Meditace - napsal Libor Frank

Dohání mě převelice
Móda jménem meditace
Sednout si pod strooom
Tiše brumlat “Oooom”

Každý nápad vypínat
Dlouhý nádech navnímat
Oči nechat zavřené
Věřit tomu, ne že ne

Koupat duši v energii
Opírat se o naději
Splynout shodně s většinou
Většinově nevinnou

Tušení - napsal Libor Frank

Rád bych našel odpovědi
Od chytrých, co vždycky vědí

Jestli háček na rybu
Chytání považuje za chybu

Zda-li perník z Pardubic
Si myslí, že je něco víc

Jak tatérovi jehla pomůže
Vpravit barvu přímo do kůže

A co nůž v rukou řezníka
Když před ním prase utíká

Jak myslí láhev kolem vodky
Co cítí sousedovy spodky

Na sever a na jih - napsal Libor Frank

Severní pohled přímo od kolen 

Přes nejkrásnější údolí všech žen 

V srdci muže plamen zahoří 

Pokud na obzoru objeví i pohoří

Kdo z hrudníku se vydá na jih
Dobře ví, co může najít
Přes břišní pláně přeletí
Až do míst možného početí

Karmická bajka - napsal Libor Frank

Následkem úniku plynu byl v bytě nalezen starší manželský pár bez známek života.

Poučení: Dávejte si pozor na svojí karmu.

Záhadná Šeherezáda - napsal Libor Frank

“Ladies end gentleman your captain is speaking”, ozvalo se v reproduktorech kabiny letadla, které za chvíli odstartuje noční let z Ománu do Kataru. 

Vracím se, letos už potřetí, z šestitýdenní stáže v ománské plynové elektrárně. Prostřední místo ve dvacátédruhé řadě vedle mne u okna bylo přiděleno arabce, zahalené od hlavy až k patě do černého hábitu.

Blondýna z Londýna - napsal Libor Frank

Řekl jsem v Londýně
Kouzelný blondýně
Co je to za vůně?

Chviličku váhala
Anglicky neznala
Náhle však povstala

Hned mi to docvaklo
Že je to divadlo
Současné zrcadlo

Idea z IKEA - napsal Libor Frank

Ráno jsem montoval
Sakroval hudroval
Nábytek plastový
Byl totiž z IKEY

Nádherná idea
Ze Švédska IKEA
Drátěný čudlíky
Z asijský fabriky

Neostudná - napsal Libor Frank

Nevyšplhat na Everest
Nedosáhnout konce cest
Neuběhnout maratón
Neudávat ve všem tón
Nevznášet se vesmírem
Nesetkat se s emírem
Nemyslet jen na sebe
Nespoléhat na nebe
Nepropadnout penězům

Dvouchlapové auto - napsal Libor Frank

Naší rodinné Tatře jsme říkali „dvouchlapové auto“. Vždycky s ním totiž museli dva. Když se něco rozbilo, jeden hlídal auto, druhý sháněl pomoc. Když jsme se zastavili na kávu, museli jsme z restaurace pokaždé na Tatru vidět. Tenhle veterán jsme prostě nemohli jen tak zamknout a někde nechat...

Příběh rodinné Tatry, který vám chci vyprávět, začíná téměř před sto lety.

Testování - napsal Libor Frank

“Jestli budeš pořád mluvit takhle sprostě, budeš mít chlupatý jazyk!” 

Maminka osmileté Karolínky už neví, jak se popasovat s její výchovou ke slušnosti. 

Je to prostě neuvěřitelné, odkud to nosí? Taková slova! A v tomhle věku! Ze školy, od kamarádů? Často je to i na hranici drzosti.

Populační - napsal Libor Frank

“Po kolikáté, po kolikáté už se to opakuje?!?!?!? Holky si zase dneska na tebe byly stěžovat! Ty si prostě nedáš pokoj!” rozčiluje se v kabinetu učitelka na žáčka druhé třídy. 

Jeho spolužačky byly před chvilkou žalovat, že jim Martin opět zvedal sukně.
“Teď chci přesně slyšet, cos jim dělal!” pokračuje výslech kluka zvýšeným tónem.

Bez gumy – napsal Libor Frank

Pššššsssssssssssss!!!

„A je to v pytli! Je tam zase díra! Píchli jsme! Já ti říkal, abys jel jinudy! Tahle alej je prokletá! Stačí jeden trn z těch mizernejch kaštanů, a je to! Musíme vše rychle spravit, ale stejně budeme mít zpoždění!”
Karel začal překřikovat drnčení dřevěného kola na štěrkové cestě. Pár koní vpředu vyděšeně zpomalil. Dvěma sedadlům ve voze přestalo najednou stačit jejich odpružení z jasanového dřeva.

Rajská Lilith - napsal Libor Frank

Lilith a Eva od Raffaella Santi

„Ty si prostě s tou dietou nedáš říct! Kolikrát jsem tě prosila, kolikrát už to bylo, abys ses přestal tím vším ovocem cpát pořád dokola. Podívej se na sebe! Už i ten fíkový list je ti malý, přestože je to velikost XXL. Je to nechutné Adame! Láduješ se ráno, přes den při hrách, láduješ se i večer, když se díváme na západ Slunce. Pořád jsem snila, měla romantickou představu a doufala, že spolu počneme lidstvo, jenže já už tu tvojí obtloustlou postavu opravdu nezvládám! Vždyť bys mne úplně převálcoval a mohl by sis mne dát tak nanejvýš do herbáře! Kolikrát jsem tě na kolenou prosila, abys ses rozhlédl u zvířat kolem nás, jak hezky to s tím počínáním dělají. V tolika rozmanitých polohách. Jenže ty jsi nepoučitelný a neumíš se vcítit do toho, co já potřebuji! Už mě nebaví do nekonečna si vymýšlet, že mě bolí hlava!” pokračovala ve výčitkách Lilith.

Háček k příběhu Vítěz života Anny Dostálové

I německý soupeř Jacob Schopf pomáhá Pepu křísit

Zvedni se silnější

„Zvedni se! Pojď nahoru! Já moc dobře vím co ti teď běží hlavou! Ale musíš to využít abys byl silnější! Jenom z prohry můžeš být silnější. A ty to víš!“ chytila jsem ho za krk a začala ho pomalu táhnout nahoru…
(Libor Frank)

Dívám se na bráchu a svírá se mi žaludek. Je mi jasný, že do toho dal všechno. Pozoruji ho, jak vyčerpaně leží, stáčí se na bok v bolestivé křeči a dáví. To dáš, brácho, dávám mu ruku na rameno.
(Jitka Sova)

O životě - napsal Libor Frank

Jen pro těch pár slz na začátku
A možná pár slz na konci
Jsme tu
My

Monolog s koněm - napsal Libor Frank

„Milý koni, 

musím ti poděkovat! Za to, že jsi, za to, že jsme se potkali. To není jen tak samozřejmé a je třeba si toho vážit. Z mé strany tedy rozhodně. Nebylo to vždycky, že jsme se vzájemně měli v takové oblibě, jako je tomu dnes. Začal jsem si tě sice tu a tam všímat už jako malého koníčka v dětství. Ale teprve časem jsem se osmělil a začal v tobě nalézat větší zalíbení. 

Staré ženy - napsal František Halas (1935) a jeho smutek zahnal Libor Frank

Smutná odpoledne nedělní

smutná starými paními
které se belhají k oknům
starou cestou vyšlapanou v koberci
starou cestou
mezi stolem a lůžkem

mezi zrcadlem a fotografiemi
mezi židlí a falešnou palmou

opřeny potom o rám okenní
dívají se dolů do ulic
odtud ta bezútěšnost
odpolední nedělních

Špeky – napsal Libor Frank

„New vision! To sem si zas naběh! New vision… Já nechtěl žádnou new vision! Já chtěl jen normální brejle na dálku a taky trochu na blízko. No prostě se mi zhoršily voči, i když se mi to v mejch Kristovejch letech zdá teda fakt hodně brzo! A vy ste mi tady po tom změření vočí naordinovali ňáký ty biofokály nebo jak se to menuje! Jenže to já nechtěl! Já teď totiž vidim i to, co nechci. Víte, milej pane, já se těch novejch okulárů vopravdu nemoh dočkat, protože už sem v poslední době při našich milostnejch hrátkách viděl Sabinu, jako mou starou, trochu rozmazaně. No a tak sme na to, hned jak sem si tady před tejdnem koupil u vás novou optiku, se Sabinou vlítli. Já nechal rozsvíceno, už jsem se nemoh dočkat. JENŽE!

Láskyplná etuda - napsal Libor Frank

Jedna a jeden
Setkání v setkání
Pohled na pohled
Z očí do očí
Mrknutí na mrknutí
Zachvění na zachvění
Úsměv za úsměv
Slova na slova
Jiskry budí jiskření
Flirt stíhá flirt
Dotek na dotek
Prst na prst
Dlaně do dlaní

Filosofická- napsal Libor Frank

Pochopit proč tečou řeky
Klidně a pomalu
Roky
Navnímat rašící listy
Toulat se po horách
Být jistý

Objevit Leonarda i Teslu
Přístupy k šifrám
K heslům
Naslouchat vibracím tónů
Ze snění vracet se
Domů