Servírka a vrchní aneb co se dělo za oponou - napsal Zdeněk Brož

„Franto, podívej, už jsou tady zase ti blázni.“
„Kdo, prosím tě?“
„No ti, co minule nechtěli rozlívanej veltlín a vypili nám skoro všechno víno v sedmičkách.“
„A jo, no to jsou voni. Naštěstí jsou dnes jenom dva, minule jich bylo šest. Tak běž za nima.“
„Uff, nechceš tam raději poslat Anču? Minule jsem moc nechápala, co po mně chtějí.“
„Ne ne, prosím tě, Anča nerozezná červený od bílýho a bere na to otvírák na pivo, běž tam!“

Červená nemusí být červená - napsal Zdeněk Brož

Pocházím ze severu Moravy, z kraje, kde se tradičně pilo spíše pivo a mizerná domácí slivovice, která se dala prolít hrdlem, jen když byla silně podchlazená, při pití pak bylo dobré zadržet dech. Proto jsme se s několika přáteli na přelomu tisíciletí rozhodli, že u nás budeme propagovat ušlechtilou kulturu pití vína. Zavrhli jsme staré známé značky, jejich čelu tehdy vévodil ostravský kahan a orientovali jsme se na jih Moravy, kde o ušlechtilý nápoj již v té době nebyla nouze.