Zobrazují se příspěvky se štítkemAdéla Čermáková. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemAdéla Čermáková. Zobrazit všechny příspěvky

10. ledna 2020

Inspirace příběhem Římanka: háček a konec příběhu

Na konci je číše s jedem
Ano, ta paní u vedlejšího stolku byla divná. Sledovaly jsme spolu přednášku a ona nespustila oko z toho pána, ale její ruka kmitala po papíře. Už jsem o tom slyšela. Říká se tomu automatická kresba. Ruka té paní vyčmárala postavu s koulí u hlavy.
Úplně jsem si představila, jak se mně u hlavy vyboulila koule, a tak jsem se honem zkontrolovala v zrcadle. Nemohla jsem na to zapomenout. Večer jsem si čistila zuby a zkoumala, jestli moje hlava nemění tvar. Divoké noční sny ukončilo kalné jitro. Cítila jsem, že něco není v pořádku.
(Jiří Hlaváček)

Přivtělená duše (Římské děvče)

 Podala mi papír, na kterém byla načmáraná postava a obrovská koule vedle její hlavy.
„Máte přivtělenou duši,“ řekla mi.

28. května 2017

Zážitek nemusí bejt dobrej, stačí když je dost silnej - napsala Adéla Čermáková

,,Pozor, kámen!‘‘ hlásím nebohému zadákovi Míšovi.
,,Pozdě,‘‘ ozve se hlas s nevrlým podtónem, ,,musíš na mě volat dřív, nemůžu zahnout, když už na tom šutru jsme.‘‘
Vědoma si své chyby pokorně mlčím. Koupala bych se nerada. Panuje totiž sice červen, ale je přesně 13 stupňů.
Kousek před námi již vidím obávaný jez, který se mi zdá mohutnější než Niagarské vodopády.