a příběhy jsou osvědčenými způsoby, jak uchopit celek života a dát mu smysl.
Jarda Valach
 |
| 9. lekce s Natašou 18. ledna 2025 |
Chtěla bych tobě, Dano, i Natašo, moc poděkovat za spoustu inspirace, zajímavých podnětů, konstruktivní zpětné vazby i prima prostoru se skvělými lidmi. Kurz mě velmi obohatit a věřím, že to nebylo naše poslední setkání. Ráda se zase v budoucnu připojím.
Bylo mi s vámi krásně a moc jsem si to užila, ale příští půl rok nebudu v kurzu pokračovat, protože mám čas hodně zaplněný.
Za 14 dní odlétám do Asie a ještě nevím přesně, kdy se vrátím, budu práci „z domova" natahovat, jak jen to půjde. Z cest budu určitě dávat příspěvky na socky, jen IG účet Všudebil Tour prošel v pohodě, a když jsem stejný účet chtěla založit na FB, tak mi to nepovolilo, že název porušuje etická pravidla. Prostě debily na FB nechtějí. Tak nevím, jaký jiný název zvolím, asi zatím pojedu přes soukr. profil, ale dlouhodobě to není řešení.
Po návratu obnovuji vlastní kurzy, které budou právě čtvrtky. Určitě mi ale posílejte pozvánky na víkendovky. Z vyprávění a fotek účastníků vypadají dokonale.
Přeji vám hodně štěstí, radosti z vaší práce i satisfakce z toho, jak tvůrčí nové spisovatele vychováváte.
Mějte se krásně a přeji spoustu nadaných psavců.
Nicole Studená
Nicole Studená
Milá Dano,Díky za báječnou knížku, už mám Živla Lustiga v čtečce! Teď už jen potřebuji s ní ztroskotat na pustém ostrově, abych si ji v klidu přečetl. Mám pocit, že co nás někdy drží od pokusů o psaní, je nedostatečně široký příkop samoty...
S tím referátem o boření tabu se mi rozklepala kolena, ale už jsem se k tomu upsal, tak to zkusím i v té míře obecnosti, jakou naznačuješ...
„My se sice učíme pravidla podle Aristotela, protože on je nejlepší z nejlepších, ale když vám to nebude vyhovovat, i s Aristotelem si můžete dělat, co chcete. Můžeme ho vykládat různě a diskutovat o něm, protože nejsme jeho otroci. Pro spisovatele nesmí být nic svaté, neexistují žádná tabu, žádné modly! Když budeme potřebovat, Aristotelova pravidla narušíme a vystavíme si architekturu podle svého, protože ani Aristoteles není nějaký náš absolutní vládce. Ale musíme ho číst a znát, protože je dobrej a přiměje nás o věcech přemýšlet," ukončí Arnošt seminář a zdůrazní, že do příště musíme kromě bajky napsat za úkol šokující příběh, kterým zboříme nějaký panující mýtus.
To Lustigovo adorování Aristotela mi přijde zábavné. Tak jako se říká, že veškerá (soudobá) filosofie jsou poznámky k Platónovi, proč se netvářit tak, že veškerá literární teorie a kritika jsou jen poznámky k Poetice... ?
Ještě jednou děkuji a těším se na příští čtvrtek na 9. lekci.
Zdraví Jarda Valach
Zdraví Jarda Valach
Milá Dano,
posílám k publikaci své povídky. Na tu první Mise splněna už se těší mé příbuzenstvo v Sokolově. 💚
A Prodanou nevěstu po africku budeme hrát s improdivadlem v Žižkostele 24. ledna jako jednu ze scének. 😄🥰
Jitka Sova
A Prodanou nevěstu po africku budeme hrát s improdivadlem v Žižkostele 24. ledna jako jednu ze scének. 😄🥰
Jitka Sova
 |
| 9. lekce on-line kurzu 9. 1edna 2025 s Danou |
"Literatura nesnáší nejenom lež, polopravdu, ale ani předsudky nebo omezení. Pro spisovatele nesmí být nic svaté, neexistují žádná tabu, žádné modly! Posunování mezí je jednou z klíčových hodnot literatury - umět vkusně překročit tabu či zbořit nějaký mýtus," tvrdil Arnošt Lustig a já s ním naprosto souhlasím. Jde o to vybrat si něco nedotknutelného a toho se "dotknout". Ale nikoliv samoúčelně, musí to být opravdu zajímavé, vkusné a zábavné čtení.
Když jsme dostali tento úkol od Lustiga, Petr Holub zbořil svatozář kolem samého Arnošta. Další příklady zde.
Když jsme dostali tento úkol od Lustiga, Petr Holub zbořil svatozář kolem samého Arnošta. Další příklady zde.
Dana Emingerová
Mezi takové texty se nepochybně řadí „Chaloupka strýčka Toma“ od Harriet Beecher Stoweové. Tento román, poprvé vydaný roku 1852, není jen literární klasikou, ale také skutečným nástrojem společenské revoluce. Kniha, která svým obsahem otevřela oči milionům lidí po celém světě, hrála klíčovou roli v boji za zrušení otroctví – a tím i v proměně americké společnosti. Harriet, hluboce věřící abolicionistka, využila svého literárního talentu k tomu, aby prostřednictvím příběhu strýčka Toma a jeho spolutrpitelů podala svědectví o nelidskosti otrokářského systému. Stoweová čerpala z vlastních zkušeností – jako obyvatelka Spojených států amerických měla možnost pozorovat nejen kontrasty života na Severu a Jihu, ale i dopady rasového útlaku. Chaloupka strýčka Toma však není pouhým popisem – je obžalobou proti nespravedlnosti, prohlášením, že otroctví je zlo, které musí být zastaveno.
Kniha vykresluje život otroků s takovou syrovostí a empatií, že čtenáře doslova přinutila zaujmout stanovisko. Stoweová odhalila nejen brutální fyzické zacházení s otroky, ale i hluboké psychologické a emocionální utrpení, které tento systém produkoval. Avšak zároveň ukazuje i lidskost a důstojnost zotročených – jejich víru, naději a lásku, kterou si dokázali uchovat i za otřesných podmínek.
Důvodem úspěchu knihy bylo především její emotivní vyprávění. Stoweová vytvořila příběh, který nenechal nikoho chladným: strýček Tom, laskavý a zbožný otrok, se stal symbolem nespravedlivě trpících a vyvolal v mnoha čtenářích jak soucit, tak pocit morální povinnosti jednat.
Kniha byla okamžitě přeložena do mnoha jazyků a stala se jednou z nejprodávanějších publikací 19. století – hned po Bibli. Díky své široké distribuci a ohromujícímu dopadu na čtenáře se stala klíčovým bodem pro abolicionistické hnutí. Příběh inspiroval miliony lidí včetně těch, kteří se do té doby vyhýbali politické angažovanosti. Náhle už nebylo možné otroctví jen přehlížet. Emotivní zobrazení lidského utrpení podnítilo veřejnou debatu a podnítilo vášnivé diskuse mezi zastánci a odpůrci otrokářství.
Abraham Lincoln údajně při setkání s Harriet Beecher Stoweovou poznamenal: „Tak toto je ta malá dáma, která začala tuto velkou válku.“
I když se tato historka pravděpodobně zakládá spíše na legendě, dokonale vystihuje váhu, kterou román měl. Chaloupka strýčka Toma je oprávněně považována za jedno z děl, jež přispělo k americké občanské válce, a nakonec i ke zrušení otroctví.
Petr Janaš
Začalo to nevinně."3 - 2 - 1 - 0. Vše nejlepší do Nového roku!" mnohohlas partají nesený chodbou a stoupačkami.
"Letos začnu psát," slíbil jsem si v duchu ještě se sklenkou v ruce. Kdyby všechny historické porážky měly tak přesně doložený začátek jako tahle… Kde se jen v lidstvu bere snaha po zlepšení, proč se nespokojíme s poklidným tempem evoluce? Nestačí, že jsme každý potomkem nejzdatnější spermie?
Už několik dní si svůj slib vyčítám. Proč jsem raději nechtěl plynně konverzovat sanskrtem nebo zase hubnout? Hubnout lze někdy snadno: při prvním běhu zakopnout, zlomit si čelist a sdrátovaný čekat uzdravení při ztíženém příjmu stravy. Také jsem mohl s osudem laškovat. Slíbit, že už víc nebudu pít. Ani víc ani míň, teď je to tak akorát…
Já snad mám ten slib napsaný na čele! Kde se ukážu, ustává veškerá akce. Mám pocit, že ostatní si už na mě dávají pozor. Nic jim nepadá z rukou, než začnou vyprávět, rozhlédnou se. Jsem snad tajný Bretschneider ze Švejka, před kterým vše utichá?
Já snad mám ten slib napsaný na čele! Kde se ukážu, ustává veškerá akce. Mám pocit, že ostatní si už na mě dávají pozor. Nic jim nepadá z rukou, než začnou vyprávět, rozhlédnou se. Jsem snad tajný Bretschneider ze Švejka, před kterým vše utichá?
"Haló lidi, koukejte, já si nic na manžetu nepíšu!" chce se mi volat.
"To, že jsi paranoidní, neznamená, že po tobě nejdou," řekl Steven King. Mně se ale zdá, že to o mně vědí už i neznámí v tramvaji. Za běžných okolností by v zatáčkách padali, z eko-tašek by se jim vysypával nákup, ale tady nic! Kde je ten karbaník, co prohrál a domů běží jen v trenkách a ponožkách? Nežádám, aby mi za domem vykolejil vlak, psát se dá i o menších věcech, než záchrana světa vhozením prstenu do pece Mordoru. Kdyby alespoň nějaké počasí bylo!
Vybavuje se mi noční můra, příběh o grafomanovi. Spíš diagnóza než příběh. Co jsem četl dávno, se teď stává mou kletbou. Grafoman desítky let od rána do noci buší do psacího stroje a dokumentuje svůj život. To by nevadilo, kdyby nepřevažovala věta "sedím za stolem a píšu".
Prázdný žaludek tráví sám sebe, tak se chová i vědomí bez vnějšího podnětu, nic mi ale na pomoc nepřichází. Na dně plecháčku jako na dně introspekce leží čirá prázdnota, zrcadlový obraz čistého papíru.
A co změnit měřítko? Dodnes se třesu při vzpomínce, jak jsem zkoušel ovládnout tenis pomocí příručky. Otázce podání, které trvá půl vteřiny, věnoval autor šest stránek - to je moderní literatura, panečku! Proti ní jeden den Leopolda Blooma vypadá jako zastaralá Norská sága plná povrchní epiky. Proč se tedy toho "sedím u stolu a píšu" bát? Stačí zvolit jinou optiku a zvadlý list fikusu se změní v existenciální drama…
Ještě držím ten plecháček v ruce, takové byly ve školní družině, to je dávno. Vlastně ne tak dávno, když si s tím předsevzetím připadám, jak na základce. Jako bych měl poznámku v žákovské. Nemohu ven, musím sedět za stolem a něco psát. Přes okno slyším řev kamarádů na klepadle. Naše tlupa paviánů dnes povykuje a leze po konstrukci beze mě.
Vybavuje se mi noční můra, příběh o grafomanovi. Spíš diagnóza než příběh. Co jsem četl dávno, se teď stává mou kletbou. Grafoman desítky let od rána do noci buší do psacího stroje a dokumentuje svůj život. To by nevadilo, kdyby nepřevažovala věta "sedím za stolem a píšu".
Prázdný žaludek tráví sám sebe, tak se chová i vědomí bez vnějšího podnětu, nic mi ale na pomoc nepřichází. Na dně plecháčku jako na dně introspekce leží čirá prázdnota, zrcadlový obraz čistého papíru.
A co změnit měřítko? Dodnes se třesu při vzpomínce, jak jsem zkoušel ovládnout tenis pomocí příručky. Otázce podání, které trvá půl vteřiny, věnoval autor šest stránek - to je moderní literatura, panečku! Proti ní jeden den Leopolda Blooma vypadá jako zastaralá Norská sága plná povrchní epiky. Proč se tedy toho "sedím u stolu a píšu" bát? Stačí zvolit jinou optiku a zvadlý list fikusu se změní v existenciální drama…
Ještě držím ten plecháček v ruce, takové byly ve školní družině, to je dávno. Vlastně ne tak dávno, když si s tím předsevzetím připadám, jak na základce. Jako bych měl poznámku v žákovské. Nemohu ven, musím sedět za stolem a něco psát. Přes okno slyším řev kamarádů na klepadle. Naše tlupa paviánů dnes povykuje a leze po konstrukci beze mě.
"Může Jarda ven?" znovu to zkouší kamarádi.
"Ne, má zaracha, už nezvoňte" křikne dolů matka.
Vězím v tom až po uši, jak v minulosti, tak v současnosti. Jak dlouho se musí člověk s novoročním závazkem trápit, než to smí vzdát? Kdy už mi dovolí zrušit roční permanentku do fitka? Mám asi zaracha na všechno.
Vězím v tom až po uši, jak v minulosti, tak v současnosti. Jak dlouho se musí člověk s novoročním závazkem trápit, než to smí vzdát? Kdy už mi dovolí zrušit roční permanentku do fitka? Mám asi zaracha na všechno.
Co jsem vlastně spáchal letos? Už vím, předsevzetí.
Zatím sedím za stolem a píšu… Sedím tu už vážně dlouho. Vyčůrat mě musí pustit. Vstávám a konečně mě něco napadá. Příští závazek. Dám si laťku hodně nízko, slíbím třeba: "Nebudu ujídat vánoční cukroví před Štědrým dnem. Nebo to aspoň nebudu svádět na psa."
Hele, normostrana. Hotovo. Konečně mohu ven za kamarády. Jenže, kde je ale to klepadlo?
Hele, normostrana. Hotovo. Konečně mohu ven za kamarády. Jenže, kde je ale to klepadlo?
Jarda Valach
 |
| Hemingwayův zákon ledové kry |
Dobrá literatura je vedena neviditelnou morální střelkou. Mravnost je zvláštní vlastností umělecké tvorby. Bez ohledu na to, jestli si to spisovatel uvědomuje či ne. Mravnost je totiž v samé povaze psaní. Ale vy o tom jako autoři nesmíte přemýšlet. Kdybyste začali psát povídku s úmyslem stvořit mravní traktát o jedenáctém přikázání, které si vymyslíte, tak to nefunguje... A to je záhada literatury, které nerozumějí ani spisovatelé… ale stačí, když na to myslíte, a ono to tam je. Čili rozhoduje intenzita vašeho myšlení. Když vyprávíte o něčem, co vám strašlivě leží na srdci, morální podtext vstoupí do příběhu sám. Ernest Hemingway tomu říká zákon ledové kry. Devět desetin kry se skrývá pod hladinou a jen jedna je viditelná nad vodou, a to je vaše povídka, ve které musí všechno být. Jako v té kapce rosy, v níž se zrcadlí celé nebe.
Arnošt Lustig
Dozvěděli jsme se, že přídavná jména a příslovce zdržují. V literatuře působí, jako když šlápneme na brzdu. Naopak slovesa jsou roztočené kolo. Hemingway si platil studenta, aby mu vyměnil všechna přídavná jména za slovesa. Jeho knihy charakterizuje elegantní, chlapský styl bez jakýchkoliv kudrlinek. Ukázalo se, že ačkoliv text vždycky krutě ostříhal, všechno v něm je.
Psaní je o obsahu. Ale když dobrému příběhu dáte špatnou formu, ztratíte ho.
Musíte znát cílovou skupinu, pro kterou píšete.
Musíte znát cílovou skupinu, pro kterou píšete.
Dagmar Kokešová
|
| 8. lekce dlouhodobého prezenčního kurzu s Danou 2. ledna 2025 |
Milá Dano,
děkuji za další z inspirativních hodin ve Tvém kurzu.
Dneska jsi mně nabídla nejen mistrovské lektorské vedení hodiny, ale i výsledky své práce vtělené do děl mých spolužáků – ostatních účastníků kurzu, jimž jsi pomohla najít svůj hlas, polohu svého vypravěčského stylu. Věřím, že dnešní vzájemná chvála na hodině nebyla jen projevem doznívající sváteční laskavosti, ale opravdovým potěšením nad společným zlepšením…
Poslám své texty a zcela se svěřuji do Tvých zkušených editorských rukou, cokoli změníš, beru.
Vše nejlepší do roku 2025.
Zdraví Jarda Valach
Vše nejlepší do roku 2025.
Zdraví Jarda Valach
Posláním a darem autora je nás pomocí příběhu přenést do konkrétního prostředí, do poutavého děje a umožnit nám žít příběh s postavou. Pokud ale udělá některou z dále jmenovaných chyb, je to stejné, jako by nás v jednu ráno vytrhnul z krásného snu. Zatímco Aristoteles jmenuje chyby pouze dvě základní, John Gardner v rozšířené podání Dany E. jich u autora vidí v knize Art of Fiction celou řadu.
Asi vzhledem k tomu, že v Aristotelových časech uměl psát jen opravdový vzdělanec a do psaní se nepouštěl každý diletant, co má pocit, že zvládnutí abecedy stačí k napsání románu, nabádá Aristoteles pouze k tomu, aby si autor ověřoval fakta a nenechával například koně vykročit oběma předníma nohama naráz, případně si k napodobení nevybral předmět, který ze své podstaty nemůže být napodoben.
Dnešní doba nabízí mnoho možností pro mnoho samozvaných psavců, čímž umožňuje také mnoho možností, v čem chybovat.
Pojďme se na některé z nich zaměřit.
Detaily – zde platí „ani moc, ani málo". Detaily pomohou představivosti vykreslit si scénu do všech podrobností a víc se ponořit do příběhu. Příliš moc jich ale zahltí. Jinými slovy: Osm druhů cukroví dobrý, dvacet čtyři (jako dělá moje tchýně) je vražedných, vždycky mi je pak špatně.
Další doporučení nabádá k tomu být v popisech konkrétní místo abstraktní. Z vlastní, životem psané zkušenosti, doporučuji: „Buďte konkrétní!" Je lepší říct muži: „Chci k vánocům parfém Chanel č. 5" místo „dej mi něco, co hezky voní". Anebo to zkuste a sami uvidíte...
Problém nastává, i pokud nejdete přímo k obrazu.
Určitě můžete použít květnatý popis: „Miláčku, vedle v obýváku něco romanticky praská, jde odtamtud hřejivé teplíčko, jak ze sauny a ta nebeská záře úplně zaplavuje moji duši a navozuje atmosféru Vánoc."
Ale když zakřičíte „Kurva, hoří nám stromek!" máte větší šanci uchránit aspoň nějaký majetek.
Neohrabané psaní je kapitola sama pro sebe. Známe to všichni – pasiva, stejně dlouhé věty, používání „jež", přeskakování z třetí osoby do ich formy. Chápe každý, vyjmenuje polovina, nevyhne se tomu nikdo.
A máme tu naši oblíbenou „flintu, co musí vystřelit". Pokud budeme brát doslova, následky z výstřelu si každý nesete sám. Jen připomínám, že nemusíte hned střílet, abyste napsali román. I když dost často by zastřelení autora před dopsáním díla pomohlo odplevelit knižní trh.
Diskutabilní je pravidlo „Odhalení příběhu příliš brzy". Ano, detektivky čteme proto, abychom až na konci zjistili, kdo je vrah, ale jsou chvíle, kdy já osobně pouštím americký slaďák právě proto, že od prvního okamžiku znám konec – pusa a „šťastně až do smrti". Pozoruji, že čím jsem starší, tím víc dávám přednost vědomí happy endu před rozsekanou mrtvolou mladé dívky v igelitovém pytli a napětím, kdo je řezník.
Další bod má v názvu „sentimentalita, frigidita a manýrismus". Pokud bych přiřkla tato tři označení jediné ženě, pak tedy potěš. Stejné je to s příběhem.
Autor pravidel nabádá nebýt přespříliš sentimentální a nenutit čtenáře plakat nad osudem postavy, kterou ani pořádně nezná. Věřím, že pro mužskou část psavců tohle platí. My ženy poté, co se z nás stanou matky, pláčeme i u reklamy na aviváž. A to králíčka Azurita taky nijak extra neznáme. K slzám stačí jeho hebkost, měkkost a svěží vůně. Tedy kvality, které ze života s narozením potomků prostě zmizí.
To, že frigidita znamená v literatuře „absenci ušlechtilosti ducha" mě docela překvapilo. Úplně slyším autentický povzdech muže po pětadvaceti letech manželství. „Miláčku, je středa, už ses nepřitulila půl roku, začínám mít pocit, že ti chybí ušlechtilost ducha."
Pokud jste vydrželi číst až sem, odměnou vám bude představení poslední velké chyby - používání rádoby vtipných metafor. Nevím jak vám, ale mě metafora „Jsem líná, jak keňský zemědělec", kterou Dana E. uvádí, vtipná připadá. Nejen rádoby. Ale opět, všeho moc škodí... Jak dokazuje celý předcházející text.
Co napsat závěrem? Když nevíte co opravit, škrtněte první odstavec. To pomůže vždycky.
S láskou k psaní a vděčností k Daně E., která to s námi zkouší znovu a znovu...
Dnešní doba nabízí mnoho možností pro mnoho samozvaných psavců, čímž umožňuje také mnoho možností, v čem chybovat.
Pojďme se na některé z nich zaměřit.
Detaily – zde platí „ani moc, ani málo". Detaily pomohou představivosti vykreslit si scénu do všech podrobností a víc se ponořit do příběhu. Příliš moc jich ale zahltí. Jinými slovy: Osm druhů cukroví dobrý, dvacet čtyři (jako dělá moje tchýně) je vražedných, vždycky mi je pak špatně.
Další doporučení nabádá k tomu být v popisech konkrétní místo abstraktní. Z vlastní, životem psané zkušenosti, doporučuji: „Buďte konkrétní!" Je lepší říct muži: „Chci k vánocům parfém Chanel č. 5" místo „dej mi něco, co hezky voní". Anebo to zkuste a sami uvidíte...
Problém nastává, i pokud nejdete přímo k obrazu.
Určitě můžete použít květnatý popis: „Miláčku, vedle v obýváku něco romanticky praská, jde odtamtud hřejivé teplíčko, jak ze sauny a ta nebeská záře úplně zaplavuje moji duši a navozuje atmosféru Vánoc."
Ale když zakřičíte „Kurva, hoří nám stromek!" máte větší šanci uchránit aspoň nějaký majetek.
Neohrabané psaní je kapitola sama pro sebe. Známe to všichni – pasiva, stejně dlouhé věty, používání „jež", přeskakování z třetí osoby do ich formy. Chápe každý, vyjmenuje polovina, nevyhne se tomu nikdo.
A máme tu naši oblíbenou „flintu, co musí vystřelit". Pokud budeme brát doslova, následky z výstřelu si každý nesete sám. Jen připomínám, že nemusíte hned střílet, abyste napsali román. I když dost často by zastřelení autora před dopsáním díla pomohlo odplevelit knižní trh.
Diskutabilní je pravidlo „Odhalení příběhu příliš brzy". Ano, detektivky čteme proto, abychom až na konci zjistili, kdo je vrah, ale jsou chvíle, kdy já osobně pouštím americký slaďák právě proto, že od prvního okamžiku znám konec – pusa a „šťastně až do smrti". Pozoruji, že čím jsem starší, tím víc dávám přednost vědomí happy endu před rozsekanou mrtvolou mladé dívky v igelitovém pytli a napětím, kdo je řezník.
Další bod má v názvu „sentimentalita, frigidita a manýrismus". Pokud bych přiřkla tato tři označení jediné ženě, pak tedy potěš. Stejné je to s příběhem.
Autor pravidel nabádá nebýt přespříliš sentimentální a nenutit čtenáře plakat nad osudem postavy, kterou ani pořádně nezná. Věřím, že pro mužskou část psavců tohle platí. My ženy poté, co se z nás stanou matky, pláčeme i u reklamy na aviváž. A to králíčka Azurita taky nijak extra neznáme. K slzám stačí jeho hebkost, měkkost a svěží vůně. Tedy kvality, které ze života s narozením potomků prostě zmizí.
To, že frigidita znamená v literatuře „absenci ušlechtilosti ducha" mě docela překvapilo. Úplně slyším autentický povzdech muže po pětadvaceti letech manželství. „Miláčku, je středa, už ses nepřitulila půl roku, začínám mít pocit, že ti chybí ušlechtilost ducha."
Pokud jste vydrželi číst až sem, odměnou vám bude představení poslední velké chyby - používání rádoby vtipných metafor. Nevím jak vám, ale mě metafora „Jsem líná, jak keňský zemědělec", kterou Dana E. uvádí, vtipná připadá. Nejen rádoby. Ale opět, všeho moc škodí... Jak dokazuje celý předcházející text.
Co napsat závěrem? Když nevíte co opravit, škrtněte první odstavec. To pomůže vždycky.
S láskou k psaní a vděčností k Daně E., která to s námi zkouší znovu a znovu...
Nicole Studená
 |
| Krásné Vánoce a šťastný nový rok všem, co rádi píšou... a nejen těm. |
Metodika Arnošta Lustiga: Kurzy jsou založeny na metodě tvůrčího psaní slavného spisovatele Arnošta Lustiga, kterou si Dana Emingerová osvojila a předává dál. Tato metoda klade důraz na to, aby psaní nebylo nudné, a je založena na zpětné vazbě, která pomáhá účastníkům rychle se zlepšovat.
Různorodost kurzů: Nabídka zahrnuje jednodenní, víkendové a dlouhodobé kurzy, které jsou přizpůsobeny jak začátečníkům, tak pokročilým. To umožňuje účastníkům vybrat si formát, který nejlépe vyhovuje jejich potřebám a časovým možnostem.
Praktické zaměření a publikace: Účastníci kurzů mají možnost publikovat své práce na webových stránkách projektu a podílet se na společných knihách. To poskytuje reálnou zkušenost s publikováním a motivuje k dalšímu psaní.
Individuální přístup a zpětná vazba: Kurzy jsou vedeny zkušenými lektory, kteří poskytují účastníkům osobní zpětnou vazbu. Tento přístup umožňuje cílený rozvoj psacích dovedností každého jednotlivce.
Spolupráce s firmami a speciální projekty: Kromě otevřených kurzů nabízí tým také kurzy na míru pro firmy a podílí se na speciálních projektech, jako jsou scénáře pro průvodce na zámku Loučeň nebo tvorba stezky pod Králickým Sněžníkem.
Tyto aspekty činí kurzy "Psaní podle Lustiga" s Danou Emingerovou jedinečnými a odlišují je od jiných kurzů tvůrčího psaní dostupných v Česku.
Praktické zaměření a publikace: Účastníci kurzů mají možnost publikovat své práce na webových stránkách projektu a podílet se na společných knihách. To poskytuje reálnou zkušenost s publikováním a motivuje k dalšímu psaní.
Individuální přístup a zpětná vazba: Kurzy jsou vedeny zkušenými lektory, kteří poskytují účastníkům osobní zpětnou vazbu. Tento přístup umožňuje cílený rozvoj psacích dovedností každého jednotlivce.
Spolupráce s firmami a speciální projekty: Kromě otevřených kurzů nabízí tým také kurzy na míru pro firmy a podílí se na speciálních projektech, jako jsou scénáře pro průvodce na zámku Loučeň nebo tvorba stezky pod Králickým Sněžníkem.
Tyto aspekty činí kurzy "Psaní podle Lustiga" s Danou Emingerovou jedinečnými a odlišují je od jiných kurzů tvůrčího psaní dostupných v Česku.
GPT
✈️ Cestuješ rád, ale tvoje fotky mluví víc než tvoje slova? 🌍📝
Víš, že jsi zažil něco úžasného – trek v Himalájích, jízdu na slonovi, nebo aspoň epickou bitvu s místním jídelním lístkem – ale když to chceš dát na papír, vyjde z toho jen „Bylo to super“?
To chce změnu! Přidej se k cestopisnému kurzu Psaní podle Lustiga a nauč se vyprávět tak, že tvůj příběh budou hltat i ti, co si na cestování netroufnou dál než do Lidlu pro francouzské sýry. 😆
🔹 Naučíš se, jak vtáhnout čtenáře do svého dobrodružství
🔹 Dozvíš se, co chtějí cestovatelské magazíny a jak se do nich dostat
🔹 Získáš zpětnou vazbu od profíků i lidí na stejné vlně
🔹 Možná si tě někdo přečte a řekne: „Tohle chci zažít taky!“
Přihlas se a proměň svoje cesty v příběhy, na které se nezapomíná! ✍️🌎🚀
📅 Startujeme v březnu 2026!
Ohlasy 2022 - 2024 
1 ÚVOD DO KURZU: https://youtu.be/…R-M
2 PRAVIDLA PSANÍ: https://youtu.be/…ADE
3 LITERÁRNÍ PRAVDA A CÍLOVÉ SKUPINY https://youtu.be/…iAg
4 POPIS: https://youtu.be/…sZo
5 DIALOG: https://youtu.be/…SdQ
6 POSTAVY A AKCE: https://youtu.be/…W6U
7 BAJKY: https://youtu.be/…aDg
8 RYTMUS A LITERÁRNÍ ESENCE: https://youtu.be/…tgI
9 ÚHEL POHLEDU: https://youtu.be/…tC0
10 BONUSY KURZŮ: https://youtu.be/…h04
Arnošt Lustig neučil jen psát. V jeho kurzech se literatura stala cestou k poznání člověka, k porozumění dobru, zlu i odpovědnosti autora. Protože sám přežil holocaust, vedl své studenty k pokoře a k pravdivosti — k tomu, aby psaní bylo službou čtenáři, ne exhibicí ega. Nešlo o „kuchařku“ na tvorbu příběhů, ale o školu charakteru, empatie a morálního postoje. I proto měly jeho semináře obrovský filozofický přesah, který zůstává živý i dnes.
Arnoštu Lustigovi by letos 21. prosince bylo sto let.
Pro nás vzpomínání vyvrcholí literárním večerem na Dobešce,
kde se tradiční autorské čtení promění v živou lekci PSANÍ PODLE LUSTIGA.
 |
| Foto: Alan Pajer |
Podzimní setkávání se ponesou v duchu příprav Lustigovského divadelního projektu, kde vyučovat bude i Aristoteles, Hemingway a Ezop. Kdo se chce přidat?
Pište na info@danaemingerova.cz a do předmětu uveďte "Dobeška AL100".
2 PRAVIDLA PSANÍ: https://youtu.be/…ADE
3 LITERÁRNÍ PRAVDA A CÍLOVÉ SKUPINY https://youtu.be/…iAg
4 POPIS: https://youtu.be/…sZo
5 DIALOG: https://youtu.be/…SdQ
6 POSTAVY A AKCE: https://youtu.be/…W6U
7 BAJKY: https://youtu.be/…aDg
8 RYTMUS A LITERÁRNÍ ESENCE: https://youtu.be/…tgI
9 ÚHEL POHLEDU: https://youtu.be/…tC0
10 BONUSY KURZŮ: https://youtu.be/…h04
Arnošt Lustig neučil jen psát. V jeho kurzech se literatura stala cestou k poznání člověka, k porozumění dobru, zlu i odpovědnosti autora. Protože sám přežil holocaust, vedl své studenty k pokoře a k pravdivosti — k tomu, aby psaní bylo službou čtenáři, ne exhibicí ega. Nešlo o „kuchařku“ na tvorbu příběhů, ale o školu charakteru, empatie a morálního postoje. I proto měly jeho semináře obrovský filozofický přesah, který zůstává živý i dnes.
