Pozdní návrat - napsal Libor Kubišta

Zvony jako obvykle zněly jinak klidným nedělním dopolednem a obyvatelé podhorské vesnice se postupně z kostela rozcházeli do svých domovů.
„Paní Pirklová, co že ten váš dnes nebyl na mši? Vždycky byl mezi prvními u přijímání a dnes vůbec nepřišel… Není nějak marodnej?“ ptala se stařenka své sousedky.
Na paní Pirklové bylo vidět, že se jí do hovoru nechce. Odvrátila hlavu, otřela nos do kapesníčku a odsekla: „Někam musel odjet. Do žní se ale vrátí.“ Rychle pak odbočila a úzkou stezičkou stoupala ke svému statku.

U krbu - napsal Libor Kubišta

Martin přiložil několik polínek do rozehřátého krbu. Plameny se mihotavě zrcadlily na stěnách útulné místnosti a mile doplňovaly tlumené světlo svíček. Ve srubu panovala pohoda a teplo. Přes zajíněné okénko však bylo slyšet, jak venku fičí prudký vítr.„Měli jsme štěstí, že se sněhová vichřice přihnala až navečer,“ pomyslil si Martin. Ještě odpoledne totiž bylo krásně, takže si slunečný výlet na běžkách nádherně užili.