Cestovatelské metafory

Španělské býčí zápasy jsou jako Trantinovy filmy. Hlavní hrdina vždy zemře v kaluži krve.

Eiffelova věž je jako dáma, která stojí nohama na zemi, ale hlavu má v oblacích.

Pohled do Grand Canyonu je jako pohled do ženského výstřihu, který jde nebezpečně hluboko.

Chorvatské pláže mi připomínají sardinky v konzervě. Všichni se tlačí tělo na tělo ve vlastní šťávě. 

Hora Říp je pro Čechy jako Děvín pro Slováky.

Potápění v korálovém útesu je jako z filmového plátna, kde sleduju film Hledá se Nemo pořád dokola.

Setkání s chudobou v Indii je jako zrcadlo.
Římské koloseum působí jako dům v rekonstrukci, kde ještě nestihli zasadit plastová okna.

Cesta k protinožcům je jako vyšetření u zubaře, kdy netrpělivě čekám, až to všechno skončí.

(Eva Kopecká)

Brno hlavní nádraží - napsaly Michaela Stanová a Soňa Štroufová

Brňák jako poleno opustil kupé i se svým smartphonem, do kterého celou cestu mluvil. Pražák se dal do řeči s Ostravákem.
O: Kura, to je take fajne, že vypravili ten nový vlak. To byla dycky taka nuda. Brňaky mam rad, aspoň budu mit večer historky do hospody.
P: Ty vole, vypravěj vlak přes Brno a ještě sem musel dvě hodiny poslouchat toho debila na telefonu. Ještěže vypad.
O: A co ty jebeš do Brňaka. Šak je s nima aspoň sranda, vy v te Praze ste duležiti jak prdel.
P: Jaká sranda, kvůli každé prkotině se urazí. Proč mu vadilo, když jsem mu řek, že Brno je na Balkáně...
O: Přesně. Kdybys to řek mě, rovnou bych ti hlavu urazil. Bez urážky, bracho.

Pod ochranou stařešiny - napsala Michaela Stanová

Foto: Autorka

„Tak jsme tady, Anacleto Medina, dělá to 50 pesos slečinko.“
„Počkejte, ale pracuju ve slamu až dole pod kopcem.“
„Tam vás bude doprovázet možná tak Archanděl Michael,“ pobaveně zachrochtal argentinský taxikář a byl v prachu.
Koukala jsem na ten smeťák před sebou a říkala si: „Tak tady se ztrácejí iluze naivních dobrovolnic.“
Pak se můj pohled zatoulal dál, za hranici plechových chýší. Páni, to je nádhera. Jako by se samo slunce topilo v řece Paraná, byla všude.