Naučili jsme se II

Reference:

Co si odnesli z kurzu jeho účastníci

Studio Dobeška 13.3.2020, poslední lekce před KORONAVIREM
























Milí přátelé,
vzhledem k celosvětovému zamoření koronavirem se všechny kurzy Psaní podle Lustiga posouvají do příhodnějších časů. Prosím o trpělivost. Jakmile to půjde, vypíšu náhradní termíny. A kdo by chtěl, může se zatím zapojit do virtuálního kurzu.
Dana



Milá Dano,
dostala jsem chuť něco napsat. Myšlenku mi vnukla kamarádka, která mně do telefonu popřála, že jestli se dostanu na testy, ať jsem negativní. To mě rozveselilo. A tak jsem stvořila úvahu o pozdravech s názvem Buďte negativní! Je to samozřejmě pěkná ptákovina, ale chtěla jsem současnou neveselou situaci trochu nadlehčit.
To neznamená, že si z toho dělám legraci, ale asi jsem i já tu nemoc měla... Jak říkala moje dcera: "Matko, ty musíš mít všechno."
Horečku jsem prý neměla proto, že do mě cpala i léky proti teplotě, protože jiné příznaky jsem měla všechny. No, nevím... A testy mi asi už nikdo neudělá, když jsem mnohokrát volala na hygienu a nic. A to mi tehdy bylo opravdu mizerně.
Teď už je to dobré. Žiju. Jen se bojím k pravnoučatům, jestli nejsem bacilonosič.
Je mi opravdu dobře, jen s hlasivkami mám stále problém. No, ještě že stejně se nadá "v hospodách" zpívat. Měj se hezky. Zdravím i asistenta Šimona.
Ať jste negativní! Můj pozdrav pochopíte až po přečtení přílohy.
Bohuna Kopřivová



Dobrý den,
přeji pevné zdraví a nervy a určitě bych ráda zůstala ve spojení. Počítám čas strávený na Vašich kurzech mezi ty nejhezčí okamžiky v poslední době. Vykročení z panoptika, které vládne všude kolem do milé přátelské atmosféry. Proto bych se moc ráda zapojila do virtuálního kurzu.
Předem moc děkuji
Květa Nevěřilová



Ahoj Dano, Šimone,
abych se z toho úplně nezbláznila a abych si ten vynucený home office (naštěstí preventivní, nikoli karanténní) zpříjemnila, napadla mě ráno při pohledu z okna báseň poněkud protipandemická:-).
A když jsem si pak na FB přečetla poslední příspěvky (vzkaz od pana Neffa a básničku Martiny Majorošové), rozhodla jsem se vás taky pobavit:-).
Hlavně nepodlehnout trudomyslnosti...
Anna Vocelová



Milá Dano,
zdravím Tě z první linie. Nevím, jak by ten virtuální kurz vypadal... Jsem ale od rána do večera v práci a večer padnu mrtvá. Myslím, že si raději počkám na osobní setkání s Tebou i s ostatními, virtuálu mám teď plné zuby.
Když nejsem fyzicky v lékárně, sedím na PC a snažím se sehnat blbý paralen, teploměry, dezinfekce, roušky.... Peníze vrátit nechci. Nechám si je u Tebe do lepších časů.
O víkendu bych ale opravdu měla sedět na tom zmíněném zadku (že je to ale pořádný zadek!) a na psaní se už těším. Tak uvidíme, přisedne-li si i múza!
Posílám hodně pozdravů.
Z Nových Butovic mává
Jitka Junová



Zdravice pro účastníky kurzů Psaní podle Lustiga:
Koronavirus je spisovatelův přítel: všechno je zakázané, jen sezení na zadku a psaní dovoleno. Využijte toho!
Ondřej Neff



V literatuře se ti hodí všechno. Všechno, co zažiješ, můžeš do svého příběhu použít! Dobrý, špatný, krásný, hnusný. Všechno ti slouží.
Arnošt Lustig



Jako účastnice skvělého kurzu tvůrčího psaní přispívám k pandemii svým příspěvkem. Další najdete na mých stránkách Veršovaný svět.
Martina Seifrtová Majorošová



Výcuc z učebnice Johna Gardnera

Pravidla estetiky
· Každé umělecké dílo musí být hodnoceno podle svých vlastních zákonitostí. Pokud ovšem dílo žádné zákony nemá nebo jeho zákony nedrží pohromadě, je odsouzeno k neúspěchu.
· Pravidla estetiky tedy v podstatě existují jen v abstraktní rovině. Jsou to sice pravidla, ale zůstávají mlhavá, prchavá. Většina estetických návodů se totiž ve finále pod tlakem reality projeví jako relativní, protože umění je závislé na pocitech, intuici a vkusu
· Proto bychom se místo bezmyšlenkovitého dodržování pravidel měli řídit spíše citem. Dobrý autor díky citu ví, kdy a kde přesně odhalit překvapení, udělat skok v představivosti. Podle citu dává spisovatel rytmus větám atd.
· Je tedy mnoho věcí, na něž je třeba dávat pozor (nevhodné výrazy, klišé) neexistují ale žádná přesná pravidla.
· Stejně jako neexistují striktní pravidla při komponování hudby či malování obrazů. Existují jen techniky, které se studují a vyučují.

Porušování pravidel
· Je nutné chápat, že trvalost a hodnota literárního díla je neodlučitelně spojena s osobitostí spisovatele, jeho instinktem a mistrovstvím. Takže to, co začátečník potřebuje získat, není sada pravidel, ale rutina a zběhlost. A ve finále i zběhlost v umění porušovat pravidla.
· Čtenář nemá omluvu pro logické prohřešky (představení myšlenky a její následná ignorace). Proto je jakýmsi nevysloveným pravidlem, že text má odpovědět na všechny otázky, které si klade, a všechny části textu mají být ucelené. Také očekávání, vzbuzená ve čtenáři by měla být v díle uspokojena např: pokud se na scéně objeví flinta, musí se z ní vystřelit.
· Faktem však zůstává, že tento domnělý estetický zákon není absolutní.
· Je důležité nenechat se zatáhnout trivialit a vyvarovat se detailnímu popisu a vysvětlování evidentních faktů.
· Díla Homéra (Iliada) a Shakespeara (Hamlet) poukazují na to, že zákony estetiky mohou být někdy porušeny. Porušení těchto zákonů ovšem znamená vždycky podstoupit riziko. Proto mnozí učitelé svým studentům říkají: „To je v pořádku u Shakespeara, ale nikoliv u studenta.“ Problém tohoto přístupu je však v tom, že takoví profesoři vyučují literární umění bez umění.

Pravidla nesmí omezovat tvůrčí rozlet
· Aby se člověk naučil dobře psát, musí začít s jasným pochopením faktu, že pro umělce jsou estetická pravidla spíše nepřítelem než pomocníkem.
· Pro velkého umělce je cokoliv možné. Invence, spontánní vytváření nových pravidel je středobodem umění. A protože se člověk nestane umělcem tak, že dělá slepě to, co ostatní, nemohou v literatuře existovat žádná jednoznačná omezení nebo zákazy.
· Cokoliv funguje, je dobré. Každý spisovatel si musí vypěstovat cit pro to, co funguje a proč.
· Film Paterson je ukázkou porušení pravidel, protože téměř všechny „nastražené flinty“ kolem hlavního hrdiny zůstávají nevystřelené.

Pravidla versus zákony estetiky
· Nepište bez základních znalostí kompozice.
· Nesnažte se psát jenom o tom, co znáte.
· Vyberte si žánr
· Vytvářejte ve čtenářově mysli iluzi snů vyhýbejte se jako čertu čemukoliv, co by ho od toho snu odtrhlo
· Než se naučíte používat hlavní formy beletrie, nesnažte se o porušování základních pravidel
O čem psát?
· Nikdo nemůže doufat, že bude psát dobře bez zvládnutí gramatiky a syntaxe, slohu, pestrosti vět, struktury odstavců atd.
· Není nic tak limitující, tak ničící představivost, jako když se snažíte psát pravdivě a zajímavě o něčem co znáte. Vycházet jenom ze sebe je chybné. Protože náš život je jenom základ toho, co píšeme.

Tři dimenze psaní - motiv, akce, následek
· Psaní o sobě musíte doplnit do tří Aristotelovských dimenzí: tady a teď, akce, tam a tenkrát, motiv k akci, tam a jednou, výsledky akce. To je to tvůrčí, čím to doplňujete, co se opravdu stalo. Neboť kdybychom popsali jenom to, co se stalo, je to jako zpráva pro policii
· Doplnit každou akci ve třech dimenzích: v původu (minulost), v rezonanci (budoucnost) a mezitím akci. Jsme jako architekti a inženýři. Potřebujeme strukturu, kterou musíme vytvořit. Buď předem, při tom nebo potom. Aristoteles tomu říká začátek, prostředek a konec.
· Musíme se snažit domýšlet, jinak je to nuda.

Míchání žánrů
· V každé kultuře existují určitá témata opakovaná jedním umělcem za druhým. Nakládání se zavedenými symboly se ale mění společně s měnící se kulturou. Rodí se nové formy. Literární ilustrace nahrazují ty biblické, světské figury parodují ty náboženské. I v literatuře novoty často vznikají vynalézavým míšením žánrů nebo využitím již známé látky jinak. (viz. Apollonius Rhodos a jeho Argonautica)
· Nejvznešenější literární formy, srovnatelné svou kulturní důležitostí v hudbě pouze se symfonií, se zrodily přeměnou braku (Robinson Crusoe, Hobit a Pán prstenů, Maus, Farma zvířat)
Stephen King, O psaní
· Při výběru žánru je nejlepší začít tím který sami rádi čteme. Pokud jsme fanoušci určitého žánru je naprosto přirozené, že ho budeme chtít psát. Neměli bychom se odvracet od toho co máme rádi a psát jinak jen proto abychom oslnili rodinu, přátele, učitele či kolegy z kurzu psaní.
· Čtenáři chtějí dobrý příběh. Něco ho zaujme a donutí otáčet stránky. Tohle se podle Kinga děje jenom když jsou jim postavy povědomé, když znají jejich okolí, mluvu atd.  Dále říká
pište si co chcete a pak tomu vdechněte život a dejte tomu jedinečnost tím, že do toho přimícháte své vlastní zkušenosti.
Adam Fábik, Fakulta designu a umění Jaroslava Sutnara v Plzni



Ahoj Dano,
Jak zvládáš karanténu? Věřím, tomu, že dobře. Dáš si kafe na tom balkonku s krásným výhledem na Prahu, necháš se trochu ovanout jarním vánkem a veškeré potencionální chmury dostanou tím pádem přes držku.😊
Posílám ti takovou pocitovku - Modré hory. Chtěl jsem se trochu vyznat z mé lásky k přírodě (to zní hrozně, ale je to fakt – příroda je prostě nejvíc). A zároveň si chci vyzkoušet, jestli dokážu psát bez přímé řeči, jestli to bude čtivé a bude to čtenáře tzv. držet.
Já jsem to napsal asi za hodinu. Byla to taková ta věc, co šla prostě sama. Je to stejně mazec, jak to někdy jde úplně samo a někdy to člověk neporodí, kdyby se na hlavu stavěl.
Díky za případnou zpětnou vazbu.
Měj se moc hezky a přeji tobě a tvému okolí jen to dobré.
P.S. Povídka se nezakládá na pravdě (respektive ano, ale pouze na té literární 😊)
Pokud možno, krásné dny
Míra



Milá Dano,
přes den od rána do večera funguji jako amatérská šička roušek a během šití mám fůru času na témata k psaní. Prosím Tě o názor, o kritiku. Opatruj se a těším se na setkání
Šárka Končalová



Víkendový kurz v Brně 7.-8. března 2020



















Milá Dano,
chtěla jsem ještě jednou moc poděkovat za seminář v Brně. Bylo to skvělé, hodně jsem se naučila a hlavně myslím, že vznikla prima parta, se kterou jsme teď v kontaktu.
Psát musím asi pod stresem, protože od té doby se mi nic nepodařilo, ale to je spíš vina roztěkanosti a vnějších vlivů.
Přeji silné nervy a hodně zdraví a na podzim na viděnou. Díky moc.
Zuzana Prudilová



Dobrý den!
Pracuju v nemocnici, tak bych teď asi další úkoly nezvládla:-). Na další termín kurzu se ale těším. Vzhledem ke službám musím nějak skloubit termíny volna a práce, ale to snad nebude problém.
Přeju klidné dny.
Dana Beranová



Národní muzeum 29.1.2020
Milá Dano,
doufám, že se máš dobře. Člověk je týden doma a už se mu stýská po práci v muzeu, ale hlavně po lidech tam. Jindy bych byla týden doma ráda, ale když je to vynucené, má to o dost jiný rozměr.
Chtěla jsem Tě jen pozdravit, když teď nemáme kurzy :-)
Hezké a klidné dny přeji, a ať jsou všichni v pořádku...
Jiřina Dašková



Milá Dano,
hned, jak jsem dostala zadání DÚ psát rodinné příběhy, jsem sedla a psala. Byla jsem inspirovaná "kreativitou" našich vnoučat a řekla jsem si, že musím napsat něco veselého. Třeba se to bude někomu líbit a budou si i ostatní doma hrát na karanténu.
Zkus to na svém asistentovi Šimonovi. Kdyby náhodou zlobil, zamkni ho do pokoje. Ale to jistě nebude třeba.
Můj stav se lepší, ale žádná hitparáda to ještě není. Ale bude líp.
Bohuna Kopřivová




Odhaduji, že ztížené podmínky potrvají nejméně měsíc, spíše dva, nedejbože déle. Uvítal bych webinář a tohle mě k němu napadlo:
- Na našich setkáních funguje skupinová dynamika, kde Tebe vnímám jako stěžejní prvek.
- Ta určitá dynamika, jak ji známe, by byla v online oslabená. Fungovala by ovšem zase jinak.
- Možná bych to zkusil ve formátu 2x 1,5 hodiny, jako máš ty kurzy v týdnu.
- Mohla bys pro osvěžení dopředu natočit ukázky, které jinak čteš z knih od Lustiga nebo ze svých. Mohli by je číst jiní lidé.
- Některé texty by se daly sdílet mezi účastníky, pokud někdo čte tak nemožně, jako třeba já.
- Mohli by se účastnit Tvoji méně známí kolegové, dostali by se do povědomí Tvé komunity a snadněji by pak fungoval Tvůj projekt tvůrčího psaní v době pokoronavirové.
(Pořád se mi připomíná paradox: Tebe osobně vnímám jako nejsilnější prvek projektu a obtížně si představuji, že by Tě někdo mohl nahradit. Závislost na Tobě zároveň tedy vnímám jako nejslabší prvek projektu. Myslím na to, s jakým úsilím a sebezapřením jsi vedla seminář před Vánoci, kdy jsi nebyla úplně zdravá.)
-Tvůj asistent Šimon by Ti to určitě dokázal připravit technicky, aby ses mohla soustředit na obsah.
- Platba předem, cena s ohledem na nižší výdaje.
- Přes internet by se projekt dostal do širšího povědomí, mohl by se zvednout zájem.
- Dnešní doba nahrává takové aktivitě, protože mnoho lidí musí sedět doma. Mají čas a mnozí by si ulevili od nečinnosti i od napětí.
- Na druhé straně je tu nebezpečí, že Ti někdo sebere know-how a bude Tě napodobovat plytce a blbě. *)
*) Follow efekt pozorovaný na tichomořských ostrovech po 2. světové válce. Na opuštěné plochy, kde za války přistávala americká letadla, chodili občas domorodci, hleděli k obloze a s otevřenými dlaněmi mírně nad hlavou mávali rukama dopředu dozadu. Za války viděli stejné chování u leteckého personálu. Potom obvykle dostali dobré jídlo, přivezené v těch letadlech.
Všechno jsem Ti to nakonec vypsal proto, že nejvíce věřím v tvůrčí schopnosti člověka, jemuž naděje dává sílu překonat všelijakou nepřízeň. Jak krásně je po bouřce, když slunce vysvitne :-)
Se srdečným pozdravem
Jiří Hlaváček



Ilustrace: Ján Sorokáč
Dobrý večer,
keďže škola budúci týždeň nebude, tak posielam dialóg Hlboké rany s ilustráciou, ktorý sme mali na semináři čítať. Ďakujem, ja by som úlohy určite prijal. Baví ma to a chcem to precvičovať.
Ján Sorokáč, Fakulta designu a umění Jaroslava Sutnara v Plzni



Milá Dano,
když nemáme kvůli pandemii lekci, posílám svá "díla". Oprav, prosím, ty nejhorší zhůvěřilosti, pokud budeš mít trochu čas. Jak to začnu opravovat bez připomínek odborníka, tak je to horší a horší. Jinak se s tím ale nezatěžuj, jen mi pak řekneš, jaké to je.
Děkuji a zdravím i asistenta Šimona.
Bohuna Kopřivová



Ahoj,
s ohledem na koronavirové šílenství, které jsme na personálním museli řešit, jsem se k finální úpravě svých textů dostala až o víkendu. Posílám je tedy přílohou. A jako bonus přikládám pro pobavení "Sedmero pro celoživotní derby", které jsem dávala jako přání ke svatbě dvou lidí, z nichž každý byl "z jiné polokoule"😊 - Sparťanka a Slávista.
Musím také říct, že mi dost zvedají náladu pandemické bajky - je to trefné březnové téma:-). Tak se mějte, dost se smějte a hlavně se nevzdávejte;-).
Anna Vocelová



Studio Dobeška 13.3.2020, poslední lekce před KORONAVIREM




















Dobrodružná cesta Moravandy Zuzky na poslední jarní kurz do Prahy před karanténou:

Milá Dani,
náš vlak zastavil v Pardubicích a nevím, se vůbec dostanu do Prahy. Prý s námi v jiném vagónu jeli nějací kašlající Italové, takže situaci momentálně řeší policie a já bohužel nemůžu nic jiného, než čekat. Což je trochu pech teda, na kurz jsem se moc těšila. Ozvu se, jakmile budu vědět víc. Pa! (7.45)

Studio Dobeška 13.3.2020, poslední lekce před KORONAVIREM
Ahoj, můžu ještě přijet, nebo z bezpečnostních důvodů raději ne? Můžeme jet dál do Prahy. Normálně nás pustili, akorát si vzali kontakty na každého z těch pár cestujících v celém vlaku😂. Italy odvezli, ale nikdo z nás s nimi nebyl ve styku. (8.49)

Dani, teprve před chvíli jsme vyjeli z Pardubic a vysadí nás v Libni. Uvidím, v kolik hodin se mi podaří dorazit na Dobešku. (9.38)

Milá Dani,
bylo moc prima Tebe i Tvoje báječné žáky vidět. Tví kluci píšou báječně. Mají svůj styl, tak ať se ho drží. Protože díky tomu je jejich psaní skutečně JEJICH!😊
Ozvu se Ti ohledně zámku. Budu se těšit na další setkání plná inspirace. J
Děkuju za všechno a mějte se krásně! Zdravím! sem moc ráda, že Vás všechny mám.
Zuza Fajmonová (12.53)



Nové Butovice 12.3. 2020, začátek čtvrtečního dlouhodobého kurzu, řady už proklestila hrozba koronaviru




























Na kurzu první lekci právě zahájeného čtvrtečního dlouhodobého kurzu jsem se bavila.
Slyšela jsem různé příspěvky, včetně litanie na nezvedeného manžela, a všechny mě obohatily o pohled jiného člověka na témata, ke kterým mám i já nějaký názor.
Jsem moc ráda, když se na něco můžu podívat očima někoho jiného. Zatím nevím, co si počnu s bajkou optimálně na sci-fi téma. Sama jsem zvědavá, co z toho bude.
Tak nadšeně jsem líčila dnešní schůzku svému příteli, až mě požádal o víc informací, o co jde...
Hana Novotná



1. Dialogem lze dobře někoho popsat a odkrýt jaký je.
2. Je dobré poznat která slova jsou nadbytečná a umět je vypustit.
3. Držet stejný styl psaní v rámci jednoho textu.
4. Jednoduché věty jsou často mnohem srozumitelnější.
5. Není dobré používat složité výrazy, když se mohu vyjádřit srozumitelně a jasně.
Karolína Balogová, Fakulta designu a umění Jaroslava Sutnara v Plzni



Víkendový kurz v Brně 7.-8. března 2020















Každé zboží má svého zákazníka, každý vidí příběh z jiné strany.
Nemá cenu se bát.
Nemá cenu se stydět.
Miluju, když mě někdo pochválí.
Zdena Součková



Víkendový kurz v Brně 7.-8. března 2020
Neúspěch, kritika jsou počátkem úspěchu a pochvaly.
To, na čem mi hodně záleží, se často nepovede napsat tak, aby to ostatní zaujalo. Když je mi to jedno a netlačím na pilu, píšu mnohem lépe a srozumitelněji.
Každý máme svou cílovku.
Dano, obdivuji Tvou vstřícnost, energii a nápady. Díky Tobě i Věrce za krásný kurz.
Jana Bednářová



Co jsem se naučil:
V popise my nemělo být nic navíc.
Popis ideálně kombinovat s dalšími styly aby bal zajímavější.
Vymyslet rychle dobrý dialog v nutnosti konzultovat ho s dvěma dalšími spolužačkami je velmi náročné.
Dávat si pozor na pasiva.
Zálohovat si práce na minimálně jeden další datový nosič a odevzdávat je dříve…
Jan Rejholec, Fakulta designu a umění Jaroslava Sutnara v Plzni




Bohužiaľ som sa nezúčastnil výuky a teda som nemal možnosť nazbierať 5 vecí ktoré som sa naučil. Niečo som sa však naučil pri písaní: snažiť sa písať iba v priamej reči ma prinútilo zbavovať sa zlozvyku lenivo všetko opisovať uvádzacou vetou a naopak kreatívnejšie formovať priamu reč.
Opis bez očí nie je až taký zložitý, ale myslím, že je pre nás jednoduchšie opisovať veci vizuálne (možno aj preto, že sa venujeme vizuálnemu umeniu) a preto zabúdame využívať všetky zmysly, ktoré spolu dokážu opísať atmosféru lepšie než len samotné oči.
Čo sa týka vytvárania metafor, snažil som sa vystihnúť atmosféru písanej vety. To znamená, že ak Hašlerka nejak vyzerá, tak nebude vyzerať ako ,,najstarší modrý ametyst severohorský trpaslíkov'', pretože samotná Hašlerka je konkrétna vec zo sveta, v ktorom žijeme a nemôžem ju prirovnávať k niečomu, čo priamo nesúvisí s tou istou realitou (ak to teda pre čitateľa neopisuje chlapec zažraný do fantasy, čo by bola výnimka).
Ján Sorokáč, Fakulta designu a umění Jaroslava Sutnara v Plzni




Dílo: rezonance, smysl, příběh, pravda, proporce...
Mária Pajgerová



Přiměla jsem se zapnout mozek a něco napsat.
Ověřila jsem si, že mě fakt baví psát.
Uvědomila jsem si, že realita, která mi připadá vtipná a "samozřejmá", může pro nezasvěceného čtenáře působit nudně nebo ho dokonce úplně mást.
Každý člověk má jiný styl a i "nezajímavý" text může nést velmi užitečné informace
Méně je více: nepoužívat nadbytečná slova.
Připomněla jsem si pravidlo proporcí - začátek, prostředek a konec.
Martina Merisi Sedláková



Víkendový kurz v Brně 7.-8. března 2020
Ahojte děvčata, Dano a Věrko,
jak jsme se domluvily, zasílám svůj článek o brněnské Grand Prix v moderní gymnastice.
Ještě jednou děkuji za možnost vidět děvčata v akci. Věrko, mám puštěnou Čt 2 se záznamem Grand Prix.
V televizi je to úplně jiné. Předem děkuji za Vaši reakci na mé psaní, upřímnou kritiku a ,,něžné" sdělení nedostatků:)))
Jana Bednářová



Pět věcí, co jsem se naučil na druhé lekci:
1. I popis slouží příběhu. Příběh se musí vyvíjet.
2. Musím znát záměr textu (vědět všechno o všech postavách atd.)
3. Vynechat popis typu: napravo atd. Spíš popisovat dle zážitků.
4. Dle Kinga: Nepoužívat zbytečně složité výrazy.
5. Využívat při psaní hru se všemi smysly.
Adam FábikFakulta designu a umění Jaroslava Sutnara v Plzni



Víkendový kurz v Brně 7.-8. března 2020






































Milá Dano,
děkuji za znovuobjevení ztracené radosti ze psaní. Naučila jsem se, že popis nemusí být opis.
Aristoteles platí i dnes. Dát textu spád. Zbytečně nekecat a psát. Mlčet, když mám poslouchat.
Přeju co nejvíc pozorných posluchačů.
Katka Bajerová



Ahoj Dano,
víš, že mi bajky moc nejdou, ale neodolala jsem Šimonově výzvě a napsala pandemickou panickou bajku...
Zdena Součková



Literární pravda musí být pravdivější než pravda znamená, že si klidně můžeme vymýšlet, ale příběh musí být uvěřitelný, dokončen a mít správně proporce.
Perex není prací prostředek.
Pět dobrých způsobů psaní podle Aristotel: popis není nic moc, nejlepší je akce. Mezi tím zásah shůry, vzpomínka a rozpoznání.
Zjednodušovat, zbytečně nekomplikovat...
Barbora Kršková



Víkendový kurz v Brně 7.-8. března 2020



















Kurz se mi líbil. Byla jsem překvapená, že jsem se nezasekla a vždy úkol splnila. Dokonce to nebylo úplně mimo, takže se zdá, že podobně jako se dá naučit kreslit, dá se zvládnout i psaní.
Díky za důležité rady typu:
Víkendový kurz v Brně 7.-8. března 2020
Příběh musí mít dynamiku, napětí, vyvolat zájem o pokračování až k pointě.
Struktura text je : úvod, stať a závěr... a poučení.
Neopakovat slova.
Vynechat balastní věty typu: stoupal jsem nahoru, sestupoval dolů...
Nedržet se reality a zkusit si začít vymýšlet.
A teď už jen sednou a psát a psát.
Díky za vše, bylo to fakt moc prima!
Zuzka Pavelková



Ahoj Dádo,
jsem trochu nemocný, nastydlý. Chodím po bytě, ale ven moc nechodím. V pátek nepřijedu. Bojím se, že bych někoho nakazil, anebo já bych si přitížil. Zůstávám doma. Napsal jsem o tom koláči a těšil jsem se jak to Bohunce přečtu, ale..
Kdyby by tam byl Šimon, mohl by to přečíst on? Pokud se mu to bude líbit. Samozřejmě.
Ještě ti posílám nějaké drobné věci tak se na to podívej.
Ahoj Zdeněk



Víkendový kurz v Brně 7.-8. března 2020
Milá Dano,
asi to tak mělo být, když jsem nemohla vloni, nebyl asi ještě ten správný čas. Moc děkuji za všechno.
Neučila jsem se, jak důležité je držet proporce textu.
Zaujmout je třeba hned na začátku.
Neplýtvat detaily, které nemají dál význam.
Otevřít se, používat dialog.
Zjistila jsem, že je aspoň dedest dalších stejně potrhlých super lidí...
Přeji spoustu prima účastníků kurzů a brzy na viděnou. Díky moc!
Zuzana Prudilová


Víkendový kurz v Brně 7.-8. března 2020
Perex na kurzech psaní skutečně neznamená prací prostředek. Perex je tučný úvod do článku.
Perex se též používá v bankovnictví jako roční souhrnné objemy akcií, minimální a maximální kurzy.
Díky, děvčata, všem za krásnou atmosféru a prima tvůrčí víkend. Těšíme se na příště. To už bude i s autorským čtením. Tak si chystejte na podzim hezké povídky.
Věra Staňková



Pravděpodobně si na mě nepamatujete, protože už je to rok a půl, kdy jsem u Vás absolvovala jednodenní kurz kreativního psaní.
Chtěla jsem Vám ještě jednou poděkovat a taky se pochlubit, že kniha, kterou jsem tenkrát měla rozepsanou jako vánoční dárek pro své přátele, bude zítra oficiálně vycházet.
Bohužel mi vyšel termín velmi nešťastně vzhledem k tomu, že jsou všude zavřená knihkupectví, ale já jsem stejně uvězněná v Anglii a do Čech teď nemůžu. Ale radost mi to pokazilo jenom trochu. Hned jak to bude možné, vyrazím do Prahy pokochat se a sama sebe poplácat po ramenou, že jsem to dokázala.
Kniha se jmenuje "Duše jako ještěrka" a teď už je to jenom na ní, jak si poradí. Prosím popřejte jí hodně štěstí. Ještě jednou děkuji za povzbuzení a velkou pomoc.
Alena Vachtová



1. Příliš dlouhý popis potřebuje děj
2. Nepoužívat cizí složitá slova
3. Jednoduché věty jsou mnohem lepší
4. Dialog popisuje více, než si myslíme
5. Pozor na pasivní slovesa.
Kristina Nol, Fakulta designu a umění Jaroslava Sutnara v Plzni



MDŽ v Brně 8.3.2020
Kurz mi pomohl změnit pohled na myšlení, jinak se dívám na texty a osoby v něm.
Principy a zásady textu jsou zajímavé znát.
Úžasný a povznášející pohled ostatních účastnic kurzu, které psaly vtipné příspěvky.
Katka Jarošová



Moc děkuji za skvělý víkend plný informací a inspirace! 😊
Posílám pár textů, které jsem vytvořila.
Nemám bohužel prostor je nějak více upravovat, už jsem na cestách mimo ČR a u počítače budu až za pár týdnů.
V této podobě tedy nejspíš poslouží jako příklady toho, jak NEPSAT 😃 Ale já to postupně vypiluju! 😊 Moc díky za vše a těším se na příště na podzim! 😊
Martina Merisi Sedláková




Pět věcí co jsem se naučila z druhé hodiny:
- jednoduchost před složité souvětí
- žádná zbytečná přídavné jména a citoslovce
- popis má děj
- hra se všemi smysly
Gabriela Farkašová, Fakulta designu a umění Jaroslava Sutnara v Plzni



Fakulta designu a umění Jaroslava Sutnara v Plzni













Dobry den!
urcite si me pamatujete, jsem ze Sutnarky. Pred nekolika lety jsem s vama mela vyuku, pak jsem Vas parkrat nahodne potkavala ve skole. Tento semestr bych chtela vymyslet trosku vic autorskou knizku a rozhodne bych potrebovala poradit z pribehem + ceskym zpracovanim. Jedna se o to, ze rada pisu basnicky/versy a chtela bych ten pribeh zpravovat do podoby versu.
Chci vytvorit soucasnou predstavu o cervene karkulce, ktera je vic zamerena na mladez a vic jsem chtela psat o tech pocitech karkulky, vlka, babicky a lovce. Tim padem bych tu pohadku trosku predelala. Jeste premyslim nad tim celkovym napadem a uvidim jak to pujde, ale rozhodne bych to chtela zkusit. Nad napadem jsem zacla povazovat tprve dneska, pokud byste mela cas a zajem mi nejak pomoct, byla bych moc rada. Samozrejmne rozumim, ze cas neco stoji a myslim si, ze by nebylo spatny, kdybych vam za to neco prispela.
Nejprve zkusim vymyslet cely pribeh, pak bych ho rozdelila na casti (versy), kazdy ten vers byl myslenkou nebo pocitem jedneho z hrdinu pohadky, za tim by sly ilustrace. Bylo by to vic abstraktnejsi, dospelejsi a melancholicky bych rekla. Kazdopadne pokud by se nepodarilo udelat jenom ty versy, mohla bych to nakombinovat.
Hanna Kovtun, fakulta Ladislava Sutnara v Plzni



Fakulta designu a umění v Plzni, letní semestr 4.3.2020



















Dobrý večer,
napsala jsem dialog, jak jste nám zadala a statečně se prokousávám učebnicí tvůrčího psaní (Kingovo O psaní už mám za sebou).
Zjistila jsem, že mám problém. Bylo to patrně na první hodině, kdy jsem vám řekla, že si nejdřív vymyslím zápletku a pak píšu. Zjistila jsem proč. Já vždycky napíšu začátek (bez vymyšlené zápletky a pak se prostě zaseknu a nevím, jak dál).
Když si vymyslím zápletku, tak to sice není tak dobré, jako když začnu rovnou, ale aspoň to dopíšu. V příloze najdete ukázku takového začátku (sestry Conorovy), o kterém si myslím, že je vážně dobře napsaný, ale k čemu mi to je, když to nemá konec?
TaTáňa Zouharová, Fakulta designu a umění Jaroslava Sutnara v Plzni



Fakulta designu a umění v Plzni, letní semestr 4.3.2020
1. Popis slouží přiběhu, příběh má se pořád vyvíjet.
2. Nepřetáhovat začátek.
3. Popis může byt vysvětlen zážitkami a prokladán akcemi, nemusí byt chronologický.
4. Můžu vymyšlet. Nemusim psat jenom o tom, s čím jsem si jístá.
5. Název je důležitý. Budu rada za kritiku nebo jakoukoliv odpovědˇ.
Měla bych zájem o literární dílnu na zámku Loučeň 16.-19.4.
Mějte se krásně a těším se na dálší lekce!
Anastasiia Korliuga, Fakulta designu a umění Jaroslava Sutnara v Plzni




1. Nepoužívat zbytečně uvozovací věty v přímé řeči.
2. Nepoužívat speciální a příliš složitá slova, když toho nepotřebuje text.
3. Dialog stejně jako popis dokáže odhalit informace o postavě, děje atd.
4. Dávat pozor na pasívní slovesa.
5. Pauzy jsou důležité při čtení textu s metaforami.
Anna Manokhina



- Popis je většinou krátký a nesnese delší popisnost
- Vypnout zrak a používat ostatní smysly
- Používat metafory
- Přímá řeč a dialog 
- Slovní zásoba se u postav mění ať už je to dlaždič nebo prvňák 
Přeji vám pěkný den 
Leona Schillerová, Fakulta designu a umění Jaroslava Sutnara v Plzni



Studio Dobeška 28. února 2020
Studio Dobeška 28. února 2020
Naše řady na pátečním kurzu byly během jarních prázdnin prořídlé. Ale o to víc jsme se naučili a užívali si vynikající meruňkový koláč od Bohunky... Přestože byl dost "odbytý", jak říkala.
Zdeněk Hart



Milá Dano!
Díky za článek o Vyšehradu. Také Vaše rozhovory s Viktorem Fischlem jsou pro mne důležité (např. kapitoly Pátá čtvrť a Lyrický zápisník). Mnoho jsem o Fischlovi nevěděl, ale od chvíle, kdy jsem si přečetl jeho překlad Písně písní a srovnal ho se Seifertovým, vím, že je to nejbásničtější (a nepochybně i nejpřesnější ) překlad vůbec.
Vláďa Janovic



Závěrečný kurz s oslavou, čtvrtek 27. února 2020, Nové Butovice 



















To, co mi kurzy u Dany dávají, je tvůrčí a přátelská atmosféra, kvůli které se vracím jako dobrý holub. Zpětné vazby od účastníků (postřehy, poznámky, reakce) jsou pro mě velmi cenné. Nejvíc si ale vážím toho, že se psavci neváhají podělit o pocity, které v nich vyvolají příspěvky.
 Možnost poznávat nové nadšence do psaní a být u jejich prvních literárních krůčků na začátku a pokroků na konci kurzu, to hrozně nabíjí! A v proběhlém kurzu mě moc bavila historická témata.
Co bych chtěla dál: Pokud by to šlo, občas se věnovat, alespoň teoreticky, rozsáhlejším literárním útvarům (novela, román...).
Nataša Richterová



Milá Dano!
Rád bych poděkoval za kurz tvůrčího psaní pod Tvým vedením. Bylo to moc obohacující a příjemné. S oblibou jsem sledoval, jak se všichni zlepšují a přinášejí krásné povídky. Věřím, že i já jsem nějaký ten progres udělal. Na kurzu se líbilo zvláště toto:
1, Uvolněná a přátelská atmosféra na lekcích.
2, Moc oceňuji přítomnost lektorky rétoriky Jany Vaňkové na lekcích, protože s mluvením mám velké problémy.
3, Líbí se mi proložení nováčků s pokročilými. Člověk vidí, kam by se mohl třeba jednou dostat.
4, Skvělá je upřímná zpětná vazba. Za tu jsem rád. Někdy mám pocit, že by mohla být i tvrdší.
5, Zkoušení různých literárních útvarů.
Děkuji za vše a už se těším na navazující dlouhodobý kurz.
Pavel Kopp



Chodov, víkendový kurz 22.-23. února 2020



















Milá Dano,
dneska to pro mě byl nevšední zážitek, pro který jsem vlastně přišla.😊 Máš krásnou práci. Opravdu se mi ho hrozně moc líbilo. Dalo mi to chuť psát. Naučila jsem se, že méně je často více, a vidět příběh v obrazech. A také mám radost, že jsem dokázala i v rychlosti na kurzu napsat i něco, co je docela smysluplné.
Nedalo mi to a hned po návratu jsem se snažila jako správná šprtka přihlédnout ke zpětným vazbám a dokončit svou narozeninovou povídku.😊 Těším se na zítra, i když s kruhy pod očima.-)).
Magda Hánová
Chodov, víkendový kurz 22.-23. února 2020



Naučil jsem se, že vždy musím myslet na čtenáře.
Literární pravda je něco jiného než popis reality.
Jednoduchý smysluplný text vítězí nad přesyceným obsahem.
Autor nesmí nálepkovat... ale vše ukázat.
Vojta Delveti































Vše se mi na kurzu líbilo. Nevím, co bych vytkla. Vždy se naučím něco nového. Dnes se mi navíc splnilo přání. Vždy jsem chtěla napsat něco tak dojemně krásného, že to ostatní rozpláče.
Děkuji. Bez Vás bych to nikdy nedokázala.
Jasmin Carmel (13 let)



Chodov, víkendový kurz 22.-23. února 2020
Dobrý večer,
ještě jednou díky, moc se mi to líbilo. Určitě to nebude z mé strany naposledy. Už se dívám do kalendáře a těším se. V příloze posílám společný dialog na zámku (Jasmine + já) a moji Lásku.
Naučila jsem se stavbu příběhu, vyhazovat plevelná slova, vyvarovat se pasiv a hodnotících příslovcí.
Pochopila jsem, jak se píše dialog a co znamená uvěřitelnost příběhu a postav.
A také jak být úžasným lektorem.
Díky, Dano.
Hana Havlová



Pochopila jsem, proč nepoužívat trpné rody a ořezávat květnatá souvětí a místo "nálepkování" ukazovat, o co jde. Zaujalo mě pět způsobů posunutí děje podle Aristotela. A nejvíc ze všech prací se mi líbila definice lásky od Hanky .
Šárka Pinďáková



5 VĚT – CO SE CHCI NAUČIT NA KURZU PSANÍ PRO POKROČILÉ
· Procvičovat žánry
· Číst si zdařilé příspěvky jako ukázky – ty nejlepší – pošli, prosím, odkaz na web
· Příběhy podle vzorce – jak? – trénovat
· Zkusit i poezii
· Netradiční témata – výzvy k napsání příběhů
Zuzana Kratochvílová



Ahoj Dano,
moc děkuji Tobě za to, cos mě naučila. Vyhovuje mi styl, jakým vedeš jednotlivé hodiny, jak propojuješ začátečníky s pokročilými, jak postupně dávkuješ kritiku (aby se nováčci nelekli:-)). Už teď se těším na dubnové víkendové psaní na zámku Loučeň.
Děkuji i Janě Vaňkové nejen za dechová cvičení a rétorické poučky, ale i za postřeh týkající se mého zlozvyku - pokyvování hlavou - bez něj to jde fakt líp:-).
Anna



27.2.2020
Všem nám chutnal ořechový koláč naší milé Tatarky Asji. Tak jsme ji poprosili o recept:
Igredience: 175 g. hladké mouky + na pommučnění. 85 g. studeného másla, nakrajeného na malé kousky, 50 g. krupicového cukru, špetka soli, 1 žloutek.
 Na náplň: 200g. krupicového cukru, 100g. másla, nakrájeného na malé kousky. 200 ml. smetany ke šlehání. 200 g. rozpůlených jader vlašských ořechů.
 Předehřejte troubu na 190° C. Mouku, máslo, cukr a sůl míchejte, dokud směs nezačne připomínat drobenku. Přidejte žloutek, 1-2 lžíce stuvené vody a promíchejte do pevného a hladkého těsta, které znovu propracujte na pomoučněném válu dohladka. Pak ho rozválejte, vyložte jím kulatou formu o průměru 24 cm., pokryjte pečicím papírem, zatěžkejte fazolemi a dejte na 10 min. do chladničky. Pak pečete v předehřáté troubě 10 min. Sundejte fazole a pečicí papír a pečte dalších 5 min.
Mezitím udělejte náplň. V těžké pánvi pomalu zahřívejte cukr a 3 lžíce vody. Míchejte, až se cukr rozpustí. Pak zesilte plamen a nechte cukr pobublávat. Míchejte ,až získá karamelovou barvu. Stáhněte z ohně, vmíchejte máslo a pak smetanu. Přiveďte znovu k varu, prudce vařte a míchejte, až směs zhoustne. Pak přidejte ořechy. Ořechovou náplň rovnoměrně rozprostřete na koláč a dejte na dalších 8-10 min. pect, až bude bublat. Nechte 10 min. chladnout a podáváte
Asja Žilová



Fakulta designu a umění v Plzni, letní semestr 19.2.2020




















Co jsem se naučila na prvním semináři tvůrčího psaní:
1. psát a psát a psát a číst a číst a číst
2. neopakovat slova (když se to nehodí)
3. neroztahovat začátek, důležitý je nadpis, musí zaujmout a první věta
4. střídat dialog, popis a akci, v popisu být konkrétní
5. přečíst si text nahlas, kvůli kostrbatosti
6. raději ukazovat než popisovat
7. představit si situaci očima někoho jiného
TaTáňa Zouharová, Fakulta designu a umění Jaroslava Sutnara v Plzni



Fakulta designu a umění v Plzni, letní semestr 19.2.2020
Čo som sa naučil na prvním semináři?
1.Naučil som sa, že ako autor nemám dávať postavám nálepky, ale nechať to na čitateľovi.
2.Zbytočne neopakovať rovnaké slová, ale skôr vyhľadávať synonymá.
3.Čítať si text nahlas kvôli výslovnosti napísaných viet.
4.Základom je titul a prvé dve vety. Hlavne v tejto dobe, kde ľudia nemajú čas na nič.
5.Priama reč má silnú energiu. Oživí nudný opis.
Ján Sorokáč, Fakulta designu a umění Jaroslava Sutnara v Plzni



1. Flinta na zdi.
2. Střídání dialogu, akce a popisu
3. Držet proporce mezi začátkem, dějem a koncem
4. Střídat dlouhé a krátké věty
5. Přemýšlet nad pohledem více lidí
Gabriela Farkašová, Fakulta designu a umění Jaroslava Sutnara v Plzni


Originál ilustrace Karolíny Balogové
Pět věcí, co jsem se naučila
1. Každé dílo má tři části: začátek, střed a konec.
2. Je dobré kombinovat popis, dialog, akci.
3. Je dobré představit charakter v akci.
4. Kdybych ve Spojených státech měla dolar, tak osmdesát centů bych dala za nadpis a dvacet za první větu.
5. Není dobré používat pasiva, protože je text pak moc složitý.
Karolína Balogová, Fakulta designu a umění Jaroslava Sutnara v Plzni



Z prvního semináře jsem si odnesla:
Titulek a první věta jsou nejdůležitější k upoutání pozornosti diváka. Každé literární dílo má tři části, tři rytmy: dialog, popis, akce Přímá řeč je dynamická a oživuje děj. Úvod by neměl být moc dlouhý, unavuje. Zavěšení flinty na zeď. Zmínit se na začátku o jistém „předmětu“, který ještě dostane hlubší roli.
Michaela Sedláčková, Fakulta designu a umění Jaroslava Sutnara v Plzni


Originál ilustrace Jana Rejholce

Co jsem se naučil:
1. Držet se hlavního příběhu a ořezat vše zbytečné.
2. Je potřeba aby příběh měl smysl a trocha nějakého poučení navrch je taky dobrá.
3. Když se autor v příběhu otevře čtenáři, dostává příběh jakýsi zajímavý šmrnc. Nebát se psát o všem, i když to není příjemné.
4. Příběhy se nemusí líbit všem.
5. Zajímavé jsou všechny příběhy.
Jan Rejholec, Fakulta designu a umění Jaroslava Sutnara v Plzni



 5 vět
- První dvě věty by měli upoutat čtenářovu pozornost aby měl chuť číst dál
- Číst a hledat inspiraci
- Psát přímou řeč, aby text získal na dynamice
- Neopakovat slova
- Neodbočovat od hlavní linie příběhu a zbytečně neprodlužovat začátek příběhu
Leona Schillerová, Fakulta designu a umění Jaroslava Sutnara v Plzni



1. Pravidlo „divadelnické flinty“
 2. Důležitost titulu, první věty
 3. Kos seděl na jabloni- konkretizace
 4. Pozor na dvojsmysly
 5. Stanovit si jasnou linii k tomu podstatnému.
Štěpán Lipus, Fakulta designu a umění Jaroslava Sutnara v Plzni



Co jsme se v hodině naučili:
· lepší, než věty uvozovací, je dát význam přímo do dialogu
· když mám číst svoji práci, musím se nadechnout a vyklopit to se sebevědomým výrazem
· používat dobré metafory a při čtení za nimi udělat pauzu, aby si čtenář mohl udělat obrázek
· nepoužívat trpný rod
· vyvarovat se příslovcím a přídavným jménům (pokud nějak nerozšiřují pohled)
· v popisu používat hru se všemi smysly a střídat ho s akcí
TaTáňa Zouharová, Fakulta designu a umění Jaroslava Sutnara v Plzni




















Pět věcí, které jsem se za první hodinu naučil:
1. Věta a nadpis musí být úderné, musí zaujmout čtenáře.
2. Každé literární dílo “musí” mít 3 celky.
3. Měl bych znát cílovou skupinu pro kterou píšu, kterou chci oslovit.
4. Není ideální být otrocky věrný realitě. Realita x literární realita.
5. Je důležité střídat popis, dialog a akci pro vytvoření zajímavého příběhu.
Adam FábikFakulta designu a umění Jaroslava Sutnara v Plzni




13. února 2020 
Ahoj milá Dano!
Bylo to U Šemíka prima náhodné setkání.
Už vlastně podruhé jsme se nečekaně potkaly na Vyšehradě.
I můj bratr Pepi Tě po letech zase moc rád viděl.
Eva



Náhody bývají úžasné!
To konečně my statistici víme nejlíp...!
S vámi všemi mi bylo dobře. Hezké dny!
Honza Fischer




Ráda se učím nové věci a také ráda vyprávím příběhy ze svého života. Proto chci zkusit i psát. V sobotu jsem byla ze všeho vyvalená, víkendový kurz byl velmi intenzivní, dozvěděla jsem se spousta nových informací a nevěděla, jak je implementovat. Dnes mě to začalo hodně bavit, už jsem si víc věřila a ráda bych dál ve vzdělávání pokračovala.
Marie Efmertová



Kurz jsem dostala jako dárek od své dcery a moc jsem si ho užila, i když jsem se zpočátku ostýchala přijet. Panovala báječná atmosféra a líbilo se mi, co jsme napsali.
Děkuju Barče i Dance za kársný víkend.
Agněša Wlachovská



Kurz jsem si moc užila s maminkou a opakovala si základy z minulého kurzu.
Líbily se mi nové úkoly. Třeba popis toho, co není vidět na obrázku. Nebo emoce vyjádřená přímou řečí. těším se, až budu psát domácí úkol - smutný a veselý příběh, krásný a hnusný... Doporučovala bych prokládat čtení prací častěji různými aktivitami.
Bára Wlachovská



Literární pravda musí být pravdivější než pravda skutečná.
Autor musí umět vidět i očima někoho jiného - např. svých postav.
Hlavní osa každého literárního útvaru už od dob Aristotela je: začátek, prostředek a konec.
Poznej své publikum - pro koho je literární text určen.
Katka Pospíšilová



Nové Butovice, dlouhodobý čtvrteční kurz 13. února 2020


















Co jsme se naučili z rétoriky s Janou Vaňkovou:
Dechem to začíná, a dechem to i končí. Dá se to vztáhnout na život jako takový, ale platí to velmi i o rétorice. Vrásky kolem rtů při špulení pusolamu "tou dlouhou cestou" nabývá už parametrů krásné Francouzky. A to já prosím můžu.
Dobeška, dlouhodobý páteční kurz 14. února 2020
Červenou rtěnku k tomu.
Po nadpisu udělat dostatečnou pauzu, aby se usadila informace, a voilá, šarm je tady! Pokud svůj text k tomu ještě umíte zpaměti, z prdu uděláte drama, a prostřídáte napětí s uvolněním, celý sál napjatých posluchačů vám bude viset na rtech. A ten pocit za to opravdu stojí.
Rétorika je mocná čarodějka!
Alexandra Safi Narwa



Milá Dádo!
Všechno se mi moc líbilo. Moc rád se přihlásím i na jaře. Ve skrytu duše vítám každou příležitost psát.
Zdeněk Hart



Fakulta designu a umění Jaroslava Sutnara v Plzni
Co jsem si odnesla z první lekce:
1. Název a první věty textu dělají první dojem.
2. Střídání dlouhých a krátkých vět, přímé a nepřímé řeči je důležité.
3. Neopakovat často jedno slovo a používat synonymy.
4. Dávat pozor na kompozici textu a nepoužívat příliš hodně detailů.
5. Když se v textu zmiňuje o předmětu, člověku atd., ten předmět v tomto textu má mít nějakou funkci. (flinta na zdi)
Anna ManokhinaFakulta designu a umění Jaroslava Sutnara v Plzni



1. Úvod nesmí být dlouhý a musí odpovídat ostatnímu textu.
 2. Nemusíme popisovat úplně všechno, když vypravujeme nějakou situaci.
 3. Moc nepoužívat pasivum.
 4. Nesmíme opakovat jedno slovo v každé větě (ale někdy to funguje)
 5. Musíme přečíst nahlas svůj text: to nám pomůže najít chyby.
Kristina Nol, Fakulta designu a umění Jaroslava Sutnara v Plzni



Udělala jsem si dnes v knihkupectví radost... a pak jsem si vzala knížku Živel Lustig na prochajdu. Určitě budu škemrat brzy o podpis 😉. Děkuju předem.
Lenka Konopásková



Milá Dani,
 zdravím Tě s několika dotazy, možná prosbami. Chtěla jsem se zeptat, jestli plánujete v Praze v blízké době autorské čtení, případně jestli není možné se zúčastnit nějakého jednodenního kurzu? Jak už jsem ti psala dříve, čas od času potřebuju potkat spřízněné duše, abych načerpala pozitivní spisovatelskou energii a zase mohla vesele pokračovat ve snaze o vytvoření "bestselleru" (jak jinak, že ano:-))).
Předem moc děkuji za informace, zdravím do Prahy a těším se na vás!
P.S. Doufám, že tě potěší, že píšu. A strašně mě to baví! Nedávno to byl rok, co jsem u tebe byla poprvé na kurzu. Čas letí, ale ten pocit, že jsem přesně tam, kde mám být, ten je pořád stejně silný! Měj se krásně!
Zuza



Národní muzeum 12.2.2020
Zjistili jsme, že některé odborné termíny na lidi působí úplně jinak, než by odborník myslel.
Co se vybaví laikovi třeba pod pojmem malé nádrže?
Sud, akvárium, možná i malá přehrada. Rozhodně ne louže nebo kapka rosy v okvětním lístku...
Nebo co si představíte pod větou: různým druhům zvířat vyhovují různé areály?
Petr Dolejš



Když posuneme čtvrtou lekci a uvidíme se tím pádem až za měsíc, bude se mi stýskat! Ale zase třeba stihnu dodělat všechny úkoly :-)
Jiřina



Milá Dano!
Děkuji za kurz.
Naučila jsem se dívat se na text jinak. Ne jako já, ale jako někdo, koho musím zaujmout.
Cokoliv napíšu si najde svého čtenáře, pokud čtenář uvěří tomu, co jsem napsala.
Literární pravda musí být pravdivější než pravda...
Když to nectíme, můžeme často i čtenáře zmást.
Petra Bejčková



Rekordní účast na dlouhodobém pátečním kurzu ve Studiu Dobeška 31. ledna 2020


Milá Dano,
Děkuji za hezké páteční dopoledne. Příště nemůžu, a tak bych si přišla nahradit příští lekci už ve čtvrtek do Nových Butovic.
A ještě k textu kolegyně: V roce 2018 jsme byli v Jižní Africe a vím, že při shánění zajímavostí o JAR jsem zjistila, že právě Češi objevili v Dračích horách nejvyšší vodopád světa na řece Tugela (984m). Proto jsem se ozvala. Cestopis by měl být fakticky správně. Navíc Anděl není na řece Orinoko, ale na řece Churún. Jeho vody doputují do Orinoka ještě přes dvě řeky, jako vlastně všechny řeky ve Venezuele.
Zdravím tebe i "asistenta".
Bohuna Kopřivová



Nové Butovice, čtvrteční dlouhodobý kurz s lekcí rétoriky 30. 1. 2020



















Co jsem se naučil na čtvrteční lekci rétoriky s Janou Vaňkovou
1. Vyladit se dopředu na danou situaci a konkrétní kolektiv.
2. Důležitá je příprava. Naučit se, co nejvíce textu zpaměti.
3. Zdůraznění jmen postav. Také když se představuji, musím své jméno vyslovit zřetelně a důrazně....
4. Správné dýchání do bránice.
5. Rozeznění dutin, zvednout horní patro jako při zívání.
6. Měnit temporytmus čtení podle děje, abychom zvýšili dramatičnost.
Pavel Kopp




Národní muzeum Horní Počernice 29.1.2020
Co jsme se naučili na třetí lekci:
Někdy je lépe napovědět smysl textu hned na začátku, jindy může text být vystavěný jako hádanka s klíčem na konci. Je možné čtenáře chviličku přitom nechat i tápat, ale jen opravdu krátkou. Tím klíčem v expozicích může s výhodou být exponát. Text tak ideálně vysvětluje nějaký obecný fakt/jev atp. a zároveň připravuje pozornost pro exponát-klíč. Pěkný večer!
Honza Sklenář



Ahoj Dano!
Posílám  dialog dvou "pančelek".
Protože jsem kvůli obhajobě přišel na hodinu pozdě, tak jsou mé postřehy "kombinované".
Na obhajobě se potvrdilo, že špičkově připravená prezentace (vlastní obhajoba) může zachránit i nevalnou bakalářskou práci.
A je tomu tak i s literaturou. Vždy je důležité, jakým stylem se příspěvek přečte ;)
Petr Dolejš




Akademie ČTK 21. Ledna 2020



















Váš kurz byl pro mě přínosem a už dlouho mě nic tak nezaujalo a "nenakoplo". Ještě večer jsem hledala v knihkupectvích knihy Živel Lustig a Doba obalová. Kniha Živel Lustig se dá celkem snadno objednat na internetu, knihu Doba obalová jsem bohužel nikde nenašla. Pouze na stránkách Psaní podle Lustiga. Je tedy možné tuto knihu (případně obě zmíněné) u Vás objednat? Ráda bych si obě přečetla. Děkuji za uveřejnění mých příspěvků na webu Psaní podle Lustiga, moc si toho vážím.

Čtvrteční kurz prosinec 2019

Používat uvěřitelnou formu vyprávění příběhu.
Podívat se na psaní očima čtenáře.
Pokusit se zaujmout titulkem a úvodem textu.
Pokud možno zjednodušit text tak, aby byl čtivý a snadno srozumitelný.
U komplikovaných textů je lepší používat více krátkých vět, než dlouhá souvětí.
Lukáš Volšický



Musím vědět, proč článek píšu.
Střídat popis (třeba očima toho, kdo se dívá), dialog (s podtextem) a akci (krátké dramatické věty).
Filip Duchoň



Kurz 19. ledna na Chodově - oběd v Potrefené huse
Děkuji za všechno, co jsme se o tomto víkendu jsme se naučili, zejména:
•Jak se píše bajka.
•Jak zaujmout čtenáře titulkem, první větou.
•Jak ho potom nepustit - co vynechat, jak to uspořádat. Hlavně, že výsledek je pravdivější, než pravda.
•Jaká jsou pravidla pro dobré psaní a také, že pravidla nejsou dogma.
•Jak pomoci ostatním v cizelování textů = broušení diamantů.
Něco jsme slyšeli podruhé či potřetí, ale jsem za to vděčný, neboť tím se ty prvky upevňuji a klesá nebezpečí, že nám něco důležitého uteče.
A také já teď opakuji, abys věděla, jak je to cenné, že máš tu schopnost, abys soustředěně vyslechla, co čteme. Vím ze své práce, jak je to těžké a zároveň, jak je to důležité.
Jiří Hlaváček



Kurz Chodov 18.-19. ledna 2020




















Jsou texty, které jsou spíš pro oči než pro uši. Přesto bychom se měli snažit psát tak, aby nás text nemátl v žádné formě, natož čtené.
Vyhýbat se pasivům a slovním vatám je základ.
Psaní je kosmetika – záleží na tom, jak věty uchopíme.
Spisovatel musí být nelítostný a nebát se odstranit i části, které se mu líbí sebevíc. To neznamená smazat je na věčnost, nýbrž pro ně nalézt jiné příhodnější místo.
Jak psát nejlepší bajky? Čtěte encyklopedie!
Jsou dvě roviny chyb – faktografická a tématická. První druh chyby je omluvitelný v dílech, kde jde o pointu a příběh. Naopak u vědeckých a odborných pracích jsou zásadním problémem. U těch se na druhou stranu nemusíme zase tolik zabývat volbou pointy a tématu. Silné a působivé emoce znehodnotíme patetickým popisem.
Justýna Tůmová



Kurz pro Národní muzeum 15. ledna 2020



















Milá Dano,
díky za dnešní kurs i chválu. Posílám svůj text s kožojedem. To, že kožojed není sdílné slovo mne vlastně dost překvapilo. Já to měl za jen o málo náročnější, než slovo "mol", už tím, že má tu svou práci ve jméně. A i proto, že je má kdekdo z nás i doma...
Honza Sklenář



Páteční kurz v Maiselovce, prosinec 2019
Ahoj Dano,
je to už dááávno, co jsme se viděly...možná už ani nevíš která já jsem. ;-)
Ani nevíš jak se mi stýská po psaní do šuplíku, ale momentálně píšu maturitní práci o založení podniku - žádná fantazie, jen fakta a čísla. Zato slohovky mě baví. Je hezké mít napsáno od učitelky moc pěkná práce, nebo skvostná práce .;-);-) To člověka ta škola baví hned víc. Neřekla jsem jí, že jsem absolvovala kurz tvůrčího psaní, ale mám tě zapsanou mezi současnými autory.
Nosím v hlavě šílené povídky... v létě půjdou na papír...
Měj se moc hezky a přeji celé tvé rodině hlavně zdraví a pohodu v roce 2020, také ať se daří s dalšími kurzy psaní - věřím, že se na některém potkáme. Posílám do Prahy velké AHOJ
Eli



Předvánoční čtvrteční kurz v Butovicích, prosinec 2019 
Milá Dano,
ráda poděkovala Ti poděkovala nejen za milé novoroční přání, ale také za to, že jsi otevřela mého "psacího ducha"... Přeji Ti, aby ses stále cítila tak mladá, krásná a svěží. A nám pisálkům přeji, abys s námi měla dostatek trpělivosti, protože
•někdy se nám nechce moc zkracovat, i když by bylo co,
•jindy "tam moc dlouho jedeme",
•občas zanecháme flintu na zdi,
•nebo se nám nedaří vymyslet poutavý nadpis, ať se snažíme sebevíc a ty ho vystřihneš na první dobrou;-)...
Prostě a jednoduše: PEVNÉ NERVY, PEVNÉ ZDRAVÍ A AŤ TĚ ŽIVOT (NEJEN S NÁMI) STÁLE BAVÍ.
Anna Vocelová



Kurz psaní cestopisů s NG 19.-20. října 2020
Dobrý den,
 chtěla bych vám moc poděkovat za domluvu s panem šéfredaktorem Turečkem  a zprostředkování stáže v časopise NG po absolvování kurzu psaní cestopisů. Včera jsme měli schůzku a věnoval se mi opravdu dlouho. Domluvili jsme se, že mi ukáže jak to v MG chodí a dokonce pro ně můžu něco napsat na web. Takže úplně super. Moc vám děkuji!!
Tereza Solnaříková



Podstata příběhu? Stavět na ní!
Nebát se přímé řeči.
Detaily - potřeba popsat konkrétně, ale s mírou. Nenálepkovat!
Šokovat - nějak v příběhu zaujmout. Narušovat rutinu.
Tempo příběhu je jako hudba.
Střídat dialogy - popis - akce.
Ráda bych přišla na další Váš kurz.
Šárka Pinďáková



Kurz 14.-15. prosince 2019 na Chodově

Detaily jsou jako klíče. Když je ztratíme, nemůžeme vstoupit.
Děkuji za celý kurz. Bylo to vážně úžasné.
Magdaléna Víchová



Kurz v pátek 17. ledna 2020 ve Studiu Dobeška
Dani,
moc děkuji, byl to opravdu úžasný vánoční dárek. Obdivuji tvůj klid a to, jak celý kurs vedeš, je úžasné. Tak asertivně :) ...jednoduše s noblesně s úžasným klidem.
V příloze posílám svůj výtvor a těším se moc na další setkání :)
Lenka



Co jsem se naučila na předvánočním víkendovém kurzu:
Nenatahovat úvody, přejít rovnou k akci!
Že i s tím, co se jeví jako dokonalé, se dá dál pracovat.
Autenticita je zásadní.
Existují tři plus jeden ze základních stavebních prvků příběhu – a bajka obsahuje všechny čtyři.
Barvu slunce popisovat jen když je zelené!
LITERÁRNÍ PRAVDA MUSÍ BÝT PRAVDIVĚJŠÍ NEŽ PRAVDA:
Čtenář tomu musí rozumět
Čtenář tomu musí věřit
Justýna Tůmová



Nataša Richterová
Nataša Richterová je povoláním projektantka.
Je také talentovaná autorka, která už si založila svůj vlastní blog Povídky z kabelky.
Navštěvuje náš dlouhodobý kurz Psaní podle Lustiga a spolu s pěti dalšími účastníky připravuje vydání povídkové knihy o mužích a ženách.
Přečtěte si její Dračici a další příběhy zde.

1. číslo Zpravodaje 2020



Co jsem si z kurzu odnesla:
 - vynechat dlouhé úvody a moc detailů - poutavý a úderný titulek + první věta = přitažení pozornosti
 - psát to, co nás baví - uměle neprodlužovat = pozor na příslovce a přídavná jména (Hemingway)
 - musí to být uvěřitelné = čtenář si to musí umět představit - dynamika, akce
 - čtenář se nesmí nudit
 - skladba článku: začátek = motiv, akce, závěr = následek
Barbora Kršková



Co jsem se v kurzu naučil:
Osekat text o přídavná jména a příslovce.
Nemít v textu zbytečně moc postav, aby se v něm čtenář neztratil.
Do popisu vkládat přímou řeč, která text oživí.
Když je flinta na bojišti, musí se z ní vystřelit.
Mít zajímavý a lákavý titulek s první větou.
Literární pravda musí být pravdivější než pravda.
Všechno musíme psát uvěřitelným způsobem.
Pravda je často nudná, příběh si klidně domyslet.
Filip Krška



Aristotelova pětka: 
Chodov 14.-15. prosince 2019
- pět způsobů, jak tvořit děj (vyprávění)
od 5. do 1. místa v důležitosti
- popis; umělé řešení (nejčastěji v pohádkách; to, co se děje je deus ex machina); vzpomínka (ve filmu často práce s muzikou); rozpoznání (psaní v náznacích, ne polopaticky; čtenář to odtuší; velká působivost); akce
- rytmus: popis, dialog akce + krátké vs. dlouhé věty + střídání nálad (smutné, veselé)
Magdaléna Víchová



Milá Danka!
Ďakujem veľmi pekne za  príjemne a poučne strávený víkend.
Veľmi sa poteším, ak od teba aspoň občas dostanem nejaké info, blog budem prirodzene sledovať.
Pozdravujem
a už len spomínam a spracúvam informácie. 
Katarina Bobríková




Poslední kurz v Maiselovce 13. prosince 2019
















Milá Dano,
objevil jsem v tomto roce díky Tobě v sobě něco nového, avšak již po dlouhou dobu ukládaného. Totiž psaní, už ne jen do šuplíku, vlastně do kompjůtru.
Moc za to děkuji. Životu, Janině, době, Tobě...
Tak se určitě přijdu zase na nějaký ten kurzík móóóc rád “naspídovat” v tom roce příštím symetrickém dvacítkovém. Už se těším teď. 
Libor Frank



Moc se nám líbil v listopadové MF Dnes Váš text "Fenomén Mladý svět". Byl to skutečně vynikající časopis...
Přejeme Vám krásné Vánoce a ať se Vám v novém roce vše daří!
Václav a Renatky Pernegrovi



Co je hlavní v textu?
  1) titulek - v titulku bychom měli čtenáři nabídnout možnost zjistit, že text obsahuje to, co ho zajímá - důležité je, aby ti lidé, co o to mají zájem, aby se rozhodli to číst - může i nemusí být výstižný (u některých textů je dobré si nechat „překvapení“ x pro čtenáře může být matoucí, když nechápou, o čem čtou, záleží na jednotlivých textech)
2) první věta/ úvod - je velice důležitá - měla by být poutavá, srozumitelná - vložit do něj nějaký zásadní pocit
Magdaléna Víchová



Nové Butovice 12. prosince 2019



















Sděluji hutný obsah, nerozvláčňuji.
Přímé řeči obohacují dynamiku příběhu.
Nepoužívám klišé.
Udržím linku příběhu - neodbíhat.
Sleduji použitá slova - neopakovat se.
Snažím se "zaháčkovat" čtenáře - vtáhnout ho do děje.
Volím vhodný titulek a úvodní odstavec.
Následuji pointu - osekávám.
Martina Součková
Nejdůležitější je psát to hlavní na začátek celého textu.
Nemazat med kolem pusy.
Psát stručně bez plevelných slov a používat výstižné a fungující věty.
Neopakovat slova (ani kořen slova nebo slova podobná).
Najít si cílovou skupinu.
Bart Běhal



Kurz 14.-15. prosince 2019 na Chodově
Popis může být i akční a může obsahovat dialog (např. popis Vánoc z pohledu kapra)
Omezit příslovce a přídavná jména 
Nutné přesně znát charaktery postav a všechny detaily (barvité detaily, které budou dotvářet děj, divák bude vtažen a dokáže si text živě představit)
Dynamika: dialog, popis, akce, dlouhé x krátké věty, překvapení, zvolit správnou délku textu
Jdou psát i příběhy s minimem slov, ale musí to mít příběh a něco „mezi řádky“
Méně je někdy více. Hodně textu tě nespasí a snáz se do toho zamotáš.
Čtenář nemusí důvěřovat autorovi, stačí, že věří jeho příběhu.
Žádný z textů není k zahození, naopak. Nadechni se a vyjdi s tím na povrch.
Svět se dělí na dva tábory. Na ty, které svým textem zaujmeš a na ty, co příliš neoslníš. Těm prvním buď vděčný a těm druhým poděkuj za to, že ti pomohli vidět druhou stranu kolejí.
Magdaléna Víchová


Akademie ČTK 16.11. 2019



















Dozvěděl jsem se vybrané zásady psaní. Zajímavé a poučné byly diskuse k přečteným textům. Nezapomenutelné vsuvky pana Chrásta. Posunulo mě to dál.
Pavel Kyselák



Dani,
moc děkuji, obdivuji tvůj klid. To, jak celý kurs vedeš je úžasné.
Tak asertivně :) ...jednoduše s noblesně s úžasným klidem.
Posílám svůj výtvor a těším se moc na další setkání :)
Hlásím se na zámek Loučeň.
Lenka



Abychom zaujali čtenáře, je nejdůležitější titulek a první věta.
Dynamika: používat přímou řeč a dialog, střídat krátké věty s delšími apod.
Text musí být přesvědčivý a uvěřitelný (literární pravda musí být pravdivější než pravda).
Neunavovat zbytečnými detaily, které nejsou pro obsah podstatné.
Snažit se vzbudit emoce čtenáře.
Eva Málková



Akademie ČTK 16.11. 2019
Hlavně "nedělat" literaturu.
Po vzorech některých umělců jsem se domníval, že omáčka je vždy nutná. Dodnes jsem však netušil, že musí být také pěkně ostrá.
Díky kurzu chápu, jak důležité je postavit se na druhou stranu a snažit se pochopit sám sebe.
Každý jsme jiný a každý preferuje jiný styl.
Martin Lankaš



Zkracovat, zestručňovat, zacílit na jádro.
Důležitý je úvod - jde o "háček" pro čtenáře.
Bezva informace o panu Lustigovi - určitě si o něm přečtu víc.
Jazyk je jako hudba, nesmí drhnout.
Popis se dá zajímavě podat prostřednictvím očí toho, kdo se dívá.
Dobré zpětné vazby k mým výtvorům.
Jana Bačkovská



Autorské čtení na Dobešce 22. listopadu 2019
„Tak honem, kdo čte ve čtvrtém bloku? Na jeviště. Nataša, Asja, Zdeněk a já půjdu na konec,“ říká Dana.
V ruce mám už připravené desky s textem a pomalu stoupám po schodech na jeviště. Sedám si na židli a dívám se dolů, do diváků. Reflektory mi svítí do očí. Jsem víc a víc rozechvěný, neklidný. Nemůžu ani otevřít pusu. Natož číst. Jazykem přejíždím po patře. Na stole je sklenička s vodou, moje záchrana. Konečně hlt vody. Vždyť přečteme každý svojí povídku a jdeme, uklidňuji se. A tak se ještě znovu napiji vody.
Jsem strašně nervózní. Jana říkala: „Dejchej do břicha a tím se uklidníš.“
Copak tady můžu? A ještě kdybych vyfukoval pusou, jak nám to radí, vypadal bych jak velryba. Klídek Zdendo, říkám si, klídek.
Nataša už čte. Ale já slyším jen nějaká slova. Nemohu se soustředit. Sedím tady nahoře, rozhlížím se a pozoruji ostatní. Z dálky slyším potlesk pro Natašu.
Tak tady jsou ta prkna, kde herci v každém divadle večer co večer předvádějí svoje umění. Na těchto prknech se herci odevzdávají svým rolím, přeměňují se na milence, vrahy, podvodníky, zahradníky, trosečníky, politiky a jiné postavy. Odměnou je jim potlesk, který jim dodává sílu a chuť přijít zítra znovu a znovu. A teď, teď tady stojím také já. A také já si zkusím jaké to je, být na jevišti a sklidit ten nezapomenutelný potlesk.

Autorské čtení na Dobešce 22. listopadu 2019
Už začíná číst Asja. Diváci se naprosto ztišili a poslouchají překrásnou povídku, kterou Asja čte tak mile, něžně, jak to vyžaduje její křehký text. Síla jejího hlasu, intonace, přízvuk a nakonec i nepřesná čeština, to všechno pravdivě vykresluje obraz její povídky o babičce, vnučce, o Bohu o lásce a smrti. A žlutá růže se rozvoní po celém jevišti. Tak krásně Asja umí psát a číst.
Za malou chvilku mi, ale předá mikrofon.
Snažím se zopáknout si text. Očima neustále čtu dokola první větu. A zase znovu a znovu, jen a jen tu první větu. Přistihnu se, že hýbám pusou. Rty potichu čtou. Napiji se znovu trochu vody. A ještě trochu. Hrůza. Už to bude.
 Asja pokládá mikrofon a Dana představuje dalšího čtenáře. Tedy mě. „… a povídka se jmenuje Měření lásky…“ slyším z dálky. Nevím, co říkala ani na začátku ani na konci. Jen se na mě podívala a očima řekla: „Můžeš.“
Seš klidnej, seš úplně klidnej, tak začni, říkám si.
Beru rozvážně mikrofon do ruky a překvapuje mě, že je docela těžkej. To jsem si myslel, že je to jen taková trubka, ale není to tak.

A jak to říkal Bořek?
„Drž ten mikrofon asi 10 cm od pusy.“
No jó, ale copak to odhadnu? Je to tak těch deset cenťáků, né?“ Asi jo.
Začínám číst. „MĚŘENÍ LÁSKY…“ a dál a dál hřmotným nervózním hlasem halekám do mikrofonu.
Před koncem povídky si uvědomuji, že mluvím hodně nahlas. Můj hlas se valí sálem jako tsunami. Asja mluvila tak něžně, mazlila se s každým slovíčkem a já … já tu svoji povídku čtu jako buldozer. Dočítám poslední větu.
Snad někdo tleskal, snad se někdo smál, já nevím.
Pryč, hlavně musím pryč!
Všichni účinkující se zvedáme a odcházíme mezi diváky ze světel reflektorů. Odcházíme z těch slavných prken, kde jsem mohl získat tu slávu. Měl jsem to na dosah ruky.
Už to vím, že psát ano, číst ne.
Mizím. 
Autorské čtení na Dobešce 22. listopadu 2019
Volá mi syn, chvátá domů.
Jsem rád, že mě odveze.
V zádech nám svítí modrý nápis Dobeška.
Zdeněk Hart 



Ahoj, Dano!
Ten Zděnek mne skoro rozplakal.
A já jsem si myslila, že měla nejhorší propadák ze všech.
Děkují tobě, že jsi mně to poslala. Předej, prosím, jemu mou děkovnou odpověď.
Mám tebe ráda.
Asja Žilová



"Nedělat" literaturu.
Nepsat, že je něco nějaké, nenálepkovat, ale vylíčit to tak, ať si to čtenář odvodí.
Píš, jak mluvíš. Žádná úředničina.
Do textu muší dostat emoce.
Když píšu detaily, má to mít smysl pro příběh, a´t to nejsou jen básnické kecy.
Prosím o studijní literaturu.
Martina Fojtů



Páteční dlouhodobý kurz podzim, Maiselovka 2019















- Nechci promrhat jeden dolar. Může se stát, že jiný už nedostanu.
- Detaily jsou jako klíče, když je ztratíme, nemůžeme vstoupit.
- Dialog, popis, akce. Věděl to už Aristoteles, škoda, že na to lidstvo občas zapomíná.
 - Jsme originál. To, co vidím za textem já, nemusí vidět ostatní.
- Literární pravda musí být pravdivější než pravda, neboť to, že se to nikomu nestalo neznamená, že to nesmíte napsat pravdivým způsobem. - Když flinta visí na scéně, musíme z ní v průběhu představení vystřelit.
Magdaléna Víchová



Moje milé paní učitelky psaní,
měla jsem světlou chvilku a napadlo mě, že by nebylo úplně od věci zorganizovat setkání nadšených psavců (pokročilých), tentokrát v Praze. Klidně se může jednat o jednodenní záležitost s tím, že se třeba po Praze projdeme (já tam nebyla sto let), večer posedíme u večeře a vína. Ze všech koutů republiky je Praha, myslím, velmi dobře dostupné místo, takže by to nemusel být problém. A popravdě - od listopadu uběhla věčnost a potřebovala bych zase strávit aspoň chvilku se stejně naladěnou partou. Tak o tom, prosím, popřemýšlejte a já se budu těšit na odpověď.
Moc zdravím z Olomouce!
Zuzka Fajmonová



Díky za editaci mých odborných textů. Úpravy byly velice pěkné.
Jarda


Nepsat příliš polopaticky. Použít flintu na zdi.
Dramatické věci se dají popsat nudně.
Vytáhnout nejpodstatnější a rozvíjet.
Psát tak, jak mi zobák narostl.
Janek Doležal



Stále myslím na kurz u Tebe a kolik mi to dalo radosti ;-)
Lenka Konopásková


Kurz 14.-15. prosince 2019 na Chodově



Milá Dano,
nakonec jsem si uvědomila, že nejspíš v budoucnu budu stejně čerpat inspiraci z příběhů svých klientů a je potřeba se toho nebát a umět se pod to podepsat.
Mám to eticky tak, že jako základ považuji, že se v tom klient nemůže poznat, tzn. že nejen, že neuvádím nikde jména (to je samozřejmost a pravidlo mlčenlivosti), ale i míchám jednotlivé příběhy, vymýšlím si a měním specifika, podle kterých by byl člověk identifikovatelný. Myslím, že je to tak eticky OK.
PavlaJeště jednou děkuji za tvůrčí den s Vámi.
A co jsem se naučila?
Titulek a první věta dělá 80% úspěchu.
Text psát jako pozvánku do snu, v němž musí autor čtenáře udržet zuby nehty.
Důležité jsou emoce.
Dialogy musí být uvěřitelné.
Motiv - akce - následek - tři části příběhu, které musí být v harmonii.
Sabina Sklenářová



Akademie ČTK 21. Ledna 2020
Milá Danuško,
ráda bych Ti ještě jednou touto cestou poděkovala za báječný víkend v Tvé společnosti, za způsob, kterým umíš předávat své zkušenosti a za formu, kterou nás učíš! A navíc kolem mě tolik talentů! To člověka pohladí po dušičce. "Páni, jestli já to vůbec někdy dokážu!?"
Už dneska se těším na zámek Loučeň, kam se jdu přihlásit, abych se zase o kousek posunula dál po cestě za snem napsat "Ságu našeho rodu" a zjistit nejdříve, jak to vůbec mám nazvat:-O???!!!
Do té doby se budu snažit o etudy, abych se udržovala alespoň ve startovní formě...
A samozřejmě moc Ti děkuji za Tvé "kosmetické" úpravy (podle mě úpravy spíš zásadní, než kosmetické:-)) mého prvního elaborátku. To mi pomohlo konkrétně a tudíž si osvědčené zásady teorie i lépe převedu do praxe. Je to fascinující! Díky, díky, díky!
Měj se moc hezky a v dubnu se těším na viděnou!
Jana



Páteční Dobeška 17. ledna 2020
Má milá Dano,
děkuji Ti moc za vstřícnost. Tvůrčí psaní je moje první aktivita za rok a půl, co jsem na nemocenské a následně v důchodu. A zjišťuji, že neumím se silami a limity ještě vůbec zacházet... Byla jsem před tím workholik, denně X psychoterapií s týranými dětmi a navíc privátní terapeutická praxe, následně jsem ještě přidala metodický rozvoj neziskovky a lobbing a téměř pět let jsem nemoc přecházela a fungovala na tvrdých opiátech, které mi umožnily tělo necítit. Milovala jsem práci, akci, život, změnu. Žila jsem tím. Až jednoho dne jsem zkolabovala (fatálněji, než mnohokrát před tím) a od té doby  září 2019 jsem bez práce a nemocná doma a též bez opiátů, takže tělo neoblafnu.
A tak jako dříve, nechci nikde chybět, cokoli nezvládnout apod. A přitom se mi to stále děje a znovu a znovu nepoznám své zdravotní možnosti a síly. A bohužel, za což se omlouvám, se to plně ukázalo na kurzu psaní. Jsem Ti vděčná, že mi pomáháš to vyladit a moci si v tom najít prostor.
Je to jedna z největších věcí, co pro mě kdo za ty poslední měsíce udělal, a moc si toho cením. I toho, že k Tobě mohu být upřímná a nemusím si vymýšlet báchorky...
Nicméně psaní je pro mě teď tolik!, že udělám maximum pro to, abych mohla být na kurzu jak zítra, tak o víkendu. Chci se učit a učit a učit.
Moc Tě zdravím a těším se na viděnou.
J.


čtvrteční kurz 16. ledna 2020






















Ahoj Dano,
díky za slova chvály. I já je mám pro Tebe: kurz se mi líbí a považuju ho za velmi přínosný, i když si žádá poměrně hodně času v období, kdy nestíhám nic kam se podívám. myslím, že je přínosný obecně - zisky jen málo zúročím asi v expozicích, budou se ale hodit pro další mou práci v muzeu i mimo něj.
V příloze posílám Barrandovy skalníky a červenku.
Skoro mne až dojalo, jak jste se chytli: jak Ty se skalníky, tak Jarda s červenkou. To bylo nějaké zadostiučinění. Myslel jsem zcela konkrétního ptáka, vložil jsem ho tam a on byl k poznání :-) Vlastně to stálo i další úsilí: ty přímé řeči červenky jsem formuloval podle záznamů jejího zpěvu a ty skalnické projevy jsou na základě jazyka, který používali v dopisech a na základě nějaké povrchní syntézy nářečí Západních čech a západu Středních Čech :-) - jsem prostě hnidopich a byla to zároveň zábavná hra.
Honza Sklenář



Ahoj Dano,
co to ten víkendový kurz ve mě nastartoval?!? Cítím se naspeedovanej, jak říká mladá generace... Mám v sobě přetlak, potřebuji najednou zhmotnit ty myšlenky, co mi chodí. Pokud Tě moc přetěžuji, jen mi to dej vědět, prosím. Umírním se. A díky za poslední radu - je samozřejmě výborný dát to sežrání hned na začátek! To je tak, když kormidelník (Ty) správně nasměruje svého háčka (mě) 😊.
Věřím, že naše víkendové setkání bylo jen počátkem nějaké delší smysluplné cesty. Už se na ní těším, zavazadla mám vždy v pohotovosti…
Libor
PS. Už toho chvíli nechám, abych Tě nezahltil, Dano. Jen si ještě si dovolím poslat jednu maličkost, prosím. Jakoukoliv zpětnou vazbu uvítám, paní profesorko.



Ahoj Danuško.
Moje příprava na prvotinu mých básniček jde pomalu do finále.
Ráda bych Tě požádala o pár Tvých upřímných slov, které bych mohla s Tvým svolením vložit na přebal knihy.
Hana Kavalová


Držíte v ruce knížku půvabných básniček citlivé autorky, jejíž poezie vykvetla na Karvinsku. Je někdy smutná, jindy jásavá... vždycky ale hladí duši a hřeje srdce. Romantické básně střídá moudrost veršů zralé sebevědomé ženy. Hana Kavalová má dar se dívat a cítit. Je to vzácná bytost, která se umí v dnešním uspěchaném světě zastavit a vnímat krásu. Dopřejte si klid i vy a nechte se spolu s básnířkou laskat něžnou poezií.
Dana Emingerová



Mila Dano,
 moc ti dekuji za krasne fotky. Na vsechny budu rada vzpominat. Cely vikend byl uzasny. Diky za vse tesim se na dalsi kurz. Ty jses uzasna zena.
Ahoj Milada Kašparová



Milá Danuško.
Musím se s Tebou podělit o radost posledních dvou dnů, neboť na tom máš obrovskou zásluhu.
Po přečtení mé povídky Předám ji sám mi mí "čtenáři" volají, jak je to hrozné, jak strašné jsou lidské osudy a zda-li ten pan Karel byl nějaký můj známý či kolega z práce :).
Tentokrát mi jedinou inspirací byla kytice růži a myšlenky se začaly samy rozvíjet.
Po uveřejnění Zpovědnice mi včera o půlnoci zazvonil mobil. Volal vystrašený syn: "Čau, mami, proboha, tebe někdo přepadl v bytě?"
Dnes ráno mi kolegové v práci po přečtení Zpovědnice chodí ukazovat, jak jim stojí chlupy na rukou.
To je ale krásná pochvala. :)
 A já si láskyplně čtu Arnoštova slova: "Napíšeme tragédii že půl světa brečí a my z toho máme takovou radost, že se jdeme opít do hospody"
Vypadá to, že i já to dnes půjdu zapít. :)
A tak jsem citelně pochopila Tvou nekompromisní zásadu, že "Psaní nesmí být nuda".
Děkuji za vše, co pro mě děláš. Krásný den.
Hana Kavalová



Milá Dano,
moc zdravím a děkuji za novoroční přání i fotku z kurzu se známými tvářemi, moc mě to potěšilo a snad i trošku nakoplo. Po absolvování našeho listopadového kurzu jsem se dostala do kolotoče... Nový rok ale začíná nadějně a hezky a já se ráda zase s tebou i s dalšími uvidím. V listopadu se mluvilo o kurzu někde na venkově a také o Maroku, oboje by mě zajímalo. Rozhodně, bude - li se něco takového realizovat, v rámci možností bych u toho ráda byla. Také bych se ráda podívala na kurz, který pořádáš v Nových Butovicích.
Moc zdravím a těším se zas někdy na společnou práci.
Jitka Junová



Milá Dano!
Byl to pro mě nevšední zážitek. Budu Tě bedlivě sledovat a určitě se potkáme na nějakém dalším kurzu.
Magda Hánová



Dobrý večer, Dano,
Posílám domácí úkol - co jsem se dnes naučila:
•psát tak, aby všichni pochopili, jak to myslím
•nedávat nálepky, ale psát tak, aby tu nálepku dal čtenář
•musí to být zajímavé pro čtenáře
•všechny pravidla se dají porušit, "když to funguje"
•důležité je na začátku vytvořit rámec a do něj pak zasadit děj
•pokud zmíním nějaké téma, tak to tam má mít svou roli (z flinty se musí vystřelit)
•literární pravda musí být pravdivější než pravda
•nemusím všechno doříct, aby si čtenář mohl domyslet
Svůj příběh opravím, dopíšu a pošlu Vám během týdne.
Jinak moc děkuji, kurz je skvělý, jsem ráda, že se mohu účastnit;-)
Mějte se hezky a za 14 dní na viděnou,
Zuzka Kratochvílová



V příloze posílám obě verze "Triktóry" - v mém případě je to v podstatě jen o škrtnutí části ze současnosti a dvou doporučených drobnostech. Na kurzu jsem zapomněla uvést, že když jsem tento svůj počin četla mamince - svému "prvočtenáři":-) - doporučovala mi úplně to samé - netahat tam současnost. A když jsem to slyšela i od většiny z vás, uznávám, že méně je někdy více...
Anna Vocelová



Jak pracovat s dílem během a po jeho dopsání?
(Memoáry o řemesle - Stephen King)

Zdroj – Kouzlo psaní knih

- S. King má zpravidla Dvě verze – Hrubá – Druhá a pak vypulírování
- Nicméně je to individuální – každý autor to má jinak
       o Vonnegut píše každou stránku tak dlouho, dokud není perfektní, což trvá – nicméně na konci už je hotovo
      o Tolstoj napsal hrubou verzi, pak ji přečetl třeba devadesátkrát, než šla do tisku
      o Hemingway vždy před začátkem psaní přečetl to, co do té doby napsal, a poté vyhodil vše co ho po třicátém přečtení nudilo
      o Arnošt Lustig říká, že autor musí být za své dílo zodpovědný, a vědět, že si za tím, co napsal, bude stát i za 10 let

- V zásadě jde o to přivést dílo k dokonalosti – zvážit nutnost každého slova, věty, její stavbu a sdělení – ale zároveň z druhé strany hlídat přílišnou strohost, nudu

Rady S. Kinga pro začátečníky
Metafora dveří
- Začátečníci by měli pracovat minimálně se dvěma verzemi:

1. Dveře pracovny jsou zavřené
§ píšu, jak nejrychleji to jde, přesouvám myšlenky z hlavy na papír
§ tolik si nehlídám formu
§ což někteří z nás používají, když píšou nejdříve do wordu, aby je nesvazovala velikost slajdů apod.
§ je dobré psát sám, bez zásahu někoho cizího – rozptylování od určitého směru, udržet sám sebe motivovaného

2. Odpočinek
§ Regenerace mozku a představivosti
§ Věnovat pár dní svým koníčkům – ale minimálně 6 týdnů nechat knihu odpočinout si


3. Čtení s nadhledem
§ Poté znovu celé dílo přečíst a dělat si u toho poznámky, upravujte překlepy, a hlavně pozor na nesrovnalosti
§ Nikdo to nemá napoprvé dokonalé a není dobré nechat tuto práci na redaktorech, respektive vedoucích projektu
§ Základem je odhalit největší logické nesrovnalosti, protiřečení si
· Nemůžeme na jednom slajdu tvrdit, že věc působí staromódně a jinde zase, že ji mají rádi mladí lidé – respektive můžeme, pokud to tak je, ale ne bez vysvětlení, protože to je překvapivé zjištění.
§ Odstraňování nadbytečných slov (přídavná jména, přivlastňovací zájmena apod)
§ Ale hlavně! Je třeba klást si otázky
· Je to ucelené? Drží to pohromadě? Plyne jako po másle?
· Říkám tomu klientovi to, co jsem chtěl? To, na čem jsme se dohodli na briefu? Neujel jsem někam?
· Mazat věci, které vedou čtenáře jiným směrem

4. Otevřené dveře
§ Správný čas ukázat knihu ostatním
§ Ten čtenář vždy odhalí něco, k čemu už je autor slepý
§ Např. Hitchcock, když natočil Psycho, manželka si všimla, že mrtvá žena polkla
§ Metafora – První čtenář je někdo, kdo vás upozorní na rozepnutý poklopec, než se vydáte mezi lidi
§ Pak také dalším lidem, kamarádům – riziko, že nebudou upřímní
§ Jejich subjektivní názory se mohou lišit, pokud kontroverze, nevadí, plichta
§ Pokud se ale na něčem shodují, je třeba to přehodnotit
§ Stejně tak pokud se byť jen jednomu z nich zdá, že se postava v určité chvíli chová zvláštně, nekonzistentně, stojí za to vrátit se a znovu přečíst – není však nutno na základě jednoho názoru měnit
Richard König



Psaní podle Lustiga na Chodově 5.-6.10. 2019
Struktura textu do tří částí: začátek, prostředek a konec (motiv, akce, následek)
Pozor na fenomén "flinta na zdi" - čtenář očekává, že se bude pracovat s postavami a zmíněnými skutečnostmi dál
Neopakovat slova se stejným základem
Charakterové vlastnosti postav ukázat na jejich jednání
Psát realisticky, i když se příběh neudál
Nepoužívat zbytečná slova, zejména přívlastky.
Karel Kupka



Úvod - jádro -závěr.
Popis - dialóg - akcia.
Drž sa príbehovej linie, očisti ju od balastu
Príbeh budiž logický a uveritelný
Ak už neičo použiješ a niekoho opíšeš, musí mať v příbehu zmysel a roli
Barbora Wlachovská



Podzimní dlouhodobý kurz čtvrteční 3019
Zde mé poznatky z první lekce:
1) opatrně pracovat s aspektem “domýšlení si čtenáře”, tzn. neudělat chybu v tom, že čtenář si nemůže domyslet kontext, který zná jen autor, navíc každý člověk rozumí jednomu slovu či jedné větě trochu jinak (kozel X zabiju Tě). Zároveň ale nelze čtenáři vzít možnost domýšlení si a fantazie úplně přílišně podrobným popisem, ve kterém nemá žádný prostor.
2) Nejprve je potřeba vytvořit rámec a teprve následně do něj zasadit děj, aby čtenář věděl, kde se pohybuje a kde se příběh odehrává.
3) Mnoho příběhů a podtémat způsobí ve čtenáři chaos a nebude rozumět, “co chtěl básník říci”, resp. příběh má mít jednu neviditelnou část “proč to píšu” a jeden dominantní děj/ osobu/ vypravěče/ prostě jeden “příběh”.
4) Spisovatel musí velmi zvažovat, co je do textu ještě třeba dát a co už nikoli: např. co je příliš rozvleklé, co text zbytečně rozmělňuje a ubírá mu na dramatičnosti a dojmu, co už nudí, co je patos a klišé, co je žánrově k příběhu nepřiléhající a je to tam “navíc”, co je tam nepoužitou “flintou na stěně divadla” (postava, která nehraje v příběhu žádnou roli, popis scenérie, která nemá v příběhu význam apod.)
5) název a první věta tvoří 80 a 20% efektu na čtenáře (myšleno sice u novinových článků, ale i u povídek a domnívám se, že i u knih) pokud dám nevhodný název, který nezaujme, čtenář nebude dál číst, pokud do úvodu vložím široký a zdlouhavý popis, mohu tím “zabít” např skvělé drama, které popisuji až později - čtenář se k němu třeba vůbec nedočte.
Irena Pokorná



Co jsem se naučila v sobotu 19. října 2019:
1. Dávat pozor na opakovaná nebo stejná slova v textu - pomáhá číst nahlas
2. Pozor na dlouhé úvody
3. Náladu dodávat podprahově, nementorovat
4. Vkládat do textu přímou řeč
5. Vtáhnout čtenáře do prostředí
Marie Pavlů



Kurz psaní cestopisů s National Geographic 19. října 2019




















Je nutný zajímavý nadpis.
V první větě odhalit to nejzajímavější a pak to následně rozvést.
V krátkém textu neužívat moc jmen, není-li to nutné.
Neopakovat stejná slova blízko za sebou.
Nepsat rozvláčně a zbytečně popisně - musím vtáhnout čtenáře do děje a udržet jeho pozornost.
Bohuslava Kopřivová





Kurz psaní cestopisů s National Geographic 19. října 2019



















1. Nikdy zbytečně nenatahuj text
2. Upoutání čtenáře / zajímavé věci na začátku
3. Oživit text přímou řečí
4. Mít dobrý titulek
5. Dej si pozor na cílovou skupinu
Tereza Šolcová



Milá Danuško,
včera jsem sledoval v televizi odkaz Arnošta Lustiga. Bylo to samozřejmě (jako vždy) úžasný a jako vždy mě to rozhodilo. Jednak tím, co říkal, a jednak tím, že Ti moc závidím, žes toho člověka mohla poznat osobně a já jsem tohle štěstí neměl. Kdyby neumřel, otravoval bych ho asi tak deset hodin denně... a nasával bych a nasával jeho srdce, mozek i páteř...!!!
Samozřejmě jsem taky napsal další básničku. Posílám Ti ji a přiznám se, že tato (bude to tím tématem) mi je nějak nejbližší... Moje básničky jsou produktem mého zklamání přesně tak, jako byly Mozartovy skladby produktem jeho zoufalství. Líbilo by se mi, kdyby se daly moje básničky srovnávat s Mozartovými skladbami, ale není to pro mě tak důležité, abych propadal takovému zoufalství jako on.
Měj se moc fajn a těším se, že se brzy setkáme.
Olda



Kurz pro pokročilé 14. září 2019 - poprvé pod křídly Partners
Přátele, kamarádi, Dano, Kláro!
Ještě jednou moc děkuji za krásný minulý víkend strávený ve Vaší přítomnosti. Ráda jsem Vás poznala. A věřím, že nejen "cesty boží", ale rovněž cesty pisatelů jsou nevyzpytatelné a třeba se opět někdy sejdeme. Jste mou velkou inspirací. Mějte krásné podzimní dny.
Hana



Ahoj spisovatelé-čekatelé,
tolik milých slov se setkalo v mailech všech zúčastněných, že se musím taky podělit o svoje prožitky.  Zpočátku to možná vypadalo na "Gizelý víkend", avšak paní spisovatelka této povídce, se šarmem sobě vlastním, vymezila koryto, kudy poteče emoční stoka.
Oceňuji odvahu “spisovatelského synka” se přidat do party pisálků pod matčiným drobnohledem. V jeho věku bych to jistojistě nedala.
Moc mě potěšilo, že bláznivé nápady v psaní mají i jiní. Po “Syrové” jsem věděla, že moje “Áčko” není takový úlet. Těším se, že časem budu chrlit vtipno-čtivé větičky s rychlostí Hanky.
Byli jste mi inspirací a těším se na nějaké příště.
Užívejte babího (případně genderově vyváženého dědkova) léta
Jana Franková



Milá Dani,
škoda, že zámek Vilémov nevyšel, ale já osobně budu spát i pod stanem, když ten kurz klapne. Já myslím, že ubytování není pro správné psavce to nejdůležitější :-). Listopad je mimo sezónu, to by mohly hotely a penziony dát dobrou cenu. Uvidíte, co ostatní, ale já do toho jdu každopádně! Moc zdravím a budu se těšit, co vymyslíš za náhradu!
Zuzka




















Co jsem se naučil na 8. lekci:
• Dbát na stylistiku a pozor na chyby. Často klienty kritizujeme, říkáme jim, že jsou jejich sdělení komplikovaná, přitom sami píšeme nesrozumitelně.
• Sdělení na jednotlivých slidech si musí povídat a budovat příběh. Slidy si nesmí odporovat nebo mluvit o něčem jiném.
• Nepoužívat pasiva. Má to vyznění, jako když si za sdělením nestojíme.
• Z textu se chce čtenář něco dozvědět. Chce najít něco zajímavého.
• Projev i text musíme upravovat podle cílové skupiny.
Aleš Vlček


Podnikatelský klub Empiria 21, 8.října 2019

Milá Dano,
ještě jednou bych chtěla říct, jak jsem ráda, že jsme se potkaly.
Moc ráda jsem četla Vaše reportáže v Mladém světě a toužila poznatjejich autorku.
Eva Heřmánková, Empiria 21



Všechny zdravím a děkuji za velmi inspirující víkend.
Daně děkuji za trpělivost a laskavost, se kterou kurzy vede.
Co jsem se naučila:
Nedávat postavám nálepky, ale nechat na čtenáři, aby si sami udělali názor.
Přemýšlet o tom,pro koho píšeme.
Titulek a první věta jsou základ.
Vždy text dopsat do konce, nechat uležet a pak se k němu vrátit a dopilovat ho.
Psaní je o obsahu - musím zaujmout čtenáře.
Doufám, že se někdy někde zase potkáme.
Přeji vám všem krásný podzim
Lenka Kulhánková



Psaní textů, pravidla a doporučení
-nejdůležitější je název a začátek
-najít si cílovou skupinu a pro tu psát
-psát pro lidi, aby to zaujalo cílovou skupinu – motivace
-srozumitelnost a jasnost - (nezahltit postavami, apod.)
-název a začátek příběhu je klíčový
-zajímavý úhel pohledu – pro čtenáře
-neopakovat slova se stejným základem
-nepsat zbytečná slova – hřejivé slunce, zelená louka, ….
-rozdělit příběh, nepsat v jedné rovině – vypíchnout důležitá slova – např. přímá řeč, apod. – vybrat nejdůležitější momenty a na těch to postavit
3 základní pravidla
-každé dílo musí mít začátek, prostředek a konec
-Motiv, akce, následek
-Včera, dnes a zítra
4 důvod - Proč jsem to psali, aneb z jakého důvodu to píšeme a na konci poučení
Tomáš Kučera



Kurz tvůrčího Psaní podle Lustiga na Chodově 5.-6.10. 2019
Text musí mít rytmus, aby neztrácel energii,
psát to trochu jako detektivku, aby to lidi udrželo,
střídáme popis, akci a dialogy
„flinta na zdi“ – divadelníci říkají, že pokud je na jevišti, musí se z ní vystřelit
Pokud něco už jednou zmíním v textu, tak je potřeba se k tomu pak vrátit a dovysvětlit, proč se něco v textu vůbec objevilo (pointa).
„Jak jsme tam jeli“ – u mého textu vyhodit první půlku, nebo to otočit a integrovat později do textu, teď text nedrží pohromadě, dovysvětlit kontext, co tmě předcházelo a proč
Vtipný jazyk, talent na psaní, dobře se to poslouchá, deníková forma je ok
Literární pravda musí být pravdivější než pravda!!!
Napsat to uvěřitelným způsobem
Pravda X literární pravda (novinář apod mohou psát jen na základě důkazů)
Dialog – pouze přímá řeč, čtenář musí poznat, kdo s kým mluví a o čem
Napsat něco přesně podle pravdy může být pro čtenáře matoucí.
Vytáhnout jen to nejdůležitější a zjednodušit to.
„Útočit“ na city čtenáře.
Vypointovat emočně zajímavé důležité okamžiky.
Úkol na zítra, zeditovat vědecký text, tak aby byl čitelný: Zkusit z toho udělat takový text (odborný text), formulovat ho tak, aby to bavilo naše děti a bylo to srozumitelné.
Jiřina Jenčková



Ahoj Danuš!
Prosím tě, myslím už týden na to, že bych ti ráda poslala krátkej text mýho bráchy.
Odmala je velmi talentovanej na sloh a poslední dobou plodí textíky, který mi přijdou vážně vtipný, originální i s duševním přesahem.
Uvažovala jsem, že bych mu k Vánocům darovala poukaz k tobě na kurz, jestli budeš mít příští rok místo...
Mrkla bys na to, prosím?
Je to recenze na film Joker. 
Časová náročnost cca 2 minuty, přikládám do přílohy.
Co si o tom myslíš?
Markéta Strnadová



I. Z hnusného i krásného může být nakonec smutné
II. Myslet na to, kdo je příjemcem textu
III. Muzea by mohla být našimi klienty
Věra Fischerová



Kurz tvůrčího Psaní podle Lustiga na Chodově 5.-6.10. 2019


Vždy je někdo, kdo si náš text užije a jen záleží, kolik těch lidí je
Pro koho píšu – cílové skupiny (někdy je čtenářem jen on sám = vypíšeme se z toho, psychologický, terapeutický efekt), nebo pro veřejnost
BBC – máte 1 libru, abyste si koupili čtenáře, 80 pencí padne na titulek a 20 pencí na první řádek!!!
Popis – dnešní popis jako rámec příběhu a dostat do toho emoce, smysl, očima, co cítíme, slyšíme, chutě,
Dostat tam oči toho, kdo se dívá.
Popis v zásadě nudné třídy, ale jiný pohled bude učitelky, prvňáčka, puberťáka, uklízečky, rodičů, ředitelky
Oživit to přímou řečí
Rozdýchat bránici, číst pomalu, nahlas
Když je příběh na 1 stránku, nezahltit to postavami.
Jsou důležité, nebo jen ilustrativní?
Psaní je o „kosmetice“, aby čtenář věděl, kde se nachází. Nebo ho naopak chce nalákat.
Aristotelova poetika, 4. st. př. n. l., nadá se to číst, ale je tam všechno.
Každé dílo musí mít:
Začátek, prostředek, konec
Včera, dnes a zítra
Motiv, akce, následek
Představení, zápletka, rozuzlení
Plus 4. neviditelná část – proč jsme to psali, poučení s příběhem (bajky = jasné stavby příběhů)
Neopakovat slova stejného slovního základu v jednom odstavci.
Někdy tím ale můžeme dosáhnout cíleného zdůraznění.
Pozor na zbytečná slova, lidi jsou zrychlený.
Text musí mít energii, drama.
Literární cihly: popis, který zasahuje příběh do prostředí
Akce – něco se děje, představení postavy v akci
Dialogy
Jiřina Jenčková



Titulek a první věta jsou stěžejní.
V příběhu musíme vypíchnout důležité věci a nezaobírat se detaily, které nejsou podstatné.
Je třeba pamatovat na rytmus textu.
Je zásadní být "uvěřitelný", byť jsme si příběh vymysleli. I to, že se něco stalo, nás nezbavuje povinnosti napsat vše uvěřitelně.
Nedávat lidem nebo situacím nálepky - hodnotí čtenář.
Magdalena Cmiel



Psaní podle Lustiga na Chodově 5.-6.10. 2019
Dano, děkuji za báječné vedení kurzu. Jsem velice potěšena, že jste všichni nadšeni. Jste pro mě inspirativní a to tak, že velice, moc...
Naučila jsem se, že správná povídka má mít začátek, prostředek a konec.
Střídá se popis, dialog, akce
Píšu stále o rodině a není to vždy jednoduché, aby se v tom čtenář vyznal - postavy znám totiž dobře jen já a nikdo jiný.
Lépe propracovávat postavy.
Nevadí, když si vymýšlím - naopak, ale musím psát uvěřitelně.
Zdravím všechny z víkendového kurzu...
Dita Halamová



Ahoj Dano!
Na kurz na Vysočinu do Krucemburku jedu a moc se budu těšit. Píšu hlavně proto, abych ti poděkoval za úpravu textu Nikdy není pozdě. To jak je to tam teďka přehozený, je jasnější.
Míra



Čtvrteční dlouhodobý kurz 31. 10. 2019
Milá Dano,
v návaznosti na víkendový kurz posílám upravenou verzi cestopisu o hostině v poušti. Chtěla jsem to poslat už z vlaku, ale narazila jsem na drobný problém: četba nahlas, kterou jsem si zapsala jako důležitý bod, by se spolucestujícím asi moc nelíbila.
Ještě jednou díky za super víkend
Marie Pavlů



Moc zdravím po kurzu a hned večer posílám slíbené texty. Vůbec se mi to nelíbí, ale máš pravdu, že se to má napsat a pak pilovat, ale dnes už mi opravdu chybí "pilník". Zítra to snad bude lepší...
Dobrou noc a na shledanou se těší Bohuna



Sraz u Yakeena 13. listopadu 2019
Chystáme se na večer autorského čtení do Krucemburku, kde budeme 16. listopadu v místním kině vzpomínat na Sametovou revoluci a jak začaly tát politické ledy v době nástupu Michaila Gorbačova.
Tak oslavíme sametové výročí a doufáme, že krucemburští nás nenechají v přesilovce. "Nebojte," vzkazujeme. "Nejsme jen Pražáci, ale pisálci z celé republiky."
Dana Emingerová



Štíří důl je dokonalé místo, nejen pro tvůrčí psaní. Klidně bych se vrátil. Každé ráno jsem vyběhl do lesa a na zpáteční cestě jsem skočil do potoka se svlažit. Chata je malebná, teplý krb. Krucemburk nás vřele přijal.
Organizace byla bez chyb. Asistenti s ředitelkami fungovali v dokonalé souhře.
Ale hlavně, je tu dokonalá parta, skupina nejrůznějších osudů, pohledů, povolání, věku, zkušeností a taky – všichni tu jsou literárně pokročilí. Největším přínosem kurzu pro mě je bohatá zpětná vazba na ty naše „pseudoveledíla“, která drží na uzdě naši tvůrčí pýchu a posiluje úctu autorů před uměním a krásou. Teprve na kurzu pokročilých jsem si uvědomil, jak těžký je naslouchat druhým.
Pochopil jsem, jak je snadný přeslechnout cenné sdělení druhých, když nám na chvíli pozornost uteče. Kurz mě učí, být neustále ve střehu. Nutí mě nahlížet do nejrůznějších světů očima nejrůznějších lidí.
Šimon Pravda



Krucemburk 16.11.2019


























Dano,
Mám velkou radost, že byla Dobeška našlapaná až po střechu! To je jasný Praha je Praha!
Ale když teď na ulici potkám ty diváky, kteří přišli do krucemburského kina, všichni Ti děkují za krásný zážitek a moc Tě pozdravují! A to má taky něco do sebe! Prostě Ti děkuji za skvělý zážitek, který jsem mohla s Tebou a Tvými žáky prožít! Překvapilo mě, jak jsou někteří lidé tvůrčí!
Dano, jsi neuvěřitelně empatická a máš dar stmelit lidi a dostat z nich skvělé věci. Já si to ověřila již během našich jiných setkání a i i nás ve Štířím dole tomu tak bylo.
Dano, těším se na příští setkání s Tebou!
Petra Havlasová



Nácvik rétoriky 22.11.2019



















Děkujeme Janě Vaňkové za skvělou přípravu na večer autorského čtení na Dobešce.
Dana Emingerová



Ahoj, Dano,
děkuji Ti za práci a pozornost, kterou jsi nám věnovala. Znám ze své praxe, jak vyčerpávající je naslouchat lidem pozorně, být s nimi v kontaktu. A Ty jsi to dělala tolik hodin! Jsem rád, že jsem Tě potkal a blaží mě, že to neskončilo :-)
Jiří Hlaváček




Dobrý den, paní Emingerová,
dozvěděla jsem se během víkendu, který jsme u nás v Krucemburku strávili, mnoho nového o Vás, o Vaší práci - obdivuji Vás!
Povídky Vašich žáků jsou vtipné - rádi jsme Vám o Štířím dole s panem Pavlem Vomelou vyprávěli.
Mrzí mne ten puštěný vysavač v sedm ráno, ale tak bohužel někdy můj kuchař jedná. Ale snad se Vám jinak u nás líbilo, jak píšete.
Přeji Vám pohodové dny a hodně radosti z Vaší práce.
Jaroslava Pecinová



Víkendový kurz Štíří důl 15.-17. listopadu
Já naučím psát každého, řekla D.E.
Jsem stará. Možná navenek vypadám už trošku omšele a staromódně, ale udržují mě stále v dobré kondici. Troufnu si říct, že jsem připravená ledacos vydržet. Mám nakonec bohaté zkušenosti. Ovšem to co se děje teď, jsem ještě nezažila. Pestrobarevná skupina lidí z různých míst republiky se tady školila v psaní.
Když jsem to slyšela poprvé, byla jsem zmatená. Cože, dospělí lidé a neumí psát? Hned první večer jsem to pochopila. Zůstala jsem tak ohromená, že jsem si celou noc ani nevrzla. Oni píšou literaturu!!! A jak krásný přednes mají, když čtou…Jejich úžasně jiskřivě veselá energie mě celou prostoupila. Tolik úžasných příběhů jsem ještě v životě neslyšela, i když už jsem si v životě vyslechla ledacos. Za ty dvě takřka probdělé noci jsem se tak nasmála, že dnes jsem naopak celá rozvrzaná. A vidíte, po jednom víkendu už jsem dokázala napsat o sobě docela hezký příběh. Pardon, ještě jsem se nepředstavila…jsem rekreační chata Štíří důl u Krucemburku.
Zdena Součková



Tak jsem si o víkendu zajela do Krucemburku na takový malý spisovatelský setkání. A musím říct, že to bylo fakt skvostný. To, že jsem potkala dvě kamarádky z Brna, který mám moc ráda, protože jsou prostě skvělý a hlavně se s nima dobře pije, bylo samo o sobě úžasný. Ale fakt, že jsem jako introvertní autista se sklony nenávidět lidi přijela mezi šestnáct dospělejch jedinců, který jsem skoro neznala, a na první pohled jsem je vlastně měla ráda, vyznívá tak trochu jako zázrak. Možná stárnu a stává se ze mě měkkejš, možná to bylo tím magickým místem blízko kostela na Zelený hoře, nebo jsem prostě jenom potřebovala strašně moc odjet mezi lidi, který milujou psaní, píšou, pijou víno a rozebíraj díla svejch kolegů s takovou něhou, že se mi z toho chce dodatečně brečet. A možná jsem prostě jenom v hloubi duše chtěla sedět v tom retro kině a poslouchat svý kolegy, jak čtou třicet let starý příběhy a občas se zadrhnou dojetím. Přátelé, děkuju. Bylo mi ctí být součástí toho všeho a moc se těším na příště.
Zuza Fajmonová



17.10.2019
Děkujeme naší milé Asje i všem ostatním "buchtopečkám" za vynikající, chutné moučníky, kterými pravidelně dle "Lustigovské tradice" zásobuje naše čtvrteční dlouhodobé kurzy tvůrčího psaní v Nových Butovicích.
Věřím, že Arnošt se na nás z nebe směje a potají chodí uždibovat.
Dana Emingerová



Ahoj Dano!
autorské čtení na Dobešce si dávám do kalendáře (viz. takové ty rady do života: Udělejte každý den jednu věc, která vás děsí.) Bude to o nervy, ale třeba na tom budou obdobně i ostatní “píšící čtenáři”.
Pokud jde o Štíří důl, možná jde opět o nějaké znamení shůry, protože v Krucemburku jsem kdysi byla přesně v tomto rekreačním zařízení na zahajovacím kurzu při nástupu na VŠ – tehdy se to tam ještě jmenovalo Křížová a stále to vypadalo jako na rekreaci ROH, ale ráda na to vzpomínám. Příležitost vrátit se do těch míst je velmi lákavá.
Katka P.



Ahoj Dano!
Chci  Ti poděkovat za velice zajímavý kurz, který mě přesvědčil, že jsem se vydal správnou cestou a ještě mě obohatil o zajímavé postřehy v technice psaní, jako je "flinta na zdi" nebo typy forem psaní.
Ještě si pozorně prostuduji knížku Arnošta Lustiga o umění psaní a znovu si připomenu Aristotela, kterého jsem měl spolu s Platónem na pedagogické fakultě jako téma seminární práce.
Začínám uvažovat o zviditelnění na nějaké sociální síti, aby nevypadal jako dinosaurus v dnešní době. Věř mi, že se mi do toho vůbec nechce, ale zřejmě nebude vyhnutí stále ignorovat tento fenomén současnosti.
Přeji Ti pevné nervy, dostatek nadaných posluchačů a hlavně zdraví a chuť do práce, která Tě určitě baví. Když vytvořím něco zajímavého, tak Ti to pošlu. Zatím jsem Ti napsal bajku, která mě v Praze ráno napadla.
Karel Václav Kupka



Psaní podle Lustiga na Chodově 5.-6.10. 2019
Důležitý je název a úvod.
Texty jsou pro oči, ne pro uši.
Literární pravda musí být pravdivější než pravda.
Spisovatel musí zpracovat člověka své doby.
Dominika Pluhařová



Nedávat nálepky, ale postavy popsat, ukázat
Přizpůsobit obsah cílové skupině
Nejdůležitější je název a první věta
Žádný zbytečný omáčky
Různýma očima vyzní příběh různě
Lenka Špilauerová


Ahoj všem milovníkům psaného slova,
víkend s vámi jsem si moc užila. Díky vám všem za to.
Vzkaz pro Karla - ptala jsem se koňáků, zda je možné aby kůň šlápl na hlavu. Odpověděli mi, že když couvá, nevidí kam šlape, tak ano. Nebo pokud nevidí pořádně před sebe, šlápne kamkoliv.
Mějte se báječně
Dominika Pluhařová



Psaní podle Lustiga na Chodově 5.-6.10. 2019
Obsah kurzu je srozumitelný.
Zopakovala a uvědomila jsem si principy, které už tak nějak vím.
Naučila jsem se, jak na dialogy - dosud jsem se jim spíše vyhýbala.
Přesvědčila jsem se, že člověk dokáže vždy vymyslet text, když se dostatečně snaží.
Psaní není nic fatálního - je to spíš hra - a tak je k tomu třeba přistupovat.
Všechna pravidla leze porušit, když to funguje.
Aneta Vencovská



Ahoj, dodatečně zdravím všechny milé literáty. Přeji všem hezký podzim a spoustu inspirace a úspěchů při dalším psaní. Tvůrčí víkend s Vámi jsem si moc užila. Bylo to osvěžující, díky za sdílení všech textů. Mějte se krásně.
Katka Pospíšilová


Kurz tvůrčího Psaní podle Lustiga na Chodově 5.-6.10. 2019

Co jsem si poznamenala na kurzu tvůrčího Psaní podle Lustiga v sobotu 5. 10. 2019
Arnošt Lustig: Literatura je citovou pamětí lidstva (přiblížení obrázku dnešní doby)
Psaní otevírá lidi, upřímnost, aby text fungoval. Otevřené srdce.
Kurz psaní funguje i jako teambuilding.
Nesmíš to napsat, musíš to ukázat!!!
Nedávat nálepky, obsah je víc než forma, hlavně zaujmout čtenáře
Zážitek (např. páteční výstup na Fuerte – lezení naboso
Všechny pravidla můžeme porušit, pokud fungují :-)
Kdo se brání, neposlouchá
Za nás mluví jen text
Díky za skvělý víkend a za skvělé vedení. Těším se na nějaké pokračování v budoucnu.
Jiřina Jenčková



Milá Dano,
přišla jsem domů nadšená a zároveň lehce vystrašená, zda celkově uspěji a zda jsem neudělala velkou chybu se svou “zpětnou vazbou” na zpětné vazby. Jsem bohužel deformovaná psychologickou profesí a jejím chápáním “zpětné vazby”: vnímám intenzivně konotát i denotát řečeného, včetně takových drobností, jak si účastníci navzájem naslouchají i v průběhu supervize či semináře, jak se o sebe zajímají a nebo zda klopí zraky do svých PC či telefonů a následně zhurta “udeří”. Zpětně mě velmi mrzelo, že jsem otevřela debatu, která byla všem nepříjemná a která mou kolegyni v závěru bolela. Neznám nikoho s takovým cizím přízvukem, naturelem a slovním projevem a to, co jsem vnímala a slyšela, jsem vyhodnotila mylně. Skrývala se za tím vlastně obrovská snaha, pracovitost a poctivost ve psaní a velmi dobré postřehy při zpětné vazbě, které měly na sobě v ten den jen pro Čecha nevhodný “kabátek”. Věřím, že to společně ustojíme, že vyjasnění na závěr mělo svůj smysl a doufám, že nebylo pro mou kolegyni ublížením. Protože to jsem vážně nechtěla! Tobě díky za otevřenost prostoru a vysvětlení a vyvážení na obě strany. Těším se na shledanou příště a na všechny další informace a podněty! Už po první lekci jsem si uvědomila, jak hodně se toho naučíme. Pěkný víkend s dalšími pisateli Ti přeji a na viděnou příště :)
P.



Ahoj!
Co jsem se odnesla z dnešní lekce? Není to pět věcí, ale tři:
- že práce s lidmi je těžká práce
- že se stále musíme zdokonalovat ve srozumitelném vyjadřování svých dojmů a pocitů
- že poslouchat příběhy začínajících a pokročilých vedle sebe dává dobrou představu o tom, co je v textu navíc
Snad to holky vedle sebe zvládnou. Ty jsi to zvládla podle mě profesionálně. Každopádně odcházely, alespoň z mého pohledu, ve smíru. Pro dnešek, myslím, že si to vyjasnily. Ale i to bylo poučné :-)
Budou dobrý :-)
Hezký večer!
NR



Víkendový kurz Štíří důl 15.-17. listopadu
Inspirována nádherným víkendem jsem stvořila ještě dnes večer pár vět o Zelené Hoře.
A když už něco vyšlo ven, bylo by dobré to sdělit mé skvělé učitelce :-).
Děkuji za báječný čas ve Štířím dole.
Už se těším na příště.
Bude i zámek?
Zuza



Na březen se moc těším, nedovolím Věrce autorské čtení v Brně neudělat! Už jsme o tom mluvily. Na Dobešku bych se ráda někdy na Vás večer také podívala... třeba příště. Pozdravuj asistenta v záběhu Šimona - jeho povídka o očích mě dostala a nesmírně inspirovala, díky.
Posílám pac a pusu
Zdena Součková




Divadlo Dobeška 22. listopadu 2019 za účasti Evy Lustigové
Celý víkend jsem žila ze zážitků z autorského čtení na Dobešce. Všem o tom vyprávěla, až jsem se rozhodla sepsat své dojmy z cesty, která mě tam dovedla:
Když jsem letos v březnu byla na Dobešce na autorském čtení žáků Dany Emingerové jako divák, nenapadlo mě, že příště budu jednou z účinkujících. Měla jsem za sebou první víkendový kurz, který mě sice nabil tvůrčí energií, nikoli však sebevědomím. Čtoucí autoři mě nadchli. Jeden dojal, druhý rozesmál, třetí přiměl k zamyšlení. Ze všech nejvíce mi v hlavě utkvěl příspěvek Asji Žilové Mlátičky se vracejí, který pojednával o jejím prožívání Sametové revoluce.
Už cestou domů mě napadlo, že bych něco podobného mohla napsat z pohledu šestileté holčičky, kterou jsem tehdy byla já. Na skandování „Podívej se Gusto, jak je tady husto!“ se totiž nedá zapomenout.
Nechala jsem slova skákat na papír jedno přes druhé, až z toho vznikly dvě strany syrového textu, který potřeboval opracovat. Snažila jsem se držet osvědčených Daniných rad – zaujmout první větou, třeba přímou řečí, neopakovat stejná slova, střídat popis s akcí, vynechat vše, co odvádí pozornost. V duchu rady, že literární pravda musí být pravdivější než pravda, se z rodičů maminky stali rodiče tatínka, z důvodu melodie se štamprle becherovky proměnilo ve štamprle rumu. Dokonce jsem zapřela i sestru a její trikotóru přišila sobě. Byla jsem na sebe pyšná a šla svůj výtvor přečíst svému prvoposluchači – mamince.
„Dobrý to je, až mě to dojalo, ale ten konec o současný politický situaci bych tam už nepsala.“
„Ale mami, já to tam chci dát, aby bylo vidět, že jsem za tu svobodu ráda i přesto, co se tady teď děje,“ oponovala jsem.
„No, jak myslíš, uvidíš, co tomu řekne paní učitelka.“
A tak jsem to paní učitelce i spolužákům přečetla na další hodině tvůrčího psaní. A co jsem se dozvěděla? „Tady bych to usekla.“ řekla Dana a nemilosrdně mi škrtla poslední dva odstavce o tom, jak to celé vnímám po třiceti letech. „Za pár let nikdo nebude vědět, kdo je Babiš a Zeman, bez nich to bude nadčasový.“
„Aha, takže maminka a Dana mají vždycky pravdu!“ uznala jsem a současné mocipány prostě vymazala.
„Tak to ještě trochu zkrať a můžeš to přečíst na autorském čtení v listopadu,“ pronesla v říjnu po kurzu Dana.
Mám mít radost? Nebo strach?
„Hlavně nepodcenit přípravu a neuříznout si ostudu,“ říkala jsem si, když jsem svůj obroušený diamant poněkolikáté nahlas četla v obýváku, nahrávala se při tom a do textu si doplňovala poznámky ke přednesu – nejčastěji: „Zpomalit!“
Přišel den D, 22. listopad 2019, kdy jsem měla jít s kůží na trh. Co si mám vzít na sebe? Přijde tam vůbec někdo? Co když to zkazím?
„Udělala jsi pro to maximum, tak si to prostě užij,“ říkalo mé vnitřní já a já jsem se rozhodla ho poslechnout a veškerá „co když“ hodit za hlavu.
Po mnoha zdařilých příspěvcích kolegů jsem konečně přišla na řadu se svou opracovanou Trikotórou. Přežila jsem to, nezakoktala se, neomdlela v záři reflektorů. Přežili i lidé v sále.
Vím, že jejich potlesk nepatřil jen mně, ale především Daně Emingerové a Janě Vaňkové, která nám udělila cenné rady k přednesu díla. Oběma patří můj velký dík.
Věřím, že i Arnošt Lustig se aspoň trochu bavil, když na nás všechny shora dohlížel.
Anna Vocelová



Divadlo Dobeška 22. listopadu 2019
























Nikdy bych nevěřila, že se mi tohle přání splní, a ještě proto nebudu muset nic udělat. Tedy téměř.*;)
Když jsem před třemi lety začala plánovat křest své první knížky Už nikdy mě nelíbej! napadlo mě, že by jí mohl být kmotrem Luboš Beniak.
Jak jsem na to přišla?
Luboš byl před pár lety ředitelem Reader's Digest Výběru pro střední Evropu a já ve stejném nakladatelství vedla internetové oddělení. Bohužel pak přišel postupný konec firmy a Luboš musel propustit spoustu lidí, včetně mě...
Divadlo Dobeška 22. listopadu 2019
Nebylo to lehké období, a tak jsem začala hledat něco, co mě bude bavit a znovu naplňovat...
Tehdy vstoupila do mého života Dana Emingerová, coby učitelka tvůrčího psaní. Ukázala mi, jak psát, aby to ostatní bavilo číst;) Časem se potvrdilo, že svět je skutečně malý, a s Danou mě spojuje nejen láska ke psaní, ale i Luboš Beniak jako bývalý šéf. Dana se s ním setkala jako redaktorka v časopise Mladý svět, kde byl Luboš od roku 1989 jejím šéfredaktorem.
Přišlo mi velice symbolické, skoro až vtipné, aby mi knihu křtila právě Dana s Lubošem. Tahle dvojice je pro mě propojením mé manažerské minulosti a spisovatelské současnosti.
Jenže já se tenkrát před těmi třemi lety Luboše na takovou věc bála i zeptat... Byly to mé začátky, Luboš velká autorita a já si říkala, že by jen hledal výmluvu, jak mě slušně odmítnout. Dnes už vím, že jsem zase řešila věci za ostatní, a nedala jim ani šanci.
Měla jsem sebrat odvahu. Měla jsem se zeptat. Měla jsem to říci alespoň Daně a požádat ji o pomoc. Měla jsem... Bla, bla... Čas už zpátky nevezmu. Ale nakonec se mi to stejně všechno splnilo. Díky Daně.
Aniž by o mém přání cokoliv věděla, pozvala Luboše do divadla Na Dobešce na autorský večer a zeptala se ho, jestli by mé knížce nešel za kmotra. A on šel. Spolu s Evou Lustigovou, dcerou Arnošta Lustiga, jehož metodou učíme na kurzech psát, mi byli kmotry u mé třetí knížky Právo na milence.
Tak takhle se plní sny;) Děkuji! Někdy stačí si počkat... *A také ještě teda napsat další a další knihu...;)
Klára Dvořáková



Divadlo Dobeška 22. listopadu 2019
































Dobeška svítí modrým nápisem. Modrá je dobrá. Jdu za zvukem romantického klavíru Jiřího Maláska. Jaké překvapení, když namísto něho vidím hrát Danušku. Mezitím se vítám s Věrkou a dalšími účastníky. Ve vzduchu se mísí nadšení, lidskost i mírná nervozita protkaná s vůni báječného domácího salátu, úžasných buchet i léčivé becherovky.
Setkávám se s éterickou vílou. Neboť ničím jiným paní Vaňková, kouzelnice rétoriky ani nemůže být. Dodávám si odvahy a rozechvěle ji čtu svou báseň. 
„Čtěte pomalu“ říká.
„Pokaždé, když to budete cítit, udělejte pauzu.“
„Kreslíte obrazy, nechte je domalovat….“
Polykám slzy dojetí.
Děkuji za udělené rady a odcházím.
„Ta báseň je pěkná“ říká ta víla. „Voní“.
Usmívám se. Už vím, proč píšu básně.
„Zdržím se jen chvíli“ omlouvá se předem psavec Mirek.
„Musím si zajet na chatu.“
Zda musí se podívat na tatu, jak se zpívá ve známé písní už jsme se nedozvěděli.
Nicméně je připraven a převléká se do slavnostního trička.
„Kde mám brýle?“ ptá se.
Druhá otázka je snad ještě horší. „A kde mám text?“
Skvělá Věrka zachraňuje situaci a nachází ve změti všech vytištěných textů ten jediný správný – Mirkův. Brýle se v té panice našly tak nějak samy.
Jsem v zákulisí a do očí se mi opět derou slzy. Vy diváci to nevidíte, ale já ano.
Jak úžasný a skvělý je pan Eminger.
Jak dojemně se domlouvá se svou dcerou Evou, co budou zpívat.
Jak krásně se zapojuje syn Šimon. A do toho ještě stydlivý strýc Zdeněk, který pak rozseká publikum svým tak vtipným příspěvkem...
Po přestávce artistické vystoupení synovce Jana Jiráka.
Jak nádherně je sladěná hvězda večera Danuška.
Vzájemné propojení.
Rodiny spolu. Učitele se žáky. Žáci s publikem. Neboť jsou hvězdy, které nehasnou.
Hanlen Kavalová


Zdeněk Hart čte Měření lásky

Tak už se pomalu vzpamatovávám z té Dobešky.
Autorské čtení jsem si vyzkoušel, viděl jsem, slyšel jsem a utekl jsem. Veřejné vystupování pro mě není.
Nemůžu být spisovatel, protože bych musel dělat autogramiády a veřejné čtení pro laskavé čtenáře.
A to - jak si viděla  - nezvládnu.
Budu psát do velikejch šuplíků. Hlavně ty moje turistický postřehy z výletů, které máme každou středu, a pak je posílám asi pro 10 až 20 lidí.
Zdeněk




Kurz na Chodově 22.-23. listopadu 2019
















Vždy si pamatujte, že literární pravda je pravdivější než pravda. Titulek musí být přitažlivý, aby si čtenáři chtěli přečíst celý článek. A pak čtenáře vtáhnout do obrazu, jenž jsme pro něj vytvořili a držet ho tam zuby nehty, aby se nechal unášet a aby zapomněl na svět venku.
Nejlépe je představit si, že vyprávíme příběh kamarádovi – hned vidím, jestli poslouchá.
Jinak ovšem, článek musí mít logickou základní stavbu: úvod (motiv), prostředek (akci) a závěr (následek). A pak ještě čtvrtou neviditelnou část, z níž čtenář pozná, proč jsme to vlastně psali. To ho potěší někdy i víc, než obsah.
Jiří Hlaváček



Kurz na Chodově 22.-23. listopadu 2019
Ráda píšu příběhy, jakékoliv, tak mě mamka přihlásila na kurz tvůrčího psaní. Vede ho paní Dana. Je spisovatelka a novinářka a viděli jsme ji i v televizi.
Den kurzu, ten den, právě nastává a já vstupuju do místnosti s bílými stoly. Naštěstí jde mamka se mnou. Je tu ještě jedna holčička, je jí třináct a už je tu po několikáté. Ostatní jsou dospělí.  Jsem nejmladší a nevím, co se po mně bude chtít.
Místnost je celkem velká a z oken je výhled na nějaké firmy a paneláky. No jo, Praha.
Na kurzu jsou většinou paní, vypadají hodné. Jedna mluví slovensky.
Pak jsou tu dva pánové. Jeden je nějaký vědec a pořád něco komentuje a hlásí se. Druhý pán si sedl vedle mě, tedy, posadila ho tam paní Dana. Ten zase mluví hodně spisovně a má brýle.
Většina lidí píše a čte z počítače. Čtou se příběhy, které jsme měli napsat za domácí úkol. Mamka se na mě usmívá a ukazuje, že si mám upravit ofinu, aby mi vlasy nelezly do očí.
Jsem na řadě se svým příběhem.
Ach jo, snad to po sobě přečtu.
Ufff!
Dočetla jsem a můžu si oddechnout a napít se. Teď se konečně zkusím soustředit na to, co říkají a čtou ostatní. Paní Dana vypadá mile a vysvětluje nám, o máme dělat pro to, abychom psali zábavněji a lépe. Stejně si to budu dělat po svým.
Marta Havelková



Víkendový kurz Štíří důl 15.-17. listopadu
























Moje mozkové neurony jeden přes druhý s funěním urputně přehrabují nové informace a snaží se je uložit do příslušných přihrádek. Je toho moc. Některé slabé poznatky asi nevydrží a tiše vyšumí z mozkového skladiště. Ale nevadí, zbývá jich ještě až až.
Odjíždíme s Věrkou z víkendového pobytu ze Štířího dolu. Odjíždíme mlčky, hlavy překypují myšlenkami, které nejdou hned tak utřídit. Mlčíme ale jen než se vymotáme na hlavní silnici. Pak začneme mluvit skoro současně: „To byl úžasný víkend…ta atmosféra…a jak jsme se nasmáli…třeba jak Bořík četl …nebo jak Dana vykládala…nebo jak Yakeen měl tu historku…nebo ta báseň na závěr, ta mě dostala…“ mluvíme jedna přes druhou, ani nemusíme dokončovat věty.
Obě jsme na stejné vlně, dobře víme, o čem je řeč.

„Tak krásný víkend už jsem dlouho nezažila. Ten pocit je nepopsatelný,“ rozplývám se nadšením. Obě jsme se zasmály. Tutéž větu totiž někdo řekl při loučení a Dana hned oponovala: „To vůbec nechci slyšet! Správný spisovatel MUSÍ umět popsat svoje pocity!“
V listopadu se bohužel stmívá už nechutně brzo a já po tmě špatně vidím. Chvílemi, mezi obcemi, dokonce překračuji šedesátikilometrovou rychlost. Věrka se křečovitě drží madla nade dveřmi, ale nemusí se bát, já se opravdu hodně snažím udržet auto na silnici. Jak se tak snažím, přehlédla jsem odbočku na Brno.
„ Co by to bylo za výlet, kdybych aspoň jednou nezabloudila…není to nakonec hezčí, než jenom prostá jízda tam a zpět?“ pokládám řečnickou otázku a valím oči na temnou silnici.
Myšlenky si zatím volně pobíhají po skladišti, a aby cesta lépe ubíhala, vybírám z přihrádky vzpomínek a vyprávím Věrce:
„Kdysi, před dvaceti lety, jsem byla na meditaci. Zšeřelou místnost osvětlují svíčky, zní tlumená hudba a čadí nějaká vonná tyčinka. Nás asi osm žen uléhá na karimatky a máme meditovat. Představit si na hrudníku růžové poupě, pomalu ho otvírat a zavírat. Až se otevře celé, můžeme vstoupit dovnitř a tam relaxovat. Motá se mi v hlavě kde co, ale poupě tam určitě není. Podle klidného oddychování kolem sebe soudím, že většina holek už se válí mezi pestíky a já pořád nic. Zjišťuji, že mám zaťaté všechny svaly a pevně stisknuté zuby, jak se za každou cenu snažím uvolnit. Dobře, takže povolit, vydýchat a hele, poupě už se otvírá. Najednou svítí slunce, modrá obloha prosvítá přes okvětní plátky, sem tam propluje malý mráček. Nad hlavou se mi tyčí pestíky, růžová vůně sladce stoupá k obloze. Hlavně aby nepřiletěl čmelák, to by mi asi meditaci trošku pošramotilo. Jen co se začínám v květu zabydlovat, už nás vedou z meditace pryč, sakra, zrovna když se mi tam začínalo tak líbit…“
Věrka buďto zaujatě poslouchá nebo usnula, ani nedutá.
„Teď se posadíme po dvojicích zády k sobě…otevřeme si na hrudníku svoje poupě a představíme si, jak z něho vychází růžová mlha…celou nás obklopuje…. zahaluje i vaši partnerku ve dvojici…“ navádí nás šeptem instruktorka. Tak poupě bych už měla, ale růžová mlha nikde. Jediné, co vidím svým vnitřním zrakem, jsou růžovošedé čmoudíky, mdle se mihotající nad mojí růží. Ale to už cítím, jak se zezadu od mé sousedky valí hustá růžová mlha, jak cukrová vata. Obklopila mě celou, i s mými čmoudíky. Sdělovaly jsme si pak svoje poznatky a ona kupodivu naprosto přesně popsala moje pocity. Nojo, je mladá, krásná, plná energie, to se jí to pak vyrábí cukrová vata… Byl to silný zážitek.“
Mezitím, co tak poutavě vyprávím, jsme si pěkně pobloudily.
Naštěstí Věrka, v hrůze, že ji budu ještě několik hodin vláčet po silnicích, našla opět správný směr. Už jsme skoro doma a ani to tak dlouho netrvalo.
A v tom jsem na to přišla … Dana bude mít radost…jsem už vážně asi spisovatelka… Vím už, jak popsat svoje pocity z našeho psacího víkendu:
Jsem teď totiž vevnitř celá hustě sladce sytě růžová jako cukrová vata.
Zdena Součková



Autorské čtení v Krucemburku 16. listopadu 2019

















Zpráva o jednom večeru: Zrovna jsem zvažoval, jak Daně řeknu, ať se mnou tentokrát nepočítá. Už dlouho jsem nic - kromě pracovních mailů - nenapsal. A bylo jasné, že s těmi si na autorském čtení fakt nevystačím.
„A co budeš číst ty, Boříku?“ vytrhla mě Dana z přemýšlení.
„No, víš, zrovna jsem ti chtěl říct, že nemám co, a tentokrát se nezúčastním.“
„Aha, dobře, to nevadí. Tak si něco vyber a pošli mi to, jo?“ byla se mnou rychle hotová Dana.
Čekal jsem, že nebudu, v horším případě výčitku, ale příkaz vystupovat, přestože nemám s čím, mi od ní přišlo jako docela originální reakce. A taky zavazující. A tak jsem nakonec něco staršího vytáhl, trochu pokrátil a vydal se do Krucemburku.
Sešla se nás docela dobrá parta. Neznali jsme se, ale pojil nás společný zájem. Vypilovat povídky na večerní veřejné čtení, abychom si před místními neutrhli ostudu. Všechno jsme přečetli, z připomínkovali a pak dvě hodiny ladili k dokonalosti.
Do místního kina jsme dorazili s předstihem. Nesluší se přece, aby se účinkující, hvězdy večera, ve vchodu srážely s diváky. Taky u šaten by bylo hloupé čekat frontu společně s nimi. I když jsme píšící amatéři, můžeme se přeci chovat jako profesionálové. A s hrdostí na své dokonale vycizelované texty jsme o půl sedmé nakráčeli do sálu.
„Hmm, větší než jsem čekal,“ prohodil kolega Libor, když vzhlédl od první řady k dvacáté.
„Asi bychom se jinam nevešli,“ doplnil jsem s myšlenkou, že v Krucemburku si kultury opravdu váží.
„Dneska dávají v televizi Stardance, tak to asi plný nebude,“ dodala Zdeňka.
Za pět minut sedm jsem ocenil, že většina obyvatel chodí na poslední chvíli jako já, protože jak jinak si vysvětlit, že z místních přišli zatím tři. Nás dvanáct účinkujících se usadilo do prvních řad, aby to nevypadalo blbě, až přijdou ostatní. Přeci jen syndrom prázdné hospody platí i tady, že…, pomyslel jsem si, když jsem organizoval rozmístění kolegů do více řad, abychom neseděli jen v půlce té první.
Ale moje obavy se ukázaly jako zbytečné. Úderem sedmé se do sálu vřítili všichni ostatní Krucemburčané, kteří toužili slyšet naše texty. Byly jsme spokojení, konečně máme publikum! Kolik jich přišlo, jsem ani nemohl spočítat. V sále bylo totiž dost šero.
Pak se ale všech devět příchozích posadilo a my jsme mohli začít…
Bořivoj Beránek, Krucemburk 17.11.2019



Kino v Krucemburku 16. listopadu 2019

























Jak je známo, spisovatelé jsou velmi zvláštní druh. Jsou nezkrotní i svázaní, plní radosti i smutku, smějí se a pláčou, tancují se slovy na bílém papíře v rytmu zrychleného tlukotu srdce, které nemůže zůstat klidné v záplavě rozmanitých příběhů probíhajících jejich hlavami. Žijí několik životů v jednom jediném, omezeném křehkou tělesnou schránkou a záludnou genetikou.
Víkendový kurz Štíří důl 15.-17. listopadu
Dokáží vytvořit z momentální myšlenky námět na knihu, z námětu splétají příběh a nakonec vydají 300 stránek textu, který se vám vryje pod kůži jako černá tetovací barva. Dostanou se do vaší duše, zahrají na nejcitlivější struny osobních traumat, úspěchů, snů i zklamání, a navždy zanechají nesmazatelnou stopu. Inspirují k dalším uměleckým počinům, jsou napodobováni, proklínáni, obdivováni, zatracováni. Nikdy nejsou milováni všemi. Pokaždé se najde odpůrce, který jejich práci rozcupuje na maličké kousky a zadupe je do rozbahněné hlíny po jarním dešti. Rodí se s talentem nazývat věci pravým jménem, a přitom nenapsat jedinou pravdivou větu.
Vymýšlejí si zdánlivě neskutečné příběhy neexistujících lidí, a přesto se v hlavních hrdinech i vedlejších postavách poznáváte.

Situace jsou vám natolik blízké, že si nejste jisti tím, jestli jste je náhodou sami neprožili.
Spisovatelé jsou průvodci galaxií, kde můžete být kýmkoliv a prožít cokoliv. Třeba to, na co se neodvažujete pomyslet.  Nebo to, na co myslíte každý den.
Při setkáních sedí se sklenkou vína na dřevěných židlích s lemovanými podsedáky, popíjí, smějí se, pláčou, na stříbrném podnose nabízí své nitro a pečlivě naslouchají kritice vlastních děl. Protože když vaše duše souzní, i nepříliš pochvalný komentář zní jako rajská hudba.
A tak chci poděkovat všem mým kolegům, spisovatelům, za možnost být s nimi celý víkend v dřevěné chatě u lesa, s rybníkem a spoustou inspirace, úsměvů, pohlazení na duši, dobrého jídla a pití, ale především s možností mluvit, psát, naslouchat.
Bylo to skvostné.
Zuzka Fajmonová



Zelená Hora - Santini





















Zelená Hora - Santini

Když počasí nám nepřeje,
ve Štířím dole dobře je.
Zahodíme mobily i hodiny
a nemáme výčitky, co naše rodiny?

Dýcháme společný vzduch,
ovládl nás tvůrčí duch.
Zde jíme, spíme společně
a cítíme se báječně!

Když je náš příběh od srdce,
tak vyvolává emoce.
Když Dana dílo cupuje,
tak vždycky na tom něco je.

Když obklopí nás baroko,
duše vzlétnou vysoko.
Když tréma jazyk svazuje,
vždy vedle tebe někdo je.

Když potlesk sálem zaznívá,
múza se jen usmívá…
Nataša Richterová



Autorské čtení během Jazzového štrúdlu Evy Emingerové v Semaforu 24. listopadu 2019
























Večer byl super. Děkuji moc za pozvání.



Kurz na Chodově 22.-23. listopadu 2019
Ahoj Dano,
ještě jednou děkuju za super víkend. Byli tam prima lidi a bavilo mě to.
Mirek Šrůtek



Kurz byl super.
Děkuji Vám za předané zkušenosti, kritiku i poučení...
Ráda budu v sebezdokonalování v tomto směru pokračovat. Už jsem vás vygooglila, tak doufám, že se brzy potkáme.
Šárka Pinďáková



Akademie ČTK 26. listopadu 2019
Su velmi rád, že jsem Vás osobně poznal. Pochopitelně, že o Vás vím z Vašich knih, ale hlavně z Mladého světa (světa mého i pozdního mládí), kde jste působila vedle Rudy Křesťana, Michala Horáčka a dalších.
Při cestě zpátky z Akademie ČTK jsem šel s mladým kolegou Jankem z „TV počasí“. Těžko jsem hledal slova, jak mu vysvětlit Mladý svět coby ojedinělé sluníčko nejen mladých lidí před rokem 1989…
 Moja moravská tetička Mařka tvrdí, že dneska se neděkuje. Ale já s ní nesdílím. A proto Vám ještě jednou děkuji za dnešní milé a přínosné setkání s Vámi i s ostatními velmi zajímavými kolegy „psavci“.
 Přeji Vám, milá Dano, aby Vaše štěstí bylo násobené dělením.
 S úctou Pavel Kyselák



Víkendový pobytový kurz ve Štířím dole byl pro mě první tohoto typu. Takže všechno pro mne bylo nové. Potkala jsem zde zkušené autory. Hlavně jsem byla zvědavá na Yakeena, jehož texty se mi moc líbily v knížce Doba obalová. Jela jsem sem s velkým očekáváním a těšením a vše bylo beze zbytku naplněno. Prošla jsem si první zkušenost s autorským čtením a byla příjemná. Stále je co vylepšovat, ale byla jsem i ze sebe celkem mile překvapená.
Nebyla jsem až tak nervózní, jak jsem očekávala 😊
Objekt je rozhodně zajímavý, s duší, dlouholetou historií a příjemnou energií. Zase jsem se rozepsala, po několika měsících nepsání.
V některých momentech to šlo těžce, ale celkově jsem i v tomto směru byla se sebou spokojená. 😊  Hezký den a ještě jednou vám všem třem děkuji za krásně připravený a příjemný víkend :-)
Martina Švecová



Dano, Věrko, Šimone!
To je tedy oslovení,
ale vlastně proč by ne!
Kdo maily čtete,
vskutku nevím,
ale ať už je to kdokoli,
srdečně Vás zdravím!
Posílám texty, jak jste chtěli,
abyste je prostě měli!
Děkuji Vám zas a znovu,
za ten víkend strávený spolu!
Inspirace to byla pro mě vskutku velká,
Ať už četli kolegové, Dana nebo Věrka!
Přeji Vám hezký den,
a ať je každý z Vás dnes
aspoň jednou políben! 😊
Bořivoj Beránek



Milá Dani,
děkuji Tobě i Věrce za to, že jste vyslyšely moji prosbu a setkání zorganizovaly. Díky tomu jsem mohla opustit každodenní stereotyp a odjet na nové místo, za novými lidmi i novou inspirací.
Nejšťastnější jsem ve společnosti svých dětí a ve společnosti těch, kteří milují psaní stejně jako já. Je krásné opouštět jedno štěstí, abych mohla prožívat to druhé.
Děkuji za podporu v tom, co se snažím dělat. Jsem za to nesmírně vděčná.
S láskou
Zuzka Fajmonová




Víkendový kurz Štíří důl 15.-17. listopadu
Nebyl to jen Krucemburk, byla to i Křížová
Nebyli to mloci, byli to štíři
Nebylo to údolí, byl to důl
Nebyl to rybník, byla to Řeka
Nebylo to prázdné kino,
bylo to půl procenta místních obyvatel
Nebyl to jen víkendový kurz psaní,
bylo to krásné setkání
Libor Frank




Víkendový kurz Štíří důl 15.-17. listopadu
Písmenka létají vzduchem tam a zase zpátky. Tužky píšou, potom škrtají, klávesnice klapou. Atmosféra je uvolněná a tvůrčí. Účastníci našeho spisovatelského zájezdu do Štířího dolu u Kricemburku sypou z rukávu jeden originální nápad za druhým.
Všichni vědí, co mají psát, kdy je oběd, v kolik hodin mají být seřazení k odjezdu na večer autorského čtení.Věrka zkrátka drží celou organizaci akce pevně v rukou. A k tomu rozdává úsměvy na všechny strany. Jen jednou, jedinkrát se pustila svého žezla, tedy spíš klíčů od chalupy a jak to dopadlo. Všichni jsme byli pořádně vymrznutí.
Kritické situace však prověřují charaktery. A je paráda, že jsem mohla být mezi lidmi, kteří místo nadávání a stěžování si hýří vtipem a vymýšlejí plány kudy se do chalupy dostat. Obraz odhodlaného Šimona sundávajícího si boty, aby mohl vyšplhat na balón a vysvobodit nás, z hlavy jen tak nedostanu.
Víkendový kurz Štíří důl 15.-17. listopadu
S velkou radostí jsme přivítali Bořka, jenž si schovával klíče u sebe.
Jakmile se podaří svolat nás na jednu hromadu a dáme se do čtení, Dana sedí na druhém schodu a ve tváři má výraz jakoby odpočívala v bublinkové koupeli. Asi je jí tady s námi dobře.
Žasnu nad tou studnicí nápadů, emocí, vtipu a inteligence, která je ukrytá v každém z nás. Takový víkend dokáže povolit uzdu naším fantaziím, vytrhne nás z našich obýváků, kde často není klid na psaní, vpouští do nás chuť ještě víc a ještě lépe psát. Protože psaní je radost. A taky jsem pochopila, že může být i ventil. Ventil našich radostí, které si dovolíme naplno prožít a starostí, které necháme pozvolna odplout.
Pro příště mám jedinou doporučující poznámku k našemu pobytu: všechny hlasité vysavače a přístroje našich domácích bychom mohli zamknout do skříně s časovým zámkem. Úderem řekněme deváté se zámky odblokují a děj se vůle boží.
Kačka Hovadíková



Redakce Mladého světa v roce 1986, Foto: Miroslav Zajíc

























Zase jednou poctivá novinařina (či zde asi přesněji publicistika) ze staré školy.
Ač ne pamětník, přečetl jsem článek Dany Emingerové Fenomén Mladý svět a jak jsme v redakci prožívali Sametovou revoluci jedním dechem a dovedlo mě to přenést do oné doby.
Úžasně (a troufnu si takto od stolu říci že ne-li alespoň věrně, tak přinejmenším vyváženě) prokreslená postava paní šéfredaktorky.
Dana s V. Havlem 23.11.89
Krásná krásná novinařina, jasně oddělené "zpravodajské" části od zcela zcela jasných a nepokrytých osobních vzpomínek a názorů pisatelky, přímočarých a neschovávaných za příslovce a přídavná jména ve zpravodajských částech. Svižné a poutavé čtení, aniž by k tomu potřebovalo extrémy, senzaci, konflikt. Proboha, ono tohle ještě existuje??
Lukáš Plachý

Taky mě při čtení napadlo: "Kurňa, je to dlouhý, ale dobrý😊.
Jana Nováková

Moc děkuji paní Emingerové za úžasný článek o Mladém světě, který jsme rádi četli. Perfektní práce:-) Zřejmě půjdu odpoledne uklízet do sklepa, nějaké ročníky Mladého světa tam někde jsou. Výborné čtení na dlouhé zimní večery to bude. Trochu zavzpomínáme;-)
Alena Risová

Dana s A. Dubčekem 25.11.89
Hezky napsáno, tu dobu pamatuji, ale už bych ji nikdy nechtěl prožít. Tenhle článek se podle mne dosti vymyká standardům iDNES - bylo to příjemné počtení, realistické hodnocení tehdejších událostí v kontextu. Děkuji autorce.
Milan Lukeš

Tak to je dobry, a jak jste dopadli? Posluhujete v iDNES StBakovi.
Jan Zelenka

Jakoby článek ani do iDNESu nepatřil. Tak dobře je napsaný...
Josef Vala

Kardinál František Tomášek na jaře 1990: I slunce má své skvrny
Děkuji zpětně celé redakci za čtení o normálních lidských tématech uprostřed té zběsilé doby, plné přetvářky. A vůbec se nemusíte nad některými svými starými články potit,jak píšete. My, co jsme MS milovali, to všechno dobře chápeme.
Antonín Tichera

Vážená paní Emingerová, dodnes si vzpomínám (nejen) na Váš rozhovor s kardinálem Tomáškem a na jeho odpověď na Vaši otázku, z čeho se může zpovídat kardinál. Větu: “I Slunce má své skvrny.” občas cituji, shodou okolností i dnes večer.
Jaromír Štádler

Ahoj Dano,
jsem takový morous, že už ani nečtu. Ale tvůj článek o nás v Mladém světě jsem si přečetl s chutí.
Mirek Zajíc, fotograf v.v.



Páteční dlouhodobý kurz v Maiselově ulici, 8. listopadu 2019


















Začaly dlouhodobé páteční dopolední kurzy Psaní podle Lustiga, které se konají v suterénní synagoze v Maiselově ulici. Děkujeme komunitě Bejt Simcha za krásné stylové prostory.
Dana Emingerová



Kurz psaní cestopisů s National Geographic 19. října 2019


















Co jsme se naučili první den na kurzu psaní cestopisů s National Geographic?
Napsat titulek, který naláká čtenáře ke čtení
Zásadní význam první věty
Pozor na dlouhé úvody
Akci přesunout už do úvodu
Titulek a první věta jsou 80% úspěchu
V první větě odhalit to nejzajímavější a následně to rozvést
Mohu začít od prostředka zajímavým momentem
Vytvořit ze slov se, vtáhnout čtenáře do něj a udržet jej tam
Nepřehlcovat věty informacemi
Nepsat rozvláčně a zbytečně popisně - čtenář musí udržet pozornost
Dobrá přímá řeč oživí text a vtáhne do děje
Vtáhnout čtenáře do prostředí
Musíme psát tak, aby si to čtenář dokázal představit jako obraz
Podtext je účinnější než doslovné popisování
Nementorovat - vkládat poučky do nálady podprahově
Vyvarovat se opakování stejných nebo podobných slov
Vyvarovat se věcí, které nesouvisejí se základním příběhem
Když na jevišti visí flinta, musí se z ní vystřelit
Je dobré si číst text nahlas - tak se pozná, kde to drhne
Stavět cihličku po cihličce: popis, dialog, akce
Zarámovat událost - nejdřív les, potom zvířata
Tereza, Bohunka, Sylva, Hana, Marie, Lucka, Kristýna, Míša a Bára



Nové Butovce, Robotická kavárna po čtvrtečním kurzu 17. října 2019



















Psaní s Danou rozhodně není procházka růžovou literární zahradou! Ale nechci strašit zájemce o kurz, naopak! Za sebe velmi doporučuji vyzkoušet si kurzy na vlastní kůži! A co vás vlastně čeká? Kromě teorie, samozřejmě i praxe. Před ostatními účastníky přečtete svou povídku. Například příběh o vašem dědečkovi. Příběh, který vás stál mnoho bezesných nocí, ale možná, že jste ho jen narychlo upletli během cesty vlakem. S bušícím srdcem čekáte na reakce spolužáků. Zasmějou se? Dojme je to? Co na to řeknou? Možná, že se i zasmějou, možná vás i pochválí, ale pak nastoupí Dana.
A pokud jste už trochu pokročilý student, Dana vezme to vaše dítě, to pracně vypiplané miminko, nad kterým jste proseděli tolik hodin, a začne ho cupovat na kousky. A vy jen sedíte, posloucháte, rudnete a blednete a nestačíte se divit. Nestíháte si ani dělat poznámky a pozorujete, jak z toho vašeho majstrštyku, z té vaší katedrály, zůstává v prachu jen hromada kamení. A chce se vám brečet.
Ale když se prach usadí a slzy oschnou, něco v té suti se najednou zaleskne. A to pak je ten diamant, o kterém píše Arnošt Lustig, Stephen King a další velcí literáti a učitelé psaní. Diamant, nad kterým se posadíte, uklidníte své rozjitřené emoce, že se s vaším miláčkem tak necitlivě zacházelo, a začnete ho vybrušovat.
Čtvrteční dlouhodobý kurz 17. října 2019
A když si přečtete pátou, sedmou či desátou verzi, vidíte a slyšíte, že je to konečně to, co jste vlastně od začátku chtěli sdělit světu. Nebo je to naopak něco úplně jiného, protože to, co jste původně chtěli světu sdělit, byla pěkná ptákovina. Zkrátka, že Dana měla pravdu, když vyškrtala celou úvodní pasáž a z dědečka udělala, kvůli větší věrohodnosti, babičku.
Ať tak, či onak, nakopne vás to k dalšímu psaní. A díky Daně začnete psát víc. Protože Dana samozřejmě nejen, že cupuje vaše díla, ale hlavně povzbuzuje k napsání dalších. A bude vás učit, jak na to a vy si budete zase o kousíček víc věřit.
Ale hlavně, bude vás to bavit!
Nataša Richterová




Kurz tvůrčího Psaní podle Lustiga na Chodově 5.-6.10. 2019























Milá Danka!
Ďakujem Ti veľmi za krásny víkend. Poskladala si parádnu partičku rôznorodých ľudí.     Som rada, že som si mohla vyskúšať písať príbehy a vo vnútri ma hreje poznanie, že mi to vlastne celkom ide. Popustiť uzdu fantázií ma skvele nabilo energiou. Teším sa na naše ďalšie stretnutie.
Ahoj kolegovia spisovatelia!
Je mi cťou, že som vás spoznala. Cez víkend som s vami prežila jedinečné momenty. Každý z vás je vzácny a inšpirujúci. Rada by som s vami zostala i naďalej v kontakte. Ak budete mať cestu do Ostravy a chuť pochváliť sa svojimi literárnymi úspechmi, ozvite sa mi. Majte sa krásne a užívajte si cesty do sveta fantázie. Nezabudnite ich dokumentovať!!! :)
S úctou
Barbora Wlachovská



Psaní podle Lustiga na Chodově 5.-6.10. 2019
Ahoj Dano,
chtěla jsem Ti ještě jednou poděkovat. Po dvou společných dnech pro mě bylo takovým ´objevem´, jak nenápadně a přitom přehledně se Ti podařilo zdůraznit a předat všechny ty podstatné technické triky, které by nám měly pomoci v tvorbě.
Kurz se mi líbil – měla jsem vlažný start, psát přímo tam mi moc nešlo, ale vzhledem k tomu, že to, co jsem četla, jsem psala v pátek v noci před kurzem, tak budu zřejmě ten typ, co potřebuje tlak termínu uzávěrky … asi … J
Nečekala jsem, že lidi rozesměju, byl to takový zvláštní, příjemný šok.
Škoda, že jsem nemohla po tom víkendu zaplout do nějaké fantazijní meditace a začít si vymýšlet. Snad k tomu dostanu zase nějaký impuls a ještě někdy něco vytvořím.
V příloze zasílám svůj příspěvek – ještě jsem tam pár slov upravila, ale už mi to zpětně ani vlastně moc nešlo. Taky jsem si uvědomila, jak jsem otupěla a pozapomněla spoustu pravidel českého pravopisu. Věci, které jsem znala s jistotou, jsou vlivem zkratkovité korporátní angličtiny úplně zapomenuté a je spousta pravidel, na která se budu muset podívat, abych si je osvěžila.
Moc mě těšilo a slibuji, že se podívám na další termíny a možnosti, ráda bych se do toho “trochu jiného” rozpoložení zase vrátila. Kurz ale v každém případě splnil to, co jsem Ti psala do dotazníku – vrátil mi, aspoň na pár hodin, radost ze psaní.
Katka P.



Zdravím Vás všechny a mockrát děkuji za Vaše pozdravy a milé zprávy. Byla to pro mě první opravdová lekce psaní a jsem za ni moc vděčná. Mám nejen nové zkušenosti, ale i nový pohled (díky Vám) na svět. Vytrhla jsem se z mého "malého světa" a připadal jsem si mezi Vámi trochu jako Alenka v říši divů.
Děkuji Vám za Vaše zkušenosti, otevřenost a smysl pro humor. Jste úžasní.
Magda Cmiel



Kurz tvůrčího Psaní podle Lustiga na Chodově 5.-6.10. 2019


















Chtěl bych všem, ale především Daně, MOC MOC MOC poděkovat za krásný víkendový zážitek, plný inspirace a výzev.
Věřím na náhody a na to, že co se má stát, se stane. A proto si dovolím vyzvat některé „nadšence“, co by s námi chtěli spolupracovat na bázi „psaní“, tzv. obsahového marketingu. Samozřejmě se nebráníme čemukoliv.
Budu také rád, když se vytvoří „mini“ skupinka z tohoto víkendu a bude min. chvilku žít. Třeba na tom fejsbůku.
A když už byl ten můj příběh nejvíce „zpracováván“, tak pro dokreslení posílám odkaz na nějaké fotky. Maroko v květnu vypadalo při našem windsurfingu TAKTO.
Krásný den a vy, co chcete psát, pište, jste super.
Tomáš Kučera



Dlouhodobý kurz od 3. října 2019 v Czech Photo Centru v Butovicích


















Ahoj Dani,
nejprve bych chtěla poděkovat za to, že mohu být součástí dlouhodobého kurzu. Jsem zvědavá, jaké to bude oproti víkendovým kurzům, které jsem už absolvovala. Už přemýšlím, jak popíšu něco všemi smysly bez očí... První nápad mám, ale musím ho nechat uzrát...
A postřehy/připomenutí z dneška?
1.Důležitý je nadpis a první věta - musí zaujmout čtenáře jinak nebude pokračovat v četbě.
2.Vyhýbat se dlouhým úvodům a pasážím "jak jsme tam jeli".
3.Literární pravda je pravdivější než pravda - důležité je, aby text byl uvěřitelný a srozumitelný, i když ne třeba zcela dle reality

(sestřinu trikotóru jsem si prostě vypůjčila:-)).
4.Je důležité uzpůsobovat text dle toho, pro koho je určen - jinak bude znít výpověď pro kamarády, kteří to s námi zažili, jinak pro širší veřejnost, jinak pro zájmovou skupinu...
5.Můj výtvor se nemusí líbit všem (otázka cílové skupiny).
Děkuji ještě jednou a těším se na příště.
Anna Vocelová



Ahoj Dano,
asi před 4 lety jsi v České spořitelně pro interní audit organizovala Kurzy tvůrčího psaní. Rád na tu dobu vzpomínám, pro mě to bylo nesmírně poučné a zajímavé. Abys viděla, že tvoje snaha nebyla tak úplně marná, posílám ti můj zážitek z letošní z dovolené.
A jak se máš?
Předpokládám, že dobře. Kurzy tvůrčího psaní frčí a po světě běhá čím dál tím víc lidí, kteří se to naučili (nebo to v sobě díky tobě objevili) a dělají radost sobě i druhým.
Docela ti to závidím, velká korporace není až tak tvůrčí.
Měj se Martin Chmelík😊


Kurz pro pokročilé 14. září 2019 - poprvé pod křídly Partners


















Pět věcí, které mi dal kurs Psaní podle Lustiga pro pokročilé 14. září 2019
Opět ten bláznivý budík řinčí v 02.30. Jasně, že mi to nevadí. Komu by to taky vadilo? Celá rozlámaná vstávám a radostně tančím. Nevěříte? Děláte dobře. Ale zní to hezky, ne?
Do třetice všeho dobrého pro mě neplatí. Pokračuji neohroženě dál jako malý Bobeš a s heslem „opakování matka moudrosti“ jedu na další kurz tvůrčího psaní. Po čtvrté.
Co mi dal kurs?
Vyvýšený pohled na dálnici.
Pochopení, že pořád se mám co učit.
Umění uvařit si kafe bez ztráty kytičky (v tomto případě dvacetikoruny).
Twister v KFC.
Jízdu metrem.
Vynikajícího černého kozla na zahrádce s výhledem na vinohradské okolí, ale především, a to hlavně...
Úžasné zjištění, že existuje patentovaná jednotka měření radosti a já mám tu čest znát vynálezce.
Moudro, z úst majitele firmy na smirkové papíry, že vše v životě se dá vybrousit, včetně zákona o nepropustnosti hmoty.
Tichého Mirka, který velmi hlasitě vyzvedl sílu moravského sýru a objevil tajemství, jak kvalitně uspokojit ženu.
Smutné zjištění, že i přesto, že se cítím šťastně ve svém věku již nikdy nedostanu tak neuvěřitelné básně mladého pána Šimona. Pravda Pravdoucí. Dech beroucí. Moc dobře vím, co krása zmůže. Ještě teď s úctou naskakuje mi husí kůže.
Vymezení priorit univerzitní Míši při bloudění ve spleti nemocničních chodeb v zajetí paralelních světů.
Brutální ukončení pikniku Mařky a Božky. Skvělá Klárka jedním tahem ukončila to obžerství šmahem. Život je občas hořký.
Pohlazení na duši od něžné Jany. Některé samohlásky bez nadsázky hledají si cestu samy.
A to mě ještě čekají tři dny Gizelininého strachu s vůni kostelního kadidla.
Borec na konec…. Dámy a pánové – nádherné, milé, lidské, neopakovatelné a báječné opětovné setkání s báječnou Danuškou Emingerovou.
PS: kolik těch věcí mělo být, Danuško? Pět??? No, tak snad počítám dobře.
Hanlen Kavalová




Akademie ČTK 12. září 2019



















Dobrý den, paní Emingerová,
děkuji za fotografii a studijní literaturu. Kurz se mi moc líbil. Mohla bych Vás ještě požádat o zaslání materiálů týkajících se firemní komunikace, o kterých jste včera mluvila?
Přeji Vám hezký den.
Lenka Kalbáčová



Dlouhodobý kurz od 3. října 2019 v Czech Photo Centru 
1. Nesmíme dávat nálepky, nálepky dává čtenář.
2. Brát v úvahu, že tam čtenář většinou nebyl, proto je potřeba vynechat detaily, které nerozvíjí děj.
3. Důležitý je titulek a první věta, které musí zaujmout.
4. Každé literární dílo musí mít tři hlavní části: začátek, střed a konec a pak čtvrtou neviditelnou část (Jen bajka ji má viditelnou).
5. Není důležité, zda se vše v příběhu opravdu stalo. Je důležité, aby tomu čtenář věřil.
Pavel Kopp



Národní muzeum 2. září 2019


























Co jsme se naučili na semináři tvůrčího Psaní podle Lustiga:
Nepsat věty v pasivních tvarech: Prase bylo podřezáno použitím nože za účelem získání jitrnice.
Dalibor Velebil, mineralog



Národní muzeum 2. září 2019
Ještě jednou díky za dnešní kurz psaní. Bylo to zajímavé a dozvěděl jsem se víc o tom, co bychom měli znát v Národním muzeu všichni:
nepoužívat tolik odborné názvy,
neopakovat slova,
přímá řeč oživí
význam sloves,
poutavější úvod,
nemusíme postupovat chronologicky,
více příběhu, protože je pak jasno, co potřebujeme říci.
Díky!
Jiří Kvaček



Mít jasno v tom, co chceme říci a jaká je naše cílová skupina.
Vymyslet úderný název článku.
Vtáhnout čtenáře do čtení hned na začátku.
U složitějších textů psát kratší věty.
Nezahlcovat informacemi.
Rozbíjet text přímou řečí.
Pozor na odbornou terminologii. Čtenář jí nemusí rozumět.
Nemusíme postupovat chronologicky.
Díky!
Vojtěch Turek, paleontolog



Chci Vám moc poděkovat za velmi přínosný kurz.
V psaní člověk není nikdy dost vzdělán a stále se dozvídá nové věci, nebo si alespoň vyčistí zpětné zrcátko.
Boris Ekrt, kurátor sbírek fosilních obratlovců Paleontologického oddělení Národního muzea



Ještě jednou moc děkuji za včerejší kurz tvůrčího psaní! Musím se přiznat, že jsem měl zpočátku obavu - nejsem příznivcem (post)moderních školení, kurzů a podobných trachtací... a o to větší mám ze včerejška radost a příjemný pocit.
V příloze posílám slíbený text a věřím, že se ještě někdy setkáme.
Zdraví Jarda Cepák, paleontologické oddělení, Národní muzeum



Děkuji za krásný půlrok kurzů. Naplnil mě novou inspirací psát a tvořit.
Na budoucí shledání.
Karolína Vilímovská, Fakulta designu a umění v Plzni, letní semestr 2019



Fakulta designu a umění v Plzni, letní semestr 2019

10 POZNATKŮ, KTERÉ JSEM SI ODNESLA ZE SEMINÁŘE TVŮRČÍHO PSANÍ
1) Když píšeme jakýkoliv text, snažíme se hned od začátku čtenáře zaujmout a přimět ho, aby chtěl dále pokračovat ve čtení. Proto by měla první věta našeho vypravování vzbudit pozornost.
2) Pro oživení vyprávění (hlavně malého rozsahu) je dobré používat kratších výstižných vět a souvětí.
3) Při psaní si musíme dávat pozor na to, co se vlastně snažíme svým textem čtenáři sdělit. Držíme se hlavní myšlenky příběhu a nezahlcujeme jej zbytečnými detaily, které by spád děje zpomalovaly a činily jej zdlouhavým a nezáživným.
4) Důležité je slyšet zpětné reakce na texty, které napíšeme. Když uvidíme náš příběh z jiné perspektivy, uvědomíme si skutečnosti, které nám možná před tím nedocházely.
5) Čtenář ví jen to, co jsme napsali, a na to nesmíme zapomínat. Nemůžeme být u něj, abychom mu vysvětlovali, jak jsme co mysleli.
6) Charakter postav našich příběhů je nejlepší představit v akci. Činy našich postav, to, jak se rozhodují a jednají v různých situacích, o nich nejlépe vypovídá, jaké jsou.
7) Důležitou součástí vyprávění jsou dialogy mezi postavami. Ty kromě oživení textu dále představují charakter postav.
8) Existují prvky, kterými můžeme naše psaní oživit. Například rozpoznání, vzpomínka, umělé řešení a již zmiňované představení charakteru postavy v akci. Další prvkem je popis, ten však používáme s opatrností, aby nebyl příliš vyčerpávající a nezpomaloval děj.
9) Než se pustíme do psaní, musíme si rozmyslet, o čem chceme psát, ujasnit si, proč o tom chceme psát. Jaké skupině lidí je text určen. Koho chceme oslovit.
10) Když cokoliv píšeme, musíme být upřímní. Nesnažíme se používat za každou cenu formální a naškrobená slova, kterými bychom nikoho neurazili. Píšeme tak, jak to cítíme. Používání sprostých či vulgárních slov není zločin, avšak nakládáme s nimi s rozvahou, jelikož všeho moc škodí.
Tereza Přibilíková, Fakulta designu a umění JS v Plzni, letní semestr 2019



Kurz psaní cestopisů s National Geographic 25. července 2019 v Czech Photo Centre v Nových Butovicích

















Milá Dano,
děkuji ji Ti za další super workshop! Ráda jsem Tě opět viděla. Posílám úkol: „Můj nejzajímavější cestovní zážitek - plavání se žraloky“. A k tomu pár fotek. Teď, když se na ně koukám, dochází mi, že těch žraloků bylo opravdu hodně.
Klára Valentová, Inspiration Travel


Kurz psaní cestopisů s National Geographic 8. - 9. června 2019 v Czech Photo Centre v Nových Butovicích




















Ahoj Dano!
Ještě jednou děkuji za možnost se zúčastnit Tvého kurzu Psaní cestopisů s National Geographic! Pro mě je to jedna z těch vzácných akcí, ze kterých odcházím domů nabitá energií a ne zdecimovaná pocitem, že to byly zbytečně vyhozené peníze. Pokusím se vystihnout pět věcí, které jsi mě během víkendu naučila:
1. Psát cestopis neznamená, že je nutné zaznamenat vše podle reality. Literární pravda musí být pravdivější než skutečnost. Bájit v cestopisu také nejde, ale je třeba čtenáři podat příběh srozumitelným způsobem.
2. Při psaní cestopisu je nutné myslet na záměr, se kterým článek píšu. Čtenáři by mělo být zřejmé poselství, které z reportáže vyplývá.
3. Čtenáře musím zlákat už titulkem, pak první větou a úvodem. Bude-li čtenáře začátek nudit, ztratim jeho pozornost a článek nedočte.
4. Ověřuj, ověřuj, ověřuj. V cestopisu by se neměly vyskytovat faktické chyby. Zvlášť techničtěji založení čtenáři jsou na faktické chyby hákliví a s chybou značně klesá reputace autora značně klesá.
5. V žádném případě nedávej výpověď z práce, protože pak sice budeš chodit o holi, ale ne turistické, nýbrž žebrácké.
Eva Návorková Vejvodová



Akademie ČTK 18. 6. 2019
Pěkné dobré ráno, milí přátelé.Děkuji ještě jednou za prima den. Celý seminář považuji za přínosný pro moji práci, ale i pro mne osobně. Zopakoval jsem si a oživil mnohé, co jsem kdysi věděl a už zapomněl. Naučil jsem se lépe a pozorněji poslouchat čtené texty, pamatovat si a reprodukovat jejich obsah. Naučil jsem se, jak psát text, aby nebyl rozkošatělý a nudný. Vím, že se v psaní mám soustředit na „vyhmátnutí“ podstaty sdělení a vyhnout se balastu. Vím, že si musím uvědomit, pro koho píšu. Vím, že mám začít psaní textu něčím, co čtenáře upoutá, klidně prostředkem, nebo i koncem děje a pak se vrátit na začátek. Vím, že nemám nadužívat přídavná jména a příslovce. Vím, že nemám plést do děje příliš mnoho postav. A podle Aristotela vím, že každý text mám mít začátek, prostředek a konec. A moc se mi líbil úkol najít za textem paralelní děj, který se odehrával v rozhovoru servírky s číšníkem, to bylo skoro dobrodružné.
Také vím, že psaní je jako řízení auta a že skoro každý má v sobě ten „diamant“, jen ho nesmí obklopit hlušinou.
A co chci ještě vědět? Nejraději bych věděl ještě více (nejraději všechno), co je potřeba k napsání dobrého textu, tak si třeba ještě nějaký další seminář s paní Emingerovou najdu a mezitím si něco zkusím najít a přečíst. Asi začnu knihou o Arnoštu Lustigovi.
Srdečně zdraví a na jakékoli další setkání se těší
Bc. Mgr. Zdeněk Brož, Nemocnice Šumperk a.s.



Jarní páteční dlouhodobý kurz 2019






















Dámy a pánové,
všichni přítomní. Dnešní poslední hodinu našeho kurzu bych chtěl zakončit krátkým čtením, které bude delší, než si myslíte. Bude ale krátkým shrnutím celého dlouhodobého kurzu Psaní podle Lustiga.
Dádo, ty klidně seď, polož tu červenou tužku. Já vím, je to špatně. První věta musí čtenáře uchvátit, upoutat, aby to chtěl číst dál a dál jako detektivku. A nesmějí se opakovat slova jako v tomto případě krátké, krátkým. Takže znovu na začátek a pořádně:
Stala se tu vražda. Tu mladou holku z prvního patra znásilnili jí a pak ji zabili.
Tak tenhle začátek asi upoutá víc než původní, ale zase to vůbec nesouvisí s tím, co vám chci říct.
Tak znovu, poslední pokus:
Začnu od Bořka. Když někdo čte svůj úkol, tak Bořek drží tužku a dělá si poznámky.
„Je to dobrý, ale opakuje se ti tam pětkrát když a třikrát protože. Kdybys to zkrátil nebo vyměnil…“ Bořek je přesný analytik a přirovnal bych ho k filipínským šamanům, léčitelům, kteří ti vyndají holou rukou bez skalpelu zevnitř z těla nemocný kousek střeva nebo nějakou zašmodrchanou část, která ti vadí a otravuje život. Ruce má sice trochu od krve, ale pacient je vyléčený a bez bolesti. Bořek je z nás nejzkušenější, a tak si může dovolit tyto krvavé, ale bezbolestné operace.
Asja. Dáma, která píše jemně, křehce a přesně vykreslí situaci tak, že si dokonale představuji atmosféru a místo, které popisuje. Asja má nade všechno ráda svou vnučku. Všechno pro ni dělá a hlavně pro ní píše. Stesk, touha a láska k její nejdražší holčičce se plně odráží v jejích příbězích. Její texty by mě opravdu rozplakaly, ale její zákusky - ty ne, ty se na mě smějí.
A tak s chutí do dalšího.

Michal je strašně hodnej kluk. Narodil se pár kilometrů od ostravské Stodolní ulice, ale mluví a píše tak, že mu všichni rozumíme. Kdyby začal používat slova, která se běžně používají v jeho rodném kraji, mnozí by se asi červenali a určitě bychom některým obratům ani nerozuměli. Vždy čte svoje texty z monitoru - chtělo by to nějakou tiskárnu, protože je lepší hledat chyby na papíře. Text vytiskneš, přečteš, přeškrtneš, přepíšeš a na konec zmuchláš. Je to jednoduchý. A začneš znovu. Napíšeš, vytiskneš, přeškrtneš a konečně se ti to líbí. Pak ale nastoupí Bořek a všechno je jinak. Napíšeš, vytiskneš, přeškrtneš a pořád dokola.
Katka je milá, sympatická, hezká a nejmladší v naší partě. Kdysi dávno, když jsem lovil v neznámých vodách svoje první lásky, měli jsme holky rozdělené na hezké a ošklivé. Nevím, čím to je, ale dneska jsou všechny holky jenom hezké a některé jsou ještě krásnější. Katka má velice ráda pejsky. A její texty jsou heboučké jak narozené štěňátko. Ale ten její nastávající to bude mít asi těžké. Nejen, že bude muset být její nejvěrnější přítel, ale bude se také muset naučit aportovat, poslouchat a podávat pac. Jediné, co se snadno a rychle naučí, je dobře vrtět ocáskem, když bude spokojený. Ale to už určitě dávno umí jako každý spokojený pejsek.

Martina už ví, co život přináší. Dovede psát velice sugestivně. Její texty mají hloubku a cit. Asi je to její jogínskou disciplínou a harmonií v duši. Jde za svým cílem. Pokud jí zbude čas (má tři děti), dosáhne cíle. Jestli se už spolu nepotkáme, rozloučím se s ní slovy z písničky Jaroslava Ježka: Každý k moři dopluje, někdo dříve a někdo později…
A teď Jana. „Dobrý den. Jmenuji se Jana. A tohle mám povolený od Dany...“ a vyndavá z tašky nějakou trubičku a dává si ji do pusy. Nadechuje se. Povídám: „Astma. To je nepříjemný. Chápu. A jak často to musíte..?“
„Ale ne, to je moje droga, bez toho nefunguju.“ Objeví se oblak kouře a vyvstane Sirael, něžná éterická bytost...
Jsem úplnej blbec, neznalec, negramota, nekuřák, ale chápavej. Tak jsem se seznámil s Janou.
„Tak si všichni stoupneme a nadechujeme do břicha. Uuuuuuuusss a výdech Hououououo. A teď ten vzduch po nádechu vyštěkneme nahlas: „Tččččččč Tčččččč Tčččč.“ Ostýchavě se nenápadně rozhlížím po ostatních. Všichni se dívají kolem a všichni decentně vzdychají, vyrážejí zvuky, nafukují břicha. „Víc nahlas, lebka vám musí rezonovat.“
Když někdo čte svoji povídku a čte mdle, Jana řekne: „Čtete to nevýrazně. Když čtu, že jí miluju, tak to musí být takhle... A teď to přeženu: Já tě tak strašně MMIILLUUJU. Musí to každý vědět. Tak to zkuste znovu.“ Zabafe z kouzelný trubičky a poslouchá, jestli je to milování fakt opravdový.
Poslední zbývá Jirka. Navzdory svému věku a jeho častým absencím si ho přesto ještě pamatuji. Vím přesně, jak vypadá. Tenťák, dobrodruh, cestovatel a kliďas. Jeho příhody, setkání s různými lidmi, životní zkušenosti a s čím se asi musel na svých cestách poprat by stačilo dát do kouzelného mlýnku, zatočit a vypadávaly by povídky jedna za druhou. Ale on nechce, raději se pořeže, aby nemusel psát. Nikdo to za tebe, Jirko, neudělá. PIŠ, PIŠ, PIŠ!!! Píšeš skvěle!!!
Říkal jsem, že poslední je Jirka, ale to jsem se spletl a vy všichni jste se také spletli, protože jste čekali, že už bude konečně konec. Ale to né, hošánkové, ještě to musíte chvilku vydržet a poslouchat. Chybí mi v mém troufalém hodnocení naše lektorka Dana, Dáda, Danuška. 

















V pátek dostanu domácí cvičení. Ještě ve vlaku se na to podívám a promýšlím co a jak. Doma píšu, kombinuji, zkouším, zda by to mohlo být jinak a konečně mi svitne. Začínám na ostro. Znovu píšu, škrtám, tisknu a nakonec to předělám úplně jinak. Lepší. A když už to dělám po třetí nebo po čtvrtý a pokaždé je to lepší a lepší, takže z toho vyplývá, že to mám jasně nejlepší. Potom ale nastane veřejné čtení zakončené potleskem a tím moje sláva končí. Nastupuje Dana:
„Tak co tomu říkáte? Kdo nám to zopakuje? Třeba Katka.“
Po zopakování Dana pokračuje dál.
„Musí tam být ten začátek? Že jede ve vlaku to už víme. Kdyby si začátek udělal tam, jak on říká: Stůj nebo tě kopnu do… Myslím, že by to mělo větší spád. A vezme červenou propisku a můj těžce vydolovaný úkol klidně a bez skrupulí proškrtá. Papír rázem vypadá jako muleta toreadora.
„No, vidíš, je to dobrý. To jsou jenom takový kosmetický úpravy. Když ten začátek zkrátíš, vynecháš uprostřed, jak tam popisuješ, celkem zbytečně, tu krajinu a ten konec taky zkrátíš o jeden odstavec, tak by to mohlo být...“ A tak dál a dál nás tepe a tepe.
Pokud jí uvěříme a necháme se tepat, dokud to ještě jde, a do nekonečna budeme trpělivě poslouchat co děláme špatně, je možné, že z textu za nějaký čas vyskočí červená barva a na křídlech vlaštovky z bílého papíru objevíme nový, jiný a krásnější svět. 
Zdeněk Hart



Pět věcí, které pro mě byly přínosem na víkendovém kurzu 14.-15. září 2019:
Setkání s Danou - obohacující, inspirující, motivující, lidské, mnohorozměrné. Člověk s krásnou duší a podobné krevní skupiny. Takové mám prostě rád. Měl jsem nějaká očekávání, jelikož ke mě pronikly od mojí manželky ( účastnice předcházejícíh kurzů ) jakési informace. Očekávání byla mile přeplněna.
Setkání s rozmanitým spektrem skupiny účastníků. Krásný mix jehož názorová rozmanitost je výborným učebním materiálem a dává podněty k úplně jiným úhlům pohledu na jednu a tu samou věc. Diskuse to ukázaly. Jinakost se tady opravdu cení, stejné se nemůže dostatečně dobře/rychle/efektivně vyvíjet.
Vzal jsem na milost bajky! Jak jsem je podceňoval a úplně jsem otočil. Jsou krásnou výzvou, jak na malém prostoru naskicovat přesně jen tolik, aby čtenář pochopil. S luxusním bonusem možného vysvětlení v “Poučení” na konci. DEspekt jsem přetavil v REspekt. Omlouvám se jim, nikdy jsem žádnou nenapsal. Až dneska mě jedna v noci vzbudila…
Přesvědčení, že moje psaní si a hraní si má smysl i v širším měřítku, nejen do šuplete ( vlastně do adresáře v MACu ). Už dávno nejezdím na pochvaly jako na benzín. Ale upřímně mi udělalo radost, pokud nějaký můj text jakkoliv zaujal ty, kteří jsou na cestě psaní daleko přede mnou.
Vnesení pravidel do tohoto řemesla. Ano, ano, lze je porušovat. Avšak porušovat lze jen to, co pravidla má. A to je třeba vědět, jako v každém jiném řemesle.
Díky Dano, díky Kláro. Moc rád si s vámi zase někdy někde zapíšu!
Libor Frank

Ahoj Dano!
Víkend byl báječný, můj dárek pro manžela přeplnil všechna očekávání. Děkuju moc a těšíme se na jakékoli kdykoli příště.
Jana Franková



Účastníci autorského čtení  v Brně 25. května  2019


















Ahoj Dano a Věrko,
moc děkuji za zorganizování autorského čtení v brněnském divadle Za hradbami. Bylo to, vzrušující, nové, zajímavé, napínavé, směs těšení se a nervozity. Má rozjitřená mysl a třesoucí se tělo se dostává pomalu do normálnějšího rozpoložení:))) Posílám práce z návazného víkendového kurzu.
Přeji krásné dny a těším se na příští setkání. Ta setkání jsou jako kapka rosy stékající po lístku trávy k vyprahlé půdě, dychtivě vyčkávající životodárný zdroj.
Jana Bednářová




Autorské čtení 25. května 2019 v Brně


















Ahoj Dano a Věrko,
ještě jednou díky za krásný večer v brněnském divadle Za hradbami. Program autorského čtení byl moc pěkně sestavený. Pokud vím, diváci byli moc spokojení. Mě se to líbilo nesmírně, mých 15 minut slávy :-) Těším se na příště!
Zdena Součková



Alan Pajer
Lustig byl démon. Sympatickej borec, který tvrdil, že psát se člověk nemůže naučit, ale učit se to musí.
Jestli chcete řadu pravidel a psát podle nich, tak jste z literárního hlediska mrtvej. Jestli chcete psát bez znalosti pravidel, tak jste mrtvej taky. Protože literatura je umění. A stejně jako každé jiné umění, i literatura se dělá, v tomto případě tedy píše, srdcem.
Musíte do psaní dát svoji duši, psát citem, intuicí nebo pravou hemisférou, podle toho čeho Vám bylo dopřáno. Ale jakmile napíšete musíte zapojit rozum, logiku nebo pravou hemisféru a upravit to. A to na základě právě těch pravidel, na které během psaní, míněno tvorby, máte zapomenout. Snadné, že?
S literaturou se to má jako s moderním uměním. Každé dítě umí udělat barevné fleky a větší dítě zvládne i abstraktní obrazce, ale ne každé fleky nebo obrazce jsou umění.
Umění má totiž dar promlouvat k lidem. Ale nejprve musíte mít co říct, a pak musíte vědět jak to říct. Umělec, v našem případě spisovatel, musí znát základní pravidla, aby se mohl rozhodnout, zda je chce dodržet nebo v konkrétním případě porušit.
O flintě na zdi už nám Dana několikrát říkala. Třeba Shakespeare nebo Homér si mohli dovolit z ní nevystřelit a přesto je i po staletích čteme. Umíme jim to totiž odpustit nebo se dokonce domýšlíme, že to byl umělecký záměr. Ale běda, když se o totéž pokusí student literatury… Je to stejné, jako s tou věží. Postavit rovnou věž umí každý blbec. Ale jen umělec umí postavit šikmou věž. Tedy pokud vydrží stát dost dlouho, jako se to podařilo tomu démonovi v Pise.
Petr Voplatek



Kurz psaní cestopisů s National Geographic 4.-5. května 2019 























Co jsme se naučili na Kurzu cestopisů s National Geographic:
1. Důležitost/údernost titulku povídky – dobrý titulek, dobrý začátek;
2. Musíme vědět, proč povídku chceme psát;
3. Akce, popis, dialog, akce, popis, dialog...
4. Pověsit pušku a pak z ní vystřelit;
5. Začátek, prostředek, konec;
6. Nepoužívat věty, které znějí jako klišé;
7. Nepoužívat opakovaně slovo „který“ i jiná zájmena;
8. Používat „básnická“ slova a obraty pouze výjimečně;
9. Nevypustit moc zajíců najednou;
10. Psaní nesmí být nuda;
11. Řekl jsem mu, aby odešel.    Nebo:   „Odejdi!“
12. Představení charakteru akcí;
13. Popis – zkusit to očima diváka;
14. Základ zprávy: Kdo, co, kdy, kde a proč;
15. Když to prospěje textu, je možno všechna výše uvedená pravidla porušit.
Jan Otto Pípla


























Ahoj Dano, ještě jednou moc děkuji za další báječný kurz. Hodně nového jsme se naučila a ta atmosféra, kterou vytváříš, je prostě báječná. A je úplně jedno, jestli je to na Dobešce nebo v cyklo-klubovně.
Pavlína Šaurová



Od včerejšího dne musím stále myslet na Váš zajímavý kurz. Moc se mi líbil, těším se na další pokračování. Hned večer jsem se pustila do čtení Živel Lustig, je to úžasná kniha, krásně se to čte. Měla jste velké štěstí, že jste ho mohla poznat osobně a spřátelit se s ním. Z knihy vyzařuje nádherné a upřímné přátelství. A vy to píšete přesně tak, jak jste nám radila. Jsem moc ráda, že jsem se na Váš kurz přihlásila a mohla Vás osobně poznat. Jste opravdu zajímavá žena a velká osobnost. Chovala jste se k nám tak přátelsky a dokázala jste nám krásně ukázat na naše chyby. Nikdo se přitom necítil trapně. Cením si také, že jste pro nás vždy nalezla slova chvály a povzbuzení. To nás povzbudilo do další práce. Slyšet to od takové spisovatelky je čest. Z Vašeho kurzu jsem si odnesla krásný zážitek a chuť psát. Asi to nepůjde rychle, ale jak jste říkala, pasní je práce .Moc se mi líbilo, přirovnání ke zkoušce na řidičák. Řídit jsem se naučila a baví mi to. Děkuji za krásný zážitek a těším se na další setkání s Vámi a psaním.
Milada Kašparová



Ahoj Dano,
právě jsem dočetla tvoji knihu Živel Lustig a zamáčkla poslední slzu. Je tam skvělý návod jak napsat povídku, ale taky jak lidem přiblížit literaturu. Kdyby se takhle učilo na školách... Díky škole jsem nikdy od Arnošta Lustiga nic nečetla. Ani  od Hemingwaye. Taková škoda. Už mám seznam, co prostě musím přečíst. Ty jo, dokonce mě zajímá Poetika od Aristotela, ač ji vůbec nerozumím, 😀 ale musím do ní alespoň nakouknout. No a samozřejmě ty tvoje věci jsou taky báječný... Těším se na příští kurz!
Táňa Vávrová



Knížka Živel Lustig je opravdu skvělá. Přečetl jsem ji na přelomu roku během pár dní a udělal si do ní spoustu poznámek a zdůraznění. Po pravdě řečeno jsem vůbec nečekal, jaké poklady se v ní skrývají a kolik mouder a vynikajících doporučení se tam dočtu. Jsem vůl, že jsem si ji nepřečetl už před nástupem do kurzu, případně hned po jeho začátku.
A jsem asi úplně natvrdlej, protože po celou tu dobu jsme nepochopil (přes všechny indicie), že ta knížka skrývá tolik informací a mouder týkajících se přímo psaní knih.
Myslel jsem si, že je především o Arnoštovi Lustigovi a jeho veselých vzpomínkách na něj a že si ji přečtu až časem. Přitom je to mimo jiné také učebnice jak psát a filosofická příručka pro začínající i pokročilé spisovatele…Podle mě je ta knížka dokonale poskládaná a prolíná se v ní několik žánrů a smyslů, z nichž každý sám o sobě by byl dostatečným důvodem proto, aby ta kniha vznikla a mělo smysl ji číst.
Takže děkuji za inspiraci a skláním se před tím nápadem i schopností napsat a poskládat ji právě takhle!
PS. Dano, když uznáš za vhodné, můžeš klidně to, co jsem Ti o knížce napsal, kdykoli citovat, protože pokud to někomu pomůže pochopit lépe a dříve než mně, co se v ní skrývá, bude to jedině dobře…

Bořivoj Beránek


Divadlo Dobeška 16. března 2019
Děkuji za pozvání na Dobešku na autorské čtení a křest.
Akce byla bohatá na podněty ze všech stran.
Povedla se.
Studenti byli nadšení.
Dramaturgie se Ti, Dano, velmi podařila.
Lidi by se od Tebe mohli a měli učit nejen tvůrčí psaní.
Vaše děti jsou moc sympatické.
Budu těšit na naše další setkání.
Eva Lustigová



Naučil jsem se, že je důležité začít text řízně - místo zdlouhavého popisu radši větu, co čtenáře zaujme.
Aby měl text spád, je dobré vyvarovat se až na nutné minimum popisů.
Přímá řeč vypoví o postavě víc než celostránkový popis.
Člověk by si neměl kritiku brát osobně, jinak se nikdy nepoučí ze svých chyb.
Člověk by měl kombinovat různé tóny, protože když je všechno jen veselé/smutné/strašidelné, tak se to čtenáři přejí. Je třeba být chvíli v tichosti, aby se ocenilo, jak hlasitá je technopárty a naopak.
S vulgaritami by se mělo šetřit, aby měly váhu, když se použijí.
S kurzem jsem byl moc spokojený. Byl to můj první předmět se psaním, kde jsem se nemusel cenzurovat. Což je úleva. Mám pocit, že jsem se tu naučil o psaní víc než za celý gympl, kdy jsem měl češtinu čtyřikrát týdně.
Jan Macků, Fakulta designu a umění v Plzni, letní semestr 2019




Králický Sněžník 26.-28. dubna 2019



















Rád jsem se zúčastnil 4. ročníku dubnového kurzu pod Králickým Sněžníkem. Už jsem, myslím, ódu na kurzy psal i dřív, ale musím znovu, protože dobrých a pochvalných slov není nikdy dost. Moc se tam líbilo. Atmosféra, místo i lidé. Něco jsem se opět naučil a cítil jsem se poctěn zařazením mezi premianty kurzu. Bylo mi mezi nimi dobře a vedení Yankeena bylo nesmírně přátelské a povzbuzující. Cestu domů jsem si užil v autě s lektorem Petrem Holubem, dalším báječným chlapíkem. Největší dík však patří Danušce, že s námi má tu trpělivost, ale cítím, že i jí to moc baví a je takovým Stamichmanem a Sluncem (Sluníčko by bylo malé a ten rozměr by nevystihl význam) tohoto literárního kvasu.
Honza Smrčka



Dobeška 1.2.2019 páteční dlouhodobý kurz

Odjakživa jsem byla knihomol a lákala mě i druhá strana - umět psát dobré texty. Tak jsem nedávno začala chodit na kurz Dany Emingerové, která učí podle Lustiga. Po první lekci jsem odešla s frustrací, že na tvůrčí psaní nemám. Na kusy byla rozbita moje iluze holky jedničkářky, že umím psát dobré slohy. 

Dozvěděla jsem se, že dobrý text nenapíšu napoprvé, že se vyloupne až po napínavém přemýšlení, napsání a mnoha hodin opětovného kritického přečtení. Ale už jen ten nutkavý pocit, který mě nenechá v klidu, kdy se rodí příběh. Pak ho osvobodím přes ťukání do kláves, a pak ho začnu obrušovat jako barevné kamínky slov do mozaiky. Celkový obraz se rodí sám, bezúsilně. A nese v sobě i zvuk, protože slova jsou hudba. Takže spisovatel je i hudebník. Dobrý text musí být zároveň i dobrou melodií, kdy se střídají ve správném poměru tvrdé a měkké tóny.
Po počáteční skepsi jsem zjistila, že i když je psaní dřina, kdy si vysedíte u něj zadek, vykoukáte oči, tak to může být i čistá meditace. Ta radost z promýšlení detailů, z lezení do hlav různým osobám, z odvíjení příběhu jako vícebarevného klubka mnoha možností děje. Pro mě je to meditace proto, že se mohu stát různými osobami a zapomenu na svůj vlastní život. Odpoutám se od sebe.
Příběh se na obrazovce začne vyprávět sám a moje práce je jemné ho polapit jako motýla a nechat ho žít a dělat radost ostatním. Dát mu jenom vyváženou strukturu jednotlivých částí, osvěžit ho dialogem, zajistit dynamiku skrze postavy v akci a zvážit, zda je příběh uvěřitelný. Objevuji krásu motýlů, raduji se, jak umí létat...
Alexandra Safi Narwa



Dobeška 26.-27. ledna 2019




















Ahoj Dano,
děkuji za prima podnětný víkend. Před začátkem se ve mně mísila zvědavost s mírným strachem, co mě bude čekat. Ten se rozplynul, když jsi mi napsala, že „jsi strašná úča a koušeš“, hned jsem se začala těšit ještě víc:-).
Celý víkend má očekávání nejen naplnil, ale o dost předčil. Nevím, do jaké míry to bylo dáno složením naší skupiny, ale poskytování zpětné vazby sobě navzájem mi přišlo opravdu „na úrovni“ a velice podnětné.
Ačkoli to bylo svým způsobem náročné, protože jsem chtěla být plně přítomna nejen fyzicky, ale i duchem, vlilo mi to energii do dalších tvůrčích počinů. Ještě včera jsem tedy přepracovala „Nejzajímavější zážitek mého života“ dle sdělených zpětných vazeb. Když jsem to po sobě četla – samozřejmě nahlas – byla jsem opravdu o dost spokojenější než s původním dílem...
Děkuji ještě jednou a těším se v květnu na pokračování - právě jsem se přihlásila:-).
Anna Vocelová



Staří Řekové obdivovali symetrii. Co bylo symetrické považovali za krásné. Podobně i v psaní potřebujeme mít strukturu. Je to koncept, který nás v psaní vede a pomáhá nám budovat náš příběh. Podle Aristotela musíme mít vždy začátek, prostředek a konec. Aristoteles jednotlivé části vysvětluje takto: počátek nemusí být po něčem, ale přirozeně po něm něco následuje nebo se něco děje. Konec na něco přirozeně navazuje, ale po něm nic jiného není. A konečně střed sám je po něčem jiném, po čemž následuje jiné.
Ať to zní jakkoliv, Aristoteles se nám snaží říci, že psaní je řemeslo, které má svoje pravidla. Je to, jako když maminka vaří polévku, nebo švadlena šije sukni. My jsme architekti povídky, a proto musíme znát pravidla psaní.
Když tedy napíšeme povídku, kde je 90 % úvod, 2 % středu a 8 % závěru, bude to povídka rozvleklá a popisná o tom, „jak jsme tam jeli“.
Kromě těchto tří rozměrů existuje ještě čtvrtý, tzv. morální ponaučení. Aristoteles tomu říká harmonie, kde začátek, prostředek a konec znamená uvedení do děje, zápletku a rozuzlení.
S podobným dělením struktury pracuje také Hemingway, který má teď, včera a zítra. Teď je akce, včera motiv, zítra následek akce. Čtvrtá dimenze je čas, ve kterém se snažíme postihnout okamžik změny. Jak to udělat Hemingway dále nevysvětluje, dle Lustiga se však jedná o intuici.
Nicméně čtvrtá dimenze je velice důležitá, protože dává příběhu duši. Dle Aristotela je to vědomí, proč jsme příběh psali. Na začátku to může být ještě v mlze, na konci ale musí být důvod jasný. Proto se píší bajky – čtvrtá neviditelná dimenze morálního ponaučení má viditelnou pouze bajka.
Na závěr je dobré zopakovat, že pravidla se mají porušovat, když to funguje. Typickým příkladem je anekdota, která funguje na tom, že má překvapivý konec. Má moment překvapení, protože končí jinak, než jsme očekávali.
Aleš Vlček



Akademie ČTK 4. září 2018




















Ještě jednou moc děkuju za víkend. Byl jak z jinýho světa. Určitě budu sledovat stránky a kurzy. A když pro tuhle naší skupinu uděláš pokračování, tak se 100% rád zúčastním. Taky potvrzuji, že chci tu tvou učebnici a Art of Fiction od Gardnera. A jinak jsem prostě nastartovanej, a dokud mě nesemele práce a životní povinnosti, tak si budu psát a hlavně číst. :-)
Matyáš Staněk



Dobeška, páteční dlouhodobý kurz podzim 2018
Chtěla jsem moc poděkovat za zážitek, který jsem si odnesla z Tvého kurzu. Vůbec jsem nevěděla, co od toho čekat, tudíž jsem ani nic neočekávala. Ovšem to, čeho se mi dostalo! Odjížděla jsem v neděli z Dobešky s krásným pocitem uvnitř sebe, naplněna setkáním s příjemnými lidmi, které spojuje krásné řemeslo (teď už vím, jak "psaní" nazvat:-)).
Šarlota Šetinová



Poslední půlrok ve mně bude ještě dlouho rezonovat. Díky za to chvění!
Přeji i tobě krásné dny. A zdraví a štěstí! Zdraví proto, aby si tu dlouho byla a dělala nám radost, a štěstí proto, aby život dělal radost tobě!
Jarka Kainová



Sestry Emingerovy při křtu Kravaťáků v roce 2012
























Děvčata Emingerova, kde se ve vás bere tolik talentu!? Existuje některá Múza, která vás nepolíbila?
Danko, děkuji za krásný večer. Odnáším si nezapomenutelný zážitek. :-) 
Srdečně Tě zdraví Týna Schillerová


Milá Dano!
Dnes jsem dočetla tvoji knihu Živel Lustig. Už je to opravdu hodně dlouho, kdy jsem si u nějaké knížky tak poplakala a zároveň se i zasmála. Možná to bude znít jako fráze, ale hluboce mě to zasáhlo a obohatilo, nejen po stránce "spisovatelské", :-) ale i lidské.
Takže díky za krásné i poučné čtení, určitě se poohlédnu i po dalších tvých knihách!


Přijmi mé velké poděkování a obdiv a také omluvu.
Věřila bys, že jsem až do soboty netušil jak vypadal pan Lustig? Musím se Ti totiž přiznat, že ráno před prvním dnem jsem měl velké nutkání na kurz nechodit.
,Proboha co mne ta bába bude učit? Mne, takového tupouna.” říkal jsem si. ,,Snad mne dokonce nebude nutit ke slovnímu exhibicionismu před ostatními? Proboha vždyť neumím mluvit! Mám vrozenou koktavost a jsem autista! To bude katastrofální přehlídka trapnosti a marnosti zároveň” Nenápadně jsem ráno v kuchyni utrousil, že se dnes necítím zcela ve své kůži.
,,Jenom padej a socializuj se. Ber to jako dobrodružství!” odvětila manželka, která tušila co se ve mně děje. A tak jsem to hodil za hlavu a připraven na nejhorší vyrazil sem vstříc tomu ,,dobrodružství”.
 Byl jsem zcela v šoku, když jsem na místě zjistil, že Dana Emingerová je příjemná a půvabná dáma v nejlepších letech a stará bába Emingerová na obrázku mého dárkového certifikátu je Arnošt Lustig. Přeji Ti krásný večer pěkné ráno, celý krásný týden a vůbec hodně radosti do života. A taky trochu té srandy. Bez ní by to byla fakt nuda.
František  Prokop





Brno 12.-13. ledna 2019


















Chtěla bych vám moc poděkovat za možnost se zúčastnit kurzu tvůrčího psaní v Brně. Hodně mi pomohl a získala jsem spoustu zkušeností. Ze začátku jsem měla strach, jestli mi to psaní vůbec půjde. První den jsem se cítila nesvá kvůli své trémě, protože jsem byla nejmladší a nikoho neznala.
Druhý den už jsem se cítila mnohem líp. Poučila jsem se ze včerejšího kurzu a napsala úkol tak, jak jsem dovedla. Sice nebyl zrovna bez chyby, ale i přesto jsem ráda, že se vám moje práce líbily.
Naučila jsem se toho dost, jako např. vymyslet zajímavý úvod tak, aby zaujal i nečtenáře, zkrátit zbytečně dlouhé věty nebo některé věty i vyškrtat.
Ze všeho nejvíc jsem ale vděčná za to, že mi to vrátilo naději pokračovat v psaní svého příběhu.
Kateřina Rozmarýnová, 14 let



Děkuji za tuhle celou zkušenost, rozhodně mě tento kurz inspiroval k psaní vlastních komiksů a příběhů.
Každý se může naučit dobře psát.
Je důležité znát zásady a pravidla, byť jen proto aby jsme je mohli naschvál porušit.
Každý má psát to co zná, je to ale postavené na tom co jsme přečetli od jiných autorů a jaké příběhy jsme slyšeli a až poté na naší osobní zkušenosti.
Vždy je lepší ukázat to co chceme dát čtenáři, než tomu jen připsat popisná příslovce.
Psaní má určité základní kameny, bez nich se sotva obejdeme.
Znalost gramatiky je nutná, nespisovnost a nářečí má taky pravidla.
Text musí být strukturně vyvážený aby čtenář neztratil pozornost a zájem.
Vše co chceme aby divák věděl musíme buď napsat nebo dostatečně silně naznačit, stát nad čtenářem s hotovou knihou a vysvětlovat není možné.
Karolína Vilímovská, Fakulta designu a umění v Plzni, letní semestr 2019


Brno 25.-26. května 2019


























Co jsem se naučila na kurzu v Brně:
Každý člověk vnímá danou věc (situaci/příběh/člověka) svým pohledem, který je naprosto jedinečný.
Prožitek je pouze inspirací, autor vytváří dílo, které je pravdivější než pravda.
Nemusím říct všechno.
Můžu skočit rovnou do děje, můžu vynechávat, přidávat.
Můžu cokoliv!😊
Popis prostředí je kulisou pro příběh, který do něj vkládám.
Díky cvičení se v metaforách můžu vnímat svět plněji, všemi svými smysly.
Eva Hrubanová



Účastníci autorského čtení v Brně 25. května  2019

























Milá paní Danuško,
děkuji za pozvání na Váš příjemný večer čtení povídek v divadle Za hradbami a za knihu Doba obalová, kterou jste mi věnovala. Na oplátku posílám své CD Friends Constantly a přeji příjemný poslech.
Milan Kašuba




Účastníci autorského čtení  v Brně 25. května  2019
Milá Dani, děkuji za krásný čas, který jsem s vámi mohla strávit.
Byl to velmi příjemný víkend. Některá díla jsem už poslala, ta rozpracovaná dodělám a pošlu později.
Na domácí úkol se už těším a doufám, že mě moje děti nechají aspoň trochu tvořit.
Na příště se moc těší
Zuzka Fajmonová



Ahoj Dano,
paní redaktorka mi teď napsala , že jsem jí poslala skvělé podklady - reálné a poučné. A je připravena článek na mé téma vydat. Na poradě ráno chce hned řešit, jakou formou. Tak to jsi mi dala Ty! Odvahu vše napsat, jak to cítím... Mám radost! Díky!
JS



















Za sebe musím říct, že mi kurz psaní přišel moc zajímavý a užitečný jak osobně, tak pracovně. Jelikož mě vždycky bavilo psát a chtěla jsem se v tom nějak rozvíjet, vidím to jako velkou příležitost, jak si tohle přání splnit. Současně si myslím, že mi to může hodně pomoct při psaní reportů a přípravě prezentací, protože v těch je přece zásadní doručit zjištění takovým způsobem, které bude pro klienta srozumitelné, přínosné a zapamatovatelné.
Velmi se mi líbilo, že kurz nebyl zaměřený čistě na naši práci, ale spíše na to, jak vystihnout příběhy a myšlenky, které chceme sdělit, ale často nevíme jak, protože nemáme osvojené ty správné nástroje nebo se neumíme dostatečně vžít do role čtenáře. Myslím si, že tahle „nezafokusovanost“ na naši práci může být paradoxně výhodou, protože zatímco se budeme rozvíjet v psaní, tedy dovednosti, kterou pro naši práci nutně potřebujeme, nebudeme se současně cítit zavalení tím stejným typem psaní a uvažováním nad ním, kterého už tak máme v práci hodně.
Kromě samotného psaní si myslím, že tento kurz může být i tak trochu „teambuildingový“, v tom smyslu, že se při něm víc poznáváme a společně se učíme. Jsem přesvědčená, že společné zážitky a silnější vazby vytvořené na základě nich, můžou být velký přínosem i pro každodenní spolupráci.
Za sebe se přimlouvám za pokračování kurzu a budu doufat, že to tak vidí i ostatní.
Katka Bálková



Příprava na autorské čtení v Brně s Věrou Zástěrovou Sasínkovou
Ahoj Dano!
Pročítám nahodile i opakovaně kapitoly Tvé knihy Živel Lustig.
Je to skvělé, inspirující.
A také díky za úpravy textu. Jsou logické. Když člověk píše, ne vždy jako autor pochopí a bere, že do hlavy mu nikdo nevidí a že čtenář jeho myšlenky nepřečte. Vidí jen to, co je na papíře. Moc si Tě vážím.
Jana Bednářová



Co jsem se naučila:
•Ujasnit si, co chci říci a neříkat nic víc 😊
•Krutě vynechávat vše, co nesouvisí s příběhem, všechny výplňová slova
•Nevkládat věty „bylo to krásné“ – pokud to čtenář nepochopí z textu, tak mu tímto pocit nezprostředkuji
•Z každé „zavěšené flinty“ se musí vystřelit
•Nejít v časovém sledu ale začít „perlou“
•Titulek je 80 % úspěchu, perex dalších 15…
Helena Procházková



Posílám jednu pěkně napsanou radu od Stehpehna Kinga z jeho knihy O psaní:
Když byla síťka bezpečně na místě, podal mi strejda Oren šroubovák a řekl mi, ať ho vrátím zpátky do skříňky a „zacvaknu ji“. Poslechl jsem ho, ale byl jsem z toho trochu vedle. Zeptal jsem se ho, proč se táhl s dědovou skříňkou kolem celého domu, když potřeboval jen jeden šroubovák. Ten přece mohl klidně přinést v kapse u kalhot.
„To jo, jenže Stevie,“ řekl mi, sehnul se a popadl držadla, „jak jsem mohl vědět, co všechno budu třeba muset udělat, až se sem dostanu, hm? Je nejlepší mít všechno nářadí pěkně po ruce. Protože když ho po ruce nemáš, možná narazíš na něco, co jsi nečekal, a to tě odradí od práce.“
Chci tím naznačit, že pokud máte psát, jak nejlíp umíte, vyplatí se vám vyrobit si svou vlastní skříňku na nářadí a pak naposilovat svaly na to, abyste ji mohli nosit s sebou. Až se potom ocitnete před nějakým obtížným úkolem, možná se nenecháte odradit, ale popadnete to správné nářadí a pustíte se do díla.
Michal Malinovský


Dobeška 2017




















Milá a vzácná Danuško. Uběhlo trošku více než 24 hodin od odchodu z Dobešky. Teď je pondělní večer a mně zůstává čas, myšlenky a radost. Měli jsme napsat pět věcí, které nám dal víkendový kurz. Jsem pocitový člověk a musím nechat chvíli vyšumět v sobě sílu i radost i překvapení i smích i pláč. Protože tohle všechno mi dal ten nádherný "Tvůj" víkendový kurz. V hlavě mám takového malého "krtka" úžasné slečny Michaely. Když je mi chladno, imaginárně přikládám do neexistujícího krbu Liborovy polínka-dřívka. V koupelně "omlouvám se svému tělu" a když je mi zima ... jdu se prostě ohřát k Dájimu a Renímu "egyptskému slunci". S úsměvem vzpomínám na Míšové italsko-rakousko-uherské pevnosti a jeho boží palcové boty mezi jednotlivými nohy spjatých stolů. Vylučují radost i smutek a taky reálné věci a před sebou mám úžasného cestovatele Yakeena, který jako Don Qichot bojuje se svými mongolskými vlnami a v mezičase hladí nejen psí úsměv. Hledám slova a učím se. Proto vím, že někdy méně je více. Takže... děkuji.
Hanlen Kavalová



Psaní cestopisů s National Geographic 4.-5. května 2019
Co jsem se naučila?1) Být konkrétní, zaměřit se na detaily.
2) Osekat nadbytečné.
3) Pozor na klišé.
4) Oživit text přímou řečí.
5) Dát pozor na to, aby čtenářovi neunikala souvislost a zároveň ho nic nerušilo.
6) Zaměřit se na jeden hlavní motiv, nesnažit se toho nacpat moc do jednoho.
Katka Hubertová



- Poučení, které je představeno na konci bajky, z ní musí jasně vyplývat.
- Pět způsobů psaní podle Aristotela jsou: charakter v akci, rozpoznání, vzpomínka, umělé řešení, popis.
- Z nich charakter v akci je obecně nejlepší, popis nejhorší.
- Myslet na to, že kontext, který mi může být jasný, nemusí čtenář znát (např. kvůli kulturním rozdílům).
- Pro uvěřitelnost příběhu je důležitá práce s detaily.
Lenka Košutová



Ahoj Dano!
Děkuji za dnešek, zase to byl skvělý den! Díky, že jsem tam s vámi mohla být!
Nejdůležitější je titulek a úvodní věta.
Míň je víc!
Diamant, který v sobě máte, a vy ho tam máte, musíte vybrousit!
Nehoňte moc zajíců najednou...
Někdy je dobrá i králíkárna!
Dostat čtenáře do svého snu.
Střídat rytmus, akce, krátké i dlouhé věty, přímou řeč.
Šárka Končalová



Braník 17. února 2019
Milá Dano, děkuji:
za nastavené zrcadlo, abychom se lépe viděli,
za bobříka mlčení, abychom lépe slyšeli
a jasnou a vlídnou řeč, abychom se naučili mluvit k věci.
Děkuji Tobě a všem účastníkům kurzu za výbornou atmosféru, ve které jsme se učili i pobavili.



Co jsem se naučila:
1/ Stavba psaného výtvoru. Měj na mysli: Co chceš sdělit a jak toho účelně a srozumitelně dosáhneš.
2/ Přitáhni čtenářovu pozornost a dbej, aby neochabla.
3/ Skládej dílo z literárních cihel.
4/ Musíš sledovat důvěryhodnost, uvěřitelnost sdělení.
5/ Střídej rytmus. Střídej nálady.
6/ Používej často přímou řeč, dialogy, živá sdělení.
7/ Nejpůsobivější je psaní s podtextem – přenáší emoce.
8/ Všechna pravidla lze porušit tehdy, když je příběh pro čtenáře uvěřitelný a zajímavý.
Přeji mnoho nadaných zájemců o psaní.
Hanka Havlíčková




Popis je jen kulisa, která nesmí přebít děj příběhu.
Sprostá slova a erotika jsou koření.
Nedávat nálepky, ale ukazovat věci a lidi tak, aby si vše čtenář onálepkoval sám.
Útočit na čtenářovy emoce.
Nadpis je důležitý - někdy může prozradit, o co v příběhu jde, jindy je lépe volit "tajemnou variantu" - záleží na charakteru textu.
Věra



Dialog postav by měl být realistický, tak jak by to postavy opravdu řekly.
Dialog pomáhá charakterizovat postavy skrze jejich vlastní slova a styl řeči.
Všechna pravidla psaní i jeho estetiky je možné porušit, pokud výsledek funguje.
Bajka má jako jediný útvar ponaučení, vypsané jako součást textu, téměř vždy.
Velmi krátký text je často těžší než-li dlouhý, protože v krátkém úseku musíme dobře zachytit celou naši myšlenku.
Karolína Vilímovská, Fakulta designu a umění v Plzni


Zdroj: Stephen King, O psaní

Referát: Jak pracovat s dílem během a po jeho dopsání?
Stephen King má zpravidla Dvě verze:
– Hrubá
– Druhá a pak vypulírování
Nicméně je to individuální – každý autor to má jinak
      * Vonnegut píše každou stránku tak dlouho, dokud není perfektní, což trvá – nicméně na konci už je hotovo
      * Tolstoj napsal hrubou verzi, pak ji přečetl třeba devadesátkrát, než šla do tisku
      * Hemingway vždy před začátkem psaní přečetl to, co do té doby napsal, a poté vyhodil vše co ho po třicátém přečtení nudilo
      * Arnošt Lustig říká, že autor musí být za své dílo zodpovědný, a vědět, že si za tím, co napsal, bude stát i za 10 let

- V zásadě jde o to přivést dílo k dokonalosti – zvážit nutnost každého slova, věty, její stavbu a sdělení – ale zároveň z druhé strany hlídat přílišnou strohost, nudu

Rady S. Kinga pro začátečníky
Metafora dveří
- Začátečníci by měli pracovat minimálně se dvěma verzemi:

1. Dveře pracovny jsou zavřené
§ píšu, jak nejrychleji to jde, přesouvám myšlenky z hlavy na papír
§ tolik si nehlídám formu
§ což někteří z nás používají, když píšou nejdříve do wordu, aby je nesvazovala velikost slajdů apod.
§ je dobré psát sám, bez zásahu někoho cizího – rozptylování od určitého směru, udržet sám sebe motivovaného

2. Odpočinek
§ Regenerace mozku a představivosti
§ Věnovat pár dní svým koníčkům – ale minimálně 6 týdnů nechat knihu odpočinout si

3. Čtení s nadhledem
§ Poté znovu celé dílo přečíst a dělat si u toho poznámky, upravujte překlepy, a hlavně pozor na nesrovnalosti
§ Nikdo to nemá napoprvé dokonalé a není dobré nechat tuto práci na redaktorech, respektive vedoucích projektu
§ Základem je odhalit největší logické nesrovnalosti, protiřečení si
· Nemůžeme na jednom slajdu tvrdit, že věc působí staromódně a jinde zase, že ji mají rádi mladí lidé – respektive můžeme, pokud to tak je, ale ne bez vysvětlení, protože to je překvapivé zjištění.
§ Odstraňování nadbytečných slov (přídavná jména, přivlastňovací zájmena apod)
§ Ale hlavně! Je třeba klást si otázky
· Je to ucelené? Drží to pohromadě? Plyne jako po másle?
· Říkám tomu klientovi to, co jsem chtěl? To, na čem jsme se dohodli na briefu? Neujel jsem někam?
· Mazat věci, které vedou čtenáře jiným směrem

4. Otevřené dveře
§ Správný čas ukázat knihu ostatním
§ Ten čtenář vždy odhalí něco, k čemu už je autor slepý
§ Např. Hitchcock, když natočil Psycho, manželka si všimla, že mrtvá žena polkla
§ Metafora – První čtenář je někdo, kdo vás upozorní na rozepnutý poklopec, než se vydáte mezi lidi
§ Pak také dalším lidem, kamarádům – riziko, že nebudou upřímní
§ Jejich subjektivní názory se mohou lišit, pokud kontroverze, nevadí, plichta
§ Pokud se ale na něčem shodují, je třeba to přehodnotit
§ Stejně tak pokud se byť jen jednomu z nich zdá, že se postava v určité chvíli chová zvláštně, nekonzistentně, stojí za to vrátit se a znovu přečíst – není však nutno na základě jednoho názoru měnit



Dobré ráno, nejdříve bych chtěla poděkovat za úžasný den tvůrčího psaní :-) a co mi dal? Už vím, jak na to (alespoň trochu) :-)
- základem je titulek - 80 %, věnuji mu více času než dříve
- úvod, stať a závěr je opravdu špatný model
- méně je někdy více
- musíme umět chápat očima čtenáře
- začít příběh od toho nejzajímavějšího není vůbec na škodu, ba naopak
- krátké věty jsou lepší než dlouhá souvětí
- ze zbraně zavěšené na jevišti se musí vystřelit
- příliš mnoho postav, informací, detailů, může zcela zkazit původně dobrý obsah
- čtenář se nesmí nudit!
Ještě bych si asi vzpomněla, ale méně je někdy více :-)
Ráda bych se toho naučila a dozvěděla víc :-) snad bude někdy ještě příležitost!
Ještě jednou děkujeme a krásné letní dny
Tereza Bulková



Braník, 16.-17. března 2019
Milá Dano,
moc děkuji za úžasný kurz, bavil mě. Byla jsem v sobotu ráno dost nervózní, jestli dokážu něco "na povel" vyplodit, nevěřila jsem si. Díky báječné uvolněné atmosféře a Tvému přístupu jsem to zvládla. A jak jsem pozorovala na ostatních, tak i oni.
Jednou z věcí, které jsem si odnesla, je to, že se člověk nemá dopředu podceňovat.
Také si budu pamatovat, že se mám po pár dnech k napsanému vrátit a nebát se škrtat (hlavně v úvodu). A že přímá řeč text rozsvítí.
A ještě jeden velikánský dík!
Alice Pohořelá



Stále ve mě proudí ten neutuchající pocit blaženosti z absolvování Vašeho kurzu. Byl pro mě naprosto zásadní. Za to ti z celého srdce ještě jednou děkuji. Také moc děkuji za knihu Živel Lustig, JE ÚŽASNÁ a nutí sestavit si seznam klasiků a začíst se do zmiňované literatury jakožto sebevzdělávací cestu kupředu. Je nějaký seznam "povinné četby", kterou bys doporučila? Aristotela bych dala leda s přeloženým výkladem :D
Kateřina Milfaitová



Ahoj Danuško,
moc Tě zdravím po čase ze Zlína.
Četla jsem s Tebou rozhovor ve víkendovém Deníku a jsem ráda, že konečně se někdo vyjádří k Me too - pěkně jsi to napsala, že by si také mohly ženy někdy sáhnout do svědomí.
Opravdu si myslím,že je to hodně o ženách, co chtějí své kariéře "obětovat" a neměly by to pak svádět na muže.
Jinak psaní jsem nevzdala, a věřím, že někdy dojedu. Posílám jednu povídku.
Měj se moc pěkně, stále sleduji, jak se Ti daří s kurzy a jaké máš pozitivní ohlasy.
Fandím Ti.
Na viděnou.
Irena Orságová



























Co jsem se naučila na sedmé lekci:
• U padouchna klást důraz na jeho motivaci, aby postava byla plastická • Srozumitelnost a vzbudit zaujetí • Pozor na jazyk, aby čtenář rozuměl, aby nemusel přemýšlet, ale nechal se unášet
Kateřina Nevolová



Co jsem si dnes odnesla z lekce tvůrčího psaní pro svou pro práci:
• Vykreslení postavy musí být plastické – toho docílíme empatií k dané postavě. Hodí se na popisování literárních hrdinů.
• Mým cílem má být uvést čtenáře do snu a nerušit jej tam. To si odnáším pro psaní reportu, který má vtáhnout a nerušit.
Katka Bálková



5 vět, co jsme si odnesli z kurzu psaní pro svou práci:
- Úhel pohledu při psaní použít zajímavým způsobem, aby text zaujal (pohled cílové skupiny) - např. padouch (empatie).
- Posunutí děje (vzpomínka, zásah shůry apod.) ano, ale aby příběh působil plynule a logicky
- Hezký vs. ošklivý text: emoce smutku a veselí se s tím mohou překrývat
- Odborné texty jsou často uzavřené ve své perspektivě
Martin Rabenseifner




Milá Dano,
děkuji za krásně prožitý večer.
S manželem a synem jsme odcházeli s velice příjemnými pocity.
Ty jsi ŽIVEL, o tom není pochyby!!!
Moc hezký hudební doprovod Tvé sestry Evy s dcerou Madlenkou - pastva pro uši!!!
Autorské čtení všech interpretů- pohlazení na duši!!!
Už teď se těšíme na příští setkání.
Kristýna Schillerová



Tři základní cihly příběhu - dialog, akce a popis - jsou to, co si odnáším ve svém batohu z dnešního dne.
Jsem moc ráda, že je naše skupina věkově velmi rozmanitá, neboť mi to nabízí pohledy jinýma očima, jak na motivy příběhů, tak na hodnocení. Takže si odnáším vděčnost.
A v neposlední řadě je to také obrovská inspirace. Konečně vím, jak přivést například literární postavu k životu.
Sára Vokuličová


Dobeška 26.-27.1.19
Naučila jsem se dílčí principy a konkrétní rady k psaní, co funguje a nefunguje. Výuka formou cvičení mysli, rozpohybování mozkových závitů.
Zpětná vazba.
Utužování poznatků, opakování podstatných principů (motiv, akce, následek).
Moc vhodné střídání dynamiky, tempa výuky - tedy prokládání 'velkých' a 'malých' úkolů teorií a předčítáním autorských prací.
Alexandra Petříková



Danuško, nazdar.
Především přijmi ještě jednou poděkování za Tvé vedení kurzu, za nádhernou atmosféru, kterou jsme všichni během těchto dvou dnů mohli vstřebávat a současně se poučit, jak „se naučit uspořádat své myšlenky tak, abychom si získali takový okruh čtenářů, kteří budou ochotni naše rádoby vypiplané texty si přečíst“.
Vše bylo moc zajímavé, krásně jsi nás vedla tím „spisovatelským“ úskalím. Mám hlavu jako škopek, večer usínám se spoustou myšlenek, co a jak napsat, vypsat, sesmolit etc.
DÍKY !!!!!!
Milada Trojanová

Sestry Emingerovy při křtu Doby obalové v roce 2017
























Těšila jsem se hlavně na Tvůj zpěv! :-)
Byl to skvělý večer a máš naprosto úžasnou rodinu.
Těším se, až začnu chodit na kurz s nejpokročilejšími.
Jupííí! Měla jsi vidět ten indiánský tanec radosti, jak jsem tu křepčila po obýváku! ❤️
Jitka Sova


Dobeška 16. března 2019


























Milá Dano,
sobotní čtení se nám moc líbilo. Vymyslela jsi bezvadný program, takže to nebylo vůbec zdlouhavé, celý večer měl spád a byl vtipný.
Také mě potěšilo, že jsem se zase setkala s několika lidmi z Tvých kurzů. Věrka mi říkala, že možná budou kurzy i v Brně, tak jsem se zaradovala, že bych se pro změnu mohla připojit tam. Od září budu bydlet blízko Třebíče v Jaroměřicích nad Rokytnou, kde jsme tam koupili domek. Tak mě napadlo, že bychom mohli udělat nějaký projekt v Třebíči - židovské město, návaznost na Arnošta.
Budu sledovat stránky a věřím, že se zase někdy potkáme.
Dano, přeji Ti úspěchy ve psaní a radost z Tvé báječné velké rodiny. Opravdu jste neuvěřitelně všestranní a moc fajn.
Lenka Štraubová



Co jsem se naučil:
Popis je kulisa, proto se to s ním nesmí přehánět.
Důležitý je rytmus textu.
Nositeli děje jsou slovesa.
Ukazovat děje v akci dává víc informací, než jen popisovat.
Nenechat se unést formou - někdy znesnadňuje pochopení obsahu.
Martin



Autorské čtení 16. března 2019
Večer autorského čtení.

Dobeška.
Divadlo Dobeška.
Lustig.
Ano, ten Arnošt Lustig. Spisovatel.
Jeho duch nplnil Dobešku příběhy ze života.
16. března 2019 byl v divadle již podruhé Večer autorského čtení.
Lektorka Dana Emingerová a její žáci zde četli své povídky, příběhy a bajky.
Večer byl proložen písněmi, příjemným povídáním s Evou Lustigovou, dcerou Arnošta Lustiga, a jejím manželem.
A nejlepší z žáků-spisovatelů zde pokřtili své knihy.
Na každého dýchl kouzelný svět fantazie.
Ani se nechtělo věřit, že jsme se rozloučili laskavou Písní o životě.
Jarka Kainová



Ahoj všem!
Stále ještě vstřebávám ten krásný sobotní večer.
Děkuji, že jsem mohla být součástkou v soukolí!
Nataša Richterová



























Ahoj z Dobešky,
bylo to hustý.
Díky všem a těším se pokračování týhle jízdy.
Míra



Akademie ČTK 18. 6. 2019

Neumím psát a nemám zajímavé zážitky. Výborně. Dnes jsem psala více než čtyři hodiny článek kratší, než bude toto cvičení. Vrátili mi ho.
Nemám ráda, když někdo čte mé texty. Nemám ráda, když někdo hodnotí moji práci. Nemám ráda skupinové aktivity.
Dobrá výchozí pozice, opravdu.
Zkusím na to jít opačným směrem.
Může být kurz psaní zajímavý zážitek? Nebo dokonce opravdu zajímavý zážitek?
 Jak jsem se přiznala už na začátku, tak nejsem úplně typ, který by byl z podobných aktivit nadšený. Kvůli sklonům k silné sebekritice dokážu i sebevětší úspěch bagatelizovat (za normální bych považovala i výstup na K2 nebo získání Nobelovy ceny), takže si zhruba dovedete představit, jak ráda vystavím na odiv mé velmi nedokonalé psaní.
Těžší než výstup na K2 mi momentálně připadá jít si zítra sednout mezi určitě už dokonalé spisovatele. Zároveň se ale chci naučit psát.
A co teď s tím?
Chytré knihy vydávané v posledních letech pod trendy severskými názvy nám opakují moudra, že všechno zlé je k něčemu dobré. A taky že musíme mít pozitivní přístup.
A taky je dobré vysílat pozitivní vlny do vesmíru a on nám to vrátí. Já tedy nikdy žádnou takovou knížku nečetla, ale představuju si je tak. Přesto zkusím zítra přistoupit na jejich hru, se zatajeným dechem vstoupím do učebny a budu pozitivní.
Uvidíme, co to udělá.
Eva Dubcová



Moji drazí buchtopeči
Milá Dano,
chtěla bych Ti moc poděkovat za prima sobotní večer s autorským čtením.
Byla jsem na podobné akci poprvé, tedy jsem nevěděla, co od toho mám očekávat. Čekala jsem tedy ledacos, ale tak prima "rodinnou akci" jsem si nedokázala představit.
Líbilo se mi nejen organizační zajištění, ale především koncept celé akce - propojení čtení, rozhovorů a hudby.
Já jsem to měla navíc zpestřené glosami Tvých rodičů, kteří seděli přede mnou:-).
Ke všemu jsem se tam potkala se "spolužačkou" Jaruškou, což bylo další z řady milých setkání.
Děkuji ještě jednou za nabití energií a těším se v květnu na viděnou.
Anna Vocelová



Druhá část večera byla opravdu s hvězdičkou 😊, nicméně myslím, že Jasmínku to nijak nepoznamenalo. Večer se jí moc líbil. Bavilo nás to. Děkujeme!
Vanda Carmel



Díky, díky, díky Daničko!
Díky za to, jak píšete, díky za věnování v knize Živel Lustig, díky za syna Karla, který mě na kurzu zastupoval. Přivezl mi knížku a nadšeně vyprávěl. Večer jsem se vrhla na čtení, a četla a četla a četla až do rána. Při čtení jsem se smála, plakala, a zamýšlela nad osudy lidí. Myšlenky mi chvilkami letěly kosmickou rychlostí... a najednou konec. Chtěla bych číst dál, ale už není co. To se mi už moc dlouho nestalo. Těším se, až se budu moci zúčastnit Vašeho kurzu. Zatím mi to zdravotní stav nedovoluje, ale bude lépe. Srdečně Vás zdravím.

Krista Schillerová



Fakulta designu a umění v Plzni, letní semestr 2019 

















Pět poznatků, co jsem si odnesla z první hodiny:
1. Začátek každého vypravování musí čtenáře zaujmout. Stěžejní je první věta, podle ní se čtenář rozhodne, zda chce dále pokračovat ve čtení.
2. Při psaní se snažím držet hlavního tématu a myšlenky příběhu, snažím se eliminovat nepodstatné skutečnosti, které vypravování nějakým způsobem narušují nebo ho činí zbytečně zdlouhavým.
3. Když píšu, nemám se bát psát tak, jak to cítím, nesnažím se být za každou cenu korektní.
4. Je dobré slyšet zpětnou reakci na texty, které píšeme. Pohledy druhých nám mohou pomoci vnímat text z jiné perspektivy. Můžeme vidět, jak ho vnímají oni, a jak moc se to liší od naší představy.
5. Psaní nás musí bavit, aby nám dávalo smysl. Nesmíme se jen bát.
Tereza Přibilíková



Milí studenti,
moc rád jsem vás všechny poznal, určitě máte talent nejen na malování, ale i na psaní. Opravdu dobře se mi s vámi pracovalo. Přeji vám hodně úspěchů při studiu i v osobním životě!
Petr Holub


Páteční dlouhodobé kurzy, podzim 2018
Už skoro tři měsíce slyším každý den něco o Daně. Takže se stáváte pomalu součástí mého života. Nejdříve Vám chci poděkovat za milé věnování ve vaší knize, kterou mi Eliška dala, ale hlavně Vám děkuji za to, co jste Elišku naučila. Vidím velký posun od prvního počinu, který napsala na první setkání na Dobešce a to co píše již po několika týdnech. Je to opravdu velký posun. Jsem za to velmi rád a vidím že to byla moje dobrá investice.
Pepa Schovánek



Ráda na náš kurz vzpomínám. Sešla se prima parta nadšenců, vůbec  jsem si nepřipadala nejstarší.  To až doma v neděli večer, kdy jsem byla vycucnutá fyzicky i duševně. Na druhé straně mne kurz hodně bavil a  nakopl, že “ještě nějaký  nápor  vydržím“. Také jsem si splnila jeden sen, být mezi literárními tvůrci. A za to moc děkuji.
Pozdravuji i lektorku Kláru a těším se někdy na shledanou 




2015
Kurz tvůrčího psaní pro tým vrcholového managementu byl v České spořitelně zahájen v září 2014 jako jeden z pilířů rozvoje firemní kultury. Cílem bylo zvýšit viditelnost a přístupnost lídrů pro ostatní zaměstnance firmy. Pod vedením paní Dany Emingerové jsem si osvojila nejen zásady dobrého psaní orientovaného především na čtenáře, ale daleko lépe jsem také poznala osobnosti kolegů v týmu vedení banky. Během našich společných setkání nad našimi literárními prvotinami jsme navzájem objevili lidské dimenze, které jsme o sobě v "board roomu" dosud netušili. Stali jsme se tak mimoděk i lepšími kolegy a naše vzájemná profesní spolupráce se zlepšila. Výsledky vidím i v zahraničí, když jezdím na pravidelná zasedání evropských úředníků a komisařů Bankovní komise pro sociální dialog při Evropské bankovní federaci. Na poslední konferenci v Kodani měl zástupce každého z patnácti zúčastněných států prezentovat aktuální přehled o politické, ekonomické a sociální situaci ve své zemi. Díky dlouhodobé průpravě s Danou Emingerovou se zlepšil můj mluvený i písemný projev tak, že jsem byla označena za nejsrozumitelnějšího a nejvíce strukturovaného řečníka. Protože vidím jasné výsledky rozhodla jsem se v kurzu i nadále pokračovat, přestože dobře psát vyžaduje dlouhodobou píli. Kurz tvůrčího psaní pod vedením Dany Emingerové mohu všem manažerským týmům jen vřele doporučit.
Jitka Schmiedová, ředitelka HR České spořitelny, a.s.



Akademie ČTK 4. září 2018
Zlato, nemáš zdání,
jak úžasný byl kurz tvůrčího psaní!
V České tiskové kanceláři,
sešlo se 13 vlídných tváří.

Nejprve se pan Chrást chopil slova
a představil nám, kdo je Dana Emingerová.
Se zájmem jsem poslouchala jeho veselý úvod.
Taková pozvánka spoluobčanů
na Májový průvod.
S příchutí rákosky Igora Hnízda.
Tušila jsem, že to bude veselá jízda!

Akademie ČTK 6. ledna  2019
Slovo převzala paní Dana.

Do světa psaní otvírá se brána.
Hltali jsme její věty,
čím si prošla všemi léty.
Ukázala nám jiné světy.
Plné hrátek se slovy.
Trestní zákon osnovy.
Zločiny psance,
spáchané na jedné stránce.

Opouštěli jsme městský ruch.
Akademie ČTK 4. září 2018

Oheň, voda, Lustig, země, vzduch.
Po výstupu z živlů jsme začali
hodnotit domácí úkoly.
S věkovým průměrem 45
jsme se všichni vrátili do školy.
Předčítali jsme postupně naše díla.
Hodnocení ostatních byla vesměs milá.
Ve všech příbězích byla síla!
Někdy viditelná, jindy skrytá.
Kritika se jenom vítá!


Akademie ČTK 28. září 2018
V hloubi děl, vidíme to,
co druhý neviděl.
Přes chyby se posouváme dál!
Lustig v nás vzplál!
Hlavně nedopustit, aby se člověk nezasmál!
P.S. Upřímně, tak fantastickou jízdu jsem nečekala.
Paní Emingerová je prostě skvělá!
Velké díky všem umělcům,
co dávají spatřit světlo světa příběhům!
Martina Seifrtová



Dobrý den,
byla jsem u Vás na kurzu. Bohužel, mám zdravotní problémy a jsem stále v pracovní neschopnosti. Ale všechno zlé je pro něco dobré. Před měsícem jsem začala proti všem trablům bojovat psaním :). „Místo dávky neurolu teď usedám k psacímu stolu.“ :)
Chtěla bych Vás poprosit, jestli byste se podívala se na mé stránky, a pokud by ste v nich viděla smysl, tak je přeposlala dál. Věřím, že by podobně "postiženým" lidem mohly být inspirací a svým způsobem by mohly i pomoci.
Minimálně dělají radost mě a psaní je teď jedna z věcí, která mě „léčí“.
Předem Vám moc děkuju. Zde odkaz: http://versovanysvet.cz/ Jinak doufám, že se ze všeho vyhrabu a ještě se k Vám někdy vmáčknu. :-) Ať se daří nejen na kurzech tvůrčího psaní! Mějte krásné letní dny!
Martina Seifrtová Majorošová, Versovanysvet.cz



Moc děkuji za super víkend. Opravdu moc mě to bavilo a myslím že je to bezva kurz. Promyslím realistický formát pro firemní kurz a proberu s kolegy a ozvu se během jara. V příloze taky posílám naše prostory, abys viděla, že by se to u nás asi snadno dalo dělat...
Moc díky a hezký den, ty bejku ,
Vlado



Dano,
děkuji z celého srdce za podporu a partnerství v soutěži Asistentka roku.
Nesmírně si toho vážím, že jste nám darovala pro vítězku dárkový certifikát v hodnotě 15 000 korun.
Vítězka Katka Hovadíková má diagnózu asistentka, je jí tělem i duší.
Už teď si napište do diáře – středu 11. února 2020 – galavečer 3. ročníku.
Rosteme a je to super.
Mým velkým přáním je, aby s námi všichni partneři příští rok zase pokračovali.
Půjdete do toho s námi, Dano, i za rok, prosím?
Kristýna Stoklásková


























Dobrý den paní Emingerová,
obracím se na Vás s poděkováním za podporu soutěže Asistentka roku 2018. Mám tu čest být vítězkou letošního ročníku a díky tomu jsem získala krásné výhry, mezi které patří i dárkový certifikát na kurz tvůrčího psaní s Vámi.
Zajímá mě osobní rozvoj a ráda se účastním různých kurzů a seminářů, proto se těším i na kurz s Vámi.
Často se trápím nad psaním e-mailů a hledám tu správnou a zajímavou formu vět. Váš kurz mám v hledáčku již delší dobu a s přihláškou jsem čekala na to, jak dopadne soutěž. I kdybych nevyhrála, dříve nebo později bych se k vám přihlásila, protože když jsem byla v r. 2017 na kurzu u Kristýny, vychválila vás natolik, že jsem byla rozhodnutá váš kurz absolvovat.
Děkuji Vám, že podporujete tuto soutěž, díky které se do povědomí lidí dostává více informací o tom, co jako asistentky máme na starosti a že se spoustu z nás snaží svou práci dělat nejlépe jak umíme.
S přátelským pozdravem
Kateřina Hovadíková, asistentka




Páteční  dlouhodobý kurz 3. 5. 2019
Zdravím Dano,
děkuji za příjemný pátek a první lekci dlouhodobého kurzu, který jsem vyhrála. Kurz mě moc zajímá a baví mě vše, co se tam děje.
1) Musím dát čtenáři prostor, aby si svůj dojem ze čtení sám prožil. Nebudu psát nálepky a svoje názory.
2) Kvalitní název je základ (je to 80 centů, 20 mi zbývá na první větu)
3) I dobrý příběh nebo knihu mohu zazdít špatným předčítáním. Správná rétorika (hlavně dýchání) je nezbytnou součástí projevu.
4) Každé literární dílo musí mít 3 části - Začátek, prostředek a konec :-), mimo bajky, ta má i čtvrtou část - poučení.
5) Pokud se čtenáři v mém díle ztratí, nebo mu nerozumí, není potřeba nic vysvětlovat, v reálu k tomu ani nedostanu příležitost. Musím to přepsat. Je pro mě moc příjemná ta zpětná vazba, kterou dostáváme, protože díky tomu mohu chápat jak rozdílní čtenáři mohou být na druhé straně a jak nesmím psát ze svého pohledu. Není dobré vycházet ze svých předpokladů, co asi čtenáři ví a co si domyslí. Budou vědět jen to, co napíšu.
6) Hodně mě obohatil příběh Asji. Pořád mám v sobě stejnou emoci jako v pátek. Napsala příběh "Mlátičky se vracejí" opravdu úžasně :-).
7) Je potřeba přemýšlet o každé větě, zda je pro daný příběh důležitá. Na začátku je nutné si říct "Proč to píšu?" "Co chci čtenářům říct?" "Co chci aby cítili?". Po osekání příběhu nebo myšlenky na úplně nezbytný základ mohu teprve začít stavět to okolo.
Děkuji za hezké dopoledne a těším se na příště.
Katka Hovadíková, vítězka soutěže Asistentka roku 2018




Podporuji Ježíškova vnoučata a jejich aktuální charitativní akci Dáme výtah a darovala jsem tři víkendové kurzy tvůrčího Psaní podle Lustiga. Lidé si na Slevomatu za pouhé dva dny koupili zážitky za 180 tisíc korun.👍 Senioři v Krucemburku se pomalu začínají těšit na nový výtah. Jen to nezakřiknout.



Vzdělávaní lidí s postižením má nejrůznější podoby. Dana Emingerová Pravdová je skvělá expertka v literární oblasti a inspirativní svým lidským přístupem. #ŽenyMěníSvět
Miriam VránováSpiralisprogram na podporu pečujících



Ahoj Dano, 
diky moc za dnešních pár hodin, i když mě vážně mrzí, že tam s vami nejsem. Celou dobu, co jsem doma, na vás myslím a toho jsem se malinko bál... Prosím, vyřiď Mrazíkovi - Mraženě, že je stejně ztřeštěná jako já v dobrém slova smyslu a rád bych si od ní něco přečetl. A všechny tam moc moc moc od srdce pozdravuj.
Martin Tomášek



Milý Martine,
chceme ti v uskutečnění Tvého snu stát se spisovatelem pomoci a už se skládáme na to, abychom Ti vydali první knihu kratičkých příběhů. Jejich psaní bude na Tobě. Tak roztáhni křídla své fantazie a piš. Už se těšíme na Tvou literární prvotinu.
Dana


















Náklady na Martinovu malou knížku by neměly přesáhnout 15 tisíc korun. Sbírka je na účet: 314375163/0800 (do poznámky napište Martinova kniha +  své jméno + adresu). Po vydání knihu dostanete. K polovině května jsme vybrali 5000 Kč
(Přispěvatelé: Anna Sokolová, Yakeen, Jana Bártová, Zdena Součková, Petr Holub.)



Ahoj Mates,
píšu až teď, trochu fofruji, instaluji výstavy a sochy, tak je to hektické.
Děkuji za pozdrav přes sms od Dany. Moc mě to potěšilo, jsem střelená a jsem na to pyšná, i když někdy pro okolí těžké.
Posílám malé cvičení, co jsme psali pod Králickým Sněžníkem další den. Tys´ byl naší inspirací...
Jinak mě tvoje povídka o lavičce, nadchla.
 Pro inspiraci posílám fotky lavičky Zlatá Něha od L. Rittsteina.
A pak Zastávku s židlema, taky vlastně lavička od D. Černého. Ty jsem prosadila a instalovala v Liberci.

Tak tě třeba napadne psát příběhy o netradičních lavičkách, netradičních lidech , co na nich sedí…? Ty to rozvineš a určitě tě to k něčemu inspiruje.Teda když budeš chtít.
Tak se ozvi a něco pošli.
Pozdravuj maminku.
Zdraví Mražena
PS. Když  hned nereaguju, tak zase instaluji další šílenost.



Ještě pořád ve mně probíhala radost z toho, jak jsem se opětovně nahlásila do kurzu k Danušce. Otevřela jsem si její webové stránky a začala si číst příspěvky účastníků jejich kurzů, tedy mých kolegů. Je hezké někam patřit a já jsem velmi potěšená, že mohu být malou molekulou této kouzelné množiny. Neboť my všichni beznadějně závislí na každém slovíčku a větě žijeme si ve svém světě. Nádherný dar, živote, dal jsi nám dal.
Kniha ještě stále netečně leží na nočním stolečku.
Čtu si příběhy účastníků a v mžiku jsem zpátky. Pokorně skláním hlavu u spojených stolů. Čtu si Vaše příběhy, i to co je mezi řádky.
Vypadá to na klidný večer a nic nenapovídá tomu, že by se mělo stát něco „zvláštního“.
A pak najednou - Danuščino „Vězení a naděje“.
Zničehonic… slza leskne se mi na víčku, když čtu si příběh o obdivuhodném člověku.

Vážený pane Martine… 
Klávesa starého klavíru zahrála
na tu správnou strunu mému dojemnému rozjímání.
Ten, co každý den jen tak bezmyšlenkovitě vstane a jde,
nemůže pochopit, co v životě Největší je dar.
Ptáte se nás „O čem sním…?“
a ve vzduchu je cítit vůni právě uvařené kávy.
Ah mak ik nechť kypří půdu vašich myšlenek,
neboť navenek Magické kameny málokdy jsou vidět.
Vaše představivost bloudí mezi zadnicí a klínem,
jak neuvěřitelně vypráví Lavička pod Petřínem.
Socha na mostě a na mých rukou husí kůže.
Kdo co zmůže proti pokroku, mistře Palacký?
Vážený pane Grygore Dimitrove,
díky vám za život v míru.
Jak horký dokáže být Kámen na louce.
Jak obrovskou nám dává sílu.
Vážený pane Martine …
Vy sám jste ten, co nám dává sílu.
Bude mi ctí mít Vaši prvotinu na čestném místě mé knihovničky.
Zhasínám plamen dnešní svíčky…
Děkuji Vám za krásný večer ve společnosti Vašich myšlenek.
To nejvzácnější není vždy vidět navenek.

A vy mi milí přátele, kteří máte v mém dnešním psaní zmatek najděte si jedno vzácné jméno.
Na stránkách https://www.psani-podle-lustiga.cz/ pan Martin Tomášek.
Každému, kdo udělá nás v něčem lepším, patří naše velké díky.
Díky, pane Martine.
Hana Kavalová



Dobrý den!
Po návratu z kurzu "Psaní podle Lustiga" se mi podařilo napsat příběh pro Martina Tomáška.  Mělo to být trochu o něm a také trochu o mně.
Zdraví Mgr. Jana Bártová



Braník 2019


























Cestopisy předčítejte jako detektivku! Musí to být napínavé.
V cestopise se fakta nejlépe vstřebávají jako součást příběhu. 
Důležitý je Váš úhel pohledu, musí čtenáře zaujmout. 
Jitka Zahradníková



Milá Danuš!
Přečetla jsem si Tve cestopisy v posledním Traveleru NG. Je to opet napsano v tvem krasnem stylu, ktery jiz znam. V reportazich je uvedeno vse, co dane oblasti nabizeji .. ale takovou formou, ze to ctenar nevnima jako doternou prezentaci regionu. Mam rada tu koncepci tvych textu – je jedno, zda s turistickym zamerenim nebo literarnim. U tvych textu – hlavne knizek, nemohu prestat cist a zavrit knihu - me jako milovnika cetby v posteli pred spanim, jiz nekolikrat unavou vypadla tva kniha z ruky na zem 😊 a rano jsem ji nasla…. Srdecne zdravim
Lada Pranterová



Bylo to skvělé. Naučila jsem se jít víc po podstatě, aby to čtenáře zajímalo. A také popisovat očima někoho jiného. Moc se mi líbil popis smradu v tělocvičně.
Na hodině jsem dozvěděla, že musíme přemýšlet nad tím, co pravděpodobně ví čtenáři, který budou číst naši výtvory. Aby oni pochopili příběh, máme vysvětlit věci, i který pro nás připadají očividné, protože nemusejí být očividné pro většinu lidi. K mému překvapení jsem zjistila, že popis je nejlevnější způsob dosažení kvalitního psaní. Nejlepší způsob jak psát, je představit charakter v akci, po něm jde rozpoznání, vzpomínka, zásah shury a pak popis. Rozpoznani se používá v hororech, kdy čtenář nebo divák pochopí něco, co postavy neví.
Anastasia Khaustova, Fakulta designu a umění v Plzni




Psaní cestopisů s National Geographic 4.-5. května 2019
Ahoj Dani,
ďakujem ešte raz za prima kurz a dúfam, že sa ešte niekedy uvidíme. Co jsem se naučila:
Psaní má melodii. Střídat krátké a dlouhé věty.
Méně opisu, začínať akčne, rýchly spád.
Rozprávať akoby sme to hovorili kamarátovi a nie nasilu kompikovat vety, nepoužívať klišé.
Nerobiť opisy emócií, ale navodiť tie emócie textom.
Ujasniť si prečo a pre koho píšem.
Zuzka Odleváková z Liberce



1. Důležitost/údernost titulku povídky;
2. Musíme vědět, proč povídku chceme psát;
3. Akce, popis, dialog, akce, popis, dialog...
4. Pověsit pušku a pak z ní vystřelit;
5. Začátek, prostředek, konec;
6. Nepoužívat věty, které znějí jako klišé;
7. Nepoužívat opakovaně slovo „který“ i jiná zájmena;
8. Nepoužívat přespříšliš „básnická“ slova a obraty.
Jan Otto Pípla


Kurz pro pokročilé 14. září 2019 - poprvé pod křídly Partners


Mockrát Vám děkuji za dva velice příjemné dny!
K věcem, které jsem se naučila:
že psaní je řemeslo, které se potřebuje hlavně cvičit;
že akce, dialog a popis jsou základní cihly domu, který se musí dobře stavět, aby byl jeho návštěvníkům příjemnou inspirací.
Že háčky a nadpisy jsou často důležitější, než samotný text a že samotný text musí být reálnější, než samotná realita.
Moc děkuji za skvělé lekce a zážitek, přeji Vám vše dobré a snad někdy příště na viděnou.
Mějte se krásně
Míša Slussareff



Národní muzeum 2. září 2019


























Co jsem se naučil na kurzu Psaní podle Lustiga:
Nepoužívat odborné názvy.
Více příběhu - jasno, co se chce říci.
Nemusíme jít chronologicky.
Přímá řeč.
Význam slovesa.
Neopakovat slova se stejným základem.
Nepoužívat pasiva.
Využít metafory.
Jiří Kvaček



Deník výpravy




























Milá Dano!
Říkal jsem si, že když máte studijní knihovnu různých popularizačních prací, tak by náš Deník výpravy pro Vás mohl být dobrý studijní materiál, jak se s úskalími narychlo dělané publikace vypořádat.
Totiž ten deník vznikl takto: Dělali jsem v Brandýse nad Labem venkovní expozici kamenů z okolí, která má dokumentovat geologický vývoj oblasti. Byl na to jeden projekt financovaný krajem a školkou, kam mimochodem chodí dcerka. Podmínkou výsledku projektu bylo vydání publikace o geologii oblasti.
Říkal jsem si, že geologie je pro lidi natolik odtažitá, že když se to napíše formou pro malé děti, tak i pro dospělé to bude na podobné horní hranici srozumitelnosti. A protože bylo velmi málo času, dokončovali jsme celou tu geostezku, tak mi přišlo výhodné to napsat jako by to ručně psalo a kreslilo dítě. Tím veškeré prohřešky ve stylistice, gramatice (kterých tam je dost) a naivnosti podpoří dojem toho, že to psalo dítě.
Samozřejmě to bylo náročnější pro grafičku, ale ta - na rozdíl od nás - čas měla. Tak to můžete používat jako ukázku (nebo odstrašující příklad) toho, jak se autor v nouzi může schovat za dítě a vzít vítr z plachet případné kritice :-)
Boris Ekrt, zoolog 



Národní muzeum 2. září 2019
Co jsme se naučili 4. září 2019:
Tečka je usazení informace. Čím komplikovanější sdělení, tím víc vět.Akční úvod - první věta musí být úderná a zapamatovatelná.
Je dobré vypůjčit si ji do perexu z vyvrcholení děje.
Perex nebo "háček" v úvodu článku může zachycovat i náladu.
Přívlastky zdržují děj (pozor na banální vyjádření).
Rámování představ usnadňuje lépe pochopit čtené (nejdřív: kolem ohně v lese seděla zvířátka - vlk, liška, zajíc, medvěd...)
Petr Dolejš



Sestry Dana a Eva Emingerovy - Křest knihy Živel Lustig na Dobešce 2011





























Milá Dano,
nedávno som dočítala tvoju knihu Živel Lustig a veľmi sa mi páčila. Oceňujem pelínanie viacerých príbehov a informácií o tvorivom písaní, ktoré vo mne stále rezonujú od júna, kedy som sa zúčastnila na Kurze písania cestopisov. Pomohlo mi to usadiť niektoré teórie, ktoré som sa naučila. Tu je teda sľúbených 5 viet ako feedback z kurzu:
1. Je dobré učiť sa od predchodcov, ktorí so mnou rezonujú cez čítanie ich diel. Potom je už len krôčik k písaniu toho, čo rada čítam.
2. Aristetolova Poetika je nadčasová príručka pre každého autora. Je však vhodné ju pretlmočiť jazykom súčasníka.
3. Písanie cestopisov otvára aj dvere fantázii. Keď totiž napíšem verný opis zážitku, čitateľovi hrozí unudenie k smrti.
4. Písanie je výzva pre ego. Keď zvolím tému, ktorú dobre poznám, môžem ju popísať z uhlu pohľadu inej osoby.
5. Neznalosť zákona neospravedlňuje. Pri písaní to platí dvakrát. Všetky pravidlá môžem porušiť, ale len vtedy, keď ich ovládam a vedome ich obídem.

Rozhodla som sa absolvovať septembrový kurz pre pokročilých. Idem vyplniť on-line prihlášku. Dúfam, že sú ešte voľné miesta.
Eva Kopecká




Po zhlédnutí TV pořadu Všechnopárty, kde jste byla hostem u Karla Šípa, jsem si musel přiznat, že jako každodenní čtenář neznám nic z Vašich knih.
Což je ostuda, kterou jsem v krátké době rychle napravil.
V naší Knihovně Kroměřížska jsem si vypůjčil několik knížek.
Ta o Vašem více než stoletém dědečkovi je okouzlující už jen tím, jaký měl životní náboj, zájem o všechno, skvělý přehled, řád, nepřipouštěl si k tělu nemoci, nekonečný optimismus, až to člověka štve, že je to v podstatě jednoduchý recept, ale nedokážeme ho v plné míře naplnit.
Vystihla jste ho pro čtenáře opravdu věrně.
Pak jsem se začetl do díla Živel Lustig.  Jak se píše kniha. Ta je napsané opravdu mistrovsky! Vykreslila jste pana Lustiga tak věrně a tak důvěrně, že jsem se už v první třetině četby rozhodl, že knížku musím mít doma, protože se k ní určitě budu vracet. Jeho život byl pro běžného člověka naprosto neuvěřitelný, a on to věděl, proto svými drastickými zážitky a vším, čím prošel, šetřil a rozdával jako na lékárnických vahách. Obdivuhodný přístup k lidem! To dnešní pseudocelebrity ani netuší, jaké složitosti a zákruty může člověku život připravit, čím může projít, jaké nemoci ho mohou nahlodávat, ale dokážou se tvářit jako ředitelé Zeměkoule, obsazují titulní strany časopisů a jsou přesvědčené, že tak to má být, tak je to správné.
Napsala jste nádhernou knihu, přiblížila osobnost s neutuchající zásobárnou energie, optimismu, člověka nesmírně bohatého, ne materiálně, ale tím, že dokázal rozdávat plnými hrstmi radost, moudrost, dobré nápady, chytré myšlenky, humor - jen podle toho se pozná skutečně bohatý člověk.
Jsem opravdu moc rád, že jsem prostřednictvím Vaší knihy dostal možnost pana Arnošta Lustiga o něco blíže poznat. A moc Vám za to děkuji.
Teď si dám pauzu zase na jiné čtení, ale k Vašim knihám se určitě vrátím.
S přáním všeho dobrého, ať máte stále zajímavé nápady, nevyčerpatelnou inspiraci, ať Vám  slouží zdravíčko a máte hodně radosti ze života i ze svého okolí. 
Z Kroměříže zdraví Mirek Karásek



Dočetl jsem Vaši knihu "Živel Lustig". Chvílemi jsem se smál a chvílemi jsem měl hrdlo stažené jako ve svěráku a oči mi přestávaly fungovat. A tak bych Vám chtěl za to, že jste tuto knihu napsala, velice poděkovat. To není kniha. To je stříbrný tác, na kterém leží dvě srdce. To Vaše, a pana Lustiga. Moc Vám děkuji. V pátek odjíždím s manželkou vybrat si náš vánoční dárek, který jsme si sami, jak říkáme, naježili. Jedeme do Chorvatska, kde si každý den vylezeme na naši skálu, zalezeme pod prastarou pínii a budeme číst a luštit sudoku. K tomuto místu se váže taky docela pěkný příběh... Až se vrátíme, tak si tuto Vaši knihu otevřu znovu. Tentokrát s tužkou a papírem. Dělám to tak vždycky, když mne něco hodně zaujme.
Mějte se hezky, paní Dano, a ať se Vám ve všem jen daří.
Zdeněk Majzlík



Splnil se mi sen v podobě ochutnávky techniky tvůrčího psaní, takové vklouznutí do procesu jak psát, abych byla srozumitelná a čtenáře bavila, aby mi lidé rozuměli , aby mě to bavilo a našla se v tom.
Občas píšu na blog a jsem přesvědčena, že se mi daří vystihnout podstatu. To, co chci sdělit. Omyl.
Úspěšné psaní čtenáře baví.
Jak zjisti, že právě to moje psaní, texty jsou úspěšné ?
Zpětnou vazbou čtenářů.
Dát zpětnou vazbu sama sobě je náročné, daří se jen s větším časovým odstupem. Kamarádi, spolupracovníci a rodina také nedají optimální zpětnou vazbu, protože mnohdy popisované příběhy znají, nebo mají pisatele hodně rádi a někteří to vlastně ani pořádně nečtou. Teď se obratem vyhnu a pominu kritiku a zpětnou vazbu ve firemním prostředí, kde se do zpětné vazby mohou promítnout vzájemné sympatie a do užitečné kritiky může přijít element, který tam nepatří.

A tak po krátkém obeznámení s technikou zpětné vazby začalo autorské čtení povídek kolegů z kurzu. Jeden četl, ostatní poslouchali. Příběh se zopakoval a každý se k němu mohl vyjádřit.
Čtením textů jsme měli možnost se hodně naučit. Bylo to velmi praktické a inspirující. Do toho nás Dana motivovala výňatky z textů předchozích absolventů kurzu a trošku nezbytné teorie. Skvělé.
Je fajn vědět, že pokud autor píše a projektuje do příběhu sebe nebo svou zkušenost, může vynechat spoustu detailů z popisu prostředí osob ,situací, dialogů, které pokládá za samozřejmost a zapomene s tím čtenáře obeznámit. A čtenář nemá nápovědu respektive osobní zkušenost s příběhem a pak se v textu ztrácí a je pro něj méně srozumitelný a méně zajímavý. (zajímavé). Dobrá zpráva, dá se tomu předejít, už jen tím, že jsme to popsali a objevili v praktických ukázkách.
Stačilo napsat delší úvod, nebo se zmínit o dvou tématech v jednom článku a pozornost posluchačů byla rozptýlená. Kritici z nás byli výteční. Nicméně zpětná vazba byla cílená , laskavá a hodně nás posunula v technice psaní.
V odpolední části jsme psali texty již s poznatky, které jsme si vyzkoušeli , že fungují a také ano. Texty měly větší záběr, švih, hravost a cílily tak, aby čtenáře oslovily a vtáhly do děje.
Na tak krátkou ochutnávku tvůrčího psaní velký profesní posun ve skupině příjemných budoucích žurnalistů a spisovatelů ale i blogařů a těch co píší pro radost a nebo se chtějí pracovně a osobně zdokonalit.
Malá poznámka. To je jen začátek. Psaní je práce a tak to je. A také životní výzva a dovednost. Tvořit slova, hrát si s textem, vytvářet postavy, vkládat jim dialogy a moci ovlivňovat hodně čtenářů a předat jim tu emoci, ten příběh, to je síla a moc tvůrčího procesu psaní. A práce.
Pan ředitel PhDr. Chrást, který občas nakoukl k nám do učebny, trefně přidal nějakou glosu, jako například: „Co to čteš, aha ? A autor je chlap, to jsem si myslel…“
Určitě tím nechtěl odradit ženy, možná jen povzbudit muže .
Kurz mi otevřel vnímání textu a psaní z úplně jiného úhlu pohledu než jsem byla zvyklá. Je to výzva. A práce. Jdu dál, vím, že se z nás stanou spojenci, možná na život a na smrt.
Psaní a já, já a psaní.
Děkuji milá Dani, za Tvůj otevřený přístup, profesní dovednost a velkou lásku a srdce k tomu, co děláš a jak to děláš, moc se těším na pokračování…
Děkuji také celému týmu, byli jste výborní, hodně jsem se s vámi nasmála a naučila…Je to fakt, psaní musí bavit a nesmí to být nuda.
Marie Rubá, Ostrava


Kurz pro pokročilé 14. září 2019 - poprvé pod křídly Partners
Milá Danuško.
Zdravím z daleké severní Moravy.
Bylo to jako obvykle naprosto skvělé. Je to pro mě bez nadsázky vždy svátek. Samozřejmě není možné zúčastňovat se pokaždé nebo často, ale jednou za čas (či spíše jednou za rok) si to vážně užívám, těším se a vždy mě to nabije do dalších dnů. Jsou to okamžiky, kdy cítím, že jsem přesně tam, kde mám být a jsem tam absolutně šťastná a spokojená.
Pořád pevně věřím, že třeba v životě narazím na příležitost, kde bych tento milovaný koníček mohla uplatnit. :) Psaní je krásné, obohacující, zábavné.
Velmi ráda jsem poznala Klárku a moc mi "sedla". Je bezvadná. Vlastně "Úžasná" :)
Hanlen Kavalová



Kurz pro pokročilé 14. září 2019 - poprvé pod křídly Partners

Díky Šimone,
bylo to super včetně koordinátora v záběhu a zkušební době 😊.
Zdraví
Libor Frank



Moc hezky jsi psal, Šimone;)
Díky!
Klára



Ahoj Dano,
Chci ti poděkovat za kurz. I když to bylo z mé strany jen na den, bylo opět skvělé přičichnout k té atmosféře. Moc jsem si to užil. Skvělý lidi, texty a tak... Mimochodem. Vůbec bych se nebránil tomu, se s nimi ještě potkat.
Mirek Tichý


Psaní cestopisů s National Geographic 4.-5. května 2019

Co jsem si odnesla:
- Říci si, o čem to má být, co chci sdělit
- Nejdůležitější je titulek a „perex“ – tučně psané shrnutí na začátku
- Vyvolat emoci je vždy dobré – i padouch musí být odporný a i když nesouhlasíte, musíte rozumět té postavě, byl třeba týraný a nyní sám týrá
- Věty jako “nám se to moc líbilo“ nemusím říkat, to musí čtenář cítit z textu
•Nechtít říci vše, vypíchnout to podstatné
•Když je na jevišti pověšená flinta, je třeba z ní vystřelit
Helena Procházková



Milá Dano, mohu mít jednu otázku? Samozřejmě nemusíte odpovídat.
Opravdu byl v naší skupině v Akademii ČTK alespoň někdo, o kom se dá říci, že umí psát?
Mně ta naše dílka, nepřipadala nějak extra a vy jste byli s kolegou Chrástem tak pozitivní....
Zdeněk

Milý Zdeňku,
já Vám na Vaši otázku ráda odpovím, protože Vy ji unesete, Vy totiž talent máte.
Na prvním semináři skutečně nebývají díla začátečníků "nějak extra"... Mnohdy jsou dokonce děsná a je těžké hledat něco, na čem vystavět pochvalu. Ale mnohem důležitější, než dát ránu mezi oči, je získat lidi pro psaní... protože kdo pochopí základní pravidla, může být - přes počáteční nezdar - opravdu dobrý.
I mí nejlepší žáci často psali zpočátku s chybami. Také mně na začátku kariéry můj učitel v redakci škrtal v textech, za což jsem ho upřímně nenáviděla.
Proto vím, že je lepší motivovat, než deptat. To zlepšení pak přichází mnohem rychleji... dokonce jako blesk.
Chcete-li se o tom přesvědčit, přijďte na některý můj víkendový kurz. Uvidíte, co se dá zmáknout za dva dny a jak píší lidé, kteří u mě byli už vícekrát. Máme takovou prima komunitu psavců... V listopadu si chceme udělat krásný tvůrčí víkend na zámku Vilémov.
Kdybyste se chtěl kamkoliv připojit, budu ráda. Protože Vy talent - jak už jsem psala - určitě máte.
Srdečně zdraví
Dana



Kurz psaní cestopisů s National Geographic 8. - 9. června 2019 v Czech Photo Centre v Nových Butovicích



















Co jsem se naučila na kurzu psaní cestopisů: umím lépe volit slova; naučila jsem se pracovat se synonymy; trefněji a jasněji vyjádřit co chci, nechodit kolem horké kaše; ocenit kvalitní text. Ještě o trochu více jsem se zamilovala to literatury a také jsem byla moc překvapená, jak zajímavé lidi jsem měla možnost poznat - ženy, které mě posunuly dál a ukázaly mi jiné úhly pohledu.
Díky cestopisnému kurzu jsem zase o trochu lepší.
Děkuji!
Dominika Tokárová


1. Myslím, že chápu některé chyby ve své práci.
2. Mám větší povědomí o tom, co nudí čtenáře.
3. Větší náhled o tématech, která se dají použít k psaní.
4. Spousta drobností, pravidel a pouček, která dělá dobrý celek.
5. Fakt, že toho budu muset ještě hodně napsat. A teprve pak se uvidí, jestli se posouvám.
Jana Perníková


U cestopisů je lépe držet se jednoho tématu
Co se objeví na začátku, mělo by být i na konci
Je-li v textu "zbraň", musí se z ní vystřelit
Pozor na opakující se a podobná slova
Nesdělujeme autorovy emoce, popisujeme situaci tak, aby si čtenář mohl udělat svůj jasný obrázek
Vladimír Beran

Kurz NG 4.-5.5.





















Nejdůležitější pro mě je uvědomění si, že můžu mít jen jednu hlavní myšlenku; více neznamená lépe, ale právě naopak.
Líbí se mi, že existují pravidla, která lze ale kdykoliv porušit, pokud to funguje. A je jasné, že je lepší pravidel se držet a porušovat, jen pokud mám opravdu dobrý důvod.
Pro mě velmi dobré poučení: „Co je zajímavé pro mě jako pro toho, kdo to zažil, vůbec nemusí být zajímavé pro někoho, kdo u toho nebyl.“
A nakonec stále bojuju s ideou, že titulek/název a/nebo první věta jsou klíčové. Ono mne to hodně vede k povrchnosti a byť racionálně rozumím myšlence, tak emocionálně s tím nejsem srozuměnej; možná, že prostě nechci žít ve světě, kde obal, titulek, první věta je podstatnější než obsah samotný. Petr Voplatek


Dobeška 26.-27. ledna 2019

Bylo mi na Dobešce fajn. Odpočinula jsem si, vyčistila hlavu natolik, že na zpáteční cestě jsem nespala ani minutu. To se mi opravdu nestává. Tím, jak trpím chronickým nedostatkem spánku, kde sednu, tam spím (proto se ani nemaluji, byla bych pořád rozmazaná :-)).
Renata Czaderová



Budu na víkend dlouho vzpomínat, byl to pro mne velmi zajímavě strávený čas s milými a tolik zajímavými lidmi.
Oběma vám s Klárou děkuji, byly jste úžasné! 
Lenka Doleželová



O správném dýchání jsem už něco zaslechl. Bohužel v praxi, kdy mě pohltí stres, nejsem schopen fungovat. Aspoň ne do doby, kdy se mi nové prostředí a lidé stanou známějšími. Jako velký trémista jsem překvapený, do čeho jsem dobrovolně šel. Ale jsem rád.
Díky rétorickému cvičení, které vedla paní Jana, jsem si připomněl, jak správně dýchat.
Novinkou pro mne bylo, že některé rétorické cviky mohou procvičit mimické svaly.
O psaní mi v hlavě utkvělo, že musím dovolit čtenáři udělat si svůj vlastní názor.
Další důležitý poznatek je literární skladba. Ta se skládá z takzvaných literárních cihel, které se musí neustále střídat, aby měl příběh pro čtenáře spád. Jde o popis, dialog a akci. A nakonec nezahlcovat čtenáře zbytečnými informacemi.
Michal Malinovský




Braník 17. února 2019
Díky za nové obzory a objevené světy, přestože jsem se nepřipravoval.
Bavila mě navigace a vhled do galaxie psaní a najuknutí pod sukni spisovatelům.
S větší pílí, jež se moc neslučuje s mou přirozenou leností, bych si chtěl troufnout i více.
Srdečné díky.
Franta Martínek



Jak se má dít, co se má ... dneska se mi ozvala známá, která potřebovala opravit text své e-bookto. Chce jej dát na internet, ale po Tvém kurzu už jí nedokážu odevzdat jen opravu gramatických chyb... Úplně Tě slyším, Dano, jak jí opravuješ, že nemůže dát do pléna něco, co čtenář nechápe...
Šárka



Ahoj Dano,
děkuji za dnešní kurz psaní... cítím se tam vždycky moc hezky, uvolněně, svobodně a prostě zapomenu na běžné starosti a trápení všedních dní. Po tom, co jsi nás naučila, jsem získala alespoň nějakou sebedůvěru a vím, že budu psát alespoň do šuplíku.  Nevím, jestli u mě dojde k nějakému výraznému posunu v kvalitě psaní.  Přesto jsem ráda, že mohu tvé kurzy navštěvovat. Těším se na příště. Moc děkuji, jsem Ti vděčná!!!
Eliška Schovánková

Branický pivovar - první seminář 7. února 2019



















Co mi dnešek dal?
Dal mi odvahu opravdu upustit uzdu své fantazii. Že vše je možné. Že i literární svět začátečníků nemá meze a je jen na mne, jak to Vše uchopím. Jen neplýtvat zbytečně slovy a dát příběhu tu správnou dynamiku. A taky, co čtenář, to jiný náhled na pár popsaných řádků.
Michaela Čápová





Braník, 17. února 2019
Pět vět, co jsem si odnesla z kurzu za nové znalosti:
Naučila jsem se psát stručně.
Už umím dávat zpětnou vazbu a spolupracovat s ostatními.
Pochopila jsem, jak psát bez opakování slov.
Dozvěděla jsem se díky své bajce o lesním soudu, že soudců je vždy lichý počet.
Jasmin Carmel (12 let)



Seminář byl super!!! Už dlouho jsem se takhle nenasmála, paráda. Samozřejmě jsem se i hodně naučila, ale ta atmoška, to já si užívám velice! Asi to je tím, že jsem hodně doma a ta parta, to mě pak moc baví. :-) Takže vážně DĚKUJU. :-)
Markéta Strnadová



John Gardner
Gardner a King se vůbec neshodují na metodách výuky nových autorů.Aristoteles popisuje pět základních kamenů dobrého psaní.
Řadí je i podle jejich důležitosti, podle toho, jak jsou vhodné a dobré.
Obyčejný a přímý popis je tedy nejníže a popis charakteru k akci na nejvyšším místě.
Umělé řešení, rozpoznání a vzpomínka jsou dalšími třemi způsoby.
Karolína Vilímovská, Fakulta designu a umění Jaroslava Sutnara v Plzni

Mí studenti komiksu na Fakultě designu a umění v Plzni studují literární učebnice J. Gardnera a S. Kinga. Karolína si všimla: "Gardner a King se vůbec neshodují na metodách výuky nových autorů." Její postřeh se mi velmi líbí. I v tom je totiž úžasná pestrost, jakou psaní - a umění vůbec - přináší. Neshodneme se nejen v názorech na díla, ale ani v metodách, jak je stvořit... Natož pak v pravidlech, jak psát. A přece je dobré znát zákonitosti psaní, které existují už od dob Aristotela v jeho Poetice ze čtvrtého století před naším letopočtem... 
Dana Emingerová



Stephen King
1. Z knihy od Kinga už vím, že je dobré se trpnému rodu vyhýbat. Sám King tvrdí, že trpný rod patří do obchodních smluv a instruktážních příruček.  Ale jak už mnohokrát z tvých úst zaznělo, pravidla lze porušit, když to funguje. Dnes byla názorná ukázka v jednom dialogu. Trpný rod vyšel z úst ministra v situaci, kdy je to uvěřitelné: "Doneslo se mi, že si někteří stěžují, že jim nebylo vyhověno…" 
2. Psaní má být okořeněno metaforou, ozdobným výrazem či jiným nezvyklým slovem, ale nesmí toho být moc, protože obyčejná slova dodávají textu jasnost.
3. I dobrého nápadu se musím vzdát pro dobro příběhu, ale nápad si mohu schovat, protože se může hodit v budoucnu.
4. Musíme číst pomalu a zřetelně, aby posluchač mohl zapojit svou představivost
5. Nepolykat koncovky, frázovat – dělení věty na významové celky. Jak Jana krásně přirovnala – posluchači obsah předkousat.
Michal Malinovský







Kurz psaní cestopisů s National Geographic 25. července 2019 v Czech Photo Centre v Nových Butovicích


 Seminář mi ukázal, že povídky i  články mohu psát z několika různých pohledů.
Povídka musí dávat smysl, zatímco informace v reportáži musí být pravdivé a fakticky správné. Nejdůležitější je zaujmout na začátku, nadpisem a prvními větami. Před dokončením je dobré si článek nahlas přečíst. Je dobré použít přímou řeč.
Klára Valentová





Branický pivovar  17. února 2019
Ahoj, velké díky za skvělý kurz, který jsem si fakt moc užil. Cítím, že si odnáším kromě zážitku i spoustu nových informací.
1. Všechna pravidla se mohou porušit, když to funguje.
2. Důležitý je „háček“ – první věta, odstavec, který navnadí na příběh a zaujme natolik, aby čtenář pokračoval ve čtení.
3. Literární dílo se skládá z cihel.
4. Příběh musí zaujmout hlavně čtenáře. Ne vždy je pro ně zajímavé to, co je zajímavé pro nás.
5. Vyhnout se přehnanému používání přídavných jmen a zbytečnému textu typu „Jak jsme tam jeli“.
Michal Bareš, 17. února 2019



Začátek musí být úderný a poutavý. Moc se mi líbí různorodost kurzu. Vždy se najde minimálně jeden člověk, který se mě zastane a ochrání mě před kritikou. Konečně se nebojím dialogů, tedy aspoň psaných.
Julie, 17. února 2019




17. února 2019
Ahoj Dano, posílám Ti pět věcí, které jsem si z kurzu odnesla. Chtěla jsi je po nás už v neděli, ale já si to chtěla trochu promyslet, takže je s další omluvou dodávám až teď. V podstatě, odnesla jsem si toho tolik, že se mi to těžko dává do několika bodů. Celkově to pro mě byla strašně zajímavá a přínosná zkušenost a myslím, že mě to obohatilo v různých směrech.
1. Odnesla jsem si plno různých poznatků o psaní - co jsou háčky, jak na vkládání dialogů spolu s popisy, vyvarování se flinty na zdi a jak neunudit potencionálního čtenáře svými sáhodlouhými texty. Například.
2. Zároveň jsem poznala dost věcí o sobě, na které bych bez kurzu asi jen tak nepřišla. Objevila jsem své jisté bariéry (komplexy?), se kterými jsem se ten víkend musela poprat, některé jsem přeprala, některé, jako že třeba prostě fakt neumím psát, ještě ne.
3. Třetí věc, kterou jsem si odnesla, byl zážitek diskuse nad texty a zpětná vazba od všech - různé úhly pohledu, názory, nápady... a taky to, že každý má minimálně jednoho čtenáře. Sebe :D
4. Zážitkem, který se asi jen tak opakovat nebude, bylo pro mě strávení času ve společnosti tak moc různých lidí - ať už věkem nebo profesí anebo prostě rozdílností jako takovou. Krásný na tom ale bylo, jak jsme si přes to všechno rozuměli a jak mezi některými z nás začaly vznikat... můžu to nazvat jako jakási křehká přátelství?
5. Zkrátka, ten krátký čas mi toho přinesl moc a moc, byl to vážně zážitek, který prostě nedokážu pořádně vyjádřit slovy, děkuju!
Ivana Čuříková, 17. února 2019
























Co jsem si odnesl z druhé hodiny kurzu:
- text musí mít rytmus,
- držet čtenáře v napětí,
- text musí čtenáře oslovit,
- první věta musí být uvěřitelná,
- pokud možno bychom se měli vyhýbat trpnému rodu.
Petr K.


Koncepce celeho kurzu mi vylozene nesedla. Nemam pocit, ze by to pro me psani bylo prinosne. Naopak, mam ted nechut neco napsat a nejradsi bych veskere me dilo spalila. Proto jsem Vas chtela pozadat, zda by jste mi nevratila alespon cast kurzovneho, protoze nevnimam, ze by to bylo alespon castecne to, co jsem ocekavala, takze si umite predstavit me pocity, kdyz jsem se citila zklamana a demotivovana. Snad se nebudete zlobit, samozrejme timto Vas kurz absolutne nahanim, ale me ocekavani to zkratka nesplnilo a prinos jsem ani s odstupem dvou dnu nepocitila.
S pranim prijemneho dne
Aneta Balvinova, 17. února 2019



Chci strašně moc poděkovat za neuvěřitelný půlrok s vámi. Nejenže jsem dokázala díky Vaší neuvěřitelné výuce číst přede všemi nahlas beze strachu, ale také mám obrovskou radost z toho, co jsme dokázali napsat. Takže nejprve Vám děkuji za to, že jsem dokázala tvořit díky Vašemu vedení příběhy, ze kterých mám radost. (A nejen já!) Pak aniž bych to věděla, tak si při čtení spojuji různé věci s tím, co jste nám říkala (například skryté flinty na zdi). Také jsem si uvědomila důležitost nadpisů a jejich váhu. Potřeba rytmu v textu, aby plynul tak, aby posluchač a čtenář byl stále napjatý a zajímalo ho, co je dál. Důležité je, také dávat při psaní pozor, co za informaci otevíráme, abychom ji tam nenechali jen tak vyset a čtenáře to nezmátlo. Podtext je taky velmi důležitý... pokud se to povede splnit, tak text může být opravdu dobrý. Zajímavý název je taky prvním vodítkem k upoutání čtenáře. Nakonec chci poděkovat za neuvěřitelné nadšení, co jste do nás do všech vložila. Myslím, že jste mi mnoho dala a nikdy na vše, co jste mě naučila, nezapomenu.
Anežka Velinská, katedra komiks, Fakulta designu a umění L. Sutnara v Plzni, letní semestr 2018


Propsat se ke čtenáři

První větou oslov srdce
Myšlenku svou rozvíjej
Veď čtenáře v labyrintu
Tak, jak jsi jej vystavěl.

Labyrint – to není chaos
Má svůj řád a pravidla
Logiku i překvapení
Aby cesta bavila.

Katka Nevolová




Branický pivovar  17. února 2019















Mlčím a naslouchám druhým. Soustředěně píšu. Škrtám zodpovědně a s rozmyslem. Tvořím.
Hana Šundová



Větší dopad na čtenáře má děje nepopisovat, ale nechat ho číst příběh sám.
Text musí měnit tonalitu - např. střídat krátké a dlouhé věty.
Příběh musí mít úvod, střed a závěr a podtext.
Dát si pozor na kontext. Pokud není všeobecně známý, je potřeba věci vysvětlovat.
Přímá řeč má mnohem větší sílu, než uvozovací věty, protože víc útočí na city čtenáře...
Petra



Je dobré začít sloh “řízně”.
Rovněž se hodí, když poslední věta esej nějak okoření (resonance).
Film Klepání na nebeskou bránou je dost zábavný a šikovně představí charaktery během prvních dvaceti minut.
Je lepší psát stroze, jasně a úderně než vzletně a zdlouhavě.
Dialog je většinou mnohem efektivnější způsob představení charakteru než popis.
Jan Macků, Fakulta designu a umění Jaroslava Sutnara v Plzni



Akademie ČTK 24. dubna 2019
Milá Dano,
chtěla jsem Ti ještě jednou poděkovat za seminář. Moc se mi líbil a opravdu se ráda v budoucnu zúčastním i toho zaměřeného na cestopisy. Celý koncept a vedení kurzu se mi moc líbilo. Budu určitě doporučovat.
Klára Valentová





Díky za inspirativní den.
Lumír Havlíček



Když si vytvořím hrdinu, musím o něm vědět všechno. I to, jaké nosí rád ponožky.
Jazyk by měl, ba přímo musí, odpovídat charakteru jednající osoby.
Zápletku mi musí čtenář uvěřit.
Dodržuj spád a snaž se text vypointovat.
Ludmila Dvořáková



Autorské čtení 26. května 2019 v Brně


















Dnes 25. května jsem prožila inspirativní a obohacující večer v brněnském divadle Za hradbami. Tato malá scéna se ukrývá na ulici Křížová 20. Co se dávalo? Jedenáct začínajících literárních tvůrců pod vedením spisovatelek Dany Emingerové a Věry Staňkové četli své povídky a básně na téma O mužích a ženách. Vznikly na kurzech tvůrčího Psaní podle Lustiga, které vedou tyto mladé energické dámy.
Večer zahájila Dana Emingerová ukázkou ze své knihy Živel Lustig. Pak následovala četba jednotlivých autorů a plné hlediště se řehtalo nad zkazkami ze života psychoterapeuta i čerstvě zamilované padesátnice. Zaslzeli nám oči při povídce o mladé Jolaně, která je postavena před těžkou životní volbu. Romanticky nás naladily milostné verše básníka, který některé z nich věnoval svému velkému vzoru - Jiřímu Seifertovi.
Večer byl prostoupen instrumentální hrou na kytaru Milana Košuby.
Všichni účinkující projevili velkou dávku odvahy, se kterou vystoupili na osvětlenou scénu se svými rukopisy. Mají můj obdiv.
Odnášeli jsme si nejenom výtisk časopisu National Geographic jako dárek, ale hlavně bohatý zážitek a vzpomínku na příjemný umělecký večer.
Simona Jedličková


5 tvůrčích vět
1. Tak jako náš život má i literární dílo mít svůj začátek, prostředek a konec.
2. Dlouhé věty je lepší rozdělit do několika kratších, protože jinak se může stát, že než dočteme krásně rozvinutou větu zdárně do úspěšného konce, zapomeneme, o čem jme vlastně četli a budeme se muset vrátit na začátek a ještě si ji pro jistotu několikrát přečíst, abychom pochopili, tak jako v tomto ukázkovém souvětí. Dělíme je proto častěji…………..
3. Stejně tak je dobré nepoužívat ve větách stejná slova. Je lepší se zamyslet a najít jiné slovo, podobné tomu našemu slovu. A to slovo pak použít. Vždyť čeština je tak krásný jazyk, jistě si s tím hravě poradíme.
4. Každý příběh by měl mít nějakou myšlenku. Proto jsme ho také napsali.
5. Musí upoutat už nadpisem a úvodem. Jinak máme smůlu. Nikoho nezaujme a nikdo si ho nepřečte.
Jana Staňková, Šumavanda




Pro spisovatele není nic svaté. Povídka musí mít začátek, prostředek a konec.
Vše v řádných proporcích, které však lze porušovat dle autorova cítění, neboť v literatuře nic není dogma.
Psaní nesmí být nikdy ani kousek nudné.
Moje povídka byla z první poloviny nudná, a tudíž příště, až budu něco psát, musím první polovinu vynechat.
Bajka je sevřený, hodně krátký literární útvar, kterému neprospívá, je-li uměle natahován.
Linda Edwardsová přepsala bajky do verze, kterou nejsem právě nadšená. Jsou to pohádky, nikoliv bajky.
Vyprávění je příliš rozvleklé a chybí klasicky jasné poučení v závěru.
Autor se nesmí bát svých odvážných nápadů.
Jazyk má být malebný a hezky znít.
Dana Pravdová



Děkuji za skvělý kurz.
Barbara Tesařová


1.Vše, co chceme sdělit divákovi, musí být v textu.
2.Čtenář ví jen to, co mu řekneme nebo co lze velmi dobře odvodit.
3.Nemáme možnost se opravovat a vysvětlovat, co jsme mysleli, když už je text hotový.
4.Čtenáře zaujme to, do čeho je schopen se vcítit.
5.To, co není důležité pro příběh, ho jen zpomaluje; co je zbytečné zmínit, můžeme vynechat.
Karolína Vilímovská, Fakulta designu a umění v Plzni



Co jsem se naučil:

1) Napsat poutavý úvod, zaujmout na začátku
2) U dlouhých souvětí zvážit, zda není lepší je rozdělit tečkami
3) Při popisu se snažit „vcítit“ do postavy, koukat jejíma očima
4) Ctít literární pravdu - text musí být uvěřitelný, ať už se skutečně stal nebo nestal
5) Text může na různé lidi působit odlišně. Pokud mají dva lidé úplně protichůdné názory, s textem nemusí být problém.
Adam Široký



Milá Dano,
moc si vážím tvého přístupu a daru, který mi dáváš:) Včera jsi mi vehnala slzy radosti do očí. Pomohla jsi mi.
Míša



Díky moc, včerejší hodina byla moc pěkná a co tam teda ty lidi předvádějí, to jsou naprostý bomby.
Míra Tichý



Učili jsme se zaujmout čtenáře zajímavým nadpisem.
Využívat zabarvení textu, aby nám zákazník u čtení neusnul.
Musíme vědět proč a co píšeme.
Je nutné dodržovat úvod (začátek by měl ihned čtenáře zaujmout), prostředek a konec, který opět uchopí u srdce.
Místo jednoho slova charakterizující osobu, je vhodnější popsat situaci, která by jeho charakter popsala.
Denisa Procházková, ČEZ



Mnohokrát děkuji za obohacující workshop. Těším se na další setkání! :)
- pokud půlka lidí souzní s mým příběhem a druhá půlka ne, je to v pořádku. Každý si najde svého čtenáře.
- v krátkém příběhu nepopisovat příliš mnoho prostředí a postav
- první věta musí zaujmout
- představování postav akcemi, ne popisem
- psaní obsah/slovní ekvilibristika
Jsem nadšený - děkuji ještě jednou.
Jan Jirák



Děkuji za vše, co jsi mě naučila. Ta energie, kterou přenášíš společně s Tvým uměním a pedagogickým cítěním je jako slunce. Svítí lidem na cestu a příjemně hřeje.
Jenda
























Můj příběh vypadá na webu Psaní podle Lustiga s těmi obrázky krásně. To bych před kurzem netušil, že mě tak rychle proslavíš.
Osamělý bojovník s čarodějnicemi Dušan



Jsou důležité proporce textu, je třeba si dávat pozor na flinty na zdi a hlavně na “jak jsme tam jeli”, aby člověk neodbíhal od tématu a šel na komoru.
* Nadpis a první věta musí chytnout, jinak pak ke čtení možná ani nedojde, protože se k tomu čtenář nedostane.
* Když nebudu mluvit, jak mi zobák narost, snadno se dostanu do klišé a přehrávání a ostatní to poznají.
* O své postavě musím vědět všechno, jinak bych ji pak mohl v textu měnit charakter a to je špatně.
* Lepší než psát do šuplíku je psát pro lidi a dostávat zpětnou vazbu.
* Je třeba dopsat texty, ne to vzdát a nedopsat.
Vlado


Bajka má vždy na konci poučení
Zpráva vždy musí obsahovat: KDO, CO, KDY, KDE případně JAK a PROČ
Je dobré nechat si napsaný text odležet a pak se k němu vrátit
Je důležitá upřímná zpětná vazba ohledně toho, co kdo napíše (abychom se tím mohli zdokonalit)
Pointa se dá vystihnout i ve velice krátkém textu – tím jdeme vlastně okamžitě k jádru věci.
PH



Moc děkuji za úžasný víkend. Po roční léčbě byl pro mne jak balzám na duši :-).
Monika



Literární pravda není totéž co realita - musí být uvěřitelná a přehledná.
Musím si říct, o čem příběh je, a to, co tam nepatří, vyhodit.
Slunce je vždy hřejivé - s přídavnými jmény je třeba zacházet střídmě.
Popis očima někoho nebo něčeho je vždy zajímavější, než obyčejný popis.
Diamant je téměř v každém - jen ho najít a nepohřbít.
Eliška Zvolánková



Braník 17. února 2019
Literární pravda.
Flinta na zdi.
Slova naplnit obsahem.
Zaujmout a chytit čtenáře v prvopočátku.
Začátek, prostředek a konec.
Autor nesedí čtenáři na uchem, aby mu vysvětlil, jak to myslel.
Úhly pohledu: er- forma, ich-forma a du-forma.
Každý má svou cílovou skupinu.
Stavební cihly: popis, dialog, příběh
Vyvarovat se zdrobnělin.
Nezdvojovat informace.
Zmínit přímou řeč.
Anna Karafiátová



Co jsem si odnesl z prvního a druhého semináře:
Nejlepší psaní je s podtextem.
První věta "háček" musí zaujmout.
Knihy jsou citová paměť lidstva.
Věci které se zmíní v příběhu by měly být použity.
Není dobré říkat, co můžu názorně ukázat.
Postavy odhalují čtenáři svůj charakter tím, jak se chovají a vyjadřují, aniž by se použil popis.
Z dialogu má ideálně vyplívat, kdo mluví.
Jeden netradiční detail dokáže vyzdvihnout i banální popis.
Tomáš Vrba, Fakulta designu a umění v Plzni























Naučila jsme se, že něco chci sdělit a neumím to. Příběh, který jsem napsala, byl vlastně 2 v 1, a to bylo špatně.
Ano, byla jsem okouzlená Vánocemi a jejich krásou kolem sebe. To byl jeden zážitek, a tak měl být i popsaný, a konec. Druhý zážitek byl můj veliký obdiv k majitelce Vánočního domu, která šla za svým snem, dokázala to dotáhnout do konce, a sen si splnila. Konec. Takže jsem měla popsat jen jeden z nich.
Tím, že je něco napsané, je to dané. Pisatel už nemá možnost to vysvětlit čtenáři a udělá mu v hlavě zmatek, viz bod 2.
Ověřili jsme si, že funguje - začátek, prostředek, konec. Když se to jen tak napíše, že se to má dodržovat, člověk si řekne, no to je přece jasný... Ale ukázka v praxi je daleko názornější.
Přímá řeč, i když jen krátká, celé vyprávění oživí.
Olga Hánová


Naučil jsem se, že při psaní je méně někdy více.
Postavy bychom neměli odbýt jednoduchým popisem, ale spíše je nechat projevit své chování a čtenář si sám udělá obrázek a lépe se s postavou sžije.
I v krátké povídce je dobré mít přímou řeč, protože dialog oživí děj.
Člověk by měl vnímat okolní prostředí, chování lidí, jejich rysy, díky čemuž pak dokážeme lépe popisovat postavy nebo události v našich příbězích.
V kratších povídkách není vhodné střídat více událostí za sebou. Je lepší soustředit se na jednu. S tím souvisí i závěr, který by měl být jenom jeden.
Jan Vočko



Když se věta skládá ze složitých slova informací, je lepší používat věty kratší.
Povídku skládáme z cihel: dialog, popis, akce...
Šetřit s přídavnými jmény - co je jasné, nemusí se psát, protože to zdržuje - zelená louka, hřejivé slunce.
Nedopustit umělé prodlužování.
V povídce musí být akce - jít hned k jádru věci, nedávat do příběhu zbytečnosti.
Pozor na suchý začátek.
Karolína Acsayová, Ježkárna 24. - 25. listopadu 2018


Literatura a kola přímo v cyklodílně 14. února 2019






















Děkujeme Pavlovi Čábelickému za sladění literárního a sportovního rozvrhu u CABTECH.
Dana



Na kurzech je krásná tvůrčí atmosféra, to se pak píše samo. Posílám bajku O líném kole.
Monika Řeháčková



Akademie ČTK 12. září 2019
Dobrý den,
ještě jednou děkuji za včerejší kurz v Akademii ČTK. Dostala jsem účast jako narozeninový dárek. Byla to pro mě skvělá zkušenost, děkuji za rady. Kromě zmíněných doporučení mi kurz určitě dodal jisté sebevědomí. Bylo mi ctí vás oba - Danu Emingerovou a Jiřího Chrásta - poznat a děkuji.
Jana Hrdličková, brzo Poláchová



Ze semináře jsem si odnesla, že první věta musí nějakým způsobem zaujmout čtenáře, aby chtěl pokračovat ve čtení. A proto můžeme začínat uprostřed dějů. Takovým způsobem příběh stejně bude mít začátek, prostředek a konec, ale v trošku jiném pořadí. Ale máme pamatovat na čtvrtou neviditelnou část - proč píšu to, co píšu.
Měli jsme zajímavou diskuzi o použití sprostých slov v psaní. Zpevnila jsem se v názoru, že člověk může používat sprostá slova, jestli to patří k postavě nebo k prostředí. Ale jestli spisovatel chce používat obscénnosti pro šokování, stačí to udělat jednou. Když se neomezí v použití, muže znudit čtenáře. Bylo zajímavé zažít zpětnou reakci od spolužáků po přečtení textu. Bylo to dobrou připomínkou, že každý se vnímá jinak. Celkově kurz byl pro mne velice prospěšný, protože jsem zjistila, že psaní mne baví.
Anastasia Khaustova, FDU v Plzni, letní semestr 2019



Kurz 16.-17.3.2019
Ahoj, Dano, dneska to bylo zase perfektní, moc jsem si ten víkend užila. To byl rozhodně jeden z nejlepších zážitků. :-) A co mi to přineslo?
Hlavně spoustu inspirace a přesvědčení, že když chci tak text zvládnu. Psaní je nyní pro mě zábava, a tahle změna vnímání, je naprosto úžasná. Určitě bych chtěla ještě někdy dorazit, je to skvěle strávený čas.
Ještě jednou moc děkuji a přeji Ti jen to nejlepší a spoustu nadšených studentů, jako jsem teď já.


Pět věcí, které jsem se naučil na první lekci dlouhodobého kurzu a při rétorice:
1. mmmmmma, -e, -i, -o, -u, -ou
2. chmmmmm
3. dychat do bricha
4. nepouzivat stejne obraty nebo slovni spojeni
5. byt co nejstrucnejsi, odbourat balast nepodstatnych veci v textu
Jirka Jelen


Ahoj Dani,
bylo to vcera pro me moc podnetne. A tak se budu snazit byt pilnym mravencem v psani. Tesim se na tebe.
Safi Narwa



Začít zajímavě. Literární pravda.
Háček. Upoutat názvem článku, knihy.
Vynechat nepodstatné.
Zaujmout přímou řečí, dialogem..
Autor musí znát své hrdiny na 100%.
Čtenář musí vědět, o jakých postavách čte.
Očekávala bych do budoucna více kritiky - natvrdo říct, když je dílo na nic.
Darina Kuzmová




První věta je důležitá - háček.
Nemotat více příběhů dohromady.
Přímá řeč rozsvítí text.
Minimalizace postav na malém prostoru.
Co zasadím do příběhu, musí být součástí děje - puška na zdi.
Barvitě a výstižně popsat prostředí pohledem pozorovatele.
Uvědomit si, pro koho to píšu.
Vypíchnout nejzajímavější věci.
Iveta Skřivanová




Ježkárna 24. - 25. listopadu 2018




















Přemýšlej, co svým textem chceš říct.
Piš jen to, co je důležité, pozor na zdlouhavé popisy.
Na začátku textu čtenáře "zaháčkuj".
Nehodnoť situaci za čtenáře, napiš to tak, aby to čtenář prožil sám.
Literární pravda se nemusí shodovat se skutečností, ale čtenář musí všemu věřit.
Velkým přínosem pro mě bylo, že jsem si uvědomila a zapamatovala fakt, že "míň je víc".
Necpat do příběhu zbytečnosti, tak nedůležité postavy, tak nepotřebná slova.
Pak se mi vrylo do paměti i to, že přímá řeč povídku tak nějak rozsvítí a dá jí spád.
Účastníci kurzu na Konzervatoři Jaroslava Ježka



Naučili jsme, že pro kreativní psaní příběhů je důležité mít text rozdělený minimálně do 3 částí – úvod, zápletka, rozuzlení. Případná 4. část – tzn. poučení, je typická hlavně pro bajky.
Chceme-li zaujmout pozornost čtenáře, je vhodné používat krátké věty spíše než dlouhá souvětí. Zajímavým tipem je doporučení, aby literární pravda byla „pravdivější“ než realita. Jinými slovy, je třeba psát uvěřitelně a současně situaci nějak vyhrotit, aby byl čtenář vtažený do příběhu.
Inspirací může být řecký filosof Aristoteles a jeho Poetika, v nedávné době pak český spisovatel Arnošt Lustig.
Martin




Simply5
· S první větou všechno stojí a padá. · V zájmu prozumění odhodit zbytečné detaily a vatu.
· Vtip o policajtovi a poučení, proč je dobré si věci nekomplikovat.
· Vyjadřovat se přirozeně, tak, jak by to řekl ten, o kom píšeme. To podporuje uvěřitelnost.
· Když známe dopředu pointu (v našem oboru výsledky výzkumu), více se v textu soustředíme na hloubku představených myšlenek. Mozek se tak méně zatěžuje tím, že se snaží pointu teprve  uhádnout.
Katka Nevolová



1. Literární pravda musí být lepší než pravda. V příběhu nejde o to popsat vše přesně, jak to bylo, ale vypíchnout pouze ty věci, které přispívají příběhu a zajímají čtenáře.
2. Jakmile dám „flintu na zeď“, musím z ní vystřelit. Jinými slovy, pokud naťuknu nějakou myšlenku, musím ji někde rozvinou a dokončit.
3. Každý si najde svého čtenáře. V podstatě se nejde trefit do stylu všem a je potřeba přemýšlet nad tím, jaký styl vyhovuje mě a současně pro koho píšu.
4. Příběh je věrohodný, pouze pokud postavy v něm jsou autentické. Takový popis se mi podaří, pouze pokud se dostatečně vcítím do jednotlivých postav a umím vidět svět jejich očima, popisovat jej jejich slovy a prožívat jejich srdcem.
5. Úvod příběhu nesmí začít popisem, ale napětím. Taky 80% tvoří titulek, 20% 1. věta
Katka B.



· Používat jednoduché věty (souvětí) a srozumitelně se vyjadřovat.
· Mluvit lidsky, ne příliš strojeně.
· Čím složitější sdělení, tím jednodušší text.
· Upoutat nadpisem a první větou.
· Soustředit se na hlavní myšlenku textu a volit další informace tak, aby podporovaly onu myšlenku. Raději vynechat informace navíc, které myšlenku nepodporují, aby nedošlo ke zmatení čtenáře.
· Osobně bych se chtěl víc dozvědět o tom, zda existují další „pravidla“ psaní, jako je například používání krátkých vět pro spád textu a vzbuzení napětí apod. Nebo třeba jak pracovat se zvukomalebností.
Aleš



Naučili jsme se, že…
1. … se musíme vžít do role čtenáře a nezapomínat, že on s námi celý příběh neprožil a potřebuje občas vysvětlení, co se stalo a kdo jsou postavy příběhu.
2. … tento popis nesmí být ale stěžejní část textu.
3. … že přímý popis osoby nemá takovou sílu jako nepřímý popis v rámci nějaké situace.
4. … je potřeba si rozvrhnout text a nevěnovat se příliš úvodu, aby pak na to nejdůležitější nezbylo jen pár vět.
5. … teorie, jak dobře psát je jedna věc, ale realita je často věc druhá – je jednak těžší a jednak tam ne vždy platí tak striktní pravidla.
Nina



Moc děkuji za vlídnost s jakou ses nám všem věnovala, s jakou lehkostí a něžným poučením si dokázala vznést kritiku i pochvalu na naše výtvory.
Předávala nám svoje zkušenosti a znalosti a my se dozvěděli, že naše myšlenky,či příběhy, které jsme napsaly a nám samým připadají jasné, v očích a myslích ostatních lidí nabírají další a další rozměr a rozmanitost pohledu na věc.
Dozvěděli jsme se jak našemu psaní dát směr a dynamiku. Kde ubrat a kde naopak přidat, čím a jak zaujmout.
Pro mě samotnou, i když se ze mě třeba vůbec nestane spisovatelka,bylo tohle setkání a poznání důležité pro můj osobní posun v životě.
Helena Palivcová



10 vět, co jsem se naučila během letního semestru:
První věta je hodně důležitá. Podle Čapka by se sprosté slovo mělo v psaném projevu vyskytnout jednou za tisíc slov. Katarze je část textu, ze které si čtenář odnáší pocit. Bajka má čtyři fáze: představení, akce, nějak to dopadne, ponaučení. Ze začátku jsem v hodinách počítala použité slovo pointa. Stále mám nejasnosti ohledně jeho výslovnosti. Přijde mi hezké, že se vždy v textu nutně nemusí zmiňovat očividné, když je věc sama patrná.
Já osobně jsem si z kurzů odnesla to, že nestačí pouze okolnosti popsat, ale je třeba dodat konkrétní jednání nebo nějaký důkaz (například formou dialogu). Musím psát tak, aby se tomu dalo uvěřit a aby to nebyla nuda. Neměla bych vyhodit nic, co napíši, ale schovat si to do šuplíku - dokonce i v případě, že se mi to bude zdát opravdu moc špatné.
Aneta Hustolesová, katedra komiks, Fakulta designu a umění v Plzni, letní semestr 2018



Kurz se mi líbil, především atmosféra. Ocenila jsem připomínky, na leccos mi vrhly jasnější světlo, jen si nejsem jistá, jak dlouho mi vydrží ozařovat moji tvůrčí aktivitu.
A především je pro mě důležité učení o cílové skupině, na tom mi mé malé "velkodílo" troskotá. Prostě životní dilema. Zachovat duchovní náboj, který osvětluje dění na Zemi a dává mu patřičnou sílu, nebo sestoupit z "duchovních výšin" a udělat z toho zemitě krutý příběh.
Taky mě pokouší myšlenka obojí skloubit, ale to si vzhledem k různým cílovým skupinám neumím představit. Samozřejmě, v příběhu mám oboje, ale kdo by to potom po pár stránkách neodložil?!? Obávám se, že všichni. Ale co s tím, když se ani jednoho nedokážu vzdát. Jedině snad si to napsat do šuplíku, nechat to nějakou dobu "vyhnít" a teprve pak se rozhodnout. A mezitím psát něco jiného.
Miroslava Chroboková



Za hlavní přínos kurzu tvůrčího psaní považuji pravidlo pušky na zdi. Je přínosné se nad každou informací, kterou do reportu dáváme, zamyslet a zhodnotit, zda-li tam má opravdu být. Tedy, jestli mi tam ta informace dává nějakou přidanou hodnotu a jestli s ní mohu „vystřelit“.
Aby tu po nás zbylo něco pořádnýho, aby ty powerpointové památníky, co tu tvoříme, byly ještě smysluplnější, je potřeba si umět vybrat tu správnou pušku. Pro ty, co nebyly na kurzu psaní, raději vysvětlím. Nebojte, nestala jsem se přes noc členem domobrany proti uprchlíkům nebo tak něco. Má se to tak, že za slovo puška si můžete dosadit třeba slovo sdělení, argument, myšlenka atd.
Některé pušky, ty menší, co nikam nedostřelí je někdy lepší nechat ležet a zdvihnout raději těžké kalibry, aby bylo zasaženo přesně to, co potřebujeme zastřelit (nebo tedy spíš sdělit). To je to, co jsem si odnesla hlavního já, z našeho nedávného kurzu psaní.
Eliška Nováková





Brno 24.3.2018 - jednodenní seminář  Minervy




















Milá paní Dano,
Váš kurz v Brně byl pro mne velmi inspirativní, i když na počátku stála moje žena, která mne na kurz přihlásila a mou účast pojistila tím, že jsem jej dostal formou dárku na Valentina, takže jsem jej nemohl odmítnout. Po skončení sobotního kurzu musím přiznat, že měla dobrý nápad. Poznal jsem zajímavé lidi a výbornou lektorku, která nás provedla různými úskalími literárních pokusů formou přísnou, ale příjemnou. Určitě nepatřím k těm psavcům, kteří dokáží v daném časovém limitu napsat něco kloudného a asi nebudu sám, ale zkusit se má všechno. Děkuji za Váš čas, který jste nám věnovala, a rád a tentokrát z vlastní iniciativy se přihlásím do dalšího pokračovaní, třeba o literárních nápadech a jak jim jít vstříc.
S úctou Antonín Látal



Jsem velmi rád, že jsem se mohl vašeho brněnského kurzu zúčastnit. Bylo zajisté tuze zajímavé poslechnout si vaše odborné názory na moji práci, stejně tak jako názory všech ostatních účastníků, kteří se též literární prací zabývají. Určitě jsem se dozvěděl mnohé informace, jak své texty lépe a čtivěji psát, a pokusím se z nich v psaní svých dalších prací čerpat.
Dan Benda



Jasný nadpis někdy pomůže užít si příběh víc, jindy překvapivý zážitek znemožní. Vždy záleží na daném kontextu.
Místo uvozovací věty je efektivnější dát sdělení do přímé řeči - je to nabitější emocemi, pravdivější.
Je dobré používat slovesa, která mají slovesa a emoční náboj.
Útočit na emoce.
Popis nesmí být nuda.
Pointa - text končí jasně.
Katka



Neshazovat svůj výtvor před tím, než ho přečtu.
Škrtat zdlouhavé úvody.
Rozlišovat realitu a literární pravdu.
Cílová skupina je důležitá.
Laskavá kritika je povzbuzující.
Děkuji za krásný a inspirativní víkend.
Mám velký zájem učit se dál.
Nataša Richterová



Ještě jednou Vám chci poděkovat za příjemný a velmi podnětný den. Moc mě to bavilo a byla i skvělá skupina lidí. Člověk si uvědomí, že se musí stále něco nového učit. A Vy to umíte předat výborně.
Irena Osvaldová




5 vět, co jsme se naučili:
1. Promyslet si, co chci sdělit.
2. Sprostá slova jen, když je to opravdu vtipné nebo jinak odůvodnitelné.
3. Rezonance na konci udělá oddechnutí. Je dobré se závěrem vrátit na začátek a vše uzavřít.
4. Když mám nabitou zbraň, tak musím vystřelit, jinak je to nuda.
Jiří Tichý





Braník 16. 3. 2019

Ahoj, Dano, nejprve moc děkuji za dnešní prima den, kurz se mi velmi líbí. To byl rozhodně jeden z nejlepších zážitků. :-)
A co mi to přineslo? Hlavně spoustu inspirace a přesvědčení, že když chci tak text zvládnu. Psaní je nyní pro mě zábava, a tahle změna vnímání, je naprosto úžasná. Určitě bych chtěla ještě někdy dorazit, je to skvěle strávený čas.

Co se týče námětů, určitě místnost, kde bude klid, což by tato i splňovala, až na ty dnešní sousedy. Nechápu, co tam dělali o víkendu a evidentně nemocní. :-) A ze druhé, osobně bych zvážila počet osob, protože mi přijde, že je nás moc a času na tvoření málo. Těším se na zítra!
Aneta Neradová


Milá Dano. Jsem nadšená. A věř, že v této deklaraci je obsaženo vše, co se pod tím dá představit . Nevidím ještě úplně, jak mě to může pomoc zmírnit mou hlubokou obavu z psaní bakalářské práce, ale tvá zmínka o tom jak učíš kreativní cestou psát manažery, i když se nakonec musí podřídit pravidlům a firemní rétorice, mě trochu uklidňuje. Moc děkuji a MOC se těším na příště. Co jsem se naučila
1. V příběhu není nutné zmiňovat příliš postav, které s příběhem nesouvisí
2. Nebát se konfabulovat – nedržet se striktně pravdy
3. Nepsat složité dlouhé příběhy kde se čtenář ztrácí
4. Udržovat „tempo“ střídat emoce (humor se smutkem atd)
5. Jak inspirující je trávit čas s, i když cizími, tak stejně nakonec skvělými lidmi. Jak je sice každý jiný a přece tolik blízký.
Daniela Enström



Katedra komiks, Fakulta designu a umění v Plzni, letní semestr 2018 
Po absolvování gymnázia, kde nám každý profesor něco tlačí do hlavy a sám toho má dost, je těžké z obou stran projevit zájem. Zato vy... vy jste úžasná učitelka a poslouchatelka, vždy nám s obdivem a se zájmem řeknete tolik věcí, které nás posouvají. Jsem ráda, že jsem se s vámi mohla setkat, protože mi to dalo radost ze psaní!  Budu ráda když se s vámi ještě někdy setkám a byla mi čest vás poznat. Opravdu vám od srdce děkuji.
Anežka Velinská,



V kurzu jsem se naučila, po čem jít, když potřebuji nahozený text zkrátit, jak a čím ho oživit, učinit čtivějším, zajímavějším. Více přemýšlet budu o cílové skupině, pro kterou píšu. Objevem pro mě bylo odhalení rozdílu mezi školním popisem a popisem a la Gardner, stejně jako charakteristika postavy pomocí jejího chování a přemýšlení. Moc díky, bylo to fajn.
Lucie Poláková



Braník 21. února 2019

















Pokud není nápad o čem psát, je dobré si sednout a začít něco psát. Je jedno co, jde o to se rozepsat, pak to přijde.
  • Vybírat do popředí to co je podstatné, použitelné v auditních zprávách.
  • Nepoužívat moc přídavná jména, jsou brzdou, zatímco slovesa rozjedou příběh.
  • Spisovatel potřebuje zkušenosti ze skutečného světa, i když hlavním předmětem poezie a prózy jsou emoce.
  • Spisovatel potřebuje lásku, bolest, pocit ztráty, nudu, vztek, pocit viny i strach ze smrti.
Martin B.



Dobrý den, Dano,
ještě jednou děkuji za úžasný zážitek z kurzu kreativního psaní v Akademii ČTK. Bylo to pro mne zajímavé a Vy jste velmi příjemný a inspirativní člověk. Rád bych Vám nabídl návštěvu podnikatelského klubu BforB, kde byste se mohla zúčastnit jako host. Považoval bych za čest, kdybyste pozvání přijala.
Honza Mareš




Akademie ČTK 20. 3. 2018
Co jsem se v kurzu naučila? Každý příběh musí mít začátek prostředek a konec. Příběh se skládá z drobných cihliček. Naučila jsem se, že puška na zdi by měla vystřelit. Když se o něčem zmíním, tak to má důvod a má to být v příběhu použito. Důležité je, neporušovat dané zákonitosti. Měla bych si nastudovat o čem chci psát, aby můj příběh byl uvěřitelný. Není nutné se za každou cenu držet skutečnosti. Bylo těžké, ale moc prima vymýšlet bajky. A tady nastal možná zlom. Naučila jsem se poslouchat svou fantazii a nechat vyplouvat na povrch příběhy, které se najednou zrodily - jen tak z ničeho. A já jen zírala, čeho jsem schopná. Naučila jsem se pozorně poslouchat literární díla mých kolegů. Taky si věřit a nepodceňovat se. Naučila jsem se, že každé pravidlo se dá porušit, když to funguje. Je toho mnohem víc - například zkracovat své povídky a nechat příběh odležet a pak přepisovat, protože prvotina, nikdy není to pravý ořechový. A tak Ti milá Dano děkuji za nádherné chvíle na Dobešce. Moc se těším na pokračování někdy ...
Eliška Schovanková



Piš krátké věty, vyjadřuj se srozumitelně a věcně, piš dle toho, kdo je tvůj čtenář. Dále je žádoucí dbát toho, že děj musí mít spád – tempo, dlouhé popisy unaví, čtenář znepozorní a zamýšlené sdělení je „fuč“.
Roman



Ateliér komiks 2017 Fakulty designu a umění L. Sutnara v Plzni






















Bylo to na gymnáziu, kdy jsem v ruce naposledy držela pero. Mluvím o tom tvůrčím. To, které tvoří příběhy a s nimi nové světy. Někdo by ho nazval spisovatelským, i když tak jsem mu já nikdy říkat nemohla. Teď tu sedím na semináři tvůrčího psaní s očekáváním, ale především se strachem. V ruce žmoulám papír, na kterém mám vytištěný můj první tvůrčí text po více jak čtyřech letech. A když nás nový ženský hlas lektorky vyzve, abychom své příběhy přečetli nahlas, trochu se zarazím. Já jsem ještě nikdy svůj příběh nahlas nečetla! Proběhne mnou vlna nervozity, ale přece jenom... někde v kouktu duše se ozývá malinké potěšení. Dosud jsem všechny své práce odevzdávala do rukou učitele, aniž by je někdo chtěl číst. O veškeré hodnocení se postaral červený inkoust. I když občas obsahoval vlídné slovo chvály Pěkné!, většinou se celá zpětná vazba schovala za stručnou číslici, která ocenila hlavně gramatiku. Červený inkoust nekomentoval kvalitu psaní a hlavně nikdy nepomohl a nedal tvůrci možnost text vylepšit! To se najednou úplně převrátilo. Červený inkoust nahradila slova motivace a konstruktivní kritiky. Na konci náročného semináře odcházím vyčerpaná, ale s dobrým pocitem... a natěšená na další hodiny, protože to byl teprve začátek.
Každá další výuka s sebou přinášela nové zkušenosti a především výzvy. Náročné, pro mě do té doby naprosto nepředstavitelné úkoly, ve mně zpočátku vyvolávaly spoustu pochyb a nervozity. Ale výzvy jsou přece od toho, aby se zdolávaly! A já jsem se vždycky nerada vzdávala.
***
Prázdný papír, tužka v ruce, mozek mi zastírá nervozita. V hlavě slyším jen: „Máte dvacet minut na psaní, pak si to přečteme.“ Nemůžu se toho zbavit. Vidím jen tu záři bílého papíru. Přemáhá mě panika. Odejdu z dosahu lidí a snažím se uklidnit. I když někdy to opravdu vypadalo beznadějně, všechno mělo svůj smysl...
***
A tak tu znovu sedím nad bílým papírem. Ale teď už není prázdný. Je tu blok pokrytý písmem a svítící obrazovka posetá černými znaky. A já najednou po dlouhé době cítím ten závan nových světů a neobjevených míst. Jako když začnete číst první kapitolu knihy. A moc doufám, že budu mít dostatek odvahy na to, abych se tím závanem jednou nechala unést. A za ten pocit Vám, paní Emingerová, strašně děkuji, protože bez vašich hodin by se znovu určitě neukázal. Prozatím zkusím být alespoň tím malým spisovatelem, co si doma píše do tajného deníku.
Petra Šestáková, Fakulta designu a umění L. Sutnara v Plzni, letní semestr 2017





Skutílek Honzy Šprýmaře
Naučili jsme se, že psaní má svá pravidla, ta se ale dají porušovat. Je důležité promýšlet motivaci postav, a ptát se proč jednají tak jak jednají. Škrtat zbytečná slova. Naučili jsme se vytvářet postavy, vymýšlet jim životy a modelovat jejich charaktery. Už víme, co to je "flinta na zdi". Když bajka, tak pokud možno stručná. Je důležité sytit představivost, a také ji nechat odpočívat. Ukládat si a střádat v hlavě motivy a charaktery. Psaní je řehole i zábava. A také dobrodružství a cesta k sobě i druhým.
Honza Šprýmař, Fakulta designu a umění v Plzni, letní semestr 2017



Ještě jednou vám z celého srdce děkuji za krásný víkend ( Asi ještě mnohokrát 😊). Včera mi vstoupila, jak jinak, do mých večerních kruhů rodina, kdy jsem jim, přeplněna zážitky z kurzu, vyprávěla, co jsem se naučila a jak jste báječná . Korunu tomu dal nejmladší syn Lukáš, který mi potom řekl: “Dobrou noc, spisovatelko “. Z legrace jsem ho plácla a šťastna usnula. Děkuji moc.
Míša



Psaní je umělecká tvorba.
Nemazat, co jsem už jednou napsala. Možná to bude zítra vypadat jinak.
Neopakovat slova. Pouze pokud by v tom byl záměr.
Dobrý nápad na text je hodně důležitý.
Snažit se „zhustit“ text, nepoužívat zbytečná slova.
Hana van der Hoeven



Upřímně musím přiznat, že jsem byl moc rád, že jsme si na školení poměrně otevřeně pověděli, co kdo může do budoucna vylepšit. Bylo to mnohem cennější, než kdybychom se jen vzájemně plácali po ramenou, jaký kdo je skvělý. Jako ješitný chlap bych samozřejmě chtěl mít ze všech nejlepší příspěvekJ, ale když si vzpomenu třeba na příspěvek kolegyně o zemřelé mamince… musel jsem ten pomyslný klobouk smeknout já. Ještě když jsem o něm vyprávěl doma, měl jsem slzy v očích. A hezké příspěvky měla i řada dalších. Nemluvě o tom, jak krásné a inspirující byly ukázky, které jste četla Vy.
Uvědomil jsem si, že o včerejšku píšu jako o školení. Ale pro mě by byl přesnější pojem setkání s mnoha zajímavými lidmi, které člověka nejen poučí, ale i zahřeje tam někde uvnitř, u srdíčka. V tom smyslu, že na světě jsou fajn lidi jako jste Vy. A za tenhle pocit děkuju snad ještě víc, než za literární rady.
Dan Sladovník, Akademie ČTK 



Věty, které považuji za krátké, jde zkrátit ještě více.
Neshazovat svůj výtvor.
Dávat zpětnou vazbu.
Co je zjevné, do textu nepatří.
Jak propojit dialog s popisem.
Monika Řeháčková



Dobeška 28.-29. ledna 2017





















Moc děkuji za kurz. Byla to pro mně jakási "psychická lázeň" .... teď, večer už zase sedím na ambulanci a sázím do  lékařských zpráv  z posledního ambulantního  vyšetření jeden fakt za druhým, čísla, nálezy.
MUDr. Jana Hanka Marková, primářka hematologie Vinohradské nemocnice




Vyměnila jsem si vizitku s jinou účastnicí, vzniklo nové přátelství a možná se spolu u Tebe sejdeme na některém z pokračovacích kurzů.
Milada



Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni

I na vzorku desíti lidí líp člověk pozná jak čtenáři myslí, než když se do nich pokouší začínající spisovatel vcítit sám.
Pokud je příběh krátký, měl by čtenář znát pohlaví, alespoň náznakem.
Psaní se dá kultivovat tréninkem, podobně jako kresba.
Uvědomil jsem si po dlouhé době, že chci psát příběhy.
Slibuji si od toho, že bude moje tvorba svobodnější, když odpadne mezičlánek scénáristy :)
Ondřej Malina, Fakulta designu a umění v Plzni
 

Při vytváření nové postavy nemůže člověk jen vzít hnědovlasého muže, dát mu jméno Pavel a hned ho zasadit do konkrétní situace. Postava se pak bude nekontrolovatelně ohýbat podle situace a nikdo nám to neuvěří. Mělo by to být přesně naopak. Nejprve musíme vybudovat postavu, dát jí charakter, vlastní příběh, vědět o ní vše do posledních detailů a pak, když ji zasadíme do konkrétní situace, bude to postava, která bude situaci sama vytvářet.
Petra Šestáková, Fakulta designu a umění v Plzni



Piš krátké věty. Vyjadřuj se srozumitelně a věcně. Použij úvod do předmětu věci, druhou -  prostřední část - věnuj problému a v třetí závěrečné části problematiku shrň a uzavři. Nepoužívej zkratky a piš k věci. Piš dle toho, kdo je tvůj čtenář (žena, muž, dělník, profesor, ale i dle charakteru člověka – analytik, věcně jednající osoba, sebestředný člověk…).
Roman K. 




 
Ateliér komiks Fakulty designu a umění v Plzni, letní semestr 2016




















- Naučila jsem se že začátek příběhu nesmí být příliš dlouhý, jinak čtenáře odradí a text není vyrovnaný.
- Potvrdila jsem si že se mi povedlo příliš useknout konec, což možná čtenáře trochu zklamalo.
- Není důležité psát podle pravdy, ale tak aby byl text zábavný.
- Je dobré promyslet důkladně postavu o které píšeme.
- Při psaní reklamace toustovače mě překvapilo jak různorodé informace se opravdu dají nacpat do zdánlivě obyčejné situace.
- Poznala jsem, že pro samostatně stojící rozhovor je vždy lepší, když obsahuje nějakou zápletku či překvapení.
- Bajky jsou nejlepší krátké a úderné.
Vendy Podhráská, Fakulta designu a umění v Plzni



Ještě jednou MNOHOKÁRT děkuji za krásný zážitek v podobě kurzu tvůrčího psaní. Získala jsem nové zkušenosti, návod, jak tvořit díla tak, aby zaujala čtenáře a budu se dál pilně učit. Musím teď tedy všechno, co jsem za těch dvacet let, co píšu asi předělat, ale člověk se má přeci stále získávat nové vědomosti Těším se, že někdy na jaře se znovu uvidíme v kurzu pro pokročilé, abych se naučila další užitečné informace. Musím zdolat tu svojí vysokou horu a zatím jsem jen v základním táboře.
Dana Hladíková




Pět věcí, které si z hodiny pamatuji:
- Nepsat přímo věci, které můžu ukázat akcí nebo dialogem.
- Z mluvy postavy musí být poznat její vlastnosti.
- Psát lidsky - nepoužívat nepřirozené výrazy.
- Při popisu charakteru nedávat nálepky, ale ukázat je, aby je postavě čtenář přiřadil sám.
- Psát rychle a úderně, pozor na zbytečná přídavná jména.
Lenka Košutová






















„Byl krásný slunečný letní den. Jmenuji se František a je mi dvanáct let. Celé prázdniny jsem byl zase u babičky Svobodové, to je máma mojí mamky, ne u babičky Kropáčkové, to je máma táty a k té moc nejezdíme.“
Ježíši, to je ale blbost. Takhle to napsat nemůžu. Ta naše češtinářka je normální sadistka. Dá nám domácí úkol hned první týden školy. Jsem se ještě ani nevzpamatoval, že musím zase vstávat ráno tak brzo. Někde tu mám poznámky z loňska, jak se to má dělat.
Hm. Takže nějaký začátek. To že byl letní den, je asi jasný, když jsme měli letní prázdniny. A to, že bylo venku hezky, asi taky dojde každýmu. Když prší, tak asi nebudu běhat venku, že jo. To, kolik mi je, vlastně taky není až tak důležité. Učitelka přeci ví, kolik mi je.
Taky nebudu psát, že k babičce Kropáčkové nejezdíme. To nikoho nezajímá. Máme psát o zajímavém zážitku o prázdninách a ne rodinou tragédii.
Takže znovu. „Na prázdninách jsem byl, jako každé léto u babičky.“
Možná bych tam mohl napsat, že bydlí v Krušných horách. Jako že jsem byl venku v přírodě.
Jo, to je dobrý. Takže bych měl začátek. Co dál? Teď nějaký prostředek. Hm. To je to, jak říkala, jako že vo čem to vlastně je. Nepsat dlouhé věty, používat tečku a raději kratší, než dlouhé a nudné. To uhodla. Já nic dlouhýho psát nebudu, nejsem žádný Jirásek.
O čem bych tak mohl napsat? Prázdniny byly super a zažil jsem toho dost. Jenže prej toho nemáme zase psát moc, aby se prej čtenář neztratil či co. Aha, to jako mám do jedné povídky napsat jen jeden zážitek. Mohl bych třeba napsat, jak jsem chytal tu žábu. Mě teda přišlo dost hustý, v jednadvacátým století chytat v potoce žábu. Pak jsem jí samozřejmě zase pustil. Jenže když napíšu jen to, že jsem chytil žábu, tak to bude zase moc krátký. To chce nějakou akci. Aby pořádně tekla krev. No, i když, já jsem potom uklouznul na kameni, celý jsem se v tom potoce vymáchal a rozbil jsem si koleno. To bylo krve dost. To se bude líbit i klukův ve třídě. Zápletka je teda na světě, je tam jen jedna akce a tečka. Ani to, jak říkala s tou flintou na zdi, to mě fakt pobavilo. Jako že když napíšeme, že tam něco je, tak čtenář očekává, že to použijeme. To jsem asi trefil přesně. Byl tam kámen a já si o něj rozmlátil koleno. Nic víc, nic míň.

Fajn, teď co? Aha závěr. K čemu je to proboha dobrý? Spolužákům bude stačit ta akce s žábou, to budu určitě vyprávět několikrát. Ale prej všechno musí mít nějaký konec. Mně se bude nejvíc líbit, až zase bude konec školního roku a pojedu k babičce znovu. Třeba tam ta žába ještě bude a chytím si jí znovu. To bych vlastně mohl napsat. To nikoho neurazí. Učitelka bude ráda, že jsem vůbec něco napsal. Loni jsem přinesl jen půlku. Na výmluvu, že mi došel papír, se moc netvářila. Jsem asi prostě dostatečně nepoužil tu její literární pravdu. Že to pravda úplně být nemusí, ale že tomu musí čtenář uvěřit. Takže jinak: „Prázdniny u babičky se mi moc líbily a už se těším, až k ní příští rok v létě pojedu znovu.“
No a je to. Ty vole, to ani nebylo tak těžký. Ono je občas dobrý tu učitelku při hodinách češtiny poslouchat. Když člověk ví, jak to má napsat, co tam má napsat a čemu se má vyhnout, tak je to docela jednoduchý. To bych mohl dát nakonec jako ponaučení. Ba ne, kašlu na to, tohle není žádná bajka.
Načisto to přepíšu až zítra ve škole. Teď beru kolo a frčím ven za klukama, dokud je venku hezky.
Dana Hladíková




Rád na kurz psaní cestopisů vzpomínám. Ještě jednou děkuji.
Radan Poppe 







Dva životy, čtyři kariéry, jeden příběh - to je knížka mé žákyně Věry Staňkové o slavných dvojčatech z Brna, která vyhrávala světové medaile v moderní gymnastice a zároveň se zapsala i v divadle jako jako úspěšné baletky. Dnes sestry Machatovy - Hana Bubníková a o dvě minuty mladší Jiřina Langová - překročily osmdesátku, ale dívají se na svět se stejným úsměvem jako dřív.
Dana Emingerová
 




1) Vystřelit z flinty – vše zmíněné by mělo mít nějakou roli
2) Popsat vše tak, aby měl čtenář veškerý kontext a porozuměl všemu
3) Vžít se do čtenáře, je potřeba vědět, pro koho píšu, a na základě toho zvolit úhel pohledu
4) Nepopisovat vlastnosti přímo a konkrétně, nýbrž názorně na nějaké situaci, při které se vlastnost projevuje
5) Nepoužívat trpný rod
Richard König



Konzervatoř Jaroslava Ježka, 23. listopadu 2019
Ráda bych vám touto cestou poděkovala za váš víkendový kurz, dcera Karolína byla nadšená. Ráda bych jí objednala ještě jeden víkendový kurz v březnu, ale měli bychom zájem o únor.
Karolíny máma Petra Acsayová



Posílám své příspěvky z víkendového kurzu tvůrčího psaní. Bylo to super. Snad našetřím na další :-). Marcela Pončíková



Díky moc za osvěžující lekci tvůrčího psaní. Dodala jste nám energii i motivaci, a to se v našem korporátním světě docela cení. Kromě toho jsem si vzala k srdci všechny užitečné připomínky, jak texty zatraktivnit. Domácí úkoly provedeme. Těšíme se na příště!
Eva Svobodová,UNIQA pojišťovna



- 1. věta textu  musí být krátká, jednoduchá a zapamatovatelná
- Základ zpravodajských žánrů = KDO, CO, KDY, KDE, JAK A PROČ!
- Představení charakteru v akci – NEDÁVAT NÁLEPKY! Nepopisovat jaké to bylo, to musí čtenář poznat sám
- Příčestí trpné sloves se používá hlavně v úřední formě textu. Nepoužívat!
- Odborný text : 1 informace = 1 věta
- Popis lze oživit přímou řečí, aby nebyl nudný. Má mít pointu
- Nedělat „přetížené věty“ – moc údajů, moc přídavných jmen, Dlouhá souvětí rozsekat na krátké věty
Šárka Končalová




 1) Článek by měl mít svůj začátek, prostředek a konec.
2) Autor by měl v článcích používat přímou řeč (pokud lze).
3) Bajka může být krátká i dlouhá, ale musí mít na závěr poučení.
4) Umění autora je v tom, aby si čtenář dokázal představit situaci, věc, osobnost ....V článcích tedy nepoužívat např.nepořádek jaký svět neviděl, krása, kterou nelze popsat, atd.
5) Zaměřit se na formu čtení článku (dynamické, srozumitelně, ne rychle, ne monotónní, nebát se zastavit).
Jarek M.



1. Musíme dávat pozor, aby první věta byla úderná; tak můžeme získat nebo ztratit čtenáře.
2. Je důležité přemýšlet o čtvrté neviditelné části příběhu - proč jsem to psala?
3. Musíme se vyhýbat opakování slov v textu, jinak to tahá za uši. Ale jsou výjimečné případy, kdy to můžeme použít.
4. Nemáme dávat nálepky postavám, dělá to čtenář.
5. V bajkách ale můžeme postavy popisovat, např. jako hloupé nebo chytré.
Anastasia Khaustova


Kurz Psaní Cestopisů s National Geographic v Czech Press Centru  8.-9. června  2019

Na kurzu Psaní Cestopisů s National Geographic v Czech Press Centru  jsem ocenila:
1) Prostředí – nebylo horko ani zima, skvělé zázemí blízko metra, dobrá restaurace v blízkosti. Pro mě je to velice důležitý faktor. V Czech Press Centru je hezké denní světlo, příjemné klima v místnosti, pohodlné židle na sezení, docházková vzdálenost od metra a vynikající jídlo o patro níž.
2) Přístup, upřímnost, autenticita a profesionalita lektorky Dany Emingerové, včetně zpětné vazby.
3) Možnost zakoupit si knihy.
4) Rezervace stolu v restauraci.
5) Praktické úkoly. Sama se divím tomu, kolik dovedností jsem se za ten víkend naučila.
6) Počet účastníků kurzu – přišel mi optimální pro práci ve skupině (zpětná vazba) a zároveň jsem cítila individuální přístup (moje texty nezapadly v záplavě těch dalších).
7) Oříšky pro zakousnutí.
8) Přestávky pro osvěžení.
9) Kniha sebraných spisů jako učebnice. Super věc.
10) Začátek kurzu až v 10 h a optimální délka – bloky po třech hodinách.
Eva Návorková Vejvodová



Děkuju za kurz, bylo to pro mě opravdu zajímavé. Naučila jsem se, že:
Popis nemusí být nuda, je fajn okořenit ho přímou řečí, všemi smysly apod.
Překombinovávám.
Snažím se být moc obecná a naopak chybí příklady.
Psát tak, aby tam byl čtenář se mnou
A myslet hlavou na toho, kdo to čte, ne podle sebe, která jsem tam byla...
Katka Hubertová




Dobeška - čtvrtek, podzim 2018
Dnes jsem konečně sehnala Tvou knihu ŽIVEL LUSTIG, o kterém jsem Ti tehdy řekla, že ji mám - to jsem se ještě domnívala, že nebude problém si ji nazítří vypůjčit ve své knihovně, kam chodím každý týden. Omyl. Sehnat ji, byla makačka, ale jsem vytrvalá. Nejprve jsem pro ni jela tedy do své knihovny k Andělu. Nebyla. Řekli mi, že jí má knihovna na Lužinách. Jela tam. Bloudila. Našla. Kniha nebyla. Prý ji má jenom Ústřední knihovna. Řekla jsem si tůdle nudle, "vole radši si ji kup." Byla jsem ve třech knihkupectvích DOBROVSKÝ - marně. Poradili mi, že je k mání jenom v ARKÁDÁCH PANKRÁC, jinde ne. Ač bylo poledne a já dost zdrchaná, vydala jsem se tam. Za svou vytrvalost jsem sice zaplatila bolestí kyčlí, kolen a zad, ale, jak jsem posléze už v tramvaji a busu zjistila, stálo mi to za to. (To víš pro mou pohybovou soustavu to byla darda - najednou tolika pohybu v jednom dni. Ona je zvyklá se válet jen na kavalci u televize a knížek). Čtu ji, samozřejmě. Jsem teprve u prologu. Už lituju, že jsem Arnošta nezažila, ten byl jak živá voda.
Pracuji na příběhu z I. sv. války - je to tedy fuška. Tolika hodin a musím říct, že nic dobrého zatím nevzniklo. Házím to do makulatury, jenže tolika šmíráků nespotřebuji za celý svůj život. Objednávám si šest knih DOBA OBALOVÁ.
Ivana Výborná



 Gymnázium Pardubice prosinec 2016
Chtěla bych Vám moc poděkovat, jsem vděčná, že jsem se mohla Vašeho semináře zúčastnit. Dozvěděla jsem se hodně nových podstatných informací. A co mě potěšilo úplně nejvíce, bylo to, že jsem neměla problém celou dobu udržet pozornost, což mi většinou ve škole dělá problém. Program byl ale tak zajímavý, že jsem neměla ani důvod myslet na něco jiného. Nikdy jsem se nezamýšlela nad tím, jaké má psaní pravidla. Věděla jsem, že nějaká má, ale přišlo mi zbytečné se tím zabývat a myslela jsem si, že pokud se text prostě dobře čte, tak na pravidlech nezáleží. Teď ale vidím, že pokud se jimi budu držet už od začátku, ušetřím si hodně práce s výslednými úpravami.
Kateřina Matušková, studentka gymnázia Pardubice



Na Víkendovém semináři Psaní podle Lustiga 13.-14.4.2019 jsem poprvé „přivoněla“ k psaní s návodem Dany Emingerové a v kruhu neznámých lidí různého věku, jiných zájmů a rozdílných profesí nahlédla pod pokličku něčeho skvělého. Díky za návod, vedení, empatii, příjemnou atmosféru, milou i tvrdou kritiku. Určitě nám to hodně dalo. Těším se na další setkání a moc děkuji! P.S.: Jen pan Lustig mi tam strašně chyběl! Moc mě mrzí, že jsem ho nestihla potkat.
Šárka Končalová


Braník 13.-14. dubna 2019

Trochu jsem se obával nudného průběhu, ale opak byl pravdou. Názory na další spisovatelské pokusy budu určitě používat. Díky metodě paní lektorky Emingerové vznikla pro mě skutečně tvůrčí atmosféra, ve které zazněly pestré názory. Ty jsou pro mě motivující, zvláště ty kritické.
Pavel Bradík



Cestu domov do Bratislavy som si užila v pohode pri čítaní učebnice Kouzlo psaní knih. Občas mi mysľou prebehlo zadanie opisu na kurze (cesta vlakom) a hneď som v duchu opisovala cestu. Ešte raz veľmi pekne ďakujem za úžasne inšpirujúce dva dni a verím, že sme sa nevideli naposledy. 
Zuzana Dlhopolcová - DAMARA




Milá Dano,
dlouho jsem přemýšlela, zda a jak napsat svůj dojem z pátečního kurzu psaní, který začal 12.4. na Braníku.
V lednu jsem se zúčastnila jednodenního kurzu psaní v ČTK, ze kterého jsem byla naprosto nadšená. Na základě tohoto dojmu jsem se rozhodla přihlásit se na váš desetidenní kurz, probíhající každý pátek. Na první páteční kurz jsem pak přicházela s velkým očekáváním a nadšením. Bohužel už krátce po začátku jsem začala pociťovat nesoulad, nespokojenost, až apatii a po celou dobu jsem se nedokázala docela uvolnit. Nakonec jsem odcházela poměrně zklamaná a smutná.
 Doma jsem pak uvažovala nad tím, co to způsobilo. Vždyť se tento kurz příliš nelišil od toho, který jsem absolvovala v lednu a ani nic nepříjemného se tam nestalo. Po čase jsem pak došla k závěru, že na vině by mohl být zvolený prostor. Jsem poměrně vnímavá k energii prostor, situací i lidí.
Za největší mínus vybrané místnosti považuji absenci oken a tudíž přístupu denního světla a čerstvého vzduchu. Přítomnost vystavených bot, pověšených ponožek, dřevotřísková přepažení i celková kompozice a umístění tohoto skladového místa příliš nenahrává navození dobré pohody a z toho plynoucí kreativity.
Samozřejmě lze namítnout, že nikdo jiný si nestěžoval, a tak jedna potížistka se bude muset přizpůsobit. Ale to, že někteří lidé vliv prostor vědomě nevnímají, neznamená, že je to neovlivňuje, alespoň co do kreativity a schopnosti konstruktivní kritiky.
Chtěla jsem vás tedy požádat, zda by bylo možné znovu zvážit místo, kde se budou naše páteční setkání konat. Dokonce mě napadlo, že když je takto krásné počasí, že bychom si mohli všichni vzít karimatku a kafe do kelímku a najít si nějaký zapadlý kout v nějakém parku.
Vůbec se mi nejedná o jakýkoli přepych nebo dobrou adresu, ale především o působení a potenciál, který v sobě každý prostor má a ovlivňuje tak činnosti a situace, které se v něm odehrávají.
Berte prosím tento názor jako drobný námět k zamyšlení.
Váš přístup k výuce se mi velmi líbí a mrzelo by mě, kdyby byl nepříznivě ovlivněn nevhodně zvolenými prostory v cyklo-klubovně Branického pivovaru.
Děkuji za pochopení a přeji krásný zbytek Velikonoc.
Martina Švecová



Ahoj Dano, ještě jednou moc děkuji za další báječný kurz. Hodně nového jsme se naučila a ta atmosféra, kterou vytváříš, je prostě báječná. A je úplně jedno, jestli je to na Dobešce nebo v cyklo-klubovně.
Pavlína Šaurová



Ahoj Dano,
děkuju za seminář, určitě se ještě uvidíme.
Alena Štiková

























Dobrý úvod do problematiky - odkaz na literaturu
Dozvěděla jsem se:
Jak pointovat situace
Jak kvalitně popsat zážitek
Jak zjednodušit příběh
Jak omezit počet osob
Olga




Králický Sněžník  24. dubna 2017
Dana kurzy vede v inspirativní a tvůrčí atmosféře.
Navzdory tomu, že jsou vystavěny na zpětné vazbě a kritice spolustudentů i lektorek, nikdy to ani na chvíli není kritika odrazující.
Mám pocit, že Dana vždy přesně ví, jak pro každého namíchat ideální poměr negativního a pozitivního hodnocení tak, aby na sobě chtěl pracovat, a hlavně aby chtěl psát dál.
Mgr. Renata Landgráfová, Ph.D., Český egyptologický ústav FF UK 



Ahoj Dani,
moc děkuji. Těším se a jsem opravdu ráda, že můžu na Tvé kurzy jezdit.
Je to radost!
Zdravím tě a doufám, že jste si výlet i psaní krásně v kraji Králického Sněžníku užili. Příště musím jet s vámi.
Zuzka Fajmonová



Naučila jsem se, že příběh pro malé děti by měl mít jednodušší zápletku, zajímavé je opakování nějakého verše, u bajky mi víc vyhovuje nejdřív vymyslet poučení a pak teprve stavět kolem toho příběh, bajka je lepší stručná, rázná.
Ofélie, Fakulta designu a umění v Plzni



Králický Sněžník 26.-28. dubna 2019




















Ahoj Dano!
Nedávno jsme s dětma narazili na tvoje pohádky o Stamichmanovi, když jsme byli v Dolní Moravě.
Pavel Eichler



Králický Sněžník 28. dubna 2019

























Ahoj Dano!
Ještě jednou díky za krásný, zábavný a poučný víkend pod Králickým Sněžníkem. I když jsem se po sobotním fiasku při psaní pohádek o Babušácích propadla do hluboké deprese :-), nakonec jsem musela konstatovat, že to bylo pro mě velmi podnětné a prospěšné.
Byl to od tebe dobrý tah, že jsi mi umožnila nahlédnout "pod pero" dalším lidem, kteří k Tobě chodí dlouho a už psát opravdu umí. A děkuju ti za to. Doufám, že mě to posune zase o kousíček dál.
Měj se krásně, těším se na příště!
Zdena Součková 







Umělecké  žánry se obtížně definují. Kdo se o definice pokouší, často si vyláme zuby. Jde o znalosti, zkušenosti, instinkt a kombinatoriku. Vzbudím-li očekávání, musím je naplnit - to je jako v životě. Faktické chyby jsou odpustitelné, je-li text poutavý a čtivý. Illiadu můžeme vykládat, ale pravé motivy hrdinů jen tušíme. Už vím, co znamená ,,flinta na zdi".
Jan Šprynar, Fakulta designu a umění v Plzni





Děkuji za velmi příjemný kurz, který se pro mne stal inspirací v mnoho směrech (a nemám na mysli jen psaní). Posílám povídku, kterou jsem podle připomínek na semináři předělala. Jestli k lepšímu nebo k horšímu, ví Bůh.
Pavla Tomalová, Ostrava





Kácov 12.6. 2016 
V průběhu minulého roku útvar Interního auditu České spořitelny absolvoval v počtu 70 účastníků „Kurz tvůrčího psaní“, který uspořádala známá spisovatelka a zkušená novinářka, paní Dana Emingerová. Cílem auditorů bylo zkvalitnit psaní auditorských zpráv, dosáhnout lepší srozumitelnosti auditních sdělení a výstižněji formulovat doporučení.
Kurzy probíhaly v šestitýdenních cyklech vždy po 3 hodinách. Dana nás postupně seznámila s úskalími psaného textu a s očekáváním čtenářů. Doporučila nám příslušnou literaturu, nechala nás nahlas předčítat své práce před ostatními kolegy, pak následoval společný rozbor. Prostřednictvím ukázek z filmů a čerpáním z publikací různých žánrů jsme se pozvolna prokousávali k tomu, jak účinně a cíleně oslovit klienta, jak sdělit to podstatné, co sdělit chceme.
Výsledky tohoto snažení na sebe nenechaly dlouho čekat. Záhy začaly být výstupy Interního auditu - prezentace do jednání představenstva banky - hodnoceny pozitivně jeho členy; rovněž mnozí vrcholoví manažeři si všimli, že naše zprávy jsou formulovány výstižněji, přesněji, stručněji, srozumitelně a atraktivněji pro všechny, kdo je čtou a chtějí z nich čerpat v praxi.
Ing. Bohuslav Poduška, CIA, ředitel auditu České spořitelny, a. s.


Milá Dano,
Akademie ČTK 2.12. 2015
děkuju za to, že mě vracíš na kurzech na začátek. Při prvním a druhém kurzu v ČTK to ještě bylo o čiré radosti, že se budu řídit pozitivní vazbou, podněty od ostatních, víc se soustředím na důležité… Ale závěr byl, že psát nějak člověk umí. V tom jsou tyhle jednorázové kurzy nebezpečné.:)
Při kurzech tady ve firmě už cítím čím dál víc, že musím staré způsoby zapomenout. Odhodit svou starou jistotu a jít od zase začátku a nabývat jistoty na pevných základech, u kterých budu vědět, že fungují a proč. Budu umět stavební kameny fungujícího psaní pojmenovat. A to je dobře.
Firemním psaním jsem si nechala vzít i kus pokory a prostor na myšlení. Teď se obojí snažím vracet. A je to prima.
A vnímám i to, jak je důležité být vnitřně v pohodě a mít na psaní čas (vypadá to jako banalita, ale není).
Když si teď po sobě čtu článek nebo starší rozhovor, vidím v něm najednou chyby, prostor, kde by to mohlo být jinak, možná lepší.
Vnitřně se nemůžu dočkat, až si na mateřský sednu a budu psát bez termínů na odevzdání, bez honění a nutnosti splnit „firemní normu“ …
Myslím, že tam zúročím všechno, co si teď pečlivě snažím vtlouct do hlavy a ruky :)
Růžena Černíková, Cetelem




Letní semestr 2018
Název je důležitá věc, protože kvůli nazvu čtenář rozhodne cist to nebo ne.
Popis všehoneznamena že je to dobry text. Nemusime pořad popisovat jak si vypadala ta kavarna atd jestli je to nedulezite.
Mame pravidla které muzeme porušovat jestli to bude fungovat.
Nejdřív piš text a pak kosmetika.
Jestli nevidíš co muzes opravit ve svém textu, tak se zeptej svého kamaráda nebo spolužáka.
Cizi chyby vidis lepsi nez svoje.
Sabina Maxotová, Komiks a ilustrace pro děti,  1. ročník, LS 



Titul nebo titulek, který zaujme
Povídku či jiný text uvést větou, která zaujme
Každý text by měl mít začátek, střed a konec
Text by neměl nudit, měl by mít nápad, aby čtenáře zaujal
Nepoužívat dlouhá souvětí a konec by měl být hezký, popř. vtipný
 Alena Lexová, Plzeň



Konkrétně jsem se naučila, co jsou kubánské pomeranče a co znamená zkratka VŘSR. Předtím jsem nevěděla, že existuje něco, čemu se na divadle říká flinta na zdi. Dále jsem objevila, že díky termínu literární pravda, je lehké upravování skutečnosti / malé lhaní naprosto v pořádku. Uvědomila jsem si, že mi často chybí hlavní příběh, mám jich víc a jsou kratší.
Při psaní je dobré se koukat očima toho, kdo se dívá. Text je vhodné obohacovat tím, co sama znám. Je velice důležité se věnovat drobnostem a detailům, v příběhu musí všechno logicky fungovat.
Minule jsem si uvědomila, že psaní není pro každého. Každý se zkrátka hodí na něco jiného.
Aneta Hustolesová, Fakulta designu a umění v Plzni





Hned na začátku jsme byli všichni ujištěni, že rozhodně nebudeme jen pasivně sedět a poslouchat rady a příkazy. Naopak, kurz je o aktivním zapojení každého účastníka do tvorby, tedy ani my jsme se nevyhnuli vlastní tvůrčí činnosti, veřejnému čtení, ale i mučivému poslouchání kritiky na naše dílo.
Čekala nás i hromada domácích úkolů i povinná četba. Ačkoliv to mnohdy nebylo jednoduché, na konci kurzu jsme zjistili, jak hodně jsme se díky radám a pravidlům posunuli.
Pokud si tedy nejste jisti tím, že vám čtenář vždy dobře rozumí, nebojte se přidat k nám. I když je kurz časově náročnější, rozhodně to není ztráta času. Určitě, stejně jako my, získáte dovednosti, které můžete využít každý den.
Hana Máchová, Česká spořitelna






Co jsem se naučil?
Najít myšlenku.
Příběh musí mít začátek, děj a konec.
Udržet téma!!!
Honza Smrčka



Akademie Hrivňák - 13.-14. října 2015





















Od kurzu jsem toho moc nečekal, neměl jsem ani moc času nad ním přemýšlet, protože jsem do něj spadl rovnýma nohama. Zkrátka mi v práci jen takřka pár dnů před konáním oznámili, že na něj půjdu.
Nu a když člověk nic neočekává, nemůže být pak přece ani zklamán. Ovšem ty dva nakonec předčily naprosto všechno, co jsem si kdy o kurzech tvůrčího psaní myslel. Neuvěřitelně oceňuji svobodu, se kterou kurzy vedeš. Naprosto jsem se zamiloval do jejich nedogmatičnosti.
Vyvyšuji především diskuzi po přečtení každého textu. Líbí s mi i pokora, se kterou právě "cupovaný" psavec musí mlčet a vyslechnout všechny názory od ostatních. Člověku to rozhodně otevírá nové pohledy na jeho vlastní text.
Korunku tomu všemu ovšem dodává Arnoštova přítomnost. Člověk ho téměř hmatatelně může cítit ve všem. Stejně tak Tvoji lásku a úctu k tomuto velikánovi. Budu-li upřímný, ze začátku jsem se bál, že se na jeho jméně jen přiživuješ, ale nemohl jsem se mýlit více! Omlouvám se Ti tedy i za tyto své podezřívavé myšlenky.
Pokud mohu být tak drzý a odvážný, troufám si tvrdit, že jsi dobrou žačkou svého učitele. Umíš z něj mnoho předat, ale zároveň přinášíš i sama sebe. A to velice oceňuji. Za ty dva dny jsi mi vrátila chuť i touhu psát. Dodala tolik potřebné sebevědomí. Musím říct, že jsem si to totálně užil!
Karel Frnka






Děkuji za víkendový kurz na Dobešce. V sobotu na mě sice padla hrozná únava a prázdnota z toho, jak všichni ti pokročilí píší vtipně, poučeně nebo hluboce. Příběh o lásce mnichů na mně ležel jak kláda. Prostě píší dobře a já nesmírně blbě. Až jsem si říkala, že to snad vzdám a neděli strávím ve společnosti svého vnuka, kterému se hrozně líbí moje ble ble a grrrrrr. Když jsem v noci seděla nad „domácím“ úkolem, říkala jsem si, že přece nejsem až takový zbabělec, abych utekla.
A neděle byla o něčem úplně jiném. Sice jsem pořád měla pocit, že ostatní jsou nesmírně vtipní, chytří a vypsaní, kdežto já za nimi jen unaveně pokulhávám, ale už se mi psalo líp. Možná jsem potřebovala trochu zdeptat, abych přišla s otevřenější hlavou, uklizenou od svého dosavadního způsobu psaní a od vršení zbytečného slovního balastu. A naopak jsem dostala opět chuť přijet znova.
Jana F.



Z kurzu jsem nadšená. Byly to inspirující a velmi příjemné dva dny, ze kterých jsem si mnohé odnesla. Kurz předčil má očekávání. Super bylo slyšet názory ostatních. To se člověku jen tak nepoštěstí. Podařilo se ti vytvořit velmi příjemnou atmosféru.
Tvou knihu o Arnoštovi a kurzech hltám, už jsem v půlce. Je vtipná. Moc se mi líbí, jak nenásilnou formou učíš. Jak na kurzech tak v knize. Škoda, že kurz nebyl třeba týdenní...:)
Karolína Stuchlá



Co jsme se naučili:
- více znamená hůře – nepsat o jedné věci či situaci tolik podrobností
- psát spíše, tak jak nám „zobák narostl“, nežádoucí převzatá či cizí slova
- neopakovat slova
- není žádoucí detailně a zdlouhavě popisovat vhled, osobu, prostředí a vyjadřovat pocity, aby nám u toho čtenář neusnul
- vkládat spíše, co ta osoba řekla či zareagovala, než popisovat její pocity, např. : "vem si klíče a vypadni" než popisovat jak byla naštvaná až po něm hodila klíče a otevřela dveře aby odešel
- určitě je dobré, i když je ten příběh smutný, vložit nějakou vtipnou větu, poznatek, něčím tu situaci nadlehčit, tak jak to dělal pan Lustig
Denisa Procházková 





Dobeška 23.-24. 9. 2017





















Jsem bohatší o informaci, že příběh musí gradovat. Intuitivně to tuším, ale utvrdila jsem se v tom. Někdy je potřeba, aby to zaznělo nahlas. Autor se musí snažit koukat na text pohledem čtenáře. Pídit se po tom, jestli ho bude čtení bavit. A hodně používám osekávání zbytečných vět a slov. Pokaždé, když to po sobě čtu, něco zbytečného najdu. Při čtení knihy jsem se přistihla, dokonce opakovaně, že ji zkoumám z pohledu autora. Sleduji, co se v textu stále opakuje, všímám si, když každá epizoda začíná a vyvíjí se podobně.… A začínám používat fantazii a potlačuji vědomě perfekcionismus popsat vše, jak to skutečně bylo. U mě velký pokrok.
Markéta Kopecká 





Dana a Klára 2016
 Ahoj Dano a Kláro,
moc děkuji za váš workshop, který byl nesmírně obohacující nejen pro psaní, ale i pro život. Připomněl mi, že není jen svět korporátní. Získala jsem díky vám inspiraci pro zaznamenávání vzpomínek a tvůrčí psaní se synem. Bylo to báječné! Děkuji moc. A těším se na společnou knížku z našich příspěvků.  Děkuji a přeji hodně nadšených čtenářů.
Olga Shelongová



Pro mne to bylo školení se zvláštním bonusem. Jsem opravdu rád, že jsem mohl být jeho účastníkem.
Školení rovněž přineslo zvláštní jev. Nečekal jsem, že budou účastníci tak otevření. Myslím, že to bylo jenom prospěšné a přineslo to velký prostor pro práci. I když někdy těžko ohraničitelný. Až všechno dozraje, tak se určitě dostaví to žádané ovoce.
Nejlepší měřítko úspěšnosti byla S. Dnes se smějící, v průběhu školení stále aktivnější. To se Ti s Klárou povedlo!
Myslím, že mnohdy trávíme čas na školeních, která nepřinesou ani zlomek hodnoty toho Tvého....
Díky za příjemné oživení! Tobě i Kláře.
Jan Kovalčík



O postavě musím vědět všechno, přestože v příběhu vše nevyužiji.
Aby čtenář neusnul, musím měnit dynamiku a rytmus textu.
Přímá řeč oživuje.
Nesmím dělat příliš mnoho kudrlinek - pak hrozí, že ztratím čtenáře.
Číst si text nahlas - když mi to nejde do pusy, tak to nebude fungovat ani na čtenáře.
Psát tak, aby z toho v hlavě vznikl film. Ideálně detektivka, kdy čtenář se neustále ptá, co bude dál.
Působit na emoce a představy pomocí metafor.
Veronika Fischerová



Ten půlden pozitivní deviace mi bude trochu chybět, ale alespoň to byla příležitost si uvědomit některé věci, jako například: Není ta naše údajná nesrozumitelnost pouze následkem toho, že máme občas psát o věcech, kterým ne úplně rozumíme, a proto to balíme do různých frází, kudrlinek, odkazů na zákony, předpisy atd... ale neumíme v tom sami najít smysl, natož ho srozumitelně vysvětlit někomu jinému? Vysvětlit, v čem tkví SKUTEČNÝ problém? Psaní funguje jako docela dobrá terapie, šance přepnout mozek do jiného módu a odpočinout si. To, že ty výplody nejsou úplně blbé a dokonce zaujmou jiné lidi, je fajn bonus. Hodně kolegů ví, co by jim pomohlo, aby mohli lépe fungovat. Ale bohužel když přijde na věc, všichni budou zticha. Jak to napsal už K.H. Borovský: „Kdo si nechce hubu spálit, musí mlčet nebo chválit." Deus ex machina možná funguje v antickém dramatu, v literatuře, ale spoléhat se na to v životě je blbost. A tak je to i s kurzy psaní. Je to střípek v mozaice řešení. A začít musí každý sám u sebe. Jenže 80 procent lidí pojede dál podle zajetých kolejí, protože být pasažérem je o dost pohodlnější, než projektovat trasu a pokládat ty koleje.
Karel H.




Dobeška 20.9. 2015

Milá Dano,
představ si, že jsem díky Tvému kurzu psaní vydělala dvacet tisíc korun pro moji neteř.
U nás ve firmě na Intranetu byla výzva: napište příběh o dětském talentu ve Vaší rodině.
Můj příběh získal srdce poroty a Alenka dostane příspěvek na cestu na mistrovství světa juniorů v lyžování ve Švédsku, jupí.
Lenka Štraubová





Děkuji za váš přístup a užitečný seminář. Není jen o psaní, ale i o zamyšlení se nad životem. Na workshopu jsem si uvědomila, že:
•psaní je o nápadu a nesmí to být nuda,
•je nutné pilovat, pilovat, pilovat, aby byl text dokonalý,
•zaujmout čtenáře musí hned úvod,
•text musí čtenáře chytit za srdce,
•máme pro psaní cihly: dialog, popis, akce a s těmi stavíme náš text.
•pokud mám geniální myšlenku, tak mám půl hotovo.
•je důležité, pro koho píšu, kdo bude článek číst a s jakým očekáváním. V Blesku si finanční analýzu bankovního trhu v Uzbekistánu nepřečtu.
Děkuji a těším se na příště.
Olga Shelongová, Česká spořitelna




Ateliér komiks Fakulty designu a umění v Plzni, letní semestr 2016
Na naší poslední hodině tvůrčího psaní mě překvapilo, kolik skvělých nápadů se nám podařilo vymyslet na téma zoo/láska. Velice poučné bylo vzájemné hodnocení, kdy jsem si mohla uvědomit některé logické chyby svého textu, ale i mnoho pocitových (např. že každý si tygra představuje jako padoucha). Jen je škoda, že nemáme možnost "ozkoušet" si své pohádky na nejmladším publiku, abychom se dozvěděli i názor předškolních dětí, i když předpokládám, že každý bude schopen někoho takového najít mimo školu. Cvičení, kdy někteří z nás měli popsat svůj příběh pouze třemi větami, mi přišel velmi zábavný, ale i důležitý, neboť každý schopný tvůrce by měl být tohoto úkolu schopen. U každého příběhu si musíme být vědomi, o čem že to vlastně píšeme.
Lucie Dynterová, Ateliér komiks, Fakulta designu a umění v Plzni



Dano a Kláro, tohle byl ten nejlepší teambuilding, jaký jsme ve firmě kdy měli;).
Děkujeme a těšíme se na pokračování!
Eva D.



Stále ještě jsme oba (věřím, že píšu ze srdce i za Kamilu) plni nadšení z krásného víkendu, který jsi nám připravila. Já osobně mám pocit krásně vyčištěného harddisku od všech spamů, depel apod.,. Ten pocit čisté houby, která může nasávat všechno nové, jsem neměl od svých sladkých studentských let (navíc dnes umocněný tím nádherným ránem). Prostě bylo to super.
Už v neděli večer nám to ani jednomu nedalo, a zase jsme si k tomu sedli. Radost. Škoda, že musíme taky něco dělat. Ale určitě si budeme hledat každou skulinku pro nespoutanou mysl. Lapila jsi nás a všude o tom básním, takže si myslím, že přibudou adepti.
Martin Mašek



Člověk by se měl držet struktury (začátku, prostředku a konce) dokud se nestane ostříleným spisovatelem. Je dobré používat dialogy, protože často vykreslují charaktery efektivněji než popis z třetí osoby. Člověk by se neměl cenzurovat. Název je esejí důležitý. Dialogy ve filmech jsou lepší než v knihách, obzvlášť když přichází z úst kvalitních herců.
Jan Macků




Při první informaci o tomto "semináři" mne napadlo, že si zase budeme povídat o správném rozložení informací do jednotlivých částí auditorské zprávy. Po upřesnění, že jde o psaní obecně, jsem se, na rozdíl od některých kolegů, začala těšit. A těším se pořád, a to už mám půlku kurzu za sebou.
Připadá mi prostě fajn, nejet chvíli v kolejích auditorských výplodů, zkusit něco úplně jiného a vyčistit si hlavu. S kolegyní jsme se shodly, že si ty tři hodiny v pátek užíváme. Nezvoní telefony, nechodí e-maily a hezky si povídáme. Navíc mě opravdu příjemně překvapili kolegové, které znám několik let. Píší teď moc hezky.
Já se ráda učím nové věci a tohle je pro mě další příležitost. Někdy je náročné skloubit všechna zadání a úkoly s pracovními povinnostmi, ale zatím to vždycky vyšlo.
Jana Sendulská


Kurz psaní cestopisů s NG 4.-.5.5.2019 – byla jsem tam docela mimoněm. Mému mini-pohybu po Evropě se nedá zrovna říkat cestování. Na cestopisném kurzu jsem byla vlastně souhrou náhody, ale bylo mi tam s vámi hezky! Ve společnosti tolika zcestovalých a znalých lidí se mi tajil dech! Jak krásně všichni (kromě mé maličkosti…) dovedli popsat zážitky z celého světa! Lektoři Dana a Yakeen jsou zkušení a poradili světoběžníkům ve skupině, jak na to a jak dobře psát nejen cestopisy. První den kurz „nakopli“ i už zkušení psavci Michal a Renata. Takže: já dvakrát ano a těším se zase na příště! ….. a cestuji alespoň s Yakem na Východ do Mongolska s jeho CD a těším se na Persii. Díky!
Šárka Končalová



Kurz pod Králickým Sněžníkem 24.-26.4.2015
























Náš společný projekt Stamichmanovy stezky a probuzení legendy o strážci Králického Sněžníku se úžasně vydařil.
Děkujeme za vtipné příběhy, které jste u nás během kurzu vytvořili. Děti si je čtou a rodiče jsou nadšení. Těšíme se na knížku o Stamichmanovi.
Martin Palán, výkonný ředitel hotelu Vista v Dolní Moravě



Králický Sněžník, 24. dubna 2017






















Králický Sněžník, 28. dubna 2019



Králický Sněžník, 28. dubna 2019





































Děkuji nejsportovnější frakci našeho autorského týmu za nádherný výšlap na Králický Sněžník. Zvládli jsme to, i když jsme se na hřebenech brodili sněhem, ale vrchol ve výšce 1424 metrů jsme po čtyřech letech konečně dobyli. Ochutnali jsme vodu z pramene Moravy a pohladili si Stamichmanovo slůně, které tu od roku 1932 hledí do nádherného hornatého kraje.
Dana Emingerová



Bylo to skvělé. Naučila jsem se jít víc po podstatě, aby to čtenáře zajímalo. A také popisovat očima někoho jiného. Moc se mi líbil popis smradu v tělocvičně.
Klára Šimicová



Už jste se někdy zamysleli nad tím, jak správně napsat informaci na intranet tak, aby jí všichni kolegové rozuměli? Pokud si nejste jisti, vyzkoušejte si kurz kreativního psaní jako my. HR pro nás připravilo novinku - kurz kreativního psaní. Vede ho známá spisovatelka Dana Emingerová. Její žáci si po dobu 6 týdnů zdokonalují své znalosti či neznalosti v umění sdělovat ostatním své myšlenky. A i když si můžete myslet, že naučit se psát není nikdy možné, opak je pravdou. I my jsme se kurzu zúčastnili.
Hned na začátku jsme byli všichni ujištěni, že rozhodně nebudeme jen pasivně sedět a poslouchat rady a příkazy. Naopak, kurz je o aktivním zapojení každého účastníka do tvorby, tedy ani my jsme se nevyhnuli vlastní tvůrčí činnosti, veřejnému čtení, ale i mučivému poslouchání kritiky na naše dílo. Čekala nás i hromada domácích úkolů i povinná četba.
Ačkoliv to mnohdy nebylo jednoduché, na konci kurzu jsme zjistili, jak hodně jsme se díky radám a pravidlům posunuli. Pokud si tedy nejste jisti tím, že vám čtenář vždy dobře rozumí, nebojte se přidat k nám. I když je kurz časově náročnější, rozhodně to není ztráta času. Určitě, stejně jako my, získáte dovednosti, které můžete využít každý den.
Hanka 



Za semestr jsem se určitě naučila psát plynuleji - méně se zamýšlet a rychleji se orientovat ve vlastních nápadech. Určitě jsem se zlepšila v odhadu délky jednotlivých částí psaného textu. Vnímám, když je příliš protáhlý úvod či useknutý závěr. Při hodnocení cizích prací jsem se naučila posuzovat i sebe mnohem objektivněji. Důležitá je regulace množství detailů. Zároveň se musíme vyhnout přílišnému zobecňování - to jsem dřív ve vlastním psaní vůbec nevnímala a teď si dávám pozor. Psaní se podobá výtvarnému umění - čím víc tvůrčích zákonů člověk zná, tím víc si je může dovolit porušovat, protože to dělá vědomě. Pravidla o vnitřní logice příběhu, o provázanosti postav, o počtu a typech zvratů - kdybych je někdy porušila, už o tom budu vědět a vše budu moci obhajovat.
Alžběta Ježková, Fakulta designu a umění, Plzeň


Tak, jako v byznysu platí Nevysvětluj co a jak děláš, ale co to komu přinese, díky Vám dnes po kurzu vím, že nemám psát, jak já to vím a vidím, ale jak chci, aby to viděl čtenář. A že méně textu je vždy správná cesta. Děkuji moc!
Míša Butková



Kurz 25.-26.5. 2019 v Brně


















Ahoj Dano a Věrko,
z celého srdce Vám děkujuuuuuu za báječný víkend 25.-26.5. v Brně. Tréma byla obrovská, ale pod vašima laskavýma očima se pomalu rozpouštěla. Jste skvělé.
Poznala jsem úžasné tvůrčí lidičky a bylo nám spolu dobře. Líbila se mi zpětná vazba, kterou jsme si vzájemně poskytovali u příspěvků.
Co jsem se naučila? Tak toho byla opravdu fůra. Tak ve zkratce:
1. zkracovat, vypouštět zbytečná slova, věty, hlavně nadbytečná přídavná jména
2. důraz na nadpis, aby odpovídal příběhu a na přímou řeč v textu
3. důležitost prvních vět příběhu, musí chytnout a nepustit čtenářovu pozornost
4. vybrušovat příběh a slova jako diamant
5. popsat charakter postavy tak, aby vyplynul z chování a jednání
Hned druhý den jsem s chutí sedla a podle toho, co jsem pochytila na kurzu, vznikl krátký textík, který s láskou posílám. A hlavně se těším na další pokračovací kurzy....
Děkuji za vše...
Zdravím (i můj partner Lojzík)
Simona Jedličková, Bořitov



Braník 13. dubna 2019
Děkuji za dnešní kurz, moc mě to bavilo a nabilo! Čím složitější text, tím kratší věty používat: co informace, to jedna věta.
Když píšu, nejdřív to mám nechat "vyhřeznout" a pak teprve dolaďovat.
Když visí na jevišti flinta na zdi, musí se z ní během představení vystřelit.
Přídavná jména brzdí děj a často zdvojují sdělení - např. teplé slunce hřeje
V popisu je užitečné vyprávět očima toho, kdo se dívá
Šárka Končálová 





Braník 13.-14. dubna 2019
 Literární pravda a realita jsou dvě odlišné věci.
Střídat rytmus ve větách.
Sprostá slova užívat jen výjimečně.
Nepopisovat v příběhu věci a postavy, které nemají vůbec žádný vliv na text.
Tečka za větou uzavírá myšlenku - komplikované věci popisovat kratšími větami.
Josef Alb




5 vět, které jsem se naučila o psaní:
1) Je více než dobré znát svojí postavu do detailu
2) Dávat si pozor na příliš dlouhé začátky
3) Zachování literární pravdy (jen některé informace jsou důležité
4) Slovo můžu opakovat, ale musí mi fungovat jako důraz na věc, ne jako chyba z nepozornosti
5) Můžu napsat o jakémkoliv střípku reality a může to být zábavné
Caroline Kotníková




















1. V textu musí být harmonie mezi úvodem, prostředkem a závěrem.
2. Nesmí se opakovat slova.
3. Titul má být zajímavý, od titulu zaleží bude to dal někdo číst nebo ne.
4. Nepoužívat zbytečná slova.
5.V textu musí střídat popis-dialog-akci.
Ksenija Maljugina



Kratší je lepší. Není třeba se bát psaní, ani kritiky. Psaní je tajná vášeň napříč společností.
Jana Marková


Co jsem se naučila:
Neshazovat svůj výtvor před tím, než ho přečtu.
Škrtat zdlouhavé úvody.
Rozlišovat realitu a literární pravdu.
Cílová skupina je důležitá.
Laskavá kritika je povzbuzující.
Děkuji za krásný a inspirativní víkend.
Mám velká zájem učit se dál.
Nataša Richterová



Tak tak stačím dávat zpětné vazby Bořkovi, Monice a Nataše na naše povídky do plánovaného projektu. Jako bonus, posílám ještě takovou blbinu. Říkal jsem si, že bych možná založil blog a dával tam tyhle „postřehy, zkušenosti“ načerpané v souhvězdí korporace. Udělal by mi radost tvůj názor na tu zvolenou formu a jestli je to na blog vůbec únosné a nosné
Míra


Rád bych poděkoval za kurz tvůrčího psaní u Dany Emingerové. Pro mě to bylo velmi přínosné. Čas strávený u Vás byl odměnou. Kurz byl skvělý a užitečný.
Tomáš Urban, Člověk v tísni



Brno 25.-26. května 2019

























Milá Dano,
moc děkuji za fotku a za celý kurz, který byl fantastický. Už se těším na ten dlouhodobý na podzim.
Kristýna Růžičková



Ponaučení z hodiny
• V úvodní fázi psaní je třeba zavřít si dveře, mít klid na práci a nijak se nelimitovat a psát. Napsat vše, co v nás je.
• Bajka musí mít jasný koncept, nehledě na to, jak psaní přistupujeme. Jsou totiž dva hlavní přístupy – buď píšeme s jasnou představou od začátku, nebo koncept vzniká při psaní.
• Je třeba používat jen ta slova a věty, která přispívají příběhu.
• Je velmi užitečné ukázat svůj text blízkým lidem, kteří jsou schopni upřímné zpětné vazyb.
• Je 5 způsobů, jak posunout děj: akce, rozpoznání, vzpomínka, zásah z hůry, popis.
Kateřina Bálková





















Zbytečná slova: vyhodit přebytečná slově či nikam nevedoucí nedůležité dějové linie – mohou čtenáře mást
Ukázat prostředí a pak do něj nechat vstoupit postavy – čtenář se pak lépe zorientuje.
V našich reportech taky nejdříve napíšeme o tom, jak lidi vnímají celou kategorii, případně jaký je status quo a následně do toho vtahujeme jednotlivé značky
Nechat odležet a pak se na dílo podívat s čistou hlavou – to se nám v práci asi nepoštěstí….
Vypsat vše hala bala na papír nebo do Wordu – na nic nezapomenout, ale nezabývat se formou. Až pak si to pěkně strukturovat a vymazlit a přepsat do slidů
Dát přečíst pár lidem a nechat si dát zpětnou vazbu – jak tomu rozumí, kde jim to drhne. Ale mít v hlavě, že každý jsme jiný a že vlastně ostatní názory nám mohou pomoci si něco uvědomit, ale nemusíme doslovně podle nich vše upravit.
Richard König



Co jsme se dnes dozvěděli:
- Nejkrásnější je, když si postavy žijí vlastním životem.
- První věta má být úderná.
- Zpolopatičnit příběh, divák na nějaký hrátky s myslí není zvědavej.
- Odstranit nadbytečná slova.
- Ale nepročistit příliš.
Jirka Tichý



Co jsme se dnes dozvěděli
1. Je dobré si nechat text po napsání uležet.
2. Co nepomáhá ději nebo myšlence musí pryč.
3. Zpětná vazba od ostatních je užitečná.
4. Text musí mít logiku: začátek, zápletka, rozuzlení.
5. Při čtení nechávat pauzy (tečky na konci věty), aby se informace usadila.
Eliška



Když něco funguje, je to důležitější než pravidla
Vyházet zbytečná slova: přečíst si po sobě věci a odmazávat balast
Nechat uležet: vidíš věci, které jsi předtím neviděl.
V mezidobí v MHD tě něco zajímavého může napadnout.
Nechat přečíst druhé oči: uvidí to, co ty už ne, kontrola srozumitelnosti, jestli to chápe tak, jak jsem chtěla
Nerušit, píšu!: vymezit si čas na klidné psaní a flow.
Nenechat se vytrhávat e-maily nebo schůzkami.
Dopředu s tím počítat, naplánovat si ucelený blok na soustředěné psaní. Společníci by to měli ve vlastním zájmu respektovat.
Nina



1. K psaní se přistupuje individuálně – viz různí spisovatelé, různý přístup
2. Nebýt rušen při psaní – „zavřené dveře“
3. Nasypat objem a nechat pár dní uležet
4. Důležitá je zpětná vazba od lidí, jejichž úsudku věřím
5. Co mě se zdá jasné a srozumitelné a všeobecně známé, takové vůbec nemusí být (viz dnešní moje bajka)
Veru



• Každý text musí mít koncept a logiku, ať už píšeme jakýkoliv žánr.
• Porušení pravidel je při psaní často přínosné, ale musí „fungovat“.
• Každý přistupuje ke psaní jinak, i píše stylově jinak (= oříšek při psaní společných reportů).
• K posouvání děje se kromě akce a popisu mohou použít i vzpomínka, rozpoznání nebo zásah shůry.
• Při psaní je dobré procházet několika fázemi: o napsat hrubě text (ideálně ve flow) o nechat téma uležet o doladit text a odstranit z něj zbytečnosti o dát přečíst a okomentovat ostatním.
Petra Soukupová



Fakulta designu a umění v Plzni, letní semestr 2019
Deset věcí, které jsem si odnesla z letního semestru 2019:
- Nadpis a první věta musí čtenáře chytit/zaujmout
- Čechovova puška!
- Psát lidsky, jak je mi to přirozené, nesnažit se šroubovat výrazy
- Nechat čtenáře si udělat vlastní názor, nesnažit se všechno pojmenovat
- Dialog oživuje text
- Zmínění nějakého detailu zvyšuje důvěryhodnost textu
- Vždy lepší ukázat vlastnost v akci než jen popsat
- Myslet na čtenáře (to že něco dává smysl mě neznamená, že to dává smysl komukoli jinému)
- Pozor na stejné kořeny
- Mluva postavy musí odpovídat jejímu charakteru
Jinak jsem chtěla ještě napsat, že jsem hodiny považovala za moc příjemné. Na rozdíl od všech jiných seminářů, kde je potřeba stihnout co nejvíce práce a je pořád stres, jsem moc ocenila, jak jsme si vždycky sedli a v klidu podiskutovali nad našimi díly.
Těším se ve středu. Moc děkuji za skvělé hodiny.
Kačka Illnerová, Fakulta designu a umění v Plzni



Akademie ČTK 3. února 2016
Bylo to milé a obohacující setkaní. Srdečně děkuji a těším se velmi na pokračování. Tento příspěvek dávám na facebook:
Neohrabaný text reportáže se za pár hodin promění vaším vlastním přičiněním ve svižný a čtivý text. Nevěříte?
Navštivte kurz tvůrčího psaní s Danou Emingerovou.
Irena Fenová




Bola to skvelá hodina..
Spoznal som že pri rozprávaní príbehov je niekedy vhodné preháňať,
zopakoval som si Čechovovu pušku :)
Potom fakt, že sa treba vyhýbať dlhým úvodom
a opisovať postavy ich činmi a nie “nálepkami"
A okrem toho, ukážky ktoré ste čítali boli krásne.
Vilém Šánta, Fakulta designu a umění Plzeň



Hanna Kovtun, Letní semestr 2017
Každý příběh musí mít originální název.
Důležitý je nápad!
Musíme zaujmout čtenáře úplně od začátku.
Krátký příběh může mít i jen pár slov či vět.
Pochopila jsem, že příběh by měl obsahovat i dialog.
Mockrát děkuji za výuku!
Hanna Kovtun, Fakulta designu a umění v Plzni



Co jsem se dnes naučila:
- text musí mít dynamiku,
- nedávej své hodnocení, nech to na čtenáři
- vtáhni ho do děje, nebuď popisná, tam kde to není účelné
- krať, krať
- zapoj všechny smysly do popisu, buď konkrétní
- užívej více přímé řeči
- když něco zmíním, musím to pak použít
- hlídej úvod, až není moc rozvleklý
Lenka Mrázová, Fakulta designu a umění v Plzni



1. Ujasnili jsme si pravidla popisu události, potřeby zaujmout čtenáře nejlépe v prvním odstavci.
2. Nepoužívat nadbytečná slova jako příslovce (Stephen King, Ernest Hemingway).
3. Nestřídat osoby, tedy buď 1. osoba singuláru nebo 3. osoba singuláru nebo 1. osoba plurálu
4. Držet se zadání.
5. Pečlivě si promyslet, o čem budeme psát.
Pavel



1) přečetli jsme si referát na téma “popis“
2) přečetli jsme si několik ukázek prací našich kolegů
3) rozebrali jsme tyto ukázky a každý mohl říci svůj názor na její obsah a formu
4) přečetli jsme si ukázku erotické bajky
5) učili jsme se poslouchat názory druhých na přečtené texty
6) podívali jsme se na ukázku z filmu “Králova řeč“ – k tématu popisu
Jan J.



Během jednoho ze svých literárních kurzů pan Arnošt Lustig vysvětloval, co je podtext.
Podle Arnošta je to něco, co se neříká, ale co se sděluje oklikou.
Pro snazší vysvětlení si vybral jako příklad erotický podtext, kdy se o erotice mluví nepřímo.
Při popisu erotiky je totiž snadné sklouznout k vulgaritám nebo dokonce k bezpodtextovým nestydatostem. Autor třeba ani nechce být vulgární, jenže některé milostné situace, když se popíší, už tolik něžné nejsou.
Arnošt využil jako exemplář svůj román Kamarádi, ve kterém popisuje šestnáctiletou dívku Marii, která by se dala označit dle benchmarku současného čtenáře jako tendující k promiskuitě. Měla ráda Pepu, který byl jejím zrcadlem, a společně rádi trávili čas ve vaně.
Na příkladu Marie a Pepy se Arnošt snažil demonstrovat, jak těžké je vyjádřit intimní chvíle, aby to neznělo vulgárně, ale něžně. Když totiž napíšeme, že Pepa mydlí Marušku ve vaně, divák necítí to, co Pepa nebo Maruška. Krásný je totiž takový erotický podtext, který mluví o erotice nepřímo.
Pro ukázku, jak by měl erotický podtext vypadat, uvedl velmi autentickou sérii krátkých vět. Tuto sadu přímých řečí, které obsahovaly vždy jen dvě až čtyři slůvka, předložky nepočítám, si mezi s sebou dva milenci vyměňovali způsobem, jako si udýchaní tenisti vyměňují vlhký míček během deštivého finále Wimbledonu.
I přes to, že tyto úsečné citace neobsahovaly žádnou prvoplánovou narážku, podařilo se Arnoštovi odvyprávět velmi něžnou formou hluboce intimní příběh o roztomilé komplikaci při první penetraci.
Arnoštovy ukázky erotického podtextu se ukázaly jako velmi zdařilé, protože minimálně Fjodor, jeden z účastníků kurzu, se při druhé ukázce erotického podtextu blaženě zasnil.
Druhá ukázka je však hluboko za pomyslnou hranou dnešních pravidel. Ústí totiž k představám, které během tohoto kurzu lze jen těžko orálně demonstrovat.
Z obou příkladů je však patrné, že přitažlivost vyplývající ze vzájemné asymetrie muže a ženy je účinný nástroj edukace podtextového psaní v praxi.
Jiří Tichý



Naučil jsem se:
V auditorských zprávách nepoužívej trpný rod (pasivum).
Dávej pozor na opakující se slova - hledej synonyma nebo způsob, jak danou věc vyjádřit jinak.
Piš tak, aby ti rozuměli.
Vynechat "omáčku" v textu tam, kde je zbytečná.
Někdy je v psaní dovoleno porušovat pravidla - ale musí se to umět.
Príma den,
David P.


Braník 23. března 2019


















Byla pro mě velmi obohacující sestava lidí, která se na kurzu zrovna sešla. Myslím, že tomu odpovídala i témata, která jsme v rámci toho probírali (transsexualita, pedofilie, leaderschip atd.)
- Oslovila mě myšlenka tří literárních cihel - popis, dialog, akce. Fascinovalo mě, jak to jde promítnout i do velmi malého úseku.
- Také se mi líbilo, jak jste nás upozornili na to, že nálepky o postavě musí dávat čtenář, lépe to funguje. Ale musíme velmi dobře volit, co o něm napíšeme (co je třeba v pozadí, o čem my víme, ale čtenář ne) a jak to může být různě pochopeno.
- Zjistila jsem, jak si potřebuju připomínat větu, že literární pravda musí být pravdivější než pravda. Já se pořád snažim, aby všechno bylo co nejupřímnější a nejopravdivější, ale ono to prostě občas nefunguje a je potřeba si to upravit.
- Když už bylo 15:00 a já zjistila, že jsem za celý den nedostala žádnou zpětnou vazbu na sebe, zalekla jsem se, přišlo mi, že jsem nedostala příležitost (snad každý chtěl číst svůj text) a přišlo mi to líto. Pak jsme ale višchni (kdo chtěli) četli ty příběhy s revizorem a to bylo skvělý.
- Velmi se mi líbil přístup Yakeena, byl přátelský, přítomný, projevoval zájem o každého a měl fakt dobrý připomínky. Mrzelo mě, žes před polednem, Dano, odešla. Přiště bych ocenila, kdybys nám o tom napsala dopředu. Ale těším se na zítřek.
Klára Sirková





Divadlo Dobeška 10.-11.4.2018
Oceňuji přátelskou atmosféru semináře. Vysoce hodnotím všechny účastníky kurzu za jejich aktivní zapojení. Inspirativní jsou životní zkušenosti i pestrý profesní původ aktérů semináře. Poslouchat příspěvky od studentky, autorky psychologické knihy, spisovatelky, egyptoložky nebo cestovatele nemohlo nudit a sklouznout do stereotypu.  Vlastní prezentace i následná diskuse měly úroveň a byly pro všechny aktéry přínosem. Uvítal jsem, že si pod kritickým dohledem můžu vyzkoušet literární žánry, které běžně do svého psaného projevu nezapojuji. Vybalancovaný mix liberálního vedení kurzu, empatického přístupu a předávání cenných zkušeností je k nezaplacení. Určitě kurz doporučím svým známým, kteří se pokoušejí psát.
Michal Hrazdil


Pokračování knihy Živel Lustig
Při psaní – obecně – je nejdůležitější mít v hlavě koncept a držet jistou logiku. 
Tvůrčí proces totiž není jenom to, že vezmeme do ruky pero, ale odehrává se zejména v duchu. Na začátku tak můžeme mít matnou představu o tématu a struktuře, ale čím déle píšeme, musíme si ujasňovat, co vlastně chceme textem říct anebo vyvolat.


Když se člověk pořádně zamyslí nad koncepcí, bude ho i lépe napadat, čím příběh začne, čím pokračuje a čím skončí. Přičemž první a poslední věta mají být jednoduché a pádné.
Tím že vykrystalizuje samotný koncept, vše nadbytečné bychom se měli snažit odebrat. Protože: „Veškerá očekávání, která jsou vzbuzena v literárním díle, musí být uspokojena. Chyba je, když autor zmíní nějaký děj a čtenář očekává výsledek, ale autor na něj zapomene nebo jej nevysvětlí. Všechny otázky, které si text klade, by měly být zodpovězeny.“
Pokud tedy např. autor v názvu bajky klade otázku, proč smrdí tchoř? každý čeká, že se to nějak – byť překvapivě - vysvětlí. Pokud ne, vyznívá název minimálně do prázdna, nebo vede ke zklamání očekávání čtenáře. Důležité v tomto ohledu však také je, aby autor při svém psaní bral ohled na obecné povědomí a znalost čtenářů (např. proč tchoř smrdí, ví každý…) Autor má právo k nadsázce, ale jen pokud je pochopitelná v logice příběhu.
Na druhou stranu, „je dobrý nápad být originální - nepotvrzovat jako papoušek, co už bylo tisíckrát řečeno, ale podívat se na téma úplně jinak. Lidé mají rádi, když spisovatel vezme nějaký úzus a obrátí ho naruby…“ Nicméně logika v příběhu být musí. Pokud se obrátí naruby všechno, nikdo textu nebude rozumět.
Zvláštností bajky je, mimo jiné, že se jedná o krátký útvar, takže v ní musí zůstat opravdu jen to, co je bezpodmínečně nutné. Příliš zápletek a detailů je na škodu.
Petra Soukupová




Referát na motivy knihy Johna Gardnera Art of Fiction:
Jsou to detaily, díky kterým působí beletrie na čtenáře a vytváří v jeho mysli sen – nebo jak my jsme si říkali – film.
A aby sen nebo film zanechal v mysli silný dojem, má být barvitý a souvislý. Barvitý znamená využití veškeré poetické síly k vykreslení toho o čem píšeme. Souvislý je nepřerušovaný, pozornost čtenáře není odvedena jinam.
Detaily jsou způsob, jak přimět čtenáře uvěřit tomu, co píšeme. A je jedno, zda je to povídka, která se zakládá na skutečných událostech, nebo bajka, která je smyšlená.
Autor, který píše realisticky, potřebuje získat souhlas čtenáře, aby čtenář nezpochybňoval, že se to stalo tak, jak píše autor. A detaily jsou to, co mu umožní ten souhlas a důvěru získat. Vykreslit konkrétní prostředí a v něm postavy, které by se tam skutečně daly najít , jednají a mluví tak, jak by opravdu mluvily (řekla by tohle běžná matka?). Čtenář musí být přesvědčen, že takto se vše stalo – autor ho musí neustále bombardovat autentickými důkazy. Nejde jen o popis, ale o obrazy ze života, ve kterých je jasné, co postavy pohání, jak reagují a proč se něco děje.
V případě autora bajek (pohádek), které vycházejí z fantazie a fikce, není úkolem získávat souhlas čtenáře, ale spíš oslabovat čtenářovy námitky a výhrady a zaujmout detaily natolik, že nakonec kapituluje a vzdá se své nedůvěry.
A zase jde o detaily – ale ne o bombardování autentickými důkazy, bajkař má jiné možnosti – zjednodušování, využití krásy a zajímavosti jazyka, vykreslení specifických detailů, které dovolí uvěřit, být velmi konkrétní.
Je rozdíl, jestli napíšete na stromě seděl pták nebo na jabloni zpíval kos. Takže nikdy nepište na stromě seděl pták, když na jabloni zpíval kos.
Veronika Fischerová



Na posledním kurzu kreativního psaní jsem se naučila:
- že musím šetřit s hodnotícími výrazy.
- Velmi mě zaujal popis domu očima dítěte, inspirovalo mě to a teď přemýšlím, jak splnit domácí úkol očima někoho jiného. Protože s dětmi zrovna čteme Malostranské povídky, je zajímavé všímat si, jak se vnímání dobrého popisu za ten čas posunul.
Adéla Boučková



Milá Dano!
Děkují za báječný večer, děkuji za seznámení s báječnou rodinou! Budeš mi hrozně scházet. Já těžko budu zvykat na pátky bez tebe.
Asja



Má drahá a vzácná Danuška!
Přejí k tvým narozeninám hodně zdrávi, štěstí, dobrých nápadů k napsání spoustu knih.
Nevím kde se nacházíš dnes, ale vím jistě, že oslňuješ lide kolem sebe svým zářivým úsměvem. A děkují osudu, že jsem měla to štěstí poznat tebe, tvou lákavost, tvou tolerantnost a soucit.
Poslat štrůdl neumím, ale velkou pusu můžu. Až se uvidíme, dostaneš i štrůdl.
Asja Žilová



1.První věta - "háček" - musí čtenáře zaujmout.
2.Věci, které se v příběhu zmíní, by v něm měly být i použity.
3.Není dobré říkat, co můžu názorně ukázat. Postavy odhalují čtenáři svůj charakter tím, jak se chovají a vyjadřují, aniž by se použil popis.
4.Z dialogu má ideálně samo vyplývat, kdo mluví. Nejlepší je psaní s podtextem.
5.Jeden netradiční detail dokáže vyzdvihnout i banální popis.
Tomáš Vrba



Co jsme se naučili na přednášce o novinářských žánrech:
1. Žurnalistika je o příběhu. Obsah rozhoduje forma to může jen vylepšit.
2. Čím prostší a jednodušší jazyk, tím lépe. Krátké věty, jasné sdělení, myslete na čtenáře.
3. Fakta, posloupnost, vyváženost. Jak to dobře napsat? Mít o čem psát a dávkovt. Vysvětlit, proč je něco důležité.
4. Stavba zprávy - trychtýř:
Co se stalo? Kde se to stalo? Kdy se to stalo?
Jak to vím (zdroj)
Citace
Základní údaje - proč je to důležité?
Souvislosti
Doplnění
Objasnění
5. Titulek prodává celý článek. Musí být titulek a první věta v perexu nebo v článku faktograficky stejné???
Eva Svobodová, tisková mluvčí pojišťovny Uniqa



Moc se mi líbil Tvůj kurz tvůrčího psaní. Bylo to parádní. Líbila se mi naše parta, tak trochu zatoulaná učebna. Líbily se mi tvé rady i přirozená, přátelská a přitom velmi tvůrčí atmosféra. Líbil se mi Arnošt Lustig, který tam byl s námi a který byl přesně takový, jakého jsem si ho vždycky představovala. Byla jsem ráda, že jsem na chvilku utekla před každodenními úkoly a věnovala se tomu, co mě odjakživa bavilo, i když jsem na to posledních pár let skoro zapomněla. Znovu jsem v sobě objevila lásku k psaní. Hrozně mě to nabilo a otevřelo. Už jsem si vymyslela projekt založený na psaní, který chci v roce 2016 uskutečnit. To, že mě vůbec napadnul a že jsem se jej rozhodla realizovat s takovou vervou, je do velké míry i díky tvému kurzu. Vždyť přece můžeme vytvořit z ničeho něco, ne?
Zuzana Manková, Tieto



Králický Sněžník, 26.-28. dubna 2019
Paní Dano,
upřímně a velmi děkuji za taštici s Vašimi literárními skvosty, které jste napsali v Dolní Moravě pod křídly našeho vinného sklípku. Z pohledu na fotografie Vašeho dělného týmu usuzuji, že jste byli velmi stateční, udatní, ne-li dokonce někteří silně chrabří, když jste v takovém chladném počasí vylezli na vrchol Králického Sněžníku. Tak to má být! Život je nutné žíti naplno. Dnes, každodenně, zkrátka furt!
I mě zamrzelo, že jsem musel v době Vaší přítomnosti zde na Dolní Moravě prodlévat jinde, ale holt to jinak nešlo. Příště (...zcela jistě bude zase "příště"...) si své povinnosti uspořádám lépe. Je zde v okolí ještě celá řada pozoruhodností, které zůstávají běžnému človíčkovi ukryty pod nánosem času (anebo také pro povrchní a uspěchaný způsob dnešního života mnohých). Pruhovanou taštici budu svědomitě opečovávat, abych Vám ji mohl příště vrátit. Doufám, že i s přídavkem možných témat z našeho kraje.
Oldřich Štos z Jiřinky



Králický Sněžník, 20.-22. dubna 2018




















Pět vět, co jsem se naučila:
1. Myslet na čtenáře.
2. Myslet na čtenáře.
3. Myslet na čtenáře.
4. Myslet na čtenáře.
5. Myslet na čtenáře.
Irena Lahodná



Věřím v úspěch blížícího se kurzu pod Králickým Sněžníkem. Sv. Petr dodá vydařené počasí, aby ses mohla se svými svěřenci toulat krásnou tamější přírodou a nalézat inspiraci pro tvorbu nových zajímavých textů. Já se budu ve stejné době nedaleko, v Litomyšli. Z moderního světa se přehoupnu do doby obrozenecké, do doby literárního rozkvětu se vzpomínkou na velikány naší literatury, chci se proběhnout po Kozlově a v duchu si promítnout malířská zastavení Maxe Švabinského. Srdečně zdravím a přeji stálý příliv energie, která z Tebe tryská.
Milada Trojanová




Ahoj Danuško,
tak sděluji bezprostřední dojmy z příběhu o horském duchovi Stamichmanovi a našem mamutovi. Byla jsem tak nedočkavá, že jsem pohádku četla hned, jak dorazila, zatímco na pozadí děje probíhala resortní porada. Začetla jsem se do poutavého děje a nádherného slohu… a asi dvakrát jsem se on-line rozbrečela…  Je to úžasné, akorát musím chvilku přemýšlet, jestli to není místy  moc smutné, ale to já si v klidu ještě párkrát pročtu a zjistím, jak velkou roli hrají moje mateří-douškové hormony
😃. Až si to budu moct přečíst úplně v klidu, zavoláme si. Ale je to fakt veledílo! To ani není možné, jak se ti tam podařilo všechno zakomponovat – horského ducha, mamuta, mateřídoušku, místní reálie. Nepochopím, nemůžu uvěřit. Díky!
Pavla Palánová, Dolní Morava





Co mi kurz dal? Naučila jsem se vnímat popis z úplně jiného úhlu. Zjistila jsem, co s literárními cihlami. Dostala jsem základy estetiky při psaní. Moc se mi líbila atmosféra a to, že jsem se mohla inspirovat od ostatních. To mi pomohlo rychleji pochopit, jak pracovat se svým textem. Díky moc za skvělý víkend, jste super lektorka.
Vendula Vítková






Akademie Hrivňák 10.-11. listopadu 2015
 Tvůj kurz je úplně skvělý. Kolegyně Zuzka na jeho základě plánuje literární klub – už jsem se přihlásil. Inspiraci jsi tedy předala do Ostravy obrovskou.
Bylo úžasné mít příležitost psát, vzájemně sdílet naše výtvory a konstruktivně je kritizovat.
A taky naslouchat povídání "O psaní".
Teď čtu tvoji knížku a pohrávám si i s myšlenkou, že začnu tvořit do šuplíku pro radost či Zuzčin "Tajemný literární klub".
Děkuji moc za tvou práci, inspiraci, za otevřené dveře na Dobešku a za přátelský přístup k nám všem.
Ondřej Janek, Tieto 


Zaujalo mě a velmi obohatilo psaní s podtextem. Osobně jsem podtext vůbec neuměl vnímat a díky kurzu jsem si uvědomil, kolika lidem jsem nevědomě ublížil, a konečně jsem pochopil čím. Také jsem zjistil, jak je důležité vážit slova. Je opravdu náročné umět se vyjadřovat tak, aby posluchač pochopil, co chci sdělit přesně tak, jak to chci sdělit a ne jinak. Pokud ale člověk práci s podtextem zvládne, dokáže s minimem vyjádřit maximum.
Filip B., ČS



Děkuji za zážitkový kurz tvůrčího psaní. Bylo to nezvyklé! Čekali jsme teorii a Vy jste si nás pěkně povařila. Kéž by bylo něco dlouhodobého, nějaké dálkové studium s pevným řádem.
David Geč, kreativní studio



Pro mne to bylo školení se zvláštním bonusem a opravdu rád jsem se ho zúčastnil. Kurz rovněž přinesl zvláštní jev. Nečekal jsem, že budou účastníci tak otevření. Bylo to prospěšné s velkým prostor pro společnou práci. Až všechno dozraje, určitě se dostaví i žádané ovoce. Nejlepším měřítkem úspěšnosti byla naše zapšklá kolegyně, v průběhu kurzu stále aktivnější, na konci se smějící. Mnohdy trávíme čas na školeních, která nepřinesou ani zlomek hodnoty toho Tvého.
Honza Kovalčík, audit České spořitelny a.s. 



Milá Dano!
Moc se mi líbí Tvůj přístup během seminářů. Kamarádský přístup, přitom dokážeš ze člověka dostat víc, než si myslí, že v něm je. Mně osobně to ukázalo, že se nemusím stydět za své psaní, jen je potřeba o jednotlivých článcích více přemýšlet a věnovat tomu více času. Také jsem si odnesla dobré tipy (viz níže). Myslím, že během semináře skvěle funguje zpětná vazba od více osob i zajímavý mix účastníků.
Klára Valentová



Fakulta designu a umění v Plzni
Velkým přínosem v našich hodinách, bylo vzájemné čtení, hodnocení a porovnávání našich textů, a tudíž okamžitá opětovná vazba.
Během našeho kurzu jsme si prošli všechny záludnosti, které mohou začínajícího autora potkat.
Vyzkoušeli jsme si napsat potřebné základní stavební prvky příběhu (popis, akce, dialog...
Velice se mi líbil Váš osobní přístup, ke každému z naší skupiny, a Vaše dobře míněné rady ohledně našeho psaní.
Bylo příjemné, že jsme si hodiny prokládali čtením textů jiných autorů a ukázkami filmů.
Během kurzu jsem si uvědomila své chyby, které občas dělám v textech, a pokusím se jim nadále vyvarovat.
Naše hodiny byly zábavné a vždy jsem se skvěle pobavila a zasmála.
Přínosem bylo i psaní textů během našich hodin, pod určitým časovým limitem.
A co bych změnila? Chápu, že naše hodiny musely probíhat v šestihodinových blocích, aby jsme si stihli projít a přečíst všechny naše psané texty, ale přišlo mi líto, že většina z nás se již po dvou až třech hodinách nedokázala dostatečně soustředit.
Je velká škoda, že máme tvůrčí psaní pouze na jeden semestr, určitě bych uvítala mít jej i nadále a procvičovat např. psaní různých žánrů (detektivka, romance, sci-fi atd.)
Lucie Dynterová, Fakulta designu a umění v Plzni




2.11.2018, Široká 5, Praha 1
Zestručňovat a škrtat ještě víc, než jsem si myslel. Čtenář žije náš sen a my ho v něm musíme stále držet. Dobrý dialog může být i jen v přímé řeči (bez řekl-řekla).
Nesmí viset flinta na zdi zbytečně. Literární pravda - dopilovat skutečnost, aby byla zajímavá i pro čtenáře. Snížil bych počet účastníků na dvanáct. Nevadí mi prostory školící místnosti, ale abychom se u stolu nemačkali. Děkuji moc, byl to výborný inspirativní kurz.
Bořek Beránek, 25.-26.8. 2018




Ahoj Dano,
děkuju moc. Tvůj kurz byl skvělý a těším se do budoucna na další. Zlepšil jsem se hodně v psaní a chci na sobě dále pracovat.
Honza Vočko



GVP 9. 2. 2016

Autor článku musí zaujmout první větou. Často se nám stává, že píšeme zbytečně dlouhý nezajímavý úvod, abychom měli požadovaný počet slov. Každé dílo mělo mít tři části: úvod, akci a následek (pointu). Také by mělo obsahovat popis, akci a dialogy , aby mělo rychlejší spád. Musím se vyjadřovat přesněji, aby se nestávalo, že jen málokdo pochopí, jak jsem to přesně myslela.
Eliška L., studentka gymnázia



Během cvičení, kdy opakujeme, co jsme slyšeli, mi došlo, jaká je rozdílnost chápání/vnímání různých jedinců - třeba rozdíl muži/ženy - co ti chlapi dokázali sesmolit za analytickou svodku z poetického příběhu bylo neuvěřitelné. A protože v našem vedení jsou chlapi, znamená to pro mě zaměřit se jen na fakta. Také se mi líbilo heslo: "kdo se brání neposlouchá" - myslím, že je dobré i do života, např. v případě partnerské hádky...
Ivana Š.



Odvahu nebát se psát.
Inspirativní nápady, dobré myšlenky ostatních.
Vynikající atmosféra, příjemná a fajn.
Některé účastnice mluví moc a zbytečně.
Uvítal jsem možnost objednat si učebnici
Málo místa u stolu a vydýchaný vzduch v místnosti.
Líbí se mi blog s příspěvky účastníků www.psani-podle-lustiga.cz
Je možnost pokračovacího kurzu - 2. díl pro začátečníky?
Štefi, Dobeška



Akademie ČTK 6. ledna  2019

















Při psaní si musíme neustále připomínat, kdo mé dílo bude číst, a text podle toho přizpůsobit mentalitě čtenáře. Psát raději kratší věty - nic složitého, pak víc hrozí, že se čtenář ztratí. Soustředit se na podání srozumitelné, stručné a jasné informace - kdo, co, kdy, kde, proč a jak. Používat činný slovenský rod, trpný rod omezit na minimum či úplně vynechat. Skládat věty tak, aby vše na sebe navazovalo. Nepřeskakovat z jednoho tématu k druhému.
Leoš S.



-Díky zpětné vazbě jsem zjistil co bych mohl potenciálně zlepšit
-Zjistil jsem, že spousta lidí se na literaturu dívá spoustu pohledy
-Zlepšit rétoriku
-Oběd byl fajn
-Důležitá je první věta
-Nemusím za každou cenu vše do detailu popisovat
-Nebát se přímé řeči
Tomáš Doborovolný



Fakulta designu a umění v Plzni 2015
Právě dokončuji semestrální knížku s bajkou a chtěl bych Tě dát jako pedagogický dozor do tiráže, když jsme ty bajky psali při seminářích s Tebou. Moc se mi líbilo povídání o postavách, jejich reakcích a jak ovlivňují příběh. Taky jsme se naučili spousta pravidel. Třeba nepoužívat: "pták seděl na stromě", ale psát konkrétně "kos zpíval na jabloni". Když se na jevišti objeví pistole, mělo by se z ní vystřelit. To je asi moje nejoblíbenější. Na druhou stranu jsem si říkal, že při zadávání témat, která nemusí být někomu příjemná (erotické bajky), by v rámci výuky komiksu nebylo na škodu nabídnout i něco odlišného. Já vím, že jde o to naučit se psát všechno. Ale to platí spíš pro budoucí spisovatele. Líbilo se mi, když jsme během semestru chodili ven a pouštěli jsme si různé filmové ukázky.
Lukáš K., student 1. ročníku Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara ZČU



Všichni moji kolegové mne mile překvapili svými vynikajícími schopnostmi vyjádřit se v písemné podobě . Nesmírně mne zaujali svými příběhy, ale i pojetím, jak je napsali. Ocenila jsem jejich nápady, které čerpali převážně z osobních zážitků nebo se odvážně pustili do metafor či emočních popisů. Zároveň jsem si uvědomila, že je důležité neztrácet dynamičnost příběhu a napětí čtenáře, některé popisy situací mohou být zbytečně zdlouhavé a můžeme je jednoduše vyškrtnout. Důležité je, aby se nám podařilo čtenáře upoutat od začátku až do konce.
Marie K.



Na kurzu je ideálně rozložená teorie a praxe v poměru 1:3. Návštěvníci nejsou jen posluchači teoretických pouček, ale i sami trénují tvůrčí psaní. Největším přínosem jsou postřehy lektorky Dany Emingerové, ale také celé skupiny. Při čtení nahlas mají ostatní možnost reagovat, a tak se autor dozvídá o svých slabinách i kvalitách. Navíc se autor čtené povídky dozví, jestli dokáže svým dílem udržet si pozornost ostatních, ověří si uvěřitelnost a živost postav i celé zápletky. Velmi doporučuji všem, kteří se chtějí posunout o úroveň výš.
N. K.



1. Sdělení ze sebe neždímat násilím. Prostě na téma myslet a ono to přijde samo při psaní.
2. Otesávat již napsané při druhém a dalším čtení. Vyhazovat to, co odvádí pozornost, je nadbytečné, zavádějící, mělní téma - flinta na zdi. Ctít literární pravdu - děj v knize odsýpá jinak než skutečnost. Stručnost a jasnost formulací vět.
Jarka Červená




Vypnout levou hemisféru! Dát si pozor na literární pravdu. Rovnou na věc - lepší je víc než míň.
Pozor na klišé!! Terapie.
Eva Bidlová



Příjemné rozvázání jazyka. A to nejen toho mého v puse. Neformální prostředí a kreativní atmosféra = základ úspěchu.
Všechno se nemusí hned povést - a i to je v pořádku a osvěžující.
Bára



Zpráva je šíp a autor je luk. To je to, co může každý z nás vědomě ovlivňovat, upravovat, brousit, ohýbat, napínat, barvit... A ať se bráníme, jak chceme, každý z nás vystřeluje svoje šípy.
Luboš Trojan



Zistil som, že aj dlhé príbehy s opismi môžu byť zaujímavé, keď sa urobia dobre. Tiež som sa dozvedel že tréma sa dá prekonať dýchaním do brucha. Uvedomil som si, že vlastne ani neviem čo je láska :) Že konštruktívna kritika je skvelá vec. A nakoniec, že je najlepšie svoje veci nechať trochu odležať a vrátiť sa k nim neskôr.
Vil Saxon, Fakulta designu a umění, Plzeň



Moc děkuji za kurzy. Věci, které jsem se dozvěděla o psaní, jsem možná ve svém podvědomí tušila, ale bylo dobré je oživit a vyzkoušet v praxi na nepracovních věcech. Zkracování a zjednodušování, psaní toho, co je důležité, a mít vždy na mysli, pro koho píšu - to je pro mě to hlavní, co si odnáším. (Kromě toho, že jsem poznala nové lidi - myslím Vás a Kláru, a dále jsem poznala své kolegy z jiné stránky). Na psaní bylo pro mě nejtěžší - vymyslet o čem, a pak se dokopat něco napsat.
Monika M.



Ahoj Dano,
moc a moc děkuji za možnost poznat paní rétorku :). Z konkrétních poznatků z minulého pátku pak nejvíce využiji:
  • jedna věta rovná se jedné myšlence
  • nepoužívat zkratky v manažerském shrnutí
  • před veřejným vystupováním se správně prodýchat :)
  • v mluveném projevu nepolykat znělé souhlásky
  • nepoužívat plevelná slova (jako, jakoby, hm...)
  • provést posluchače celým domem a všemi patry (nepospíchat, zvýším tím napětí a očekávání - to se mi moc líbilo! )
Těším se na zítra, i když všechny úkoly asi nestíhám, ale nevzdávám se...
Prima den, zdraví Jitka A.



V rétorice jsem pochopil, že vnímáme nejdřív srdcem, pak rozumem. Při frázování musím rozdělit čtený text do významových celků. Nemluvit monotónně, ale střídat napětí s uvolněním. Vypustit plevelná slova – jakoby, prostě atp. Pauza je dramatická, nebát se jí (vhodně) použít.
Leoš S.




Akademie ČTK 21.6.2016
Naučil jsem se:
  • používat krátké věty
  • omezit používání přídavných jmen a trpného rodu
  • nepoužívat komplikovaná souvětí
  • pro psaní jsou pravidla
  • pravidla je možno porušovat
Josef Č.



Naučil jsem se:
Piš srozumitelně - lépe je psát v kratších větách.
Nepoužívej zkratky - čtenář je nemusí pochopit.
Používej raději slovesa místo spousty přídavných jmen.
Snaž se nepoužívat cizí slova a příliš odborné výrazy. Napiš to česky.
Psaní má svá pravidla (či řád?) , která ovšem lze výjimečně porušit.
Dávat si pozor i na gramatiku, i když se to nezdá na první pohled až tak podstatné.
Milan


Co jsem se naučila
1. Udržet pozornost i tam, kde se mi už nechce, je to podobné jako v meditaci.
2. Přijímat jiný názor (pohled) na stejnou věc (událost).
3. Poznání, že každý slyší něco jiného, zřejmě podle vnitřního nastavení či vlastních zkušeností.
4. Tím pádem nemít strach z kritiky, která by mi mohla nedovolit tvořit.
5. Chuť hrát si a psát na různá témata (inspirace ve skvělých cvičeních).
Užila jsem si poslouchání, odcházela jsem sice hodně unavená, ale obohacená. Ráda chodím na autorská čtení a tady jich bylo tolik na jednom místě, přitom každé s jiným rukopisem a sdělením.
Mám také dotaz: Dělala jsem už dříve nějaké čtení pro rodinu a pár přátel. Teď mám chuť něco přečíst v kavárně. Mohu se zmínit, že jsem byla na senzačním kurzu psaní a presentovat i 2 Tvoje povídky z Doby obalové? Též ukázat úžasnou knihu o Arnoštu Lustigovi?
Těším se na září, snad i někdy dříve.
 S láskou a úctou Jana Faitová




Dobeška 17.-18.6.2017
Co jsem se naučila:
nedělat zbytečné odbočky
nesnažit se udržovat čtenáře v nejistotě až do konce, protože místo napětí může přijít nuda nenavnadit čtenáře na něco, co už dále nerozvinu
je třeba brát v potaz, že čtenář nemá stejné prožitky a zkušenosti jako já, takže to co mně připadá zcela evidentní a jasné může vnímat úplně jinak.
Lena



Naučil jsem se:
- pozor na některá opakující se slova
- používat při psaní obecně kratší věty - ne dlouhým souvětím
- důležitý je název díla
- že štěstí přeje připraveným
Roman Kreina




Dobrý den, Dano,
co jsem si odnesl z minulé lekce:
1/ Tempo textu může být umocněno střídáním krátkých a dlouhých vět.
2/ Myšlenka, kterou chci sdělit, může nedostatečným popisem vyznít opačně.
3/ Co čtenář, to jiná interpretace textu, každý zpracovává přijatou informaci v kontextu svých zkušeností.
4/ Vyprávěním bychom měli čtenáře strhnout tak, aby opustil realitu a začal s autorem prožívat příběh resp. sen, který mu sdělujeme.
5/ Pokud chceme převyprávět i reálný příběh do fikce, který má čtenáře zaujmout, musíme vynechat nudné pasáže reálného příběhu a dostatečně zdůraznit ty zajímavé akce, které vytváří pointu příběhu.
Zdraví Luděk



I když jsou téměř všechna školení přijímána rozpačitě, tady jsem hned v první lekci pochopila, že toto školení využiju i ve svém osobním životě. Ne že bych se chtěla stát spisovatelkou, ale můj e-mail kamarádce bude příště vypadat lépe.
Zjistila jsem, proč jsou názvy článků na internetu takové, jaké jsou. Na můj vkus příliš agresivní, tvrdé, osočující, napadající…na můj vkus prostě příliš všeho. Ale na druhou stranu to funguje. Dítě vypadlo ze 6. patra – to si určitě přečtu. Nepozornost rodičů – to neotevřu.
Potvrdila se mi teorie, že spousta knih je napsána jen pro to, aby byla napsána. Proto je jich v regálech knihkupectví tolik a marně čekají na kupce.
Hodně jsem se dozvěděla, hodně mě to bavilo, hodně rychle to uteklo, ale abych se už něco naučila, na to je ještě brzy anebo o tom zatím nevím.
Je důležité přijít včas. Pozdní příchod ruší všechny zúčastněné.
Už se těším na další lekci.
O. Hánová


Králický Sněžník 26.-28. dubna 2019

Ahoj Dano,
moc děkuju, že jsem se mohla připojit pod Kralickým Sněžníkem k vaší spisovatelské partě:-)
Byl to fajn víkend.
Zase jsem jednou zapojila mozkové závity, které jinak nechávám rezivět a k tomu mám pár dalších príma tipů ohledně lektorování, a to se taky hodí:-)
Satya



Týden před Sněžníkem byl, dle debaty nás účastníků, opravdu náročný. Několik z nás se přiznalo, že se jim to vůbec nehodilo, nebo se jim do Dolní Moravy nechtělo, ale shodli jsme se na tom, že jsme udělali to nejlepší, byli jsme s Tebou, se sebou navzájem, poznali vozíčkáře Martina... Díky!
Jana Bednářová





Stezka v oblacích, Králický Sněžník 28.4. 2019

























Dano, děkuji tobě, lektorům a všem ostatním za seznámení se Stamichmanem a Babušáky. Babušáky jsem málem potkal při náročném sestupu Nosálovo cestou po jihozápadní straně masivu Velkého Sněžníku ve výšce okolo 2400 stop na mořem. Dostal jsem trochu strach, a tak jsem rychle pospíchal do bezpečí civilizace, kde jsem se uklidnil až pod ochrannými křídly Yakeena, kterého dopravázel věrný ochránce - pes Karlos. Vyhládlo mi, čemuž jsem čelil výživným pokrmem z Ruska v příjemné restaurační provozovně Na rozcestí. 
Cesta domů probíhala v milé, ale ohlušující společnosti Mraženy. Vystoupila už v Hradci Králové, a tak jsem měl dost času, aby se mi vrátil sluch a zapojil se do rozhovoru na předních sedadlech. S poděkováním všem Honza Balon P.S. Mraženo! Trochu se mi po tobě stýskalo, ale když utichl déšť, tvůj hromový hlas dolehl až k nám do Berouna, a tak jsem se uklidnil. Vše je tedy v pořádku. 😏
Honza Balon




Pramen Moravy, Králický Sněžník 28.4. 2019




















Pořád mám náš vydařený víkend na Králickém Sněžníku v hlavě, bylo to moc fajn.
Judita J. Langová






Slůně pod vrcholem Králického Sněžníku 28.4. 2019

Ahoj Dano,
Posílám ti, co jsem napsal na Kraličáku. Předělávám Stamichmana a Babušáky pro děti, ale vůbec mi to nejde. Je to zkrátka plochý 😓😏.  Měj se a těším se na viděnou. Naše setkávání mi chybí. Doufám, že nás nosíš ještě v hlavě a že se v dohledné době potkáme. Krásné dny
Míra



Králický Sněžník 26.-28.4. 2019
Milá Dano, kurz v Dolní Moravě pod Kralickým Sněžníkem byl moc fajn, příspěvky dám do kupy a pošlu.
Těším se na další setkání.
Mrazena
Mgr. Jitka Mrázková



Dani, po odeslání Stamichmana v jeho jeskyni jsem se podívala na Tvé psaní o Martinovi a hned jsem si vybavila jeho oči. Viděla jsem v nich světýlka jako blikající neony s nápisy:
Co se bude dít? Co mě čeká?
Co se na kurzu dozvím?
Jací jsou všichni ti lidé kolem mě na kurzu? Těším se i bojím.
To vše jsem viděla v  několika vteřinách pohledu do jeho očí, do očí Martina, kluka na vozíčku, který se chce stát spisovatelem.
Jana Bednářová



Ráda bych přispěla na vydání Martinovy knihy, abychom mu pomohli splnit jeho sen stát se spisovatelem. Posílám první příspěvek.
Anna Sokolová



Chtěla bych moc poděkovat za minulý víkend u Stamichmana v Dolní Moravě. Byla to pro mě opravdu velká inspirace ke psaní. Je úžasné vypadnout z města a věnovat se něčemu poctivě celý víkend. Nechám si to teď pár dní uležet, ale určitě se přihlásím na nějaký další kurz a budu pokračovat v psaní.
Milana Bazanac Kadlčíková 


Stamichmanova jeskyně v Dolní Moravě
























Prošli jsme si Stamichmanovu stezku, viděli dřevěné sochy a měli radost z výsledků naší práce.
Dana



Snažila jsem se vymyslet 5 bodů, ve kterých bych shrnula, co jsem se na lekci naučila. Musím ale přiznat, že bylo docela těžké vynechat cokoliv o Arnoštu Lustigovi nebo že je popis horolezecké výpravy pro mě stejně nudný s citoslovci, jako je nudný v dlouhých, krkolomných větách. J
1) psát kratší a jednodušší věty
2) sdělení by mělo mít začátek, prostředek a konec - z úvodu by mělo být hned jasné, o čem sdělení bude
3) není umění psát, umění je zaujmout
4) vyvarovat se zkratkám, které by čtenář nepochopil
5) vědět, kdo je cílová skupina mého sdělení a tomu jej přizpůsobit
Vlastně jsme si pověděli spoustu věcí, které všichni známe a víme a věřím tomu, že se jimi většina i řídí, ale rozhodně není na škodu si je připomenout.
Betty  T.


Akademie ČTK 28. srpna 2018

Ahoj Dano,
ještě jednou moc děkuji za včerejší den, byl pro mě jedním slovem úžasný.
Dostala jsem návod, jak napsat dobrou povídku.
Ještě bych chtěla poprosit o názor na jednu mou práci, kterou jsem včera s sebou měla, ale nedošlo na ni.
Po kurzu vím, že tam jsou chyby, ale i tak...
Táňa Vávrová




Ahoj Dano,
posílám pár vět, co jsem si odnesl z minulého sezení:
Na internetu funguje zaujetí titulkem a obrázkem, to rozhoduje o přečtení obsahu.
V titulku musí být pravda, zároveň má být stručný a musí zaujmout (napnout, nová informace, potvrzení starší informace), titulkem řeknu významnou část sdělení.
Perex je úvodních pár vět článku, kterým čtenáře napnu a zaujmu ho k dalšímu čtení.
Zpráva má obsahovat - Kdo? Co? Kde? Kdy? + pro rozšířenou zprávu Jak? Proč?
U bajky je nutné nepoužít zobecnění postavy, když tam dám zvíře, musím uvést jaké, pak čtenář tápe jaké zvíře to může být a když nedostane odpověď, není spokojen.
První a poslední věta má být dobrá a zapamatovatelná.
Úhel pohledu - Pokud použiji “Ich” formu - dramatická, osobní, ale svazující, nemohu se kouknout na třetí osobu, pouze zprostředkovaně, měl bych u “Ich” formy zůstat. To samé pro třetí osobu, pokud v ní píši, měl bych u ní zůstat.
Příslovce používat v malé míře. Zdržují, svádějí z děje.
Stephan King píše v angličtině a odsuzuje psát v trpném rodě.
V dialogu by měl být vidět podtext.
Martin Blaško



Milá Dano,
posílám 5 vět, co jsem se naučila na dnešním kurzu:
Líbilo se mi přirovnání od A. Lustiga (z poslechu), že jako spisovatelé jsme my ti soudci, co děj v textu rozhodneme.
A. Lustig říkal, jak je důležité s tím soudem nespěchat (s čímž se osobně plně ztotožňuji, protože já sama, když znám nějaký konkrétní závěr, který chci uvést, tak ho mám často tendenci "vychrlit" co nejdřív).
Líbilo se mi i A. Lustigovo přirovnání psaní textu a jeho rozvržení jako tezi, antitezi a syntezi, a že ta synteze je vlastně to, co to všechno rozčísne.
Při používání odborných výrazů (viz Davidova definice lásky) si dát pozor na to, abychom je používali spíše zřídka.
Je dobré na začátku bajky spíše rozvíjet děj pomalu, než hned čtenáře překvapit, ať neztratíme jeho pozornost.
Dneska to bylo moc fajn a těším se příště!
Renáta Ď.



Braník 13.-14. dubna 2019
Zaujmout čtenáře, útočit na jeho emoce a držet ho v napětí
Vtipné vyprávění
Používat přímou řeč na oživení
Zaujmout titulkem a první větou
Soustředit se na obsah as oprostit se od nudného balastu
Dbát na proporce každého díla - představení, zápletka, rozuzlení
Psát krátké věty
Alena Stillerová



Získal jsem praktický poznatek, jak důležité je snažit se přemýšlet jako potenciální čtenář, pokud chci aby bylo rozuměno o čem píšu.
Opět pěkné a zajímavé texty (Renata, David, Helena, Honza).
Pěkná ukázka dialogu s podtextem z filmu Knoflíkáři
Příjemná atmosféra, jako vždy
Díky za lekci a těším se na příště :)
Luboš Mokráš,  Česká spořitelna



Dobeška 8.-9.9. 2018




















Co nás naučila Dana Emingerová:
Nezačínej datem.
Zkrať úvod.
Popiš tu zápletku v tom příběhu pořádně.
Nepleť do toho další hovadiny.
Piš s radostí a nelekej se škarohlídů.
Příběh čeká na každém rohu.
Jen utrhnout.
Zdenek



Co jsem se naučil? Jako ve škole, mluvíme-píšeme celou nejlépe jednoduchou větou. Připomněl jsem si jedno přísloví: opakování matka moudrosti, neb pravidla je nutné si neustále opakovat. Dále děj příběhu musí mít spád – tempo. Dlouhé popisy unaví, čtenáře to nebude bavit a uteče v myšlenkách pryč. Pravidla můžou být účelně porušena, při psaní, nikoliv na silnici.
Roman



Co jsme se naučili:























































  • Dobré používat méně pasiv, nabourávají tok textu.
  • Je dobré začít akci dialogem (živější),
  • Dodržovat temporytmus - na začátku úvod, základní obraz, neuspěchat gradaci děje,
  • Na začátku dobré dělat krátké věty,
  • Během vyprávění nešetřit tečkami,
  • Nezačínat řeč slovy tak a hmmm., není důvod ozvučovat prostor, pauza má svůj význam,
  • Omezit plevelná slova typu jakoby, vlastně, prostě, v podstatě,
  • Není špatné zkusit vytvářet iluzi snu,
  • Čtenář by měl vědět kam pluje - dílo by mělo mít svůj cíl,
  • Autor by měl vědět o své postavě více, než napíše do textu,
  • Dobré rozdělovat dlouhý odstavec mezititulky, celkově nutný vhodný vizuální doprovod,
  • Žargonu obecně dobré používat jako šafránu, ale existují výjimky, kdy jej lze použít v celém textu, např. s cílem zvýšit autenticitu vyprávění.
  • Například v časopisovém vydání textu hrají důležitou roli vložené obrázky, které by měly čtenáře zaujmout.
    Jan Šedina


    Akademie ČTK 3.2.2016
    Ahoj Dani, posílám 5 vět, co jsem se naučila na minulém kurzu:
    Při psaní textu je lepší se vyhnout pasivům a používat spíše aktivní slovesa.
    V každé větě je sloveso velmi důležité - je dobré klást na něj důraz při intonaci.
    V intonaci je důležité nechat vyznít tečku na konci věty.
    Při intonaci je dobré dát si pozor na temporytmus - na začátku věty, kdy sdělujeme nové info, je dobré mluvit pomalu, dále můžeme lehce zrychlit
    Dávat si pozor na plevelná slovesa v běžné mluvě - např. jakoby, vlastně, prostě, v podstatě, tak, takže, hmm, atd.
    Renáta Ď.


    Dobrý den,
    zasílám pět vět, co jsem se dnes naučil:
    Pro autora není nic svaté.
    Kulomet vzor 26 není kalašnikov;)
    Co všechno má obsahovat zpráva.
    Jak by měl vypadat titulek.
    Jak by měl vypadat perex.
    Setkání s Vaším manželem považuji za příjemné obohacení našeho školení. Nahlédnout na svět novinařiny zevnitř bylo zajímavé.
    Ondřej N.



  • Naučil jsem se:
    •při psaní zpráv: kdo, co, kdy, kde a když se jde do hloubky tak ještě jak a proč
    •zpráva vypadá jednoduše, ale rozhodně není
    •ve stručnosti je síla
    •to nejdůležitější patří na začátek
    •důležité je čtenáře hned zaujmout a nalákat ke čtení dál
    •Zařazení novináře do školení bylo príma.
    Děkuji.
    David P.



    5 vět, co jsem se naučil a zároveň vyčetl od J.Gardnera:
    jsi-li začátečník, neporušuj pravidla,
    nutno znát gramatiku, syntaxi, sloh
    psát o známých věcech omezuje fantazii a je to velice limitující,
    novoty obecně vznikají kombinací žánrů - stejně tak se i já snažím ve své profesi o kombinaci znalostí a dovedností z jiných odvětví napomoci rozvoji profese - ne moc úspěšně,
    i v bajce je nutné používat zažité stereotypy - vládce lesa vs. král zvířat vs. lev
    Hezký den,
    Vláďa B.


    
    
    Akademie ČTK 26.10. 2016




















    Co jsem se naučil:
    • básnických metafor dobré používat jako šafránu, jinak se čtenář ztratí
    • hrdinové by měli být do určité míry extrémní, ale polidštění
    • bajka by měla mít 4 základní dimenze, měli bychom vědět, proč jsme ji psali
    • při přednesu dobré nespěchat a číst postupně
    • nezapomínat, že dílo by mělo mít řád (začátek, prostředek, konec)
    • spousta dobrých věcí vzniká z konfliktu
    • při psaní lze použít tzv. rezonanci, tj. něco, co s příběhem přímo nesouvisí a dává autorovi vydechnout
    • Ke zdokonalování se ve psaní je zapotřebí souběžně číst a studovat klasickou literaturu a zároveň psát a následně tříbit svůj styl psaní,
    • první věta by měla být jednoduchá,
    • při psaní není dobré v nadměrné míře používat slangových výrazů,
    • pokud není nezbytně nutné, nepoužívat přídavná jména. Je dobré je nahrazovat slovesy, která akcelerují děj,
    • některé věci by neměly být explicitně popsány, čtenář by je měl vytušit například z dialogů,
    • při psaní je dobré v rozumné míře specifikovat pomocí barvitých detailů,
    • v díle by neměly zůstávat nezodpovězené otázky, nelogičnost může čtenáře popudit,
    • autor by neměl věnovat příliš prostoru triviálním věcem,
    • erotické pasáže zvyšují atraktivitu příběhu,
    • napsané dílo je dobré přepisováním a přehodnocováním tříbit, pokud možno i podrobit kritické diskuzi,
    Zdraví, Honza Š.

    Hned první kurz na novém působišti v Branickém pivovaru nám zpestřila lekcí rétoriky herečka Jana Vaňková. 
    Co jsme se naučili:
    Při přechodu do přímé řeči nedělejte dvojtečky!
    Doříkávejte poslední hlásky!
    Ze začátku to klidně přehánějte.
    Dodržujte temporytmus!
    Čtení textu musí mít gradaci.
    Jitka Zahradníková



    5 vět, co jsem se naučila z rétoriky
    • Vyslovovat i poslední písmena • Čeština je rovná do tečky • Zaujmout posluchače zajímavou první větou nezačínat, tak jsme se tu dneska sešli • Lepší si trénovat psychiku a psychickou odolnost, abychom se do stresu vůbec nedostali – můžeme ale pak řešit následky dýcháním do bránice. • Maňa maňa maňa maňa, rozcvičení a rozezvučení celé masky
    Kateřina Nevolová




    Co jsem se naučil z rétoriky
    • Připravit si nejen začátek prezentace, ale také závěr prezentace. Vědět, čím chci úderně končit.
    • Dýchat bránicí pomáhá odbourat stres.
    • Artikulovat, viz mluvnická cvičení.
    • Dávat pozor na sykavky a trénovat je.
    • Nepřehánět hlasovou melodii, čeština je „rovný“ jazyk.
    • Dát pozor na parazitní slova a výplně řeči typu: eeeee
    Aleš Vlček



    Co jsem se naučila z rétoriky:
    • Nádech do břicha ulevuje
    • Při přednesu dělat opravdu tečky. Nebát se pauzy. Lidé potřebují čas na to, aby to k nim "doteklo".
    Katka Bálková


    
    Braník 7.2. 2019
    Co mi dala rétorika s Janou Vaňkovou:
    Rozmluvení snižuje stres.
    Ideálně jít stranou a být chvíli sám.
    Dělat pauzy – tečky, frázování.
    Vynechat zbytečná „plevelná“ slova (v textu nevadí na první dojem, v mluveném projevu více ruší a „nápadné“)
    Začátek projevu musí být originální – např. vlídnost, vtip, metafora.
    Vyslovování posledních písmen (nepolykání)
    Rozeznění hlavy – masky (jako zpěváci)
    Martin Rabenseifner



    Dobry den, mila pani Dano,
    moc vas zdravim a verim, ze uz jste zdravotne v poradku a je vam lepe.
    Ucastnila jsem se vikendoveho kurzu Tvurci psani.
    Jsem naprosty novacek, mam rada knizky a obcas si neco napisu.
    Moc se mi libil způsob, jak byl kurz vedeny. Dozvedela jsem se spoustu novych veci, informaci a poznala fakt skvele pisici kolegy. Ja si asi budu porad psat do toho suplicku.
    Vas zastup Yakeen byl skvely, byly to velice inspirativni lekce.
    Mrzelo me, ze se s Vami nesetkam, ale jak pisete, nekdy to proste nejde... vyssi moc.
    Tesila jsem se na Vas moc, a tesit se ma clovek porad.
    Tak se tesim dal, ze se jednou potkame a ja vas poznam osobne.
    Preji vam brzke uzdraveni, at se Vam vse v zivote dari.
    Nam ctenarum preji hodne Vasi krasnych clanku a knizek.
    Jana Kozlová



    -Díky zpětné vazbě jsem zjistil co bych mohl potenciálně zlepšit
    -Zjistil jsem, že spousta lidí se na literaturu dívá spoustu pohledy
    -Zlepšit rétoriku
    -Oběd byl fajn
    -Důležitá je první věta
    -Nemusím za každou cenu vše do detailu popisovat
    -Nebát se přímé řeči
    Tomáš Doborovolný
    
    


    Ahoj Dano,
    musím Ti na napsat, že jsem v tom až po uši...
    Stupeň číslo jedna - naprosto mě nadchl lednový víkendový kurz, na základě čehož jsem se přihlásila na další květnový... Za měsíc a kousek se tedy uvidíme:-).
    Stupeň číslo dva - byla jsem příjemně konsternována z autorského čtení na Dobešce - to jsem Ti ostatně psala...
    Stupeň číslo tři - od ledna každou chvíli něco píšu "do šuplíku", nasávám inspiraci všude kolem a moc si to užívám...
    Výsledek - je mi naprosto jasné, že se musím přihlásit na podzimní dlouhodobý kurz
    Anna Vocelová


    
    GVP 12. 5. 2017




















    Zasílám 5 věcí, co jsem se včera naučila:
    název mnohdy čtenářům pomůže v pochopení příběhu
    múza nesnáší spěchu
    autor si musí za svým výtvorem stát
    detaily vtáhnou čtenáře do děje
    příběh musí být uvěřitelný
    Přeji Ti příjemný den,
    Helena K.



    Jako vždy příjemná a konstruktivní atmosféra
    ukázky z filmů pro mě byly moc inspirativní
    mohlo být víc diskuse jak k našim bajkám tak k ukázkám
    možná víc doplňovat a rozvíjet konkrétní příklady k výkladu o struktuře textu
    těším se na zítra:)
    Luboš Mokráš



    Pokud není nápad o čem psát, je dobré si sednout a začít něco psát. Je jedno co, jde o to se rozepsat, pak to přijde.
    Vybírat do popředí to co je podstatné, použitelné v auditních zprávách.
    Nepoužívat moc přídavná jména, jsou brzdou, zatímco slovesa rozjedou příběh.
    Spisovatel potřebuje zkušenosti ze skutečného světa, i když hlavním předmětem poezie a prózy jsou emoce.
    Spisovatel potřebuje lásku, bolest, pocit ztráty, nudu, vztek, pocit viny i strach ze smrti.
    Martin B.



    Naučil jsem se:
    začínat poutavějším vstupem.
    Pokusit se zařadit přímou řeč.
    Omezovat nepotřebné množství přídavných jmen.
    Volit výrazově bohatší slovesa.
    Kontrolovat zbytečné opakování stejných slov.
    Jiří Moravec, herpetolog



    Zaklapla jsem právě dočtenou knížku a ještě chvíli rozjímala nad závěrem příběhu...
    “Tak co teď?” napadlo mě, protože angína mi moc možností nedávala. Kontrola e-mailů a sociálních sítí mi zabrala jen pár minut, tak jsem se přesunula k televizi. V tom mi můj pohled sklouzl do televizního stolku a ustanul na nápisu Živel Lustig.
    Knihu jsem dostala osobně od autorky Dany Emingerové, tak by se slušelo si jí přečíst. Navíc byl prý spisovatel “veselej chlápek”, tak bych se mohla i trochu zasmát. A v telce stejně nic nedávají.
    S nejistotou jsem se začetla do prvních řádků. Podtitulek Jak se píše kniha ve mě budil obavy, aby to nebyla nudná učebnice pro začínající spisovatele. Já přece nechci začít psát. Pomalu jsem se nořila do příběhu skupinky, kteří absolvují u Arnošta Lustiga kurz tvůrčího psaní.
    Pomalu jsem se stávala jednou z nich a poznávala s nadšením jednoho z nejvýznamnějších českých spisovatelů. Při čtení této knihy mnou projely snad všechny pocity. Často jsem se smála Arnoštovým vtipům nebo když si jen vystřeloval z ostatních. Styděla jsem se, když komentoval ňadra přítomných dam. Dojímala jsem se nad zveřejněnými povídkami účastníků kurzu. Cítila jsem lítost nad krutostí 2. světové války, o které Arnošt dokázal vyprávět s takovou lehkostí. Nejinak tomu bylo u jeho těžké nemoci, kterou si vůbec nepřipouštěl. Obdivovala jsem jeho statečnost a ačkoliv jsem věděla, že spisovatel už nežije, doufala jsem, že se v mé knize ještě uzdraví. Záviděla jsem těm, kdo ho stačili poznat osobně.
    S přibývajícími stránkami se začal měnit můj vztah k literatuře. Věděla jsem, že je dobré číst známé autory, ale najednou mi bylo jasné proč. Rostla ve mě touha přečíst si Hemingwaye, Shakespeara nebo Dostojevského. Chtěla jsem se poučit z chyb, které napáchali hrdinové jejich románů, a ještě přitom nasávat jejich literární styl, o kterém Arnošt tolik mluvil.
    Také ve mě rostla touhla napsat paní Daně, jak moc se mi její knížka líbila. Byla to má první přečtená kniha, u které jsem měla tu čest znát jejího autora. Tak to se musí využít, Hemingway ani Lustig už by si svou chválu nepřečetli. No jo, ale přece jí nebudu psát jen suchý e-mail? Ale já vím, čím jí udělám největší radost!
    A snad nevadí, že oslovuji Arnošta křestním jménem. Když my jsme se tak sblížili. Tři dny jsem ho měla ve svých dlaních, když jsem ležela v posteli jen v noční košili bez podprsenky. Slinila jsem si prst, abych mohla otáčet stránky a obdivovat tohoto velkého muže. Tři dny jsem strávila v posteli s živlem Lustigem. Přece mu po tom všem nebudu říkat příjmením, ne?
    Veronika Honsová



    S knihou Živel Lustig mám naprosto stejnou zkušenost. Nejen, že jsem ji četla jedním dechem a v duchu záviděla studentům učících se od takové osobnosti, ale úplně mi změnila náhled na literaruru a “řemeslo” jako takové. S blaženým úsměvem jsem tak dnes od poštačky přebírala balíček s Aristotelovou Poetikou a Lustigovo dílem Krásné zelené oči.
    Katerina Milfaitová



    Letní semestr 2015
    Psaní nesmí být nuda
    Spisovatel tvoří z ničeho nic a to je úžasný pocit
    Bajky jsou stále v kurzu
    Zjistil jsem, co je to vratidlo.
    Aristoteles je i po nějakých dvou tisících letech stále atraktivní.
    Hubblův teleskop se ve vesmíru rozbil a zase ho dali dohromady.
    Děje jsou jednoduché (bez obratu) a složité (událost musí vyplynout z předchozího děje).
    Komedie vychází z nápodoby jednání. Tragédie také.
    Naučil jsem se o panu Lustigovi, že to byl především člověk s unikátním charakterem.

    Na kurzu mě bavilo:
    Poslouchání četby ostatních příspěvků ve skupině.
    Také kniha Živel Lustig.
    Filmy.
    Psaní některých prací (bajky, popis, pověst, dopis osobnosti a událost).
    „Kritizování“ prací ostatních.
     Vítek Kolář, Fakulta designu a umění v Plzni



    Pět věcí z lekce:
    Bajka: přímočará, krátká, nekomplikovat, název/nadpis může ukotvit, sníží možnou nejistotu, u bajky název by neměl být zavádějící, spisovatel je soudce, záleží na něm, co nechá vyhřeznout a nesmí se dívat na názor ostatních, Puškin: múza nesmí spěchat.
    David Navrátil


    
    Akademie ČTK 23.8.2016
    • Přínosný pro mne byl rozbor mého textu – zjistila jsem, že občas používám příliš zbytečných přídavných jmen typu zelený les, oranžové paprsky atd., což mně osobně nějak nedošlo, jak zbytečně zní
    • Dále co se mého textu týče – spíš než psát explicitně jak je někdo nadšený, radostný, plný očekávání atd., měl by tyto pocity vycítit čtenář z textu sám
    • Zaujalo mne, že je lepší rozvíjet příběh spíše slovesy než přídavnými jmény
    • V příběhu je dobré použít slangovou mluvu pro zpestření, ale měl by se dát pozor na to, ať se používá spíše střídmě
    • Stejně tak dialog, jak ukázala Danča i Honza, slouží velmi dobře k oživení děje, zvláště v rámci delšího popisu
    Renáta Ďurčová



    Minule jsem se naučila, že je dobré omezit počet postav, i když chci psát o skutečné události. - Pro srozumitelnost děje omezím počet postav navzdory skutečnosti.
    V Gardnerovi se mi líbila hra Esence, popsaná na straně 5. Napadlo mě, že by jsme si jí mohly možná zkusit zahrát.
    Také jsi psala, že můžeme dát tip na film. Nevím jestli se to bude někdy hodit, ale mám oblíbený film - Casablanku. Podle mě je tam úžasný scénář a myslím, že je škoda, že ho moc lidí nezná, alespoň které já znám. :) Takže kdyby jsme se ještě někdy vrátili třeba k dialogu, mohlo by to spolu nějak souviset.
    Bětka Ješková


    
    Dobrý den, zasílám svoje zhodnocení:
    Důležitost přímé zpětné vazby, která ukazuje na důležitost toho jak se přiblížit “chuti” čtenářů formou či obsahem psaného textu.
    Důležitost překonat potřebu niterně popisovat vše v úvodu příběhu.
    Krása ve vnímaní a popisu pohledu žen na události kolem nás. Takhle to snad nikdy nebudu umět :).
    Osobně se mi nelíbí stálé poukazování na to, jak to či ono prováděl pan Lustig. Bez jakékoliv zášti k panu Lustigovi. Především mě zajímáte Vy a Váš způsob výuky a Vaše zkušenosti. Děkuji, byl jsem dnes příjemně překvapen.
    Luboš Trojan



    Co jsem se naučil:
    Oživovat text přímou řečí.
    Představit si při psaní vlastní zkušenost, co znám ze života: atmosféra, autenticita, uvěřitelnost.
    Snažit se psát jednoznačně, myslet na své čtenáře, aby to pochopili.
    Zkracovat text, používat úderná slova s významem na místo obecného slova řekl.
    Jirka je diamant, který nejde obrousit, ale přesto září.
    Vlad



    Hodně číst. A potom číst ještě trochu víc.
    Číst a psát to, co člověka baví.
    Fiktivní i reálné příběhy mají stejné pravidlo, čtenář jim musí věřit.
    Důležitost představení postavy v prvních chvílích příběhu.
    Lukáš Komárek, Fakulta designu a umění v Plzni



    Za těch mnoho let, co chodím po světě, jsem napsala mnoho vět a dalo by se tak říci, že už mám psaní "v krvi". Je ale zajímavé dostat možnost se zastavit, zamyslet se a uvědomit si, že umět psát písmenka a spojovat je do vět ještě vůbec neznamená, že umím sdělovat obsah.
    Již nějakou dobu si všímám, že skupinu po sobě jdoucích slov čte každý člověk úplně jinak. Dokonce si začínám myslet, že psaný text nikdy nemůže doručit čtenáři obsah totožný s tím, jaký je vysílán jeho autorem - čtenáři jsou ovlivněni svými zkušenostmi, vnímáním světa, možná i předsudky a také svým aktuálním pocitem a prostředím, ve kterém text čtou.
    Takže zpět k základní otázce: úvodní setkání kurzu kreativního psaní mne donutilo se zamyslet, a stále se i zamýšlet, nad možnostmi psaného textu, jak ovlivnit čtenáře, aby ho četl přesně tak, jak potřebuji. aby byl text chápán...
    Těším se na další setkání, hezký den Jana P.



    Hodina se mi líbila, i když jsem chvilkama měl problém udržet pozornost z důvodu celkové délky hodiny.. Jinak mě dost zaujal Aristoteles a rád bych se něco dozvěděl o psaní dramatu - to mě dosti zajímá. Těším se na zítřejší hodinu.
    Oldřich Holinka


    Letní semestr 2015

    Dozvěděla jsem se více o nejstarším literárním díle Epos o Gilgamešovi důraz na sny a jejich výklad, měření času a vzdálenosti v "dvouhodinách"
    Platon - Aristotelův žák, sepsal jeho moudra, ale vše co napsal může a nemusí být pravda
    narozdíl od toho, jestli byl Platon na kluky (to je prej pravda))
    Básníci a spisovatelé nejsou dobří pro žádnou republiku. – Platon
    Přídavná jména zdržují, slovesa zrychlují. Hemingway si prý platil studenta, aby mu vyměnil všechna přídavná jména za slovesa :-))
    Interval sprostých slov by optimálně měl být přibližně 1:1000
    Když máme v příběhu zajímavou postavu, potřebujeme další postavy, navzájem se ovlivňují, vyvíjí s příběhem, vedlejší postavy by neměly jenom vyvstávat a pak už tam nebýt
    Existuje teze, antiteze a synteze. A jenom z konfliktu teze a antiteze se může narodit syntéza = výsledek /Herakleitos
    Vzpomínka je základ. Dům, který na něm postavíte, je z fantazie a tvůrčího potenciálu – to je tajemství literatury. Na ní je krásné, že vytvoří z ničeho něco a z mála hodně.
    Fjodor Michajlovič Dostojevskij, 1821–1881
    Kdykoli se nám zdá, že je naše povídka slabá nebo nudná, tak jí chybí akce. A vůbec nejlepší je začít akcí, která je prolnuta dialogem, jako to dělá Hemingway nebo Faulkner
    Druhy beletrie přirovnává Gardner k běhání (krátké povídky = sprint) Nemusí dobře fungovat, když se to rozeběhne na začátku a pak už to nemá drive!
    Lucie Šťastná, Fakulta designu a umění v Plzni


























































  • ke zdokonalování se ve psaní je zapotřebí souběžně číst a studovat klasickou literaturu a zároveň psát a následně tříbit svůj styl psaní,
  • první věta by měla být jednoduchá,
  • při psaní není dobré v nadměrné míře používat slangových výrazů,
  • pokud není nezbytně nutné, nepoužívat přídavná jména. Je dobré je nahrazovat slovesy, která akcelerují děj,
  • některé věci by neměly být explicitně popsány, čtenář by je měl vytušit například z dialogů,
  • při psaní je dobré v rozumné míře specifikovat pomocí barvitých detailů,
  • v díle by neměly zůstávat nezodpovězené otázky, nelogičnost může čtenáře popudit,
  • autor by neměl věnovat příliš prostoru triviálním věcem,
  • erotické pasáže zvyšují atraktivitu příběhu,
  • napsané dílo je dobré přepisováním a přehodnocováním tříbit, pokud možno i podrobit kritické diskuzi...

  • Jan Šedina


    • Události, postavy, věci musí mít v příběhu účel
    • Nebát si přikrášlovat, nepsat jen reálné věci, tak jak skutečně byly. Skutečnost je příliš limitující.
    • Pozor na přídavné jména, která zbrzďují děj: např. oranžové paprsky slunce, voňavá květina
    • Nevnucovat pořád emoce, to by měla vyplynout jinak. Ze zamilovaného dialogu to chceš cítit, ne tam mít napsané "Miluji Tě".
    • Slangu používat jako šafránu, ale bez něj je text suchý
    David Navrátil


    
    Dobeška 19.-20.9.2015























    Tak je to za námi. Všimli jste si? Pátek bez kurzů tvůrčího psaní. Já jsem po dlouhé době byl celý den v práci (k velké radosti mých kolegů). Markéta mohla konečně dát babi na páteční dopoledne volno, Iva si mohla zase jednou pořádně připravit semináře na příští týden. Monika aktivním přístupem v hodinách smazala špatný dojem za neomluvené hodiny, Martina nemusela odbíhat z ringu uprostřed 3. kola, Jana mohla kouřit dle libosti, Dana se věnovat své cestě do Tuniska.
    Věřím, že jste si všimli. Venku byl teplý jarní den a ten u mě vždycky, když na něco vzpomínám, vyvolá pěkně nostalgickou náladu. Dneska se mi ale do mojí melancholické nostalgie přimíchala i slušná porce nervozity. Možná jste taky něco podobného cítili.
    Co to je, co mě to drbe za uchem, šťouchá mě loktem do žeber a vší silou se mi snaží vlézt před oči, když já to přitom vůbec vidět nechci? Aha, když to nechci vidět, tak to asi nebude nic příjemného. Dobře, už to nebudu dál skrývat – před sebou ani před vámi – a půjdu s pravdou ven. Moje nervozita je způsobená skutečností, že už uplynul celý týden a já ještě nenapsal ani čárku! Nechci si tu hrát na proroka, ale podle jistých odpozorovaných zákonitostí rotace zeměkoule předpokládám, že jste na tom podobně. Důvodů pro takový stav je spousta. Někdo má děti, někdo je nemá, někteří z nás musí pracovat a jiní se naopak trápí tím, že pracovat tak úplně nemohou. Každý si jistě najde ten svůj. Není to ideální cesta vedoucí ke znovunalezení bezbřehého optimismu, ale člověka alespoň zahřeje pocit, že v tom průseru stojíme všichni svorně. Všichni v jedné řadě,jako na buzerplacu, každý se svým nedostatkem, který si držíme před sebou, všem na odiv. Jednomu leze podolek z kalhot, druhému chybí knoflík, třetí má rozvázanou tkaničku na levé botě. Tváříme se rozpačitě a doufáme, že si toho našeho chybějícího knoflíku nikdo nevšimne (zvlášť když je plukovník na služební cestě v Tunisu,že :o) a svatosvatě si v duchu slibujeme, že do příštího nástupu si najdeme čas na to, abychom si sehnali a přišili nový.
    Martina z prvního pátečního dlouhodobého kurzu z jara 2012
    Mno, situace je to veskrze úsměvná, poněkud tristní a lehce bezvýchodná. Přesto se na dně téhle poněkud nehezké skutečnosti –představit si ji můžete třeba jako kbelík s vodou po setření týden nemyté podlahy – najde několik světlých momentů. Tím nejblyštivějším střípkem v mém kbelíku – hned vedle naděje – je fakt, že jsme se s Markétou víceméně shodli na tématu další povídky. Kdo se budete chtít přidat, napište text na téma „Láska na první pohled“. Může jít o seznámení, může tam být trocha erotiky, jak budete chtít. Ostatním ho můžete poslat mailem, anebo si ho s sebou přinést na společné čtení, které se uskuteční...? Martino? 
    No, jak vidíte, je to opravdu jen střípek. Ale jak tak píšu tenhle text, musím říct, že moje nervozita aspoň trochu opadá.
    Dneska jsem dočetl knihu Harukiho Murakamiho „O čem mluvím, když mluvím o běhání“. Kniha je hodně o běhu a trochu i o psaní. Pan Murakami v ní opakovaně naznačuje, že jak při běhání tak při psaní je pro něj nejdůležitější pravidelnost. Ne pachtění se za výkony, ne přemýšlení, jestli se mi dneska chce nebo ne. Piš/běhej právě tolik, kolik zvládneš, aby ti to bylo příjemné a abys měl ze sebe dobrý pocit, a to pravidelně. Až si vypěstuješ návyk, můžeš začít zdolávat mety.
    A tak jsem si dneska sedl a napsal tenhle text. Literární útvar v pravém slova smyslu to sice není, ale i tak se mi zdá, že mám aspoň protentokrát odpracováno. Cihlička byla položena a teď je nejdůležitější zítra (pozítří, MAXIMÁLNĚ v neděli) položit další. A jak jste na tom vy? Zdraví, vzpomíná a drží pěsti
    Vojta Černý



    Zdravím z venkova! Můj pátek proběhl jako mnoho jiných dní PŘED (kurzem). Vojta kašle, takže jsme doma, čteme Neználka, hrajeme blechy a když děti poslouchají Pipi Dlouhou Punčochu, procházím se v dešti se psem, borůvčí už má světlé lístky, brzo se na něm objeví baňaté růžové květy a čmeláci se na nich budou zpíjet.
    
    Semafor 28. listopadu 2018
    Večer ovšem proběhl ve znamení PO. Zatímco Tomáš uspává děti, dopisuju kapitolku Rubínového medailonku, kratší o to, že tenhle týden nemůžu psát ve vlaku Budějovice - Praha a zpět. A přitom listuju ve svých starších kapitolách a cosi hledám a nacházím přitom i nechtěné: Bože, kdo tohle napsal? Samé "nespokojeně, rozčileně" - to přece musí čtenář pochopit sám, to ta ženská, co to psala, nevěděla? Raději dál nečtu a novou kapitolku ukládám s úlevou na internet - splněno. A další den - včera - dostávám k narozeninám Harukiho Murakamiho, o kterém psal Vojta a Bajacovu Knihu o bambusu.
    Na procházce se psy pak s tátou diskutujeme o probíhajících literárních soutěžích a rozhodujeme se něco někam poslat, spíš abychom se motivovali svoje texty dopilovat, než pro co jiného. A hlavně pro to, aby se dělo "něco" psacího. A dnes dostávám vaše krásné maily a odpovídám. Každé to "něco" - cihlička - je jiná a těch psacích je míň, než bych chtěla, ale jsou, takže díky, že jste mi umožnili tu dnešní, udělala mi radost! Přeposílám slíbený tátův textík, mějte se krásně, Iva Ahoj, doufám, že si krásně užíváš tepla a sluníčka. V květnu je to se mnou špatné, Tomáš jede na tři týdny do Francie na konferenci a jiné hlídání nemám. Takže se domluvte, jak potřebujete. Vlastně takovou poloviční možnost mám v termínu 18.-20.5., kdy můžu mít hlídání aspoň do soboty do oběda.
    Procházela jsem svoje bajky a rozumná se mi zdá jen jediná, tak ji posílám. A pan docent Toman by rád besedu uvedl krátkou řečí o Lustigovi z pohledu literárního vědce a pak by ti předal slovo a požádal tě, jestli bys o sobě něco mohla říct sama. Konec hlášení, měj se hezky
    Iva Mrkvičková



    Dobeška 27.4. 2014



























    Ahoj všichni! Už třetí večer si čtu vaše krásné emaily nabité tvůrčí atmosférou a přemýšlím, co všechno odepsat. Naše štěně sice asi neumí číst jako Ivin pes Filip (i když, kdo ví?), ale kouká mi přes rameno docela souhlasně. Možná je literaturou opravdu fascinován, ale spíš to bude ve vidině piškotu. Dnes jsem se s ním byla projít, abych se trochu odpoutala od klasického nedělního učení, kterým se toho tolik dohnat stejně nedá, ale člověk má pocit, že se alespoň snažil. Byli jsme spolu s naším labradorem běhat. Musím říct, že mě stále fascinuje, jakou radost z pohybu má.
    Možná trochu idealisticky si přeji mít nejen z pohybu, ale i z ostatních věcí, které dělám, takovou radost, jako náš pes. Asi bychom se to měli naučit všichni. Trochu mi to asociuje knihu, o které mluvil Vojta - O čem mluvím, když mluvím o běhání – měla bych si ji taky přečíst. Podle Vojtovy recenze stojí za to Pořád píši „měla bych“, ale co se týká reality, asi mi vážně chybí pravidelnost. Proto se hned chytám všemi deseti domácího úkolu, který jste vymysleli: povídky na téma Láska na první pohled. Jak psala Markéta, je fajn, když víte, že v tom nejste sami. Pokud mi to vyjde, budu psát pro jedno informační centrum články z regionu kolem Slapské přehrady. Ještě nevím, zda to bude placené, ale i kdybych to dělala zadarmo, snad mě to naučí oné zakleté pravidelnosti.
    Z vašich emailů na mě dýchá domácí atmosféra večera. U nás to probíhá podobně. Moje mladší ségra s bráchou snědli večeři, co jsme s mamkou udělaly a teď se chystají do postele. Vedle počítače mi tu zbyly jejich domácí úkoly, které mám zkontrolovat. Dříve jsem nad tím popravdě trochu ohrnovala nos, ale minulý týden jsem zjistila, že se to přece jen hodí. Vojta se docela trefil – školní absence jsem se snažila dohnat aktivitou v hodinách. Když se profesorka ptala, co si pamatujeme ze základky o osvícenství, převyprávěla jsem učivo páté třídy, které jsem předešlý večer opravovala ségře v pracovním sešitě z vlastivědy.
    Myslím, že to celkem zapůsobilo Pro dnešek jdu přečíst sourozencům před spaním Rychlé šípy (pokusím se to pojmout zároveň jako trénink správné výslovnosti – díky, Jano) a možná při tom usne i naše vyběhané štěně. Leží na své dečce a kouká na mě vševědoucím pohledem. Domnívám se, že v minulém životě byl Antoinem de Saint-Exuperym. Jelikož zavřel oči, nezbývá mi, než mu v duchu popřát dobrou noc. I vám klidnou noc a pohodový pracovní týden, těším se na další zprávy
    Monika Obojková



    Dobeška 26. ledna 2019
    Milý Vojto i vy všichni spolupachatelé literárních počinů a účastníci našich pátečních dýchánků,  jsem na tom samozřejmě velmi podobně. Proto mě Tvůj textík nadchl. Nejedu v tom sama.
    Pravidelnost je věc, s níž asi více či méně bojujeme každý a já spíš více. Zvláštní, neboť učit jí svého syna, mi jde lehce. Děti to potřebují, říkají příručky a mě to pomáhá získat nějaký ten čas pro sebe. Teorií cihliček si nejsem moc jistá. Nikdy jsem neplánovala vytvořit větší až velké literární dílo, nejsem si tedy ani jistá, kam s cihličkami. Možná nějaký ten fejeton, v kterém se, podobně jako Neruda, zamyslím, kam s nimi. No ale krásné v životě je, že když něco končí, něco nového začíná. Páteční dopoledne mi volníčko zajistí namísto babi program, který pořádá rodičovské centrum, kam docházím s chlapečkem na různé aktivity.
    Tohle dopoledne budou paní učitelky s dětmi chodit do lesoparku bez doprovodu maminek. Vyzbrojím synka batůžkem se svačinou, pitím a bonbonky, kterými prý podělí děti i paní učitelky. Co s pátečním dopolednem, musím promyslet. Nejsem zvyklá mít tři hodiny volna A abych nezahálela, plynule jsem navázala PRAVIDELNOU docházkou na kurz další, tentokrát grafologie. Pořád se mi to kolem toho psaní motá, všímáte si ? Tak mě napadá, že psaní dopisů si vzájemně je věc, která nejen že podpoří jistou pravidelnost a snad napomůže i rozvíjení našich talentů pro psaní, ale dnes je tak trochu opomíjený jev. A je to škoda. Jakou myšlenku vtěstnáte do sms, běžné odpovědi mailem a dalšími vymoženostmi, jež ani neumím pojmenovat? A ještě bych vám chtěla, zejména Martině, poděkovat.
    Dobeška 26.1.2019
    Díky vašim postřehům a doporučením jsem nakoupila knihy, to je totiž můj skoro zapomenutý koníček. I když některé nepřečtu, jejich vlastnictví mě těší. Dostane se na ně časem. A co víc! Začala jsem zase číst! Obávám se ale o svůj život, v lepším případě o duševní zdraví. Začínám být totiž zavalená jak fyzicky, přece některou publikaci neuklidím, abych na ni následně zapomněla a třeba nečetla. Padají na mě proto z nočního stolku, ostatní zase neustále stěhuji z místa na místo během úklidů. Psychicky na tom nejsem o mnoho lépe, protože žánrů a oblastí, které mě baví číst a zajímá, mám tolik, že se obávám o svůj pevný disk mozkový a jeho kapacitu. „Čtete hodně a rychle,“ řekla kdysi Angelika, představitelka stejnojmenného pětidílného filmu, nad kterým se pravidelně rozněžnuji, svému vězniteli. „Mícháte pak bibli a korán.“ S pozdravem paní Janě si jdu zapálit jednu lehkou cigaretku. Dnes už mám splněno . Mějte se všichni krásně a těším se, až se uvidíme. Markéta K.



    Vážená paní Emingerová, milá Dano,
    ještě jednou děkuji za příjemně a užitečně strávený den. V příloze posílám svůj příběh. Upravila jsem začátek a pár nepřesností. Určitě se ráda zúčastním celého kurzu, který děláte. Ale protože jsem začala číst Vaši knihu Kouzlo psaní knih a v ní našla ještě pár doporučení, přihlásím se až na další, ne na ten, který poběží teď od září. Ráda bych si před tím ještě některé z těch věcí přečetla, protože si myslím, že mi to pak přinese mnohem víc. Navíc v NM se s Vámi domlouvá nějaké pokračování kurzu, snad to tedy dopadne a budu se ho účastnit taky. Přeji hezké dny a budu se těšit!
    Jiřina Dašková



    Akademie ČTK 12. září 2019
    5 vět co jsem se naučila:
    - Zaujmout čtenáře hned na začátku
    - Každý příběh má své proč
    - Přímou řečí, dialogem nic nezkazím
    - Co informace. To věta. (u komplikovaného sdělení)
    - Poznat co zaujme a co je navíc
    Děkuji.
    Tereza Bícová


    
    Ahoj Dano,
    na kurzu jsi říkala, že můžeme zkusit napsat jako domácí úkol povídku k 17. listopadu. Zkusila jsem a přikládám výsledek. Moc děkuji za tvůj čas a přeju pohodové jarní dny.
    Míša Čápová


    
    
    Braník 21.2.2019
    Pět nových poznatků, co jsem si odnesla ze třetí hodiny tvůrčího psaní (20.3.)
    1. Kromě poutavého úvodu příběhu nesmíme zapomínat na výstižný a zajímavý titulek, který pro dané vyprávění zvolíme.
    2. Při psaní krátkých textů si musíme dávat pozor na zdlouhavé nepodstatné popisy detailů a skutečností, bez nichž je příběh stále srozumitelný.
    3. Každé vypravování má tyto části: začátek, prostředek, konec a čtvrtou část představuje, co jsme naším textem chtěli sdělit, jaká je hlavní myšlenka díla.
    4. Když píšeme snažíme se si čtenáře představit, vcítit se do něj. Komu je náš text určen, koho by mohl zaujmout. Od toho se odvíjí i jak moc se dovedou čtenáři ztotožnit s postavami našeho příběhu.
    5. Je dobré psát přirozeně, jak to cítíme. Nesnažit se o nastrojený formalismus. Ale je dobré mít to pod kontrolou a vyhýbat se nadbytečnému používaní sprostých slov, opakování vulgarismů apod.
    Tereza Přibilíková



    Ahoj Dano,
    skládám hold tvému umění formulovat větu: "... úplná hovadina to není, ale číst se to nedá..." tak, aby se dotčený nešel rovnou oběsit na klice od dveří 😊. Ale teď vážně: můj humor a filosofie jsou hodně specifického druhu a ne každému sednou. Spíš naopak: nesednou skoro nikomu. Už dávno jsem si toho všiml a bohužel, s postupem věku je to čím dál tím víc stejné. Takže mentálně už jiný nebudu a tím pádem ani moje tvorba. Nemá smysl si nalhávat něco jiného.
    Souhlasím s tebou, že je v tom textu spousta balastu. Není to tím, že bych se ho bál seříznout. On to byl totiž částečně záměr. Kdybys vydržela, zjistila bys, že některé informace, schované v tomhle brajglu, mají souvislost s dějem o tři sta stran dále.
     Myslím, že ten problém souvisí i s formou. Do teď jsem psal jen krátké povídky a do nich si můžu dovolit zhustit spoustu myšlenek. Dokonce je to někdy i žádoucí. Jenže, když tím samým stylem napíšu něco většího, je z toho najednou neforemný moloch. Zkusím si to promyslet a něco s textem udělat.
    Michal



    Posílám ti jednu povídku, kterou jsem napsal, pro Domov důchodců v Benátkách nad Jizerou na téma Dej mi ruku a projdeme spolu Václavák. Požádala mě o to máma, že prý mají domovy důchodců v ČR nějakou literární soutěž či co. Nejdřív se mi do toho moc nechtělo, ale nakonec to ke mě nějak přišlo samo... Tedy, tady je. Vypráví o tom neustálým hledání svýho místa v životě i toho správnýho vztahu. Možná by to mohl být i konec, takový malý zavírák naší společné knihy o ženách a mužích.  No ať tak či tak, na textech snad makáme a zpětně si vazbíme. Já jsem tedy začal :-). Své povídky Ti pošlu, až projdou aspoň jedním kolem cizelování a zpětnými vazbami od ostatních.
    Rád podpořím knihu pro Martina.
    Hezké májové svátky i celé dny příští
    Míra



    Za těch mnoho let, co chodím po světě, jsem napsala mnoho vět a dalo by se tak říci, že už mám psaní "v krvi". Je ale zajímavé dostat možnost se zastavit, zamyslet se a uvědomit si, že umět psát písmenka a spojovat je do vět ještě vůbec neznamená, že umím sdělovat obsah. Již nějakou dobu si všímám, že skupinu po sobě jdoucích slov čte každý člověk úplně jinak. Dokonce si začínám myslet, že psaný text nikdy nemůže doručit čtenáři obsah totožný s tím, jaký je vysílán jeho autorem - čtenáři jsou ovlivněni svými zkušenostmi, vnímáním světa, možná i předsudky a také svým aktuálním pocitem a prostředím, ve kterém text čtou. Takže zpět k základní otázce: úvodní setkání kurzu kreativního psaní mne donutilo se zamyslet, a stále se i zamýšlet, nad možnostmi psaného textu, jak ovlivnit čtenáře, aby ho četl přesně tak, jak potřebuji. aby byl text chápán... Těším se na další setkání, hezký den
    Jana P.



    Květy 21. února 2019






















    Danuško,
    pro Tvoje další kurzy Ti přeji zástup vnímavých posluchačů, spokojenost z tvůrčí práce, úspěchy v práci pro National Geographic, pevné zdraví a stále stejný krásný úsměv, kterým těšíš své kurzisty i kurzistky.
    Milada Trojanová



    Na dnešní hodině jsem se naučil, že:
    1.je nezbytné mít správné proporce začátku, prostředku a konce,
    2.nemám "honit více zajíců najednou" - tzn. nepsat o více věcech, ty ruší od hlavního děje,
    3.nemám psát o tom, co budu psát, ale prostě to napsat - Viz. "Říkám si,..",
    4.musím stále držet pozornost diváka, tzn. vypustit nudné pasáže,
    5.musím vysvětlit "cizí" pojmy - v úzkém kruhu může být pojem jasný, cílovému čtenáři ale může být nutné pojem vysvětlit, neznámý pojem ruší jeho koncentraci.
    Vašek K.



    Dobeška 26.1.2019
    Důležité je psát stručně, jasně a výstižně.
    Zásady psaní:
    - základní data (odpovědi na otázky, kdo, co, kdy, kde, ideálně i jak a proč);
    - uvědomit si cílovou skupinu čtenářů;
    - věnovat pozornost první větě;
    - používat výstižná slova s konkrétním významem;
    - mít závěr.
    Dialog - popis - akce: důležitý je rytmus!
    Popis vždy očima někoho - je o hodně zajímavější. Viz hezké srovnání z cestou do ZOO a popisem školáků.
    Začátek, prostředek, konec, ponaučení - v rovnováze.
    A líbilo se mi, jak byl kurs veden.
    ​Petr Čermák



    Co jsem se naučila:
    Přemýšlet o kontextu, pro koho článek je.
    Zkusit se podívat, jestli je text pro publikum pochopitelný.
    Dávat pozor, zda čtenář rozumí výrazům, které používáme.
    Snažit se nahrazovat neutrální uvozovací slovesa jako např. "říkat" slovesy s konkrétním významem.
    Uchovávat v ději napětí, aby byl text čtivý.
    Eliška


    
    Česká spořitelna Akademie BI 2016
    Co jsem se na našem prvním setkání naučila? Že příběh má začátek, prostředek a konec,že je důležité poučení, i když není přímo napsáno, že je důležité naslouchat tomu, jak čtenář našemu textu rozumí a co si myslí,že je důležité škrtat v textu všechny kudrlinky a přídavná jména typu žluté slunce a to hlavní je, že psaní je krásné! Děkuji a těším se na další pokračování.
    Olga S.




    Pět vět, co jsem se naučil: Psaní se dá naučit. Valná většina knih z knihkupectví se dá napsat. Začátek, prostředek a konec. Krátké věty. Mlčet při hodnocení textu.
    Roman S.



    První lekce se mi moc líbila, zazněla spousta zajímavých a užitečných informací, mělo to spád a byla i legrace. Opět jsem si uvědomila tu velkou sílu slova! Účastním se poprvé kurzu tohoto typu. V tuto chvíli nemám žádné doporučení k průběhu, pouze se těším na úterní pokračování :-)
    Petra D.



    Dobřichovice 8. 3. 2018
    Co jsem se naučil: příliš dlouhé popisy rozbíjet dialogy, střídat nálady, každá postava může mít v tu danou chvíli jinou, z dialogů má být cítit vzájemný vztah mezi aktéry, nedělat sáhodlouhá souvětí, krátké věty + tečky; co 1 věta, to jedna informace, text by měl mít nějakou pointu, poučení.
    Martin Z.



    Naučil jsem se, jak rozličný pohled na jednu věc/situaci mohou mít různé osoby. Důležité je zaujmout od začátku čtenáře a udržet jeho napětí až do konce. Text by měl být psán v jednoduše v kratších větách tak, aby plynule "tekl". V prvních 2-3 větách by měl čtenář získat informaci, o co se v textu článku jde. Dobrý spisovatel se pozná podle toho, že dokáže vyškrtnout první odstavec. Pro text je velice důležitý zajímavý název.
    Tomáš P.


    
    Česká spořitelna Akademie BI 2016
    Na prvním semináři jsem se naučil, že příběh má začátek, prostředek a konec. Naučil jsem se, i že psaní má svá pravidla, která je možné porušit, pokud je to pro dobro věci. Naučil jsem se poslouchat i atmosféru nejen slova. Naučil jsem se, že příběh má mít rytmus. Ale hlavně jsem se naučil, že při psaní je potřeba koukat se na svět očima čtenáře. Díky a těším se na pokračování.Používání přídavných jmen u obecných pravd zdržuje příběh. Úvodní věta musí čtenáře chytit. Bez postav příběh nenapíšeš. Postavy jsou plastické a ploché, jsou charakterizovány motivací, kapacitou, prvním dojmem (hrdina x antihrdina).
    Vláďa Ježek



    Když píši, musím vědět pro koho. Při psaní je důležitý titulek a první věta. Používání výstižných slov s konkrétním významem činí příběh skutečným. Obecná tvrzení a nadbytečná slova činí příběhy nudnými. V příběhu jsou důležité dialekty.
    Helena Hráská



    Moc Vám děkuji za příspěvek na stránce. Kurz jsem si opravdu moc užila, budu doufat v další zajímavé setkání s Vámi.
    Markéta Eszenyiová


    
    Akademie ČTK 2.12. 2015

    Určitě pro mne byla zajímavá zmiňovaná literární "pravidla". Člověk si uvědomí, že psaní má svoji logiku. Co pro mne bylo opravdu hodně zajímavé, tak vědomá práce spisovatele s mentálně-vizuální úrovní textu, mám tím na mysli skutečnost, že čtenář/ka čte příběh a společně s tím si vytváří v hlavě vše obrazově. A upřímně, pro mě asi nemilejší z celého dne byla právě možnost přemýšlet zcela nebyznysově, ale prostě lidsky. Co si pamatuji dále, tak předně je třeba se vyhnout "balastu" v textu :). Pokud si něco říkám, tak o tom nepsat, ale rovnou to převést do přímé řeči, neodvádět čtenáře k informacím/jevům/zážitkům, které pak nehrají dál v textu roli, ale čtenář to může logicky očekávat, když už je jim jednou věnována pozornost (nabitá puška, ze které se nevystřelí). A v neposlední řadě si pamatuji začátek-prostředek-konec :). Lekce mě bavila, líbí se mi interaktivita i to, že texty vzájemně kriticky hodnotíme a zároveň máme zpětnou vazbu i od vás, lektorek. Myslím, že to pěkně cizeluje komunikační dovednosti :).
    Tereza M.



    Co jsem se naučil:
    Rozbít text, aby nebyla nuda.
    Mít myšlenku, nápad. A obsah zajímavě podat.
    Nechat prostor čtenáři tím, že píšu s podtextem...
    a zároveň nenechat moc velký prostor, aby nedošlo ke špatnému pochopení.
    Nenudit popisem - jde o příběh.
    Trefně a výstižně vše pojmenovat.
    Petr



    Brno 3.-4. listopadu 2018

    
























    Chtěl bych vám poděkovat především za to zrcadlo (jakkoli kruté), které dokážete autorovi nastavit, a slibuji, že až zase jednou potřísním papír svými myšlenkami, vzpomenu si na vás, na mistra Lustiga i velmistra Aristotela, a budu se snažit, neudělat vám ostudu.
    Pozdravte za mě prosím děvčata, vytvořila skvělou atmosféru (už si ani nepamatuji, kdy naposledy jsem si připadal jako pyšný kohout... ;-)
    Jediné, co bych snad změnil, je počet účastníků. Dvacet lidí se mi zdálo už moc. Ale je to čistě můj subjektivní pocit, neberete ho prosím jako výtku!
    Michal Hodovský



    Co jsem se naučila:
    - není dobré začínat hodně věcí/příběhů najednou
    - nepoužívat plané věty typu "chci říci závěrem"
    - nepsat dlouhé začátky, je dobré skočit rovnou do děje
    - ukazovat detaily
    - pominout nedůležité věci pro hlavní myšlenku
    - neznámé věci (nebo známé jen určité skupině lidí) je dobré vysvětlit
    Hana M.



    1. uvědomit si pro koho píšu
    2. po napsání se k práci vrátit tak za 2 dny a podívat se na ní pohledem čtenáře, který ji bude číst - jinak řečeno odstranit nedůležité věci, které jsou zbytečné
    3. nevystřelená puška - pokud se objeví zmínka o určité věci, je nutné ji dále rozvést, aby čtenář věděl, proč tam byla. POkud ne, tak je lepší ji tam vůbec nedávat
    4.při psaní se soustředit na jednu věc a nezabývat se zbytečně širokým záběrem
    5. snažit se držet čtenáře v napětí
    Věra H.



    
    Fakulta designu a umění v Plzni 2016

























    Mne sa na hodinách páčilo, ako sme všetci vedeli konštrukčne spolupracovať. Ako sme si hovorili jednotlivé pravidlá z ktorých možno a nie je potrebné vychádzať. Dozvedel som sa niečo o spôsoboch či prístupoch na písanie. Taktiež som sa dozvedel nové poznatky ohľadom opodstatnenosti postáv. Páčil sa mi aj spôsob vyučovania, aj systematickosť. Miestami som však bol nepozorný, možno kvôli tomu že to bolo v takú poobedňajšiu hodinu. Chcem sa Vám poďakovať za nové vedomosti v odbore spisovateľstva.
    Matěj Jurkáček, Fakulta designu a umění v Plzni





















    Na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni se nám učilo opravdu dobře. Se studenty komiksu to byly během letního semestru 2019 moc příjemné hodiny. Studenti byli všichni velmi učenliví a šikovní, nepochybně mají nejen výtvarný talent, ale i talent na psaní. Během kurzu byla zřetelně vidět vzestupná tendence jejich textů, neboli česky řečeno – dávali pozor a rychle se učili. Myslím, že je psaní i bavilo. A nás zase těší, že má moje a Danina práce tak rychlé a viditelné výsledky.
    Někdo píše více „básnicky“, někdo má větší smysl pro detail, jiný zase vymyslí silný příběh s překvapivou zápletkou atd. Je naprosto v pořádku, že každý tíhne k něčemu jinému, protože jsme každý jiný. Proto bych nerad někoho z nich vyzdvihoval – psát umí rozhodně všichni. I zahraniční studenti, které logicky trochu limituje čeština; ale i tak se prali se všemi tématy statečně, jak o tom svědčí závěrečné zápočtové povídky, napsané podle schématu:
    Někdo někam jde, něco tam zažije, příští den si to potvrdí, za rok tam jde znovu a zjistí, že vše bylo jinak.
    Petr Holub



    Autor si musí znovu a znovu pročítat své texty a vylepšovat je s odstupem.
    Dostojevský objevil, že v moderní době činí člověka člověkem jeho postavení, nikoliv až tolik charakter a jednání, jak tomu bylo dříve.
    Shakespeare vymyslel tragikomedii.
    Autor potřebuje kuchařku, jak psát. Zároveň se nemusí žádných pravidel držet dogmaticky, ale může je porušovat jen tehdy, jestliže pravidla opravdu zná. Takže musíme studovat Poetiku a snažit se proniknout do „nepochopitelného“.
    Kdo píše, je psavec. Opravdový spisovatel postihne typické rysy a charakter své doby. Proto je Kafka moderní, i když je pro většinu lidí nečitelný.
    Tragedie je neštěstí, které člověka potká, aniž by si to zasloužil. Komedii se musíme smát ale tak, abychom vysmívanému neublížili.
    Nezačínejte od Adama, to nikoho nezajímá.
    Logika se vyvinula z instinktu (chňapni, sežer, oplodni), instinkt pomáhá překonat konvence.
    Nevzdělaný a nesečtělý autor se těžko stane dobrým spisovatelem. Spisovatel musí hodně číst a hledat inspiraci ve všem, co je kolem něj řečeno.
    Bajky musejí mít jasné poučení a musejí být přehledné a jednoduché. Přílišná sofistikovanost u tohoto žánru není k ničemu.
    Autor si může se skutečností hrát, jak potřebuje a nesmí se na nic ohlížet. To, komu píše pro radost, je až na posledním místě.
    David Gardner říká, že „není nic tak limitujícího, tak ničícího představivost, jako když se snažíte psát pravdivě a zajímavě o tom, co známe“. Je to tak? Do jaké míry může autor „psát sebe“ a zároveň si zachovat potřebný nadhled nad tématem?
    Autor, zvláště začínající, se musí držet pravidel. Když začne příliš experimentovat, většinou z nezkušenosti sklouzne ke zmatku, ve kterém se čtenář ztratí. V jednoduchosti je krása.
    Chápu jasně, že dobrý člověk nemusí psát dobré věci, ale zaujalo mě, že špatný člověk dokáže psát krásné a dobré věci.
    Dana Pravdová, 2006
    Tým autorů z kurzu Arnošta Lustiga v Praze na Dobešce


















    

    Starší reference najdete zde.






    Žádné komentáře:

    Okomentovat