A pak někdy zabloudíš - napsal Martin Paruch

Cestování vypadá jednoduše. Jedeš pryč. Opustíš místo, kde jsi byl dlouho, a myslíš si, že tam venku je něco jiného. 

Koupíš si letenku. Levnou. Aspoň to tak vypadá. Pak zaplatíš za kufr, za místo, za všechno. Nakonec tě to stojí víc než samotná cesta.
Letiště jsou plná lidí. Nastoupíš. Letíš vysoko, ale nic z toho nevidíš. Jen mraky. 

Přijedeš do cizího města. Je tam teplo nebo zima. To je skoro jedno. 

Najdeš hotel. Pokoj je čistý. Vypadá jako tisíce jiných pokojů. Může být kdekoliv. 

Vyjdeš ven. Hledáš něco skutečného. Najdeš restauraci. Jídlo je dobré. Ale chutná povědomě. 

Jdeš se podívat na památky. Jsou tam lidé. Hodně lidí. Všichni fotí. Ty taky. Uděláš snímek a jdeš dál. Nezastavíš se. Nemáš čas. Říkáš si, že chceš vidět, jaké to tu opravdu je. Ale to, co vidíš, už není původní. Bylo to změněné pro tebe. Pro lidi jako jsi ty. 

A pak někdy zabloudíš. Neplánovaně. A právě tehdy je to jiné. Skutečné.

Zadání:

Napište cestopis, ve kterém se projeví absurdity dnešního světa.