Naučili jsme se...

Reference

co si odnesli z kurzu jeho účastníci



Fakulta designu a umění v Plzni, letní semestr 2019

10 POZNATKŮ, KTERÉ JSEM SI ODNESLA ZE SEMINÁŘE TVŮRČÍHO PSANÍ
1) Když píšeme jakýkoliv text, snažíme se hned od začátku čtenáře zaujmout a přimět ho, aby chtěl dále pokračovat ve čtení. Proto by měla první věta našeho vypravování vzbudit pozornost.
2) Pro oživení vyprávění (hlavně malého rozsahu) je dobré používat kratších výstižných vět a souvětí. 
3) Při psaní si musíme dávat pozor na to, co se vlastně snažíme svým textem čtenáři sdělit. Držíme se hlavní myšlenky příběhu a nezahlcujeme jej zbytečnými detaily, které by spád děje zpomalovaly a činily jej zdlouhavým a nezáživným.
4) Důležité je slyšet zpětné reakce na texty, které napíšeme. Když uvidíme náš příběh z jiné perspektivy, uvědomíme si skutečnosti, které nám možná před tím nedocházely.
5) Čtenář ví jen to, co jsme napsali, a na to nesmíme zapomínat. Nemůžeme být u něj, abychom mu vysvětlovali, jak jsme co mysleli.
6) Charakter postav našich příběhů je nejlepší představit v akci. Činy našich postav, to, jak se rozhodují a jednají v různých situacích, o nich nejlépe vypovídá, jaké jsou.
7) Důležitou součástí vyprávění jsou dialogy mezi postavami. Ty kromě oživení textu dále představují charakter postav.
8) Existují prvky, kterými můžeme naše psaní oživit. Například rozpoznání, vzpomínka, umělé řešení a již zmiňované představení charakteru postavy v akci. Další prvkem je popis, ten však používáme s opatrností, aby nebyl příliš vyčerpávající a nezpomaloval děj.
9) Než se pustíme do psaní, musíme si rozmyslet, o čem chceme psát, ujasnit si, proč o tom chceme psát. Jaké skupině lidí je text určen. Koho chceme oslovit.
10) Když cokoliv píšeme, musíme být upřímní. Nesnažíme se používat za každou cenu formální a naškrobená slova, kterými bychom nikoho neurazili. Píšeme tak, jak to cítíme. Používání sprostých či vulgárních slov není zločin, avšak nakládáme s nimi s rozvahou, jelikož všeho moc škodí.
Tereza Přibilíková, Fakulta designu a umění JS v Plzni, letní semestr 2019



Kurz psaní cestopisů s National Geographic 8. - 9. června 2019 v Czech Photo Centre v Nových Butovicích






















Ahoj Dano!
Ještě jednou děkuji za možnost se zúčastnit Tvého kurzu Psaní cestopisů s National Geographic! Pro mě je to jedna z těch vzácných akcí, ze kterých odcházím domů nabitá energií a ne zdecimovaná pocitem, že to byly zbytečně vyhozené peníze. Pokusím se vystihnout pět věcí, které jsi mě během víkendu naučila:
1. Psát cestopis neznamená, že je nutné zaznamenat vše podle reality. Literární pravda musí být pravdivější než skutečnost. Bájit v cestopisu také nejde, ale je třeba čtenáři podat příběh srozumitelným způsobem.
2. Při psaní cestopisu je nutné myslet na záměr, se kterým článek píšu. Čtenáři by mělo být zřejmé poselství, které z reportáže vyplývá.
3. Čtenáře musím zlákat už titulkem, pak první větou a úvodem. Bude-li čtenáře začátek nudit, ztratim jeho pozornost a článek nedočte.
4. Ověřuj, ověřuj, ověřuj. V cestopisu by se neměly vyskytovat faktické chyby. Zvlášť techničtěji založení čtenáři jsou na faktické chyby hákliví a s chybou značně klesá reputace autora značně klesá.
5. V žádném případě nedávej výpověď z práce, protože pak sice budeš chodit o holi, ale ne turistické, nýbrž žebrácké.
Eva Návorková Vejvodová



Akademie ČTK 18. 6. 2019





















Pěkné dobré ráno, milí přátelé.
Děkuji ještě jednou za prima den. Celý seminář považuji za přínosný pro moji práci, ale i pro mne osobně. Zopakoval jsem si a oživil mnohé, co jsem kdysi věděl a už zapomněl. Naučil jsem se lépe a pozorněji poslouchat čtené texty, pamatovat si a reprodukovat jejich obsah. Naučil jsem se, jak psát text, aby nebyl rozkošatělý a nudný. Vím, že se v psaní mám soustředit na „vyhmátnutí“ podstaty sdělení a vyhnout se balastu. Vím, že si musím uvědomit, pro koho píšu. Vím, že mám začít psaní textu něčím, co čtenáře upoutá, klidně prostředkem, nebo i koncem děje a pak se vrátit na začátek. Vím, že nemám nadužívat přídavná jména a příslovce. Vím, že nemám plést do děje příliš mnoho postav. A podle Aristotela vím, že každý text mám mít začátek, prostředek a konec. A moc se mi líbil úkol najít za textem paralelní děj, který se odehrával v rozhovoru servírky s číšníkem, to bylo skoro dobrodružné.
Také vím, že psaní je jako řízení auta a že skoro každý má v sobě ten „diamant“, jen ho nesmí obklopit hlušinou.
A co chci ještě vědět? Nejraději bych věděl ještě více (nejraději všechno), co je potřeba k napsání dobrého textu, tak si třeba ještě nějaký další seminář s paní Emingerovou najdu a mezitím si něco zkusím najít a přečíst. Asi začnu knihou o Arnoštu Lustigovi.
Srdečně zdraví a na jakékoli další setkání se těší
Bc. Mgr. Zdeněk Brož, Nemocnice Šumperk a.s.



Jarní páteční dlouhodobý kurz 2019
























Dámy a pánové,
všichni přítomní. Dnešní poslední hodinu našeho kurzu bych chtěl zakončit krátkým čtením, které bude delší, než si myslíte. Bude ale krátkým shrnutím celého dlouhodobého kurzu Psaní podle Lustiga.
Dádo, ty klidně seď, polož tu červenou tužku. Já vím, je to špatně. První věta musí čtenáře uchvátit, upoutat, aby to chtěl číst dál a dál jako detektivku. A nesmějí se opakovat slova jako v tomto případě krátké, krátkým. Takže znovu na začátek a pořádně:
Stala se tu vražda. Tu mladou holku z prvního patra znásilnili jí a pak ji zabili.
Tak tenhle začátek asi upoutá víc než původní, ale zase to vůbec nesouvisí s tím, co vám chci říct.
Tak znovu, poslední pokus:
Začnu od Bořka. Když někdo čte svůj úkol, tak Bořek drží tužku a dělá si poznámky.
„Je to dobrý, ale opakuje se ti tam pětkrát když a třikrát protože. Kdybys to zkrátil nebo vyměnil…“ Bořek je přesný analytik a přirovnal bych ho k filipínským šamanům, léčitelům, kteří ti vyndají holou rukou bez skalpelu zevnitř z těla nemocný kousek střeva nebo nějakou zašmodrchanou část, která ti vadí a otravuje život. Ruce má sice trochu od krve, ale pacient je vyléčený a bez bolesti. Bořek je z nás nejzkušenější, a tak si může dovolit tyto krvavé, ale bezbolestné operace.
Asja. Dáma, která píše jemně, křehce a přesně vykreslí situaci tak, že si dokonale představuji atmosféru a místo, které popisuje. Asja má nade všechno ráda svou vnučku. Všechno pro ni dělá a hlavně pro ní píše. Stesk, touha a láska k její nejdražší holčičce se plně odráží v jejích příbězích. Její texty by mě opravdu rozplakaly, ale její zákusky - ty ne, ty se na mě smějí.
A tak s chutí do dalšího.

Michal je strašně hodnej kluk. Narodil se pár kilometrů od ostravské Stodolní ulice, ale mluví a píše tak, že mu všichni rozumíme. Kdyby začal používat slova, která se běžně používají v jeho rodném kraji, mnozí by se asi červenali a určitě bychom některým obratům ani nerozuměli. Vždy čte svoje texty z monitoru - chtělo by to nějakou tiskárnu, protože je lepší hledat chyby na papíře. Text vytiskneš, přečteš, přeškrtneš, přepíšeš a na konec zmuchláš. Je to jednoduchý. A začneš znovu. Napíšeš, vytiskneš, přeškrtneš a konečně se ti to líbí. Pak ale nastoupí Bořek a všechno je jinak. Napíšeš, vytiskneš, přeškrtneš a pořád dokola.
Katka je milá, sympatická, hezká a nejmladší v naší partě. Kdysi dávno, když jsem lovil v neznámých vodách svoje první lásky, měli jsme holky rozdělené na hezké a ošklivé. Nevím, čím to je, ale dneska jsou všechny holky jenom hezké a některé jsou ještě krásnější. Katka má velice ráda pejsky. A její texty jsou heboučké jak narozené štěňátko. Ale ten její nastávající to bude mít asi těžké. Nejen, že bude muset být její nejvěrnější přítel, ale bude se také muset naučit aportovat, poslouchat a podávat pac. Jediné, co se snadno a rychle naučí, je dobře vrtět ocáskem, když bude spokojený. Ale to už určitě dávno umí jako každý spokojený pejsek.

Martina už ví, co život přináší. Dovede psát velice sugestivně. Její texty mají hloubku a cit. Asi je to její jogínskou disciplínou a harmonií v duši. Jde za svým cílem. Pokud jí zbude čas (má tři děti), dosáhne cíle. Jestli se už spolu nepotkáme, rozloučím se s ní slovy z písničky Jaroslava Ježka: Každý k moři dopluje, někdo dříve a někdo později…
A teď Jana. „Dobrý den. Jmenuji se Jana. A tohle mám povolený od Dany...“ a vyndavá z tašky nějakou trubičku a dává si ji do pusy. Nadechuje se. Povídám: „Astma. To je nepříjemný. Chápu. A jak často to musíte..?“
„Ale ne, to je moje droga, bez toho nefunguju.“ Objeví se oblak kouře a vyvstane Sirael, něžná éterická bytost...
Jsem úplnej blbec, neznalec, negramota, nekuřák, ale chápavej. Tak jsem se seznámil s Janou.
„Tak si všichni stoupneme a nadechujeme do břicha. Uuuuuuuusss a výdech Hououououo. A teď ten vzduch po nádechu vyštěkneme nahlas: „Tččččččč Tčččččč Tčččč.“ Ostýchavě se nenápadně rozhlížím po ostatních. Všichni se dívají kolem a všichni decentně vzdychají, vyrážejí zvuky, nafukují břicha. „Víc nahlas, lebka vám musí rezonovat.“
Když někdo čte svoji povídku a čte mdle, Jana řekne: „Čtete to nevýrazně. Když čtu, že jí miluju, tak to musí být takhle... A teď to přeženu: Já tě tak strašně MMIILLUUJU. Musí to každý vědět. Tak to zkuste znovu.“ Zabafe z kouzelný trubičky a poslouchá, jestli je to milování fakt opravdový.
Poslední zbývá Jirka. Navzdory svému věku a jeho častým absencím si ho přesto ještě pamatuji. Vím přesně, jak vypadá. Tenťák, dobrodruh, cestovatel a kliďas. Jeho příhody, setkání s různými lidmi, životní zkušenosti a s čím se asi musel na svých cestách poprat by stačilo dát do kouzelného mlýnku, zatočit a vypadávaly by povídky jedna za druhou. Ale on nechce, raději se pořeže, aby nemusel psát. Nikdo to za tebe, Jirko, neudělá. PIŠ, PIŠ, PIŠ!!! Píšeš skvěle!!!
Říkal jsem, že poslední je Jirka, ale to jsem se spletl a vy všichni jste se také spletli, protože jste čekali, že už bude konečně konec. Ale to né, hošánkové, ještě to musíte chvilku vydržet a poslouchat. Chybí mi v mém troufalém hodnocení naše lektorka Dana, Dáda, Danuška. 



















V pátek dostanu domácí cvičení. Ještě ve vlaku se na to podívám a promýšlím co a jak. Doma píšu, kombinuji, zkouším, zda by to mohlo být jinak a konečně mi svitne. Začínám na ostro. Znovu píšu, škrtám, tisknu a nakonec to předělám úplně jinak. Lepší. A když už to dělám po třetí nebo po čtvrtý a pokaždé je to lepší a lepší, takže z toho vyplývá, že to mám jasně nejlepší. Potom ale nastane veřejné čtení zakončené potleskem a tím moje sláva končí. Nastupuje Dana:
„Tak co tomu říkáte? Kdo nám to zopakuje? Třeba Katka.“
Po zopakování Dana pokračuje dál.
„Musí tam být ten začátek? Že jede ve vlaku to už víme. Kdyby si začátek udělal tam, jak on říká: Stůj nebo tě kopnu do… Myslím, že by to mělo větší spád. A vezme červenou propisku a můj těžce vydolovaný úkol klidně a bez skrupulí proškrtá. Papír rázem vypadá jako muleta toreadora.
„No, vidíš, je to dobrý. To jsou jenom takový kosmetický úpravy. Když ten začátek zkrátíš, vynecháš uprostřed, jak tam popisuješ, celkem zbytečně, tu krajinu a ten konec taky zkrátíš o jeden odstavec, tak by to mohlo být...“ A tak dál a dál nás tepe a tepe.
Pokud jí uvěříme a necháme se tepat, dokud to ještě jde, a do nekonečna budeme trpělivě poslouchat co děláme špatně, je možné, že z textu za nějaký čas vyskočí červená barva a na křídlech vlaštovky z bílého papíru objevíme nový, jiný a krásnější svět. 
Zdeněk Hart



Účastníci autorského čtení  v Brně 25. května  2019


















Ahoj Dano a Věrko,
moc děkuji za zorganizování autorského čtení v brněnském divadle Za hradbami. Bylo to, vzrušující, nové, zajímavé, napínavé, směs těšení se a nervozity. Má rozjitřená mysl a třesoucí se tělo se dostává pomalu do normálnějšího rozpoložení:))) Posílám práce z návazného víkendového kurzu.
Přeji krásné dny a těším se na příští setkání. Ta setkání jsou jako kapka rosy stékající po lístku trávy k vyprahlé půdě, dychtivě vyčkávající životodárný zdroj.
Jana Bednářová




Autorské čtení 25. května 2019 v Brně


















Ahoj Dano a Věrko,
ještě jednou díky za krásný večer v brněnském divadle Za hradbami. Program autorského čtení byl moc pěkně sestavený. Pokud vím, diváci byli moc spokojení. Mě se to líbilo nesmírně, mých 15 minut slávy :-) Těším se na příště!
Zdena Součková



Alan Pajer
Lustig byl démon. Sympatickej borec, který tvrdil, že psát se člověk nemůže naučit, ale učit se to musí.
Jestli chcete řadu pravidel a psát podle nich, tak jste z literárního hlediska mrtvej. Jestli chcete psát bez znalosti pravidel, tak jste mrtvej taky. Protože literatura je umění. A stejně jako každé jiné umění, i literatura se dělá, v tomto případě tedy píše, srdcem.
Musíte do psaní dát svoji duši, psát citem, intuicí nebo pravou hemisférou, podle toho čeho Vám bylo dopřáno. Ale jakmile napíšete musíte zapojit rozum, logiku nebo pravou hemisféru a upravit to. A to na základě právě těch pravidel, na které během psaní, míněno tvorby, máte zapomenout. Snadné, že?
S literaturou se to má jako s moderním uměním. Každé dítě umí udělat barevné fleky a větší dítě zvládne i abstraktní obrazce, ale ne každé fleky nebo obrazce jsou umění.
Umění má totiž dar promlouvat k lidem. Ale nejprve musíte mít co říct, a pak musíte vědět jak to říct. Umělec, v našem případě spisovatel, musí znát základní pravidla, aby se mohl rozhodnout, zda je chce dodržet nebo v konkrétním případě porušit.
O flintě na zdi už nám Dana několikrát říkala. Třeba Shakespeare nebo Homér si mohli dovolit z ní nevystřelit a přesto je i po staletích čteme. Umíme jim to totiž odpustit nebo se dokonce domýšlíme, že to byl umělecký záměr. Ale běda, když se o totéž pokusí student literatury… Je to stejné, jako s tou věží. Postavit rovnou věž umí každý blbec. Ale jen umělec umí postavit šikmou věž. Tedy pokud vydrží stát dost dlouho, jako se to podařilo tomu démonovi v Pise.
Petr Voplatek



Děkuji za krásný půlrok kurzů. Naplnil mě novou inspirací psát a tvořit.
Na budoucí shledání.
Karolína Vilímovská, Fakulta designu a umění v Plzni, letní semestr 2019




Kurz psaní cestopisů s National Geographic 4.-5. května 2019 























Co jsme se naučili na Kurzu cestopisů s National Geographic:
1. Důležitost/údernost titulku povídky – dobrý titulek, dobrý začátek;
2. Musíme vědět, proč povídku chceme psát;
3. Akce, popis, dialog, akce, popis, dialog...
4. Pověsit pušku a pak z ní vystřelit;
5. Začátek, prostředek, konec;
6. Nepoužívat věty, které znějí jako klišé;
7. Nepoužívat opakovaně slovo „který“ i jiná zájmena;
8. Používat „básnická“ slova a obraty pouze výjimečně;
9. Nevypustit moc zajíců najednou;
10. Psaní nesmí být nuda;
11. Řekl jsem mu, aby odešel.    Nebo:   „Odejdi!“ 
12. Představení charakteru akcí;
13. Popis – zkusit to očima diváka;
14. Základ zprávy: Kdo, co, kdy, kde a proč;
15. Když to prospěje textu, je možno všechna výše uvedená pravidla porušit.
Jan Otto Pípla


























Ahoj Dano, ještě jednou moc děkuji za další báječný kurz. Hodně nového jsme se naučila a ta atmosféra, kterou vytváříš, je prostě báječná. A je úplně jedno, jestli je to na Dobešce nebo v cyklo-klubovně.
Pavlína Šaurová



Od včerejšího dne musím stále myslet na Váš zajímavý kurz. Moc se mi líbil, těším se na další pokračování. Hned večer jsem se pustila do čtení Živel Lustig, je to úžasná kniha, krásně se to čte. Měla jste velké štěstí, že jste ho mohla poznat osobně a spřátelit se s ním. Z knihy vyzařuje nádherné a upřímné přátelství. A vy to píšete přesně tak, jak jste nám radila. Jsem moc ráda, že jsem se na Váš kurz přihlásila a mohla Vás osobně poznat. Jste opravdu zajímavá žena a velká osobnost. Chovala jste se k nám tak přátelsky a dokázala jste nám krásně ukázat na naše chyby. Nikdo se přitom necítil trapně. Cením si také, že jste pro nás vždy nalezla slova chvály a povzbuzení. To nás povzbudilo do další práce. Slyšet to od takové spisovatelky je čest. Z Vašeho kurzu jsem si odnesla krásný zážitek a chuť psát. Asi to nepůjde rychle, ale jak jste říkala, pasní je práce .Moc se mi líbilo, přirovnání ke zkoušce na řidičák. Řídit jsem se naučila a baví mi to. Děkuji za krásný zážitek a těším se na další setkání s Vámi a psaním.
Milada Kašparová



Ahoj Dano,
právě jsem dočetla tvoji knihu Živel Lustig a zamáčkla poslední slzu. Je tam skvělý návod jak napsat povídku, ale taky jak lidem přiblížit literaturu. Kdyby se takhle učilo na školách... Díky škole jsem nikdy od Arnošta Lustiga nic nečetla. Ani  od Hemingwaye. Taková škoda. Už mám seznam, co prostě musím přečíst. Ty jo, dokonce mě zajímá Poetika od Aristotela, ač ji vůbec nerozumím, 😀 ale musím do ní alespoň nakouknout. No a samozřejmě ty tvoje věci jsou taky báječný... Těším se na příští kurz!

Knížka Živel Lustig je opravdu skvělá!!
Přečetl jsem ji na přelomu roku během pár dní a udělal si do ní spoustu poznámek a zdůraznění.
Popravdě řečeno jsem vůbec nečekal, jaké poklady se v ní skrývají a kolik mouder a vynikajících doporučení se tam dočtu. Jsem vůl, že jsem si ji nepřečetl už před nástupem do kurzu, případně hned po jeho začátku. A jsem asi úplně natvrdlej, protože po celou tu dobu jsme nepochopil (přes všechny indicie), že ta knížka skrývá tolik informací a mouder týkajících se přímo psaní knih.
Myslel jsem si, že je především o Arnoštovi Lustigovi a jeho veselých vzpomínkách na něj a že si ji přečtu až časem. Přitom je to mimo jiné také učebnice jak psát a filosofická příručka pro začínající i pokročilé spisovatele…
Podle mě je ta knížka dokonale poskládaná a prolíná se v ní několik žánrů a smyslů, z nichž každý sám o sobě by byl dostatečným důvodem proto, aby ta kniha vznikla a mělo smysl ji číst.
Takže děkuji za inspiraci a skláním se před tím nápadem i schopností napsat a poskládat ji právě takhle! 
PS. Dano, když uznáš za vhodné, můžeš klidně to, co jsem Ti o knížce napsal, kdykoli citovat, protože pokud to někomu pomůže pochopit lépe a dříve než mně, co se v ní skrývá, bude to jedině dobře…


Divadlo Dobeška 16. března 2019
Děkuji za pozvání na Dobešku na autorské čtení a křest.
Akce byla bohatá na podněty ze všech stran.
Povedla se.
Studenti byli nadšení.
Dramaturgie se Ti, Dano, velmi podařila.
Lidi by se od Tebe mohli a měli učit nejen tvůrčí psaní.
Vaše děti jsou moc sympatické.
Budu těšit na naše další setkání.
Eva Lustigová



Naučil jsem se, že je důležité začít text řízně - místo zdlouhavého popisu radši větu, co čtenáře zaujme.
Aby měl text spád, je dobré vyvarovat se až na nutné minimum popisů.
Přímá řeč vypoví o postavě víc než celostránkový popis.
Člověk by si neměl kritiku brát osobně, jinak se nikdy nepoučí ze svých chyb.
Člověk by měl kombinovat různé tóny, protože když je všechno jen veselé/smutné/strašidelné, tak se to čtenáři přejí. Je třeba být chvíli v tichosti, aby se ocenilo, jak hlasitá je technopárty a naopak.
S vulgaritami by se mělo šetřit, aby měly váhu, když se použijí.
S kurzem jsem byl moc spokojený. Byl to můj první předmět se psaním, kde jsem se nemusel cenzurovat. Což je úleva. Mám pocit, že jsem se tu naučil o psaní víc než za celý gympl, kdy jsem měl češtinu čtyřikrát týdně.
Jan Macků, Fakulta designu a umění v Plzni, letní semestr 2019




Králický Sněžník 26.-28. dubna 2019



















Rád jsem se zúčastnil 4. ročníku dubnového kurzu pod Králickým Sněžníkem. Už jsem, myslím, ódu na kurzy psal i dřív, ale musím znovu, protože dobrých a pochvalných slov není nikdy dost. Moc se tam líbilo. Atmosféra, místo i lidé. Něco jsem se opět naučil a cítil jsem se poctěn zařazením mezi premianty kurzu. Bylo mi mezi nimi dobře a vedení Yankeena bylo nesmírně přátelské a povzbuzující. Cestu domů jsem si užil v autě s lektorem Petrem Holubem, dalším báječným chlapíkem. Největší dík však patří Danušce, že s námi má tu trpělivost, ale cítím, že i jí to moc baví a je takovým Stamichmanem a Sluncem (Sluníčko by bylo malé a ten rozměr by nevystihl význam) tohoto literárního kvasu.
Honza Smrčka



Dobeška 1.2.2019 páteční dlouhodobý kurz

Odjakživa jsem byla knihomol a lákala mě i druhá strana - umět psát dobré texty. Tak jsem nedávno začala chodit na kurz Dany Emingerové, která učí podle Lustiga. Po první lekci jsem odešla s frustrací, že na tvůrčí psaní nemám. Na kusy byla rozbita moje iluze holky jedničkářky, že umím psát dobré slohy. 

Dozvěděla jsem se, že dobrý text nenapíšu napoprvé, že se vyloupne až po napínavém přemýšlení, napsání a mnoha hodin opětovného kritického přečtení. Ale už jen ten nutkavý pocit, který mě nenechá v klidu, kdy se rodí příběh. Pak ho osvobodím přes ťukání do kláves, a pak ho začnu obrušovat jako barevné kamínky slov do mozaiky. Celkový obraz se rodí sám, bezúsilně. A nese v sobě i zvuk, protože slova jsou hudba. Takže spisovatel je i hudebník. Dobrý text musí být zároveň i dobrou melodií, kdy se střídají ve správném poměru tvrdé a měkké tóny.
Po počáteční skepsi jsem zjistila, že i když je psaní dřina, kdy si vysedíte u něj zadek, vykoukáte oči, tak to může být i čistá meditace. Ta radost z promýšlení detailů, z lezení do hlav různým osobám, z odvíjení příběhu jako vícebarevného klubka mnoha možností děje. Pro mě je to meditace proto, že se mohu stát různými osobami a zapomenu na svůj vlastní život. Odpoutám se od sebe.
Příběh se na obrazovce začne vyprávět sám a moje práce je jemné ho polapit jako motýla a nechat ho žít a dělat radost ostatním. Dát mu jenom vyváženou strukturu jednotlivých částí, osvěžit ho dialogem, zajistit dynamiku skrze postavy v akci a zvážit, zda je příběh uvěřitelný. Objevuji krásu motýlů, raduji se, jak umí létat...
Alexandra Safi Narwa



Dobeška 26.-27. ledna 2019




















Ahoj Dano,
děkuji za prima podnětný víkend. Před začátkem se ve mně mísila zvědavost s mírným strachem, co mě bude čekat. Ten se rozplynul, když jsi mi napsala, že „jsi strašná úča a koušeš“, hned jsem se začala těšit ještě víc:-).
Celý víkend má očekávání nejen naplnil, ale o dost předčil. Nevím, do jaké míry to bylo dáno složením naší skupiny, ale poskytování zpětné vazby sobě navzájem mi přišlo opravdu „na úrovni“ a velice podnětné.
Ačkoli to bylo svým způsobem náročné, protože jsem chtěla být plně přítomna nejen fyzicky, ale i duchem, vlilo mi to energii do dalších tvůrčích počinů. Ještě včera jsem tedy přepracovala „Nejzajímavější zážitek mého života“ dle sdělených zpětných vazeb. Když jsem to po sobě četla – samozřejmě nahlas – byla jsem opravdu o dost spokojenější než s původním dílem...
Děkuji ještě jednou a těším se v květnu na pokračování - právě jsem se přihlásila:-).
Anna Vocelová



Akademie ČTK 4. září 2018




















Ještě jednou moc děkuju za víkend. Byl jak z jinýho světa. Určitě budu sledovat stránky a kurzy. A když pro tuhle naší skupinu uděláš pokračování, tak se 100% rád zúčastním. Taky potvrzuji, že chci tu tvou učebnici a Art of Fiction od Gardnera. A jinak jsem prostě nastartovanej, a dokud mě nesemele práce a životní povinnosti, tak si budu psát a hlavně číst. :-)
Matyáš Staněk



Dobeška, páteční dlouhodobý kurz podzim 2018
Chtěla jsem moc poděkovat za zážitek, který jsem si odnesla z Tvého kurzu. Vůbec jsem nevěděla, co od toho čekat, tudíž jsem ani nic neočekávala. Ovšem to, čeho se mi dostalo! Odjížděla jsem v neděli z Dobešky s krásným pocitem uvnitř sebe, naplněna setkáním s příjemnými lidmi, které spojuje krásné řemeslo (teď už vím, jak "psaní" nazvat:-)).
Šarlota Šetinová



Poslední půlrok ve mně bude ještě dlouho rezonovat. Díky za to chvění!
Přeji i tobě krásné dny. A zdraví a štěstí! Zdraví proto, aby si tu dlouho byla a dělala nám radost, a štěstí proto, aby život dělal radost tobě!
Jarka Kainová



Sestry Emingerovy při křtu Kravaťáků v roce 2012
























Děvčata Emingerova, kde se ve vás bere tolik talentu!? Existuje některá Múza, která vás nepolíbila?
Danko, děkuji za krásný večer. Odnáším si nezapomenutelný zážitek. :-) 
Srdečně Tě zdraví Týna Schillerová


Milá Dano!
Dnes jsem dočetla tvoji knihu Živel Lustig. Už je to opravdu hodně dlouho, kdy jsem si u nějaké knížky tak poplakala a zároveň se i zasmála. Možná to bude znít jako fráze, ale hluboce mě to zasáhlo a obohatilo, nejen po stránce "spisovatelské", :-) ale i lidské.
Takže díky za krásné i poučné čtení, určitě se poohlédnu i po dalších tvých knihách!


Přijmi mé velké poděkování a obdiv a také omluvu.
Věřila bys, že jsem až do soboty netušil jak vypadal pan Lustig? Musím se Ti totiž přiznat, že ráno před prvním dnem jsem měl velké nutkání na kurz nechodit.
,Proboha co mne ta bába bude učit? Mne, takového tupouna.” říkal jsem si. ,,Snad mne dokonce nebude nutit ke slovnímu exhibicionismu před ostatními? Proboha vždyť neumím mluvit! Mám vrozenou koktavost a jsem autista! To bude katastrofální přehlídka trapnosti a marnosti zároveň” Nenápadně jsem ráno v kuchyni utrousil, že se dnes necítím zcela ve své kůži.
,,Jenom padej a socializuj se. Ber to jako dobrodružství!” odvětila manželka, která tušila co se ve mně děje. A tak jsem to hodil za hlavu a připraven na nejhorší vyrazil sem vstříc tomu ,,dobrodružství”.
 Byl jsem zcela v šoku, když jsem na místě zjistil, že Dana Emingerová je příjemná a půvabná dáma v nejlepších letech a stará bába Emingerová na obrázku mého dárkového certifikátu je Arnošt Lustig. Přeji Ti krásný večer pěkné ráno, celý krásný týden a vůbec hodně radosti do života. A taky trochu té srandy. Bez ní by to byla fakt nuda.
František  Prokop





Brno 12.-13. ledna 2019


















Chtěla bych vám moc poděkovat za možnost se zúčastnit kurzu tvůrčího psaní v Brně. Hodně mi pomohl a získala jsem spoustu zkušeností. Ze začátku jsem měla strach, jestli mi to psaní vůbec půjde. První den jsem se cítila nesvá kvůli své trémě, protože jsem byla nejmladší a nikoho neznala.
Druhý den už jsem se cítila mnohem líp. Poučila jsem se ze včerejšího kurzu a napsala úkol tak, jak jsem dovedla. Sice nebyl zrovna bez chyby, ale i přesto jsem ráda, že se vám moje práce líbily.
Naučila jsem se toho dost, jako např. vymyslet zajímavý úvod tak, aby zaujal i nečtenáře, zkrátit zbytečně dlouhé věty nebo některé věty i vyškrtat.
Ze všeho nejvíc jsem ale vděčná za to, že mi to vrátilo naději pokračovat v psaní svého příběhu.
Kateřina Rozmarýnová, 14 let



Děkuji za tuhle celou zkušenost, rozhodně mě tento kurz inspiroval k psaní vlastních komiksů a příběhů.
Každý se může naučit dobře psát.
Je důležité znát zásady a pravidla, byť jen proto aby jsme je mohli naschvál porušit.
Každý má psát to co zná, je to ale postavené na tom co jsme přečetli od jiných autorů a jaké příběhy jsme slyšeli a až poté na naší osobní zkušenosti.
Vždy je lepší ukázat to co chceme dát čtenáři, než tomu jen připsat popisná příslovce.
Psaní má určité základní kameny, bez nich se sotva obejdeme.
Znalost gramatiky je nutná, nespisovnost a nářečí má taky pravidla.
Text musí být strukturně vyvážený aby čtenář neztratil pozornost a zájem.
Vše co chceme aby divák věděl musíme buď napsat nebo dostatečně silně naznačit, stát nad čtenářem s hotovou knihou a vysvětlovat není možné.
Karolína Vilímovská, Fakulta designu a umění v Plzni, letní semestr 2019


Brno 25.-26. května 2019


























Co jsem se naučila na kurzu v Brně:
Každý člověk vnímá danou věc (situaci/příběh/člověka) svým pohledem, který je naprosto jedinečný.
Prožitek je pouze inspirací, autor vytváří dílo, které je pravdivější než pravda.
Nemusím říct všechno.
Můžu skočit rovnou do děje, můžu vynechávat, přidávat.
Můžu cokoliv!😊
Popis prostředí je kulisou pro příběh, který do něj vkládám.
Díky cvičení se v metaforách můžu vnímat svět plněji, všemi svými smysly.
Eva Hrubanová



Účastníci autorského čtení v Brně 25. května  2019

























Milá paní Danuško,
děkuji za pozvání na Váš příjemný večer čtení povídek v divadle Za hradbami a za knihu Doba obalová, kterou jste mi věnovala. Na oplátku posílám své CD Friends Constantly a přeji příjemný poslech.
Milan Kašuba




Účastníci autorského čtení  v Brně 25. května  2019
Milá Dani, děkuji za krásný čas, který jsem s vámi mohla strávit.
Byl to velmi příjemný víkend. Některá díla jsem už poslala, ta rozpracovaná dodělám a pošlu později.
Na domácí úkol se už těším a doufám, že mě moje děti nechají aspoň trochu tvořit.
Na příště se moc těší
Zuzka Fajmonová



Za sebe musím říct, že mi kurz psaní přišel moc zajímavý a užitečný jak osobně, tak pracovně. Jelikož mě vždycky bavilo psát a chtěla jsem se v tom nějak rozvíjet, vidím to jako velkou příležitost, jak si tohle přání splnit. Současně si myslím, že mi to může hodně pomoct při psaní reportů a přípravě prezentací, protože v těch je přece zásadní doručit zjištění takovým způsobem, které bude pro klienta srozumitelné, přínosné a zapamatovatelné.
Velmi se mi líbilo, že kurz nebyl zaměřený čistě na naši práci, ale spíše na to, jak vystihnout příběhy a myšlenky, které chceme sdělit, ale často nevíme jak, protože nemáme osvojené ty správné nástroje nebo se neumíme dostatečně vžít do role čtenáře. Myslím si, že tahle „nezafokusovanost“ na naši práci může být paradoxně výhodou, protože zatímco se budeme rozvíjet v psaní, tedy dovednosti, kterou pro naši práci nutně potřebujeme, nebudeme se současně cítit zavalení tím stejným typem psaní a uvažováním nad ním, kterého už tak máme v práci hodně.
Kromě samotného psaní si myslím, že tento kurz může být i tak trochu „teambuildingový“, v tom smyslu, že se při něm víc poznáváme a společně se učíme. Jsem přesvědčená, že společné zážitky a silnější vazby vytvořené na základě nich, můžou být velký přínosem i pro každodenní spolupráci.
Za sebe se přimlouvám za pokračování kurzu a budu doufat, že to tak vidí i ostatní.
Katka Bálková



Příprava na autorské čtení v Brně s Věrou Zástěrovou Sasínkovou
Ahoj Dano!
Pročítám nahodile i opakovaně kapitoly Tvé knihy Živel Lustig.
Je to skvělé, inspirující.
A také díky za úpravy textu. Jsou logické. Když člověk píše, ne vždy jako autor pochopí a bere, že do hlavy mu nikdo nevidí a že čtenář jeho myšlenky nepřečte. Vidí jen to, co je na papíře. Moc si Tě vážím.
Jana Bednářová



Co jsem se naučila:
•Ujasnit si, co chci říci a neříkat nic víc 😊
•Krutě vynechávat vše, co nesouvisí s příběhem, všechny výplňová slova
•Nevkládat věty „bylo to krásné“ – pokud to čtenář nepochopí z textu, tak mu tímto pocit nezprostředkuji
•Z každé „zavěšené flinty“ se musí vystřelit
•Nejít v časovém sledu ale začít „perlou“
•Titulek je 80 % úspěchu, perex dalších 15…
Helena Procházková




Psaní cestopisů s National Geographic 4.-5. května 2019
Co jsem se naučila?1) Být konkrétní, zaměřit se na detaily.
2) Osekat nadbytečné.
3) Pozor na klišé.
4) Oživit text přímou řečí.
5) Dát pozor na to, aby čtenářovi neunikala souvislost a zároveň ho nic nerušilo.
6) Zaměřit se na jeden hlavní motiv, nesnažit se toho nacpat moc do jednoho.
Katka Hubertová



- Poučení, které je představeno na konci bajky, z ní musí jasně vyplývat.
- Pět způsobů psaní podle Aristotela jsou: charakter v akci, rozpoznání, vzpomínka, umělé řešení, popis.
- Z nich charakter v akci je obecně nejlepší, popis nejhorší.
- Myslet na to, že kontext, který mi může být jasný, nemusí čtenář znát (např. kvůli kulturním rozdílům).
- Pro uvěřitelnost příběhu je důležitá práce s detaily.
Lenka Košutová



Kurz psaní cestopisů s National Geographic 4.-5. května 2019 v Czech Photo Centre v Butovicích


















Ahoj Dano,
děkuji za dnešek, zase to byl skvělý den! Díky, že jsem tam s vámi mohla být!
Nejdůležitější je titulek a úvodní věta.
Míň je víc!
Diamant, který v sobě máte, a vy ho tam máte, musíte vybrousit!
Nehoňte moc zajíců najednou...
Někdy je dobrá i králíkárna!
Dostat čtenáře do svého snu.
Střídat rytmus, akce, krátké i dlouhé věty, přímou řeč.
Šárka Končalová




Braník 17. února 2019
Milá Dano, děkuji:
za nastavené zrcadlo, abychom se lépe viděli,
za bobříka mlčení, abychom lépe slyšeli
a jasnou a vlídnou řeč, abychom se naučili mluvit k věci.
Děkuji Tobě a všem účastníkům kurzu za výbornou atmosféru, ve které jsme se učili i pobavili.



Co jsem se naučila:
1/ Stavba psaného výtvoru. Měj na mysli: Co chceš sdělit a jak toho účelně a srozumitelně dosáhneš.
2/ Přitáhni čtenářovu pozornost a dbej, aby neochabla.
3/ Skládej dílo z literárních cihel.
4/ Musíš sledovat důvěryhodnost, uvěřitelnost sdělení.
5/ Střídej rytmus. Střídej nálady.
6/ Používej často přímou řeč, dialogy, živá sdělení.
7/ Nejpůsobivější je psaní s podtextem – přenáší emoce.
8/ Všechna pravidla lze porušit tehdy, když je příběh pro čtenáře uvěřitelný a zajímavý.
Přeji mnoho nadaných zájemců o psaní.
Hanka Havlíčková





Posílám jednu pěkně napsanou radu od Stehpehna Kinga z jeho knihy O psaní:
Když byla síťka bezpečně na místě, podal mi strejda Oren šroubovák a řekl mi, ať ho vrátím zpátky do skříňky a „zacvaknu ji“. Poslechl jsem ho, ale byl jsem z toho trochu vedle. Zeptal jsem se ho, proč se táhl s dědovou skříňkou kolem celého domu, když potřeboval jen jeden šroubovák. Ten přece mohl klidně přinést v kapse u kalhot.
„To jo, jenže Stevie,“ řekl mi, sehnul se a popadl držadla, „jak jsem mohl vědět, co všechno budu třeba muset udělat, až se sem dostanu, hm? Je nejlepší mít všechno nářadí pěkně po ruce. Protože když ho po ruce nemáš, možná narazíš na něco, co jsi nečekal, a to tě odradí od práce.“
Chci tím naznačit, že pokud máte psát, jak nejlíp umíte, vyplatí se vám vyrobit si svou vlastní skříňku na nářadí a pak naposilovat svaly na to, abyste ji mohli nosit s sebou. Až se potom ocitnete před nějakým obtížným úkolem, možná se nenecháte odradit, ale popadnete to správné nářadí a pustíte se do díla.
Michal Malinovský


Dobeška 2017




















Milá a vzácná Danuško. Uběhlo trošku více než 24 hodin od odchodu z Dobešky. Teď je pondělní večer a mně zůstává čas, myšlenky a radost. Měli jsme napsat pět věcí, které nám dal víkendový kurz. Jsem pocitový člověk a musím nechat chvíli vyšumět v sobě sílu i radost i překvapení i smích i pláč. Protože tohle všechno mi dal ten nádherný "Tvůj" víkendový kurz. V hlavě mám takového malého "krtka" úžasné slečny Michaely. Když je mi chladno, imaginárně přikládám do neexistujícího krbu Liborovy polínka-dřívka. V koupelně "omlouvám se svému tělu" a když je mi zima ... jdu se prostě ohřát k Dájimu a Renímu "egyptskému slunci". S úsměvem vzpomínám na Míšové italsko-rakousko-uherské pevnosti a jeho boží palcové boty mezi jednotlivými nohy spjatých stolů. Vylučují radost i smutek a taky reálné věci a před sebou mám úžasného cestovatele Yakeena, který jako Don Qichot bojuje se svými mongolskými vlnami a v mezičase hladí nejen psí úsměv. Hledám slova a učím se. Proto vím, že někdy méně je více. Takže... děkuji.
Hanlen Kavalová



Popis je jen kulisa, která nesmí přebít děj příběhu.
Sprostá slova a erotika jsou koření.
Nedávat nálepky, ale ukazovat věci a lidi tak, aby si vše čtenář onálepkoval sám.
Útočit na čtenářovy emoce.
Nadpis je důležitý - někdy může prozradit, o co v příběhu jde, jindy je lépe volit "tajemnou variantu" - záleží na charakteru textu.
Věra



Dialog postav by měl být realistický, tak jak by to postavy opravdu řekly.
Dialog pomáhá charakterizovat postavy skrze jejich vlastní slova a styl řeči.
Všechna pravidla psaní i jeho estetiky je možné porušit, pokud výsledek funguje.
Bajka má jako jediný útvar ponaučení, vypsané jako součást textu, téměř vždy.
Velmi krátký text je často těžší než-li dlouhý, protože v krátkém úseku musíme dobře zachytit celou naši myšlenku.
Karolína Vilímovská, Fakulta designu a umění v Plzni



Dobré ráno, nejdříve bych chtěla poděkovat za úžasný den tvůrčího psaní :-) a co mi dal? Už vím, jak na to (alespoň trochu) :-)
- základem je titulek - 80 %, věnuji mu více času než dříve
- úvod, stať a závěr je opravdu špatný model
- méně je někdy více
- musíme umět chápat očima čtenáře
- začít příběh od toho nejzajímavějšího není vůbec na škodu, ba naopak
- krátké věty jsou lepší než dlouhá souvětí
- ze zbraně zavěšené na jevišti se musí vystřelit
- příliš mnoho postav, informací, detailů, může zcela zkazit původně dobrý obsah
- čtenář se nesmí nudit!
Ještě bych si asi vzpomněla, ale méně je někdy více :-)
Ráda bych se toho naučila a dozvěděla víc :-) snad bude někdy ještě příležitost!
Ještě jednou děkujeme a krásné letní dny
Tereza Bulková




Braník, 16.-17. března 2019
Milá Dano,
moc děkuji za úžasný kurz, bavil mě. Byla jsem v sobotu ráno dost nervózní, jestli dokážu něco "na povel" vyplodit, nevěřila jsem si. Díky báječné uvolněné atmosféře a Tvému přístupu jsem to zvládla. A jak jsem pozorovala na ostatních, tak i oni.
Jednou z věcí, které jsem si odnesla, je to, že se člověk nemá dopředu podceňovat.
Také si budu pamatovat, že se mám po pár dnech k napsanému vrátit a nebát se škrtat (hlavně v úvodu). A že přímá řeč text rozsvítí.
A ještě jeden velikánský dík!
Alice Pohořelá



Stále ve mě proudí ten neutuchající pocit blaženosti z absolvování Vašeho kurzu. Byl pro mě naprosto zásadní. Za to ti z celého srdce ještě jednou děkuji. Také moc děkuji za knihu Živel Lustig, JE ÚŽASNÁ a nutí sestavit si seznam klasiků a začíst se do zmiňované literatury jakožto sebevzdělávací cestu kupředu. Je nějaký seznam "povinné četby", kterou bys doporučila? Aristotela bych dala leda s přeloženým výkladem :D
Kateřina Milfaitová



Ahoj Danuško,
moc Tě zdravím po čase ze Zlína.
Četla jsem s Tebou rozhovor ve víkendovém Deníku a jsem ráda, že konečně se někdo vyjádří k Me too - pěkně jsi to napsala, že by si také mohly ženy někdy sáhnout do svědomí.
Opravdu si myslím,že je to hodně o ženách, co chtějí své kariéře "obětovat" a neměly by to pak svádět na muže.
Jinak psaní jsem nevzdala, a věřím, že někdy dojedu. Posílám jednu povídku.
Měj se moc pěkně, stále sleduji, jak se Ti daří s kurzy a jaké máš pozitivní ohlasy.
Fandím Ti.
Na viděnou.
Irena Orságová


























Milá Dano,
děkuji za krásně prožitý večer.
S manželem a synem jsme odcházeli s velice příjemnými pocity.
Ty jsi ŽIVEL, o tom není pochyby!!!
Moc hezký hudební doprovod Tvé sestry Evy s dcerou Madlenkou - pastva pro uši!!!
Autorské čtení všech interpretů- pohlazení na duši!!!
Už teď se těšíme na příští setkání.
Kristýna Schillerová



Tři základní cihly příběhu - dialog, akce a popis - jsou to, co si odnáším ve svém batohu z dnešního dne.
Jsem moc ráda, že je naše skupina věkově velmi rozmanitá, neboť mi to nabízí pohledy jinýma očima, jak na motivy příběhů, tak na hodnocení. Takže si odnáším vděčnost.
A v neposlední řadě je to také obrovská inspirace. Konečně vím, jak přivést například literární postavu k životu.
Sára Vokuličová


Dobeška 26.-27.1.19
Naučila jsem se dílčí principy a konkrétní rady k psaní, co funguje a nefunguje. Výuka formou cvičení mysli, rozpohybování mozkových závitů.
Zpětná vazba.
Utužování poznatků, opakování podstatných principů (motiv, akce, následek).
Moc vhodné střídání dynamiky, tempa výuky - tedy prokládání 'velkých' a 'malých' úkolů teorií a předčítáním autorských prací.
Alexandra Petříková



Danuško, nazdar.
Především přijmi ještě jednou poděkování za Tvé vedení kurzu, za nádhernou atmosféru, kterou jsme všichni během těchto dvou dnů mohli vstřebávat a současně se poučit, jak „se naučit uspořádat své myšlenky tak, abychom si získali takový okruh čtenářů, kteří budou ochotni naše rádoby vypiplané texty si přečíst“.
Vše bylo moc zajímavé, krásně jsi nás vedla tím „spisovatelským“ úskalím. Mám hlavu jako škopek, večer usínám se spoustou myšlenek, co a jak napsat, vypsat, sesmolit etc.
DÍKY !!!!!!
Milada Trojanová

Sestry Emingerovy při křtu Doby obalové v roce 2017
























Těšila jsem se hlavně na Tvůj zpěv! :-)
Byl to skvělý večer a máš naprosto úžasnou rodinu.
Těším se, až začnu chodit na kurz s nejpokročilejšími.
Jupííí! Měla jsi vidět ten indiánský tanec radosti, jak jsem tu křepčila po obýváku! ❤️
Jitka Sova


Dobeška 16. března 2019


























Milá Dano,
sobotní čtení se nám moc líbilo. Vymyslela jsi bezvadný program, takže to nebylo vůbec zdlouhavé, celý večer měl spád a byl vtipný.
Také mě potěšilo, že jsem se zase setkala s několika lidmi z Tvých kurzů. Věrka mi říkala, že možná budou kurzy i v Brně, tak jsem se zaradovala, že bych se pro změnu mohla připojit tam. Od září budu bydlet blízko Třebíče v Jaroměřicích nad Rokytnou, kde jsme tam koupili domek. Tak mě napadlo, že bychom mohli udělat nějaký projekt v Třebíči - židovské město, návaznost na Arnošta. 
Budu sledovat stránky a věřím, že se zase někdy potkáme.
Dano, přeji Ti úspěchy ve psaní a radost z Tvé báječné velké rodiny. Opravdu jste neuvěřitelně všestranní a moc fajn.
Lenka Štraubová



Co jsem se naučil:
Popis je kulisa, proto se to s ním nesmí přehánět.
Důležitý je rytmus textu.
Nositeli děje jsou slovesa.
Ukazovat děje v akci dává víc informací, než jen popisovat.
Nenechat se unést formou - někdy znesnadňuje pochopení obsahu.
Martin



Autorské čtení 16. března 2019
Večer autorského čtení.

Dobeška.
Divadlo Dobeška.
Lustig.
Ano, ten Arnošt Lustig. Spisovatel.
Jeho duch nplnil Dobešku příběhy ze života.
16. března 2019 byl v divadle již podruhé Večer autorského čtení.
Lektorka Dana Emingerová a její žáci zde četli své povídky, příběhy a bajky.
Večer byl proložen písněmi, příjemným povídáním s Evou Lustigovou, dcerou Arnošta Lustiga, a jejím manželem.
A nejlepší z žáků-spisovatelů zde pokřtili své knihy.
Na každého dýchl kouzelný svět fantazie.
Ani se nechtělo věřit, že jsme se rozloučili laskavou Písní o životě.
Jarka Kainová



Ahoj všem!
Stále ještě vstřebávám ten krásný sobotní večer.
Děkuji, že jsem mohla být součástkou v soukolí!
Nataša Richterová



























Ahoj z Dobešky,
bylo to hustý.
Díky všem a těším se pokračování týhle jízdy.
Míra



Akademie ČTK 18. 6. 2019

Neumím psát a nemám zajímavé zážitky. Výborně. Dnes jsem psala více než čtyři hodiny článek kratší, než bude toto cvičení. Vrátili mi ho.
Nemám ráda, když někdo čte mé texty. Nemám ráda, když někdo hodnotí moji práci. Nemám ráda skupinové aktivity.
Dobrá výchozí pozice, opravdu.
Zkusím na to jít opačným směrem.
Může být kurz psaní zajímavý zážitek? Nebo dokonce opravdu zajímavý zážitek?
 Jak jsem se přiznala už na začátku, tak nejsem úplně typ, který by byl z podobných aktivit nadšený. Kvůli sklonům k silné sebekritice dokážu i sebevětší úspěch bagatelizovat (za normální bych považovala i výstup na K2 nebo získání Nobelovy ceny), takže si zhruba dovedete představit, jak ráda vystavím na odiv mé velmi nedokonalé psaní.
Těžší než výstup na K2 mi momentálně připadá jít si zítra sednout mezi určitě už dokonalé spisovatele. Zároveň se ale chci naučit psát.
A co teď s tím?
Chytré knihy vydávané v posledních letech pod trendy severskými názvy nám opakují moudra, že všechno zlé je k něčemu dobré. A taky že musíme mít pozitivní přístup.
A taky je dobré vysílat pozitivní vlny do vesmíru a on nám to vrátí. Já tedy nikdy žádnou takovou knížku nečetla, ale představuju si je tak. Přesto zkusím zítra přistoupit na jejich hru, se zatajeným dechem vstoupím do učebny a budu pozitivní.
Uvidíme, co to udělá.
Eva Dubcová



Moji drazí buchtopeči
Milá Dano,
chtěla bych Ti moc poděkovat za prima sobotní večer s autorským čtením.
Byla jsem na podobné akci poprvé, tedy jsem nevěděla, co od toho mám očekávat. Čekala jsem tedy ledacos, ale tak prima "rodinnou akci" jsem si nedokázala představit.
Líbilo se mi nejen organizační zajištění, ale především koncept celé akce - propojení čtení, rozhovorů a hudby.
Já jsem to měla navíc zpestřené glosami Tvých rodičů, kteří seděli přede mnou:-).
Ke všemu jsem se tam potkala se "spolužačkou" Jaruškou, což bylo další z řady milých setkání.
Děkuji ještě jednou za nabití energií a těším se v květnu na viděnou.
Anna Vocelová



Druhá část večera byla opravdu s hvězdičkou 😊, nicméně myslím, že Jasmínku to nijak nepoznamenalo. Večer se jí moc líbil. Bavilo nás to. Děkujeme!
Vanda Carmel



Díky, díky, díky Daničko!
Díky za to, jak píšete, díky za věnování v knize Živel Lustig, díky za syna Karla, který mě na kurzu zastupoval. Přivezl mi knížku a nadšeně vyprávěl. Večer jsem se vrhla na čtení, a četla a četla a četla až do rána. Při čtení jsem se smála, plakala, a zamýšlela nad osudy lidí. Myšlenky mi chvilkami letěly kosmickou rychlostí... a najednou konec. Chtěla bych číst dál, ale už není co. To se mi už moc dlouho nestalo. Těším se, až se budu moci zúčastnit Vašeho kurzu. Zatím mi to zdravotní stav nedovoluje, ale bude lépe. Srdečně Vás zdravím.

Krista Schillerová



Fakulta designu a umění v Plzni, letní semestr 2019 

















Pět poznatků, co jsem si odnesla z první hodiny:
1. Začátek každého vypravování musí čtenáře zaujmout. Stěžejní je první věta, podle ní se čtenář rozhodne, zda chce dále pokračovat ve čtení.
2. Při psaní se snažím držet hlavního tématu a myšlenky příběhu, snažím se eliminovat nepodstatné skutečnosti, které vypravování nějakým způsobem narušují nebo ho činí zbytečně zdlouhavým.
3. Když píšu, nemám se bát psát tak, jak to cítím, nesnažím se být za každou cenu korektní.
4. Je dobré slyšet zpětnou reakci na texty, které píšeme. Pohledy druhých nám mohou pomoci vnímat text z jiné perspektivy. Můžeme vidět, jak ho vnímají oni, a jak moc se to liší od naší představy.
5. Psaní nás musí bavit, aby nám dávalo smysl. Nesmíme se jen bát.
Tereza Přibilíková



Milí studenti,
moc rád jsem vás všechny poznal, určitě máte talent nejen na malování, ale i na psaní. Opravdu dobře se mi s vámi pracovalo. Přeji vám hodně úspěchů při studiu i v osobním životě!
Petr Holub


Páteční dlouhodobé kurzy, podzim 2018
Už skoro tři měsíce slyším každý den něco o Daně. Takže se stáváte pomalu součástí mého života. Nejdříve Vám chci poděkovat za milé věnování ve vaší knize, kterou mi Eliška dala, ale hlavně Vám děkuji za to, co jste Elišku naučila. Vidím velký posun od prvního počinu, který napsala na první setkání na Dobešce a to co píše již po několika týdnech. Je to opravdu velký posun. Jsem za to velmi rád a vidím že to byla moje dobrá investice. 
Pepa Schovánek



Ráda na náš kurz vzpomínám. Sešla se prima parta nadšenců, vůbec  jsem si nepřipadala nejstarší.  To až doma v neděli večer, kdy jsem byla vycucnutá fyzicky i duševně. Na druhé straně mne kurz hodně bavil a  nakopl, že “ještě nějaký  nápor  vydržím“. Také jsem si splnila jeden sen, být mezi literárními tvůrci. A za to moc děkuji.
Pozdravuji i lektorku Kláru a těším se někdy na shledanou 




2015
Kurz tvůrčího psaní pro tým vrcholového managementu byl v České spořitelně zahájen v září 2014 jako jeden z pilířů rozvoje firemní kultury. Cílem bylo zvýšit viditelnost a přístupnost lídrů pro ostatní zaměstnance firmy. Pod vedením paní Dany Emingerové jsem si osvojila nejen zásady dobrého psaní orientovaného především na čtenáře, ale daleko lépe jsem také poznala osobnosti kolegů v týmu vedení banky. Během našich společných setkání nad našimi literárními prvotinami jsme navzájem objevili lidské dimenze, které jsme o sobě v "board roomu" dosud netušili. Stali jsme se tak mimoděk i lepšími kolegy a naše vzájemná profesní spolupráce se zlepšila. Výsledky vidím i v zahraničí, když jezdím na pravidelná zasedání evropských úředníků a komisařů Bankovní komise pro sociální dialog při Evropské bankovní federaci. Na poslední konferenci v Kodani měl zástupce každého z patnácti zúčastněných států prezentovat aktuální přehled o politické, ekonomické a sociální situaci ve své zemi. Díky dlouhodobé průpravě s Danou Emingerovou se zlepšil můj mluvený i písemný projev tak, že jsem byla označena za nejsrozumitelnějšího a nejvíce strukturovaného řečníka. Protože vidím jasné výsledky rozhodla jsem se v kurzu i nadále pokračovat, přestože dobře psát vyžaduje dlouhodobou píli. Kurz tvůrčího psaní pod vedením Dany Emingerové mohu všem manažerským týmům jen vřele doporučit.
Jitka Schmiedová, ředitelka HR České spořitelny, a.s.



Akademie ČTK 4. září 2018
Zlato, nemáš zdání,
jak úžasný byl kurz tvůrčího psaní!
V České tiskové kanceláři,
sešlo se 13 vlídných tváří.

Nejprve se pan Chrást chopil slova
a představil nám, kdo je Dana Emingerová.
Se zájmem jsem poslouchala jeho veselý úvod.
Taková pozvánka spoluobčanů
na Májový průvod.
S příchutí rákosky Igora Hnízda.
Tušila jsem, že to bude veselá jízda!

Akademie ČTK 6. ledna  2019
Slovo převzala paní Dana.

Do světa psaní otvírá se brána.
Hltali jsme její věty,
čím si prošla všemi léty.
Ukázala nám jiné světy.
Plné hrátek se slovy.
Trestní zákon osnovy.
Zločiny psance,
spáchané na jedné stránce.

Opouštěli jsme městský ruch.
Akademie ČTK 4. září 2018

Oheň, voda, Lustig, země, vzduch.
Po výstupu z živlů jsme začali
hodnotit domácí úkoly.
S věkovým průměrem 45
jsme se všichni vrátili do školy.
Předčítali jsme postupně naše díla.
Hodnocení ostatních byla vesměs milá.
Ve všech příbězích byla síla!
Někdy viditelná, jindy skrytá.
Kritika se jenom vítá!


Akademie ČTK 28. září 2018
V hloubi děl, vidíme to,
co druhý neviděl.
Přes chyby se posouváme dál!
Lustig v nás vzplál!
Hlavně nedopustit, aby se člověk nezasmál! 
P.S. Upřímně, tak fantastickou jízdu jsem nečekala.
Paní Emingerová je prostě skvělá!
Velké díky všem umělcům,
co dávají spatřit světlo světa příběhům!
Martina Seifrtová



Dobrý den,
byla jsem u Vás na kurzu. Bohužel, mám zdravotní problémy a jsem stále v pracovní neschopnosti. Ale všechno zlé je pro něco dobré. Před měsícem jsem začala proti všem trablům bojovat psaním :). „Místo dávky neurolu teď usedám k psacímu stolu.“ :)
Chtěla bych Vás poprosit, jestli byste se podívala se na mé stránky, a pokud by ste v nich viděla smysl, tak je přeposlala dál. Věřím, že by podobně "postiženým" lidem mohly být inspirací a svým způsobem by mohly i pomoci.
Minimálně dělají radost mě a psaní je teď jedna z věcí, která mě „léčí“.
Předem Vám moc děkuju. Zde odkaz: http://versovanysvet.cz/ Jinak doufám, že se ze všeho vyhrabu a ještě se k Vám někdy vmáčknu. :-) Ať se daří nejen na kurzech tvůrčího psaní! Mějte krásné letní dny!
Martina Seifrtová Majorošová, Versovanysvet.cz



Moc děkuji za super víkend. Opravdu moc mě to bavilo a myslím že je to bezva kurz. Promyslím realistický formát pro firemní kurz a proberu s kolegy a ozvu se během jara. V příloze taky posílám naše prostory, abys viděla, že by se to u nás asi snadno dalo dělat...
Moc díky a hezký den, ty bejku ,
Vlado



Dano,
děkuji z celého srdce za podporu a partnerství v soutěži Asistentka roku.
Nesmírně si toho vážím, že jste nám darovala pro vítězku dárkový certifikát v hodnotě 15 000 korun.
Vítězka Katka Hovadíková má diagnózu asistentka, je jí tělem i duší.
Už teď si napište do diáře – středu 11. února 2020 – galavečer 3. ročníku.
Rosteme a je to super.
Mým velkým přáním je, aby s námi všichni partneři příští rok zase pokračovali.
Půjdete do toho s námi, Dano, i za rok, prosím?
Kristýna Stoklásková


























Dobrý den paní Emingerová,
obracím se na Vás s poděkováním za podporu soutěže Asistentka roku 2018. Mám tu čest být vítězkou letošního ročníku a díky tomu jsem získala krásné výhry, mezi které patří i dárkový certifikát na kurz tvůrčího psaní s Vámi.
Zajímá mě osobní rozvoj a ráda se účastním různých kurzů a seminářů, proto se těším i na kurz s Vámi.
Často se trápím nad psaním e-mailů a hledám tu správnou a zajímavou formu vět. Váš kurz mám v hledáčku již delší dobu a s přihláškou jsem čekala na to, jak dopadne soutěž. I kdybych nevyhrála, dříve nebo později bych se k vám přihlásila, protože když jsem byla v r. 2017 na kurzu u Kristýny, vychválila vás natolik, že jsem byla rozhodnutá váš kurz absolvovat.
Děkuji Vám, že podporujete tuto soutěž, díky které se do povědomí lidí dostává více informací o tom, co jako asistentky máme na starosti a že se spoustu z nás snaží svou práci dělat nejlépe jak umíme.
S přátelským pozdravem
Kateřina Hovadíková, asistentka




Páteční  dlouhodobý kurz 3. 5. 2019
Zdravím Dano,
děkuji za příjemný pátek a první lekci dlouhodobého kurzu, který jsem vyhrála. Kurz mě moc zajímá a baví mě vše, co se tam děje.
1) Musím dát čtenáři prostor, aby si svůj dojem ze čtení sám prožil. Nebudu psát nálepky a svoje názory.
2) Kvalitní název je základ (je to 80 centů, 20 mi zbývá na první větu)
3) I dobrý příběh nebo knihu mohu zazdít špatným předčítáním. Správná rétorika (hlavně dýchání) je nezbytnou součástí projevu.
4) Každé literární dílo musí mít 3 části - Začátek, prostředek a konec :-), mimo bajky, ta má i čtvrtou část - poučení.
5) Pokud se čtenáři v mém díle ztratí, nebo mu nerozumí, není potřeba nic vysvětlovat, v reálu k tomu ani nedostanu příležitost. Musím to přepsat. Je pro mě moc příjemná ta zpětná vazba, kterou dostáváme, protože díky tomu mohu chápat jak rozdílní čtenáři mohou být na druhé straně a jak nesmím psát ze svého pohledu. Není dobré vycházet ze svých předpokladů, co asi čtenáři ví a co si domyslí. Budou vědět jen to, co napíšu.
6) Hodně mě obohatil příběh Asji. Pořád mám v sobě stejnou emoci jako v pátek. Napsala příběh "Mlátičky se vracejí" opravdu úžasně :-).
7) Je potřeba přemýšlet o každé větě, zda je pro daný příběh důležitá. Na začátku je nutné si říct "Proč to píšu?" "Co chci čtenářům říct?" "Co chci aby cítili?". Po osekání příběhu nebo myšlenky na úplně nezbytný základ mohu teprve začít stavět to okolo.
Děkuji za hezké dopoledne a těším se na příště.
Katka Hovadíková, vítězka soutěže Asistentka roku 2018




Podporuji Ježíškova vnoučata a jejich aktuální charitativní akci Dáme výtah a darovala jsem tři víkendové kurzy tvůrčího Psaní podle Lustiga. Lidé si na Slevomatu za pouhé dva dny koupili zážitky za 180 tisíc korun.👍 Senioři v Krucemburku se pomalu začínají těšit na nový výtah. Jen to nezakřiknout.



Vzdělávaní lidí s postižením má nejrůznější podoby. Dana Emingerová Pravdová je skvělá expertka v literární oblasti a inspirativní svým lidským přístupem. #ŽenyMěníSvět
Miriam Vránová, Spiralis, program na podporu pečujících



Ahoj Dano, 
diky moc za dnešních pár hodin, i když mě vážně mrzí, že tam s vami nejsem. Celou dobu, co jsem doma, na vás myslím a toho jsem se malinko bál... Prosím, vyřiď Mrazíkovi - Mraženě, že je stejně ztřeštěná jako já v dobrém slova smyslu a rád bych si od ní něco přečetl. A všechny tam moc moc moc od srdce pozdravuj.
Martin Tomášek



Milý Martine,
chceme ti v uskutečnění Tvého snu stát se spisovatelem pomoci a už se skládáme na to, abychom Ti vydali první knihu kratičkých příběhů. Jejich psaní bude na Tobě. Tak roztáhni křídla své fantazie a piš. Už se těšíme na Tvou literární prvotinu.
Dana


















Náklady na Martinovu malou knížku by neměly přesáhnout 15 tisíc korun. Sbírka je na účet: 314375163/0800 (do poznámky napište Martinova kniha +  své jméno + adresu). Po vydání knihu dostanete. K polovině května jsme vybrali 5000 Kč
(Přispěvatelé: Anna Sokolová, Yakeen, Jana Bártová, Zdena Součková, Petr Holub.)



Ahoj Mates,
píšu až teď, trochu fofruji, instaluji výstavy a sochy, tak je to hektické.
Děkuji za pozdrav přes sms od Dany. Moc mě to potěšilo, jsem střelená a jsem na to pyšná, i když někdy pro okolí těžké.
Posílám malé cvičení, co jsme psali pod Králickým Sněžníkem další den. Tys´ byl naší inspirací...
Jinak mě tvoje povídka o lavičce, nadchla.
 Pro inspiraci posílám fotky lavičky Zlatá Něha od L. Rittsteina.
A pak Zastávku s židlema, taky vlastně lavička od D. Černého. Ty jsem prosadila a instalovala v Liberci.

Tak tě třeba napadne psát příběhy o netradičních lavičkách, netradičních lidech , co na nich sedí…? Ty to rozvineš a určitě tě to k něčemu inspiruje.Teda když budeš chtít.
Tak se ozvi a něco pošli.
Pozdravuj maminku.
Zdraví Mražena
PS. Když  hned nereaguju, tak zase instaluji další šílenost.



Ještě pořád ve mně probíhala radost z toho, jak jsem se opětovně nahlásila do kurzu k Danušce. Otevřela jsem si její webové stránky a začala si číst příspěvky účastníků jejich kurzů, tedy mých kolegů. Je hezké někam patřit a já jsem velmi potěšená, že mohu být malou molekulou této kouzelné množiny. Neboť my všichni beznadějně závislí na každém slovíčku a větě žijeme si ve svém světě. Nádherný dar, živote, dal jsi nám dal.
Kniha ještě stále netečně leží na nočním stolečku.
Čtu si příběhy účastníků a v mžiku jsem zpátky. Pokorně skláním hlavu u spojených stolů. Čtu si Vaše příběhy, i to co je mezi řádky.
Vypadá to na klidný večer a nic nenapovídá tomu, že by se mělo stát něco „zvláštního“.
A pak najednou - Danuščino „Vězení a naděje“.
Zničehonic… slza leskne se mi na víčku, když čtu si příběh o obdivuhodném člověku.

Vážený pane Martine… 
Klávesa starého klavíru zahrála
na tu správnou strunu mému dojemnému rozjímání.
Ten, co každý den jen tak bezmyšlenkovitě vstane a jde,
nemůže pochopit, co v životě Největší je dar.
Ptáte se nás „O čem sním…?“
a ve vzduchu je cítit vůni právě uvařené kávy.
Ah mak ik nechť kypří půdu vašich myšlenek,
neboť navenek Magické kameny málokdy jsou vidět.
Vaše představivost bloudí mezi zadnicí a klínem,
jak neuvěřitelně vypráví Lavička pod Petřínem.
Socha na mostě a na mých rukou husí kůže.
Kdo co zmůže proti pokroku, mistře Palacký?
Vážený pane Grygore Dimitrove,
díky vám za život v míru.
Jak horký dokáže být Kámen na louce.
Jak obrovskou nám dává sílu.
Vážený pane Martine …
Vy sám jste ten, co nám dává sílu.
Bude mi ctí mít Vaši prvotinu na čestném místě mé knihovničky.
Zhasínám plamen dnešní svíčky…
Děkuji Vám za krásný večer ve společnosti Vašich myšlenek.
To nejvzácnější není vždy vidět navenek.
 

A vy mi milí přátele, kteří máte v mém dnešním psaní zmatek najděte si jedno vzácné jméno.
Na stránkách https://www.psani-podle-lustiga.cz/ pan Martin Tomášek.
Každému, kdo udělá nás v něčem lepším, patří naše velké díky.
Díky, pane Martine.
Hana Kavalová



Dobrý den!
Po návratu z kurzu "Psaní podle Lustiga" se mi podařilo napsat příběh pro Martina Tomáška.  Mělo to být trochu o něm a také trochu o mně.
Zdraví Mgr. Jana Bártová



Braník 2019


























Cestopisy předčítejte jako detektivku! Musí to být napínavé.
V cestopise se fakta nejlépe vstřebávají jako součást příběhu. 
Důležitý je Váš úhel pohledu, musí čtenáře zaujmout. 
Jitka Zahradníková



Bylo to skvělé. Naučila jsem se jít víc po podstatě, aby to čtenáře zajímalo. A také popisovat očima někoho jiného. Moc se mi líbil popis smradu v tělocvičně.
Na hodině jsem dozvěděla, že musíme přemýšlet nad tím, co pravděpodobně ví čtenáři, který budou číst naši výtvory. Aby oni pochopili příběh, máme vysvětlit věci, i který pro nás připadají očividné, protože nemusejí být očividné pro většinu lidi. K mému překvapení jsem zjistila, že popis je nejlevnější způsob dosažení kvalitního psaní. Nejlepší způsob jak psát, je představit charakter v akci, po něm jde rozpoznání, vzpomínka, zásah shury a pak popis. Rozpoznani se používá v hororech, kdy čtenář nebo divák pochopí něco, co postavy neví.
Anastasia Khaustova, Fakulta designu a umění v Plzni




Psaní cestopisů s National Geographic 4.-5. května 2019
Ahoj Dani,
ďakujem ešte raz za prima kurz a dúfam, že sa ešte niekedy uvidíme. Co jsem se naučila:
Psaní má melodii. Střídat krátké a dlouhé věty.
Méně opisu, začínať akčne, rýchly spád.
Rozprávať akoby sme to hovorili kamarátovi a nie nasilu kompikovat vety, nepoužívať klišé.
Nerobiť opisy emócií, ale navodiť tie emócie textom.
Ujasniť si prečo a pre koho píšem.
Zuzka Odleváková z Liberce



1. Důležitost/údernost titulku povídky;
2. Musíme vědět, proč povídku chceme psát;
3. Akce, popis, dialog, akce, popis, dialog...
4. Pověsit pušku a pak z ní vystřelit;
5. Začátek, prostředek, konec;
6. Nepoužívat věty, které znějí jako klišé;
7. Nepoužívat opakovaně slovo „který“ i jiná zájmena;
8. Nepoužívat přespříšliš „básnická“ slova a obraty.
Jan Otto Pípla




Psaní cestopisů s National Geographic 4.-5. května 2019
Co jsem si odnesla:
- Říci si, o čem to má být, co chci sdělit
- Nejdůležitější je titulek a „perex“ – tučně psané shrnutí na začátku
- Vyvolat emoci je vždy dobré – i padouch musí být odporný a i když nesouhlasíte, musíte rozumět té postavě, byl třeba týraný a nyní sám týrá
- Věty jako “nám se to moc líbilo“ nemusím říkat, to musí čtenář cítit z textu
•Nechtít říci vše, vypíchnout to podstatné
•Když je na jevišti pověšená flinta, je třeba z ní vystřelit
Helena Procházková



Kurz psaní cestopisů s National Geographic 8. - 9. června 2019 v Czech Photo Centre v Nových Butovicích



















Co jsem se naučila na kurzu psaní cestopisů: umím lépe volit slova; naučila jsem se pracovat se synonymy; trefněji a jasněji vyjádřit co chci, nechodit kolem horké kaše; ocenit kvalitní text. Ještě o trochu více jsem se zamilovala to literatury a také jsem byla moc překvapená, jak zajímavé lidi jsem měla možnost poznat - ženy, které mě posunuly dál a ukázaly mi jiné úhly pohledu.
Díky cestopisnému kurzu jsem zase o trochu lepší.
Děkuji!
Dominika Tokárová



1. Myslím, že chápu některé chyby ve své práci.
2. Mám větší povědomí o tom, co nudí čtenáře.
3. Větší náhled o tématech, která se dají použít k psaní.
4. Spousta drobností, pravidel a pouček, která dělá dobrý celek.
5. Fakt, že toho budu muset ještě hodně napsat. A teprve pak se uvidí, jestli se posouvám.
Jana Perníková



Kurz NG 4.-5.5.





















Nejdůležitější pro mě je uvědomění si, že můžu mít jen jednu hlavní myšlenku; více neznamená lépe, ale právě naopak.
Líbí se mi, že existují pravidla, která lze ale kdykoliv porušit, pokud to funguje. A je jasné, že je lepší pravidel se držet a porušovat, jen pokud mám opravdu dobrý důvod.
Pro mě velmi dobré poučení: „Co je zajímavé pro mě jako pro toho, kdo to zažil, vůbec nemusí být zajímavé pro někoho, kdo u toho nebyl.“
A nakonec stále bojuju s ideou, že titulek/název a/nebo první věta jsou klíčové. Ono mne to hodně vede k povrchnosti a byť racionálně rozumím myšlence, tak emocionálně s tím nejsem srozuměnej; možná, že prostě nechci žít ve světě, kde obal, titulek, první věta je podstatnější než obsah samotný. Petr Voplatek


Dobeška 26.-27. ledna 2019

Bylo mi na Dobešce fajn. Odpočinula jsem si, vyčistila hlavu natolik, že na zpáteční cestě jsem nespala ani minutu. To se mi opravdu nestává. Tím, jak trpím chronickým nedostatkem spánku, kde sednu, tam spím (proto se ani nemaluji, byla bych pořád rozmazaná :-)).
Renata Czaderová



Budu na víkend dlouho vzpomínat, byl to pro mne velmi zajímavě strávený čas s milými a tolik zajímavými lidmi.
Oběma vám s Klárou děkuji, byly jste úžasné! 
Lenka Doleželová



O správném dýchání jsem už něco zaslechl. Bohužel v praxi, kdy mě pohltí stres, nejsem schopen fungovat. Aspoň ne do doby, kdy se mi nové prostředí a lidé stanou známějšími. Jako velký trémista jsem překvapený, do čeho jsem dobrovolně šel. Ale jsem rád.
Díky rétorickému cvičení, které vedla paní Jana, jsem si připomněl, jak správně dýchat.
Novinkou pro mne bylo, že některé rétorické cviky mohou procvičit mimické svaly.
O psaní mi v hlavě utkvělo, že musím dovolit čtenáři udělat si svůj vlastní názor.
Další důležitý poznatek je literární skladba. Ta se skládá z takzvaných literárních cihel, které se musí neustále střídat, aby měl příběh pro čtenáře spád. Jde o popis, dialog a akci. A nakonec nezahlcovat čtenáře zbytečnými informacemi.
Michal Malinovský




Braník 17. února 2019
Díky za nové obzory a objevené světy, přestože jsem se nepřipravoval.
Bavila mě navigace a vhled do galaxie psaní a najuknutí pod sukni spisovatelům.
S větší pílí, jež se moc neslučuje s mou přirozenou leností, bych si chtěl troufnout i více.
Srdečné díky.
Franta Martínek



Jak se má dít, co se má ... dneska se mi ozvala známá, která potřebovala opravit text své e-bookto. Chce jej dát na internet, ale po Tvém kurzu už jí nedokážu odevzdat jen opravu gramatických chyb... Úplně Tě slyším, Dano, jak jí opravuješ, že nemůže dát do pléna něco, co čtenář nechápe...
Šárka



Ahoj Dano,
děkuji za dnešní kurz psaní... cítím se tam vždycky moc hezky, uvolněně, svobodně a prostě zapomenu na běžné starosti a trápení všedních dní. Po tom, co jsi nás naučila, jsem získala alespoň nějakou sebedůvěru a vím, že budu psát alespoň do šuplíku.  Nevím, jestli u mě dojde k nějakému výraznému posunu v kvalitě psaní.  Přesto jsem ráda, že mohu tvé kurzy navštěvovat. Těším se na příště. Moc děkuji, jsem Ti vděčná!!!
Eliška Schovánková

Branický pivovar - první seminář 7. února 2019



















Co mi dnešek dal?
Dal mi odvahu opravdu upustit uzdu své fantazii. Že vše je možné. Že i literární svět začátečníků nemá meze a je jen na mne, jak to Vše uchopím. Jen neplýtvat zbytečně slovy a dát příběhu tu správnou dynamiku. A taky, co čtenář, to jiný náhled na pár popsaných řádků.
Michaela Čápová




Braník, 17. února 2019
Pět vět, co jsem si odnesla z kurzu za nové znalosti:
Naučila jsem se psát stručně.
Už umím dávat zpětnou vazbu a spolupracovat s ostatními.
Pochopila jsem, jak psát bez opakování slov.
Dozvěděla jsem se díky své bajce o lesním soudu, že soudců je vždy lichý počet.
Jasmin Carmel (12 let)



Seminář byl super!!! Už dlouho jsem se takhle nenasmála, paráda. Samozřejmě jsem se i hodně naučila, ale ta atmoška, to já si užívám velice! Asi to je tím, že jsem hodně doma a ta parta, to mě pak moc baví. :-) Takže vážně DĚKUJU. :-)
Markéta Strnadová




John Gardner
Gardner a King se vůbec neshodují na metodách výuky nových autorů.Aristoteles popisuje pět základních kamenů dobrého psaní.
Řadí je i podle jejich důležitosti, podle toho, jak jsou vhodné a dobré.
Obyčejný a přímý popis je tedy nejníže a popis charakteru k akci na nejvyšším místě.
Umělé řešení, rozpoznání a vzpomínka jsou dalšími třemi způsoby.
Karolína Vilímovská, Fakulta designu a umění Jaroslava Sutnara v Plzni

Mí studenti komiksu na Fakultě designu a umění v Plzni studují literární učebnice J. Gardnera a S. Kinga. Karolína si všimla: "Gardner a King se vůbec neshodují na metodách výuky nových autorů." Její postřeh se mi velmi líbí. I v tom je totiž úžasná pestrost, jakou psaní - a umění vůbec - přináší. Neshodneme se nejen v názorech na díla, ale ani v metodách, jak je stvořit... Natož pak v pravidlech, jak psát. A přece je dobré znát zákonitosti psaní, které existují už od dob Aristotela v jeho Poetice ze čtvrtého století před naším letopočtem...
Dana Emingerová




Stephen King
1. Z knihy od Kinga už vím, že je dobré se trpnému rodu vyhýbat. Sám King tvrdí, že trpný rod patří do obchodních smluv a instruktážních příruček.  Ale jak už mnohokrát z tvých úst zaznělo, pravidla lze porušit, když to funguje. Dnes byla názorná ukázka v jednom dialogu. Trpný rod vyšel z úst ministra v situaci, kdy je to uvěřitelné: "Doneslo se mi, že si někteří stěžují, že jim nebylo vyhověno…" 
2. Psaní má být okořeněno metaforou, ozdobným výrazem či jiným nezvyklým slovem, ale nesmí toho být moc, protože obyčejná slova dodávají textu jasnost.
3. I dobrého nápadu se musím vzdát pro dobro příběhu, ale nápad si mohu schovat, protože se může hodit v budoucnu.
4. Musíme číst pomalu a zřetelně, aby posluchač mohl zapojit svou představivost
5. Nepolykat koncovky, frázovat – dělení věty na významové celky. Jak Jana krásně přirovnala – posluchači obsah předkousat.
Michal Malinovský



Seminář mi ukázal, že povídky i  články mohu psát z několika různých pohledů.
Povídka musí dávat smysl, zatímco informace v reportáži musí být pravdivé a fakticky správné. Nejdůležitější je zaujmout na začátku, nadpisem a prvními větami. Před dokončením je dobré si článek nahlas přečíst. Je dobré použít přímou řeč.
Klára Valentová





Branický pivovar  17. února 2019
Ahoj, velké díky za skvělý kurz, který jsem si fakt moc užil. Cítím, že si odnáším kromě zážitku i spoustu nových informací.
1. Všechna pravidla se mohou porušit, když to funguje.
2. Důležitý je „háček“ – první věta, odstavec, který navnadí na příběh a zaujme natolik, aby čtenář pokračoval ve čtení.
3. Literární dílo se skládá z cihel.
4. Příběh musí zaujmout hlavně čtenáře. Ne vždy je pro ně zajímavé to, co je zajímavé pro nás.
5. Vyhnout se přehnanému používání přídavných jmen a zbytečnému textu typu „Jak jsme tam jeli“.
Michal Bareš, 17. února 2019



Začátek musí být úderný a poutavý. Moc se mi líbí různorodost kurzu. Vždy se najde minimálně jeden člověk, který se mě zastane a ochrání mě před kritikou. Konečně se nebojím dialogů, tedy aspoň psaných.
Julie, 17. února 2019




17. února 2019
Ahoj Dano, posílám Ti pět věcí, které jsem si z kurzu odnesla. Chtěla jsi je po nás už v neděli, ale já si to chtěla trochu promyslet, takže je s další omluvou dodávám až teď. V podstatě, odnesla jsem si toho tolik, že se mi to těžko dává do několika bodů. Celkově to pro mě byla strašně zajímavá a přínosná zkušenost a myslím, že mě to obohatilo v různých směrech.
1. Odnesla jsem si plno různých poznatků o psaní - co jsou háčky, jak na vkládání dialogů spolu s popisy, vyvarování se flinty na zdi a jak neunudit potencionálního čtenáře svými sáhodlouhými texty. Například.
2. Zároveň jsem poznala dost věcí o sobě, na které bych bez kurzu asi jen tak nepřišla. Objevila jsem své jisté bariéry (komplexy?), se kterými jsem se ten víkend musela poprat, některé jsem přeprala, některé, jako že třeba prostě fakt neumím psát, ještě ne.
3. Třetí věc, kterou jsem si odnesla, byl zážitek diskuse nad texty a zpětná vazba od všech - různé úhly pohledu, názory, nápady... a taky to, že každý má minimálně jednoho čtenáře. Sebe :D
4. Zážitkem, který se asi jen tak opakovat nebude, bylo pro mě strávení času ve společnosti tak moc různých lidí - ať už věkem nebo profesí anebo prostě rozdílností jako takovou. Krásný na tom ale bylo, jak jsme si přes to všechno rozuměli a jak mezi některými z nás začaly vznikat... můžu to nazvat jako jakási křehká přátelství?
5. Zkrátka, ten krátký čas mi toho přinesl moc a moc, byl to vážně zážitek, který prostě nedokážu pořádně vyjádřit slovy, děkuju!
Ivana Čuříková, 17. února 2019
























Co jsem si odnesl z druhé hodiny kurzu:
- text musí mít rytmus,
- držet čtenáře v napětí,
- text musí čtenáře oslovit,
- první věta musí být uvěřitelná,
- pokud možno bychom se měli vyhýbat trpnému rodu.
Petr K.


Koncepce celeho kurzu mi vylozene nesedla. Nemam pocit, ze by to pro me psani bylo prinosne. Naopak, mam ted nechut neco napsat a nejradsi bych veskere me dilo spalila. Proto jsem Vas chtela pozadat, zda by jste mi nevratila alespon cast kurzovneho, protoze nevnimam, ze by to bylo alespon castecne to, co jsem ocekavala, takze si umite predstavit me pocity, kdyz jsem se citila zklamana a demotivovana. Snad se nebudete zlobit, samozrejme timto Vas kurz absolutne nahanim, ale me ocekavani to zkratka nesplnilo a prinos jsem ani s odstupem dvou dnu nepocitila.
S pranim prijemneho dne
Aneta Balvinova, 17. února 2019



Chci strašně moc poděkovat za neuvěřitelný půlrok s vámi. Nejenže jsem dokázala díky Vaší neuvěřitelné výuce číst přede všemi nahlas beze strachu, ale také mám obrovskou radost z toho, co jsme dokázali napsat. Takže nejprve Vám děkuji za to, že jsem dokázala tvořit díky Vašemu vedení příběhy, ze kterých mám radost. (A nejen já!) Pak aniž bych to věděla, tak si při čtení spojuji různé věci s tím, co jste nám říkala (například skryté flinty na zdi). Také jsem si uvědomila důležitost nadpisů a jejich váhu. Potřeba rytmu v textu, aby plynul tak, aby posluchač a čtenář byl stále napjatý a zajímalo ho, co je dál. Důležité je, také dávat při psaní pozor, co za informaci otevíráme, abychom ji tam nenechali jen tak vyset a čtenáře to nezmátlo. Podtext je taky velmi důležitý... pokud se to povede splnit, tak text může být opravdu dobrý. Zajímavý název je taky prvním vodítkem k upoutání čtenáře. Nakonec chci poděkovat za neuvěřitelné nadšení, co jste do nás do všech vložila. Myslím, že jste mi mnoho dala a nikdy na vše, co jste mě naučila, nezapomenu.
Anežka Velinská, katedra komiks, Fakulta designu a umění L. Sutnara v Plzni, letní semestr 2018


Propsat se ke čtenáři

První větou oslov srdce
Myšlenku svou rozvíjej
Veď čtenáře v labyrintu
Tak, jak jsi jej vystavěl.

Labyrint – to není chaos
Má svůj řád a pravidla
Logiku i překvapení
Aby cesta bavila.

Katka Nevolová




Branický pivovar  17. února 2019















Mlčím a naslouchám druhým. Soustředěně píšu. Škrtám zodpovědně a s rozmyslem. Tvořím.
Hana Šundová



Větší dopad na čtenáře má děje nepopisovat, ale nechat ho číst příběh sám.
Text musí měnit tonalitu - např. střídat krátké a dlouhé věty.
Příběh musí mít úvod, střed a závěr a podtext.
Dát si pozor na kontext. Pokud není všeobecně známý, je potřeba věci vysvětlovat.
Přímá řeč má mnohem větší sílu, než uvozovací věty, protože víc útočí na city čtenáře...
Petra



Je dobré začít sloh “řízně”.
Rovněž se hodí, když poslední věta esej nějak okoření (resonance).
Film Klepání na nebeskou bránou je dost zábavný a šikovně představí charaktery během prvních dvaceti minut.
Je lepší psát stroze, jasně a úderně než vzletně a zdlouhavě.
Dialog je většinou mnohem efektivnější způsob představení charakteru než popis.
Jan Macků, Fakulta designu a umění Jaroslava Sutnara v Plzni



Akademie ČTK 24. dubna 2019
Milá Dano,
chtěla jsem Ti ještě jednou poděkovat za seminář. Moc se mi líbil a opravdu se ráda v budoucnu zúčastním i toho zaměřeného na cestopisy. Celý koncept a vedení kurzu se mi moc líbilo. Budu určitě doporučovat.
Klára Valentová





Díky za inspirativní den.
Lumír Havlíček



Když si vytvořím hrdinu, musím o něm vědět všechno. I to, jaké nosí rád ponožky.
Jazyk by měl, ba přímo musí, odpovídat charakteru jednající osoby.
Zápletku mi musí čtenář uvěřit.
Dodržuj spád a snaž se text vypointovat.
Ludmila Dvořáková



Autorské čtení 26. května 2019 v Brně


















Dnes 25. května jsem prožila inspirativní a obohacující večer v brněnském divadle Za hradbami. Tato malá scéna se ukrývá na ulici Křížová 20. Co se dávalo? Jedenáct začínajících literárních tvůrců pod vedením spisovatelek Dany Emingerové a Věry Staňkové četli své povídky a básně na téma O mužích a ženách. Vznikly na kurzech tvůrčího Psaní podle Lustiga, které vedou tyto mladé energické dámy. 
Večer zahájila Dana Emingerová ukázkou ze své knihy Živel Lustig. Pak následovala četba jednotlivých autorů a plné hlediště se řehtalo nad zkazkami ze života psychoterapeuta i čerstvě zamilované padesátnice. Zaslzeli nám oči při povídce o mladé Jolaně, která je postavena před těžkou životní volbu. Romanticky nás naladily milostné verše básníka, který některé z nich věnoval svému velkému vzoru - Jiřímu Seifertovi.
Večer byl prostoupen instrumentální hrou na kytaru Milana Košuby.
Všichni účinkující projevili velkou dávku odvahy, se kterou vystoupili na osvětlenou scénu se svými rukopisy. Mají můj obdiv.
Odnášeli jsme si nejenom výtisk časopisu National Geographic jako dárek, ale hlavně bohatý zážitek a vzpomínku na příjemný umělecký večer.
Simona Jedličková


5 tvůrčích vět
1. Tak jako náš život má i literární dílo mít svůj začátek, prostředek a konec.
2. Dlouhé věty je lepší rozdělit do několika kratších, protože jinak se může stát, že než dočteme krásně rozvinutou větu zdárně do úspěšného konce, zapomeneme, o čem jme vlastně četli a budeme se muset vrátit na začátek a ještě si ji pro jistotu několikrát přečíst, abychom pochopili, tak jako v tomto ukázkovém souvětí. Dělíme je proto častěji…………..
3. Stejně tak je dobré nepoužívat ve větách stejná slova. Je lepší se zamyslet a najít jiné slovo, podobné tomu našemu slovu. A to slovo pak použít. Vždyť čeština je tak krásný jazyk, jistě si s tím hravě poradíme.
4. Každý příběh by měl mít nějakou myšlenku. Proto jsme ho také napsali.
5. Musí upoutat už nadpisem a úvodem. Jinak máme smůlu. Nikoho nezaujme a nikdo si ho nepřečte.
Jana Staňková, Šumavanda




Pro spisovatele není nic svaté. Povídka musí mít začátek, prostředek a konec.
Vše v řádných proporcích, které však lze porušovat dle autorova cítění, neboť v literatuře nic není dogma.
Psaní nesmí být nikdy ani kousek nudné.
Moje povídka byla z první poloviny nudná, a tudíž příště, až budu něco psát, musím první polovinu vynechat.
Bajka je sevřený, hodně krátký literární útvar, kterému neprospívá, je-li uměle natahován.
Linda Edwardsová přepsala bajky do verze, kterou nejsem právě nadšená.
Vyprávění je příliš rozvleklé a chybí klasicky jasné poučení v závěru.
Autor se nesmí bát svých odvážných nápadů.
Jazyk má být malebný a hezky znít.
Dana Pravdová



Děkuji za skvělý kurz.
Barbara Tesařová



1.Vše, co chceme sdělit divákovi, musí být v textu.
2.Čtenář ví jen to, co mu řekneme nebo co lze velmi dobře odvodit.
3.Nemáme možnost se opravovat a vysvětlovat, co jsme mysleli, když už je text hotový.
4.Čtenáře zaujme to, do čeho je schopen se vcítit.
5.To, co není důležité pro příběh, ho jen zpomaluje; co je zbytečné zmínit, můžeme vynechat.
Karolína Vilímovská, Fakulta designu a umění v Plzni



Co jsem se naučil:

1) Napsat poutavý úvod, zaujmout na začátku
2) U dlouhých souvětí zvážit, zda není lepší je rozdělit tečkami
3) Při popisu se snažit „vcítit“ do postavy, koukat jejíma očima
4) Ctít literární pravdu - text musí být uvěřitelný, ať už se skutečně stal nebo nestal
5) Text může na různé lidi působit odlišně. Pokud mají dva lidé úplně protichůdné názory, s textem nemusí být problém.
Adam Široký



Milá Dano,
moc si vážím tvého přístupu a daru, který mi dáváš:) Včera jsi mi vehnala slzy radosti do očí. Pomohla jsi mi.
Míša



Díky moc, včerejší hodina byla moc pěkná a co tam teda ty lidi předvádějí, to jsou naprostý bomby.
Míra Tichý



Učili jsme se zaujmout čtenáře zajímavým nadpisem.
Využívat zabarvení textu, aby nám zákazník u čtení neusnul.
Musíme vědět proč a co píšeme.
Je nutné dodržovat úvod (začátek by měl ihned čtenáře zaujmout), prostředek a konec, který opět uchopí u srdce.
Místo jednoho slova charakterizující osobu, je vhodnější popsat situaci, která by jeho charakter popsala.
Denisa Procházková, ČEZ



Mnohokrát děkuji za obohacující workshop. Těším se na další setkání! :)
- pokud půlka lidí souzní s mým příběhem a druhá půlka ne, je to v pořádku. Každý si najde svého čtenáře.
- v krátkém příběhu nepopisovat příliš mnoho prostředí a postav
- první věta musí zaujmout
- představování postav akcemi, ne popisem
- psaní obsah/slovní ekvilibristika
Jsem nadšený - děkuji ještě jednou.
Jan Jirák



Děkuji za vše, co jsi mě naučila. Ta energie, kterou přenášíš společně s Tvým uměním a pedagogickým cítěním je jako slunce. Svítí lidem na cestu a příjemně hřeje.
Jenda
























Můj příběh vypadá na webu Psaní podle Lustiga s těmi obrázky krásně. To bych před kurzem netušil, že mě tak rychle proslavíš.
Osamělý bojovník s čarodějnicemi Dušan



Jsou důležité proporce textu, je třeba si dávat pozor na flinty na zdi a hlavně na “jak jsme tam jeli”, aby člověk neodbíhal od tématu a šel na komoru.
* Nadpis a první věta musí chytnout, jinak pak ke čtení možná ani nedojde, protože se k tomu čtenář nedostane.
* Když nebudu mluvit, jak mi zobák narost, snadno se dostanu do klišé a přehrávání a ostatní to poznají.
* O své postavě musím vědět všechno, jinak bych ji pak mohl v textu měnit charakter a to je špatně.
* Lepší než psát do šuplíku je psát pro lidi a dostávat zpětnou vazbu.
* Je třeba dopsat texty, ne to vzdát a nedopsat.
Vlado


Bajka má vždy na konci poučení
Zpráva vždy musí obsahovat: KDO, CO, KDY, KDE případně JAK a PROČ
Je dobré nechat si napsaný text odležet a pak se k němu vrátit
Je důležitá upřímná zpětná vazba ohledně toho, co kdo napíše (abychom se tím mohli zdokonalit)
Pointa se dá vystihnout i ve velice krátkém textu – tím jdeme vlastně okamžitě k jádru věci.
PH



Moc děkuji za úžasný víkend. Po roční léčbě byl pro mne jak balzám na duši :-).
Monika



Literární pravda není totéž co realita - musí být uvěřitelná a přehledná.
Musím si říct, o čem příběh je, a to, co tam nepatří, vyhodit.
Slunce je vždy hřejivé - s přídavnými jmény je třeba zacházet střídmě.
Popis očima někoho nebo něčeho je vždy zajímavější, než obyčejný popis.
Diamant je téměř v každém - jen ho najít a nepohřbít.
Eliška Zvolánková



Braník 17. února 2019
Literární pravda.
Flinta na zdi.
Slova naplnit obsahem.
Zaujmout a chytit čtenáře v prvopočátku.
Začátek, prostředek a konec.
Autor nesedí čtenáři na uchem, aby mu vysvětlil, jak to myslel.
Úhly pohledu: er- forma, ich-forma a du-forma.
Každý má svou cílovou skupinu.
Stavební cihly: popis, dialog, příběh
Vyvarovat se zdrobnělin.
Nezdvojovat informace.
Zmínit přímou řeč.
Anna Karafiátová



Co jsem si odnesl z prvního a druhého semináře:
Nejlepší psaní je s podtextem.
První věta "háček" musí zaujmout.
Knihy jsou citová paměť lidstva.
Věci které se zmíní v příběhu by měly být použity.
Není dobré říkat, co můžu názorně ukázat.
Postavy odhalují čtenáři svůj charakter tím, jak se chovají a vyjadřují, aniž by se použil popis.
Z dialogu má ideálně vyplívat, kdo mluví.
Jeden netradiční detail dokáže vyzdvihnout i banální popis.
Tomáš Vrba, Fakulta designu a umění v Plzni























Naučila jsme se, že něco chci sdělit a neumím to. Příběh, který jsem napsala, byl vlastně 2 v 1, a to bylo špatně.
Ano, byla jsem okouzlená Vánocemi a jejich krásou kolem sebe. To byl jeden zážitek, a tak měl být i popsaný, a konec. Druhý zážitek byl můj veliký obdiv k majitelce Vánočního domu, která šla za svým snem, dokázala to dotáhnout do konce, a sen si splnila. Konec. Takže jsem měla popsat jen jeden z nich.
Tím, že je něco napsané, je to dané. Pisatel už nemá možnost to vysvětlit čtenáři a udělá mu v hlavě zmatek, viz bod 2.
Ověřili jsme si, že funguje - začátek, prostředek, konec. Když se to jen tak napíše, že se to má dodržovat, člověk si řekne, no to je přece jasný... Ale ukázka v praxi je daleko názornější.
Přímá řeč, i když jen krátká, celé vyprávění oživí.
Olga Hánová


Naučil jsem se, že při psaní je méně někdy více.
Postavy bychom neměli odbýt jednoduchým popisem, ale spíše je nechat projevit své chování a čtenář si sám udělá obrázek a lépe se s postavou sžije.
I v krátké povídce je dobré mít přímou řeč, protože dialog oživí děj.
Člověk by měl vnímat okolní prostředí, chování lidí, jejich rysy, díky čemuž pak dokážeme lépe popisovat postavy nebo události v našich příbězích.
V kratších povídkách není vhodné střídat více událostí za sebou. Je lepší soustředit se na jednu. S tím souvisí i závěr, který by měl být jenom jeden.
Jan Vočko



Když se věta skládá ze složitých slova informací, je lepší používat věty kratší.
Povídku skládáme z cihel: dialog, popis, akce...
Šetřit s přídavnými jmény - co je jasné, nemusí se psát, protože to zdržuje - zelená louka, hřejivé slunce.
Nedopustit umělé prodlužování.
V povídce musí být akce - jít hned k jádru věci, nedávat do příběhu zbytečnosti.
Pozor na suchý začátek.
Karolína Acsayová, Ježkárna 24. - 25. listopadu 2018


Literatura a kola přímo v cyklodílně 14. února 2019






















Děkujeme Pavlovi Čábelickému za sladění literárního a sportovního rozvrhu u CABTECH.
Dana



Na kurzech je krásná tvůrčí atmosféra, to se pak píše samo. Posílám bajku O líném kole.
Monika Řeháčková



Ze semináře jsem si odnesla, že první věta musí nějakým způsobem zaujmout čtenáře, aby chtěl pokračovat ve čtení. A proto můžeme začínat uprostřed dějů. Takovým způsobem příběh stejně bude mít začátek, prostředek a konec, ale v trošku jiném pořadí. Ale máme pamatovat na čtvrtou neviditelnou část - proč píšu to, co píšu.
Měli jsme zajímavou diskuzi o použití sprostých slov v psaní. Zpevnila jsem se v názoru, že člověk může používat sprostá slova, jestli to patří k postavě nebo k prostředí. Ale jestli spisovatel chce používat obscénnosti pro šokování, stačí to udělat jednou. Když se neomezí v použití, muže znudit čtenáře. Bylo zajímavé zažít zpětnou reakci od spolužáků po přečtení textu. Bylo to dobrou připomínkou, že každý se vnímá jinak. Celkově kurz byl pro mne velice prospěšný, protože jsem zjistila, že psaní mne baví.
Anastasia Khaustova, FDU v Plzni, letní semestr 2019



Kurz 16.-17.3.2019
Ahoj, Dano, dneska to bylo zase perfektní, moc jsem si ten víkend užila. To byl rozhodně jeden z nejlepších zážitků. :-) A co mi to přineslo?
Hlavně spoustu inspirace a přesvědčení, že když chci tak text zvládnu. Psaní je nyní pro mě zábava, a tahle změna vnímání, je naprosto úžasná. Určitě bych chtěla ještě někdy dorazit, je to skvěle strávený čas.
Ještě jednou moc děkuji a přeji Ti jen to nejlepší a spoustu nadšených studentů, jako jsem teď já.


Pět věcí, které jsem se naučil na první lekci dlouhodobého kurzu a při rétorice:
1. mmmmmma, -e, -i, -o, -u, -ou
2. chmmmmm
3. dychat do bricha
4. nepouzivat stejne obraty nebo slovni spojeni
5. byt co nejstrucnejsi, odbourat balast nepodstatnych veci v textu
Jirka Jelen


Ahoj Dani,
bylo to vcera pro me moc podnetne. A tak se budu snazit byt pilnym mravencem v psani. Tesim se na tebe.
Safi Narwa



Začít zajímavě. Literární pravda.
Háček. Upoutat názvem článku, knihy.
Vynechat nepodstatné.
Zaujmout přímou řečí, dialogem..
Autor musí znát své hrdiny na 100%.
Čtenář musí vědět, o jakých postavách čte.
Očekávala bych do budoucna více kritiky - natvrdo říct, když je dílo na nic.
Darina Kuzmová




První věta je důležitá - háček.
Nemotat více příběhů dohromady.
Přímá řeč rozsvítí text.
Minimalizace postav na malém prostoru.
Co zasadím do příběhu, musí být součástí děje - puška na zdi.
Barvitě a výstižně popsat prostředí pohledem pozorovatele.
Uvědomit si, pro koho to píšu.
Vypíchnout nejzajímavější věci.
Iveta Skřivanová




Ježkárna 24. - 25. listopadu 2018




















Přemýšlej, co svým textem chceš říct.
Piš jen to, co je důležité, pozor na zdlouhavé popisy.
Na začátku textu čtenáře "zaháčkuj".
Nehodnoť situaci za čtenáře, napiš to tak, aby to čtenář prožil sám.
Literární pravda se nemusí shodovat se skutečností, ale čtenář musí všemu věřit.
Velkým přínosem pro mě bylo, že jsem si uvědomila a zapamatovala fakt, že "míň je víc".
Necpat do příběhu zbytečnosti, tak nedůležité postavy, tak nepotřebná slova.
Pak se mi vrylo do paměti i to, že přímá řeč povídku tak nějak rozsvítí a dá jí spád.
Účastníci kurzu na Konzervatoři Jaroslava Ježka



Naučili jsme, že pro kreativní psaní příběhů je důležité mít text rozdělený minimálně do 3 částí – úvod, zápletka, rozuzlení. Případná 4. část – tzn. poučení, je typická hlavně pro bajky.
Chceme-li zaujmout pozornost čtenáře, je vhodné používat krátké věty spíše než dlouhá souvětí. Zajímavým tipem je doporučení, aby literární pravda byla „pravdivější“ než realita. Jinými slovy, je třeba psát uvěřitelně a současně situaci nějak vyhrotit, aby byl čtenář vtažený do příběhu.
Inspirací může být řecký filosof Aristoteles a jeho Poetika, v nedávné době pak český spisovatel Arnošt Lustig.
Martin




Simply5
· S první větou všechno stojí a padá. · V zájmu prozumění odhodit zbytečné detaily a vatu.
· Vtip o policajtovi a poučení, proč je dobré si věci nekomplikovat.
· Vyjadřovat se přirozeně, tak, jak by to řekl ten, o kom píšeme. To podporuje uvěřitelnost.
· Když známe dopředu pointu (v našem oboru výsledky výzkumu), více se v textu soustředíme na hloubku představených myšlenek. Mozek se tak méně zatěžuje tím, že se snaží pointu teprve  uhádnout.
Katka Nevolová



1. Literární pravda musí být lepší než pravda. V příběhu nejde o to popsat vše přesně, jak to bylo, ale vypíchnout pouze ty věci, které přispívají příběhu a zajímají čtenáře.
2. Jakmile dám „flintu na zeď“, musím z ní vystřelit. Jinými slovy, pokud naťuknu nějakou myšlenku, musím ji někde rozvinou a dokončit.
3. Každý si najde svého čtenáře. V podstatě se nejde trefit do stylu všem a je potřeba přemýšlet nad tím, jaký styl vyhovuje mě a současně pro koho píšu.
4. Příběh je věrohodný, pouze pokud postavy v něm jsou autentické. Takový popis se mi podaří, pouze pokud se dostatečně vcítím do jednotlivých postav a umím vidět svět jejich očima, popisovat jej jejich slovy a prožívat jejich srdcem.
5. Úvod příběhu nesmí začít popisem, ale napětím. Taky 80% tvoří titulek, 20% 1. věta
Katka B.



· Používat jednoduché věty (souvětí) a srozumitelně se vyjadřovat. 
· Mluvit lidsky, ne příliš strojeně.
· Čím složitější sdělení, tím jednodušší text. 
· Upoutat nadpisem a první větou.
· Soustředit se na hlavní myšlenku textu a volit další informace tak, aby podporovaly onu myšlenku. Raději vynechat informace navíc, které myšlenku nepodporují, aby nedošlo ke zmatení čtenáře.
· Osobně bych se chtěl víc dozvědět o tom, zda existují další „pravidla“ psaní, jako je například používání krátkých vět pro spád textu a vzbuzení napětí apod. Nebo třeba jak pracovat se zvukomalebností.
Aleš



Naučili jsme se, že…
1. … se musíme vžít do role čtenáře a nezapomínat, že on s námi celý příběh neprožil a potřebuje občas vysvětlení, co se stalo a kdo jsou postavy příběhu.
2. … tento popis nesmí být ale stěžejní část textu.
3. … že přímý popis osoby nemá takovou sílu jako nepřímý popis v rámci nějaké situace.
4. … je potřeba si rozvrhnout text a nevěnovat se příliš úvodu, aby pak na to nejdůležitější nezbylo jen pár vět.
5. … teorie, jak dobře psát je jedna věc, ale realita je často věc druhá – je jednak těžší a jednak tam ne vždy platí tak striktní pravidla.
Nina



Moc děkuji za vlídnost s jakou ses nám všem věnovala, s jakou lehkostí a něžným poučením si dokázala vznést kritiku i pochvalu na naše výtvory.
Předávala nám svoje zkušenosti a znalosti a my se dozvěděli, že naše myšlenky,či příběhy, které jsme napsaly a nám samým připadají jasné, v očích a myslích ostatních lidí nabírají další a další rozměr a rozmanitost pohledu na věc.
Dozvěděli jsme se jak našemu psaní dát směr a dynamiku. Kde ubrat a kde naopak přidat, čím a jak zaujmout.
Pro mě samotnou, i když se ze mě třeba vůbec nestane spisovatelka,bylo tohle setkání a poznání důležité pro můj osobní posun v životě.
Helena Palivcová



10 vět, co jsem se naučila během letního semestru:
První věta je hodně důležitá. Podle Čapka by se sprosté slovo mělo v psaném projevu vyskytnout jednou za tisíc slov. Katarze je část textu, ze které si čtenář odnáší pocit. Bajka má čtyři fáze: představení, akce, nějak to dopadne, ponaučení. Ze začátku jsem v hodinách počítala použité slovo pointa. Stále mám nejasnosti ohledně jeho výslovnosti. Přijde mi hezké, že se vždy v textu nutně nemusí zmiňovat očividné, když je věc sama patrná.
Já osobně jsem si z kurzů odnesla to, že nestačí pouze okolnosti popsat, ale je třeba dodat konkrétní jednání nebo nějaký důkaz (například formou dialogu). Musím psát tak, aby se tomu dalo uvěřit a aby to nebyla nuda. Neměla bych vyhodit nic, co napíši, ale schovat si to do šuplíku - dokonce i v případě, že se mi to bude zdát opravdu moc špatné.
Aneta Hustolesová, katedra komiks, Fakulta designu a umění v Plzni, letní semestr 2018



Kurz se mi líbil, především atmosféra. Ocenila jsem připomínky, na leccos mi vrhly jasnější světlo, jen si nejsem jistá, jak dlouho mi vydrží ozařovat moji tvůrčí aktivitu.
A především je pro mě důležité učení o cílové skupině, na tom mi mé malé "velkodílo" troskotá. Prostě životní dilema. Zachovat duchovní náboj, který osvětluje dění na Zemi a dává mu patřičnou sílu, nebo sestoupit z "duchovních výšin" a udělat z toho zemitě krutý příběh.
Taky mě pokouší myšlenka obojí skloubit, ale to si vzhledem k různým cílovým skupinám neumím představit. Samozřejmě, v příběhu mám oboje, ale kdo by to potom po pár stránkách neodložil?!? Obávám se, že všichni. Ale co s tím, když se ani jednoho nedokážu vzdát. Jedině snad si to napsat do šuplíku, nechat to nějakou dobu "vyhnít" a teprve pak se rozhodnout. A mezitím psát něco jiného.
Miroslava Chroboková



Za hlavní přínos kurzu tvůrčího psaní považuji pravidlo pušky na zdi. Je přínosné se nad každou informací, kterou do reportu dáváme, zamyslet a zhodnotit, zda-li tam má opravdu být. Tedy, jestli mi tam ta informace dává nějakou přidanou hodnotu a jestli s ní mohu „vystřelit“.
Aby tu po nás zbylo něco pořádnýho, aby ty powerpointové památníky, co tu tvoříme, byly ještě smysluplnější, je potřeba si umět vybrat tu správnou pušku. Pro ty, co nebyly na kurzu psaní, raději vysvětlím. Nebojte, nestala jsem se přes noc členem domobrany proti uprchlíkům nebo tak něco. Má se to tak, že za slovo puška si můžete dosadit třeba slovo sdělení, argument, myšlenka atd.
Některé pušky, ty menší, co nikam nedostřelí je někdy lepší nechat ležet a zdvihnout raději těžké kalibry, aby bylo zasaženo přesně to, co potřebujeme zastřelit (nebo tedy spíš sdělit). To je to, co jsem si odnesla hlavního já, z našeho nedávného kurzu psaní.
Eliška Nováková





Brno 24.3.2018 - jednodenní seminář  Minervy




















Milá paní Dano,
Váš kurz v Brně byl pro mne velmi inspirativní, i když na počátku stála moje žena, která mne na kurz přihlásila a mou účast pojistila tím, že jsem jej dostal formou dárku na Valentina, takže jsem jej nemohl odmítnout. Po skončení sobotního kurzu musím přiznat, že měla dobrý nápad. Poznal jsem zajímavé lidi a výbornou lektorku, která nás provedla různými úskalími literárních pokusů formou přísnou, ale příjemnou. Určitě nepatřím k těm psavcům, kteří dokáží v daném časovém limitu napsat něco kloudného a asi nebudu sám, ale zkusit se má všechno. Děkuji za Váš čas, který jste nám věnovala, a rád a tentokrát z vlastní iniciativy se přihlásím do dalšího pokračovaní, třeba o literárních nápadech a jak jim jít vstříc.
S úctou Antonín Látal



Jsem velmi rád, že jsem se mohl vašeho brněnského kurzu zúčastnit. Bylo zajisté tuze zajímavé poslechnout si vaše odborné názory na moji práci, stejně tak jako názory všech ostatních účastníků, kteří se též literární prací zabývají. Určitě jsem se dozvěděl mnohé informace, jak své texty lépe a čtivěji psát, a pokusím se z nich v psaní svých dalších prací čerpat.
Dan Benda



Jasný nadpis někdy pomůže užít si příběh víc, jindy překvapivý zážitek znemožní. Vždy záleží na daném kontextu.
Místo uvozovací věty je efektivnější dát sdělení do přímé řeči - je to nabitější emocemi, pravdivější.
Je dobré používat slovesa, která mají slovesa a emoční náboj.
Útočit na emoce.
Popis nesmí být nuda.
Pointa - text končí jasně.
Katka



Neshazovat svůj výtvor před tím, než ho přečtu.
Škrtat zdlouhavé úvody.
Rozlišovat realitu a literární pravdu.
Cílová skupina je důležitá.
Laskavá kritika je povzbuzující.
Děkuji za krásný a inspirativní víkend.
Mám velký zájem učit se dál.
Nataša Richterová



Ještě jednou Vám chci poděkovat za příjemný a velmi podnětný den. Moc mě to bavilo a byla i skvělá skupina lidí. Člověk si uvědomí, že se musí stále něco nového učit. A Vy to umíte předat výborně.
Irena Osvaldová



5 vět, co jsme se naučili:
1. Promyslet si, co chci sdělit.
2. Sprostá slova jen, když je to opravdu vtipné nebo jinak odůvodnitelné.
3. Rezonance na konci udělá oddechnutí. Je dobré se závěrem vrátit na začátek a vše uzavřít.
4. Když mám nabitou zbraň, tak musím vystřelit, jinak je to nuda.
Jiří Tichý





Braník 16. 3. 2019

Ahoj, Dano, nejprve moc děkuji za dnešní prima den, kurz se mi velmi líbí. To byl rozhodně jeden z nejlepších zážitků. :-)
A co mi to přineslo? Hlavně spoustu inspirace a přesvědčení, že když chci tak text zvládnu. Psaní je nyní pro mě zábava, a tahle změna vnímání, je naprosto úžasná. Určitě bych chtěla ještě někdy dorazit, je to skvěle strávený čas.

Co se týče námětů, určitě místnost, kde bude klid, což by tato i splňovala, až na ty dnešní sousedy. Nechápu, co tam dělali o víkendu a evidentně nemocní. :-) A ze druhé, osobně bych zvážila počet osob, protože mi přijde, že je nás moc a času na tvoření málo. Těším se na zítra!
Aneta Neradová


Milá Dano. Jsem nadšená. A věř, že v této deklaraci je obsaženo vše, co se pod tím dá představit . Nevidím ještě úplně, jak mě to může pomoc zmírnit mou hlubokou obavu z psaní bakalářské práce, ale tvá zmínka o tom jak učíš kreativní cestou psát manažery, i když se nakonec musí podřídit pravidlům a firemní rétorice, mě trochu uklidňuje. Moc děkuji a MOC se těším na příště. Co jsem se naučila
1. V příběhu není nutné zmiňovat příliš postav, které s příběhem nesouvisí
2. Nebát se konfabulovat – nedržet se striktně pravdy
3. Nepsat složité dlouhé příběhy kde se čtenář ztrácí
4. Udržovat „tempo“ střídat emoce (humor se smutkem atd)
5. Jak inspirující je trávit čas s, i když cizími, tak stejně nakonec skvělými lidmi. Jak je sice každý jiný a přece tolik blízký. 
Daniela Enström
 


Katedra komiks, Fakulta designu a umění v Plzni, letní semestr 2018 
Po absolvování gymnázia, kde nám každý profesor něco tlačí do hlavy a sám toho má dost, je těžké z obou stran projevit zájem. Zato vy... vy jste úžasná učitelka a poslouchatelka, vždy nám s obdivem a se zájmem řeknete tolik věcí, které nás posouvají. Jsem ráda, že jsem se s vámi mohla setkat, protože mi to dalo radost ze psaní!  Budu ráda když se s vámi ještě někdy setkám a byla mi čest vás poznat. Opravdu vám od srdce děkuji.
Anežka Velinská,



V kurzu jsem se naučila, po čem jít, když potřebuji nahozený text zkrátit, jak a čím ho oživit, učinit čtivějším, zajímavějším. Více přemýšlet budu o cílové skupině, pro kterou píšu. Objevem pro mě bylo odhalení rozdílu mezi školním popisem a popisem a la Gardner, stejně jako charakteristika postavy pomocí jejího chování a přemýšlení. Moc díky, bylo to fajn.
Lucie Poláková



Braník 21. února 2019

















Pokud není nápad o čem psát, je dobré si sednout a začít něco psát. Je jedno co, jde o to se rozepsat, pak to přijde.
  • Vybírat do popředí to co je podstatné, použitelné v auditních zprávách.
  • Nepoužívat moc přídavná jména, jsou brzdou, zatímco slovesa rozjedou příběh.
  • Spisovatel potřebuje zkušenosti ze skutečného světa, i když hlavním předmětem poezie a prózy jsou emoce.
  • Spisovatel potřebuje lásku, bolest, pocit ztráty, nudu, vztek, pocit viny i strach ze smrti.
Martin B.



Dobrý den, Dano,
ještě jednou děkuji za úžasný zážitek z kurzu kreativního psaní v Akademii ČTK. Bylo to pro mne zajímavé a Vy jste velmi příjemný a inspirativní člověk. Rád bych Vám nabídl návštěvu podnikatelského klubu BforB, kde byste se mohla zúčastnit jako host. Považoval bych za čest, kdybyste pozvání přijala.
Honza Mareš





Akademie ČTK 20. 3. 2018
Co jsem se v kurzu naučila? Každý příběh musí mít začátek prostředek a konec. Příběh se skládá z drobných cihliček. Naučila jsem se, že puška na zdi by měla vystřelit. Když se o něčem zmíním, tak to má důvod a má to být v příběhu použito. Důležité je, neporušovat dané zákonitosti. Měla bych si nastudovat o čem chci psát, aby můj příběh byl uvěřitelný. Není nutné se za každou cenu držet skutečnosti. Bylo těžké, ale moc prima vymýšlet bajky. A tady nastal možná zlom. Naučila jsem se poslouchat svou fantazii a nechat vyplouvat na povrch příběhy, které se najednou zrodily - jen tak z ničeho. A já jen zírala, čeho jsem schopná. Naučila jsem se pozorně poslouchat literární díla mých kolegů. Taky si věřit a nepodceňovat se. Naučila jsem se, že každé pravidlo se dá porušit, když to funguje. Je toho mnohem víc - například zkracovat své povídky a nechat příběh odležet a pak přepisovat, protože prvotina, nikdy není to pravý ořechový. A tak Ti milá Dano děkuji za nádherné chvíle na Dobešce. Moc se těším na pokračování někdy ... 
Eliška Schovanková



Piš krátké věty, vyjadřuj se srozumitelně a věcně, piš dle toho, kdo je tvůj čtenář. Dále je žádoucí dbát toho, že děj musí mít spád – tempo, dlouhé popisy unaví, čtenář znepozorní a zamýšlené sdělení je „fuč“.
Roman





Ateliér komiks 2017 Fakulty designu a umění L. Sutnara v Plzni






















Bylo to na gymnáziu, kdy jsem v ruce naposledy držela pero. Mluvím o tom tvůrčím. To, které tvoří příběhy a s nimi nové světy. Někdo by ho nazval spisovatelským, i když tak jsem mu já nikdy říkat nemohla. Teď tu sedím na semináři tvůrčího psaní s očekáváním, ale především se strachem. V ruce žmoulám papír, na kterém mám vytištěný můj první tvůrčí text po více jak čtyřech letech. A když nás nový ženský hlas lektorky vyzve, abychom své příběhy přečetli nahlas, trochu se zarazím. Já jsem ještě nikdy svůj příběh nahlas nečetla! Proběhne mnou vlna nervozity, ale přece jenom... někde v kouktu duše se ozývá malinké potěšení. Dosud jsem všechny své práce odevzdávala do rukou učitele, aniž by je někdo chtěl číst. O veškeré hodnocení se postaral červený inkoust. I když občas obsahoval vlídné slovo chvály Pěkné!, většinou se celá zpětná vazba schovala za stručnou číslici, která ocenila hlavně gramatiku. Červený inkoust nekomentoval kvalitu psaní a hlavně nikdy nepomohl a nedal tvůrci možnost text vylepšit! To se najednou úplně převrátilo. Červený inkoust nahradila slova motivace a konstruktivní kritiky. Na konci náročného semináře odcházím vyčerpaná, ale s dobrým pocitem... a natěšená na další hodiny, protože to byl teprve začátek.
Každá další výuka s sebou přinášela nové zkušenosti a především výzvy. Náročné, pro mě do té doby naprosto nepředstavitelné úkoly, ve mně zpočátku vyvolávaly spoustu pochyb a nervozity. Ale výzvy jsou přece od toho, aby se zdolávaly! A já jsem se vždycky nerada vzdávala.
***
Prázdný papír, tužka v ruce, mozek mi zastírá nervozita. V hlavě slyším jen: „Máte dvacet minut na psaní, pak si to přečteme.“ Nemůžu se toho zbavit. Vidím jen tu záři bílého papíru. Přemáhá mě panika. Odejdu z dosahu lidí a snažím se uklidnit. I když někdy to opravdu vypadalo beznadějně, všechno mělo svůj smysl...
***
A tak tu znovu sedím nad bílým papírem. Ale teď už není prázdný. Je tu blok pokrytý písmem a svítící obrazovka posetá černými znaky. A já najednou po dlouhé době cítím ten závan nových světů a neobjevených míst. Jako když začnete číst první kapitolu knihy. A moc doufám, že budu mít dostatek odvahy na to, abych se tím závanem jednou nechala unést. A za ten pocit Vám, paní Emingerová, strašně děkuji, protože bez vašich hodin by se znovu určitě neukázal. Prozatím zkusím být alespoň tím malým spisovatelem, co si doma píše do tajného deníku.
Petra Šestáková, Fakulta designu a umění L. Sutnara v Plzni, letní semestr 2017





Skutílek Honzy Šprýmaře
Naučili jsme se, že psaní má svá pravidla, ta se ale dají porušovat. Je důležité promýšlet motivaci postav, a ptát se proč jednají tak jak jednají. Škrtat zbytečná slova. Naučili jsme se vytvářet postavy, vymýšlet jim životy a modelovat jejich charaktery. Už víme, co to je "flinta na zdi". Když bajka, tak pokud možno stručná. Je důležité sytit představivost, a také ji nechat odpočívat. Ukládat si a střádat v hlavě motivy a charaktery. Psaní je řehole i zábava. A také dobrodružství a cesta k sobě i druhým.
Honza Šprýmař, Fakulta designu a umění v Plzni, letní semestr 2017



Ještě jednou vám z celého srdce děkuji za krásný víkend ( Asi ještě mnohokrát 😊). Včera mi vstoupila, jak jinak, do mých večerních kruhů rodina, kdy jsem jim, přeplněna zážitky z kurzu, vyprávěla, co jsem se naučila a jak jste báječná . Korunu tomu dal nejmladší syn Lukáš, který mi potom řekl: “Dobrou noc, spisovatelko “. Z legrace jsem ho plácla a šťastna usnula. Děkuji moc.
Míša



Psaní je umělecká tvorba.
Nemazat, co jsem už jednou napsala. Možná to bude zítra vypadat jinak.
Neopakovat slova. Pouze pokud by v tom byl záměr.
Dobrý nápad na text je hodně důležitý.
Snažit se „zhustit“ text, nepoužívat zbytečná slova.
Hana van der Hoeven



Upřímně musím přiznat, že jsem byl moc rád, že jsme si na školení poměrně otevřeně pověděli, co kdo může do budoucna vylepšit. Bylo to mnohem cennější, než kdybychom se jen vzájemně plácali po ramenou, jaký kdo je skvělý. Jako ješitný chlap bych samozřejmě chtěl mít ze všech nejlepší příspěvekJ, ale když si vzpomenu třeba na příspěvek kolegyně o zemřelé mamince… musel jsem ten pomyslný klobouk smeknout já. Ještě když jsem o něm vyprávěl doma, měl jsem slzy v očích. A hezké příspěvky měla i řada dalších. Nemluvě o tom, jak krásné a inspirující byly ukázky, které jste četla Vy.
Uvědomil jsem si, že o včerejšku píšu jako o školení. Ale pro mě by byl přesnější pojem setkání s mnoha zajímavými lidmi, které člověka nejen poučí, ale i zahřeje tam někde uvnitř, u srdíčka. V tom smyslu, že na světě jsou fajn lidi jako jste Vy. A za tenhle pocit děkuju snad ještě víc, než za literární rady.
Dan Sladovník, Akademie ČTK



Věty, které považuji za krátké, jde zkrátit ještě více.
Neshazovat svůj výtvor.
Dávat zpětnou vazbu.
Co je zjevné, do textu nepatří.
Jak propojit dialog s popisem.
Monika Řeháčková




Dobeška 28.-29. ledna 2017





















Moc děkuji za kurz. Byla to pro mně jakási "psychická lázeň" .... teď, večer už zase sedím na ambulanci a sázím do  lékařských zpráv  z posledního ambulantního  vyšetření jeden fakt za druhým, čísla, nálezy.
MUDr. Jana Hanka Marková, primářka hematologie Vinohradské nemocnice




Vyměnila jsem si vizitku s jinou účastnicí, vzniklo nové přátelství a možná se spolu u Tebe sejdeme na některém z pokračovacích kurzů.
Milada



Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni

I na vzorku desíti lidí líp člověk pozná jak čtenáři myslí, než když se do nich pokouší začínající spisovatel vcítit sám.
Pokud je příběh krátký, měl by čtenář znát pohlaví, alespoň náznakem.
Psaní se dá kultivovat tréninkem, podobně jako kresba.
Uvědomil jsem si po dlouhé době, že chci psát příběhy.
Slibuji si od toho, že bude moje tvorba svobodnější, když odpadne mezičlánek scénáristy :)
Ondřej Malina, Fakulta designu a umění v Plzni

 

Při vytváření nové postavy nemůže člověk jen vzít hnědovlasého muže, dát mu jméno Pavel a hned ho zasadit do konkrétní situace. Postava se pak bude nekontrolovatelně ohýbat podle situace a nikdo nám to neuvěří. Mělo by to být přesně naopak. Nejprve musíme vybudovat postavu, dát jí charakter, vlastní příběh, vědět o ní vše do posledních detailů a pak, když ji zasadíme do konkrétní situace, bude to postava, která bude situaci sama vytvářet.
Petra Šestáková, Fakulta designu a umění v Plzni



Piš krátké věty. Vyjadřuj se srozumitelně a věcně. Použij úvod do předmětu věci, druhou -  prostřední část - věnuj problému a v třetí závěrečné části problematiku shrň a uzavři. Nepoužívej zkratky a piš k věci. Piš dle toho, kdo je tvůj čtenář (žena, muž, dělník, profesor, ale i dle charakteru člověka – analytik, věcně jednající osoba, sebestředný člověk…).
Roman K.





Ateliér komiks Fakulty designu a umění v Plzni, letní semestr 2016




















- Naučila jsem se že začátek příběhu nesmí být příliš dlouhý, jinak čtenáře odradí a text není vyrovnaný.
- Potvrdila jsem si že se mi povedlo příliš useknout konec, což možná čtenáře trochu zklamalo.
- Není důležité psát podle pravdy, ale tak aby byl text zábavný.
- Je dobré promyslet důkladně postavu o které píšeme.
- Při psaní reklamace toustovače mě překvapilo jak různorodé informace se opravdu dají nacpat do zdánlivě obyčejné situace.
- Poznala jsem, že pro samostatně stojící rozhovor je vždy lepší, když obsahuje nějakou zápletku či překvapení.
- Bajky jsou nejlepší krátké a úderné.
Vendy Podhráská, Fakulta designu a umění v Plzni




Ještě jednou MNOHOKÁRT děkuji za krásný zážitek v podobě kurzu tvůrčího psaní. Získala jsem nové zkušenosti, návod, jak tvořit díla tak, aby zaujala čtenáře a budu se dál pilně učit. Musím teď tedy všechno, co jsem za těch dvacet let, co píšu asi předělat, ale člověk se má přeci stále získávat nové vědomosti Těším se, že někdy na jaře se znovu uvidíme v kurzu pro pokročilé, abych se naučila další užitečné informace. Musím zdolat tu svojí vysokou horu a zatím jsem jen v základním táboře.
Dana Hladíková




Pět věcí, které si z hodiny pamatuji:
- Nepsat přímo věci, které můžu ukázat akcí nebo dialogem.
- Z mluvy postavy musí být poznat její vlastnosti.
- Psát lidsky - nepoužívat nepřirozené výrazy.
- Při popisu charakteru nedávat nálepky, ale ukázat je, aby je postavě čtenář přiřadil sám.
- Psát rychle a úderně, pozor na zbytečná přídavná jména.
Lenka Košutová






















„Byl krásný slunečný letní den. Jmenuji se František a je mi dvanáct let. Celé prázdniny jsem byl zase u babičky Svobodové, to je máma mojí mamky, ne u babičky Kropáčkové, to je máma táty a k té moc nejezdíme.“
Ježíši, to je ale blbost. Takhle to napsat nemůžu. Ta naše češtinářka je normální sadistka. Dá nám domácí úkol hned první týden školy. Jsem se ještě ani nevzpamatoval, že musím zase vstávat ráno tak brzo. Někde tu mám poznámky z loňska, jak se to má dělat.
Hm. Takže nějaký začátek. To že byl letní den, je asi jasný, když jsme měli letní prázdniny. A to, že bylo venku hezky, asi taky dojde každýmu. Když prší, tak asi nebudu běhat venku, že jo. To, kolik mi je, vlastně taky není až tak důležité. Učitelka přeci ví, kolik mi je.
Taky nebudu psát, že k babičce Kropáčkové nejezdíme. To nikoho nezajímá. Máme psát o zajímavém zážitku o prázdninách a ne rodinou tragédii.
Takže znovu. „Na prázdninách jsem byl, jako každé léto u babičky.“
Možná bych tam mohl napsat, že bydlí v Krušných horách. Jako že jsem byl venku v přírodě.
Jo, to je dobrý. Takže bych měl začátek. Co dál? Teď nějaký prostředek. Hm. To je to, jak říkala, jako že vo čem to vlastně je. Nepsat dlouhé věty, používat tečku a raději kratší, než dlouhé a nudné. To uhodla. Já nic dlouhýho psát nebudu, nejsem žádný Jirásek.
O čem bych tak mohl napsat? Prázdniny byly super a zažil jsem toho dost. Jenže prej toho nemáme zase psát moc, aby se prej čtenář neztratil či co. Aha, to jako mám do jedné povídky napsat jen jeden zážitek. Mohl bych třeba napsat, jak jsem chytal tu žábu. Mě teda přišlo dost hustý, v jednadvacátým století chytat v potoce žábu. Pak jsem jí samozřejmě zase pustil. Jenže když napíšu jen to, že jsem chytil žábu, tak to bude zase moc krátký. To chce nějakou akci. Aby pořádně tekla krev. No, i když, já jsem potom uklouznul na kameni, celý jsem se v tom potoce vymáchal a rozbil jsem si koleno. To bylo krve dost. To se bude líbit i klukův ve třídě. Zápletka je teda na světě, je tam jen jedna akce a tečka. Ani to, jak říkala s tou flintou na zdi, to mě fakt pobavilo. Jako že když napíšeme, že tam něco je, tak čtenář očekává, že to použijeme. To jsem asi trefil přesně. Byl tam kámen a já si o něj rozmlátil koleno. Nic víc, nic míň.

Fajn, teď co? Aha závěr. K čemu je to proboha dobrý? Spolužákům bude stačit ta akce s žábou, to budu určitě vyprávět několikrát. Ale prej všechno musí mít nějaký konec. Mně se bude nejvíc líbit, až zase bude konec školního roku a pojedu k babičce znovu. Třeba tam ta žába ještě bude a chytím si jí znovu. To bych vlastně mohl napsat. To nikoho neurazí. Učitelka bude ráda, že jsem vůbec něco napsal. Loni jsem přinesl jen půlku. Na výmluvu, že mi došel papír, se moc netvářila. Jsem asi prostě dostatečně nepoužil tu její literární pravdu. Že to pravda úplně být nemusí, ale že tomu musí čtenář uvěřit. Takže jinak: „Prázdniny u babičky se mi moc líbily a už se těším, až k ní příští rok v létě pojedu znovu.“
No a je to. Ty vole, to ani nebylo tak těžký. Ono je občas dobrý tu učitelku při hodinách češtiny poslouchat. Když člověk ví, jak to má napsat, co tam má napsat a čemu se má vyhnout, tak je to docela jednoduchý. To bych mohl dát nakonec jako ponaučení. Ba ne, kašlu na to, tohle není žádná bajka.
Načisto to přepíšu až zítra ve škole. Teď beru kolo a frčím ven za klukama, dokud je venku hezky.
Dana Hladíková




Rád na kurz psaní cestopisů vzpomínám. Ještě jednou děkuji.
Radan Poppe







Dva životy, čtyři kariéry, jeden příběh - to je knížka mé žákyně Věry Staňkové o slavných dvojčatech z Brna, která vyhrávala světové medaile v moderní gymnastice a zároveň se zapsala i v divadle jako jako úspěšné baletky. Dnes sestry Machatovy - Hana Bubníková a o dvě minuty mladší Jiřina Langová - překročily osmdesátku, ale dívají se na svět se stejným úsměvem jako dřív.
Dana Emingerová
 




1) Vystřelit z flinty – vše zmíněné by mělo mít nějakou roli
2) Popsat vše tak, aby měl čtenář veškerý kontext a porozuměl všemu
3) Vžít se do čtenáře, je potřeba vědět, pro koho píšu, a na základě toho zvolit úhel pohledu
4) Nepopisovat vlastnosti přímo a konkrétně, nýbrž názorně na nějaké situaci, při které se vlastnost projevuje
5) Nepoužívat trpný rod
Richard König



Konzervatoř Jaroslava Ježka, 23. listopadu 2019
Ráda bych vám touto cestou poděkovala za váš víkendový kurz, dcera Karolína byla nadšená. Ráda bych jí objednala ještě jeden víkendový kurz v březnu, ale měli bychom zájem o únor.
Karolíny máma Petra Acsayová



Posílám své příspěvky z víkendového kurzu tvůrčího psaní. Bylo to super. Snad našetřím na další :-). Marcela Pončíková



Díky moc za osvěžující lekci tvůrčího psaní. Dodala jste nám energii i motivaci, a to se v našem korporátním světě docela cení. Kromě toho jsem si vzala k srdci všechny užitečné připomínky, jak texty zatraktivnit. Domácí úkoly provedeme. Těšíme se na příště!
Eva Svobodová,UNIQA pojišťovna



- 1. věta textu  musí být krátká, jednoduchá a zapamatovatelná
- Základ zpravodajských žánrů = KDO, CO, KDY, KDE, JAK A PROČ!
- Představení charakteru v akci – NEDÁVAT NÁLEPKY! Nepopisovat jaké to bylo, to musí čtenář poznat sám
- Příčestí trpné sloves se používá hlavně v úřední formě textu. Nepoužívat!
- Odborný text : 1 informace = 1 věta
- Popis lze oživit přímou řečí, aby nebyl nudný. Má mít pointu
- Nedělat „přetížené věty“ – moc údajů, moc přídavných jmen, Dlouhá souvětí rozsekat na krátké věty
Šárka Končalová




 1) Článek by měl mít svůj začátek, prostředek a konec.
2) Autor by měl v článcích používat přímou řeč (pokud lze).
3) Bajka může být krátká i dlouhá, ale musí mít na závěr poučení.
4) Umění autora je v tom, aby si čtenář dokázal představit situaci, věc, osobnost ....V článcích tedy nepoužívat např.nepořádek jaký svět neviděl, krása, kterou nelze popsat, atd.
5) Zaměřit se na formu čtení článku (dynamické, srozumitelně, ne rychle, ne monotónní, nebát se zastavit).
Jarek M.



1. Musíme dávat pozor, aby první věta byla úderná; tak můžeme získat nebo ztratit čtenáře.
2. Je důležité přemýšlet o čtvrté neviditelné části příběhu - proč jsem to psala?
3. Musíme se vyhýbat opakování slov v textu, jinak to tahá za uši. Ale jsou výjimečné případy, kdy to můžeme použít.
4. Nemáme dávat nálepky postavám, dělá to čtenář.
5. V bajkách ale můžeme postavy popisovat, např. jako hloupé nebo chytré.
Anastasia Khaustova


Kurz Psaní Cestopisů s National Geographic v Czech Press Centru  8.-9. června  2019

Na kurzu Psaní Cestopisů s National Geographic v Czech Press Centru  jsem ocenila:
1) Prostředí – nebylo horko ani zima, skvělé zázemí blízko metra, dobrá restaurace v blízkosti. Pro mě je to velice důležitý faktor. V Czech Press Centru je hezké denní světlo, příjemné klima v místnosti, pohodlné židle na sezení, docházková vzdálenost od metra a vynikající jídlo o patro níž.
2) Přístup, upřímnost, autenticita a profesionalita lektorky Dany Emingerové, včetně zpětné vazby.
3) Možnost zakoupit si knihy.
4) Rezervace stolu v restauraci.
5) Praktické úkoly. Sama se divím tomu, kolik dovedností jsem se za ten víkend naučila.
6) Počet účastníků kurzu – přišel mi optimální pro práci ve skupině (zpětná vazba) a zároveň jsem cítila individuální přístup (moje texty nezapadly v záplavě těch dalších).
7) Oříšky pro zakousnutí.
8) Přestávky pro osvěžení.
9) Kniha sebraných spisů jako učebnice. Super věc.
10) Začátek kurzu až v 10 h a optimální délka – bloky po třech hodinách.
Eva Návorková Vejvodová



Děkuju za kurz, bylo to pro mě opravdu zajímavé. Naučila jsem se, že:
Popis nemusí být nuda, je fajn okořenit ho přímou řečí, všemi smysly apod.
Překombinovávám.
Snažím se být moc obecná a naopak chybí příklady.
Psát tak, aby tam byl čtenář se mnou
A myslet hlavou na toho, kdo to čte, ne podle sebe, která jsem tam byla...
Katka Hubertová




Dobeška - čtvrtek, podzim 2018
Dnes jsem konečně sehnala Tvou knihu ŽIVEL LUSTIG, o kterém jsem Ti tehdy řekla, že ji mám - to jsem se ještě domnívala, že nebude problém si ji nazítří vypůjčit ve své knihovně, kam chodím každý týden. Omyl. Sehnat ji, byla makačka, ale jsem vytrvalá. Nejprve jsem pro ni jela tedy do své knihovny k Andělu. Nebyla. Řekli mi, že jí má knihovna na Lužinách. Jela tam. Bloudila. Našla. Kniha nebyla. Prý ji má jenom Ústřední knihovna. Řekla jsem si tůdle nudle, "vole radši si ji kup." Byla jsem ve třech knihkupectvích DOBROVSKÝ - marně. Poradili mi, že je k mání jenom v ARKÁDÁCH PANKRÁC, jinde ne. Ač bylo poledne a já dost zdrchaná, vydala jsem se tam. Za svou vytrvalost jsem sice zaplatila bolestí kyčlí, kolen a zad, ale, jak jsem posléze už v tramvaji a busu zjistila, stálo mi to za to. (To víš pro mou pohybovou soustavu to byla darda - najednou tolika pohybu v jednom dni. Ona je zvyklá se válet jen na kavalci u televize a knížek). Čtu ji, samozřejmě. Jsem teprve u prologu. Už lituju, že jsem Arnošta nezažila, ten byl jak živá voda.
Pracuji na příběhu z I. sv. války - je to tedy fuška. Tolika hodin a musím říct, že nic dobrého zatím nevzniklo. Házím to do makulatury, jenže tolika šmíráků nespotřebuji za celý svůj život. Objednávám si šest knih DOBA OBALOVÁ.
Ivana Výborná



 Gymnázium Pardubice prosinec 2016
Chtěla bych Vám moc poděkovat, jsem vděčná, že jsem se mohla Vašeho semináře zúčastnit. Dozvěděla jsem se hodně nových podstatných informací. A co mě potěšilo úplně nejvíce, bylo to, že jsem neměla problém celou dobu udržet pozornost, což mi většinou ve škole dělá problém. Program byl ale tak zajímavý, že jsem neměla ani důvod myslet na něco jiného. Nikdy jsem se nezamýšlela nad tím, jaké má psaní pravidla. Věděla jsem, že nějaká má, ale přišlo mi zbytečné se tím zabývat a myslela jsem si, že pokud se text prostě dobře čte, tak na pravidlech nezáleží. Teď ale vidím, že pokud se jimi budu držet už od začátku, ušetřím si hodně práce s výslednými úpravami.
Kateřina Matušková, studentka gymnázia Pardubice



Na Víkendovém semináři Psaní podle Lustiga 13.-14.4.2019 jsem poprvé „přivoněla“ k psaní s návodem Dany Emingerové a v kruhu neznámých lidí různého věku, jiných zájmů a rozdílných profesí nahlédla pod pokličku něčeho skvělého. Díky za návod, vedení, empatii, příjemnou atmosféru, milou i tvrdou kritiku. Určitě nám to hodně dalo. Těším se na další setkání a moc děkuji! P.S.: Jen pan Lustig mi tam strašně chyběl! Moc mě mrzí, že jsem ho nestihla potkat.
Šárka Končalová


Braník 13.-14. dubna 2019

Trochu jsem se obával nudného průběhu, ale opak byl pravdou. Názory na další spisovatelské pokusy budu určitě používat. Díky metodě paní lektorky Emingerové vznikla pro mě skutečně tvůrčí atmosféra, ve které zazněly pestré názory. Ty jsou pro mě motivující, zvláště ty kritické.
Pavel Bradík



Cestu domov do Bratislavy som si užila v pohode pri čítaní učebnice Kouzlo psaní knih. Občas mi mysľou prebehlo zadanie opisu na kurze (cesta vlakom) a hneď som v duchu opisovala cestu. Ešte raz veľmi pekne ďakujem za úžasne inšpirujúce dva dni a verím, že sme sa nevideli naposledy.
Zuzana Dlhopolcová - DAMARA




Milá Dano,
dlouho jsem přemýšlela, zda a jak napsat svůj dojem z pátečního kurzu psaní, který začal 12.4. na Braníku.
V lednu jsem se zúčastnila jednodenního kurzu psaní v ČTK, ze kterého jsem byla naprosto nadšená. Na základě tohoto dojmu jsem se rozhodla přihlásit se na váš desetidenní kurz, probíhající každý pátek. Na první páteční kurz jsem pak přicházela s velkým očekáváním a nadšením. Bohužel už krátce po začátku jsem začala pociťovat nesoulad, nespokojenost, až apatii a po celou dobu jsem se nedokázala docela uvolnit. Nakonec jsem odcházela poměrně zklamaná a smutná.
 Doma jsem pak uvažovala nad tím, co to způsobilo. Vždyť se tento kurz příliš nelišil od toho, který jsem absolvovala v lednu a ani nic nepříjemného se tam nestalo. Po čase jsem pak došla k závěru, že na vině by mohl být zvolený prostor. Jsem poměrně vnímavá k energii prostor, situací i lidí.
Za největší mínus vybrané místnosti považuji absenci oken a tudíž přístupu denního světla a čerstvého vzduchu. Přítomnost vystavených bot, pověšených ponožek, dřevotřísková přepažení i celková kompozice a umístění tohoto skladového místa příliš nenahrává navození dobré pohody a z toho plynoucí kreativity.
Samozřejmě lze namítnout, že nikdo jiný si nestěžoval, a tak jedna potížistka se bude muset přizpůsobit. Ale to, že někteří lidé vliv prostor vědomě nevnímají, neznamená, že je to neovlivňuje, alespoň co do kreativity a schopnosti konstruktivní kritiky.
Chtěla jsem vás tedy požádat, zda by bylo možné znovu zvážit místo, kde se budou naše páteční setkání konat. Dokonce mě napadlo, že když je takto krásné počasí, že bychom si mohli všichni vzít karimatku a kafe do kelímku a najít si nějaký zapadlý kout v nějakém parku.
Vůbec se mi nejedná o jakýkoli přepych nebo dobrou adresu, ale především o působení a potenciál, který v sobě každý prostor má a ovlivňuje tak činnosti a situace, které se v něm odehrávají.
Berte prosím tento názor jako drobný námět k zamyšlení.
Váš přístup k výuce se mi velmi líbí a mrzelo by mě, kdyby byl nepříznivě ovlivněn nevhodně zvolenými prostory v cyklo-klubovně Branického pivovaru.
Děkuji za pochopení a přeji krásný zbytek Velikonoc.
Martina Švecová



Ahoj Dano, ještě jednou moc děkuji za další báječný kurz. Hodně nového jsme se naučila a ta atmosféra, kterou vytváříš, je prostě báječná. A je úplně jedno, jestli je to na Dobešce nebo v cyklo-klubovně.
Pavlína Šaurová



Na posledním kurzu kreativního psaní jsem se naučila:
- že musím šetřit s hodnotícími výrazy.
- Velmi mě zaujal popis domu očima dítěte, inspirovalo mě to a teď přemýšlím, jak splnit domácí úkol očima někoho jiného. Protože s dětmi zrovna čteme Malostranské povídky, je zajímavé všímat si, jak se vnímání dobrého popisu za ten čas posunul.
Adéla Boučková



Ahoj Dano,
děkuju za seminář, určitě se ještě uvidíme.
Alena Štiková

























Dobrý úvod do problematiky - odkaz na literaturu
Dozvěděla jsem se:
Jak pointovat situace
Jak kvalitně popsat zážitek
Jak zjednodušit příběh
Jak omezit počet osob
Olga




Králický Sněžník  24. dubna 2017
Dana kurzy vede v inspirativní a tvůrčí atmosféře. Navzdory tomu, že jsou vystavěny na zpětné vazbě a kritice spolustudentů i lektorek, nikdy to ani na chvíli není kritika odrazující.
Mám pocit, že Dana vždy přesně ví, jak pro každého namíchat ideální poměr negativního a pozitivního hodnocení tak, aby na sobě chtěl pracovat, a hlavně aby chtěl psát dál.
Mgr. Renata Landgráfová, Ph.D., Český egyptologický ústav FF UK


Ahoj Dani,
moc děkuji. Těším se a jsem opravdu ráda, že můžu na Tvé kurzy jezdit.
Je to radost!
Zdravím tě a doufám, že jste si výlet i psaní krásně v kraji Králického Sněžníku užili. Příště musím jet s vámi.
Zuzka Fajmonová





Králický Sněžník 28. dubna 2019

























Králický Sněžník 26.-28. dubna 2019
Ahoj Dano!
Ještě jednou díky za krásný, zábavný a poučný víkend pod Králickým Sněžníkem. I když jsem se po sobotním fiasku při psaní pohádek o Babušácích propadla do hluboké deprese :-), nakonec jsem musela konstatovat, že to bylo pro mě velmi podnětné a prospěšné.
Byl to od tebe dobrý tah, že jsi mi umožnila nahlédnout "pod pero" dalším lidem, kteří k Tobě chodí dlouho a už psát opravdu umí. A děkuju ti za to. Doufám, že mě to posune zase o kousíček dál.
Měj se krásně, těším se na příště!
Zdena Součková 



Umělecké  žánry se obtížně definují. Kdo se o definice pokouší, často si vyláme zuby. Jde o znalosti, zkušenosti, instinkt a kombinatoriku. Vzbudím-li očekávání, musím je naplnit - to je jako v životě. Faktické chyby jsou odpustitelné, je-li text poutavý a čtivý. Illiadu můžeme vykládat, ale pravé motivy hrdinů jen tušíme. Už vím, co znamená ,,flinta na zdi" .
Jan Šprynar, Fakulta designu a umění v Plzni



Děkuji za velmi příjemný kurz, který se pro mne stal inspirací v mnoho směrech (a nemám na mysli jen psaní). Posílám povídku, kterou jsem podle připomínek na semináři předělala. Jestli k lepšímu nebo k horšímu, ví Bůh.
Pavla Tomalová, Ostrava



Kácov 12.6. 2016 
V průběhu minulého roku útvar Interního auditu České spořitelny absolvoval v počtu 70 účastníků „Kurz tvůrčího psaní“, který uspořádala známá spisovatelka a zkušená novinářka, paní Dana Emingerová. Cílem auditorů bylo zkvalitnit psaní auditorských zpráv, dosáhnout lepší srozumitelnosti auditních sdělení a výstižněji formulovat doporučení.
Kurzy probíhaly v šestitýdenních cyklech vždy po 3 hodinách. Dana nás postupně seznámila s úskalími psaného textu a s očekáváním čtenářů. Doporučila nám příslušnou literaturu, nechala nás nahlas předčítat své práce před ostatními kolegy, pak následoval společný rozbor. Prostřednictvím ukázek z filmů a čerpáním z publikací různých žánrů jsme se pozvolna prokousávali k tomu, jak účinně a cíleně oslovit klienta, jak sdělit to podstatné, co sdělit chceme.
Výsledky tohoto snažení na sebe nenechaly dlouho čekat. Záhy začaly být výstupy Interního auditu - prezentace do jednání představenstva banky - hodnoceny pozitivně jeho členy; rovněž mnozí vrcholoví manažeři si všimli, že naše zprávy jsou formulovány výstižněji, přesněji, stručněji, srozumitelně a atraktivněji pro všechny, kdo je čtou a chtějí z nich čerpat v praxi.
Ing. Bohuslav Poduška, CIA, ředitel auditu České spořitelny, a. s.



Milá Dano,
Akademie ČTK 2.12. 2015
děkuju za to, že mě vracíš na kurzech na začátek. Při prvním a druhém kurzu v ČTK to ještě bylo o čiré radosti, že se budu řídit pozitivní vazbou, podněty od ostatních, víc se soustředím na důležité… Ale závěr byl, že psát nějak člověk umí. V tom jsou tyhle jednorázové kurzy nebezpečné.:)
Při kurzech tady ve firmě už cítím čím dál víc, že musím staré způsoby zapomenout. Odhodit svou starou jistotu a jít od zase začátku a nabývat jistoty na pevných základech, u kterých budu vědět, že fungují a proč. Budu umět stavební kameny fungujícího psaní pojmenovat. A to je dobře.
Firemním psaním jsem si nechala vzít i kus pokory a prostor na myšlení. Teď se obojí snažím vracet. A je to prima.
A vnímám i to, jak je důležité být vnitřně v pohodě a mít na psaní čas (vypadá to jako banalita, ale není).
Když si teď po sobě čtu článek nebo starší rozhovor, vidím v něm najednou chyby, prostor, kde by to mohlo být jinak, možná lepší.
Vnitřně se nemůžu dočkat, až si na mateřský sednu a budu psát bez termínů na odevzdání, bez honění a nutnosti splnit „firemní normu“ …
Myslím, že tam zúročím všechno, co si teď pečlivě snažím vtlouct do hlavy a ruky :)
Růžena Černíková, Cetelem




Letní semestr 2018
Název je důležitá věc, protože kvůli nazvu čtenář rozhodne cist to nebo ne.
Popis všehoneznamena že je to dobry text. Nemusime pořad popisovat jak si vypadala ta kavarna atd jestli je to nedulezite.
Mame pravidla které muzeme porušovat jestli to bude fungovat.
Nejdřív piš text a pak kosmetika.
Jestli nevidíš co muzes opravit ve svém textu, tak se zeptej svého kamaráda nebo spolužáka.
Cizi chyby vidis lepsi nez svoje.
Sabina Maxotová, Komiks a ilustrace pro děti,  1. ročník, LS



Titul nebo titulek, který zaujme
Povídku či jiný text uvést větou, která zaujme
Každý text by měl mít začátek, střed a konec
Text by neměl nudit, měl by mít nápad, aby čtenáře zaujal
Nepoužívat dlouhá souvětí a konec by měl být hezký, popř. vtipný
 Alena Lexová, Plzeň



Konkrétně jsem se naučila, co jsou kubánské pomeranče a co znamená zkratka VŘSR. Předtím jsem nevěděla, že existuje něco, čemu se na divadle říká flinta na zdi. Dále jsem objevila, že díky termínu literární pravda, je lehké upravování skutečnosti / malé lhaní naprosto v pořádku. Uvědomila jsem si, že mi často chybí hlavní příběh, mám jich víc a jsou kratší.
Při psaní je dobré se koukat očima toho, kdo se dívá. Text je vhodné obohacovat tím, co sama znám. Je velice důležité se věnovat drobnostem a detailům, v příběhu musí všechno logicky fungovat.
Minule jsem si uvědomila, že psaní není pro každého. Každý se zkrátka hodí na něco jiného.
Aneta Hustolesová, Fakulta designu a umění v Plzni



Hned na začátku jsme byli všichni ujištěni, že rozhodně nebudeme jen pasivně sedět a poslouchat rady a příkazy. Naopak, kurz je o aktivním zapojení každého účastníka do tvorby, tedy ani my jsme se nevyhnuli vlastní tvůrčí činnosti, veřejnému čtení, ale i mučivému poslouchání kritiky na naše dílo.
Čekala nás i hromada domácích úkolů i povinná četba. Ačkoliv to mnohdy nebylo jednoduché, na konci kurzu jsme zjistili, jak hodně jsme se díky radám a pravidlům posunuli.
Pokud si tedy nejste jisti tím, že vám čtenář vždy dobře rozumí, nebojte se přidat k nám. I když je kurz časově náročnější, rozhodně to není ztráta času. Určitě, stejně jako my, získáte dovednosti, které můžete využít každý den.
Hana Máchová, Česká spořitelna



Naučila jsem se, že příběh pro malé děti by měl mít jednodušší zápletku, zajímavé je opakování nějakého verše, u bajky mi víc vyhovuje nejdřív vymyslet poučení a pak teprve stavět kolem toho příběh, bajka je lepší stručná, rázná.
Ofélie, Fakulta designu a umění v Plzni




Akademie Hrivňák - 13.-14. října 2015





















Od kurzu jsem toho moc nečekal, neměl jsem ani moc času nad ním přemýšlet, protože jsem do něj spadl rovnýma nohama. Zkrátka mi v práci jen takřka pár dnů před konáním oznámili, že na něj půjdu.
Nu a když člověk nic neočekává, nemůže být pak přece ani zklamán. Ovšem ty dva nakonec předčily naprosto všechno, co jsem si kdy o kurzech tvůrčího psaní myslel. Neuvěřitelně oceňuji svobodu, se kterou kurzy vedeš. Naprosto jsem se zamiloval do jejich nedogmatičnosti.
Vyvyšuji především diskuzi po přečtení každého textu. Líbí s mi i pokora, se kterou právě "cupovaný" psavec musí mlčet a vyslechnout všechny názory od ostatních. Člověku to rozhodně otevírá nové pohledy na jeho vlastní text.
Korunku tomu všemu ovšem dodává Arnoštova přítomnost. Člověk ho téměř hmatatelně může cítit ve všem. Stejně tak Tvoji lásku a úctu k tomuto velikánovi. Budu-li upřímný, ze začátku jsem se bál, že se na jeho jméně jen přiživuješ, ale nemohl jsem se mýlit více! Omlouvám se Ti tedy i za tyto své podezřívavé myšlenky.
Pokud mohu být tak drzý a odvážný, troufám si tvrdit, že jsi dobrou žačkou svého učitele. Umíš z něj mnoho předat, ale zároveň přinášíš i sama sebe. A to velice oceňuji. Za ty dva dny jsi mi vrátila chuť i touhu psát. Dodala tolik potřebné sebevědomí. Musím říct, že jsem si to totálně užil!
Karel Frnka



Děkuji za víkendový kurz na Dobešce. V sobotu na mě sice padla hrozná únava a prázdnota z toho, jak všichni ti pokročilí píší vtipně, poučeně nebo hluboce. Příběh o lásce mnichů na mně ležel jak kláda. Prostě píší dobře a já nesmírně blbě. Až jsem si říkala, že to snad vzdám a neděli strávím ve společnosti svého vnuka, kterému se hrozně líbí moje ble ble a grrrrrr. Když jsem v noci seděla nad „domácím“ úkolem, říkala jsem si, že přece nejsem až takový zbabělec, abych utekla.
A neděle byla o něčem úplně jiném. Sice jsem pořád měla pocit, že ostatní jsou nesmírně vtipní, chytří a vypsaní, kdežto já za nimi jen unaveně pokulhávám, ale už se mi psalo líp. Možná jsem potřebovala trochu zdeptat, abych přišla s otevřenější hlavou, uklizenou od svého dosavadního způsobu psaní a od vršení zbytečného slovního balastu. A naopak jsem dostala opět chuť přijet znova.
Jana F.



Z kurzu jsem nadšená. Byly to inspirující a velmi příjemné dva dny, ze kterých jsem si mnohé odnesla. Kurz předčil má očekávání. Super bylo slyšet názory ostatních. To se člověku jen tak nepoštěstí. Podařilo se ti vytvořit velmi příjemnou atmosféru.
Tvou knihu o Arnoštovi a kurzech hltám, už jsem v půlce. Je vtipná. Moc se mi líbí, jak nenásilnou formou učíš. Jak na kurzech tak v knize. Škoda, že kurz nebyl třeba týdenní...:)
Karolína Stuchlá



Co jsme se naučili:
- více znamená hůře – nepsat o jedné věci či situaci tolik podrobností
- psát spíše, tak jak nám „zobák narostl“, nežádoucí převzatá či cizí slova
- neopakovat slova
- není žádoucí detailně a zdlouhavě popisovat vhled, osobu, prostředí a vyjadřovat pocity, aby nám u toho čtenář neusnul
- vkládat spíše, co ta osoba řekla či zareagovala, než popisovat její pocity, např. : "vem si klíče a vypadni" než popisovat jak byla naštvaná až po něm hodila klíče a otevřela dveře aby odešel
- určitě je dobré, i když je ten příběh smutný, vložit nějakou vtipnou větu, poznatek, něčím tu situaci nadlehčit, tak jak to dělal pan Lustig
Denisa Procházková




Dobeška 23.-24. 9. 2017





















Jsem bohatší o informaci, že příběh musí gradovat. Intuitivně to tuším, ale utvrdila jsem se v tom. Někdy je potřeba, aby to zaznělo nahlas. Autor se musí snažit koukat na text pohledem čtenáře. Pídit se po tom, jestli ho bude čtení bavit. A hodně používám osekávání zbytečných vět a slov. Pokaždé, když to po sobě čtu, něco zbytečného najdu. Při čtení knihy jsem se přistihla, dokonce opakovaně, že ji zkoumám z pohledu autora. Sleduji, co se v textu stále opakuje, všímám si, když každá epizoda začíná a vyvíjí se podobně.… A začínám používat fantazii a potlačuji vědomě perfekcionismus popsat vše, jak to skutečně bylo. U mě velký pokrok.
Markéta Kopecká




Dana a Klára 2016
Ahoj Dano a Kláro,
moc děkuji za váš workshop, který byl nesmírně obohacující nejen pro psaní, ale i pro život. Připomněl mi, že není jen svět korporátní. Získala jsem díky vám inspiraci pro zaznamenávání vzpomínek a tvůrčí psaní se synem. Bylo to báječné! Děkuji moc. A těším se na společnou knížku z našich příspěvků.  Děkuji a přeji hodně nadšených čtenářů.
Olga Shelongová



Pro mne to bylo školení se zvláštním bonusem. Jsem opravdu rád, že jsem mohl být jeho účastníkem.
Školení rovněž přineslo zvláštní jev. Nečekal jsem, že budou účastníci tak otevření. Myslím, že to bylo jenom prospěšné a přineslo to velký prostor pro práci. I když někdy těžko ohraničitelný. Až všechno dozraje, tak se určitě dostaví to žádané ovoce.
Nejlepší měřítko úspěšnosti byla S. Dnes se smějící, v průběhu školení stále aktivnější. To se Ti s Klárou povedlo!
Myslím, že mnohdy trávíme čas na školeních, která nepřinesou ani zlomek hodnoty toho Tvého....
Díky za příjemné oživení! Tobě i Kláře.
Jan Kovalčík



O postavě musím vědět všechno, přestože v příběhu vše nevyužiji.
Aby čtenář neusnul, musím měnit dynamiku a rytmus textu.
Přímá řeč oživuje.
Nesmím dělat příliš mnoho kudrlinek - pak hrozí, že ztratím čtenáře.
Číst si text nahlas - když mi to nejde do pusy, tak to nebude fungov at ani na čtenáře.
Psát tak, aby z toho v hlavě vznikl film. Ideálně detektivka, kdy čtenář se neustále ptá, co bude dál.
Působit na emoce a představy pomocí metafor.
Veronika Fischerová



Co jsem se naučil?
Najít myšlenku.
Příběh musí mít začátek, děj a konec.
Udržet téma!!!
Honza Smrčka



Ten půlden pozitivní deviace mi bude trochu chybět, ale alespoň to byla příležitost si uvědomit některé věci, jako například: Není ta naše údajná nesrozumitelnost pouze následkem toho, že máme občas psát o věcech, kterým ne úplně rozumíme, a proto to balíme do různých frází, kudrlinek, odkazů na zákony, předpisy atd... ale neumíme v tom sami najít smysl, natož ho srozumitelně vysvětlit někomu jinému? Vysvětlit, v čem tkví SKUTEČNÝ problém? Psaní funguje jako docela dobrá terapie, šance přepnout mozek do jiného módu a odpočinout si. To, že ty výplody nejsou úplně blbé a dokonce zaujmou jiné lidi, je fajn bonus. Hodně kolegů ví, co by jim pomohlo, aby mohli lépe fungovat. Ale bohužel když přijde na věc, všichni budou zticha. Jak to napsal už K.H. Borovský: „Kdo si nechce hubu spálit, musí mlčet nebo chválit." Deus ex machina možná funguje v antickém dramatu, v literatuře, ale spoléhat se na to v životě je blbost. A tak je to i s kurzy psaní. Je to střípek v mozaice řešení. A začít musí každý sám u sebe. Jenže 80 procent lidí pojede dál podle zajetých kolejí, protože být pasažérem je o dost pohodlnější, než projektovat trasu a pokládat ty koleje.
Karel H.




Dobeška 20.9. 2015

Milá Dano,
představ si, že jsem díky Tvému kurzu psaní vydělala dvacet tisíc korun pro moji neteř.
U nás ve firmě na Intranetu byla výzva: napište příběh o dětském talentu ve Vaší rodině.
Můj příběh získal srdce poroty a Alenka dostane příspěvek na cestu na mistrovství světa juniorů v lyžování ve Švédsku, jupí.
Lenka Štraubová





Děkuji za váš přístup a užitečný seminář. Není jen o psaní, ale i o zamyšlení se nad životem. Na workshopu jsem si uvědomila, že:
•psaní je o nápadu a nesmí to být nuda,
•je nutné pilovat, pilovat, pilovat, aby byl text dokonalý,
•zaujmout čtenáře musí hned úvod,
•text musí čtenáře chytit za srdce,
•máme pro psaní cihly: dialog, popis, akce a s těmi stavíme náš text.
•pokud mám geniální myšlenku, tak mám půl hotovo.
•je důležité, pro koho píšu, kdo bude článek číst a s jakým očekáváním. V Blesku si finanční analýzu bankovního trhu v Uzbekistánu nepřečtu.
Děkuji a těším se na příště.
Olga Shelongová, Česká spořitelna




Ateliér komiks Fakulty designu a umění v Plzni, letní semestr 2016
Na naší poslední hodině tvůrčího psaní mě překvapilo, kolik skvělých nápadů se nám podařilo vymyslet na téma zoo/láska. Velice poučné bylo vzájemné hodnocení, kdy jsem si mohla uvědomit některé logické chyby svého textu, ale i mnoho pocitových (např. že každý si tygra představuje jako padoucha). Jen je škoda, že nemáme možnost "ozkoušet" si své pohádky na nejmladším publiku, abychom se dozvěděli i názor předškolních dětí, i když předpokládám, že každý bude schopen někoho takového najít mimo školu. Cvičení, kdy někteří z nás měli popsat svůj příběh pouze třemi větami, mi přišel velmi zábavný, ale i důležitý, neboť každý schopný tvůrce by měl být tohoto úkolu schopen. U každého příběhu si musíme být vědomi, o čem že to vlastně píšeme.
Lucie Dynterová, Ateliér komiks, Fakulta designu a umění v Plzni



Dano a Kláro, tohle byl ten nejlepší teambuilding, jaký jsme ve firmě kdy měli;).
Děkujeme a těšíme se na pokračování!
Eva D.



Stále ještě jsme oba (věřím, že píšu ze srdce i za Kamilu) plni nadšení z krásného víkendu, který jsi nám připravila. Já osobně mám pocit krásně vyčištěného harddisku od všech spamů, depel apod.,. Ten pocit čisté houby, která může nasávat všechno nové, jsem neměl od svých sladkých studentských let (navíc dnes umocněný tím nádherným ránem). Prostě bylo to super.
Už v neděli večer nám to ani jednomu nedalo, a zase jsme si k tomu sedli. Radost. Škoda, že musíme taky něco dělat. Ale určitě si budeme hledat každou skulinku pro nespoutanou mysl. Lapila jsi nás a všude o tom básním, takže si myslím, že přibudou adepti.
Martin Mašek



Člověk by se měl držet struktury (začátku, prostředku a konce) dokud se nestane ostříleným spisovatelem. Je dobré používat dialogy, protože často vykreslují charaktery efektivněji než popis z třetí osoby. Člověk by se neměl cenzurovat. Název je esejí důležitý. Dialogy ve filmech jsou lepší než v knihách, obzvlášť když přichází z úst kvalitních herců.
Jan Macků




Při první informaci o tomto "semináři" mne napadlo, že si zase budeme povídat o správném rozložení informací do jednotlivých částí auditorské zprávy. Po upřesnění, že jde o psaní obecně, jsem se, na rozdíl od některých kolegů, začala těšit. A těším se pořád, a to už mám půlku kurzu za sebou.
Připadá mi prostě fajn, nejet chvíli v kolejích auditorských výplodů, zkusit něco úplně jiného a vyčistit si hlavu. S kolegyní jsme se shodly, že si ty tři hodiny v pátek užíváme. Nezvoní telefony, nechodí e-maily a hezky si povídáme. Navíc mě opravdu příjemně překvapili kolegové, které znám několik let. Píší teď moc hezky.
Já se ráda učím nové věci a tohle je pro mě další příležitost. Někdy je náročné skloubit všechna zadání a úkoly s pracovními povinnostmi, ale zatím to vždycky vyšlo.
Jana Sendulská


Kurz psaní cestopisů s NG 4.-.5.5.2019 – byla jsem tam docela mimoněm. Mému mini-pohybu po Evropě se nedá zrovna říkat cestování. Na cestopisném kurzu jsem byla vlastně souhrou náhody, ale bylo mi tam s vámi hezky! Ve společnosti tolika zcestovalých a znalých lidí se mi tajil dech! Jak krásně všichni (kromě mé maličkosti…) dovedli popsat zážitky z celého světa! Lektoři Dana a Yakeen jsou zkušení a poradili světoběžníkům ve skupině, jak na to a jak dobře psát nejen cestopisy. První den kurz „nakopli“ i už zkušení psavci Michal a Renata. Takže: já dvakrát ano a těším se zase na příště! ….. a cestuji alespoň s Yakem na Východ do Mongolska s jeho CD a těším se na Persii. Díky!
Šárka Končalová




Kurz pod Králickým Sněžníkem 24.-26.4.2015
























Náš společný projekt Stamichmanovy stezky a probuzení legendy o strážci Králického Sněžníku se úžasně vydařil.
Děkujeme za vtipné příběhy, které jste u nás během kurzu vytvořili. Děti si je čtou a rodiče jsou nadšení. Těšíme se na knížku o Stamichmanovi.
Martin Palán, výkonný ředitel hotelu Vista v Dolní Moravě




Králický Sněžník, 24. dubna 2017






















Králický Sněžník, 28. dubna 2019



Králický Sněžník, 28. dubna 2019






































Děkuji nejsportovnější frakci našeho autorského týmu za nádherný výšlap na Králický Sněžník. Zvládli jsme to, i když jsme se na hřebenech brodili sněhem, ale vrchol ve výšce 1424 metrů jsme po čtyřech letech konečně dobyli. Ochutnali jsme vodu z pramene Moravy a pohladili si Stamichmanovo slůně, které tu od roku 1932 hledí do nádherného hornatého kraje.
Dana Emingerová



Bylo to skvělé. Naučila jsem se jít víc po podstatě, aby to čtenáře zajímalo. A také popisovat očima někoho jiného. Moc se mi líbil popis smradu v tělocvičně.
Klára Šimicová



Už jste se někdy zamysleli nad tím, jak správně napsat informaci na intranet tak, aby jí všichni kolegové rozuměli? Pokud si nejste jisti, vyzkoušejte si kurz kreativního psaní jako my. HR pro nás připravilo novinku - kurz kreativního psaní. Vede ho známá spisovatelka Dana Emingerová. Její žáci si po dobu 6 týdnů zdokonalují své znalosti či neznalosti v umění sdělovat ostatním své myšlenky. A i když si můžete myslet, že naučit se psát není nikdy možné, opak je pravdou. I my jsme se kurzu zúčastnili.
Hned na začátku jsme byli všichni ujištěni, že rozhodně nebudeme jen pasivně sedět a poslouchat rady a příkazy. Naopak, kurz je o aktivním zapojení každého účastníka do tvorby, tedy ani my jsme se nevyhnuli vlastní tvůrčí činnosti, veřejnému čtení, ale i mučivému poslouchání kritiky na naše dílo. Čekala nás i hromada domácích úkolů i povinná četba.
Ačkoliv to mnohdy nebylo jednoduché, na konci kurzu jsme zjistili, jak hodně jsme se díky radám a pravidlům posunuli. Pokud si tedy nejste jisti tím, že vám čtenář vždy dobře rozumí, nebojte se přidat k nám. I když je kurz časově náročnější, rozhodně to není ztráta času. Určitě, stejně jako my, získáte dovednosti, které můžete využít každý den.
Hanka 



Za semestr jsem se určitě naučila psát plynuleji - méně se zamýšlet a rychleji se orientovat ve vlastních nápadech. Určitě jsem se zlepšila v odhadu délky jednotlivých částí psaného textu. Vnímám, když je příliš protáhlý úvod či useknutý závěr. Při hodnocení cizích prací jsem se naučila posuzovat i sebe mnohem objektivněji. Důležitá je regulace množství detailů. Zároveň se musíme vyhnout přílišnému zobecňování - to jsem dřív ve vlastním psaní vůbec nevnímala a teď si dávám pozor. Psaní se podobá výtvarnému umění - čím víc tvůrčích zákonů člověk zná, tím víc si je může dovolit porušovat, protože to dělá vědomě. Pravidla o vnitřní logice příběhu, o provázanosti postav, o počtu a typech zvratů - kdybych je někdy porušila, už o tom budu vědět a vše budu moci obhajovat.
Alžběta Ježková, Fakulta designu a umění, Plzeň


Tak, jako v byznysu platí Nevysvětluj co a jak děláš, ale co to komu přinese, díky Vám dnes po kurzu vím, že nemám psát, jak já to vím a vidím, ale jak chci, aby to viděl čtenář. A že méně textu je vždy správná cesta. Děkuji moc!
Míša Butková



Kurz 25.-26.5. 2019 v Brně


















Ahoj Dano a Věrko,
z celého srdce Vám děkujuuuuuu za báječný víkend 25.-26.5. v Brně. Tréma byla obrovská, ale pod vašima laskavýma očima se pomalu rozpouštěla. Jste skvělé.
Poznala jsem úžasné tvůrčí lidičky a bylo nám spolu dobře. Líbila se mi zpětná vazba, kterou jsme si vzájemně poskytovali u příspěvků.
Co jsem se naučila? Tak toho byla opravdu fůra. Tak ve zkratce:
1. zkracovat, vypouštět zbytečná slova, věty, hlavně nadbytečná přídavná jména
2. důraz na nadpis, aby odpovídal příběhu a na přímou řeč v textu
3. důležitost prvních vět příběhu, musí chytnout a nepustit čtenářovu pozornost
4. vybrušovat příběh a slova jako diamant
5. popsat charakter postavy tak, aby vyplynul z chování a jednání
Hned druhý den jsem s chutí sedla a podle toho, co jsem pochytila na kurzu, vznikl krátký textík, který s láskou posílám. A hlavně se těším na další pokračovací kurzy....
Děkuji za vše...
Zdravím (i můj partner Lojzík)
Simona Jedličková, Bořitov


Braník 13. dubna 2019

Děkuji za dnešní kurz, moc mě to bavilo a nabilo! Čím složitější text, tím kratší věty používat: co informace, to jedna věta.
Když píšu, nejdřív to mám nechat "vyhřeznout" a pak teprve dolaďovat.
Když visí na jevišti flinta na zdi, musí se z ní během představení vystřelit.
Přídavná jména brzdí děj a často zdvojují sdělení - např. teplé slunce hřeje
V popisu je užitečné vyprávět očima toho, kdo se dívá
Šárka Končálová




Braník 13.-14. dubna 2019
Literární pravda a realita jsou dvě odlišné věci.
Střídat rytmus ve větách.
Sprostá slova užívat jen výjimečně.
Nepopisovat v příběhu věci a postavy, které nemají vůbec žádný vliv na text.
Tečka za větou uzavírá myšlenku - komplikované věci popisovat kratšími větami.
Josef Alb






5 vět, které jsem se naučila o psaní:
1) Je více než dobré znát svojí postavu do detailu
2) Dávat si pozor na příliš dlouhé začátky
3) Zachování literární pravdy (jen některé informace jsou důležité
4) Slovo můžu opakovat, ale musí mi fungovat jako důraz na věc, ne jako chyba z nepozornosti
5) Můžu napsat o jakémkoliv střípku reality a může to být zábavné
Caroline Kotníková






















1. V textu musí být harmonie mezi úvodem, prostředkem a závěrem.
2. Nesmí se opakovat slova.
3. Titul má být zajímavý, od titulu zaleží bude to dal někdo číst nebo ne.
4. Nepoužívat zbytečná slova.
5.V textu musí střídat popis-dialog-akci.
Ksenija Maljugina



Kratší je lepší. Není třeba se bát psaní, ani kritiky. Psaní je tajná vášeň napříč společností.
Jana Marková


Co jsem se naučila:
Neshazovat svůj výtvor před tím, než ho přečtu.
Škrtat zdlouhavé úvody.
Rozlišovat realitu a literární pravdu.
Cílová skupina je důležitá.
Laskavá kritika je povzbuzující.
Děkuji za krásný a inspirativní víkend.
Mám velká zájem učit se dál.
Nataša Richterová



Tak tak stačím dávat zpětné vazby Bořkovi, Monice a Nataše na naše povídky do plánovaného projektu. Jako bonus, posílám ještě takovou blbinu. Říkal jsem si, že bych možná založil blog a dával tam tyhle „postřehy, zkušenosti“ načerpané v souhvězdí korporace. Udělal by mi radost tvůj názor na tu zvolenou formu a jestli je to na blog vůbec únosné a nosné
Míra 


Rád bych poděkoval za kurz tvůrčího psaní u Dany Emingerové. Pro mě to bylo velmi přínosné. Čas strávený u Vás byl odměnou. Kurz byl skvělý a užitečný.
Tomáš Urban, Člověk v tísni



Brno 25.-26. května 2019

























Milá Dano,
moc děkuji za fotku a za celý kurz, který byl fantastický. Už se těším na ten dlouhodobý na podzim.
Kristýna Růžičková



Fakulta designu a umění v Plzni, letní semestr 2019
Deset věcí, které jsem si odnesla z letního semestru 2019:
- Nadpis a první věta musí čtenáře chytit/zaujmout
- Čechovova puška!
- Psát lidsky, jak je mi to přirozené, nesnažit se šroubovat výrazy
- Nechat čtenáře si udělat vlastní názor, nesnažit se všechno pojmenovat
- Dialog oživuje text
- Zmínění nějakého detailu zvyšuje důvěryhodnost textu
- Vždy lepší ukázat vlastnost v akci než jen popsat
- Myslet na čtenáře (to že něco dává smysl mě neznamená, že to dává smysl komukoli jinému)
- Pozor na stejné kořeny
- Mluva postavy musí odpovídat jejímu charakteru
Jinak jsem chtěla ještě napsat, že jsem hodiny považovala za moc příjemné. Na rozdíl od všech jiných seminářů, kde je potřeba stihnout co nejvíce práce a je pořád stres, jsem moc ocenila, jak jsme si vždycky sedli a v klidu podiskutovali nad našimi díly.
Těším se ve středu. Moc děkuji za skvělé hodiny.
Kačka Illnerová, Fakulta designu a umění v Plzni







Akademie ČTK 3. února 2016
Bylo to milé a obohacující setkaní. Srdečně děkuji a těším se velmi na pokračování. Tento příspěvek dávám na facebook:
Neohrabaný text reportáže se za pár hodin promění vaším vlastním přičiněním ve svižný a čtivý text. Nevěříte?
Navštivte kurz tvůrčího psaní s Danou Emingerovou.
Irena Fenová




Bola to skvelá hodina..
Spoznal som že pri rozprávaní príbehov je niekedy vhodné preháňať,
zopakoval som si Čechovovu pušku :)
Potom fakt, že sa treba vyhýbať dlhým úvodom
a opisovať postavy ich činmi a nie “nálepkami"
A okrem toho, ukážky ktoré ste čítali boli krásne.
Vilém Šánta, Fakulta designu a umění Plzeň



Hanna Kovtun, Letní semestr 2017
Každý příběh musí mít originální název.
Důležitý je nápad!
Musíme zaujmout čtenáře úplně od začátku.
Krátký příběh může mít i jen pár slov či vět.
Pochopila jsem, že příběh by měl obsahovat i dialog.
Mockrát děkuji za výuku!
Hanna Kovtun, Fakulta designu a umění v Plzni



Co jsem se dnes naučila:
- text musí mít dynamiku,
- nedávej své hodnocení, nech to na čtenáři
- vtáhni ho do děje, nebuď popisná, tam kde to není účelné
- krať, krať
- zapoj všechny smysly do popisu, buď konkrétní
- užívej více přímé řeči
- když něco zmíním, musím to pak použít
- hlídej úvod, až není moc rozvleklý
Lenka Mrázová, Fakulta designu a umění v Plzni 



1. Ujasnili jsme si pravidla popisu události, potřeby zaujmout čtenáře nejlépe v prvním odstavci.
2. Nepoužívat nadbytečná slova jako příslovce (Stephen King, Ernest Hemingway).
3. Nestřídat osoby, tedy buď 1. osoba singuláru nebo 3. osoba singuláru nebo 1. osoba plurálu
4. Držet se zadání.
5. Pečlivě si promyslet, o čem budeme psát.
Pavel



1) přečetli jsme si referát na téma “popis“
2) přečetli jsme si několik ukázek prací našich kolegů
3) rozebrali jsme tyto ukázky a každý mohl říci svůj názor na její obsah a formu
4) přečetli jsme si ukázku erotické bajky
5) učili jsme se poslouchat názory druhých na přečtené texty
6) podívali jsme se na ukázku z filmu “Králova řeč“ – k tématu popisu
Jan J.



Naučil jsem se:
V auditorských zprávách nepoužívej trpný rod (pasivum).
Dávej pozor na opakující se slova - hledej synonyma nebo způsob, jak danou věc vyjádřit jinak.
Piš tak, aby ti rozuměli.
Vynechat "omáčku" v textu tam, kde je zbytečná.
Někdy je v psaní dovoleno porušovat pravidla - ale musí se to umět.
Príma den,
David P.


Braník 23. března 2019


















Byla pro mě velmi obohacující sestava lidí, která se na kurzu zrovna sešla. Myslím, že tomu odpovídala i témata, která jsme v rámci toho probírali (transsexualita, pedofilie, leaderschip atd.)
- Oslovila mě myšlenka tří literárních cihel - popis, dialog, akce. Fascinovalo mě, jak to jde promítnout i do velmi malého úseku.
- Také se mi líbilo, jak jste nás upozornili na to, že nálepky o postavě musí dávat čtenář, lépe to funguje. Ale musíme velmi dobře volit, co o něm napíšeme (co je třeba v pozadí, o čem my víme, ale čtenář ne) a jak to může být různě pochopeno.
- Zjistila jsem, jak si potřebuju připomínat větu, že literární pravda musí být pravdivější než pravda. Já se pořád snažim, aby všechno bylo co nejupřímnější a nejopravdivější, ale ono to prostě občas nefunguje a je potřeba si to upravit.
- Když už bylo 15:00 a já zjistila, že jsem za celý den nedostala žádnou zpětnou vazbu na sebe, zalekla jsem se, přišlo mi, že jsem nedostala příležitost (snad každý chtěl číst svůj text) a přišlo mi to líto. Pak jsme ale višchni (kdo chtěli) četli ty příběhy s revizorem a to bylo skvělý.
- Velmi se mi líbil přístup Yakeena, byl přátelský, přítomný, projevoval zájem o každého a měl fakt dobrý připomínky. Mrzelo mě, žes před polednem, Dano, odešla. Přiště bych ocenila, kdybys nám o tom napsala dopředu. Ale těším se na zítřek.
Klára Sirková





Divadlo Dobeška 10.-11.4.2018
Oceňuji přátelskou atmosféru semináře. Vysoce hodnotím všechny účastníky kurzu za jejich aktivní zapojení. Inspirativní jsou životní zkušenosti i pestrý profesní původ aktérů semináře. Poslouchat příspěvky od studentky, autorky psychologické knihy, spisovatelky, egyptoložky nebo cestovatele nemohlo nudit a sklouznout do stereotypu.  Vlastní prezentace i následná diskuse měly úroveň a byly pro všechny aktéry přínosem. Uvítal jsem, že si pod kritickým dohledem můžu vyzkoušet literární žánry, které běžně do svého psaného projevu nezapojuji. Vybalancovaný mix liberálního vedení kurzu, empatického přístupu a předávání cenných zkušeností je k nezaplacení. Určitě kurz doporučím svým známým, kteří se pokoušejí psát. 
Michal Hrazdil



Milá Dano!
Děkují za báječný večer, děkuji za seznámení s báječnou rodinou! Budeš mi hrozně scházet. Já těžko budu zvykat na pátky bez tebe.
Asja Žilová



1.První věta - "háček" - musí čtenáře zaujmout.
2.Věci, které se v příběhu zmíní, by v něm měly být i použity.
3.Není dobré říkat, co můžu názorně ukázat. Postavy odhalují čtenáři svůj charakter tím, jak se chovají a vyjadřují, aniž by se použil popis.
4.Z dialogu má ideálně samo vyplývat, kdo mluví. Nejlepší je psaní s podtextem.
5.Jeden netradiční detail dokáže vyzdvihnout i banální popis.
Tomáš Vrba



Co jsme se naučili na přednášce o novinářských žánrech:
1. Žurnalistika je o příběhu. Obsah rozhoduje forma to může jen vylepšit.
2. Čím prostší a jednodušší jazyk, tím lépe. Krátké věty, jasné sdělení, myslete na čtenáře.
3. Fakta, posloupnost, vyváženost. Jak to dobře napsat? Mít o čem psát a dávkovt. Vysvětlit, proč je něco důležité.
4. Stavba zprávy - trychtýř:
Co se stalo? Kde se to stalo? Kdy se to stalo?
Jak to vím (zdroj)
Citace
Základní údaje - proč je to důležité?
Souvislosti
Doplnění
Objasnění
5. Titulek prodává celý článek. Musí být titulek a první věta v perexu nebo v článku faktograficky stejné???
Eva Svobodová, tisková mluvčí pojišťovny Uniqa



Moc se mi líbil Tvůj kurz tvůrčího psaní. Bylo to parádní. Líbila se mi naše parta, tak trochu zatoulaná učebna. Líbily se mi tvé rady i přirozená, přátelská a přitom velmi tvůrčí atmosféra. Líbil se mi Arnošt Lustig, který tam byl s námi a který byl přesně takový, jakého jsem si ho vždycky představovala. Byla jsem ráda, že jsem na chvilku utekla před každodenními úkoly a věnovala se tomu, co mě odjakživa bavilo, i když jsem na to posledních pár let skoro zapomněla. Znovu jsem v sobě objevila lásku k psaní. Hrozně mě to nabilo a otevřelo. Už jsem si vymyslela projekt založený na psaní, který chci v roce 2016 uskutečnit. To, že mě vůbec napadnul a že jsem se jej rozhodla realizovat s takovou vervou, je do velké míry i díky tvému kurzu. Vždyť přece můžeme vytvořit z ničeho něco, ne?
Zuzana Manková, Tieto



Králický Sněžník, 26.-28. dubna 2019
Paní Dano,
upřímně a velmi děkuji za taštici s Vašimi literárními skvosty, které jste napsali v Dolní Moravě pod křídly našeho vinného sklípku. Z pohledu na fotografie Vašeho dělného týmu usuzuji, že jste byli velmi stateční, udatní, ne-li dokonce někteří silně chrabří, když jste v takovém chladném počasí vylezli na vrchol Králického Sněžníku. Tak to má být! Život je nutné žíti naplno. Dnes, každodenně, zkrátka furt!
I mě zamrzelo, že jsem musel v době Vaší přítomnosti zde na Dolní Moravě prodlévat jinde, ale holt to jinak nešlo. Příště (...zcela jistě bude zase "příště"...) si své povinnosti uspořádám lépe. Je zde v okolí ještě celá řada pozoruhodností, které zůstávají běžnému človíčkovi ukryty pod nánosem času (anebo také pro povrchní a uspěchaný způsob dnešního života mnohých). Pruhovanou taštici budu svědomitě opečovávat, abych Vám ji mohl příště vrátit. Doufám, že i s přídavkem možných témat z našeho kraje.
Oldřich Štos z Jiřinky



Králický Sněžník, 20.-22. dubna 2018




















Pět vět, co jsem se naučila:
1. Myslet na čtenáře.
2. Myslet na čtenáře.
3. Myslet na čtenáře.
4. Myslet na čtenáře.
5. Myslet na čtenáře.
Irena Lahodná



Věřím v úspěch blížícího se kurzu pod Králickým Sněžníkem. Sv. Petr dodá vydařené počasí, aby ses mohla se svými svěřenci toulat krásnou tamější přírodou a nalézat inspiraci pro tvorbu nových zajímavých textů. Já se budu ve stejné době nedaleko, v Litomyšli. Z moderního světa se přehoupnu do doby obrozenecké, do doby literárního rozkvětu se vzpomínkou na velikány naší literatury, chci se proběhnout po Kozlově a v duchu si promítnout malířská zastavení Maxe Švabinského. Srdečně zdravím a přeji stálý příliv energie, která z Tebe tryská.
Milada Trojanová




Ahoj Danuško,
tak sděluji bezprostřední dojmy z příběhu o horském duchovi Stamichmanovi a našem mamutovi. Byla jsem tak nedočkavá, že jsem pohádku četla hned, jak dorazila, zatímco na pozadí děje probíhala resortní porada. Začetla jsem se do poutavého děje a nádherného slohu… a asi dvakrát jsem se on-line rozbrečela…  Je to úžasné, akorát musím chvilku přemýšlet, jestli to není místy  moc smutné, ale to já si v klidu ještě párkrát pročtu a zjistím, jak velkou roli hrají moje mateří-douškové hormony
😃. Až si to budu moct přečíst úplně v klidu, zavoláme si. Ale je to fakt veledílo! To ani není možné, jak se ti tam podařilo všechno zakomponovat – horského ducha, mamuta, mateřídoušku, místní reálie. Nepochopím, nemůžu uvěřit. Díky!
Pavla Palánová, Dolní Morava























Co mi kurz dal? Naučila jsem se vnímat popis z úplně jiného úhlu. Zjistila jsem, co s literárními cihlami. Dostala jsem základy estetiky při psaní. Moc se mi líbila atmosféra a to, že jsem se mohla inspirovat od ostatních. To mi pomohlo rychleji pochopit, jak pracovat se svým textem. Díky moc za skvělý víkend, jste super lektorka.
Vendula Vítková






Akademie Hrivňák 10.-11. listopadu 2015
Tvůj kurz je úplně skvělý. Kolegyně Zuzka na jeho základě plánuje literární klub – už jsem se přihlásil. Inspiraci jsi tedy předala do Ostravy obrovskou.
Bylo úžasné mít příležitost psát, vzájemně sdílet naše výtvory a konstruktivně je kritizovat.
A taky naslouchat povídání "O psaní".
Teď čtu tvoji knížku a pohrávám si i s myšlenkou, že začnu tvořit do šuplíku pro radost či Zuzčin "Tajemný literární klub".
Děkuji moc za tvou práci, inspiraci, za otevřené dveře na Dobešku a za přátelský přístup k nám všem.
Ondřej Janek, Tieto



Zaujalo mě a velmi obohatilo psaní s podtextem. Osobně jsem podtext vůbec neuměl vnímat a díky kurzu jsem si uvědomil, kolika lidem jsem nevědomě ublížil, a konečně jsem pochopil čím. Také jsem zjistil, jak je důležité vážit slova. Je opravdu náročné umět se vyjadřovat tak, aby posluchač pochopil, co chci sdělit přesně tak, jak to chci sdělit a ne jinak. Pokud ale člověk práci s podtextem zvládne, dokáže s minimem vyjádřit maximum.
Filip B., ČS



Děkuji za zážitkový kurz tvůrčího psaní. Bylo to nezvyklé! Čekali jsme teorii a Vy jste si nás pěkně povařila. Kéž by bylo něco dlouhodobého, nějaké dálkové studium s pevným řádem.
David Geč, kreativní studio



Pro mne to bylo školení se zvláštním bonusem a opravdu rád jsem se ho zúčastnil. Kurz rovněž přinesl zvláštní jev. Nečekal jsem, že budou účastníci tak otevření. Bylo to prospěšné s velkým prostor pro společnou práci. Až všechno dozraje, určitě se dostaví i žádané ovoce. Nejlepším měřítkem úspěšnosti byla naše zapšklá kolegyně, v průběhu kurzu stále aktivnější, na konci se smějící. Mnohdy trávíme čas na školeních, která nepřinesou ani zlomek hodnoty toho Tvého.
Honza Kovalčík, audit České spořitelny a.s.



Milá Dano!
Moc se mi líbí Tvůj přístup během seminářů. Kamarádský přístup, přitom dokážeš ze člověka dostat víc, než si myslí, že v něm je. Mně osobně to ukázalo, že se nemusím stydět za své psaní, jen je potřeba o jednotlivých článcích více přemýšlet a věnovat tomu více času. Také jsem si odnesla dobré tipy (viz níže). Myslím, že během semináře skvěle funguje zpětná vazba od více osob i zajímavý mix účastníků.
Klára Valentová



Fakulta designu a umění v Plzni
Velkým přínosem v našich hodinách, bylo vzájemné čtení, hodnocení a porovnávání našich textů, a tudíž okamžitá opětovná vazba.
Během našeho kurzu jsme si prošli všechny záludnosti, které mohou začínajícího autora potkat.
Vyzkoušeli jsme si napsat potřebné základní stavební prvky příběhu (popis, akce, dialog...
Velice se mi líbil Váš osobní přístup, ke každému z naší skupiny, a Vaše dobře míněné rady ohledně našeho psaní.
Bylo příjemné, že jsme si hodiny prokládali čtením textů jiných autorů a ukázkami filmů.
Během kurzu jsem si uvědomila své chyby, které občas dělám v textech, a pokusím se jim nadále vyvarovat.
Naše hodiny byly zábavné a vždy jsem se skvěle pobavila a zasmála.
Přínosem bylo i psaní textů během našich hodin, pod určitým časovým limitem.
A co bych změnila? Chápu, že naše hodiny musely probíhat v šestihodinových blocích, aby jsme si stihli projít a přečíst všechny naše psané texty, ale přišlo mi líto, že většina z nás se již po dvou až třech hodinách nedokázala dostatečně soustředit.
Je velká škoda, že máme tvůrčí psaní pouze na jeden semestr, určitě bych uvítala mít jej i nadále a procvičovat např. psaní různých žánrů (detektivka, romance, sci-fi atd.)
Lucie Dynterová, Fakulta designu a umění v Plzni




2.11.2018, Široká 5, Praha 1
Zestručňovat a škrtat ještě víc, než jsem si myslel. Čtenář žije náš sen a my ho v něm musíme stále držet. Dobrý dialog může být i jen v přímé řeči (bez řekl-řekla).
Nesmí viset flinta na zdi zbytečně. Literární pravda - dopilovat skutečnost, aby byla zajímavá i pro čtenáře. Snížil bych počet účastníků na dvanáct. Nevadí mi prostory školící místnosti, ale abychom se u stolu nemačkali. Děkuji moc, byl to výborný inspirativní kurz.
Bořek Beránek, 25.-26.8. 2018




Ahoj Dano,
děkuju moc. Tvůj kurz byl skvělý a těším se do budoucna na další. Zlepšil jsem se hodně v psaní a chci na sobě dále pracovat.
Honza Vočko



GVP 9. 2. 2016

Autor článku musí zaujmout první větou. Často se nám stává, že píšeme zbytečně dlouhý nezajímavý úvod, abychom měli požadovaný počet slov. Každé dílo mělo mít tři části: úvod, akci a následek (pointu). Také by mělo obsahovat popis, akci a dialogy , aby mělo rychlejší spád. Musím se vyjadřovat přesněji, aby se nestávalo, že jen málokdo pochopí, jak jsem to přesně myslela.
Eliška L., studentka gymnázia



Během cvičení, kdy opakujeme, co jsme slyšeli, mi došlo, jaká je rozdílnost chápání/vnímání různých jedinců - třeba rozdíl muži/ženy - co ti chlapi dokázali sesmolit za analytickou svodku z poetického příběhu bylo neuvěřitelné. A protože v našem vedení jsou chlapi, znamená to pro mě zaměřit se jen na fakta. Také se mi líbilo heslo: "kdo se brání neposlouchá" - myslím, že je dobré i do života, např. v případě partnerské hádky...
Ivana Š.



Odvahu nebát se psát.
Inspirativní nápady, dobré myšlenky ostatních.
Vynikající atmosféra, příjemná a fajn.
Některé účastnice mluví moc a zbytečně.
Uvítal jsem možnost objednat si učebnici
Málo místa u stolu a vydýchaný vzduch v místnosti.
Líbí se mi blog s příspěvky účastníků www.psani-podle-lustiga.cz
Je možnost pokračovacího kurzu - 2. díl pro začátečníky?
Štefi, Dobeška



Akademie ČTK 6. ledna  2019

















Při psaní si musíme neustále připomínat, kdo mé dílo bude číst, a text podle toho přizpůsobit mentalitě čtenáře. Psát raději kratší věty - nic složitého, pak víc hrozí, že se čtenář ztratí. Soustředit se na podání srozumitelné, stručné a jasné informace - kdo, co, kdy, kde, proč a jak. Používat činný slovenský rod, trpný rod omezit na minimum či úplně vynechat. Skládat věty tak, aby vše na sebe navazovalo. Nepřeskakovat z jednoho tématu k druhému.
Leoš S.





Fakulta designu a umění v Plzni 2015
Právě dokončuji semestrální knížku s bajkou a chtěl bych Tě dát jako pedagogický dozor do tiráže, když jsme ty bajky psali při seminářích s Tebou. Moc se mi líbilo povídání o postavách, jejich reakcích a jak ovlivňují příběh. Taky jsme se naučili spousta pravidel. Třeba nepoužívat: "pták seděl na stromě", ale psát konkrétně "kos zpíval na jabloni". Když se na jevišti objeví pistole, mělo by se z ní vystřelit. To je asi moje nejoblíbenější. Na druhou stranu jsem si říkal, že při zadávání témat, která nemusí být někomu příjemná (erotické bajky), by v rámci výuky komiksu nebylo na škodu nabídnout i něco odlišného. Já vím, že jde o to naučit se psát všechno. Ale to platí spíš pro budoucí spisovatele. Líbilo se mi, když jsme během semestru chodili ven a pouštěli jsme si různé filmové ukázky.
Lukáš K., student 1. ročníku Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara ZČU



Všichni moji kolegové mne mile překvapili svými vynikajícími schopnostmi vyjádřit se v písemné podobě . Nesmírně mne zaujali svými příběhy, ale i pojetím, jak je napsali. Ocenila jsem jejich nápady, které čerpali převážně z osobních zážitků nebo se odvážně pustili do metafor či emočních popisů. Zároveň jsem si uvědomila, že je důležité neztrácet dynamičnost příběhu a napětí čtenáře, některé popisy situací mohou být zbytečně zdlouhavé a můžeme je jednoduše vyškrtnout. Důležité je, aby se nám podařilo čtenáře upoutat od začátku až do konce.
Marie K.



Na kurzu je ideálně rozložená teorie a praxe v poměru 1:3. Návštěvníci nejsou jen posluchači teoretických pouček, ale i sami trénují tvůrčí psaní. Největším přínosem jsou postřehy lektorky Dany Emingerové, ale také celé skupiny. Při čtení nahlas mají ostatní možnost reagovat, a tak se autor dozvídá o svých slabinách i kvalitách. Navíc se autor čtené povídky dozví, jestli dokáže svým dílem udržet si pozornost ostatních, ověří si uvěřitelnost a živost postav i celé zápletky. Velmi doporučuji všem, kteří se chtějí posunout o úroveň výš.
N. K.



1. Sdělení ze sebe neždímat násilím. Prostě na téma myslet a ono to přijde samo při psaní.
2. Otesávat již napsané při druhém a dalším čtení. Vyhazovat to, co odvádí pozornost, je nadbytečné, zavádějící, mělní téma - flinta na zdi. Ctít literární pravdu - děj v knize odsýpá jinak než skutečnost. Stručnost a jasnost formulací vět.
Jarka Červená




Vypnout levou hemisféru! Dát si pozor na literární pravdu. Rovnou na věc - lepší je víc než míň.
Pozor na klišé!! Terapie.
Eva Bidlová



Příjemné rozvázání jazyka. A to nejen toho mého v puse. Neformální prostředí a kreativní atmosféra = základ úspěchu. Všechno se nemusí hned povést - a i to je v pořádku a osvěžující.
B



Zpráva je šíp a autor je luk. To je to, co může každý z nás vědomě ovlivňovat, upravovat, brousit, ohýbat, napínat, barvit... A ať se bráníme, jak chceme, každý z nás vystřeluje svoje šípy.
Luboš Trojan



Zistil som, že aj dlhé príbehy s opismi môžu byť zaujímavé, keď sa urobia dobre. Tiež som sa dozvedel že tréma sa dá prekonať dýchaním do brucha. Uvedomil som si, že vlastne ani neviem čo je láska :) Že konštruktívna kritika je skvelá vec. A nakoniec, že je najlepšie svoje veci nechať trochu odležať a vrátiť sa k nim neskôr.
Vil Saxon, Fakulta designu a umění, Plzeň



Moc děkuji za kurzy. Věci, které jsem se dozvěděla o psaní, jsem možná ve svém podvědomí tušila, ale bylo dobré je oživit a vyzkoušet v praxi na nepracovních věcech. Zkracování a zjednodušování, psaní toho, co je důležité, a mít vždy na mysli, pro koho píšu - to je pro mě to hlavní, co si odnáším. (Kromě toho, že jsem poznala nové lidi - myslím Vás a Kláru, a dále jsem poznala své kolegy z jiné stránky). Na psaní bylo pro mě nejtěžší - vymyslet o čem, a pak se dokopat něco napsat.
Monika M.



Ahoj Dano,
moc a moc děkuji za možnost poznat paní rétorku :). Z konkrétních poznatků z minulého pátku pak nejvíce využiji:
  • jedna věta rovná se jedné myšlence
  • nepoužívat zkratky v manažerském shrnutí
  • před veřejným vystupováním se správně prodýchat :)
  • v mluveném projevu nepolykat znělé souhlásky
  • nepoužívat plevelná slova (jako, jakoby, hm...)
  • provést posluchače celým domem a všemi patry (nepospíchat, zvýším tím napětí a očekávání - to se mi moc líbilo! )
Těším se na zítra, i když všechny úkoly asi nestíhám, ale nevzdávám se...
Prima den, zdraví Jitka A.



V rétorice jsem pochopil, že vnímáme nejdřív srdcem, pak rozumem. Při frázování musím rozdělit čtený text do významových celků. Nemluvit monotónně, ale střídat napětí s uvolněním. Vypustit plevelná slova – jakoby, prostě atp. Pauza je dramatická, nebát se jí (vhodně) použít.
Leoš S.




Akademie ČTK 21.6.2016
Naučil jsem se:
  • používat krátké věty
  • omezit používání přídavných jmen a trpného rodu
  • nepoužívat komplikovaná souvětí
  • pro psaní jsou pravidla
  • pravidla je možno porušovat
Josef Č.



Naučil jsem se:
Piš srozumitelně - lépe je psát v kratších větách.
Nepoužívej zkratky - čtenář je nemusí pochopit.
Používej raději slovesa místo spousty přídavných jmen.
Snaž se nepoužívat cizí slova a příliš odborné výrazy. Napiš to česky.
Psaní má svá pravidla (či řád?) , která ovšem lze výjimečně porušit.
Dávat si pozor i na gramatiku, i když se to nezdá na první pohled až tak podstatné.
Milan


Co jsem se naučila
1. Udržet pozornost i tam, kde se mi už nechce, je to podobné jako v meditaci.
2. Přijímat jiný názor (pohled) na stejnou věc (událost).
3. Poznání, že každý slyší něco jiného, zřejmě podle vnitřního nastavení či vlastních zkušeností.
4. Tím pádem nemít strach z kritiky, která by mi mohla nedovolit tvořit.
5. Chuť hrát si a psát na různá témata (inspirace ve skvělých cvičeních).
Užila jsem si poslouchání, odcházela jsem sice hodně unavená, ale obohacená. Ráda chodím na autorská čtení a tady jich bylo tolik na jednom místě, přitom každé s jiným rukopisem a sdělením.
Mám také dotaz: Dělala jsem už dříve nějaké čtení pro rodinu a pár přátel. Teď mám chuť něco přečíst v kavárně. Mohu se zmínit, že jsem byla na senzačním kurzu psaní a presentovat i 2 Tvoje povídky z Doby obalové? Též ukázat úžasnou knihu o Arnoštu Lustigovi?
Těším se na září, snad i někdy dříve.
 S láskou a úctou Jana Faitová




Dobeška 17.-18.6.2017
Co jsem se naučila:
nedělat zbytečné odbočky
nesnažit se udržovat čtenáře v nejistotě až do konce, protože místo napětí může přijít nuda nenavnadit čtenáře na něco, co už dále nerozvinu
je třeba brát v potaz, že čtenář nemá stejné prožitky a zkušenosti jako já, takže to co mně připadá zcela evidentní a jasné může vnímat úplně jinak.
Lena



Naučil jsem se:
- pozor na některá opakující se slova
- používat při psaní obecně kratší věty - ne dlouhým souvětím
- důležitý je název díla
- že štěstí přeje připraveným
Roman Kreina




Dobrý den, Dano,
co jsem si odnesl z minulé lekce:
1/ Tempo textu může být umocněno střídáním krátkých a dlouhých vět.
2/ Myšlenka, kterou chci sdělit, může nedostatečným popisem vyznít opačně.
3/ Co čtenář, to jiná interpretace textu, každý zpracovává přijatou informaci v kontextu svých zkušeností.
4/ Vyprávěním bychom měli čtenáře strhnout tak, aby opustil realitu a začal s autorem prožívat příběh resp. sen, který mu sdělujeme.
5/ Pokud chceme převyprávět i reálný příběh do fikce, který má čtenáře zaujmout, musíme vynechat nudné pasáže reálného příběhu a dostatečně zdůraznit ty zajímavé akce, které vytváří pointu příběhu.
Zdraví Luděk



I když jsou téměř všechna školení přijímána rozpačitě, tady jsem hned v první lekci pochopila, že toto školení využiju i ve svém osobním životě. Ne že bych se chtěla stát spisovatelkou, ale můj e-mail kamarádce bude příště vypadat lépe.
Zjistila jsem, proč jsou názvy článků na internetu takové, jaké jsou. Na můj vkus příliš agresivní, tvrdé, osočující, napadající…na můj vkus prostě příliš všeho. Ale na druhou stranu to funguje. Dítě vypadlo ze 6. patra – to si určitě přečtu. Nepozornost rodičů – to neotevřu.
Potvrdila se mi teorie, že spousta knih je napsána jen pro to, aby byla napsána. Proto je jich v regálech knihkupectví tolik a marně čekají na kupce.
Hodně jsem se dozvěděla, hodně mě to bavilo, hodně rychle to uteklo, ale abych se už něco naučila, na to je ještě brzy anebo o tom zatím nevím.
Je důležité přijít včas. Pozdní příchod ruší všechny zúčastněné.
Už se těším na další lekci.
O. Hánová


Králický Sněžník 26.-28. dubna 2019

Ahoj Dano,
moc děkuju, že jsem se mohla připojit pod Kralickým Sněžníkem k vaší spisovatelské partě:-)
Byl to fajn víkend.
Zase jsem jednou zapojila mozkové závity, které jinak nechávám rezivět a k tomu mám pár dalších príma tipů ohledně lektorování, a to se taky hodí:-)
Satya



Týden před Sněžníkem byl, dle debaty nás účastníků, opravdu náročný. Několik z nás se přiznalo, že se jim to vůbec nehodilo, nebo se jim do Dolní Moravy nechtělo, ale shodli jsme se na tom, že jsme udělali to nejlepší, byli jsme s Tebou, se sebou navzájem, poznali vozíčkáře Martina... Díky!
Jana Bednářová





Stezka v oblacích, Králický Sněžník 28.4. 2019

























Dano, děkuji tobě, lektorům a všem ostatním za seznámení se Stamichmanem a Babušáky. Babušáky jsem málem potkal při náročném sestupu Nosálovo cestou po jihozápadní straně masivu Velkého Sněžníku ve výšce okolo 2400 stop na mořem. Dostal jsem trochu strach, a tak jsem rychle pospíchal do bezpečí civilizace, kde jsem se uklidnil až pod ochrannými křídly Yakeena, kterého dopravázel věrný ochránce - pes Karlos. Vyhládlo mi, čemuž jsem čelil výživným pokrmem z Ruska v příjemné restaurační provozovně Na rozcestí. 
Cesta domů probíhala v milé, ale ohlušující společnosti Mraženy. Vystoupila už v Hradci Králové, a tak jsem měl dost času, aby se mi vrátil sluch a zapojil se do rozhovoru na předních sedadlech. S poděkováním všem Honza Balon P.S. Mraženo! Trochu se mi po tobě stýskalo, ale když utichl déšť, tvůj hromový hlas dolehl až k nám do Berouna, a tak jsem se uklidnil. Vše je tedy v pořádku. 😏
Honza Balon




Pramen Moravy, Králický Sněžník 28.4. 2019




















Pořád mám náš vydařený víkend na Králickém Sněžníku v hlavě, bylo to moc fajn.
Judita J. Langová






Slůně pod vrcholem Králického Sněžníku 28.4. 2019

Ahoj Dano,
Posílám ti, co jsem napsal na Kraličáku. Předělávám Stamichmana a Babušáky pro děti, ale vůbec mi to nejde. Je to zkrátka plochý 😓😏.  Měj se a těším se na viděnou. Naše setkávání mi chybí. Doufám, že nás nosíš ještě v hlavě a že se v dohledné době potkáme. Krásné dny
Míra



Králický Sněžník 26.-28.4. 2019
Milá Dano, kurz v Dolní Moravě pod Kralickým Sněžníkem byl moc fajn, příspěvky dám do kupy a pošlu.
Těším se na další setkání.
Mrazena
Mgr. Jitka Mrázková



Dani, po odeslání Stamichmana v jeho jeskyni jsem se podívala na Tvé psaní o Martinovi a hned jsem si vybavila jeho oči. Viděla jsem v nich světýlka jako blikající neony s nápisy:
Co se bude dít? Co mě čeká?
Co se na kurzu dozvím?
Jací jsou všichni ti lidé kolem mě na kurzu? Těším se i bojím.
To vše jsem viděla v  několika vteřinách pohledu do jeho očí, do očí Martina, kluka na vozíčku, který se chce stát spisovatelem.
Jana Bednářová



Ráda bych přispěla na vydání Martinovy knihy, abychom mu pomohli splnit jeho sen stát se spisovatelem. Posílám první příspěvek.
Anna Sokolová



Chtěla bych moc poděkovat za minulý víkend u Stamichmana v Dolní Moravě. Byla to pro mě opravdu velká inspirace ke psaní. Je úžasné vypadnout z města a věnovat se něčemu poctivě celý víkend. Nechám si to teď pár dní uležet, ale určitě se přihlásím na nějaký další kurz a budu pokračovat v psaní.
Milana Bazanac Kadlčíková 


Stamichmanova jeskyně v Dolní Moravě
























Prošli jsme si Stamichmanovu stezku, viděli dřevěné sochy a měli radost z výsledků naší práce.
Dana



Snažila jsem se vymyslet 5 bodů, ve kterých bych shrnula, co jsem se na lekci naučila. Musím ale přiznat, že bylo docela těžké vynechat cokoliv o Arnoštu Lustigovi nebo že je popis horolezecké výpravy pro mě stejně nudný s citoslovci, jako je nudný v dlouhých, krkolomných větách. J
1) psát kratší a jednodušší věty
2) sdělení by mělo mít začátek, prostředek a konec - z úvodu by mělo být hned jasné, o čem sdělení bude
3) není umění psát, umění je zaujmout
4) vyvarovat se zkratkám, které by čtenář nepochopil
5) vědět, kdo je cílová skupina mého sdělení a tomu jej přizpůsobit
Vlastně jsme si pověděli spoustu věcí, které všichni známe a víme a věřím tomu, že se jimi většina i řídí, ale rozhodně není na škodu si je připomenout.
Betty  T.


Akademie ČTK 28. srpna 2018

Ahoj Dano,
ještě jednou moc děkuji za včerejší den, byl pro mě jedním slovem úžasný.
Dostala jsem návod, jak napsat dobrou povídku.
Ještě bych chtěla poprosit o názor na jednu mou práci, kterou jsem včera s sebou měla, ale nedošlo na ni.
Po kurzu vím, že tam jsou chyby, ale i tak...
Táňa Vávrová




Ahoj Dano,
posílám pár vět, co jsem si odnesl z minulého sezení:
Na internetu funguje zaujetí titulkem a obrázkem, to rozhoduje o přečtení obsahu.
V titulku musí být pravda, zároveň má být stručný a musí zaujmout (napnout, nová informace, potvrzení starší informace), titulkem řeknu významnou část sdělení.
Perex je úvodních pár vět článku, kterým čtenáře napnu a zaujmu ho k dalšímu čtení.
Zpráva má obsahovat - Kdo? Co? Kde? Kdy? + pro rozšířenou zprávu Jak? Proč?
U bajky je nutné nepoužít zobecnění postavy, když tam dám zvíře, musím uvést jaké, pak čtenář tápe jaké zvíře to může být a když nedostane odpověď, není spokojen.
První a poslední věta má být dobrá a zapamatovatelná.
Úhel pohledu - Pokud použiji “Ich” formu - dramatická, osobní, ale svazující, nemohu se kouknout na třetí osobu, pouze zprostředkovaně, měl bych u “Ich” formy zůstat. To samé pro třetí osobu, pokud v ní píši, měl bych u ní zůstat.
Příslovce používat v malé míře. Zdržují, svádějí z děje.
Stephan King píše v angličtině a odsuzuje psát v trpném rodě.
V dialogu by měl být vidět podtext.
Martin Blaško



Milá Dano,
posílám 5 vět, co jsem se naučila na dnešním kurzu:
Líbilo se mi přirovnání od A. Lustiga (z poslechu), že jako spisovatelé jsme my ti soudci, co děj v textu rozhodneme.
A. Lustig říkal, jak je důležité s tím soudem nespěchat (s čímž se osobně plně ztotožňuji, protože já sama, když znám nějaký konkrétní závěr, který chci uvést, tak ho mám často tendenci "vychrlit" co nejdřív).
Líbilo se mi i A. Lustigovo přirovnání psaní textu a jeho rozvržení jako tezi, antitezi a syntezi, a že ta synteze je vlastně to, co to všechno rozčísne.
Při používání odborných výrazů (viz Davidova definice lásky) si dát pozor na to, abychom je používali spíše zřídka.
Je dobré na začátku bajky spíše rozvíjet děj pomalu, než hned čtenáře překvapit, ať neztratíme jeho pozornost.
Dneska to bylo moc fajn a těším se příště!
Renáta Ď.



Braník 13.-14. dubna 2019
Zaujmout čtenáře, útočit na jeho emoce a držet ho v napětí
Vtipné vyprávění
Používat přímou řeč na oživení
Zaujmout titulkem a první větou
Soustředit se na obsah as oprostit se od nudného balastu
Dbát na proporce každého díla - představení, zápletka, rozuzlení
Psát krátké věty
Alena Stillerová




Získal jsem praktický poznatek, jak důležité je snažit se přemýšlet jako potenciální čtenář, pokud chci aby bylo rozuměno o čem píšu.
Opět pěkné a zajímavé texty (Renata, David, Helena, Honza).
Pěkná ukázka dialogu s podtextem z filmu Knoflíkáři
Příjemná atmosféra, jako vždy
Díky za lekci a těším se na příště :)
Luboš Mokráš,  Česká spořitelna




Dobeška 8.-9.9. 2018




















Co nás naučila Dana Emingerová:
Nezačínej datem.
Zkrať úvod.
Popiš tu zápletku v tom příběhu pořádně.
Nepleť do toho další hovadiny.
Piš s radostí a nelekej se škarohlídů.
Příběh čeká na každém rohu.
Jen utrhnout.
Zdenek



Co jsem se naučil? Jako ve škole, mluvíme-píšeme celou nejlépe jednoduchou větou. Připomněl jsem si jedno přísloví: opakování matka moudrosti, neb pravidla je nutné si neustále opakovat. Dále děj příběhu musí mít spád – tempo. Dlouhé popisy unaví, čtenáře to nebude bavit a uteče v myšlenkách pryč. Pravidla můžou být účelně porušena, při psaní, nikoliv na silnici.
Roman



Co jsme se naučili:



  • Dobré začít akci dialogem (živější),
  • Dobré používat méně pasiv, nabourávají tok textu,
  • Dodržovat temporytmus - na začátku úvod, základní obraz, neuspěchat gradaci děje,
  • Na začátku dobré dělat krátké věty,
  • Během vyprávění nešetřit tečkami,
  • Nezačínat řeč slovy tak a hmmm., není důvod ozvučovat prostor, pauza má svůj význam,
  • Omezit plevelná slova typu jakoby, vlastně, prostě, v podstatě,
  • Není špatné zkusit vytvářet iluzi snu,
  • Čtenář by měl vědět kam pluje - dílo by mělo mít svůj cíl,
  • Autor by měl vědět o své postavě více, než napíše do textu,
  • Dobré rozdělovat dlouhý odstavec mezititulky, celkově nutný vhodný vizuální doprovod,
  • Žargonu obecně dobré používat jako šafránu, ale existují výjimky, kdy jej lze použít v celém textu, např. s cílem zvýšit autenticitu vyprávění.
  • Například v časopisovém vydání textu hrají důležitou roli vložené obrázky, které by měly čtenáře zaujmout.
    Jan Šedina


    Akademie ČTK 3.2.2016
    Ahoj Dani, posílám 5 vět, co jsem se naučila na minulém kurzu:
    Při psaní textu je lepší se vyhnout pasivům a používat spíše aktivní slovesa.
    V každé větě je sloveso velmi důležité - je dobré klást na něj důraz při intonaci.
    V intonaci je důležité nechat vyznít tečku na konci věty.
    Při intonaci je dobré dát si pozor na temporytmus - na začátku věty, kdy sdělujeme nové info, je dobré mluvit pomalu, dále můžeme lehce zrychlit
    Dávat si pozor na plevelná slovesa v běžné mluvě - např. jakoby, vlastně, prostě, v podstatě, tak, takže, hmm, atd.
    Renáta Ď.


    Dobrý den,
    zasílám pět vět, co jsem se dnes naučil:
    Pro autora není nic svaté.
    Kulomet vzor 26 není kalašnikov;)
    Co všechno má obsahovat zpráva.
    Jak by měl vypadat titulek.
    Jak by měl vypadat perex.
    Setkání s Vaším manželem považuji za příjemné obohacení našeho školení. Nahlédnout na svět novinařiny zevnitř bylo zajímavé.
    Ondřej N.



  • Naučil jsem se:
    •při psaní zpráv: kdo, co, kdy, kde a když se jde do hloubky tak ještě jak a proč
    •zpráva vypadá jednoduše, ale rozhodně není
    •ve stručnosti je síla
    •to nejdůležitější patří na začátek
    •důležité je čtenáře hned zaujmout a nalákat ke čtení dál
    •Zařazení novináře do školení bylo príma.
    Děkuji.
    David P.



    5 vět, co jsem se naučil a zároveň vyčetl od J.Gardnera:
    jsi-li začátečník, neporušuj pravidla,
    nutno znát gramatiku, syntaxi, sloh
    psát o známých věcech omezuje fantazii a je to velice limitující,
    novoty obecně vznikají kombinací žánrů - stejně tak se i já snažím ve své profesi o kombinaci znalostí a dovedností z jiných odvětví napomoci rozvoji profese - ne moc úspěšně,
    i v bajce je nutné používat zažité stereotypy - vládce lesa vs. král zvířat vs. lev
    Hezký den,
    Vláďa B.


    
    
    Akademie ČTK 26.10. 2016




















    Co jsem se naučil:
    • básnických metafor dobré používat jako šafránu, jinak se čtenář ztratí
    • hrdinové by měli být do určité míry extrémní, ale polidštění
    • bajka by měla mít 4 základní dimenze, měli bychom vědět, proč jsme ji psali
    • při přednesu dobré nespěchat a číst postupně
    • nezapomínat, že dílo by mělo mít řád (začátek, prostředek, konec)
    • spousta dobrých věcí vzniká z konfliktu
    • při psaní lze použít tzv. rezonanci, tj. něco, co s příběhem přímo nesouvisí a dává autorovi vydechnout
    • Ke zdokonalování se ve psaní je zapotřebí souběžně číst a studovat klasickou literaturu a zároveň psát a následně tříbit svůj styl psaní,
    • první věta by měla být jednoduchá,
    • při psaní není dobré v nadměrné míře používat slangových výrazů,
    • pokud není nezbytně nutné, nepoužívat přídavná jména. Je dobré je nahrazovat slovesy, která akcelerují děj,
    • některé věci by neměly být explicitně popsány, čtenář by je měl vytušit například z dialogů,
    • při psaní je dobré v rozumné míře specifikovat pomocí barvitých detailů,
    • v díle by neměly zůstávat nezodpovězené otázky, nelogičnost může čtenáře popudit,
    • autor by neměl věnovat příliš prostoru triviálním věcem,
    • erotické pasáže zvyšují atraktivitu příběhu,
    • napsané dílo je dobré přepisováním a přehodnocováním tříbit, pokud možno i podrobit kritické diskuzi,
    Zdraví, Honza Š.

    Hned první kurz na novém působišti v Branickém pivovaru nám zpestřila lekcí rétoriky herečka Jana Vaňková.
    Co jsme se naučili:
    Při přechodu do přímé řeči nedělejte dvojtečky!
    Doříkávejte poslední hlásky!
    Ze začátku to klidně přehánějte.
    Dodržujte temporytmus!
    Čtení textu musí mít gradaci.
    Jitka Zahradníková



    Předesílám, že můj pocit z výuky jiného lektora je do velké míry ovlivněn tím, že mám srovnání s Tvým lednovým kurzem, ze kterého jsem byla nadšená. Yakeen v době vaší nemoci to měl prostě těžké.
    Pokud mám být hodně kritická a upřímná, tak mi nejvíce chybělo propojení probírané teorie s příklady „dobré praxe“ (úryvky z Živla Lustiga či Kouzla psaní knih), autentické vyprávění o Lustigovi (chápu, že Yakeen s ním neprožil to, co ty), kolikrát i teoretický úvod před cvičením byl oproti Tvému strukturovanému podání okleštěný. Pro mě – když jsem to už jednou slyšela a od ledna jsem dle Tvých rad něco i napsala – to nebyl takový problém, protože jsem si vzpomněla na to, cos říkala ty, ale pro nováčky to mohlo být místy nesrozumitelné a nesouvislé.
    Druhý den byl o poznání lepší než ten první (dělali jsme cvičení na postavu, dialog postavy s revizorem v MHD, vystavění příběhu dle 4 pilířů), bylo i více teorie, ale místy chyběla časová strukturovanost a posouvání kupředu (po oba dva dny).
    Absolutně nezpochybňuji kvality Yakeena jako spisovatele a znalce metody výuky podle Lustiga, navíc je to moc fajn člověk, ale Tvá prezentace mi prostě seděla víc.
    I přesto to byly fajn strávené dva dny, byť pro mě nebyly natolik „wow“ jako poprvé. Inspiraci pro další tvorbu jsem nasbírala:-).
    Ještě mě napadá, že byla škoda, že se nezmínil o Tvých knihách, že je třeba neměl s sebou, případně neuvedl, že máš i jiné kurzy, nezmínil stránky psani-podle-lustiga. Nevím, jestli to byl záměr, ale rovněž neuvedl, že Ti máme výtvory poslat… Já tak nicméně učiním. Budu ráda za Tvůj názor:-).
    Anna Vocelová



    Dobry den, mila pani Dano,
    moc vas zdravim a verim, ze uz jste zdravotne v poradku a je vam lepe.
    Ucastnila jsem se vikendoveho kurzu Tvurci psani.
    Jsem naprosty novacek, mam rada knizky a obcas si neco napisu.
    Moc se mi libil způsob, jak byl kurz vedeny. Dozvedela jsem se spoustu novych veci, informaci a poznala fakt skvele pisici kolegy. Ja si asi budu porad psat do toho suplicku.
    Vas zastup Yakeen byl skvely, byly to velice inspirativni lekce.
    Mrzelo me, ze se s Vami nesetkam, ale jak pisete, nekdy to proste nejde... vyssi moc.
    Tesila jsem se na Vas moc, a tesit se ma clovek porad.
    Tak se tesim dal, ze se jednou potkame a ja vas poznam osobne.
    Preji vam brzke uzdraveni, at se Vam vse v zivote dari.
    Nam ctenarum preji hodne Vasi krasnych clanku a knizek.
    Jana Kozlová


    
    
    Braník 7.2. 2019

    Ahoj Dano,
    musím Ti na napsat, že jsem v tom až po uši...
    Stupeň číslo jedna - naprosto mě nadchl lednový víkendový kurz, na základě čehož jsem se přihlásila na další květnový... Za měsíc a kousek se tedy uvidíme:-).
    Stupeň číslo dva - byla jsem příjemně konsternována z autorského čtení na Dobešce - to jsem Ti ostatně psala...
    Stupeň číslo tři - od ledna každou chvíli něco píšu "do šuplíku", nasávám inspiraci všude kolem a moc si to užívám...
    Výsledek - je mi naprosto jasné, že se musím přihlásit na podzimní dlouhodobý kurz
    Anna Vocelová



    Ahoj Dano,
    píšu mých 5 postřehů z minulého pátku:
    dodržovat pravidla (úvod, zápletka, závěr + poučení)
    konkretizovat a pojmenovávat (vládce lesa x medvěd) cokoliv píšu, musím vědět, CO chci sdělit
    naučit se škrtat a přepisovat (zejména úvody)
    pravidlo podle Lustiga - neustále střídání akce, popisu, dialog
    Jitka A.


    

    
    Česká spořitelna 2015
    Dobrý den, zasílám svoje zhodnocení:
    Důležitost přímé zpětné vazby, která ukazuje na důležitost toho jak se přiblížit “chuti” čtenářů formou či obsahem psaného textu.
    Důležitost překonat potřebu niterně popisovat vše v úvodu příběhu.
    Krása ve vnímaní a popisu pohledu žen na události kolem nás. Takhle to snad nikdy nebudu umět :).
    Osobně se mi nelíbí stálé poukazování na to, jak to či ono prováděl pan Lustig. Bez jakékoliv zášti k panu Lustigovi. Především mě zajímáte Vy a Váš způsob výuky a Vaše zkušenosti. Děkuji, byl jsem dnes příjemně překvapen.  
    Luboš T.



    5 vět, co jsem se na první hodině naučil:
    Puška na zdi - když v úvodu uvedu Podolí, musí se pak ještě jednou v dílku objevit - ideálně na konci.
    Nepoužívat hovorovou podobu jazyka v dílku.
    Nerozhňácávat se s úvodem.
    Pokoušet se při psaní myslet na čtenáře a systematicky rozšiřovat cílovou čtenářskou skupinu.
    Popisovat osobu lze šikovně i nepřímo, tím co činí v dílku.
    Ondřej N.



    Co jsem se naučil:
    Oživovat text přímou řečí.
    Představit si při psaní vlastní zkušenost, co znám ze života: atmosféra, autenticita, uvěřitelnost.
    Snažit se psát jednoznačně, myslet na své čtenáře, aby to pochopili.
    Zkracovat text, používat úderná slova s významem na místo obecného slova řekl.
    Jirka je diamant, který nejde obrousit, ale přesto září.
    Vlad


    
    GVP 12. 5. 2017




















    Zasílám 5 věcí, co jsem se včera naučila:
    název mnohdy čtenářům pomůže v pochopení příběhu
    múza nesnáší spěchu
    autor si musí za svým výtvorem stát
    detaily vtáhnou čtenáře do děje
    příběh musí být uvěřitelný
    Přeji Ti příjemný den,
    Helena K.



    Jako vždy příjemná a konstruktivní atmosféra
    ukázky z filmů pro mě byly moc inspirativní
    mohlo být víc diskuse jak k našim bajkám tak k ukázkám
    možná víc doplňovat a rozvíjet konkrétní příklady k výkladu o struktuře textu
    těším se na zítra:)
    Luboš M.


    
    

    Česká spořitelna 2015
    Dobré dopoledne Dano,
    píšu mých 5 postřehů, které mne oslovily při minulém setkání:
    Vždy vymyslet poutavý titulek
    čtenář musí vždy příběhu věřit (i když není pravdivý)
    autor má mít při psaní na zřeteli PROČ to píše
    popis dostává dynamiku přímou řečí, dialogy
    zaujala mne nabídka rétorky na našem setkání - za mne: já bych tuto možnost uvítala.
    Jitka



    · Zjednodušovat text, např. počtem osob
    · hledat synonyma · pozor na klišé
    · používat přímé řeči
    · neopakovat slova jako být, býval, bylo
    · pozor na pasiva – neosobní
    Andrea Klemšová



    Pokud není nápad o čem psát, je dobré si sednout a začít něco psát. Je jedno co, jde o to se rozepsat, pak to přijde.
    Vybírat do popředí to co je podstatné, použitelné v auditních zprávách.
    Nepoužívat moc přídavná jména, jsou brzdou, zatímco slovesa rozjedou příběh.
    Spisovatel potřebuje zkušenosti ze skutečného světa, i když hlavním předmětem poezie a prózy jsou emoce.
    Spisovatel potřebuje lásku, bolest, pocit ztráty, nudu, vztek, pocit viny i strach ze smrti.
    Martin B.


    • Když je scéně flinta, tak se z ní musí vystřelit. Nepsat o věcech, které nemají s popisovaným tématem nějakou vazbu.
    • Po větší autentičnost a čtivost, pokud je to možné, používat přímou řeč.
    • Je-li to únosné a pro děj osvěžující, je možno použít i vulgarismy.
    • K literární tvorbě je nutné nadání. To se ale to se musí cizelovat neustálým tréningem. Ten spočívá v čtení ostatních autorů a vlastní tvorbě.
    • Na každém textu je co zlepšovat
    Václav H.



    Česká spořitelna 2015
    Moje poznatky:
    jako důležité vidím ujasnit si co vlastně píšeme - příběh, bajku román
    pravidla - porušovat ano a bez problémů. Ale musí to fungovat, makat, běžet, musí to celkově ladit
    jakému čtenáři je dílo určeno. Je-li to něco specifického, např. trpný rod ve zprávách nebo pojem UAZ, nemusí tomu všichni rozumět. Pro zainteresovaného to je ale velice vtipné a trefné
    pravidlo „puška na jevišti“
    Pavel P.



    Pět věcí, co jsem se na kurzu včera naučila:
    • rozpoznání - logické vyústění situace, které není třeba doříct
    • akce - hrdinu přestavit v akci, dle chování sami čtenáři poznají jeho charakter
    • vzpomínka - poznání postavy dle dojímavé vzpomínky z minulosti
    • umělé řešení - např. nalezený poklad jako východisko ze zlé situace, ...
    • popis - poznání postavy dle znamení, jizvy, nebo charakteristický vzhled
    Přeji pěkný den a těším se na příští lekci! :-)
    Helena


    

    Česká spořitelna 2015
    Co se mi líbilo:
    zpětná vazba k vlastním textům - když člověk překousne touhu se obhajovat, je to dobrá věc, jak se posunout dopředu
    filmy dobrá pomůcka pro dokreslení probíraných poznatků
    připadá mi, že těch šest lekcí nebude stačit
    Děkuji
    Luboš T.



    5 věcí, které jsem se naučil:
    • Kritizovat se dá naprosto všechno,
    • každý text si najde svého čtenáře, jde o to kolik,
    • škrtání zbytečností v textu,
    • nač věšet pušku na zeď, když se s ní nebude střílet,
    • nespisovná mluva v psaném textu se má používat pouze když je k tomu závažný důvod.
    Honza Chmelík



    Zaklapla jsem právě dočtenou knížku a ještě chvíli rozjímala nad závěrem příběhu...
    “Tak co teď?” napadlo mě, protože angína mi moc možností nedávala. Kontrola e-mailů a sociálních sítí mi zabrala jen pár minut, tak jsem se přesunula k televizi. V tom mi můj pohled sklouzl do televizního stolku a ustanul na nápisu Živel Lustig.
    Knihu jsem dostala osobně od autorky Dany Emingerové, tak by se slušelo si jí přečíst. Navíc byl prý spisovatel “veselej chlápek”, tak bych se mohla i trochu zasmát. A v telce stejně nic nedávají.
    S nejistotou jsem se začetla do prvních řádků. Podtitulek Jak se píše kniha ve mě budil obavy, aby to nebyla nudná učebnice pro začínající spisovatele. Já přece nechci začít psát. Pomalu jsem se nořila do příběhu skupinky, kteří absolvují u Arnošta Lustiga kurz tvůrčího psaní.
    Pomalu jsem se stávala jednou z nich a poznávala s nadšením jednoho z nejvýznamnějších českých spisovatelů. Při čtení této knihy mnou projely snad všechny pocity. Často jsem se smála Arnoštovým vtipům nebo když si jen vystřeloval z ostatních. Styděla jsem se, když komentoval ňadra přítomných dam. Dojímala jsem se nad zveřejněnými povídkami účastníků kurzu. Cítila jsem lítost nad krutostí 2. světové války, o které Arnošt dokázal vyprávět s takovou lehkostí. Nejinak tomu bylo u jeho těžké nemoci, kterou si vůbec nepřipouštěl. Obdivovala jsem jeho statečnost a ačkoliv jsem věděla, že spisovatel už nežije, doufala jsem, že se v mé knize ještě uzdraví. Záviděla jsem těm, kdo ho stačili poznat osobně.
    S přibývajícími stránkami se začal měnit můj vztah k literatuře. Věděla jsem, že je dobré číst známé autory, ale najednou mi bylo jasné proč. Rostla ve mě touha přečíst si Hemingwaye, Shakespeara nebo Dostojevského. Chtěla jsem se poučit z chyb, které napáchali hrdinové jejich románů, a ještě přitom nasávat jejich literární styl, o kterém Arnošt tolik mluvil.
    Také ve mě rostla touhla napsat paní Daně, jak moc se mi její knížka líbila. Byla to má první přečtená kniha, u které jsem měla tu čest znát jejího autora. Tak to se musí využít, Hemingway ani Lustig už by si svou chválu nepřečetli. No jo, ale přece jí nebudu psát jen suchý e-mail? Ale já vím, čím jí udělám největší radost!
    A snad nevadí, že oslovuji Arnošta křestním jménem. Když my jsme se tak sblížili. Tři dny jsem ho měla ve svých dlaních, když jsem ležela v posteli jen v noční košili bez podprsenky. Slinila jsem si prst, abych mohla otáčet stránky a obdivovat tohoto velkého muže. Tři dny jsem strávila v posteli s živlem Lustigem. Přece mu po tom všem nebudu říkat příjmením, ne?
    Veronika Honsová



    S knihou Živel Lustig mám naprosto stejnou zkušenost. Nejen, že jsem ji četla jedním dechem a v duchu záviděla studentům učících se od takové osobnosti, ale úplně mi změnila náhled na literaruru a “řemeslo” jako takové. S blaženým úsměvem jsem tak dnes od poštačky přebírala balíček s Aristotelovou Poetikou a Lustigovo dílem Krásné zelené oči.
    Katerina Milfaitová



    Letní semestr 2015
    Psaní nesmí být nuda
    Spisovatel tvoří z ničeho nic a to je úžasný pocit
    Bajky jsou stále v kurzu



  • Zjistil jsem, co je to vratidlo.
  • Aristoteles je i po nějakých dvou tisících letech stále atraktivní.
  • Hubblův teleskop se ve vesmíru rozbil a zase ho dali dohromady.
  • Děje jsou jednoduché (bez obratu) a složité (událost musí vyplynout z předchozího děje).
  • Komedie vychází z nápodoby jednání. Tragédie také.
  • Naučil jsem se o panu Lustigovi, že to byl především člověk s unikátním charakterem.

  • Na kurzu mě bavilo:
    Poslouchání četby ostatních příspěvků ve skupině.
    Také kniha Živel Lustig.
    Filmy.
    Psaní některých prací (bajky, popis, pověst, dopis osobnosti a událost).
    „Kritizování“ prací ostatních.
     Vítek Kolář, Fakulta designu a umění v Plzni



    Pět věcí z lekce:
    Bajka: přímočará, krátká, nekomplikovat, název/nadpis může ukotvit, sníží možnou nejistotu, u bajky název by neměl být zavádějící, spisovatel je soudce, záleží na něm, co nechá vyhřeznout a nesmí se dívat na názor ostatních, Puškin: múza nesmí spěchat.
    David Navrátil


    
    Akademie ČTK 23.8.2016
    • Přínosný pro mne byl rozbor mého textu – zjistila jsem, že občas používám příliš zbytečných přídavných jmen typu zelený les, oranžové paprsky atd., což mně osobně nějak nedošlo, jak zbytečně zní
    • Dále co se mého textu týče – spíš než psát explicitně jak je někdo nadšený, radostný, plný očekávání atd., měl by tyto pocity vycítit čtenář z textu sám
    • Zaujalo mne, že je lepší rozvíjet příběh spíše slovesy než přídavnými jmény
    • V příběhu je dobré použít slangovou mluvu pro zpestření, ale měl by se dát pozor na to, ať se používá spíše střídmě
    • Stejně tak dialog, jak ukázala Danča i Honza, slouží velmi dobře k oživení děje, zvláště v rámci delšího popisu
    Renáta Ďurčová



    Minule jsem se naučila, že je dobré omezit počet postav, i když chci psát o skutečné události. - Pro srozumitelnost děje omezím počet postav navzdory skutečnosti.
    V Gardnerovi se mi líbila hra Esence, popsaná na straně 5. Napadlo mě, že by jsme si jí mohly možná zkusit zahrát.
    Také jsi psala, že můžeme dát tip na film. Nevím jestli se to bude někdy hodit, ale mám oblíbený film - Casablanku. Podle mě je tam úžasný scénář a myslím, že je škoda, že ho moc lidí nezná, alespoň které já znám. :) Takže kdyby jsme se ještě někdy vrátili třeba k dialogu, mohlo by to spolu nějak souviset.
    Bětka Ješková


    • Nálepky a krátké charakteristiky jsou v bajce povolené a žádoucí
    • Detaily by měly v textu plnit účel. pokud jsou nadbytečné, čtenáře zatěžují
    • Přídavná jména zbržďují děj.
    • Pozor na opakování slov
    • Emoce nepopisovat explicitně (já mám radost, myslím si). musí být možno z textu vycítit, čtenář chce poznat sám.
    Dana H.



    Hodně číst. A potom číst ještě trochu víc.
    Číst a psát to, co člověka baví.
    Fiktivní i reálné příběhy mají stejné pravidlo, čtenář jim musí věřit.
    Důležitost představení postavy v prvních chvílích příběhu.
    Lukáš Komárek, Fakulta designu a umění v Plzni



    Za těch mnoho let, co chodím po světě, jsem napsala mnoho vět a dalo by se tak říci, že už mám psaní "v krvi". Je ale zajímavé dostat možnost se zastavit, zamyslet se a uvědomit si, že umět psát písmenka a spojovat je do vět ještě vůbec neznamená, že umím sdělovat obsah.
    Již nějakou dobu si všímám, že skupinu po sobě jdoucích slov čte každý člověk úplně jinak. Dokonce si začínám myslet, že psaný text nikdy nemůže doručit čtenáři obsah totožný s tím, jaký je vysílán jeho autorem - čtenáři jsou ovlivněni svými zkušenostmi, vnímáním světa, možná i předsudky a také svým aktuálním pocitem a prostředím, ve kterém text čtou.
    Takže zpět k základní otázce: úvodní setkání kurzu kreativního psaní mne donutilo se zamyslet, a stále se i zamýšlet, nad možnostmi psaného textu, jak ovlivnit čtenáře, aby ho četl přesně tak, jak potřebuji. aby byl text chápán...
    Těším se na další setkání, hezký den Jana P.



    Hodina se mi líbila, i když jsem chvilkama měl problém udržet pozornost z důvodu celkové délky hodiny.. Jinak mě dost zaujal Aristoteles a rád bych se něco dozvěděl o psaní dramatu - to mě dosti zajímá. Těším se na zítřejší hodinu.
    Oldřich Holinka


    Letní semestr 2015

    Dozvěděla jsem se více o nejstarším literárním díle Epos o Gilgamešovi důraz na sny a jejich výklad, měření času a vzdálenosti v "dvouhodinách"
    Platon - Aristotelův žák, sepsal jeho moudra, ale vše co napsal může a nemusí být pravda
    narozdíl od toho, jestli byl Platon na kluky (to je prej pravda))
    Básníci a spisovatelé nejsou dobří pro žádnou republiku. – Platon
    Přídavná jména zdržují, slovesa zrychlují. Hemingway si prý platil studenta, aby mu vyměnil všechna přídavná jména za slovesa :-))
    Interval sprostých slov by optimálně měl být přibližně 1:1000
    Když máme v příběhu zajímavou postavu, potřebujeme další postavy, navzájem se ovlivňují, vyvíjí s příběhem, vedlejší postavy by neměly jenom vyvstávat a pak už tam nebýt
    Existuje teze, antiteze a synteze. A jenom z konfliktu teze a antiteze se může narodit syntéza = výsledek /Herakleitos
    Vzpomínka je základ. Dům, který na něm postavíte, je z fantazie a tvůrčího potenciálu – to je tajemství literatury. Na ní je krásné, že vytvoří z ničeho něco a z mála hodně.
    Fjodor Michajlovič Dostojevskij, 1821–1881
    Kdykoli se nám zdá, že je naše povídka slabá nebo nudná, tak jí chybí akce. A vůbec nejlepší je začít akcí, která je prolnuta dialogem, jako to dělá Hemingway nebo Faulkner
    Druhy beletrie přirovnává Gardner k běhání (krátké povídky = sprint) Nemusí dobře fungovat, když se to rozeběhne na začátku a pak už to nemá drive!
    Lucie Šťastná, Fakulta designu a umění v Plzni






  • Ke zdokonalování se ve psaní je zapotřebí souběžně číst a studovat klasickou literaturu a zároveň psát a následně tříbit svůj styl psaní,
  • první věta by měla být jednoduchá,
  • při psaní není dobré v nadměrné míře používat slangových výrazů,
  • pokud není nezbytně nutné, nepoužívat přídavná jména. Je dobré je nahrazovat slovesy, která akcelerují děj,
  • některé věci by neměly být explicitně popsány, čtenář by je měl vytušit například z dialogů,
  • při psaní je dobré v rozumné míře specifikovat pomocí barvitých detailů,
  • v díle by neměly zůstávat nezodpovězené otázky, nelogičnost může čtenáře popudit,
  • autor by neměl věnovat příliš prostoru triviálním věcem,
  • erotické pasáže zvyšují atraktivitu příběhu,
  • napsané dílo je dobré přepisováním a přehodnocováním tříbit, pokud možno i podrobit kritické diskuzi...

  • Jan Šedina


    • Události, postavy, věci musí mít v příběhu účel
    • Nebát si přikrášlovat, nepsat jen reálné věci, tak jak skutečně byly. Skutečnost je příliš limitující.
    • Pozor na přídavné jména, která zbrzďují děj: např. oranžové paprsky slunce, voňavá květina
    • Nevnucovat pořád emoce, to by měla vyplynout jinak. Ze zamilovaného dialogu to chceš cítit, ne tam mít napsané "Miluji Tě".
    • Slangu používat jako šafránu, ale bez něj je text suchý
    David Navrátil


    
    Dobeška 19.-20.9.2015























    Tak je to za námi. Všimli jste si? Pátek bez kurzů tvůrčího psaní. Já jsem po dlouhé době byl celý den v práci (k velké radosti mých kolegů). Markéta mohla konečně dát babi na páteční dopoledne volno, Iva si mohla zase jednou pořádně připravit semináře na příští týden. Monika aktivním přístupem v hodinách smazala špatný dojem za neomluvené hodiny, Martina nemusela odbíhat z ringu uprostřed 3. kola, Jana mohla kouřit dle libosti, Dana se věnovat své cestě do Tuniska.
    Věřím, že jste si všimli. Venku byl teplý jarní den a ten u mě vždycky, když na něco vzpomínám, vyvolá pěkně nostalgickou náladu. Dneska se mi ale do mojí melancholické nostalgie přimíchala i slušná porce nervozity. Možná jste taky něco podobného cítili.
    Co to je, co mě to drbe za uchem, šťouchá mě loktem do žeber a vší silou se mi snaží vlézt před oči, když já to přitom vůbec vidět nechci? Aha, když to nechci vidět, tak to asi nebude nic příjemného. Dobře, už to nebudu dál skrývat – před sebou ani před vámi – a půjdu s pravdou ven. Moje nervozita je způsobená skutečností, že už uplynul celý týden a já ještě nenapsal ani čárku! Nechci si tu hrát na proroka, ale podle jistých odpozorovaných zákonitostí rotace zeměkoule předpokládám, že jste na tom podobně. Důvodů pro takový stav je spousta. Někdo má děti, někdo je nemá, někteří z nás musí pracovat a jiní se naopak trápí tím, že pracovat tak úplně nemohou. Každý si jistě najde ten svůj. Není to ideální cesta vedoucí ke znovunalezení bezbřehého optimismu, ale člověka alespoň zahřeje pocit, že v tom průseru stojíme všichni svorně. Všichni v jedné řadě,jako na buzerplacu, každý se svým nedostatkem, který si držíme před sebou, všem na odiv. Jednomu leze podolek z kalhot, druhému chybí knoflík, třetí má rozvázanou tkaničku na levé botě. Tváříme se rozpačitě a doufáme, že si toho našeho chybějícího knoflíku nikdo nevšimne (zvlášť když je plukovník na služební cestě v Tunisu,že :o) a svatosvatě si v duchu slibujeme, že do příštího nástupu si najdeme čas na to, abychom si sehnali a přišili nový.
    Mno, situace je to veskrze úsměvná, poněkud tristní a lehce bezvýchodná. Přesto se na dně téhle poněkud nehezké skutečnosti –představit si ji můžete třeba jako kbelík s vodou po setření týden nemyté podlahy – najde několik světlých momentů. Tím nejblyštivějším střípkem v mém kbelíku – hned vedle naděje – je fakt, že jsme se s Markétou víceméně shodli na tématu další povídky. Kdo se budete chtít přidat, napište text na téma „Láska na první pohled“. Může jít o seznámení, může tam být trocha erotiky, jak budete chtít. Ostatním ho můžete poslat mailem, anebo si ho s sebou přinést na společné čtení, které se uskuteční...? Martino? 
    No, jak vidíte, je to opravdu jen střípek. Ale jak tak píšu tenhle text, musím říct, že moje nervozita aspoň trochu opadá.
    Dneska jsem dočetl knihu Harukiho Murakamiho „O čem mluvím, když mluvím o běhání“. Kniha je hodně o běhu a trochu i o psaní. Pan Murakami v ní opakovaně naznačuje, že jak při běhání tak při psaní je pro něj nejdůležitější pravidelnost. Ne pachtění se za výkony, ne přemýšlení, jestli se mi dneska chce nebo ne. Piš/běhej právě tolik, kolik zvládneš, aby ti to bylo příjemné a abys měl ze sebe dobrý pocit, a to pravidelně. Až si vypěstuješ návyk, můžeš začít zdolávat mety.
    A tak jsem si dneska sedl a napsal tenhle text. Literární útvar v pravém slova smyslu to sice není, ale i tak se mi zdá, že mám aspoň protentokrát odpracováno. Cihlička byla položena a teď je nejdůležitější zítra (pozítří, MAXIMÁLNĚ v neděli) položit další. A jak jste na tom vy? Zdraví, vzpomíná a drží pěsti
    Vojta Černý




    Zdravím z venkova! Můj pátek proběhl jako mnoho jiných dní PŘED (kurzem). Vojta kašle, takže jsme doma, čteme Neználka, hrajeme blechy a když děti poslouchají Pipi Dlouhou Punčochu, procházím se v dešti se psem, borůvčí už má světlé lístky, brzo se na něm objeví baňaté růžové květy a čmeláci se na nich budou zpíjet.
    
    Semafor 28. listopadu 2018
    Večer ovšem proběhl ve znamení PO. Zatímco Tomáš uspává děti, dopisuju kapitolku Rubínového medailonku, kratší o to, že tenhle týden nemůžu psát ve vlaku Budějovice - Praha a zpět. A přitom listuju ve svých starších kapitolách a cosi hledám a nacházím přitom i nechtěné: Bože, kdo tohle napsal? Samé "nespokojeně, rozčileně" - to přece musí čtenář pochopit sám, to ta ženská, co to psala, nevěděla? Raději dál nečtu a novou kapitolku ukládám s úlevou na internet - splněno. A další den - včera - dostávám k narozeninám Harukiho Murakamiho, o kterém psal Vojta a Bajacovu Knihu o bambusu.
    Na procházce se psy pak s tátou diskutujeme o probíhajících literárních soutěžích a rozhodujeme se něco někam poslat, spíš abychom se motivovali svoje texty dopilovat, než pro co jiného. A hlavně pro to, aby se dělo "něco" psacího. A dnes dostávám vaše krásné maily a odpovídám. Každé to "něco" - cihlička - je jiná a těch psacích je míň, než bych chtěla, ale jsou, takže díky, že jste mi umožnili tu dnešní, udělala mi radost! Přeposílám slíbený tátův textík, mějte se krásně, Iva Ahoj, doufám, že si krásně užíváš tepla a sluníčka. V květnu je to se mnou špatné, Tomáš jede na tři týdny do Francie na konferenci a jiné hlídání nemám. Takže se domluvte, jak potřebujete. Vlastně takovou poloviční možnost mám v termínu 18.-20.5., kdy můžu mít hlídání aspoň do soboty do oběda.
    Procházela jsem svoje bajky a rozumná se mi zdá jen jediná, tak ji posílám. A pan docent Toman by rád besedu uvedl krátkou řečí o Lustigovi z pohledu literárního vědce a pak by ti předal slovo a požádal tě, jestli bys o sobě něco mohla říct sama. Konec hlášení, měj se hezky
    Iva Mrkvičková



    Dobeška 27.4. 2014



























    Ahoj všichni! Už třetí večer si čtu vaše krásné emaily nabité tvůrčí atmosférou a přemýšlím, co všechno odepsat. Naše štěně sice asi neumí číst jako Ivin pes Filip (i když, kdo ví?), ale kouká mi přes rameno docela souhlasně. Možná je literaturou opravdu fascinován, ale spíš to bude ve vidině piškotu. Dnes jsem se s ním byla projít, abych se trochu odpoutala od klasického nedělního učení, kterým se toho tolik dohnat stejně nedá, ale člověk má pocit, že se alespoň snažil. Byli jsme spolu s naším labradorem běhat. Musím říct, že mě stále fascinuje, jakou radost z pohybu má.
    Možná trochu idealisticky si přeji mít nejen z pohybu, ale i z ostatních věcí, které dělám, takovou radost, jako náš pes. Asi bychom se to měli naučit všichni. Trochu mi to asociuje knihu, o které mluvil Vojta - O čem mluvím, když mluvím o běhání – měla bych si ji taky přečíst. Podle Vojtovy recenze stojí za to Pořád píši „měla bych“, ale co se týká reality, asi mi vážně chybí pravidelnost. Proto se hned chytám všemi deseti domácího úkolu, který jste vymysleli: povídky na téma Láska na první pohled. Jak psala Markéta, je fajn, když víte, že v tom nejste sami. Pokud mi to vyjde, budu psát pro jedno informační centrum články z regionu kolem Slapské přehrady. Ještě nevím, zda to bude placené, ale i kdybych to dělala zadarmo, snad mě to naučí oné zakleté pravidelnosti.
    Z vašich emailů na mě dýchá domácí atmosféra večera. U nás to probíhá podobně. Moje mladší ségra s bráchou snědli večeři, co jsme s mamkou udělaly a teď se chystají do postele. Vedle počítače mi tu zbyly jejich domácí úkoly, které mám zkontrolovat. Dříve jsem nad tím popravdě trochu ohrnovala nos, ale minulý týden jsem zjistila, že se to přece jen hodí. Vojta se docela trefil – školní absence jsem se snažila dohnat aktivitou v hodinách. Když se profesorka ptala, co si pamatujeme ze základky o osvícenství, převyprávěla jsem učivo páté třídy, které jsem předešlý večer opravovala ségře v pracovním sešitě z vlastivědy.
    Myslím, že to celkem zapůsobilo Pro dnešek jdu přečíst sourozencům před spaním Rychlé šípy (pokusím se to pojmout zároveň jako trénink správné výslovnosti – díky, Jano) a možná při tom usne i naše vyběhané štěně. Leží na své dečce a kouká na mě vševědoucím pohledem. Domnívám se, že v minulém životě byl Antoinem de Saint-Exuperym. Jelikož zavřel oči, nezbývá mi, než mu v duchu popřát dobrou noc. I vám klidnou noc a pohodový pracovní týden, těším se na další zprávy
    Monika Obojková



    Dobeška 26. ledna 2019
    Milý Vojto i vy všichni spolupachatelé literárních počinů a účastníci našich pátečních dýchánků, jsem na tom samozřejmě velmi podobně. Proto mě Tvůj textík nadchl. Nejedu v tom sama.
    Pravidelnost je věc, s níž asi více či méně bojujeme každý a já spíš více. Zvláštní, neboť učit jí svého syna, mi jde lehce. Děti to potřebují, říkají příručky a mě to pomáhá získat nějaký ten čas pro sebe. Teorií cihliček si nejsem moc jistá. Nikdy jsem neplánovala vytvořit větší až velké literární dílo, nejsem si tedy ani jistá, kam s cihličkami. Možná nějaký ten fejeton, v kterém se, podobně jako Neruda, zamyslím, kam s nimi. No ale krásné v životě je, že když něco končí, něco nového začíná. Páteční dopoledne mi volníčko zajistí namísto babi program, který pořádá rodičovské centrum, kam docházím s chlapečkem na různé aktivity.
    Tohle dopoledne budou paní učitelky s dětmi chodit do lesoparku bez doprovodu maminek. Vyzbrojím synka batůžkem se svačinou, pitím a bonbonky, kterými prý podělí děti i paní učitelky. Co s pátečním dopolednem, musím promyslet. Nejsem zvyklá mít tři hodiny volna A abych nezahálela, plynule jsem navázala PRAVIDELNOU docházkou na kurz další, tentokrát grafologie. Pořád se mi to kolem toho psaní motá, všímáte si ? Tak mě napadá, že psaní dopisů si vzájemně je věc, která nejen že podpoří jistou pravidelnost a snad napomůže i rozvíjení našich talentů pro psaní, ale dnes je tak trochu opomíjený jev. A je to škoda. Jakou myšlenku vtěstnáte do sms, běžné odpovědi mailem a dalšími vymoženostmi, jež ani neumím pojmenovat? A ještě bych vám chtěla, zejména Martině, poděkovat.
    Dobeška 26.1.2019
    Díky vašim postřehům a doporučením jsem nakoupila knihy, to je totiž můj skoro zapomenutý koníček. I když některé nepřečtu, jejich vlastnictví mě těší. Dostane se na ně časem. A co víc! Začala jsem zase číst! Obávám se ale o svůj život, v lepším případě o duševní zdraví. Začínám být totiž zavalená jak fyzicky, přece některou publikaci neuklidím, abych na ni následně zapomněla a třeba nečetla. Padají na mě proto z nočního stolku, ostatní zase neustále stěhuji z místa na místo během úklidů. Psychicky na tom nejsem o mnoho lépe, protože žánrů a oblastí, které mě baví číst a zajímá, mám tolik, že se obávám o svůj pevný disk mozkový a jeho kapacitu. „Čtete hodně a rychle,“ řekla kdysi Angelika, představitelka stejnojmenného pětidílného filmu, nad kterým se pravidelně rozněžnuji, svému vězniteli. „Mícháte pak bibli a korán.“ S pozdravem paní Janě si jdu zapálit jednu lehkou cigaretku. Dnes už mám splněno . Mějte se všichni krásně a těším se, až se uvidíme. Markéta K.


    
    Ahoj Dano,
    na kurzu jsi říkala, že můžeme zkusit napsat jako domácí úkol povídku k 17. listopadu. Zkusila jsem a přikládám výsledek. Moc děkuji za tvůj čas a přeju pohodové jarní dny. 
    Míša Čápová


    
    
    Braník 21.2.2019
    Pět nových poznatků, co jsem si odnesla ze třetí hodiny tvůrčího psaní (20.3.)
    1. Kromě poutavého úvodu příběhu nesmíme zapomínat na výstižný a zajímavý titulek, který pro dané vyprávění zvolíme.
    2. Při psaní krátkých textů si musíme dávat pozor na zdlouhavé nepodstatné popisy detailů a skutečností, bez nichž je příběh stále srozumitelný.
    3. Každé vypravování má tyto části: začátek, prostředek, konec a čtvrtou část představuje, co jsme naším textem chtěli sdělit, jaká je hlavní myšlenka díla.
    4. Když píšeme snažíme se si čtenáře představit, vcítit se do něj. Komu je náš text určen, koho by mohl zaujmout. Od toho se odvíjí i jak moc se dovedou čtenáři ztotožnit s postavami našeho příběhu.
    5. Je dobré psát přirozeně, jak to cítíme. Nesnažit se o nastrojený formalismus. Ale je dobré mít to pod kontrolou a vyhýbat se nadbytečnému používaní sprostých slov, opakování vulgarismů apod.
    Tereza Přibilíková



    Ahoj Dano,
    skládám hold tvému umění formulovat větu: "... úplná hovadina to není, ale číst se to nedá..." tak, aby se dotčený nešel rovnou oběsit na klice od dveří 😊. Ale teď vážně: můj humor a filosofie jsou hodně specifického druhu a ne každému sednou. Spíš naopak: nesednou skoro nikomu. Už dávno jsem si toho všiml a bohužel, s postupem věku je to čím dál tím víc stejné. Takže mentálně už jiný nebudu a tím pádem ani moje tvorba. Nemá smysl si nalhávat něco jiného.
    Souhlasím s tebou, že je v tom textu spousta balastu. Není to tím, že bych se ho bál seříznout. On to byl totiž částečně záměr. Kdybys vydržela, zjistila bys, že některé informace, schované v tomhle brajglu, mají souvislost s dějem o tři sta stran dále.
     Myslím, že ten problém souvisí i s formou. Do teď jsem psal jen krátké povídky a do nich si můžu dovolit zhustit spoustu myšlenek. Dokonce je to někdy i žádoucí. Jenže, když tím samým stylem napíšu něco většího, je z toho najednou neforemný moloch. Zkusím si to promyslet a něco s textem udělat.
    Michal



    Posílám ti jednu povídku, kterou jsem napsal, pro Domov důchodců v Benátkách nad Jizerou na téma Dej mi ruku a projdeme spolu Václavák. Požádala mě o to máma, že prý mají domovy důchodců v ČR nějakou literární soutěž či co. Nejdřív se mi do toho moc nechtělo, ale nakonec to ke mě nějak přišlo samo... Tedy, tady je. Vypráví o tom neustálým hledání svýho místa v životě i toho správnýho vztahu. Možná by to mohl být i konec, takový malý zavírák naší společné knihy o ženách a mužích.  No ať tak či tak, na textech snad makáme a zpětně si vazbíme. Já jsem tedy začal :-). Své povídky Ti pošlu, až projdou aspoň jedním kolem cizelování a zpětnými vazbami od ostatních.
    Rád podpořím knihu pro Martina.
    Hezké májové svátky i celé dny příští
    Míra



    Za těch mnoho let, co chodím po světě, jsem napsala mnoho vět a dalo by se tak říci, že už mám psaní "v krvi". Je ale zajímavé dostat možnost se zastavit, zamyslet se a uvědomit si, že umět psát písmenka a spojovat je do vět ještě vůbec neznamená, že umím sdělovat obsah. Již nějakou dobu si všímám, že skupinu po sobě jdoucích slov čte každý člověk úplně jinak. Dokonce si začínám myslet, že psaný text nikdy nemůže doručit čtenáři obsah totožný s tím, jaký je vysílán jeho autorem - čtenáři jsou ovlivněni svými zkušenostmi, vnímáním světa, možná i předsudky a také svým aktuálním pocitem a prostředím, ve kterém text čtou. Takže zpět k základní otázce: úvodní setkání kurzu kreativního psaní mne donutilo se zamyslet, a stále se i zamýšlet, nad možnostmi psaného textu, jak ovlivnit čtenáře, aby ho četl přesně tak, jak potřebuji. aby byl text chápán... Těším se na další setkání, hezký den
    Jana P.



    Květy 21. února 2019






















    Danuško,
    pro Tvoje další kurzy Ti přeji zástup vnímavých posluchačů, spokojenost z tvůrčí práce, úspěchy v práci pro National Geographic, pevné zdraví a stále stejný krásný úsměv, kterým těšíš své kurzisty i kurzistky.
    Milada Trojanová



    Na dnešní hodině jsem se naučil, že:
    1.je nezbytné mít správné proporce začátku, prostředku a konce,
    2.nemám "honit více zajíců najednou" - tzn. nepsat o více věcech, ty ruší od hlavního děje,
    3.nemám psát o tom, co budu psát, ale prostě to napsat - Viz. "Říkám si,..",
    4.musím stále držet pozornost diváka, tzn. vypustit nudné pasáže,
    5.musím vysvětlit "cizí" pojmy - v úzkém kruhu může být pojem jasný, cílovému čtenáři ale může být nutné pojem vysvětlit, neznámý pojem ruší jeho koncentraci.
    Vašek K.



    Dobeška 26.1.2019
    Důležité je psát stručně, jasně a výstižně.
    Zásady psaní:
    - základní data (odpovědi na otázky, kdo, co, kdy, kde, ideálně i jak a proč);
    - uvědomit si cílovou skupinu čtenářů;
    - věnovat pozornost první větě;
    - používat výstižná slova s konkrétním významem;
    - mít závěr.
    Dialog - popis - akce: důležitý je rytmus!
    Popis vždy očima někoho - je o hodně zajímavější. Viz hezké srovnání z cestou do ZOO a popisem školáků.
    Začátek, prostředek, konec, ponaučení - v rovnováze.
    A líbilo se mi, jak byl kurs veden.
    ​Petr Čermák



    Co jsem se naučila:
    Přemýšlet o kontextu, pro koho článek je.
    Zkusit se podívat, jestli je text pro publikum pochopitelný.
    Dávat pozor, zda čtenář rozumí výrazům, které používáme.
    Snažit se nahrazovat neutrální uvozovací slovesa jako např. "říkat" slovesy s konkrétním významem.
    Uchovávat v ději napětí, aby byl text čtivý.
    Eliška


    
    Česká spořitelna Akademie BI 2016
    Co jsem se na našem prvním setkání naučila? Že příběh má začátek, prostředek a konec,že je důležité poučení, i když není přímo napsáno, že je důležité naslouchat tomu, jak čtenář našemu textu rozumí a co si myslí,že je důležité škrtat v textu všechny kudrlinky a přídavná jména typu žluté slunce a to hlavní je, že psaní je krásné! Děkuji a těším se na další pokračování.
    Olga S.




    Pět vět, co jsem se naučil: Psaní se dá naučit. Valná většina knih z knihkupectví se dá napsat. Začátek, prostředek a konec. Krátké věty. Mlčet při hodnocení textu.
    Roman S.



    První lekce se mi moc líbila, zazněla spousta zajímavých a užitečných informací, mělo to spád a byla i legrace. Opět jsem si uvědomila tu velkou sílu slova! Účastním se poprvé kurzu tohoto typu. V tuto chvíli nemám žádné doporučení k průběhu, pouze se těším na úterní pokračování :-)
    Petra D.



    
    Dobřichovice 8. 3. 2018
    Co jsem se naučil: příliš dlouhé popisy rozbíjet dialogy, střídat nálady, každá postava může mít v tu danou chvíli jinou, z dialogů má být cítit vzájemný vztah mezi aktéry, nedělat sáhodlouhá souvětí, krátké věty + tečky; co 1 věta, to jedna informace, text by měl mít nějakou pointu, poučení.
    Martin Z.



    Naučil jsem se, jak rozličný pohled na jednu věc/situaci mohou mít různé osoby. Důležité je zaujmout od začátku čtenáře a udržet jeho napětí až do konce. Text by měl být psán v jednoduše v kratších větách tak, aby plynule "tekl". V prvních 2-3 větách by měl čtenář získat informaci, o co se v textu článku jde. Dobrý spisovatel se pozná podle toho, že dokáže vyškrtnout první odstavec. Pro text je velice důležitý zajímavý název.
    Tomáš P.


    
    Česká spořitelna Akademie BI 2016
    Na prvním semináři jsem se naučil, že příběh má začátek, prostředek a konec. Naučil jsem se, i že psaní má svá pravidla, která je možné porušit, pokud je to pro dobro věci. Naučil jsem se poslouchat i atmosféru nejen slova. Naučil jsem se, že příběh má mít rytmus. Ale hlavně jsem se naučil, že při psaní je potřeba koukat se na svět očima čtenáře. Díky a těším se na pokračování.Používání přídavných jmen u obecných pravd zdržuje příběh. Úvodní věta musí čtenáře chytit. Bez postav příběh nenapíšeš. Postavy jsou plastické a ploché, jsou charakterizovány motivací, kapacitou, prvním dojmem (hrdina x antihrdina).
    Vláďa Ježek
     


    Když píši, musím vědět pro koho. Při psaní je důležitý titulek a první věta. Používání výstižných slov s konkrétním významem činí příběh skutečným. Obecná tvrzení a nadbytečná slova činí příběhy nudnými. V příběhu jsou důležité dialekty.
    Helena Hráská



    Moc Vám děkuji za příspěvek na stránce. Kurz jsem si opravdu moc užila, budu doufat v další zajímavé setkání s Vámi.
    Markéta Eszenyiová


    
    Akademie ČTK 2.12. 2015

    Určitě pro mne byla zajímavá zmiňovaná literární "pravidla". Člověk si uvědomí, že psaní má svoji logiku. Co pro mne bylo opravdu hodně zajímavé, tak vědomá práce spisovatele s mentálně-vizuální úrovní textu, mám tím na mysli skutečnost, že čtenář/ka čte příběh a společně s tím si vytváří v hlavě vše obrazově. A upřímně, pro mě asi nemilejší z celého dne byla právě možnost přemýšlet zcela nebyznysově, ale prostě lidsky. Co si pamatuji dále, tak předně je třeba se vyhnout "balastu" v textu :). Pokud si něco říkám, tak o tom nepsat, ale rovnou to převést do přímé řeči, neodvádět čtenáře k informacím/jevům/zážitkům, které pak nehrají dál v textu roli, ale čtenář to může logicky očekávat, když už je jim jednou věnována pozornost (nabitá puška, ze které se nevystřelí). A v neposlední řadě si pamatuji začátek-prostředek-konec :). Lekce mě bavila, líbí se mi interaktivita i to, že texty vzájemně kriticky hodnotíme a zároveň máme zpětnou vazbu i od vás, lektorek. Myslím, že to pěkně cizeluje komunikační dovednosti :).
    Tereza M.



    Co jsem se naučil:
    Rozbít text, aby nebyla nuda.
    Mít myšlenku, nápad. A obsah zajímavě podat.
    Nechat prostor čtenáři tím, že píšu s podtextem...
    a zároveň nenechat moc velký prostor, aby nedošlo ke špatnému pochopení.
    Nenudit popisem - jde o příběh.
    Trefně a výstižně vše pojmenovat.
    Petr



    
    
    Brno 3.-4. listopadu 2018

    
























    Chtěl bych vám poděkovat především za to zrcadlo (jakkoli kruté), které dokážete autorovi nastavit, a slibuji, že až zase jednou potřísním papír svými myšlenkami, vzpomenu si na vás, na mistra Lustiga i velmistra Aristotela, a budu se snažit, neudělat vám ostudu.
    Pozdravte za mě prosím děvčata, vytvořila skvělou atmosféru (už si ani nepamatuji, kdy naposledy jsem si připadal jako pyšný kohout... ;-)
    Jediné, co bych snad změnil, je počet účastníků. Dvacet lidí se mi zdálo už moc. Ale je to čistě můj subjektivní pocit, neberete ho prosím jako výtku!
    Michal Hodovský



    Co jsem se naučila:
    - není dobré začínat hodně věcí/příběhů najednou
    - nepoužívat plané věty typu "chci říci závěrem"
    - nepsat dlouhé začátky, je dobré skočit rovnou do děje
    - ukazovat detaily
    - pominout nedůležité věci pro hlavní myšlenku
    - neznámé věci (nebo známé jen určité skupině lidí) je dobré vysvětlit
    Hana M.



    1. uvědomit si pro koho píšu
    2. po napsání se k práci vrátit tak za 2 dny a podívat se na ní pohledem čtenáře, který ji bude číst - jinak řečeno odstranit nedůležité věci, které jsou zbytečné
    3. nevystřelená puška - pokud se objeví zmínka o určité věci, je nutné ji dále rozvést, aby čtenář věděl, proč tam byla. POkud ne, tak je lepší ji tam vůbec nedávat
    4.při psaní se soustředit na jednu věc a nezabývat se zbytečně širokým záběrem
    5. snažit se držet čtenáře v napětí
    Věra H.



    
    Fakulta designu a umění v Plzni 2016

























    Mne sa na hodinách páčilo, ako sme všetci vedeli konštrukčne spolupracovať. Ako sme si hovorili jednotlivé pravidlá z ktorých možno a nie je potrebné vychádzať. Dozvedel som sa niečo o spôsoboch či prístupoch na písanie. Taktiež som sa dozvedel nové poznatky ohľadom opodstatnenosti postáv. Páčil sa mi aj spôsob vyučovania, aj systematickosť. Miestami som však bol nepozorný, možno kvôli tomu že to bolo v takú poobedňajšiu hodinu. Chcem sa Vám poďakovať za nové vedomosti v odbore spisovateľstva.
    Matěj Jurkáček, Fakulta designu a umění v Plzni



    Danuško, rozhodně máš můj souhlas k zařazení mého příspěvku do společné knížky Barvy života za černobílé totality. Jsem z Tvého návrhu nadšená, to jsem po prvním kurzu nečekala. Děkuji, děkuji, Danuško, za tento Tvůj úmysl.
    Když jsem po přihlášení na kurz zjistila povinné úkoly pro první den, vynořila se mi v hlavě vzpomínka na prožitek z 50. let, který mne provází celý život a vrátil se mi v plné síle v minulém roce, kdy jsme slavili 100leté výročí republiky. Věděla jsem okamžitě, že to je ten příběh, který musím napsat. Napsala, uložila a k textu se vrátila asi týden před prošlou sobotou, nic jsem neměnila. Ten vjem tehdy osmileté holky je stále nesmírně hluboký, a jak jste si všichni určitě všimli, při čtení jsem měla hodně co dělat, abych udržela hlas.
    Milada Trojanová



    Moc moc moc děkuju, že můžu navštěvovat tvé kurzy, jsou pro mne náramným přínosem. Hodně to pro mě znamená.
    Míša Brychtová




    1) Naučila jsem se, že pokud chci porušovat pravidla, musím je nejprve znát.
    2) Je dobré dát text někomu nezaujatému přečíst, protože si nemusím všimnout chyb a nelogičností.
    3) Bajky jsou nejlepší krátké a úderné.
    4) Každý příběh by měl mít začátek, prostředek a konec.
    5) Začátek by neměl být příliš dlouhý, jinak čtenáře začne nudit a příběh nebude držet pohromadě. Vyjímkou kdy může být začátek natahovaný jsou vtipy.
    6) Text by měl být hlavně srozumitelný, aby čtenáře nevytrhl ze 'snu' a umožnil mu plynule pokračovat.
    7) Dozvěděla jsem se, že není důležité psát příběh přesně tak jak byl podle pravdy, ale tak, aby čtenáře hlavně bavil.
    8) Je dobré začít s psaním toho typu textů, který ráda čtu, protože mi to pravděpodobně půjde nejlépe.
    9) Číst, číst, číst a číst. Abych si rozšířila slovní zásobu, naučila se novým obratům a procvičovala se.
    10) Pokud píšeme o nějaké postavě, je potřeba ji promyslet do detailů.
    Vendy



    Přečetla jsem si knihu Živel Lustig. Byl to zážitek, měla by být na seznamu povinné četby. Dám jí s Vaším dovolením přečíst dětem.
    V sobotu k ránu jsem se probudila a napadlo mě: „To je krásné ráno“.
    Další myšlenka byla: „Hemingway si platil studenta, aby mu vyměnil všechna přídavná jména za slovesa“.
    V polosnu jsem se snažila vymyslet jak nahradit slovo „krásný“ za sloveso. To mně nešlo, tak jsme raději vstala a pokračovala ve čtení.
    Některé věci jsem si podtrhala, tak si jí ještě jednou projdu a vypíšu ZÁSADY, abych je měla na očích, až mi dáte další úkol.
    Jitka Zámečníková

    PS.
    Jak by to nejspíš udělal Hemingway? Uvedl by: "To je ráno!" A pak by to krásné ráno přenádherně popsal...

    To je ráno! Den volna. Z kuchyně voní káva, vajíčka a čerstvě upečený chléb.



    •čtenáře je třeba zaujmout již v první větě, aby vůbec četl dále
    •je třeba myslet na to, že čtenář můj příběh nezažil a nemohu tedy sázet na jednoduché zkratky, které "mi připadají jasné"
    •zajímavý - byť i jen krátký příběh - pomůže čtenáři zapamatovat si celý text
    •hned na začátku musím vědět, o čem chci psát a zbytečný balast do textu nedávat, neumisťovat do příběhu zbytečné
    elementy, které příběh nikam neposouvají a naopak působí zmatek, proč je autor vůbec v příběhu zmiňuje
    •a spíše jen můj osobní postřeh: mnohem lépe si pamatuji příběhy, které si umím vizualizovat. Stačí jen krátká, jakoby mimochodem, zmínka o prostředí, o barvě vlasů apod., to umožní mé fantazii "rozeběhnout se" a celý příběh si dotvořit. Samozřejmě, že ve skutečnosti se příběh stal asi trochu jinak, ale co na tom záleží, hlavně, že mne aspoň něčím obohatil, i kdyby to byl jen pocit, že "tam bylo hezky", "že se mají lidi rádi" apod.
    Jana Prošková



    
    Česká spořitelna Akademie BI 2016
    - před psaním se zamyslet, kdo je mou cílovou skupinou/čtenářem
    - text napsat, nechat uležet, pak pilovat. Nesnažit se dovést k dokonalosti hned
    - začátek musí zaujmout - jinak hrozí, že čtenář dílko odloží
    - nevnucovat čtenáři kde je dobro a kde zlo, nechat na něm, pouze nechat osoby jednat
    - držet úhel pohledu, např. ich-forma nebo 3. osoba, nemíchat
    Martin Zvoníček



    1.První věta díla je velmi důležitá, musí zaujmout čtenáře, aby četl dále.
    2.Nejde psát příběh bez postav.
    3.Jsou postavy plastické (více reálné, vyvíjí se, musí se popsat) a ploché (jako v pohádkách, hloupý Honza).
    4.V příběhu musí být hrdina a antihrdina.
    5.Každá postava musí mít ke svým činům motivaci.
    Václav K.


    
    Vánoce 2018


    



















    - ideální čtenář souvisí vždy s cílovou skupinou, které je příběh určen
    podle cílové skupiny volím také "ideálního čtenáře", který by měl do této skupiny zapadat, abych dostala adekvátní zpětnou vazbu k příběhu
    - první věta příběhu je vlastně jakýsi "Háček", kterým můžeme vtáhnout do děje. Pokud není chytlavý, může čtenář knížku odložit;
    - háček může být i může to být i přímá řeč
    - postava je nosným článkem příběhu, bez ní se nedá příběh napsat
    - je plastická = mění se v čase) nebo plochá,
    - pokud o postavě píši, musím o ní vědět mnohem víc, než se objeví v příběhu
    - každá postava má k činům nějakou motivaci, kapacitu
    v každém příběhu by měl být nějaký konflikt, který je nositelem příběhu, bez něj je to nuda :-)
    Lekce se mi moc líbila. Musím říci, že jsem netušila, že tak rychle dokážeme napsat tolik možných variant příběhů na jedno téma :-)
    Hana Máchová



    a) Příběh musí být "pravdivý". Čtenář mu musí věřit.
    b) Příběh by měl být věcně správný.
    c) Ideální čtenář je ten, který je po přečtení k autorovi upřímný. Ideální čtenář by měl být z cílové skupiny, pro kterou je kniha určena.
    d) Při psaní odborných článků je důležité začínat tím nejdůležitějším.
    e) V každém příběhu by měl být hrdina i antihrdina.
    Helena Hráská


    
    Předmět a hodiny hodnotím velmi pozitivně. Imponuje mi systém, kterým učíte. Líbí se mi, že jste využila zkušeností nabraných během kurzů s panem Lustigem a přenesla je do vlastní výuky. Jsem velmi systematický a cílevědomý člověk a cítil jsem vůči vám potřebný respekt, který byl stanoven právě smysluplnými cvičeními opřenými o vaše zkušenosti. O konkrétních věcech, které jsem se naučil, je těžké mluvit, protože člověk si přece jen odnáší celkový pocit a jednotlivé prvky ocení až časem, když se mu vybavují zpětně. Celkově cítím zlepšení mého pohledu na stavbu a formu příběhu. Také zlepšení v identifikaci vlastních chyb. Za všechny hodiny jsem moc rád a doufám, že Vás budu moct dál využít k rozvoji mého psaní.
    Matyáš  Tošovský



    
    Ateliér komiks Fakulty designu a umění v Plzni, letní semestr 2017























    Líbil se mi přístup, který byl vřelejší, než u jiných vyučujících, přičemž se dalo mluvit o všem, dalo se diskutovat, projevit se. Byla bych uvítala víc možností k psaní. Těch šest hodin najednou je ale hrozně dlouhých, když během nich máme poslouchat cizí příběhy a neustále si na ně vytvářet názory a reagovat, bylo by fajn, kdyby bylo třeba víc “her” jako třeba představení charakteru v akci. Osobně se necítím moc dobře ve stylu, jakým píše většina autorů a který je obvykle lidmi preferován, takže mi pak přijde, že mi to tímhle způsobem vůbec nejde. Naučili jsme se principy toho, jak napsat příběh / knihu / cokoliv tak, abychom čtenáře pobavili, zaujali a nevytrhli ho ze snu, který příběhem vytváříme. Dozvěděla jsem se, jak jsou na tom s psaním ostatní z ročníku, což mě jim jakýmsi způsobem přiblížilo, vzhledem k tomu, že každý do svého psaní dává kus ze sebe. Díky kurzům jsem se dozvěděla, jak na ostatní moje psaní působí (a taky jsem si potvrdila, že vtipy a humor mi fakt nejde). Jsem ráda za referáty, které tu a tam zazněly, protože i tyhle střípky znalostí se pro práci hodí. Líbí se mi ten částečně individuální přístup, jakým kurzy vedete to je, hádám, příjemné pro všechny. U předchozí věty jsem chtěla napsat “jakým jsou kurzy vedeny”, ale vzpomněla jsem si na Kinga a změnila jsem to na činný rod. 
    Tereza Koutníková, Ateliér KOMIKS Fakulty designu a umění v Plzni


    
    Pojišťovna UNIQA 2017-18
    Žádné vláčné úvody. Hned k jádru věci, k zápletce.
    Drobné texty moc nezalidňovat, aby zůstaly přehledné.
    Hodně může vysvětlit rovnou titulek krátkého textu.
    Na první větě a odstavci záleží, jestli bude čtenář číst dál nebo to odloží.
    Tisková zpráva má být na A4, delší sdělení v redakci nečtou.
    Eva Svobodová, Uniqa



    Za prvé – název článku musí být zajímavý a výstižný, aby zaujal pozornost čtenáře.
    Za druhé – úvodní část textu by neměla  obsahovat, důvod psaní textu, ale opět by měl zaujmout čtenáře.
    Za třetí – text by neměl obsahovat konkrétní pocity autora (např. bála jsem se, čtenář z tohoto popisu se nezačne bát), ale čtenář by si tento pocit měl navodit z čteného textu.
    Za čtvrté – text by neměl obsahovat moc zájmen, přídavných jmen apod., slovní vatu, měl by být věcný.
    Za páté – text by měl být pochopitelný pro čtenáře.
    Těším se na další lekci
    Alena Kosová, ČEZ
    


    Velmi užitečné mi přijde vzájemné hodnocení našich výtvorů. Je však mnohem snadnější kritizovat cizí text a vidět v něm chyby, než hodnotit vlastní výtvor. Potřebovala bych se naučit být sama sobě konstruktivním kritikem, ale nebrát si to osobně. I když někdy trvá skoro čtrnáct dní než se ta kritika vstřebá a člověk je schopný podívat se na text s čistou hlavou a novým pohledem na věc. Ukázky dobrého řešení zpracování ve filmových úryvcích mi pomáhají odhalit, co všechno jsem udělala špatně a co musím změnit. Jestli mi někdy ukážou i to, že jsem všechno udělala dobře, bude to ještě lepší.
    Petra Šestáková, Fakulta designu a umění v Plzni



    1. Ve zprávě je vždy rozhodující obsah.
    2. Neplatí pravidlo, že čím sofistikovanější jazyk, tím lépe.
    3. Usnadni čtenáři život, aby nemusel dodatečně vyhledávat slova významy, které používáš.
    4. Stavba zprávy:
         a. Nejdůležitější informace patří nahoru (neutop ji dole)
         b. Nepohřbila jsem to nejdůležitější?
         c. Jsem si jista, že to čtenář dočte až sem?
    5. Titulek je zprávou v kostce, musí upoutat a umožnit rychlou orientaci.
    6. Nezapomeň: bryskně, přehršel = přes hrst, rozšafný = uvážlivý, moudrý
    Lucie Urválková, finanční ředitelka pojišťovny Uniqa



    •psaní na internetu má svá pravidla, mám méně času na upoutání pozornosti
    •hodnota informace v článku na internetu je největší na počátku
    •na internetu je důležitý nadpis, musí zaujmout, ideálně by měl obsahovat nějaké sloveso a klíčové slovo
    •velikost písma nesmí být menší než 11
    •kurzíva je na internetu špatně čitelná
    •pokud je text podtržený, měl by obsahovat aktivní odkaz
    Hana Máchová, Česká spořitelna



    Příběh musí být "pravdivý". Čtenář mu musí věřit.
    Příběh by měl být věcně správný.
    Ideální čtenář je ten, který je po přečtení k autorovi upřímný. Ideální čtenář by měl být z cílové skupiny, pro kterou je kniha určena.
    Při psaní odborných článků je důležité začínat tím nejdůležitějším.
    V každém příběhu by měl být hrdina i antihrdina.
    Helena Hráská, Česká spořitelna


    

    Dobeška 25.  listopadu 2017
    Škrtat 
    show don’t tell
    čtenář mi nevidí do hlavy
    nepoužívat moc postav a moc různých témat
    nepředpokládat znalosti
    cestopis nemusí postupovat chronologicky a rozhodně by tam neměl začínat
    Renata Landgráfová, egyptoložka
    
    


    Bajka nemusí být jen o zvířatech, může být i o věcech, ale základ je, že na konci musí být ponaučení.
    O postavě musím jako autor vědět úplně všechno - co se dostane do knihy, je jen zlomek. Všechno to ale musí být uvěřitelné.
    V rámci žánru je možné porušovat pravidla, ale musí se to umět.  Pro začátek je dobré se jich přece jen držet.
    Lída



    Milá Dano,
    víkend s Tebou a ostatními byl strašně fajn, pardon, velice pěkný. Mohu říci, těžko zapomenutelný. Děkuji. Literární zážitky dokázaly nemožné. Děkuji. Hezké, slunečné a pohodové dny.
    Jarda Nosek



    březen 2016





















    Přeju Ti, Dano, krásný den a díky. (Ten víkend ještě mám v hlavě a už mi chybí.)
    Ljuba Žáčková Axmanová


     
    
    Dobeška  26.-27.1. 2018
    Kurz byl celkem fajn, pro mě nejcennější byla inspirace skrze příběhy ostatních účastníků. Čistě technicky jsem se až tak moc nového nenaučila, jelikož sama učím storytelling ve firmě, tak většinu toho, co jsme probírali znám. Ale bylo dobré zažít to v jiném kontextu – literárním.
    Užitečný pro mě byl postřeh o proporcích a flintě na zdi. Dobré bylo také vyšetřit si díky kurzu čas na to opravdu psát, nejen o tom doma snít. V tomto ohledu bych doporučila menší počet účastníků – max. 5-6, aby byl vyváženější prostor pro čtení/feedback a vlastní tvorbu.
    Za tímto účelem bych i omezila čtení příběhů, které na kurzu nevznikly – zbytečně to bere čas na aktivity a sdílení samotných účastníků. Byla to výborná parta lidí, bylo mi v této skupině dobře. Až takové terapeutické, bych řekla 😊
    Děkuju, psaní jsem si moc užila a příběhy, které jsem slyšela mě velmi oslovily – nejen obsahem, ale i rozmanitostí přístupů a pojetí, to je fascinující, co vše se dá stvořit.
    Lenka Čábelová



    Ateliér komiks Fakulty designu a umění v Plzni, letní semestr 2019

    1) Naučila jsem se, že poslouchat není totéž co naslouchat. Obvykle u přednášek můžu jen dávat pozor a na konci si vytvořit nějaký výsledný dojem. Když ale musíte příběh po autorovi sami odvyprávět, nestačí u čtení neusnout, je potřeba se soustředit na každou maličkost a skutečně porozumět.
    2) Jak tam jeli- si zapamatoval asi každý. Určitě nejde jen o začátek, jak říká Svěrák: příběh se nesmí zbytečně zaplevelit.
    3) Méně je více- osobně ocením jednu dobře propracovanou historku víc, než tři kostrbaté.
    4) Jak to vidí čtenář? Nezapomínat na fakt, že většina čtenářů autorovi nevidí do hlavy a dávat pozor, jestli některé informace pro pochopení příběhu nechybí.
    Alice Břečková, Komiks a ilustrace pro děti,  1. ročník, LS



    Milá naša Danka,
    celou cestou domov na Slovensko sme sa usmievali a rozprávali sa o úžasnom víkende, ktorý sme spolu strávili. Chceme sa moc poďakovať za hodnotný, skvelý, poučný víkend so skvelými ľuďmi a najlepšou "šéfkou". Určite sa ešte vidíme, pretože nás to nadchlo a chceme pokračovať.
    Renata a Juraj



    Základní pravidlo o proporcích: začátek, prostředek a konec
    Literární pravda je pravdivější než pravda
    Anekdota Indián a kovboj je dobrý příklad vzájemného neporozumění
    Držet se jednoho tématu
    Milan Vymazal


    
    Dobeška  26.-27.1. 2018
    Milá Dano, zde je informace o možnosti financování kreativních projektů: www.hithit.com. Kdybychom chtěli vydat knížku, v principu jde o toto - uděláme kalkulaci, kolik potřebujeme. Na hithit uděláme skvělou prezentaci o knížce, jako základní informace tam bude uvedená částka a odměna pro každého přispěvatele. Např. když pošlete 100 Kč, dostanete volňáska na autorské čtení na Dobešce. Když pošlete 200 Kč, dostanete knížku, když pošlete 300 Kč dostanete knížku s podpisem Dany a ještě volňáska na autorské čtení. Odměna je podmínka a v případě knížky, vlastně už prodáš knížky před jejím vydáním. Pak nastane kontaktování přátel, přes sociální sítě atd., aby přispívali. Doba "sbírky" max. 45 dní. Pokud do té doby konečnou částku neseženeš, tak se peníze vrací dárcům, neplatíš žádné poplatky, zamáčkneš slzu a knížku oželíš. Pokud se peníze seženou, zaplatíš 9% poplatek na hithit a hurá, knížka bude. Když se podíváš na hihit, jsou tam krásné úspěšné projekty, opravdu to funguje, jen to chce čas a spoustu dobrých lidí.
    Na kurzu mi s Vámi bylo moc fajn, díky.
    Lenka Štraubová



    
    Letní semestr 2018
    Za Váš předmět jsem moc ráda, určitě byl přínosný a hodiny mě bavily. Nejvíc se mi líbilo dělit se o svou tvorbu s ostatními, porovnávat ji a pozorovat, jak se zlepšujeme. Zpětná vazba je (určitě nejen pro mě) velmi důležitá. Trochu mě mrzí, že se od spolužáků nedá očekávat moc negativní hodnocení, i když bylo určitě často co vytýkat. Asi by bylo potřeba mnohem víc společných hodin, aby se mezi námi vytvořil dostatečně důvěrný vztah i na oprávněnou kritiku. Určitě si budu pamatovat "jak tam jeli" i "flintu na zdi". Myslím, že se mi tyhle rady formou zábavných přirovnání mnohem lépe vryly do paměti. Tolik mě nebavilo číst články, které jste nám vytiskla, bylo jich na mě zbytečně moc a některé jsem četla už jen proto, že to bylo za úkol. Půlka by mi nejspíš stačila, ale asi je těžké vybrat to nejdůležitější, zvlášť když nikdy nemůžete vědět, co komu padne do noty.
    Kdybyste plánovala něco jako seminář tvůrčího psaní pro pokročilé, určitě bych se ráda zapsala.
    Alice Břečková, katedra komiks Fakulty designu a umění L. Sutnara v Plzni, letní semestr 2018 



    
    Co jsem se naučila? Každý text má mít úvod, prostředek a závěr · důležitý je nadpis, měl by být chytlavý a měla bych se podle něj umět rozhodnout, zda chci text číst, nebo ne · musím vědět, proč píšu · ne každému se musí líbit, co napíšu · lepší je popsat člověka na základě situace než ho popsat několika přídavnými jmény · je pravda a je literární pravda.
    Andrea Klimešová



    
    Seznámení se s postupem při kursu psaní bylo velice příjemné. Teorie, námět, výběr zajímavého z popisu, tak abychom zaujili, a zpětná vazba okolí na samotnou tvorbu je důležitá. Způsob popisu prostřednictvím cílových skupin vedl k zamyšlení nejen nad tématem. Výsledek úkolu nás všechny pobavil a potvrdil, že týmová práce se vydařila. Čtené ukázky byly motivující.
    Martina Nohovcová




    Naučila jsem se, jak je důležité mít chytlavou první větu příběhu.
    Je důležité se držet jednoho tématu a moc od něj neodbočovat.
    Psát jasně a stručně.
    Příběh by měl být proporční, rozdělený na tři části - začátek, prostředek a konec.
    Nepsat o tom, jak tam jedu, ale o tom, jak už tam jsem.
    Stále napínat čtenáře.
    Eliška Tietzová,
    Akademie ČTK 28. září 2018




    Nová informace pro mě byla zajímavá stavba článku.
    Druhy článků - je jich tolik!!!
    Zajímavá a výborná zkušenost s články jiných účastníků.
    Zajímavá organizace - lektorka i pan ředitel Akademie ČTK
    Celkově 1* i s prdelkou, jak říká paní lektorka
    Děkuji
    Zdeňka Zlámalová



    

    3 viditelné  části: začátek (úvod), prostředek (zápletka), konec (pointa)
    4. neviditelná část - proč to píšu: Důležitá je esence, co chci sdělit
    Literární pravda je jiná než realita
    Autentičnost - čtenář musí příběhu věřit
    Nerozmělňovat
    Marcela Černá



    Literární pravda - to je objev.
    Rozdělení na tři třetiny často chybí - i když nás to už na ZŠ učili
    Pointa občas v příspěvcích chybí
    Prostě děkuju!
    Radka Březíková



    
    5 vět o tom, co jsem si z kurzu odnesla:
    vymyslet výstižný a zajímavý název
    nepsat zbytečně dlouhý úvod
    neopakovat slova
    nepoužívat vatová slova – který, jaký, jakoby
    není důležitý obsah ale forma jakou je text napsaný
    Těším se na další kurz
    Martina Ježková, ČEZ



    
    Akademie ČTK 28. srpna 2018





















    Psaní nesmí být rozvláčné a dlouhé
    Příběh zhutnit
    Skutečná pravda a literární pravda jsou dvě věci
    Musí být začátek, prostředek a konec
    Zaujmout musí hned: 1. titulek, 2. první věta
    Antonín Olexa
    



    1_Vše co použiji v textu použít. Příklad s pistolí na pódiu.
    2_Všimnout si a vnímat u druhých toho, co je zbytečné a i toho co dobře vystihli v jejich textu.
    3_Uvědomit si, že nadpis je velmi podstatný k tomu abychom upoutali čtenáře ke čtení a i začátek samotného textu.
    4_Zmínit v textu jen ty informace, které je schopný čtenář pochopit. Příklad se jmény a informacemi, které bez vysvětlení nemusíme znát/pochopit.
    5_Umět naslouchat jiným názorům a pochopit co jsme udělali my v textu špatně.
    Anežka Velinská



    1.) Titulek a perex jsou nejdůležitější části textu, které mají čtenáře zaujmout
    2.) Perex je krátký úvod, pár vět, které nastiňují o čem článek bude (na základě toho se čtenář rozhodne, zda bude text číst)
    3.) Text by měl mít dle Aristotela začátek, prostředek a konec
    4.) Je lepší používat krátké a jednoduché věty
    5.) Každý text má svého čtenáře, ne všechny texty jsou ale pro mě
    Saša



    - začátek prostředek a konec příběhu by měl být v harmonii
    - neměla bych používat zbytečná přídavná jména - odvádí čtenářovu pozornost
    - neměla bych se v příběhu zmiňovat o věcech, které v ději dále nebudu rozvádět
    - měla bych ke svým příběhům vymýšlet zajímavé titulky, protože to nejvíce přiláká pozornost čtenářů - podle toho se rozhodnou, jestli to budou číst
    - příběh by měl mít rytmus, měl by se v něm střídat popis, dialog a akce
    Valentýna Kloboučníková



    Aby bylo dílo dobré, musí se několikrát přepisovat aby bylo opravdu hotové.
    Číst před lidma není tak hrozné jak jsem si na začátku myslel.
    Vymýšlet název je docela těžké (aspoň pro mě).
    Pokud popisujeme nějaký moment v příběhu, musíme čtenáři popsat atmosféru aby ji ze slov dokázal procítít.
    Pokud napíšeme “Viděla jsem muže a měla jsem velký strach” tak z toho pochopíme, že postava má strach, ale je to nudné.
    Že Dana Emingerová (což jste teda vy) se zeptala Papeže na boha, ale nerozuměla mu, tak jí to ochranka přeložila.
    Odpověď je dodnes záhadou.
    Tomáš Pánek


    Co jsem si odnesl z první hodiny:
    není čtenář je přehlcen informacemi. Vybírá si, co bude číst, na základě titulu/názvu.
    Slovosled ve větě je důležitý podobně jako způsob jakým čtenáři dávkujeme informace.
    Příběh podat srozumitelně. Více souběžných linek, mnoho postav na malém prostoru je matoucí.
    Tedy neskákat, raději jeden příběh a pořádně.
    Přečíst si po sobě text, vyškrtat přebytečný balast, přečíst ještě jednou a znovu vyškrtat další přebytečná slova.
    Ondřej Malina, letní semestr 2018 



    Dobrý den,
    chtěla bych upřímně poděkovat za všechny rady a nápady, které jste nám s Petrem Holubem během našich společných seminářů dali. Pomohly mi dívat se na to, co píši, z jiného úhlu. A také musím poděkovat za korekturu všech mých textů, které jste zveřejnili.
    Na viděnou
    Tereza Přibilíková, Fakulta designu a umění v Plzni, letní semestr 2019 




    -příběh by měl být odvyprávěn jednoduše, přesto přesně
    -pro věrohodnost příběhu je dobré používat detaily a zdůvodnění
    -všechny prvky, které zařazujeme do příběhu by měly mít využití v ději
    -v příběhu by se měl vyskytnout- popis-dialog-akce
    -začátek příběhu je velmi důležitý, měl by být poutavý, aby čtenář dočetl, až do konce
    Katka Buriánková


    Naučila jsem se
    - že někdy je lepší diváka napínat a až později nějakým dobře promyšleným vodítkem prozradit, jací dva lidé spolu vedou dialog
    - že je lepší do pohádky pro malé děti nevkládat hororové prvky, protože toho si v reálném dospělém životě užijí až až
    - měli bychom jim naopak předat základní hodnoty a dát jim do života chuť a víru, můžeme se je také snažit poučit 
    Valentýna Kloboučníková



    Dokázat napsat rozhovor, aniž bychom řekli, o koho jde.
    Myslet na to, že jak text přečteme, tak působíme na ostatní.
    Dokázat něco přečíst a pak to říct ostatním.
    (Popsat podstatu textu)
    Uvědomit si, že popis nemusí být strojený, jako ze základní školy, ale může být napsaný zábavně i očima zvířete/věci.
    Anežka Velinská



    Dobrý den, posílám pár rad, které mi z minulé hodiny utkvěly v paměti.
    1) flinta na zdi
    2) vtipné texty jsou vítané, ale žerty nesmí být stavěné na úkor pochopitelnosti
    3) někdy je lepší čtenáři poodhalit kousek tajemství, než aby zbytečně bloudil. Umění je samozřejmě najít kompromis.
    Alice Břečková



    Dobeška 10.-11.3. 2018
    Co jsem se naučila? Tak rozhodně to, že čtenáře by jste měly do děje vtáhnout už na začátku povídky a neměli byste je odradit příliš dlouhým, nezáživným úvodem. Psaní má pravidla, ale i ta se dají porušovat. Je dobré, držet se myšlenky a příliš neodbočovat do jiných témat. Pochopila jsem, co je to flinta na zdi. Také jsem zjistila, že psaní mě doopravdy baví a že psát se může naučit každý. Jsem vděčná za všechny nové poznatky a zkušenosti.
    Kristýna Skoumalová



    První sezení mi dalo zjištění, že v roli spisovatele se nemám bát být sprostý. Stejně tak jsem se dozvěděl, že na charakter postavy si musí čtenář přijít sám. Zajímavé bylo i zjištění, že kodiaka není třeba se bát. Psaní s podtextem bylo rovněž interesantním zjištěním. A konečně za přínos považuji i informaci o důležitosti první věty
    Richard Hercík, ČEZ



    Katedra komiks Fakulty designu a umění v Plzni, letní semestr 2018
    1-měli bychom psát tak, aby nám čtenář věřil, i když mu překládáme někdy fikci
    2- jednou z nejdůležitějších věcí pro příběh je, aby byl zábavný pro čtenáře
    3-důležité je si předem uvědomit pro koho píšeme-zohledit to ve stylu vyjádření, když například budem psát pro děti ve věku 9 let
    4-ujasnit si, jaké jazykové prostředky budem používat, aby nám čtenáři rozuměli a pochopili nás, když budem užívat zkratky, které jsou snadno pochopitelné pro určitou menší sociální skupinu
    5-snažit se oslovit co možná nejvíce čtenářů, protože píčeme v českém jazyce a tím jsme limitováni v počtu potenciálních čtenářů oproti anglicky píšicím autorům
    6-příběh by měl být odvyprávěn jednoduše, přesto přesně
    7-pro věrohodnost příběhu je dobré používat detaily a zdůvodnění
    8-všechny prvky, které zařazujeme do příběhu by měly mít využití v ději
    9-v příběhu by se měl vyskytnout- popis-dialog-akce
    10-začátek příběhu je velmi důležitý, měl by být poutavý, aby ho čtenář dočetl, až do konce
    Katka Buriánková, katedra komiks, Fakulta designu a umění L. Sutnara v Plzni, letní semestr 2018



    Splnil se mi sen v podobě ochutnávky techniky tvůrčího psaní, takové vklouznutí do procesu jak psát, abych byla srozumitelná a čtenáře bavila, aby mi lidé rozuměli , aby mě to bavilo a našla se v tom.
    Občas píšu na blog a jsem přesvědčena, že se mi daří vystihnout podstatu. To, co chci sdělit. Omyl. 
    Úspěšné psaní čtenáře baví.
    Jak zjisti, že právě to moje psaní, texty jsou úspěšné ?
    Zpětnou vazbou čtenářů.
    Dát zpětnou vazbu sama sobě je náročné, daří se jen s větším časovým odstupem. Kamarádi, spolupracovníci a rodina také nedají optimální zpětnou vazbu, protože mnohdy popisované příběhy znají, nebo mají pisatele hodně rádi a někteří to vlastně ani pořádně nečtou. Teď se obratem vyhnu a pominu kritiku a zpětnou vazbu ve firemním prostředí, kde se do zpětné vazby mohou promítnout vzájemné sympatie a do užitečné kritiky může přijít element, který tam nepatří.

    A tak po krátkém obeznámení s technikou zpětné vazby začalo autorské čtení povídek kolegů z kurzu. Jeden četl, ostatní poslouchali. Příběh se zopakoval a každý se k němu mohl vyjádřit.
    Čtením textů jsme měli možnost se hodně naučit. Bylo to velmi praktické a inspirující. Do toho nás Dana motivovala výňatky z textů předchozích absolventů kurzu a trošku nezbytné teorie. Skvělé.
    Je fajn vědět, že pokud autor píše a projektuje do příběhu sebe nebo svou zkušenost, může vynechat spoustu detailů z popisu prostředí osob ,situací, dialogů, které pokládá za samozřejmost a zapomene s tím čtenáře obeznámit. A čtenář nemá nápovědu respektive osobní zkušenost s příběhem a pak se v textu ztrácí a je pro něj méně srozumitelný a méně zajímavý. (zajímavé). Dobrá zpráva, dá se tomu předejít, už jen tím, že jsme to popsali a objevili v praktických ukázkách.
    Stačilo napsat delší úvod, nebo se zmínit o dvou tématech v jednom článku a pozornost posluchačů byla rozptýlená. Kritici z nás byli výteční. Nicméně zpětná vazba byla cílená , laskavá a hodně nás posunula v technice psaní.
    V odpolední části jsme psali texty již s poznatky, které jsme si vyzkoušeli , že fungují a také ano. Texty měly větší záběr, švih, hravost a cílily tak, aby čtenáře oslovily a vtáhly do děje.
    Na tak krátkou ochutnávku tvůrčího psaní velký profesní posun ve skupině příjemných budoucích žurnalistů a spisovatelů ale i blogařů a těch co píší pro radost a nebo se chtějí pracovně a osobně zdokonalit.
    Malá poznámka. To je jen začátek. Psaní je práce a tak to je. A také životní výzva a dovednost. Tvořit slova, hrát si s textem, vytvářet postavy, vkládat jim dialogy a moci ovlivňovat hodně čtenářů a předat jim tu emoci, ten příběh, to je síla a moc tvůrčího procesu psaní. A práce.
    Pan ředitel PhDr. Chrást, který občas nakoukl k nám do učebny, trefně přidal nějakou glosu, jako například: „Co to čteš, aha ? A autor je chlap, to jsem si myslel…“
    Určitě tím nechtěl odradit ženy, možná jen povzbudit muže .    
    Kurz mi otevřel vnímání textu a psaní z úplně jiného úhlu pohledu než jsem byla zvyklá. Je to výzva. A práce. Jdu dál, vím, že se z nás stanou spojenci, možná na život a na smrt.
    Psaní a já, já a psaní.
    Děkuji milá Dani, za Tvůj otevřený přístup, profesní dovednost a velkou lásku a srdce k tomu, co děláš a jak to děláš, moc se těším na pokračování…
    Děkuji také celému týmu, byli jste výborní, hodně jsem se s vámi nasmála a naučila…Je to fakt, psaní musí bavit a nesmí to být nuda.
    Marie Rubá, Ostrava




    Od včerejšího dne, musím stále myslet, na Váš zajímavý kurz. Moc se mi libil, těším se na další pokračování. Hned večer jsem se pustila do čtení Živel Lustig, je to úžasná kniha, krásně se to čte. Měla jste velké štěstí, že jste ho mohla poznat osobně a spřátelit se s ním. Z knihy vyzařuje nádherné a upřímné přátelství. A vy to píšete přesně tak, jak jste nám radila. Jsem moc ráda, že jsem se na Váš kurz přihlásila a mohla Vás osobně poznat.
    Jste opravdu zajímavá žena a velká osobnost. Chovala jste se k nám tak přátelsky a dokázala jste nám krásně ukázat na naše chyby. Nikdo se přitom necítil trapně. Cením si , také že jste pro nás vždy nalezla slova chvály a povzbuzení. To nás povzbudilo do další práce.  Slyšet to od takové spisovatelky je čest. Z Vašeho kurzu jsem si odnesla krásný zážitek a chuť psát. Asi to nepůjde rychle, ale jak jste říkala, pasní je práce .Moc se mi líbilo, přirovnání ke zkoušce na řidičák. Řídit jsem se naučila a baví mi to. Děkuji za krásný zážitek a těším se na další setkání s Vámi a psaním.
    Milada Kašparová



    Naučil jsem se, že příběh je vhodné co nejvíce osekat od zbytečností. Přímá řeč může velmi pomoci k dynamice vyprávění. Role všech vystupujících osob by měla být naprosto zřejmá. Pokud lze, je dobré vyhýbat se klišé. Je třeba dávat pozor na opakování slov.
    Richard Hercik


    Dobeška 8.-9.9. 2018
    Závěry z kurzu
    1. Poznání, že mám na sobě dál a dál pracovat a povzbuzení k tomu
    2. Nastavení zrcadla od kolegů a lektorek – vyslechnutí názorů všech ostatních ke svým výtvorům –zpětná vazba
    3. Naslouchání tvorbě ostatních a vzájemné konzultace a úhly pohledů 
    4. Připomenutí, že se musím občas rozhlédnout nejen svýma očima.. i vlastně v každodennosti
    5. Příjemné pocity z krásné atmosféry, přínosů a poznání nových lidí – vlídno a hřejivo
    6. Touha poděkovat
    DĚKUJI DANO !
    Jarka Petrová



    
    
    Braník 31. května 2019
    Ahoj Dano,
    ještě jednou děkuji za hezké a hlavně poučné pátky. Spoustu jsem se toho naučila a hlavně se na čtení knížek teď dívám trochu jinak - vidím za nimi teď tu obrovskou práci autorů. Přeji krásné letní dny a spoustu spokojených studentů.
    Kateřina Hovadíková



    Milá Dani,
    doufám, že už jsi přelouskala spousty děkovných dopisů za tvoje nádherné kurzy. Když jsem přijel domů a bloumal na tvých stránkách, zjistil jsem, že kurz, který by mě enormně zajímal, je o psaní cestopisů.
    Procestoval jsem spoustu zemí, zajímají mě hlavně hory, vystoupal jsem např. na Kilimanjáro a Mont Blanc, ale děsím se psát ve stylu: byl jsem tam a tam, navštívil jsem to a to, atd. Chce to zřejmě nějakou zápletku a pár fotek a hlavně dialog o něčem zajímavém.
    I když knížka bude rodinná a zde - musím říci tvojí zásluhou - chci, aby byla přesto zajímavá a trochu čtivá. Jinak ti musím moc poděkovat za nádherný víkend a díky Tobě jsem v pohodě překonal hroznou trému, kterou jsem měl.
    Pavel Odstrčil




    Zdravím, jak jinak než z Jeseníku. Posílám pár povídek, které jsem včera nasázela do počítače. Vesměs jsou všechny z mého života, tak uvidím, zda bude něco k uveřejnění nebo si mám víc vymýšlet... V září na víkendu se určitě uvidíme. S láskou
    Jana Faitová




    
    Dobeška 8.-9.9. 2018
    Moc mi pomohlo, že jsem slyšela texty jiných a většinou zcela odlišných autorů. Zjistila jsem, že např. má představa stručnosti se stále ještě výrazně liší od posluchačů.
    Teprve osobním povídáním se „spolužáky“ jsem pochopila určitou nesrozumitelnost svých textů. Nechtěla jsem být sentimentální a právě osobní výpověď je asi to, co čtenáře může zaujmout. Já si myslela, že stačí být (snad) vtipná a striktní. Děkuji Daně za laskavý přístup.
    Stáňa Vaněčková, Hradec Králové


    Na to, že jsem úplný nepsavec, mne víkendový kurz MOC nadchl. Jsi úžasná lektorka, děkuji Ti za všechny předané zkušenosti. Místo bylo skvělý a myslím, že inspirující ten duch je tam pořád. Jídlo a obsluha příjemná. Chtěla bych se pravidelně učit psát, třeba i reportážní články, protože chci jako překvapení připravit k 30. výročí firmy takové paměti a to bude za 2 roky.
    Ivana Hotová



    Dobeška 8.-9.9. 2018
    Milá Dano,
    ještě jednou vám oběma s Monikou děkuji za super den. Když se podívám, kolik kurzů je vypsáno, a do toho máš ještě i jiné aktivity a práci + rodinu, je opravdu obdivuhodné, co pro nás nováčky děláš.
    Moc si toho vážím, i když to při osobním kontaktu nedávám najevo. Monika se mi také moc líbila a je fajn vidět někoho, kdo u tebe začínal
    Už jsem doma, udělám si čaj a HNED začnu číst její knihu. Tu tvou si nechám na trošku později, nejdřív si vše musí tak nějak "sednout".
    Gabriela Rotnáglová



    První den víkendového kurzu byl pro mě spíše opakováním věcí z minula. Přesto nepovažuju s kurz za neužitečný. Ocitla jsem se ve společnosti tvůrčích lidí a mohla se nechat obohatit jejich literárními pokusy a nechat se unést uvolněnou tvůrčí atmosférou a to není málo. Neděle pak pro mě byla pro mě ještě mnohem podnětnější. Vyzkoušela jsem si nějaké nové věci a jsem za to moc ráda. Přeju krásný den a mnoho radosti z vedení dalších kurzů a také z tvůrčí práce
    Romana Skalská


    
    Braník 23. března 2019







    Určitě to není naposled, co jsem na vašem kurzu byla. Byl to hezky strávený den. Naučila jsem se, že nálepky postavám dává čtenář. Naším úkolem není popsat postavu, ale ukázat její charakter v akci. Literární pravda musí být pravdivější, než pravda. Když píšu v přítomném čase, je to osobnější. Musíme čtenáře vtáhnout do děje a už ho nepustit. Děkuji ještě jednou.
    Adéla Abrhámová



    Dobrý den, paní Dano,
    zúčastnil jsem se víkendového kurzu s Yakeenem. Bylo to skvělé! Velmi jsem si to užil, celou řadu věcí pochopil a dokonce jsem byl schopen (tomu bych před tím nevěřil) vytvořit příběh. Yakeen je výborný lektor, vnímavý, pozorný, příjemný a zřejmě i velmi zkušený.
    Děkuji moc, přeji brzké uzdravení a těším se na další kurzy 😊
    Zdeněk Hurych



    Libila se mi atmosfera na kurzu, velmi podpurna a tvurci. Jsem uplny zacatecnik a uvitala bych od Yakeena vice prikladu a konkretnich “jak na to” cviceni. Ci malinko vice teorie o tom, jak a co psat. Preji hodne zdravi a spoustu napaditych textu.
    Ava Vantomme



    
    Kurz psaní cestopisů s NG se koná v Nových Butovicích
    Musím říct, že kurz s Yakeenem byl krásný.
    Velice se mi líbila uvolněná atmosféra a pohoda, která z něj vyzařuje.
    Také ráda cestuji, a tak by mě zajímal kurz psaní cestopisů.
    Dagmar Heráková



    Yakeen byl fajn, dozvěděla jsem se spoustu zajímavých věcí i o svém krátkém příběhu. Ale abych pravdu řekla, čekala jsem něco víc či jinak, nebo jste mi tam prostě jen chyběla Vy. :0) Brzy se uzdravte 
    Zuzka Schillerová



    Dobrý večer, paní Emingerova,
    S Yakeenem běží vše výborně, skupina je, z mého pohledu, velmi roztomilá a vřelá. Brzy se uzdravte.
    Anna Kramářová


    
    Na hodině jsem dozvěděla, že musíme přemýšlet nad tím, co pravděpodobně ví čtenáři, který budou číst naši výtvory. Aby oni pochopili příběh, máme vysvětlit věci, i který pro nás připadají očividné, protože nemusejí být očividné pro většinu lidi. K mému překvapení jsem zjistila, že popis je nejlevnější způsob dosažení kvalitního psaní. Nejlepší způsob jak psát, je představit charakter v akci, po něm jde rozpoznání, vzpomínka, zásah shůry a pak popis. Rozpoznání se používá v hororech, kdy čtenář nebo divák pochopí něco, co postavy neví.
    Anastasia Khaustova, Fakulta designu a umění v Plzni



    1/ Osekat dílo se někdy vyplácí, víc vynikne pointa.
    2/ Ne vždy je nutné psát příběh chronologicky. Někdy příběhu pomůže, když začnu akcí a až později objasním pozadí.
    3/ Sepsat příběh na 7 slov je náročné, ale je to možné.
    4/ Naším úkolem je vyvolat v čtenáři silnou emoci - strach, zlobu, radost, smích. Ideální je dostat se do hlavy tomu o kom píšeme, potom bude příběh věrohodný.
    Kateřina Hovadíková




    Co jsem se naučila:
    dodržovat úhly pohledu
    první věta by měla být krátká, ale úderná
    pozor na opakovaná slova
    přídavná jména a příslovce zbržďují děj
    popis, dialog, akce
    Eva Kašparová


    Nejen z naší minulé, ale i z předminulé hodiny si odnáším to, že i v psaní je dobré nechodit kolem horké kaše, že zajímavé věci se dají říci několika slovy.
    V pátek, po skončení lekce, kde jsme psali příběhy na sedm slov, jsem šla okolo autobusu a na za oknem byl lístek:
    Tichý koutek. Sedni si a drž hubu.
    Přesně sedm slov.
    Irena Janíková




    Víkend byl úžasný, zdravím všechny a těším se na září. Už jsem se přihlásila.
    Jana Faitová



    Prvá veta má presvedčiť čitateľa, aby pokračoval.
    Najlepší spôsob, ako predstaviť postavu, je v akcii.
    Každá myšlienka, ktorú použijeme, by mala mať aspoň z časti reálny základ.
    Mali by sme nájsť rovnováhu medzi pravidlami a vlastnými zákonitosťami.
    Čítanie a rozoberanie textov je veľmi podstatné.
    Dialógy oživujú text.
    Dialógy by však nemali byť zbytočne dlhé.
    Text má odpovedať na všetky otázky. Ak niečo raz spomenieme, mali by sme to ďalej spracovať. (flinta na zdi)
    Text má úvod, jadro a záver. To ale neznamená, že jadro sa nemôže stať začiatkom a koniec jadrom.
    Porušiť zásady estetiky znamená podstúpiť určité riziko.
    Písať, písať, písať,...
    Katarína Rybárová, Fakulta designu a umění J. S. v Plni, letní semestr 2019


    Braník  17. února 2019 




















    5 vět, které jsem si zapamatovala
    1) Pro psaní je důležitá první věta. Musí ihned zaujmout.
    2) Vyvarovat se „nudnosti“ – psaný text nesmí být nuda, jinak přicházím o čtenáře.
    3) Musím textem naladit pravdivost příběhu. I když je vymyšlen, musí působit pravdivě.
    4) Vyvarovat se „rozvleklosti“ textu. Snažit se děj vyjádřit co nejstručněji s použitím vhodných slov (kombinace synonym/antonym, vystříhat se množství přídavných jmen).
    5) Hlasitým přečtením napsaného si pro sebe uvědomit obsah, který pak mohu dále daleko přesněji a lépe docizelovat.
    6) Nezapomínat na spád děje, na rytmus psaného v zájmu udržení pozornosti čtenáře.
    7) Nezapomínat na prvotní myšlenku (vnitřní popud), kvůli které chci nějaký zážitek vylíčit, něco sdělit. Možná i se záměrem pro poučení.
    Milada Trojanová




    Ahoj Dano,
    jste se mnou ráno i večer. Ty, ten Bejk, tvoje rodina, váš kurz.
    Když jdu večer spát, přečtu si pár minut lágru, vtipů úvah a citatcí. Ráno taky. Cítím pach vojáků u Kůstky, mám hlad nebo cítím plný stůl jídla. Dojme mě popis soulože a vím, že je to mrdání. V kontextu to ale nezní zle. Je to přijatelně měkké. Stejně měkké jako když Cicero popisuje důvod Trojské války a jindy má stejnou váhu dívčí klín.
    Ty bejku neuráží a pomyšlení na prase mně děsí. Sám sebe se ptám. Kde se bere v člověku tohle poznání a řemeslo mávat slovy jak bičem a prásknout tam, divák spí?
    Já jsem přečet jen Steinbecka, Slabikář a Faraona od Boleslava Pruse. Několik příruček pro lítání, ale ne celé. Mají špatnou pointu. Něco předpisů řady L. Sem tam příbalový leták. Části Bible, kousky Koránu a malinko Talmudu. O Aristotelovi vím, že existoval. Slyšel jsem Hemingwayovi, Dostojevském, Pavlovi, Lustigovi.
    Jsem rád, že mám stále co se učit. Na ten kumšt je pozdě. Něco vyplodím, ale ty tomu dáš ten fortel a najednou je to fakt pěkné.
    Jan Smrčka



    · Nikdy neshazovat předem, co napíšeme.
    · Dávat si pozor na pasiva (jsou neosobní).
    · Přímá řeč oživí příběh.
    · Neopakovat stejná slova.
    · Snažit se neužívat cizí slova ve vyprávění. 
    Markéta Holečková



    1. Když můžeš, věty krať.
     2. Nepoužívej cizí slova nadbytečně.
     3. Dodržuj pravidla.
     4. Když to funguje, pravidlo 3 můžeš porušit.
     5. Lepší než dlouhý popis je přímá řeč.
    Ludmila Dvořáková




    1. důležitý je nápad – aby to zaujalo čtenáře
    2. používat slova, kterým rozumí zákazník (čtenář)
    3. při vysvětlování začít tím nejdůležitějším
    4. nesmí být dlouhý úvod, je třeba uvést klíčové slovo
    5. text musí být uvěřitelný
    Věra Adamcová



    Dano,
    chtěla jsem ti poděkovat za úžasný víkend "tvůrčího psaní" v Divadle Dobeška.
    Nemělo to jedinou chybičku!!!
    Lektorka zajímavá a k účastníkům kurzu tolerantní, prostor divadla příjemný, kolektiv jedinečný, jídlo výborné a hlavně poznatky z kurzu "tvůrčímu psaní" zajímavé:
    čtení připravených článků, členění na začátek, střed a závěr textu, vnímání přímé řeči, střídání dlouhých a krátkých vět,
    forma textu, sprostá slova, hlavní myšlenka textu - příběh, děj
    Během kurzu zadávání úkolů, jejich zpracování, hodnocení zpracovaného zadání kolegy,
    tvůj pohled na příběh a závěrečný vlastní postoj k textu.
    Víkend byl SUPER a ty jsi vynikající.
    Díky. Ludmila Jiráňová



    Kurz 16. března 2019. Foto: Miroslav Rezek

























    Ahoj Dano,
    v příloze zasílám společné foto. Moc mi to nešlo, ani psaní ani focení. Já prostě mívám kvůli své nemoci opravdu špatné dni a opravdu dobré dni. Nějak jsem se naučil s tím žít. Původně jsme účast plánovali společně s dcerou, stačila si však koza nalézt přítele a tak jsem do toho šel sám. Nebylo to pro mě úplně jednoduché, již ve škole jsem měl problémy s psaním slohu. Písemnou maturitu jsem dal za 4-.
    Později, kdy už jsem pracoval tak bylo pro mě trestem psát jakýkoliv dopis, vysvětlení, žádost, apd. Na druhou stranu mám moře zajímavých (podle mě) zážitků, o které bych se rád podělil.
    Děkuji za příjemný víkend ve společnosti bezvadných lidí.
    Míra Rezek



    Milá Dano, chtěla bych Ti ještě jednou velmi poděkovat za podnětný a  příjemný víkend. Hodně mě "nakopnul", ale zároveň trochu srazil k zemi, protože mi došlo, jak náročné psaní je a že ne každému je, takříkajíc, dáno. Nicméně psát nepřestanu, byť by to bylo jen pro mé nejbližší. Nemám výtvarný ani hudební talent a čas od času mám silnou vnitřní potřebu tvorby. A taky je to moje psychohygienická terapie. A díky kurzu bude snad o něco čtivější a nebude to NUDA, jak říkáš. Velmi děkuji a dovolila jsem si připojit, kromě prací z víkendu, i dvě verze mého domácího úkolu. Je to ten porod. Před a po. Snad z něj bude patrný nějaký posun jako hold tvému přístupu a tvým doporučením pro nás psavce-amatéry :o))
    Jarka Výborná



    Bajka má vždy na konci poučení Zpráva vždy musí obsahovat: KDO, CO, KDY, KDE případně JAK a PROČ Je dobré nechat si napsaný text odležet a pak se k němu vrátit Je důležitá upřímná zpětná vazba ohledně toho, co kdo napíše (abychom se tím mohli zdokonalit) Pointa se dá vystihnout i ve velice krátkém textu – tím jdeme vlastně okamžitě k jádru věci.
    Andrea



    Co jsem se naučila:
    1. V příběhu není nutné zmiňovat příliš postav, které s příběhem nesouvisí
    2. Nebát se fabulovat – nedržet se striktně pravdy
    3. Nepsat složité dlouhé příběhy kde se čtenář ztrácí
    4. Udržovat „tempo“ střídat emoce (humor se smutkem atd.)
    5. Jak inspirující je trávit čas s, i když cizími, tak stejně nakonec skvělými lidmi. Jak je sice každý jiný a přece tolik blízký.
    Daniela Enström


    
    22.9.2019
    Pět věcí, co jsem se naučila na dnešním kurzu psaní:
    Za prvé , že už první věta příběhu musí být pro čtenáře zajímavá, to moc u knih nebývá, co jsem zatím četla.Za druhé,že příběh je vlastně rozdělen na čtyři části a ne na tři.Ta čtvrtá část je neviditelná.Poté mě zaujalo,že si z reality vybereme ty nejdůležitější věci a zkusíme je trochu jinak přepsat než jsou doopravdy ve skutečnosti.Za čtvrté jak složit příběh jen ze sedmi slov a v neposlední řadě naučit se popisovat prostředí tak aby to čtenáře nenudilo.Těch věcí nebo spíš vět je víc, co jsem se za dnešek naučila,ale aby se mi tady na email nevešly.Těším se na zítřejší kurz, co nového se na učím a tak i poznám.
    Kateřina Teplá



    Ahoj Dana,
    ešte raz ďakujem, že som sa mohol zúčastniť s Renátkov tvojho kurzu.
    Mne to neskutočne vyčistilo hlavu a obohatilo moje poznanie, že i z malého súvetia sa dá vytvoriť niečo zmysluplné...
    Ešte raz za všetko mooooc ďakujeme a tešíme sa skoré stretnutie. Prajeme krásne lásky plné dni.
    Juraj a Renka



    Literární pravda je pravdivější než pravda.
    Každý příběh má začátek, prostředek a konec. A tzv.neviditelný konec... nějaké poučení.
    Pozor na flintu na zdi! Pokud tam visí, čeká se, že se z ní vystřelí.
    Neopakovat stejná slova blízko sebe.
    Udržet styl psaní.
    Nedůležité detaily brzdí zajímavý příběh.
    Jana Tomanová



    22.9. 2018
    Co jsem se dnes naučila:
    1. Každý příběh musí mít začátek, prostředek a konec a vše by mělo být v souladu.
    2. Měli bychom vědět, proč jsme to psali (v bajkách je to ponaučení).
    3. Pro bajku je důležité mít představitele vlastností, mohou to být zvířata, lidé nebo věci. Měla by obsahovat představení, zápletku a poučení.
    4. Skutečnost je nuda, realita je chudá, proto bychom měli příběh obohatit fantazií.
    5. Jít v příběhu rovnou na věc: dialog - popis - akce (popisujeme očima pozorovatele, záleží na úhlu pohledu.
    Irena Procházková


    
    22.9. 2018
    Ještě jednou velice děkuji za krásně strávený víkend, bylo to pro mne velice přínosné a zároveň poutavé.
    Nevím, zda jsem dával dobrý pozor, ale vybral jsem si tyto věty.
    1) Literární pravda musí být uvěřitelná čtenářem (i kdyby to bylo jinak)
    2) Příběh musí mít - začátek, střed a konec (někdy i poučení)
    3) Nepoužívat složité souvětí. Raději dělit tečkami.
    4) Příběh se sestává jakoby z cihel. Je nutné je měnit a střídat          (veselé - smutné, hezké - ošklivé)
    5) Po podrobnějším popisu osoby, věci ji také v příběhu použít (flinta na zdi - musí vystřelit)
    Josef Chmelař



    Děkuji za krásné setkání. Moc se mi to líbilo, ohromně mě to nakoplo. Určitě se potkáme.
    Díky Jana Chaska



    Fakulta designu a umění v Plzni, letní semestr 2019
    Pět poznatků, co jsem si odnesla ze 4. hodiny semináře tvůrčího psaní
    1. Než začneme psát, měli bychom si s rozvahou vybrat žánr, kterému se budeme věnovat a snažit se dodržovat jeho vlastnosti. Teprve až si osvojíme základní žánry můžeme se pustit do jejich vzájemných kombinací.
    2. Definování pět nejlepších způsobů, jak psát:
    I. Představení charakteru v akci
    II. Rozpoznání
    III. Vzpomínka
    IV. Umělé řešení (zásah z hůry)
    V. Popis
    3. Umělé řešení neboli zásah z hůry, složí v textu jako pomoc v okamžiku, kdy chceme, aby náš příběh nabral nový směr, nebo když chceme ba i nelogickým řešením či zázrakem posunout naše postavy a děj dále.
    4. Při psaní bajky musíme dávat pozor, aby z ní dané poučení, které i když na konci textu napíšeme, vyplynulo. 5. Velice oblíbenou postavou vystupující v bajkách je zajíc.
    Tereza Přibilíková


    
    Braník, 23.-24. února 2019

















    Co jsem se včera naučila:
    1) že jsi báječný člověk a je radost se od tebe učit (to už jsem věděla, jen jsem si to potvrdila :-) )
    2) že je důležité umět naslouchat a přijímat zpětnou vazbu
    3) že znát pravidla a umět je aplikovat jsou dvě různé věci (neměla jsem v povídce konec)
    4) že mužské a ženské světy jsou tak rozdílné a přitom tak stejné (někdy jsem s Karlem souhlasila, někdy vůbec)
    5) že naučit se vnímat svět očima někoho jiného mu dává úplně jiný (krásný) rozměr Povídku určitě upravím a pošlu dnes večer.
    Pavlína Šaurová



    Co jsem se naučila?
    Je nutné udržet čtenářovu pozornost, tedy ne květnatět a neodbočovat.
    Do krátkého příběhu nedávat příliš mnoho postav.
    Vědět, pro koho píši a vcítit se do čtenáře.
    Neztrácet se v detailech, ale zase umět dostatečně uvést čtenáře do příběhu. 
    Začátek příběhu je důležitý, čtenář zaměří pozornost na to.
    Kateřina Volková


    
    Jana Vaňková

    Děkuji za rétorické vstupy Jany Vaňkové.
    Jsou to informace, které nemám jinak možnost nikde získat, takže je považuji za přínosné a vcelku mi vyhovují.
    Vezmu si z toho, co sama chci.😊
    Martina Švecová



    Nove bylo velmi prijemne setkani s lidmi, kteri maji podobnou touhu jako ja lepe psat, i kdyz se nase cile a zivotni cesty nepotkavaji. Vzdycky je inspirativni vylezt z sve socialni bubliny a nahlizet do bublin jinych lidi. Pro me byla moc fajn ta muzska energie, kterou kazdy babsky kolektiv v jakekoli cinnosti potrebuje.
    Naucila jsem se: vnimaveji naslouchat druhym v jejich tvorbe a citlive sdelit pripominky tak, aby to autorovi pomohlo, ale nezranilo ho to.
    Je pro me zasadni Tva kniha Psani podle Arnosta Lustiga. Usmernila moji nevedomost a nekdy zbytecne sebevedomou spontannost. Myslim uz ted vzdy na zacatek, prostredek i konec, idealne navrch i s pointou. Cil meho psani vsak znas - nechat svym detem a pratelum otisk doby, vztahu, zajmu a zazitku, v nichz se odvijel muj zivot. Detem proto, aby jednou marne nepatraly, odkud jdou a kam, pratelum jako vzpominku na spolecne prozite chvile. A pratelum myvh pratel? Pro inspiraci. Protoze muj zivot by vydal na dva...
    A otazky? Stale tytez. Pisu o zijicich lidech. Tak, aby me psani bylo laskave. Presto se obcas nekdy nekoho neco dotkne. Vetsinou se pred uverejnenim ptam, kdyz si nejsem jista. Nekdy musim postave zmenit jmeno, vlasy, oci atd, protoze jeji syn po prvnim precteni prohlasi, ze tam mama vypada jak kurva. No, a vzdy myslim na Arnostovu vetu: kdybych myslel na to, co tomu rekne pan farar a maminka, nenapsal bych vubec nic...
    Ale ptam se a nekdy to nejsrandovnejsi ozelim, byt by to vsechny ostatni pobavilo...
    Hana



    Drahá paní Emingerová,
    musím Vám napsat, že jste mě dojala! Vaši nabídku si nesu ve svém srdci a zahřálo mě pomyšlení na to, že i v dnešní komerční době žijí lidé s dobrým srdcem, kteří dokážou být velkorysí vůči druhým! A já si toho nesmírně vážím, opravdu! Moc ráda Vaši nabídku přijímám, protože takové nabídky se neodmítají!!! :)
    Jinak před chvílí jsem zaplatila kurz pro mamku. Tento měsíc však už další velkou částku vydat nemohu, protože mě čekají ještě další výdaje. Ale pokud s platbou za moje dubnové místo počkáte do března, velmi mi to pomůže! Mějte se zatím krásně! Kéž Vaše velkorysost se Vám bohatě vrací v každodenních radostech stvořených přímo pro Vás!
    Moc se těším na setkání! Mám tu rozepsaný text, se kterým si nevím moc rady, tak se těším na konzultaci! :) Jinak jsem se již také pustila do domácích úkolů. :) Přeji krásný čas a ještě jednou velice děkuji za Vaši ochotu!!!
    Srdečně zdraví Lucie S.




    Po zhlédnutí TV pořadu Všechnopárty, kde jste byla hostem u Karla Šípa, jsem si musel přiznat, že jako každodenní čtenář neznám nic z Vašich knih.
    Což je ostuda, kterou jsem v krátké době rychle napravil.
    V naší Knihovně Kroměřížska jsem si vypůjčil několik knížek.
    Ta o Vašem více než stoletém dědečkovi je okouzlující už jen tím, jaký měl životní náboj, zájem o všechno, skvělý přehled, řád, nepřipouštěl si k tělu nemoci, nekonečný optimismus, až to člověka štve, že je to v podstatě jednoduchý recept, ale nedokážeme ho v plné míře naplnit.
    Vystihla jste ho pro čtenáře opravdu věrně.
    Pak jsem se začetl do díla Živel Lustig.  Jak se píše kniha. Ta je napsané opravdu mistrovsky! Vykreslila jste pana Lustiga tak věrně a tak důvěrně, že jsem se už v první třetině četby rozhodl, že knížku musím mít doma, protože se k ní určitě budu vracet. Jeho život byl pro běžného člověka naprosto neuvěřitelný, a on to věděl, proto svými drastickými zážitky a vším, čím prošel, šetřil a rozdával jako na lékárnických vahách. Obdivuhodný přístup k lidem! To dnešní pseudocelebrity ani netuší, jaké složitosti a zákruty může člověku život připravit, čím může projít, jaké nemoci ho mohou nahlodávat, ale dokážou se tvářit jako ředitelé Zeměkoule, obsazují titulní strany časopisů a jsou přesvědčené, že tak to má být, tak je to správné.
    Napsala jste nádhernou knihu, přiblížila osobnost s neutuchající zásobárnou energie, optimismu, člověka nesmírně bohatého, ne materiálně, ale tím, že dokázal rozdávat plnými hrstmi radost, moudrost, dobré nápady, chytré myšlenky, humor - jen podle toho se pozná skutečně bohatý člověk.
    Jsem opravdu moc rád, že jsem prostřednictvím Vaší knihy dostal možnost pana Arnošta Lustiga o něco blíže poznat. A moc Vám za to děkuji.
    Teď si dám pauzu zase na jiné čtení, ale k Vašim knihám se určitě vrátím.
    S přáním všeho dobrého, ať máte stále zajímavé nápady, nevyčerpatelnou inspiraci, ať Vám  slouží zdravíčko a máte hodně radosti ze života i ze svého okolí. 
    Z Kroměříže zdraví Mirek Karásek



    Dočetl jsem Vaši knihu "Živel Lustig". Chvílemi jsem se smál a chvílemi jsem měl hrdlo stažené jako ve svěráku a oči mi přestávaly fungovat. A tak bych Vám chtěl za to, že jste tuto knihu napsala, velice poděkovat. To není kniha. To je stříbrný tác, na kterém leží dvě srdce. To Vaše, a pana Lustiga. Moc Vám děkuji. V pátek odjíždím s manželkou vybrat si náš vánoční dárek, který jsme si sami, jak říkáme, naježili. Jedeme do Chorvatska, kde si každý den vylezeme na naši skálu, zalezeme pod prastarou pínii a budeme číst a luštit sudoku. K tomuto místu se váže taky docela pěkný příběh... Až se vrátíme, tak si tuto Vaši knihu otevřu znovu. Tentokrát s tužkou a papírem. Dělám to tak vždycky, když mne něco hodně zaujme.
    Mějte se hezky, paní Dano, a ať se Vám ve všem jen daří.
    Zdeněk Majzlík


    
    Braník 13.-14. dubna 2019
    Každé literární dílo má začátek, prostředek a konec. Čtvrtá neviditelná část je - proč jsme text psali.
    Nemá se popisovat osoba, která v příběhu nehraje žádnou úlohu.
    Čím složitější text, tím kratší věty.
    Přídavná jména brzdí děj.
    Psát tak, aby si čtenář udělal vlastní obrázek.
    Mirek G.



    Skvělý a hodnotný seminář. Na těch několika lekcích jsem se o psaní naučil víc než kdy dřív. Krátké rozsahy textů jsou akorát na předvedení těch nejdůležitějších principů, ale i chyb v psaní. Společná kritika je nejen hodnotná, pro nezaujaté hodnocení nezávislých čtenářů, ale je taky příjemně terapeutická. Výklad i zadání byla srozumitelná, zábavná na zpracování. Teorii jsme vždy hned prakticky aplikovali v textech na další lekci. Jakožto začínající spisovatel jsem si uvědomil spoustu nedostatků ve vlastní tvorbě a byl jsem znovu inspirován. Člověk se v psaní zlepší jenom dalším psaním. Určitě bych uvítal pokračování.
    Tomáš Vrba, Fakulta designu a umění v Plzni, letní semestr 2019


    
    Dobeška 21. října 2018
























    Moje ranní úvaha po kurzu  – Kdo je spisovatel a co já?
    Spisovatel - to je ten, co nám vypráví příběh, kdo nás zaujme, potěší, rozesměje, rozpláče, nechává nás žít životy svých postav. Umí vtáhnout do děje, odpoutat od svého života, nebo právě objeví nepoznané zákoutí sebe sama. 
    Ten co zaměstnává cele naši mysl, poučí o jiném bytí, ukáže nepoznané obzory, drží v napětí příběhu a pustí až poslední věrou svého vyprávění. Co tedy chci já? – být alespoň malou částicí těch úžasných vypravěčů děje svých i cizích prožitků. 
    Chci umět své příběhy zhmotnit na papír a předat potomkům osudy svých předků i svoje zážitky, protože poznáním z čeho jsem stvořená, kým počata, co prožili babičky, dědové, matky a otcové, jací byli, proč dělali,  jak uměli – je důležité vědět. 
    Pak snad porozumím sobě a svým pohnutkám a to si přeji napsat svým dětem a vnoučatům. 
    Znajíc své kořeny, mohu nechat dozrát ovoce svého života. 
    „Hlavně, aby jen tak zbůhdarma neshnilo Haničko.“ – říká  můj šotek nadcházejícího dne.
    Hana Lhotská


    
    Akademie BI České spořitelny 2016

    Moje poznámky z kurzu kreativního psaní:
    Psát může každý, koho to baví. Jenže i psaní má svá pravidla, která dělají z pouhé zprávy umělecké dílo a povyšují text na poutavé čtení, které čtenáře chytne a nepustí. To a ještě více jsem se dozvěděla v kurzu kreativního psaní pod vedením Dany a Kláry a s vámi se podělím o to nejdůležitější:
    Klíčové je najít geniální téma a máme půlku hotovou. Pak jen píšeme a text revidujeme a přepisujeme tak dlouho, než jsme s ním plně spokojeni.
    Nadpis a první věta, která obsahuje háček na čtenáře, musí zaujmout.
    Je důležité, pro koho píšeme, kdo bude článek číst a s jakým očekáváním. V Blesku si finanční analýzu bankovního trhu v Uzbekistánu nikdy nepřečteme. Náš příběh musí mít začátek, prostředek a konec.
    Příběh stavíme jako dům z cihel, jen naše cihly jsou trochu jiné: dialog, popis, akce. Důležité je vyškrtat v textu všechny kudrlinky a přídavná jména typu žluté slunce.
    Jména postav by neměla mít snadno zaměnitelná jména, aby měl čtenář jasno.
    Postavy máme ploché a plastické, které mě baví víc. A také máme hrdiny a antihrdiny.
    Důležité je v příběhu vysvětlit motivaci postavy pro svoje činy.
    Náš text musí čtenáře chytit za srdce. Důležité je i poučení, i když není přímo napsáno.
    Je důležité naslouchat tomu, jak čtenář našemu textu rozumí a co si myslí.
    A teď to hlavní: psaní je krásné!
    Olga Shelongová

    
    
    
    
    Dobeška 26.-27. ledna 2019
    Dekuji moc, ze jsem se mohl zucastnit kurzu. Uzival jsem si tu atmosferu svobody, alespon na chvili, nez zase zalezu do pracovni ulity a dalsich nezazivných projektu.
    Horst



    1) Začátek textu by měl „zaháčkovat čtenáře.“
    2) Používat přímou řeč.
    3) Nejlepší je vykreslit postavy a jejich motivy charakterem a chováním, ne popisem.
    4) Čím kratší žánr, tím většinou těžší k napsání.
    5) V dialogu neříkat nic, co můžeme „ukázat“.
    6) Vyvarovat se zbytečných zájmen (podle Kinga).
    7) Po dopsání si nechat pauzu, než po sobě dílo zkontrolujeme.
    8) Je dobré dávat své věci číst ostatním – reflexe, nepsat jen do šuplíku.
    9) Můžeme se inspirovat i dobrými filmy, reklamami atd. (sledovat jejich stavbu atd.)
    10) Nebát se psát.
    Jindřiška Jonešová, Fakulta designu a umění J. S. v Plni, letní semestr 2019



    Byl to také pro mě neuvěřitelně hezký pocit "odprezentovat" kus sebe před ostatními, ztratit ostych... a odezva byla nad očekávání tak pozitivní!.... NO, prostě děkuji! Ten víkend byl pro mě silně motivujicí, uvědomila jsem si, že se psaní chci věnovat... nejen jako koníček... chci se nyní v tomto všem dál rozvíjet, zapsala jsem se do dalšího kurzu ČTK o žurnalistice, dokonce poslala inzerát do jedné redakce!:)) možná troufalé, ale já bych si to opravdu přála! Tak jsem se chtěla zeptat Vás jako zkušené novinářky na nějaké tipy pro začínající ´´psavce´´:), kteří by chtěli jednou chtěli psát pro nějaký časopis , na jakých místech přijímají elévy psaní, jaké jsou první pracovní možnosti v tomto oboru...nebo i další kurzy, o kterých víte, že stojí za to.....budu ráda za jakýkoliv poznatek, i když vím, že je to často také o náhodách.... ale na druhou stranu, štěstí přeje připraveným (alespoň někdy) a také jsem se chtěla zeptat: měla bych zájem o ten desetidílný kurz, který má začínat tuším v lednu...
    Šarlota Šetinová



    Kritika - tvrdá a upřímná - má svou funkci a správně ji plní. Už první den jsem si díky rozboru prací kolegů našla, v čem dělám chyby. Jako učitelka jsem schopna okopírovat Vaši formu učení. Slohová cvičení dnes dětem nejdou. A tohle je závaba a práce v jednom - myslím, že to ocení. Děkuji Daně, Kláře a Petrovi.
    Jana



    Děkuji za skvělý kurz. Moc jsem si to užíval, spoustu se toho naučil a potkal jsem zajímavé lidi.
    Viktor Polzer



    Pět vět, co jsme se naučili:
    1. Každý je jiný a nepotěšíš všechny.
    2. Přijímej a dávej konstruktivní kritiku.
    3. Napsat zajímavý popis je sakra těžké. :-)
    4. Psaní je boj o pozornost čtenáře.
    5. Poučky jsou skvělé – dobrý autor je ale umí ignorovat.
    Monika Řeháčková



    Ahoj,
    ráda bych ti napsala o své motivaci do dalších kurzů. Chtěla bych si zpracovat některé své nápady a náměty. Jsou to různorodá témata a potřebovala bych si vyzkoušet/ověřit, zda je můj koncept nosný, zda má smysl o těchto tématech psát třeba na blog, nebo si vše schovávat do šuplíku s potenciálem na knihu?
    Myslíš, že by ty pokročilé kurzy pro mě byly vhodné?
    Taky nevím, jak to u tebe na kurzu chodí, částečně se bojím i případného vykradení nápadu.
    Eva



    Bylo pro mě přínosné uvědomit si, že jsem schopná něco napsat, i když jsem si v tomto případě moc nevěřila. Zajímavý byl i způsob práce - hodnocení mých spolupisatelů. Děkuji taky za příjemné vedení kurzu a za vstřícnost a laskavé posuzování prací.
    Lenka Fleischmannová



    

    Poslední kurz v keramice Dobešky 31. ledna 2019
    Naučila jsem se, že čím absurdnější zadání, tím je větší zábava to psát.
    Líbila se mi jemnost a klid Moniky, novopečené autorky, a pocit, že nás učí naše spolužačka a ne paní učitelka.
    Trochu se mi stýskalo po Daně. Kdybych věděla dopředu, že nebude, tak bych asi nepřišla. Ale to bych o hodně přišla!
    Jitka Zahradníková




    1/ Musím zamakat na rétorice - není mi rozumět
    2/ Když chci popisovat nějakou postavu, musím o ní vědět vše. I detaily.
    3/ Při psaní je dobré si dát konkrétní zadání co chci sdělit a pak tyto věci zapasovat do příběhu
    Kateřina Hovadíková



    1. Klára byla dobrá, i když jsme se sešli pouze tři.
    2. Probírali jsme vývoj postavy a mluvili jsme o bajce. Klára nám četla asi dvě bajky a vysvětlovala podstatu tohoto cvičení.
    3. Michal říkal, že je prima mít během kurzu více lektorů a vidět různé pohledy na učení.
    3. S tebou je to lepší.
    Zdeněk Hart



    Co jsme se naučili během letního semestru 2018:
    1) zbytečně neprodlužovat úvod do povídek – snažit se rychle dostat k věci
    2) princip flinty na zdi – pokud nějaký předmět/osobu/myšlenku zmíním, tak by tato zmínka měla hrát nějakou roli v příběhu, který vyprávím (čtenář by jinak byl zmaten)
    3) vyprávění bude zajímavější a napínavější, když do něj zasadím i dialogy
    4) pokud chci popsat lidský charakter, tak bych se ho měla snažit vystihnout v nějaké akci, aby si čtenáři dokázali sami udělat obrázek o jeho povaze
    5) pokud chci někomu popsat vtipný/smutný zážitek, tak se nehodí říkat „Bylo to takové a takové“, je lepší čtenáře svým popisem přimět, aby tu emoci sami pocítili (a ne jim to nutit a nakazovat jim, jak se mají cítit)
    6) přidáváním dalších a dalších přívlastků k podstatným jménům můžeme příběhu spíše ublížit – občas je dobré s nimi šetřit
    7) když nevíme co psát, tak je dobré prostě začít, nekontrolovat to, a až zpětně vše upravit a zkorigovat
    8) nemusíme se bát kritiky, naopak si z ní můžeme odnést něco pro svůj prospěch (pokud je konstruktivní)
    9) je dobré si nejdřív opravdu vyslechnout názor druhého (doopravdy ho poslouchat bez toho, abychom si v hlavě již předem sumírovali odpověď), nemusíme se hned snažit obhájit
    10) Také jsem se naučila, že svoje spolužáky můžu poznat zase o něco víc tím, že budu poslouchat jejich příběhy – ve vlastním psaní se toho totiž moc skrýt nedá, to umí snad jenom mistr, a to my ještě nejsme. Jsem ráda, že jsme díky Vám byli v prostředí, kde se nikdo z nás nemusel stydět nahlas přečíst to, co sepsal – věděli jsme, že nás nebudete soudit, ať už napíšeme (podle nás) sebevětší slátaninu, a že každý náš příběh doopravdy vyslechnete a pokusíte se na něm najít to dobré, co by se dalo vypíchnout a nějak zlepšit. Myslím, že to stojí hodně energie, vydržet celý seminář ve střehu a hodnotit naše příspěvky – je vidět, že Vás Vaše práce opravdu naplňuje a baví – což podle mě v dnešní době není tak běžné a proto nás to všechny nakoplo, abychom se snažili a navzájem se poslouchali. Váš seminář se mi (i napodruhé) opravdu moc líbil a děkuji za něj.
    Valentýna Kloboučníková, katedra komiks, Fakulta designu a umění L. Sutnara v Plzni, letní semestr 2018




    1/ U bajky jsou dva způsoby tvorby
    a. Nejdřív mám poučení a na to stavím text.
    b. Mám příběh a poučení z něj vyplyne)
    2/ Inspiraci k bace můžu hledat v encyklopediích
    3/ Pozor na slovíčko "který" v textu. Když se používá moc často, působí text kostrbatě.
    4/ Celý text je potřeba psát tak, aby si čtenář vše představil jako film - musí přirozeně plynout.
    Kateřina Hovadíková



    Milá Dano,
    ještě jednou bych Ti ráda poděkovala za možnost zúčastnit se kurzu. Byl velice inspirující. 
    Cestou z kurzu jsme jeli autem s Pavlem a Katkou. Nadšeně jsme diskutovali, jak bezvadně byl kurz koncipován a co se nám nejvíc líbilo. Oba se těší na některý z dalších kurzů. 
    Sandra Klímová


    Braník 23. března 2019






















    Dobrý večer Dano,
    přemýšlím nad dnešním dnem celý večer a říkám si, jak napsat a shrnout v pěti větách, co  jsme se naučili.
    Kurz byl velmi zajímavý, protože jsem zjistila, že co člověk - to jiný typ čtenáře. A ne všem se moje psaní musí líbit. Další věc je, že každý vnímáme naprosto stejnou věc a příběh tolika způsoby. Nad tím žasnu - to by jednoho prostě nenapadlo. Je potřeba přemýšlet už i o zadání, ani to není jen tak.
    Pojem základní cihly se mi vryl do paměti a slibuji si, že budu ve svých textech na ně myslet, vlastně to pro mě bylo to nejdůležitější. Děkuji za společný čas a setkání, budu se těšit na zítřejší zážitky a setkání. Hezký večer.
    Eva Palivcová



    
    Podzimní čtvrtky  2018
    1. Je třeba skočit rovnou "do vody", tj. nezdržovat čtenáře nudnými úvody a popisy.
    2.  Vyvarovat se opakování stejných slov nebo slov se stejným slovním základem v jedné větě nebo "blízko" u sebe.
    3.  Každé literární dílo má své stavební kameny (cihly) - motiv sdělení, popisy, dialogy, závěr.
    4.  Některé skutečnosti není třeba sdělovat přímo, vyplynou z textu, pokud je při psaní máme stále na mysli.
    5.  Popis vyzní naprosto jinak, pokud ho pojmeme z pozice někoho zúčastněného a konkrétního. Popis "zvenku" je NUDA!!
    Jarka Výborná

    


    1. Úvodní věta musí upoutat pozornost, aby čtenáře nalákala na zbytek příběhu.
    2. Mít v příběhu přímou řeč, případně dialog - ten zrychluje plynutí příběhu.
    3. Proporce příběhu - Úvod, zápletka, pointa - musí být v rovnováze. Ne příliš dlouhý úvod.
    4. Když chceme vyeskalovat příběh, používat krátké věty - větší dramatičnost.
    5. Pozor na slova se stejnými kořeny. Spíše se vyhnout, pokud to není vyloženě úmyslné.
    Těším se na další hodinu.
    Kačka Illnerová



    S jistými rozpaky Vám zasílám svůj výtvor, který vznikl v rámci semináře jako cvičení (vymýšleli jsme si postavu pro příběh, místo, kde se děj odehrává a motto příběhu). Popis “nejlepšího zážitku”, se kterým jsem na seminář šla, neposílám, protože si myslím, že jsem námět nevybrala dobře. Slibuji ale, že něco vymyslím a přepíšu si to aspoň pro svou potřebu.
    Anna Kramářová


    Povídkové středy 2019
    Díky za včerejší skvělý večer. Dnes jsem ten zážitek podpořil dřívějším odchodem z práce a 16 kilometrovým pěškovýletem domů a mohu směle prohlásit, že mi o dost jednotek klesnul krevní tlak :-). Klesnul, ale teď vážně. To psaní mě naplňuje, ty lidi co tam potkávám mě naplňujou a ta cesta sama o sobě, taky. 



    Dozvěděla jsem se, že lze používat stejné principy pro psaní dialogu pro filmy a knihy, ale musíme tomu věnovat pozornost, protože obě média mají své výhody a nevýhody.
    Dialog je nejlepší způsob, jak se divák/čtenář může dozvědět o povaze postavy. Je to mnohem přesvědčivější způsob, než popisovat charakteristiky jednu po druhé.
    Také mně připadala jako zajímavá poznámka, že je možné začít psát svůj příběh z nějakého zajímavého místa a ne ze začátku dějů, nikdy by mě to nenapadlo, že příběh stejně bude mít začátek, střed a konec.
    Hodina proběhla rychle a byla zajímavá, nemám žádné připomínky.
    Anastasia Khaustova, Fakulta designu a umění v Plzni



    Co jsem se naučila:
    Odstřihnout úvod „jak jsme jeli“ a jít rovnou do akce
    U příběhu se vyvarovat zdlouhavým popisům, přídavným jménům.
    Když už mám flintu na zdi, tak ji využít
    Nepoužívat výrazy, které jsou jasné a známé jen určitému okruhu lidí. Ostatní takový výraz nejspíš odradí.
    Začít údernou větou, která se dobře zapamatuje.
    To mi vůbec nešlo, tak jsem nějaké zkoušela napsat cestou domů. Je to lepší?
    1.Pane bože, co tady dělám? Sice úchvatný západ slunce nad oceánem, ale pode mnou šedesáti metrové prázdno! 
    2. Řítím se úzkou pěšinou na kole. Sakra! Tuhle zatáčku nad srázem nemůžu zvládnout.  
    3. Průšvih! Na tachometru 130 km/hod a manželovo horské kolo opouští střechu našeho auta.
    Jitka Tužová



    Ahoj Dano,
    skládám hold tvému umění formulovat větu: "... úplná hovadina to není, ale číst se to nedá..." tak, aby se dotčený nešel rovnou oběsit na klice od dveří.
    Souhlasím s tebou, že je v tom textu spousta balastu. Myslím, že ten problém souvisí i s formou. Do teď jsem psal jen krátké povídky a do nich si můžu dovolit zhustit spoustu myšlenek. Dokonce je to někdy i žádoucí. Jenže, když tím samým stylem napíšu něco většího, je z toho najednou neforemný moloch.
    Zkusím si to promyslet a něco s textem udělat. V každém případě děkuji za hodnocení.
    Michal



    Ještě jednou díky za příjemný víkend. Neskutečně jsem si to užila, i když lehce nervózní. Ale to spíš z vlastní stydlivosti předstoupit před ostatní.
    Z víkendu žiju ještě dnes a asi nejspíš ještě hodně dlouho budu.
    Taky se těším, doma už je pokračování nahlášeno.
    Míša Čápová



    Ahoj Dano,
    ráda bych ti touto cestou ještě jednou velice poděkovala za možnost, že jsem mohla chodit na tvé dlouhodobé kurzy tvůrčího psaní. Určitě jsem se něco naučila, poučila a obohatila část mysli, která umělecky cítí. Bylo mi ctí a přeji ti mnoho úspěchu ve tvé práci i osobním životě.
    Ivča Loudová


    
    Braník 13.-14. dubna 2019

    Neuměla jsem si tento seminář představit, ale líbí se mi. Všichni jsme nějak naladěni na humor a to já osobně chci používat. Hrůz je dost. Úplně mě ráno rozladilo čtení té ukázky z Živla Lustiga o koncentráku. Já tyto věci nesnáším a vyhýbám se jim. Jako dítě jsem byla v Lidicích a od té doby mě na podobná místa nikdo nedostane.
    Alena Štiková


    Co jsem se naučila na kurzu
    1)Je více než dobré znát svojí postavu do detailu
    2)Dávat si pozor na příliš dlouhé začátky
    3)Zachování literární pravdy (jen některé informace jsou důležité)
    4)Slovo můžu opakovat, ale musí mi fungovat jako důraz na věc, ne jako chyba z nepozornosti
    5)Můžu napsat o jakémkoliv střípku reality a může to být zábavné
    Caroline Kotníková


     
    Dobeška 16. března 2019, křest knih a autorské čtení





































    Ahoj, Danuško.
    Literárně-jazzový program jste měly se sestřičkou perfektně sestaven. K slzám jste mne dojaly společným hudebním vystoupením s tatínkem - Tvůj polibek na jeho čelo…
    Mne osobně se nejvíc líbila povídka Tatarky, paní. Asji Žilové. Připomněla mi vzrušené revoluční časy roku 1989, vnitřní urputnost vzdoru národa stále tehdy ještě obkrouženou neviditelným poutem strachu, zda nedostanou bojůvky Milicí rozložené kolem Prahy rozkaz k tvrdému zásahu a výsledkem „něžné“ revoluce nebude nakonec stejně masakr.
    Všechna čtení byla velmi zajímavá, krásně vyjádřená (Hadí kámen), vtipné pregnantní vylíčení mileneckého zážitku (V pasti), vzpomínky na živelnost a rozvernost Arnošta Lustiga, přítomnost jeho dcery, paní Evy.
    Prostě krásný a zajímavý večer na Dobešce.
    Děkuji za pozvání.
    Přeji Ti krásný jarní čas plný zajímavých zážitků i obyčejného štěstí, zajímavých setkání během všech Tvých kurzů. Na shledanou se těší
    Milada Trojanová


    
    Braník  23. února 2019 
    1. Při psaní kratšího textu je třeba omezit úvodní popis
    2. Co nejdříve začít vyprávět příběh
    3. Zaujmout názvem, nebo prvními větami
    4. Text prokládat přímou řečí
    5. Vynechat všechno, co zajímá jen přímé účastníky, ostatní by nudilo. Nevím proč mám pocit, že mi to nejdůležitější, co jsem se dnes naučila, uniká.
     Zdenka Laňková



    Na kurzu jsem si znovu po delší dobře připomněla, jak důležitý je název a první strana každého textu.
    Není vhodné čtenáře zahrnovat zbytečnostmi, protože "nejlepší nápad je škrt" a je škoda dobrou historku kazit vždy pravdou.
    Novou informací pro mě bylo, jak často se čtenář chytá drobných zmínek v textu a snaží se v nich najít souvislost nebo pokračování. 
    Kristýna Mazánková



    Ahoj Dano,
    ještě jednou moc děkuji za další báječný kurz. Hodně nového jsme se naučila a ta atmosféra, kterou vytváříš, je prostě báječná. A je úplně jedno, jestli je to na Dobešce nebo v cyklo klubovně. :-)
    Moc mě mrzí, že ty pražské večerní kurzy pro mě zatím nejsou moc reálné. Ale budu to mít v hlavě, a až holky trochu povyrostou, třeba to nějak zvládnu. 
    Pavlína Šaurová



    1. "Flinta na zdi" - když v příběhu zmíním flintu, musím z ní pak vystřelit.
    2. Literární pravda x realita - ne vše, co se doopravdy stalo je nutné zmínit.
    3. Krkolomné věty nejsou příliš dobrý nápad.
    4. Pozor na souvislosti, to že to je jasné mně jako autorovi neznamená, že to bude jasné i čtenáři.
    5. K dobrému dialogu bychom nemuseli nic říkat nebo uvádět, vše by mělo být jasné z řeči.
    Kateřina Illnerová, Fakulta designu a umění JS v Plzni




    - Neopakovat slova se stejnými kořeny.
    - Nadpis i první věta musí zaujmout.
    - Psát lidsky, nešroubovat do textu nepřirozené výrazy.
    - Myslet na čtenáře.
    - Nechat čtenáře udělat si názor, nedávat postavám, místům, situacím nálepky.
    - Pozor na zbytečná přídavná jména nebo příslovce.
    - Nepopisovat, co můžu ukázat.
    - Z mluvy postavy musí být patrné její vlastnosti.
    - Dialog oživuje text.
    - Detaily jsou důležité pro uvěřitelnost.
    Lenka Košutová, FUD ZČU v Plzni



    1. U krátkých vypravování je dobré začít hlavní akcí příběhu, poté dále čtenáři nastínit okolnosti děje. Snažíme se dát příběhu spád. Proto je lepší používat kratší a výstižné věty.
    2. Díky dialogu můžeme blíže nastínit charakter postav. Už z toho, co postava říká a činí, by nám měla být jasná její povaha. Vše, co bychom mohli o postavě říci, je tedy lepší ukázat - nechat postavu samu jednat - představit charakter postavy v akci.
    3. Někdy je důležité naznačit okolnosti a prostředí dialogu, aby z něj bylo zřejmé, jaké postavy jsou.
    4. Každé drama má tři části: začátek, střed, konec (Aristoteles); teď, včera, zítra (Hemingway).
    5. Vždy, když něco píšeme, musíme mít na paměti, že čtenář ví jen to, co jsme napsali. Nemůžeme u něj být, abychom mu vysvětlovali, že tohle jsme mysleli takto nebo že tímto jsme chtěli říct toto, atd…
    Tereza Přibilíková, Fakulta designu a umění v Plzni


    

    1/ Musím zamakat na rétorice - není mi rozumět :-/
    2/ Když chci popisovat nějakou postavu, musím o ní vědět vše. I detaily.
    3/ Při psaní je dobré si dát konkrétní zadání co chci sdělit a pak tyto věci zapasovat do příběhu.
    Kateřina Hovadíková


    
    Braník 23. února  2019



















    5 vět, co jsme se naučili.
    Psaní je řemeslo jako každé jiné. Musíme se učit, zda to funguje.
    Rozlišovat realitu a literární pravdu. V psaném projevu musí být pravda víc, než pravda.
    Nepoužívat slova stejná nebo stejného významu krátce po sobě.
    V krátkém psaném příběhu nerozvíjet více dějových linií.
    Je dobré používat přímou řeč, upoutá čtenáře.
    Napsaný příběh číst zřetelně a nahlas. Při hlasitém čtení se poslouchat.
    Kristýna Schillerová



    Z posledního kurzu jsem si odnesla 3 hlavní myšlenky:
    1) Vynechávej zbytečná slova - zdržují děj
    2) Při čtení dodržuj tečky. Dej posluchači prostor usadit si novou informaci.
    3) Nejlepší efekt, kterého můžeme dosáhnout je, že čtenář se směje a zároveň je smutný.
    Kateřina Hovadíková



    - Nadpis i první věta musí zaujmout.
    - Pozor na opakování slov se stejnými kořeny.
     Dialog dělá text živějším.
    - Pro větší napětí se hodí krátké jednoduché věty.
    - Hlídat proporce hlavních částí příběhu.
    Lenka Košutová, Fakulta designu a umění v Plzni



    5 vět z hodiny:
    Přímá řeč oživuje text.
    Na začátku by měl být háček, který zaujme čtenáře.
    Dobrý popis je jedním ze základních kamenů psaní.
    Text udrží jen určité množství zajímavých spojení.
    Je důležité dávat pozor na objem jednotlivých částí textu.
    Karolína Vilímovská, Fakulta designu a umění v Plzni



    Milá Dano,
    ráda bych Ti touto cestou ještě jednou poděkovala za velmi příjemný víkend plný inspirace a neskutečně skvělých rad, jak psát. Jak psát s chutí a dobře.
    Máš-li ještě místo, ráda bych pokračovala v dlouhodobějším kurzu. Mohla bych chodit ve čtvrtek, jen si nejsem jistá, zda bych mohla pokaždé. Přikládám i pozvánku na moje autorská čtení (do prázdnin budou už jen dvě, po prázdninách vypíši další dva termíny).
    Tento čtvrtek přijdou i tři lidé, kterým se podařilo vydat vlastní knihy. Udělalo by mi radost, kdyby se ti podařilo na některé čtení dorazit. Je to komorní prostředí nabité nadšením lidí, kteří se ve svém volném času věnují psaní.
    Eva Bílková



    Kurz tvůrčího psaní 16.-17.3. 2019



















    Odnesla jsem si toho z kurzu opravdu hodně. Kromě spousty důležitých rad a doporučení, jako např.:
    - než začnu psát, ujasnit si, o čem příběh vlastně je
    - snažit se zaujmout už na začátku, skočit klidně i doprostřed děje (cestopisy)
    - střídat dialog, popis, akce
    - dávat pozor na neodůvodněné změny času, moc postav, opakování slov
    A pro sebe osobně: tolik se nerozepisovat (neokecávat), neboli škrtat a škrtat..:-) a taky se snažit psát víc "načisto", ne s tolika verzemi a přehledněji, abych se v tom sama vyznala, mám-li to po sobě již po první verzi přečíst.
    Jinak samozřejmě spoustu zajímavých lidí a inspirujících příběhů.
    Jana Formánková



    Popis je kulisa pro příběh.
    Místo popisu je lepší vše nějak ukázat a používat citace.
    Velký účinek má, když si na vše přijde čtenář sám.
    Slovesa jsou nositelem dramatičnosti děje.
    Motiv – zápletka – rozuzlení.
    Ale jak to udělat, aby forma nepřebila obsah?
    Jirka



    Ne všechna pravidla se musí dodržovat.
    Občas je třeba sdělit čtenáři hned v úvodu, kdo s kým v dialogu mluví.
    Každé slovo ve větě by mělo mít význam a posouvat text dál (např. místo řekl naštvaně použít obořil se).
    V rámci situace se nejlépe a uvěřitelně popisují postavy.
    Forma nesmí přebít obsah.
    Nina


    Ježkárna 24. - 25. listopadu 2018

    Došlo mi, že je potřeba hned na začátku si uvědomit, pro koho píšu.
    Nepoužívat komplikované obraty a souvětí.
    Pro oživení textu báječně funguje přímá řeč.
    Nepodceňovat název a začátek.
    Textu často pomůže, když se podíváme na situaci očima někoho jiného.
    Petra Manychová



    Ještě jednou děkuji za zajímavý kurz. Určitě je skvělé učit se na vlastních výtvorech. Výborná byla cvičení na metafory, perexy, vkládání informace o mluvčím přímo do přímé řeči. Bylo by fajn mít tato cvičení předtištěná a nediktovat je až na semináři.
    Dva dny semináře není moc, a tak je zbytečné sedět dlouho u oběda a jen tak povídat. Možná bych některé základní poučky víc zdůraznila, nechala trochu času na zapsání – mám dojem, že mnohdy Vaše „perly“ zapadly v toku hovoru.
    Těším se zase někdy na viděnou.
    S láskou
    Helena Procházková



    Akademie ČTK 4. září 2018






















    1/ Pozor na plevelná slova - jakoby, vlastně, prostě.
    2/ Před čtením svého díla je dobré jej číst tréninkově nahlas. Přednes potom bude víc živý a bude působit přirozeněji.
    3/ Přímá řeč na úvod pomáhá zaujmout. Stejně tak kdy skočíme "rovnou do akce". Podrobnosti a pozadí budeme mít prostor objasnit později.
    4/ Občas je potřeba si příběh upravit, aby k sobě hezky pasoval - viz policisté a jejich zápis z místa nehody :-D
    5/ Pozor na flinty na zdi - je potřeba dotahovat pointy. Je dobré přemýšlet o tom, co nebude čtenářům jasné a podle toho uvidím co je potřeba změnit. Je dobré klást sama sobě otázky.
    Kateřina Hovadíková
    

    

    
    
    Braník 13.-14. dubna 2019
    Dobrý den Dano.
    Včera proběhlo čtení, nakonec bylo v Zrcadlovém sále Lázní Jeseník, kde znám kulturního...Dopadlo to nad očekávání, příjemná atmosféra, soustředění posluchači (15), krásný prostor. Kromě čtení svých výtvorů jsem mluvila s nadšením o kurzu Tvůrčího psaní. Přečetla jsem Tvoje Baby v bezva obalech. Ukázala knihy. Při čtení jsem se zase na chvíli vrátila do doby, kdy jsem za mlada ochotničila. Je ve mě stále kus komedianta a i ty tak trochu ploché a nevýrazné pasáže dostaly šťávu. Lidi prostě nechtěli jít domů a žádali přídavky a datum dalšího čtení. Už pět let ( ze zdravotních důvodů) jsem nedělala semináře a nestála před lidmi, kterým potřebuji něco sdělit. Tréma, věř mi, byla veliká už několik dní předem. Mám takovou radost.
    Díky Tobě a víkendu v Praze jsem zase dostala chuť tímto směrem tvořit a dávat dál. Díky. Ptám se, budu li mít pocit, že se mi něco hodně povedlo, mohu poslat mailem k Tobě nebo shromažďovat na září. A ještě bych poprosila, je li to tak možné, o nějaké úkoly, inspiraci na promyšlení. Líbila se mi synonima, dokončování vět přímou řečí.. vlastně všechno, co jsme dělali nebo návrh nějakého tématu. Přeju, ještě stále z Jeseníku, krásné dny a veselé Velikonoce. S láskou
    Jana Faitová



    Kurz psaní cestopisů s National Geographic 8. - 9. června 2019 v Czech Photo Centre v Nových Butovicích



















    Ahoj Dano,
    moc děkuji za inspirativní víkend. Ani nevíš, jak jsem si to užila. Protože jsem úkol víc než odflákla (psala jsem to asi tak půl hodiny v pátek večer), odnesla jsem si spoustu nápadů, jak jinak a pořádně. To znamená:
    - Zaujmout hned nadpisem a perexem.
    - Smazat veškerý balast, který je tam navíc.
    - Psát to jako vyprávění (příběhu) kamarádce.
    - Nositelem informace je sloveso, přídavná jména škrtat.
    - Rozsekat věty.
    A věř mi, že si termín vydání knihy o OH v Tokiu s tvými texty a fotkami Herberta Slavíka budu hlídat. Přeji ti krásné a odpočinkové léto!
    Soňa Štroufová



    Ahoj Dano, 
    Kurz psaní cestopisů s National Geographic 8. - 9. června 2019
    moc děkuji za supr kurz psaní cestopisů.
    Nelenila jsem, a jak by řekl Ostravak, přikupila i zářijový tvůrčí víkend pro pokročilé.
    Moc se těším.
    Přeji skvělé léto.
    Já budu běhat po kopcích a hledat faunu do své bajky.
    Z Ostravy zdraví
    Míša Stanová



    Milá Dano!,
    Děkuji Ti za trpělivost s mým psaním, bavilo mě psát s Tebou. Teď jsem si přečetla po dlouhé době svou prvotinu Kačerov a hned jsem viděla chyby, ale neopravím to, pro výstrahu.
    Dano, mohu jen malou připomínku? Prosím, nenech aby jeden žák bral po přečtení do rukou papír s textem druhého žáka a dělal mu tam opravy. To přeci můžeš jen Ty. Mně se to stalo na hodině s Monikou, posledně se to zase přihodilo Ivetě. Promiň, přišlo mi to  nefér, a proto Ti o tom píšu.
    Lenka Štraubová



    Naučila jsem se, že titulek a první věta jsou nejdůležitější. Nesmím zapomenout na "méně je více" a mé nejoblíbenější "pravidla lze porušit, pokud to funguje".
    Jsem ráda, že jsem našla odvahu se přihlásit, protože už teď vidím chyby, kterých jsem se při psaní dopouštěla. Moc jsem si kurz užila a děkuji, že něco takového existuje :) Určitě se nevidíme naposledy.
    Bára Týmalová



    1) Na začátku vyprávění bychom měli "zaháčkovat" čtenáře hned první větou.
    2) Psát ho jako detektivku.
    3) I zajímavý titulek je důležitý.
    4) Nemusíme se bát používat i vulgarismy - občas jsou potřeba.
    5) "Uklízečka tasí Savo a začíná souboj." (Geniální věta z popisu smradu).
    Jindřiška Jonešová, Fakulta designu a umění v Plzni, letní semestr 2019


    
    
    Autorské čtení  na Dobešce  16. března 2019

















    Jsem moc ráda, že se vám večer autorského čtení na Dobešce vydařil a trochu závidím všem, kteří na křtu všech těch knih mohli být. Příště to nesmím promeškat.
    Zuzana Fajmonová 
    



    1. Prvá veta (háček) a celkovo úvod musia čitateľa zaujať a vzbudiť v ňom potrebu čítať ďalej
    2. Priama reč text oživuje a dodáva istú dynamiku
    3. Nemali by sme do textu podsúvať informácie, ktoré buď niesú podstatné, alebo ich potom nevyužijeme, a čitateľ bude zmätený.
    4. Mali by sme sa naučiť písať, a opisovať prostredie, dej tak aby sa do toho čitateľ vedel ponoriť s nami, a nezačal sa po chvíli nudiť.
    5. Text delíme na úvod, jadro, záver / začiatok/stred/koniec - neznamená to však že musíme stále postupovať chronologicky.
    Katka Rybárová



    Klára Dvořáková alias Olívie Úžasná je účastnicí kurzů Psaní podle Lustiga a vydala dvě vlastní knížky: Už nikdy mě nelíbej! (2017) a A co když je to láska? (2018). Získala 5. místo v  a anketě iDNES.cz Bloger roku.
    Vyrostla na malé vesnici, vystudovala vysokou školu "přes počítače", pak si vzala kluka z města, přivedla na svět syna a před pár lety se rozhodla přestat žít "obyčejným" životem. Teď tak trochu čaruje v Roztokách a každý týden píše novou povídku na svůj blog. Někdy je vtipná, jindy k zamyšlení, každopádně pomáhá a přináší magii do našich životů.
    Pokud jste člověk, najdete se v nich a poznáte se.
    Autorka přesto čestně prohlašuje, že příběhy nejsou o vás, ale o někom úplně jiném, koho dobře znáte nebo teprve poznáte.
    Olivie Úžasná



    Páteční kurz s Klárou Dvořákovou byl moc fajn. Celým dopolednem nás zajímavě a poutavě provedla. Hodně jsme se naučili o postavách.
    Kateřina Hovadíková



    Ahoj Dano!
    Myslím, že páteční kurz se vydařil, i když nás bylo poměrně málo. Na závěr mě žáci překvapili tím, že výměna lektorů v rámci dlouhodobého kurzu je vlastně výborný nápad, protože každý to učí tak trochu jinak...
    Klára Dvořáková



    Laskavý průvodce ženy středního věku. Tak zní podtitul knihy Ještě můžu vzlétnout, kterou napsala účastnice kurzů Psaní podle Lustiga Monika Hodáčová, která přišla na první seminář v roce 2016. Pokřtila ji 21. května 2018 na Václavském náměstí v knihkupectví Dobrovský za účasti své lektorky Dany Emingerové a své mentorky Věry Staňkové ze spolku Minerva21. Autorka věří, že nikdy není pozdě na to, abychom si plnili své sny. Její kniha Ještě můžu vzlétnout je návodem na to, jak v životě udělat další krok. Autorka píše: „Říká se, že klíč k tajemství života nosíme každý ve svém srdci.“ V závěru připomíná: „Každá z nás se může podívat na svůj život z výšky, otevřít se novým možnostem, nové inspiraci, novým vztahům, prostě vzlétnout.“
    Monika Hodáčová



    Křest knihy 10. dubna 2019






















    Gratulujeme Věře Staňkové k nové knize o slavných dvojčatech - sestrách Machatových, fenomenálních sportovních gymnastkách a baletkách.
    Dana Emingerová



    Je to skvělý nápad a strhující poslech. Yakeen J. Helus se svou ženou Satyí jsou velcí cestovatelé. V roce 2018 projeli za čtyři měsíce Sibiř až do Mongolska a jižní cestou přes Kazachstán a Turecko se vrátili zpět. Natočili o tom tříhodinové vyprávění na CD s názvem Deník z cesty přes půl světa. Letos Yakeen, který má svůj cestovatelský Yakovo blog, natočil další CD, které se jmenuje Cesty perské.
    Yakeenovo vyprávění však nelíčí jen krásy a strasti své poutě. Každý díl má příběh i jakýsi filozofický přesah, což je další dimenze, kterou se Deník z cesty přes půl světa a Cesty perské liší od obvyklých cestovatelských zápisků.
    CD vyšly vlastním nákladem a prodávají se jen na přednáškách cestovatelů či přímo u autorů.
    Dana Emingerová



    Dialog s podtextem – některý text je třeba dovysvětlit, něco je zřejmé z textu (řídí se podle čtenáře).
    I dialog by měl mít pointu.
    Vlastnosti postav budou zřejmé ze zachycení charakteru v akci.
    Intonace při ústním projevu hraje roli. Forma tak může být výraznější než obsah.
    Sprostá slova používat s mírou.
    Martin



    Milá Dano,
    přečetla jsem Vaši knížku Doba obalová, která vznikla na tvých kurzech. Musím říct, že jsem se nad ní velmi dobře bavila. Je tam spousta krásných příběhů, které se líbily i mým dětem.
    Jen těžko se chce věřit, že takové pěkné povídky napsali "lidé z ulice". Ještě jednou děkujeme za hezký čtenářský zážitek.
    Marie Makovcová



    5 veci, co jsme se dneska naucili:
    1. nebat se precist svůj vytvor bez ohledu na to, jak se z toho citim, protože lide na kurzu jsou super a poskytuji podporu a dobrou zpětnou vazbu
    2. psani je remeslo a da se naucit
    3. funguje klasika uvod-stat-zaver, pribeh musí byt srozumitelny a uveritelny
    4. dulezite je ctenare zaujmout a udrzet jeho pozornost po celou dobu pribehu, nesmeji byt zadna hlucha mista
    5. každý pribeh musí byt nakombinovany z popisu, dialogu a akci
    a bylo toho asi mnohem vice, diky za hezky den
    R. Havlova



    Zdravím, jak jinak než z Jeseníku. Posílám pár povídek, které jsem včera nasázela do počítače. Vesměs jsou všechny z mého života, tak uvidím, zda bude něco k uveřejnění nebo si mám víc vymýšlet... V září na víkendu se určitě uvidíme. S láskou
    Jana Faitová


    
    Braník 23. března 2019

    Moc děkuji za úžasný první den kurzu. Jak jsem slíbila, posílám svůj příspěvek o teroristickém útoku. Mám radost, že se líbil i tobě. Pochvala od zkušeného spisovatele pro amatérského pisálka je opravdu velmi cenná a snad mě nakopne psát více!
    - dopoledne bylo naprosto "výživné", zpětná vazba posluchačů byla upřímná a konstruktivně kritická. Za mě nový důležitý poznatek více se zamyslet nad čtenářem/posluchačem.
    - Největší plus však byly rady od vás, zkušených spisovatelů. Váš pohled, rady a tipy byly velmi přínosné a naučné.
    - Ve druhé části dne mi chyběla právě ta zpětná vazba (rady, typy, "takhle ne a takhle jo"), jakožto ohodnocení lektora daného úkolu - v našem případě zadané téma pro náš charakter. Postrádala jsem ponačení a hodnocení příběhů ve smyslu jak dobře bylo téma zpracováno.
    - Na druhou stranu jsem měla možnost napsat příběh v časovém presu, na dané téma a pracovat s fikcí. Tahle zkušenost pro mě byla naprosto nová, přínosná a velkou výzvou, ze které jsem přes počáteční stres měla nakonec velkou radost.
    - Rychlo-cvičení v podobě příběhu o 7 slovech pobavilo, ale nenechalo mozkové závity chladnými.
    Ještě si dovolím poznámku pod čarou: možná bych byla bývala utnula zvrtlou fylozofickou debatu o podstatě pedofilie o 10 minut dříve. Né, že by mě výživný obsah debaty pohoršoval, ale přeci jen jsme byli na kurzu psaní. Cenný čas byl tak stráven diskuzním kroužkem, kde se rádi mluvicí nechali unést a vzdálili se od tématu na hony daleko.
    Moc se těším na zítřejší den.
    Katka Milfaitová



    Určitě chci moc poděkovat jak Tobě tak i Yakeenovi, byl to moc příjemný víkend a setkání s tolika různorodými lidmi a celkově moc milá a hezká atmosféra.
    Eva Pavlicová

    Braník 23.3.2019


















    Kurz, který jsi teď o víkendu měla, byl pro mě tím nejlepším - jak díky partě, která se sešla, a atmosféře, která vznikla, tak díky Tvým kvalifikovaným a tolik pro nás potřebným připomínkám. Moc si toho vážím.
    Rozumím i Tvému výcviku nových lektorů. Yakeen je bezvadný a vnáší do skupiny svým způsobem i psychoterapii. Troufám si však opakovat, že Ty jsi nenahraditelná. Máš obrovský pedagogický talent, nesmlouvavost i laskavost při vysvětlování chyb - oboje posouvá každého z nás.
    Moc Ti děkuji za vše, teď se budu soustředit jen a jen na knihu, kterou chci za rok a půl vydat.
    Měj se krásně jarně :)
    Jindra Gallová



    Milá Dádo!
    Všechno se mi moc líbilo. Moc rád se přihlásím i na podzim. Ve skrytu duše vítám každou příležitost psát.
    Zdeněk Hart



    Každý se může naučit dobře psát.
    Je důležité znát zásady a pravidla, byť jen proto, abychom je mohli naschvál porušit.
    Každý má psát to, co zná. Je to ale postavené na tom, co jsme přečetli od jiných autorů a jaké příběhy jsme slyšeli, a až poté na naší osobní zkušenosti.
    Vždy je lepší ukázat to, co chceme dát čtenáři, než tomu jen připsat popisná příslovce.
    Psaní má určité základní kameny, bez nich se sotva obejdeme.
    Znalost gramatiky je nutná, nespisovnost a nářečí má taky pravidla.
    Text musí být strukturně vyvážený, aby čtenář neztratil pozornost a zájem.
    Vše co chceme, aby divák věděl, musíme buď napsat, nebo dostatečně silně naznačit. Stát nad čtenářem s hotovou knihou a vysvětlovat není možné.
    Karolína Vilímovská



    Fakulta designu a umění v Plzni, letní semestr 2019
    Nadpis a první věta musí čtenáře chytit/zaujmout.
    Z Čechovovy pušky na zdi se má vystřelit!
    Psát lidsky, jak je mi to přirozené, nesnažit se šroubovat výrazy
    Nechat čtenáře si udělat vlastní názor, nesnažit se všechno pojmenovat
    Dialog oživuje text.
    Zmínění nějakého detailu zvyšuje důvěryhodnost textu.
    Vždy je lepší ukázat vlastnost v akci než ji jen popsat.
    Myslet na čtenáře (to, že něco dává smysl mně, neznamená, že to dává smysl komukoli jinému).
    Pozor na stejné kořeny.
    Mluva postavy musí odpovídat jejímu charakteru.
    Hodiny jsem považovala za moc příjemné. Na rozdíl od všech jiných seminářů, kde je potřeba stihnout co nejvíce práce a je pořád stres, jsem moc ocenila, jak jsme si vždycky sedli a v klidu podiskutovali nad našimi díly.
    Kačka Illnerová





















    Na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni se nám učilo opravdu dobře. Se studenty komiksu to byly během letního semestru 2019 moc příjemné hodiny. Studenti byli všichni velmi učenliví a šikovní, nepochybně mají nejen výtvarný talent, ale i talent na psaní. Během kurzu byla zřetelně vidět vzestupná tendence jejich textů, neboli česky řečeno – dávali pozor a rychle se učili. Myslím, že je psaní i bavilo. A nás zase těší, že má moje a Danina práce tak rychlé a viditelné výsledky.
    Někdo píše více „básnicky“, někdo má větší smysl pro detail, jiný zase vymyslí silný příběh s překvapivou zápletkou atd. Je naprosto v pořádku, že každý tíhne k něčemu jinému, protože jsme každý jiný. Proto bych nerad někoho z nich vyzdvihoval – psát umí rozhodně všichni. I zahraniční studenti, které logicky trochu limituje čeština; ale i tak se prali se všemi tématy statečně, jak o tom svědčí závěrečné zápočtové povídky, napsané podle schématu:
    Někdo někam jde, něco tam zažije, příští den si to potvrdí, za rok tam jde znovu a zjistí, že vše bylo jinak.
    Petr Holub



    Autor si musí znovu a znovu pročítat své texty a vylepšovat je s odstupem.
    Dostojevský objevil, že v moderní době činí člověka člověkem jeho postavení, nikoliv až tolik charakter a jednání, jak tomu bylo dříve.
    Shakespeare vymyslel tragikomedii.
    Autor potřebuje kuchařku, jak psát. Zároveň se nemusí žádných pravidel držet dogmaticky, ale může je porušovat jen tehdy, jestliže pravidla opravdu zná. Takže musíme studovat Poetiku a snažit se proniknout do „nepochopitelného“.
    Kdo píše, je psavec. Opravdový spisovatel postihne typické rysy a charakter své doby. Proto je Kafka moderní, i když je pro většinu lidí nečitelný.
    Tragedie je neštěstí, které člověka potká, aniž by si to zasloužil. Komedii se musíme smát ale tak, abychom vysmívanému neublížili.
    Nezačínejte od Adama, to nikoho nezajímá.
    Logika se vyvinula z instinktu (chňapni, sežer, oplodni), instinkt pomáhá překonat konvence.
    Nevzdělaný a nesečtělý autor se těžko stane dobrým spisovatelem. Spisovatel musí hodně číst a hledat inspiraci ve všem, co je kolem něj řečeno.
    Bajky musejí mít jasné poučení a musejí být přehledné a jednoduché. Přílišná sofistikovanost u tohoto žánru není k ničemu.
    Autor si může se skutečností hrát, jak potřebuje a nesmí se na nic ohlížet. To, komu píše pro radost, je až na posledním místě.
    David Gardner říká, že „není nic tak limitujícího, tak ničícího představivost, jako když se snažíte psát pravdivě a zajímavě o tom, co známe“. Je to tak? Do jaké míry může autor „psát sebe“ a zároveň si zachovat potřebný nadhled nad tématem?
    Autor, zvláště začínající, se musí držet pravidel. Když začne příliš experimentovat, většinou z nezkušenosti sklouzne ke zmatku, ve kterém se čtenář ztratí. V jednoduchosti je krása.
    Chápu jasně, že dobrý člověk nemusí psát dobré věci, ale zaujalo mě, že špatný člověk dokáže psát krásné a dobré věci.
    Dana Pravdová, 2006


    Kurz psaní cestopisů s National Geographic 8. - 9. června 2019 v Czech Photo Centre v Nových Butovicích

    Kurz psaní cestopisů s National Geographic 8. - 9. června 2019 v Czech Photo Centre v Nových Butovicích

    
    Kurz psaní cestopisů s National Geographic 8. - 9. června 2019 v Czech Photo Centre v Nových Butovicích

    Kurz psaní cestopisů s National Geographic 8. - 9. června 2019 v Czech Photo Centre v Nových Butovicích












































































    2 komentáře:

    1. Ano, vcelku zřejmě pravdivé. Ale - co takový Bukowski + a slang?

      OdpovědětVymazat
    2. A co taková Věra Linhartová?

      OdpovědětVymazat