Timing is everything. Platí to víc než kdy jindy.
Je třeba využít hned nĕkolika šťastných konstelací, aby se nám opravdu dostalo vytouženého zážitkového zázraku.
1. Musíme být fit, alespoň natolik, aby nám oči vidĕly a uši slyšely. Nos má být taky volný a nohy chodící a poslouchající podle přání. Každý druhý penzista dnes trénuje hlavnĕ kvůli cestám.
2. Mĕlo by spolupracovat i počasí. Hory za hustého deštĕ, renesanční fasády za útoků Bory nebo Mistrálu prostě nejsou příjemné a znemožní vidĕt svĕt okem jasným a zaujatým. Nedá se to objednat nebo koupit, jsme prostĕ v daný den a na daném vysnĕném místĕ v rukách přírody.
3. Je optimální jet s nĕkým, koho právĕ vnitřnĕ nevraždíme. Rozchody a rozvody po větších cestách nejsou výjimkou a spousta lidí spolu dokáže žít, ale ne cestovat, a i naopak. "Rozmysli si Mařenko, rozmysli !" zpívá se v nejčeštĕjší z českých oper. A čím vzdálenĕjší a náročnĕjší cíl za obzorem, tím víc.
4. Vyhýbejme se turistickým davům, a úplnĕ nejvíc davům z místa, odkud jsme právĕ přijeli i my sami. Potkat na Machu Picchu půlku Kärtner Straße místo mlčenlivĕ se usmívajících domorodců je velkým zklamáním a človĕk má dojem, že se omylem ocitl v pohádce Jak stařeček mĕnil až vymĕnil. Ona je každá cesta přece jen svým způsobem takový malý únik, a když se nezadaří, točíme se v kruhu.
Pokusme se o definici.
Absurdita je něco jako realizovaný nesmysl.
Řeknĕme, že máme body 1 až 4 za sebou.
Ale pořád nĕco chybí...
Moment překvapení !
Na cestách má zelenou.
Absurdní mi vždycky přišlo, že ty nejhlubší cestovní zážitky přinese prostĕ náhoda. Náhodou jsme dostali tohoto průvodce, který nám mluví do duše. Náhodou to slunce vykoukne přesně tím kulatým otvorem ve zdi, když konečnĕ fotíme. Náhodou jsme narazili na to místo, na které nezapomeneme nikdy v životĕ, i když nestojí v žádném průvodci.
Náhodou jsme se ztratili, a náhodou zase našli.
To je cestování. To je život.
Ten absurdní zázrak.
Je třeba využít hned nĕkolika šťastných konstelací, aby se nám opravdu dostalo vytouženého zážitkového zázraku.
1. Musíme být fit, alespoň natolik, aby nám oči vidĕly a uši slyšely. Nos má být taky volný a nohy chodící a poslouchající podle přání. Každý druhý penzista dnes trénuje hlavnĕ kvůli cestám.
2. Mĕlo by spolupracovat i počasí. Hory za hustého deštĕ, renesanční fasády za útoků Bory nebo Mistrálu prostě nejsou příjemné a znemožní vidĕt svĕt okem jasným a zaujatým. Nedá se to objednat nebo koupit, jsme prostĕ v daný den a na daném vysnĕném místĕ v rukách přírody.
3. Je optimální jet s nĕkým, koho právĕ vnitřnĕ nevraždíme. Rozchody a rozvody po větších cestách nejsou výjimkou a spousta lidí spolu dokáže žít, ale ne cestovat, a i naopak. "Rozmysli si Mařenko, rozmysli !" zpívá se v nejčeštĕjší z českých oper. A čím vzdálenĕjší a náročnĕjší cíl za obzorem, tím víc.
4. Vyhýbejme se turistickým davům, a úplnĕ nejvíc davům z místa, odkud jsme právĕ přijeli i my sami. Potkat na Machu Picchu půlku Kärtner Straße místo mlčenlivĕ se usmívajících domorodců je velkým zklamáním a človĕk má dojem, že se omylem ocitl v pohádce Jak stařeček mĕnil až vymĕnil. Ona je každá cesta přece jen svým způsobem takový malý únik, a když se nezadaří, točíme se v kruhu.
Pokusme se o definici.
Absurdita je něco jako realizovaný nesmysl.
Řeknĕme, že máme body 1 až 4 za sebou.
Ale pořád nĕco chybí...
Moment překvapení !
Na cestách má zelenou.
Absurdní mi vždycky přišlo, že ty nejhlubší cestovní zážitky přinese prostĕ náhoda. Náhodou jsme dostali tohoto průvodce, který nám mluví do duše. Náhodou to slunce vykoukne přesně tím kulatým otvorem ve zdi, když konečnĕ fotíme. Náhodou jsme narazili na to místo, na které nezapomeneme nikdy v životĕ, i když nestojí v žádném průvodci.
Náhodou jsme se ztratili, a náhodou zase našli.
To je cestování. To je život.
Ten absurdní zázrak.
