Ti nám zase dneska naložili, co?
Ani mi nemluv, točím se od rána už potřetí. To víš, vrátili se včera z dovolené, to je vždycky peklo. Přijedou, vysypou kufry na podlahu a postupně to do mě cpou.Ani mi nemluv, taky toho mám dnes až nad hlavu.Ty si tak máš na co stěžovat. Tu nejhorší práci musím vždycky oddřít já. Do mě cpou to špinavý smradlavý prádlo, ze kterýho se ještě sype písek. K tobě už jde krásně čistý a voňavý.
Zobrazují se příspěvky se štítkemAdéla Blažková. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemAdéla Blažková. Zobrazit všechny příspěvky
18. října 2024
17. října 2024
Požár - napsala Adéla Blažková
Nemůžu dýchat, je mi horko, všude je slyšet rachot. Co se to sakra děje? Dvě stěny mojí ložnice, od dřevěné podlahy až po vysoký strop olizují velké, rudě zbarvené plameny. Ze vstupních dveří, na kterých sotva poznávám fotky z poslední dovolené, se valí hustý černý kouř. Hoří! Potřebuju se dostat ven, ale kudy? Rozhlížím se kolem sebe a přemýšlím. Kudy mám utéct? Kolik mám asi času?
Stihnu si něco vzít s sebou?
V první chvílí rychle doběhnu k velké šatní skříní, do které si kromě oblečení ukládám také notebook.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)

