Octomilka v kuchyni - napsala Lenka Kalbáčová

"Kde to jsem? Jak jsem se sem dostal? Mamííííí, tatííííí, kde jste? Já mam takový hlad..."
Z vajíčka vykoukla malá rezavá hlavička s červenými očíčky.
"Tady to ale voní. Co to asi je? Zdá se mi, že by to mohlo být něco k snědku. Tak já to zkusím. Ostatní to taky jí, tak to asi nebude nic špatného. Počkej, uhni, pusť mě taky na kousek. Ty máš už pořádné panděro a já jsem se teď narodil a ještě jsem nic nejedl," řekl malý Octík a pustil se rychle do hnědého, napůl shnilého banánu.

Nezvaný host - napsala Lenka Kalbáčová

Nezvaný host. Host, kterého nikdo nevítá, o kterého nikdo nestojí a u kterého nehrozí, že by zaklepal předtím, než vejde dovnitř. On totiž ani dovnitř nevchází. Jak je to možné? Chvilka napětí. Je libo nápovědu? Tento nezvaný host totiž nechodí, ale létá.
To, že nezaklepe, bych mu snad ještě odpustila, kdyby aspoň přilétl sám. Ale že prý bez kámošů to není ono. A co teprve bez potenciálních, ale v mžiku reálných matek jeho dětí? Uznávám, že s dětmi jsem Vás trochu zmátla. Byl to chyták, ale počkejte si na rozuzlení. Mým nezvaným hostem totiž není nikdo jiný, než početná rodinka malých mušek octomilek, která si usmyslela, že bude sílu svých reprodukčních schopností předvádět v mé kuchyni.