musím ti poděkovat! Za to, že jsi, za to, že jsme se potkali. To není jen tak samozřejmé a je třeba si toho vážit. Z mé strany tedy rozhodně. Nebylo to vždycky, že jsme se vzájemně měli v takové oblibě, jako je tomu dnes. Začal jsem si tě sice tu a tam všímat už jako malého koníčka v dětství. Ale teprve časem jsem se osmělil a začal v tobě nalézat větší zalíbení.
Nejprve jen tak s ostychem a nenápadně, aby to nikdo moc neviděl, později jsme se však začali spolu ukazovat i veřejně. To když mě například ve škole paní učitelka požádala, abych přečetl svojí slohovou práci spolužákům nebo jsem později někomu složil básničku k výročí.
Často jsem si uschoval svoje názory jen tak do šuplíku nebo kompjůtru, aby to raději nikdo neviděl. Jenže potom, později, jsme spolu objevili i další skvělé lidi se stejnou zálibou, kteří také někdy něco někde někam a o něčem píší.
A konečně, nádherně ovlivněn skutečnou spisovatelkou, jsem ti vážený koni přišel na chuť. Postupně jsi tak u mě vyrostl z nenápadného koníčka na velkého plnokrevníka a já tě osedlal! Jsi můj psací kůň!
Měl jsem a mám samozřejmě ve sbírce spoustu dalších koníčků i větších koní. Jenže ty jsi něčím jiný. Mám tě vlastně kdykoliv a kdekoliv u sebe. V hlavě. Hlava je ten jedinečný nástroj k tvému každodennímu možnému provozování. Obrovská výhoda! A to je na tom to neskvělejší, jsi stále se mnou!
Vezměme pro porovnání například lyžování. Aby si člověk mohl takového koníčka plně vychutnávat, musí k tomu opatřit kupu věcí. Prkýnka s vázáním, speciální plastové nepochopitelně nepohodlné boty na přezky, hůlky, teplé oblečení, helmu, lyžařské brýle. A to ještě nestačí! Je třeba počkat na zimu, dojet do pořádných hor, tam se ubytovat, zaplatit za lanovky a mít štěstí na pořádný a upravený sníh. Jinak je to všechno úplně k ničemu.
Měl jsem a mám samozřejmě ve sbírce spoustu dalších koníčků i větších koní. Jenže ty jsi něčím jiný. Mám tě vlastně kdykoliv a kdekoliv u sebe. V hlavě. Hlava je ten jedinečný nástroj k tvému každodennímu možnému provozování. Obrovská výhoda! A to je na tom to neskvělejší, jsi stále se mnou!
Vezměme pro porovnání například lyžování. Aby si člověk mohl takového koníčka plně vychutnávat, musí k tomu opatřit kupu věcí. Prkýnka s vázáním, speciální plastové nepochopitelně nepohodlné boty na přezky, hůlky, teplé oblečení, helmu, lyžařské brýle. A to ještě nestačí! Je třeba počkat na zimu, dojet do pořádných hor, tam se ubytovat, zaplatit za lanovky a mít štěstí na pořádný a upravený sníh. Jinak je to všechno úplně k ničemu.
Podobně je to i s golfem. Pořídit výbavu, najít golfové hřiště, jelikož jinde se hrát nedá, udělat zkoušky a zaplatit za každou hru. Ani nemluvím o všemožných koníčcích týmových, kde je třeba sehnat ještě partu kamarádů.
Pro hru na kytaru nebo piáno je nutné mít kytaru nebo piáno. A nejlépe ještě znát noty. No a stará auta jako koníček? To znamená mít auto, dokola ho opravovat, udržovat, leštit, napájet benzínem. K tomu řidičák, technické prohlídky a kdoví, co ještě. Cyklistika nefunguje bez kola. Cestování bez dopravních prostředků a peněz. Plavání bez vody.
Dřevořezba potřebuje dláta, pily, smirkové papíry a brusky. A pěkný kus dřeva, abych se do něj mohl vyjádřit. Dalo by se pokračovat a pokračovat…
Ale TY, milý koni, TY jsi opravdu jiný.
Dřevořezba potřebuje dláta, pily, smirkové papíry a brusky. A pěkný kus dřeva, abych se do něj mohl vyjádřit. Dalo by se pokračovat a pokračovat…
Ale TY, milý koni, TY jsi opravdu jiný.
Skvělý!
Jsi ekologický a jednoduše recyklovatelný.
Nemusím pro tebe nic kupovat, posilovat fyzičku ani shánět parťáky. Tréninkem je jen vnímání, jak běží život kolem a ukládání inspirace do paměti. Později se o všem dá napsat. Netřeba další výbavy! Něco na zápisky se vždycky najde. Mám to takhle rád, mám obrovskou radost, že se naše cesty setkaly. A každý den si s tak s tebou po svém vykládám slova klasika.
Psaní dává nejen křídla ale může i způsobit, že NEJKRÁSNĚJŠÍ POHLED NA SVĚT JE ZE HŘBETU KONĚ!“
