Proti zákonům - napsala Týna Hervertová

Chlapec se prosmýkl spletitými uličkami města a rychlou chůzí vyrazil k náměstí. Za sebou nechával obláčky prachu, když doběhl ke sluncem zalité zahradě před katedrálu. Čněla nad jeho obyčejným městem jako diamant. Neobroušená, vysoká, zářivá. Chlapec nezaváhal a vešel dovnitř, přestože tam měli povolení vstoupit jenom muži. 
Cale jím ještě nebyl. Tedy… Ne oficiálně. Za tři měsíce mu mělo být teprve patnáct, ale patřil do řádu učenců, proto i on mohl tuto velkolepou stavbu navštívit. Před oltářem pocítil hlubokou úctu smíchanou s úžasem.
Mimo sluneční záři, která vycházela z velkých oken, dodávaly světlo do katedrály i zapálené svíčky. Nebyla tma, přesto zářily v temných koutech jako louče strážců, co hlídají zemi před temnými silami. Před oltářem Cale padnul na kolena a začal se modlit. Ale když v tom… Cale ztuhl.