26. září 2019

Zpovědnice - napsala Hana Kavalová

Vrátila jsem se sice už před dvěma dny, ale pořád ve mně dozníval ten neobyčejný pocit poznání něčeho naprosto nového a neznámého.
Sbaleno na cestu domů jsem měla velmi rychle. Při odchodu jsem tentokráte nemusela ani zhasínat. Cena za spotřebovanou elektřinu na terapeutickém pobytu ve tmě není účtována.
Při odjezdu z netradiční dovolené jsem od organizátora dostala na památku dárek.
„Nazvěte si ho prvním slovem, které vás napadne,“ řekl při loučení. Po těle se mi rozlilo příjemné teplo.
Vytáhla jsem ten předmět na světlo a dívala se na něj. Položila jsem ho na skříňku v chodbě, hned vedle dveří. Připomínal mi malou zpovědnici. Jako bych seděla uprostřed ní. Minulost byla odpuštěna. Postavila jsem jí vedle svíčky a nazvala ji prvním slovem, které mě napadlo – NADĚJE.

O pár měsíců později…
Ten den byl stejný jako všechny ostatní před ním. Obyčejný.
Šla jsem domů pěkně naštvaná. Venku lilo jako z konve, autobus měl zpoždění a v práci jsem dostala pěknou sodu. Když už jsem si myslela, že nic blbějšího mě nepotká, potkala jsem domovníka.
„Hele, neteče teplá voda, tak aby ses nedivila“ řekl letmo mezi dveřmi a já si přála, aby ho pořádně praštily.
Ještě jsem se nestačila ani převléknout, když zazvonil.
„Ten domovník se snad zbláznil, co ještě chce? “ otevřela jsem, aniž jsem použila kukátko.  Ne, tak tohle vážně nebyl domovník. Zahlédla jsem, jak ten cizí muž s punčochou nataženou přes obličej, jako v těch nejstupidnějších filmech, bere do ruky mou zpovědnici a napřahuje se směrem ke mně.
Náraz do protější stěny byl brutální.
Ještě před chvíli jsem si myslela, že nic blbějšího mě nepotká.
Teď ležím v tratolišti své vlastní krve a po těle se mi znovu rozlévá to zvláštní teplo. Moje malá zpovědnice, kterou mě kdosi praštil, má vážně sílu. Ten den byl naprosto jiný než všechny ostatní před ním. Byl velmi neobyčejný.
Můj poslední pohled padl na mou zpovědnici, mou naději. Z úst mi těžce vychází první slovo, které je tím posledním: SBOHEM…




Úkol:
Prohlédněte si vyobrazený předmět a vymyslete, komu patřil a k čemu se používal.
Pak napište druhý příběh ve zcela jiném žánru.

























Žádné komentáře:

Okomentovat