„Bum, prásk!“ vystřelila pistolkou moje ztřeštěná vnučka na zabalené dárky kolem dokola. Z dárků začali vyskakovat výstředně oblečení spolužáci Sáry, která právě studovala třetí ročník vysoké umělecké školy a zvolila si netradiční vernisáž s názvem „Vánoce bez dárků“.
Mě i mého kamaráda Ferdu zlanařila také, abychom se totoho blázince účastnili.
Když jsem poprvé uslyšel její prosbu, měl jsem, stejně jako ježour v říji, všechny bodliny v pozoru.
