Metafory – napsali Hana Tučková, Tadeáš Jelínek a Lucia Rimarčíková

Ranní slunce chutná jako orosené voňavé jablko.

Jeho chůze zní jako dunící tamtamy.

Hašlerka vypadá jako ztracený korálek z náhrdelníku obryně Stáni.

Podzimní vítr zní jako hudba v režii Krakonoše.
Sebepoznání je jako ne vždy příjemný pohled do hluboké studny.

Plán - napsal Tadeáš Jelínek

"Poklidný večer v hospodě můžou zkazit dvě věci: lovci odměn nebo ještě hůř ožralý velrybáři," prohodí Edward ke svému příteli Tatchovi. 

"Moje řeč, chlape," odpoví mu muž v černém kabátě, kterému však nikdo mezi piráty neřekne jinak, než Černovous. Tatchova ústa se totiž ztrácejí v tmavém strništi a jeho temné oči teď zírají na opilé velrybáře.

Spánková paralýza – napsal Tadeáš Jelínek

Abych vás uvedl do děje, musím vám říci, co je to ta spánková paralýza.

Je to stav ve spánku, velmi podobný noční můře, ale několikrát horší. Tento fenomén se projevuje zvýšenou hladinou stresu a nedostatkem spánku.
Při spánkové paralýze vidíte děsivé halucinace; například věci, kterých se člověk nejvíce bojí. Takže klauny, vrahy a jiné kreatury z těch nejhorších nočních můr. Samozřejmě můžete slyšet kroky, rány a křik. Více o tomto fenoménu zatím nevíme, známe pouze domněnky vědců.
No a teď příběh...
Asi jste pochopili, že budu vyprávět o tom, jak jsem prožil spánkovou paralýzu.
Začíná říjen a končí září, měsíc plný školních testů a zkoušení ze všech předmětů. Sezení do půl jedné ráno nad matematikou... Ale konec tohoto strašného měsíce konečně přišel. Ze školy jsem šel rovnou domů, udělal každodenní domácí úkony a šel do svého pokoje.