Shon. Rozkazy. A už je to zase tady. Moje chvíle přichází. Poznávám štiplavou barvu kouře a praskavý zvuk. To jsou kulisy mého každodenního bytí. Nadšeně se rozvinuji do své plné délky v rukou zkušených hasičů, kteří se mnou přibíhají k místu katastrofy. Otevírá se mi pohled na rodinný dům, z jehož oken šlehají plameny a s velkou rychlostí hladově polykají vše, co jim stojí v cestě.
Nadšeně se vrhám dovnitř. Teď už je to na mně. Pocítím příliv velké síly a z mojí hlavice začíná proudit studená voda. Dětská postel, houpací křeslo, veliká knihovna, oheň před mým zásahem nemá šanci. Nezastavuji se před ničím – živel ve mně s přesnou účinností zachraňuje vše, co je drahé obyvatelům tohoto domu. Chvíle mého zapáleného boje pominula, z místa činu se teď k nebi vznáší jen hustý dým. "Úkol splněn, kapitáne!" Svinuji se do své původní podoby, připravena pomoci, až to bude zase potřeba.