17. srpna 2019

Anatomie kapra - napsala Nataša Richterová

„Miláčku, nesu ti jedličku z našeho lesíčku!“
Václav ve dveřích do bytu zápasil s třímetrovým stromem a halekal na celý panelák.
„Vašku, potichu!“ vyběhla z kuchyně s utěrkou v mokrých rukách. „Nemusí celý dům vědět, že máme… Sakra, co to je?“
Upustila utěrku a nevěřícně zírala na tu jehličnatou pohromu. Zabírala celou předsíň nadél.
„Náš první vánoční stromeček, lásko! Vezu ho od našich z hájovny. To je u nás Bornů rodinná tradice!“
Vašek přímo zářil. Ano, jejich první společné Vánoce byly za dveřmi a Lenka nevěděla, kam dřív skočit. Zmohla se jen: „Tradice, aha.“
„Copak tu tak krásně voní?“ Václav nasál vzduch jako smečka tchánových ohařů, zatímco se snažil nacpat stromek z předsíně do malého obýváku.
„Vašku, vždyť se nám to sem nevejde, strop má jen dva a půl metru…“

Utajovaná lokalita v argentinských horách - napsal Ivo Macek

Po jednodenním putování polopouštní krajinou jsme dorazili do argentinské vesnice na úpatí And, která se pro následující dny stala našim výchozím bodem. Chtěli jsme najít vysoko v horách naleziště vzácného minerálu jagueitu. To místo v nadmořské výšce okolo 3000 m n.m popsali v odborném článku naši rakouští kolegové a my jsme se vydali v jejich stopách.

Hned ráno bylo nezbytné ohlásit se u samého starosty, a poté na stanici místní pohraniční policie. Bohužel, původně jednoduchý a spíše formální akt nám způsobil hned na začátku pořádné problémy.

Tajemná energie rokle Apatyka - napsala Ivana Výborná

Kokořínský kraj oplývá nejen romantickou a mocnou krásou, ale i mnoha tajemnými místy, která podle pověstí mohou léčit nebo děsit nebo vám i jinak zamotat hlavu. Takovým tajemným místem je též rokle Apatyka. Je vzdálena asi jeden kilometr od Pokliček, dalšího zajímavého útvaru Kokořínska, bez ohledu na to, že namísto dvou dřívějších Pokliček, to jest „obřích hřibů“, viditelných ze silnice, dnes už uvidíte jen jediný. Druhý vzal za své, neboť jeho masívní „klobouk“ se po tisícileté erozi zřítil k patě skal.
Roklí Apatykou je míněn úzký skalnatý kaňon, o kterém se říká, že má zázračnou moc a všechny nemocné uzdraví. Vejdete-li do něj, obklopí vás tajemná skaliska porostlá mechem a kapradím. V rokli se prý daří bylinám, které rostly už v prvohorách. Jsou zde zastoupeny mnohé léčivky, které si před vstupem do rokle můžete prohlédnout na vývěsní tabuli a přečíst si, k jakému účelu slouží.

16. srpna 2019

Háček aneb začátek příběhu

Stojím na kraji propasti a koukám se do ní. Před očima se mi promítl celý život.
Pavlína Šaurová

Sípavě se nadechl a otevřel oči. Jediné, co vnímal, byla kovová pachuť v jeho puse a náhlé uvolnění tlaku kolem krku. Rozkašlal se a těsně před tím, než znovu upadl do bezvědomí, zahlédl vysokou ženskou postavu v červeném kabátě.
Julie Provazníková

Listy šuměly ve větru. Hladina jezera se lehce vlnila. Oblohu najednou zalila rudá záře zapadajícího slunce a já věděla, že něco je špatně.
Šárka Vaculová

Vesmírná televize na ostrově Masíra - napsal Miroslav Tichý

Těším se. Nikdy jsem na ostrově nebyl. V Ostrově jo, ale to byl ten u Karlových Varů, tak ten se asi nepočítá.
Tak tedy ostrov Masíra, můj první. Těším se. Na první noc v poušti, u moře, v divočině... a přesto na pláži.
Opouštíme Jalan Bani Bu Hassan a míříme k 300 kilometrů vzdálenému ostrovu Masíra. Ostrovu ležícímu v Arabském moři, cca 30 kilometrů východně od ománské pevniny.
„Tak na tomhle nejedu,“ oznamuje mi manželka suše, když vidí náš trajekt.

Do roka a do dne – napsala Jaroslava Kainová

Milovat ženu
Kamilo?
Jsem v obýváku, Pavle!
Už jsi odvezla obě holky k babičce?
Ano!
Bože, to je klid!
Konečně!
Sejdeme se v ložnici?
Už zase?

15. srpna 2019

Trosečník - napsala Eva Svobodová

Horko, žízeň, samota.
Mořeplavec trávil už třetí den v malém záchranném člunu uprostřed oceánu. Bouře zničila jeho plachetnici. Na poslední chvíli, než se potopila, se mu podařilo spustit záchranný člun. Ale nouzová radiostanice byla rozbitá a světlice zvlhly.
Jako zkušený námořník tušil, kde se přibližně nachází. To však ještě umocnilo jeho beznaděj. Moc dobře si byl vědom, že pluje příliš daleko od pravidelných tras lodí. Jedině podobný dobrodruh, jako je on sám, by na něj mohl v této končině narazit.

První pomoc při záchvatu - napsala Martina Seifrtová Majorošová

Stručný výpis:
Jak pomoci člověku stiženému záchvatem?
Kdy a co musíte udělat obratem?

http://versovanysvet.cz/prvni-pomoc-pri-zachvatu/

Pokud první pomoc neznáte a se záchvatem se někde setkáte:
Křečím ani záškubům nijak nebraňte,
jen případné nebezpečné předměty z okolí odstraňte.
Obvykle se postižený nedusí,
tak se mu nesnažte násilím nic vkládat do pusy.

Stůl a židle – napsala Jana Faitová

,,To já jsem daleko potřebnější a užitečnější, než ty,“ křičí stůl na vylekanou židli. „Na mě paní domu dává bílý ubrus a pěkně mě s ním hladí, má mě tedy ráda, raději než tebe. Pokládá na mě dobroty v talířích a dokonce barevné ubrousky. To se na mě pak nemůže vynadívat.“
,,Ale na mně paní domu sedí, když si ty dobroty vychutnává,“ chabě se brání židle. Každou sobotu mě pěkně vypráší a na svátky vypere potah.“
Pře těch dvou už trvá celou věčnost, snad od chvíle, kdy si je jejich domácí přivezli z obchodu s nábytkem domů.

14. srpna 2019

Těhotná v pohřebním voze aneb dobrý český člověk ještě žije - napsala Jaroslava Kosková

Mám báječný nápad – překvapím manžela a syna na chalupě o den dříve. Známou cestu autobusem mi zatrhly babičky slovy: „Holka, ve svém věku bys mohla drcáním potratit. Vlakem to máš pohodlnější a jen se dvěma přestupy, v Březnici je první.“
Vyrážím osobákem z nádraží Smíchov, mimo bříška s miminkem vleču spakovaný pekáč povidlových buchet.    
Ve vlaku se zapovídám s dědouškem, kam jedeme, proč a tak vůbec. A za chvíli dědeček: „Děvenko, už je Březnice, vystupujte.“
Vystoupím  a hledám lokálku. Tu nevidím, zato na nádražní budově je nápis Tuchlovice, žádná Březnice.

Srážka s revizorem – napsala Romana Skalská

„Dobrý den, kontrola jízdenek.“
„A helemese, zase jeden buzerant z dopravního podniku. Takovej mladej a pěknej a nenašel jste si lepší práci? Já abych teď po kapsách hledala, kam jsem ten zatracenej lístek dala. No jo. V jedný kapse šnuptychl a v druhý klíče. To mám jako kvůli vám vysypat celou kabelku?“
„Stačí, když se trochu uklidníte a pořádně se po tom lístku podíváte.“

Příčina a léčba epilepsie - napsala Martina Seifrtová Majorošová

Stručný výpis:
Proč nám do života vchází
a dostává nás do nesnází?
Jaká jsou dostupná vyšetření k jejímu odhalení?
Je možné její vymizení,
zeslabení či odstranění?
Přečtěte si pár odstavců,
ať můžete být v řadách poradců.

http://versovanysvet.cz/priciny-epilepsie-a-terapie/

Co moderní medicína říká,
o tom, jak epilepsie vzniká?