Definice lásky

Převrátila jsem se na druhý bok a otevřela oči. Slunce přes okno osvítilo obličej mého muže.
Můj muž, usmála jsem se a nadechla.
Mým tělem projelo teplo a něha.
Hladila jsem pohledem jeho zavřená víčka a pohybující se chřípí, a věděla jsem, že za nimi jsou dvě nádherné bleděmodré panenky, do kterých se dívám už vážně dlouho.
Mají je i naše děti. Ty dvě dospělé bytosti, které kdysi vznikly tam v tom místě, kde mě to hřeje.
Už čtyřicet tři let.
Dosud.
Pořád.
Jarka Kainová

Pojď a nadzvedni tu mříž, co dělí nás.
Pojď a neboj se... ona padá zas a zas.
Gabriela Rotnáglová

Zlomené srdce - napsala Monika Kulhánková

Kde to jsem? Běhá mi hlavou. Sedím v ušmudlaném kupé a tupě koukám před sebe. Vedle mě pospává nějaký muž, vypadá dost ztrhaně, asi jede po náročném pracovním týdnu za rodinou domů. Vedle něho sedí slečna, která má v uších sluchátka a ignoruje celý svět.
A sakra, přede mnou sedí nějaký zamilovaný pár, ona se o něj opírá a usmívá se, když ji on šeptá něco asi hezkého do ucha. Proč zrovna já?

Užovka a mamba - napsala Monika Kulhánková

Byla jednou jedna užovka. Její dědeček ji v dětství hodně vyprávěl o nebezpečných jedovatých hadech. Užovce se nejvíc z vyprávění líbila mamba zelená a chtěla se ji hodně podobat. Říkala si, mamba je nebezpečná a všichni se jí bojí, zato mne si nikdo ani pořádně nevšimne. Proto se rozhodla pořídit si oblek mamby zelené.
Jednoho dne si oblek na sebe natáhla a vyrazila do světa za velkým dobrodružstvím.

Soňa našla mrtvolu - napsala Monika Kulhánková

Halo? Kdo volá?
Aha, ne, já nejsem Andrea, já se jmenuju Soňa,
Ne, nejsem její kamarádka, jsem realitní makléřka.
Co tu dělám?
Měla jsem původně prodávat její byt.
Joo, počkejte, já se po ní podívám… no obávám se, že vám ji teď k telefonu nemůžu zavolat. Proč? Ani se neptejte…

Můj první downhill - napsala Monika Kulhánková

„Hele mami, nechceš se k nám zítra přidat?“ zeptal se mne můj starší syn Petr. Byli jsme zrovna na dovolené v Itálii na Lago di Garda a mí dva synové společně s dvěma dalšími kamarády plánovali sjezd na kolech z vrcholu Monte Balda do městečka Torbole.
Pokaždé, když Petr jezdíval a jednou dobou i závodně downhill, jsem se o něj hodně bála, aby se nezranil. Můj mladší syn David se taky pokoušel o sjezdy, ale po úraze v bikeparku na dovolené na Šumavě, od tohoto adrenalinovému sportu naštěstí upustil. Nicméně tady si to opět chtěl zkusit.

Janičko, sluníčko - napsala Monika Kulhánková

„Vstávej.“
„hmm“
„Je za 5minut 6 „
„No a?“
„V 6,15 ti jede autobus“
„Však ať si jede, mi stačí vyjet až v půl osmé, když dělám od 8“
„Ale večer jsi mi slíbil, že cestou odvedeš Janičku do školky, víš přeci, že jsem dneska ráno objednaná u kadeřnice“
„No jo, pořád…“
„Janičko, už jsi nachystaná do školky?“