 |
| Čtvrteční kurz prosinec 2019 |
Podívat se na psaní očima čtenáře.
Pokusit se zaujmout titulkem a úvodem textu.
Pokud možno zjednodušit text tak, aby byl čtivý a snadno srozumitelný.
U komplikovaných textů je lepší používat více krátkých vět, než dlouhá souvětí.
Lukáš Volšický
Musím vědět, proč článek píšu.
Střídat popis (třeba očima toho, kdo se dívá), dialog (s podtextem) a akci (krátké dramatické věty).
Filip Duchoň
 |
| Kurz 19. ledna na Chodově - oběd v Potrefené huse |
•Jak se píše bajka.
•Jak zaujmout čtenáře titulkem, první větou.
•Jak ho potom nepustit - co vynechat, jak to uspořádat. Hlavně, že výsledek je pravdivější, než pravda.
•Jaká jsou pravidla pro dobré psaní a také, že pravidla nejsou dogma.
•Jak pomoci ostatním v cizelování textů = broušení diamantů.
Něco jsme slyšeli podruhé či potřetí, ale jsem za to vděčný, neboť tím se ty prvky upevňuji a klesá nebezpečí, že nám něco důležitého uteče.
A také já teď opakuji, abys věděla, jak je to cenné, že máš tu schopnost, abys soustředěně vyslechla, co čteme. Vím ze své práce, jak je to těžké a zároveň, jak je to důležité.
Jiří Hlaváček
 |
| Kurz Chodov 18.-19. ledna 2020 |
Jsou texty, které jsou spíš pro oči než pro uši. Přesto bychom se měli snažit psát tak, aby nás text nemátl v žádné formě, natož čtené.
Vyhýbat se pasivům a slovním vatám je základ.
Psaní je kosmetika – záleží na tom, jak věty uchopíme.
Spisovatel musí být nelítostný a nebát se odstranit i části, které se mu líbí sebevíc. To neznamená smazat je na věčnost, nýbrž pro ně nalézt jiné příhodnější místo.
Jak psát nejlepší bajky? Čtěte encyklopedie!
Jsou dvě roviny chyb – faktografická a tématická. První druh chyby je omluvitelný v dílech, kde jde o pointu a příběh. Naopak u vědeckých a odborných pracích jsou zásadním problémem. U těch se na druhou stranu nemusíme zase tolik zabývat volbou pointy a tématu. Silné a působivé emoce znehodnotíme patetickým popisem.
Justýna Tůmová
 |
| Kurz pro Národní muzeum 15. ledna 2020 |
Milá Dano,
díky za dnešní kurs i chválu. Posílám svůj text s kožojedem. To, že kožojed není sdílné slovo mne vlastně dost překvapilo. Já to měl za jen o málo náročnější, než slovo "mol", už tím, že má tu svou práci ve jméně. A i proto, že je má kdekdo z nás i doma...
Honza Sklenář
 |
| Páteční kurz v Maiselovce, prosinec 2019 |
je to už dááávno, co jsme se viděly...možná už ani nevíš která já jsem.
Ani nevíš jak se mi stýská po psaní do šuplíku, ale momentálně píšu maturitní práci o založení podniku - žádná fantazie, jen fakta a čísla. Zato slohovky mě baví. Je hezké mít napsáno od učitelky moc pěkná práce, nebo skvostná práce .
To člověka ta škola baví hned víc. Neřekla jsem jí, že jsem absolvovala kurz tvůrčího psaní, ale mám tě zapsanou mezi současnými autory.Nosím v hlavě šílené povídky... v létě půjdou na papír...
Měj se moc hezky a přeji celé tvé rodině hlavně zdraví a pohodu v roce 2020, také ať se daří s dalšími kurzy psaní - věřím, že se na některém potkáme. Posílám do Prahy velké AHOJ
Eli
 |
| Předvánoční čtvrteční kurz v Butovicích, prosinec 2019 |
ráda poděkovala Ti poděkovala nejen za milé novoroční přání, ale také za to, že jsi otevřela mého "psacího ducha"... Přeji Ti, aby ses stále cítila tak mladá, krásná a svěží. A nám pisálkům přeji, abys s námi měla dostatek trpělivosti, protože
•někdy se nám nechce moc zkracovat, i když by bylo co,
•jindy "tam moc dlouho jedeme",
•občas zanecháme flintu na zdi,
•nebo se nám nedaří vymyslet poutavý nadpis, ať se snažíme sebevíc a ty ho vystřihneš na první dobrou;-)...
Prostě a jednoduše: PEVNÉ NERVY, PEVNÉ ZDRAVÍ A AŤ TĚ ŽIVOT (NEJEN S NÁMI) STÁLE BAVÍ.
Anna Vocelová
 |
| Nataša Richterová |
Je také talentovaná autorka, která už si založila svůj vlastní blog Povídky z kabelky.
Navštěvuje náš dlouhodobý kurz Psaní podle Lustiga a spolu s pěti dalšími účastníky připravuje vydání povídkové knihy o mužích a ženách.
Přečtěte si její Dračici a další příběhy zde.
1. číslo Zpravodaje 2020
Zkracovat, zestručňovat, zacílit na jádro.
Důležitý je úvod - jde o "háček" pro čtenáře.
Bezva informace o panu Lustigovi - určitě si o něm přečtu víc.
Jazyk je jako hudba, nesmí drhnout.
Popis se dá zajímavě podat prostřednictvím očí toho, kdo se dívá.
Dobré zpětné vazby k mým výtvorům.
Jana Bačkovská
 |
| Autorské čtení na Dobešce 22. listopadu 2019 |
„Tak honem, kdo čte ve čtvrtém bloku? Na jeviště. Nataša, Asja, Zdeněk a já půjdu na konec,“ říká Dana.
V ruce mám už připravené desky s textem a pomalu stoupám po schodech na jeviště. Sedám si na židli a dívám se dolů, do diváků. Reflektory mi svítí do očí. Jsem víc a víc rozechvěný, neklidný. Nemůžu ani otevřít pusu. Natož číst. Jazykem přejíždím po patře. Na stole je sklenička s vodou, moje záchrana. Konečně hlt vody. Vždyť přečteme každý svojí povídku a jdeme, uklidňuji se. A tak se ještě znovu napiji vody.
Jsem strašně nervózní. Jana říkala: „Dejchej do břicha a tím se uklidníš.“
Copak tady můžu? A ještě kdybych vyfukoval pusou, jak nám to radí, vypadal bych jak velryba. Klídek Zdendo, říkám si, klídek.
Nataša už čte. Ale já slyším jen nějaká slova. Nemohu se soustředit. Sedím tady nahoře, rozhlížím se a pozoruji ostatní. Z dálky slyším potlesk pro Natašu.
Tak tady jsou ta prkna, kde herci v každém divadle večer co večer předvádějí svoje umění. Na těchto prknech se herci odevzdávají svým rolím, přeměňují se na milence, vrahy, podvodníky, zahradníky, trosečníky, politiky a jiné postavy. Odměnou je jim potlesk, který jim dodává sílu a chuť přijít zítra znovu a znovu. A teď, teď tady stojím také já. A také já si zkusím jaké to je, být na jevišti a sklidit ten nezapomenutelný potlesk.
V ruce mám už připravené desky s textem a pomalu stoupám po schodech na jeviště. Sedám si na židli a dívám se dolů, do diváků. Reflektory mi svítí do očí. Jsem víc a víc rozechvěný, neklidný. Nemůžu ani otevřít pusu. Natož číst. Jazykem přejíždím po patře. Na stole je sklenička s vodou, moje záchrana. Konečně hlt vody. Vždyť přečteme každý svojí povídku a jdeme, uklidňuji se. A tak se ještě znovu napiji vody.
Jsem strašně nervózní. Jana říkala: „Dejchej do břicha a tím se uklidníš.“
Copak tady můžu? A ještě kdybych vyfukoval pusou, jak nám to radí, vypadal bych jak velryba. Klídek Zdendo, říkám si, klídek.
Nataša už čte. Ale já slyším jen nějaká slova. Nemohu se soustředit. Sedím tady nahoře, rozhlížím se a pozoruji ostatní. Z dálky slyším potlesk pro Natašu.
Tak tady jsou ta prkna, kde herci v každém divadle večer co večer předvádějí svoje umění. Na těchto prknech se herci odevzdávají svým rolím, přeměňují se na milence, vrahy, podvodníky, zahradníky, trosečníky, politiky a jiné postavy. Odměnou je jim potlesk, který jim dodává sílu a chuť přijít zítra znovu a znovu. A teď, teď tady stojím také já. A také já si zkusím jaké to je, být na jevišti a sklidit ten nezapomenutelný potlesk.
 |
| Autorské čtení na Dobešce 22. listopadu 2019 |
Za malou chvilku mi, ale předá mikrofon.
Snažím se zopáknout si text. Očima neustále čtu dokola první větu. A zase znovu a znovu, jen a jen tu první větu. Přistihnu se, že hýbám pusou. Rty potichu čtou. Napiji se znovu trochu vody. A ještě trochu. Hrůza. Už to bude.
Asja pokládá mikrofon a Dana představuje dalšího čtenáře. Tedy mě. „… a povídka se jmenuje Měření lásky…“ slyším z dálky. Nevím, co říkala ani na začátku ani na konci. Jen se na mě podívala a očima řekla: „Můžeš.“
Seš klidnej, seš úplně klidnej, tak začni, říkám si.
Beru rozvážně mikrofon do ruky a překvapuje mě, že je docela těžkej. To jsem si myslel, že je to jen taková trubka, ale není to tak.
A jak to říkal Bořek?
„Drž ten mikrofon asi 10 cm od pusy.“
No jó, ale copak to odhadnu? Je to tak těch deset cenťáků, né?“ Asi jo.
Začínám číst. „MĚŘENÍ LÁSKY…“ a dál a dál hřmotným nervózním hlasem halekám do mikrofonu.
Před koncem povídky si uvědomuji, že mluvím hodně nahlas. Můj hlas se valí sálem jako tsunami. Asja mluvila tak něžně, mazlila se s každým slovíčkem a já … já tu svoji povídku čtu jako buldozer. Dočítám poslední větu.
Snad někdo tleskal, snad se někdo smál, já nevím.
Pryč, hlavně musím pryč!
Všichni účinkující se zvedáme a odcházíme mezi diváky ze světel reflektorů. Odcházíme z těch slavných prken, kde jsem mohl získat tu slávu. Měl jsem to na dosah ruky.
Už to vím, že psát ano, číst ne.
Mizím.
 |
| Autorské čtení na Dobešce 22. listopadu 2019 |
Jsem rád, že mě odveze.
V zádech nám svítí modrý nápis Dobeška.
Zdeněk Hart
Ahoj, Dano!
Ten Zděnek mne skoro rozplakal.
A já jsem si myslila, že měla nejhorší propadák ze všech.
Děkují tobě, že jsi mně to poslala. Předej, prosím, jemu mou děkovnou odpověď.
Mám tebe ráda.
Asja Žilová
"Nedělat" literaturu.
Nepsat, že je něco nějaké, nenálepkovat, ale vylíčit to tak, ať si to čtenář odvodí.
Píš, jak mluvíš. Žádná úředničina.
Do textu muší dostat emoce.
Když píšu detaily, má to mít smysl pro příběh, a´t to nejsou jen básnické kecy.
Prosím o studijní literaturu.
Martina Fojtů
 |
| Páteční dlouhodobý kurz podzim, Maiselovka 2019 |
- Nechci promrhat jeden dolar. Může se stát, že jiný už nedostanu.
- Detaily jsou jako klíče, když je ztratíme, nemůžeme vstoupit.
- Dialog, popis, akce. Věděl to už Aristoteles, škoda, že na to lidstvo občas zapomíná.
- Jsme originál. To, co vidím za textem já, nemusí vidět ostatní.
- Literární pravda musí být pravdivější než pravda, neboť to, že se to nikomu nestalo neznamená, že to nesmíte napsat pravdivým způsobem. - Když flinta visí na scéně, musíme z ní v průběhu představení vystřelit.
Magdaléna Víchová
Moje milé paní učitelky psaní,měla jsem světlou chvilku a napadlo mě, že by nebylo úplně od věci zorganizovat setkání nadšených psavců (pokročilých), tentokrát v Praze. Klidně se může jednat o jednodenní záležitost s tím, že se třeba po Praze projdeme (já tam nebyla sto let), večer posedíme u večeře a vína. Ze všech koutů republiky je Praha, myslím, velmi dobře dostupné místo, takže by to nemusel být problém. A popravdě - od listopadu uběhla věčnost a potřebovala bych zase strávit aspoň chvilku se stejně naladěnou partou. Tak o tom, prosím, popřemýšlejte a já se budu těšit na odpověď.
Moc zdravím z Olomouce!
Zuzka Fajmonová
Jarda
Nepsat příliš polopaticky. Použít flintu na zdi.
Dramatické věci se dají popsat nudně.
Vytáhnout nejpodstatnější a rozvíjet.
Psát tak, jak mi zobák narostl.
Janek Doležal
Stále myslím na kurz u Tebe a kolik mi to dalo radosti
Lenka Konopásková
Ahoj Dano,co to ten víkendový kurz ve mě nastartoval?!? Cítím se naspeedovanej, jak říká mladá generace... Mám v sobě přetlak, potřebuji najednou zhmotnit ty myšlenky, co mi chodí. Pokud Tě moc přetěžuji, jen mi to dej vědět, prosím. Umírním se. A díky za poslední radu - je samozřejmě výborný dát to sežrání hned na začátek! To je tak, když kormidelník (Ty) správně nasměruje svého háčka (mě) 😊.
Věřím, že naše víkendové setkání bylo jen počátkem nějaké delší smysluplné cesty. Už se na ní těším, zavazadla mám vždy v pohotovosti…
Libor
PS. Už toho chvíli nechám, abych Tě nezahltil, Dano. Jen si ještě si dovolím poslat jednu maličkost, prosím. Jakoukoliv zpětnou vazbu uvítám, paní profesorko.
 |
| Kurz 14.-15. prosince 2019 na Chodově |
Milá Dano,
nakonec jsem si uvědomila, že nejspíš v budoucnu budu stejně čerpat inspiraci z příběhů svých klientů a je potřeba se toho nebát a umět se pod to podepsat.
Mám to eticky tak, že jako základ považuji, že se v tom klient nemůže poznat, tzn. že nejen, že neuvádím nikde jména (to je samozřejmost a pravidlo mlčenlivosti), ale i míchám jednotlivé příběhy, vymýšlím si a měním specifika, podle kterých by byl člověk identifikovatelný. Myslím, že je to tak eticky OK.
Pavla
Mám to eticky tak, že jako základ považuji, že se v tom klient nemůže poznat, tzn. že nejen, že neuvádím nikde jména (to je samozřejmost a pravidlo mlčenlivosti), ale i míchám jednotlivé příběhy, vymýšlím si a měním specifika, podle kterých by byl člověk identifikovatelný. Myslím, že je to tak eticky OK.
Pavla
Ještě jednou děkuji za tvůrčí den s Vámi.
A co jsem se naučila?
Titulek a první věta dělá 80% úspěchu.
Text psát jako pozvánku do snu, v němž musí autor čtenáře udržet zuby nehty.
Důležité jsou emoce.
Dialogy musí být uvěřitelné.
Motiv - akce - následek - tři části příběhu, které musí být v harmonii.
Sabina Sklenářová
Milá Danuško,
ráda bych Ti ještě jednou touto cestou poděkovala za báječný víkend v Tvé společnosti, za způsob, kterým umíš předávat své zkušenosti a za formu, kterou nás učíš! A navíc kolem mě tolik talentů! To člověka pohladí po dušičce. "Páni, jestli já to vůbec někdy dokážu!?"
Už dneska se těším na zámek Loučeň, kam se jdu přihlásit, abych se zase o kousek posunula dál po cestě za snem napsat "Ságu našeho rodu" a zjistit nejdříve, jak to vůbec mám nazvat:-O???!!!
Do té doby se budu snažit o etudy, abych se udržovala alespoň ve startovní formě...
A samozřejmě moc Ti děkuji za Tvé "kosmetické" úpravy (podle mě úpravy spíš zásadní, než kosmetické:-)) mého prvního elaborátku. To mi pomohlo konkrétně a tudíž si osvědčené zásady teorie i lépe převedu do praxe. Je to fascinující! Díky, díky, díky!
Měj se moc hezky a v dubnu se těším na viděnou!
Jana
Má milá Dano,
děkuji Ti moc za vstřícnost. Tvůrčí psaní je moje první aktivita za rok a půl, co jsem na nemocenské a následně v důchodu. A zjišťuji, že neumím se silami a limity ještě vůbec zacházet... Byla jsem před tím workholik, denně X psychoterapií s týranými dětmi a navíc privátní terapeutická praxe, následně jsem ještě přidala metodický rozvoj neziskovky a lobbing a téměř pět let jsem nemoc přecházela a fungovala na tvrdých opiátech, které mi umožnily tělo necítit. Milovala jsem práci, akci, život, změnu. Žila jsem tím. Až jednoho dne jsem zkolabovala (fatálněji, než mnohokrát před tím) a od té doby září 2019 jsem bez práce a nemocná doma a též bez opiátů, takže tělo neoblafnu.
A tak jako dříve, nechci nikde chybět, cokoli nezvládnout apod. A přitom se mi to stále děje a znovu a znovu nepoznám své zdravotní možnosti a síly. A bohužel, za což se omlouvám, se to plně ukázalo na kurzu psaní. Jsem Ti vděčná, že mi pomáháš to vyladit a moci si v tom najít prostor.
Je to jedna z největších věcí, co pro mě kdo za ty poslední měsíce udělal, a moc si toho cením. I toho, že k Tobě mohu být upřímná a nemusím si vymýšlet báchorky...
Nicméně psaní je pro mě teď tolik!, že udělám maximum pro to, abych mohla být na kurzu jak zítra, tak o víkendu. Chci se učit a učit a učit.
Moc Tě zdravím a těším se na viděnou.
J.
A co jsem se naučila?
Titulek a první věta dělá 80% úspěchu.
Text psát jako pozvánku do snu, v němž musí autor čtenáře udržet zuby nehty.
Důležité jsou emoce.
Dialogy musí být uvěřitelné.
Motiv - akce - následek - tři části příběhu, které musí být v harmonii.
Sabina Sklenářová
 |
| Akademie ČTK 21. Ledna 2020 |
ráda bych Ti ještě jednou touto cestou poděkovala za báječný víkend v Tvé společnosti, za způsob, kterým umíš předávat své zkušenosti a za formu, kterou nás učíš! A navíc kolem mě tolik talentů! To člověka pohladí po dušičce. "Páni, jestli já to vůbec někdy dokážu!?"
Už dneska se těším na zámek Loučeň, kam se jdu přihlásit, abych se zase o kousek posunula dál po cestě za snem napsat "Ságu našeho rodu" a zjistit nejdříve, jak to vůbec mám nazvat:-O???!!!
Do té doby se budu snažit o etudy, abych se udržovala alespoň ve startovní formě...
A samozřejmě moc Ti děkuji za Tvé "kosmetické" úpravy (podle mě úpravy spíš zásadní, než kosmetické:-)) mého prvního elaborátku. To mi pomohlo konkrétně a tudíž si osvědčené zásady teorie i lépe převedu do praxe. Je to fascinující! Díky, díky, díky!
Měj se moc hezky a v dubnu se těším na viděnou!
Jana
 |
| Páteční Dobeška 17. ledna 2020 |
děkuji Ti moc za vstřícnost. Tvůrčí psaní je moje první aktivita za rok a půl, co jsem na nemocenské a následně v důchodu. A zjišťuji, že neumím se silami a limity ještě vůbec zacházet... Byla jsem před tím workholik, denně X psychoterapií s týranými dětmi a navíc privátní terapeutická praxe, následně jsem ještě přidala metodický rozvoj neziskovky a lobbing a téměř pět let jsem nemoc přecházela a fungovala na tvrdých opiátech, které mi umožnily tělo necítit. Milovala jsem práci, akci, život, změnu. Žila jsem tím. Až jednoho dne jsem zkolabovala (fatálněji, než mnohokrát před tím) a od té doby září 2019 jsem bez práce a nemocná doma a též bez opiátů, takže tělo neoblafnu.
A tak jako dříve, nechci nikde chybět, cokoli nezvládnout apod. A přitom se mi to stále děje a znovu a znovu nepoznám své zdravotní možnosti a síly. A bohužel, za což se omlouvám, se to plně ukázalo na kurzu psaní. Jsem Ti vděčná, že mi pomáháš to vyladit a moci si v tom najít prostor.
Je to jedna z největších věcí, co pro mě kdo za ty poslední měsíce udělal, a moc si toho cením. I toho, že k Tobě mohu být upřímná a nemusím si vymýšlet báchorky...
Nicméně psaní je pro mě teď tolik!, že udělám maximum pro to, abych mohla být na kurzu jak zítra, tak o víkendu. Chci se učit a učit a učit.
Moc Tě zdravím a těším se na viděnou.
J.
 |
| Kurz na Chodově 22.-23. listopadu 2019 |
ještě jednou děkuju za super víkend. Byli tam prima lidi a bavilo mě to.
Mirek Šrůtek
Děkuji Vám za předané zkušenosti, kritiku i poučení...
Ráda budu v sebezdokonalování v tomto směru pokračovat. Už jsem vás vygooglila, tak doufám, že se brzy potkáme.
Šárka Pinďáková
 |
| Akademie ČTK 26. listopadu 2019 |
Su velmi rád, že jsem Vás osobně poznal. Pochopitelně, že o Vás vím z Vašich knih, ale hlavně z Mladého světa (světa mého i pozdního mládí), kde jste působila vedle Rudy Křesťana, Michala Horáčka a dalších.
Moja moravská tetička Mařka tvrdí, že dneska se neděkuje. Ale já s ní nesdílím. A proto Vám ještě jednou děkuji za dnešní milé a přínosné setkání s Vámi i s ostatními velmi zajímavými kolegy „psavci“.
Přeji Vám, milá Dano, aby Vaše štěstí bylo násobené dělením.
S úctou Pavel Kyselák
 |
| Sraz u Yakeena 13. listopadu 2019 |
Tak oslavíme sametové výročí a doufáme, že krucemburští nás nenechají v přesilovce. "Nebojte," vzkazujeme. "Nejsme jen Pražáci, ale pisálci z celé republiky."
Dana Emingerová
Štíří důl je dokonalé místo, nejen pro tvůrčí psaní. Klidně bych se vrátil. Každé ráno jsem vyběhl do lesa a na zpáteční cestě jsem skočil do potoka se svlažit. Chata je malebná, teplý krb. Krucemburk nás vřele přijal.
Organizace byla bez chyb. Asistenti s ředitelkami fungovali v dokonalé souhře.
Ale hlavně, je tu dokonalá parta, skupina nejrůznějších osudů, pohledů, povolání, věku, zkušeností a taky – všichni tu jsou literárně pokročilí. Největším přínosem kurzu pro mě je bohatá zpětná vazba na ty naše „pseudoveledíla“, která drží na uzdě naši tvůrčí pýchu a posiluje úctu autorů před uměním a krásou. Teprve na kurzu pokročilých jsem si uvědomil, jak těžký je naslouchat druhým.
Pochopil jsem, jak je snadný přeslechnout cenné sdělení druhých, když nám na chvíli pozornost uteče. Kurz mě učí, být neustále ve střehu. Nutí mě nahlížet do nejrůznějších světů očima nejrůznějších lidí.
Šimon Pravda
 |
| Krucemburk 16.11.2019 |
Dano,
Mám velkou radost, že byla Dobeška našlapaná až po střechu! To je jasný Praha je Praha!
Ale když teď na ulici potkám ty diváky, kteří přišli do krucemburského kina, všichni Ti děkují za krásný zážitek a moc Tě pozdravují! A to má taky něco do sebe! Prostě Ti děkuji za skvělý zážitek, který jsem mohla s Tebou a Tvými žáky prožít! Překvapilo mě, jak jsou někteří lidé tvůrčí!
Dano, jsi neuvěřitelně empatická a máš dar stmelit lidi a dostat z nich skvělé věci. Já si to ověřila již během našich jiných setkání a i i nás ve Štířím dole tomu tak bylo.
Dano, těším se na příští setkání s Tebou!
Petra Havlasová
 |
| Nácvik rétoriky 22.11.2019 |
Děkujeme Janě Vaňkové za skvělou přípravu na večer autorského čtení na Dobešce.
Dana Emingerová
Ahoj, Dano,
děkuji Ti za práci a pozornost, kterou jsi nám věnovala. Znám ze své praxe, jak vyčerpávající je naslouchat lidem pozorně, být s nimi v kontaktu. A Ty jsi to dělala tolik hodin! Jsem rád, že jsem Tě potkal a blaží mě, že to neskončilo :-)
Jiří Hlaváček
Dobrý den, paní Emingerová,Povídky Vašich žáků jsou vtipné - rádi jsme Vám o Štířím dole s panem Pavlem Vomelou vyprávěli.
Mrzí mne ten puštěný vysavač v sedm ráno, ale tak bohužel někdy můj kuchař jedná.
Ale snad se Vám jinak u nás líbilo, jak píšete. Moc se těšíme, až k nám zase někdy přijedete.
Přeji Vám pohodové dny a hodně radosti z Vaší práce.
Jaroslava Pecinová
Já naučím psát každého, řekla D.E.
Jsem stará. Možná navenek vypadám už trošku omšele a staromódně, ale udržují mě stále v dobré kondici. Troufnu si říct, že jsem připravená ledacos vydržet. Mám nakonec bohaté zkušenosti. Ovšem to co se děje teď, jsem ještě nezažila. Pestrobarevná skupina lidí z různých míst republiky se tady školila v psaní.
Když jsem to slyšela poprvé, byla jsem zmatená. Cože, dospělí lidé a neumí psát? Hned první večer jsem to pochopila. Zůstala jsem tak ohromená, že jsem si celou noc ani nevrzla. Oni píšou literaturu!!! A jak krásný přednes mají, když čtou…Jejich úžasně jiskřivě veselá energie mě celou prostoupila. Tolik úžasných příběhů jsem ještě v životě neslyšela, i když už jsem si v životě vyslechla ledacos. Za ty dvě takřka probdělé noci jsem se tak nasmála, že dnes jsem naopak celá rozvrzaná. A vidíte, po jednom víkendu už jsem dokázala napsat o sobě docela hezký příběh. Pardon, ještě jsem se nepředstavila…jsem rekreační chata Štíří důl u Krucemburku.
Zdena Součková
Tak jsem si o víkendu zajela do Krucemburku na takový malý spisovatelský setkání. A musím říct, že to bylo fakt skvostný. To, že jsem potkala dvě kamarádky z Brna, který mám moc ráda, protože jsou prostě skvělý a hlavně se s nima dobře pije, bylo samo o sobě úžasný. Ale fakt, že jsem jako introvertní autista se sklony nenávidět lidi přijela mezi šestnáct dospělejch jedinců, který jsem skoro neznala, a na první pohled jsem je vlastně měla ráda, vyznívá tak trochu jako zázrak. Možná stárnu a stává se ze mě měkkejš, možná to bylo tím magickým místem blízko kostela na Zelený hoře, nebo jsem prostě jenom potřebovala strašně moc odjet mezi lidi, který milujou psaní, píšou, pijou víno a rozebíraj díla svejch kolegů s takovou něhou, že se mi z toho chce dodatečně brečet. A možná jsem prostě jenom v hloubi duše chtěla sedět v tom retro kině a poslouchat svý kolegy, jak čtou třicet let starý příběhy a občas se zadrhnou dojetím. Přátelé, děkuju. Bylo mi ctí být součástí toho všeho a moc se těším na příště.
Zuza Fajmonová
Děkujeme naší milé Asje i všem ostatním "buchtopečkám" za vynikající, chutné moučníky, kterými pravidelně dle "Lustigovské tradice" zásobuje naše čtvrteční dlouhodobé kurzy tvůrčího psaní v Nových Butovicích.
Věřím, že Arnošt se na nás z nebe směje a potají chodí uždibovat.
Dana Emingerová
Ahoj Dano!
autorské čtení na Dobešce si dávám do kalendáře (viz. takové ty rady do života: Udělejte každý den jednu věc, která vás děsí.) Bude to o nervy, ale třeba na tom budou obdobně i ostatní “píšící čtenáři”.
Pokud jde o Štíří důl, možná jde opět o nějaké znamení shůry, protože v Krucemburku jsem kdysi byla přesně v tomto rekreačním zařízení na zahajovacím kurzu při nástupu na VŠ – tehdy se to tam ještě jmenovalo Křížová a stále to vypadalo jako na rekreaci ROH, ale ráda na to vzpomínám. Příležitost vrátit se do těch míst je velmi lákavá.
Katka P.
Ahoj Dano!
Chci Ti poděkovat za velice zajímavý kurz, který mě přesvědčil, že jsem se vydal správnou cestou a ještě mě obohatil o zajímavé postřehy v technice psaní, jako je "flinta na zdi" nebo typy forem psaní.
Ještě si pozorně prostuduji knížku Arnošta Lustiga o umění psaní a znovu si připomenu Aristotela, kterého jsem měl spolu s Platónem na pedagogické fakultě jako téma seminární práce.
Začínám uvažovat o zviditelnění na nějaké sociální síti, aby nevypadal jako dinosaurus v dnešní době. Věř mi, že se mi do toho vůbec nechce, ale zřejmě nebude vyhnutí stále ignorovat tento fenomén současnosti.
Přeji Ti pevné nervy, dostatek nadaných posluchačů a hlavně zdraví a chuť do práce, která Tě určitě baví. Když vytvořím něco zajímavého, tak Ti to pošlu. Zatím jsem Ti napsal bajku, která mě v Praze ráno napadla.
Karel Václav Kupka
Důležitý je název a úvod.
Texty jsou pro oči, ne pro uši.
Literární pravda musí být pravdivější než pravda.
Spisovatel musí zpracovat člověka své doby.
Dominika Pluhařová
Nedávat nálepky, ale postavy popsat, ukázat
Přizpůsobit obsah cílové skupině
Nejdůležitější je název a první věta
Žádný zbytečný omáčky
Různýma očima vyzní příběh různě
Lenka Špilauerová
Ahoj všem milovníkům psaného slova,
víkend s vámi jsem si moc užila. Díky vám všem za to.
Vzkaz pro Karla - ptala jsem se koňáků, zda je možné aby kůň šlápl na hlavu. Odpověděli mi, že když couvá, nevidí kam šlape, tak ano. Nebo pokud nevidí pořádně před sebe, šlápne kamkoliv.
Mějte se báječně
Dominika Pluhařová
Obsah kurzu je srozumitelný.
Zopakovala a uvědomila jsem si principy, které už tak nějak vím.
Naučila jsem se, jak na dialogy - dosud jsem se jim spíše vyhýbala.
Přesvědčila jsem se, že člověk dokáže vždy vymyslet text, když se dostatečně snaží.
Psaní není nic fatálního - je to spíš hra - a tak je k tomu třeba přistupovat.
Všechna pravidla leze porušit, když to funguje.
Aneta Vencovská
Ahoj, dodatečně zdravím všechny milé literáty. Přeji všem hezký podzim a spoustu inspirace a úspěchů při dalším psaní. Tvůrčí víkend s Vámi jsem si moc užila. Bylo to osvěžující, díky za sdílení všech textů. Mějte se krásně.
Katka Pospíšilová
Co jsem si poznamenala na kurzu tvůrčího Psaní podle Lustiga v sobotu 5. 10. 2019
Arnošt Lustig: Literatura je citovou pamětí lidstva (přiblížení obrázku dnešní doby)
Psaní otevírá lidi, upřímnost, aby text fungoval. Otevřené srdce.
Kurz psaní funguje i jako teambuilding.
Nesmíš to napsat, musíš to ukázat!!!
Nedávat nálepky, obsah je víc než forma, hlavně zaujmout čtenáře
Zážitek (např. páteční výstup na Fuerte – lezení naboso
Všechny pravidla můžeme porušit, pokud fungují :-)
Kdo se brání, neposlouchá
Za nás mluví jen text
Díky za skvělý víkend a za skvělé vedení. Těším se na nějaké pokračování v budoucnu.
Jiřina Jenčková
Milá Dano,
přišla jsem domů nadšená a zároveň lehce vystrašená, zda celkově uspěji a zda jsem neudělala velkou chybu se svou “zpětnou vazbou” na zpětné vazby. Jsem bohužel deformovaná psychologickou profesí a jejím chápáním “zpětné vazby”: vnímám intenzivně konotát i denotát řečeného, včetně takových drobností, jak si účastníci navzájem naslouchají i v průběhu supervize či semináře, jak se o sebe zajímají a nebo zda klopí zraky do svých PC či telefonů a následně zhurta “udeří”.
Ahoj!
Co jsem se odnesla z dnešní lekce? Není to pět věcí, ale tři:
- že práce s lidmi je těžká práce
- že se stále musíme zdokonalovat ve srozumitelném vyjadřování svých dojmů a pocitů
- že poslouchat příběhy začínajících a pokročilých vedle sebe dává dobrou představu o tom, co je v textu navíc
Snad to holky vedle sebe zvládnou. Ty jsi to zvládla podle mě profesionálně. Každopádně odcházely, alespoň z mého pohledu, ve smíru. Pro dnešek, myslím, že si to vyjasnily. Ale i to bylo poučné :-)
Budou dobrý
Hezký večer!
NR
Inspirována nádherným víkendem jsem stvořila ještě dnes večer pár vět o Zelené Hoře.
A když už něco vyšlo ven, bylo by dobré to sdělit mé skvělé učitelce.
Děkuji za báječný čas ve Štířím dole, který jsem si opravdu užla.
Už se těším na příště.
Bude i zámek?
Zuza
Na březen se moc těším, nedovolím Věrce autorské čtení v Brně neudělat! Už jsme o tom mluvily. Na Dobešku bych se ráda někdy na Vás večer také podívala... třeba příště. Pozdravuj asistenta v záběhu Šimona - jeho povídka o očích mě dostala a nesmírně inspirovala, díky.
Posílám pac a pusu
Zdena Součková
Přeji Vám pohodové dny a hodně radosti z Vaší práce.
Jaroslava Pecinová
 |
| Víkendový kurz Štíří důl 15.-17. listopadu |
Jsem stará. Možná navenek vypadám už trošku omšele a staromódně, ale udržují mě stále v dobré kondici. Troufnu si říct, že jsem připravená ledacos vydržet. Mám nakonec bohaté zkušenosti. Ovšem to co se děje teď, jsem ještě nezažila. Pestrobarevná skupina lidí z různých míst republiky se tady školila v psaní.
Když jsem to slyšela poprvé, byla jsem zmatená. Cože, dospělí lidé a neumí psát? Hned první večer jsem to pochopila. Zůstala jsem tak ohromená, že jsem si celou noc ani nevrzla. Oni píšou literaturu!!! A jak krásný přednes mají, když čtou…Jejich úžasně jiskřivě veselá energie mě celou prostoupila. Tolik úžasných příběhů jsem ještě v životě neslyšela, i když už jsem si v životě vyslechla ledacos. Za ty dvě takřka probdělé noci jsem se tak nasmála, že dnes jsem naopak celá rozvrzaná. A vidíte, po jednom víkendu už jsem dokázala napsat o sobě docela hezký příběh. Pardon, ještě jsem se nepředstavila…jsem rekreační chata Štíří důl u Krucemburku.
Zdena Součková
Zuza Fajmonová
 |
| 17.10.2019 |
Věřím, že Arnošt se na nás z nebe směje a potají chodí uždibovat.
Dana Emingerová
Ahoj Dano!
autorské čtení na Dobešce si dávám do kalendáře (viz. takové ty rady do života: Udělejte každý den jednu věc, která vás děsí.) Bude to o nervy, ale třeba na tom budou obdobně i ostatní “píšící čtenáři”.
Pokud jde o Štíří důl, možná jde opět o nějaké znamení shůry, protože v Krucemburku jsem kdysi byla přesně v tomto rekreačním zařízení na zahajovacím kurzu při nástupu na VŠ – tehdy se to tam ještě jmenovalo Křížová a stále to vypadalo jako na rekreaci ROH, ale ráda na to vzpomínám. Příležitost vrátit se do těch míst je velmi lákavá.
Katka P.
Ahoj Dano!
Chci Ti poděkovat za velice zajímavý kurz, který mě přesvědčil, že jsem se vydal správnou cestou a ještě mě obohatil o zajímavé postřehy v technice psaní, jako je "flinta na zdi" nebo typy forem psaní.
Ještě si pozorně prostuduji knížku Arnošta Lustiga o umění psaní a znovu si připomenu Aristotela, kterého jsem měl spolu s Platónem na pedagogické fakultě jako téma seminární práce.
Začínám uvažovat o zviditelnění na nějaké sociální síti, aby nevypadal jako dinosaurus v dnešní době. Věř mi, že se mi do toho vůbec nechce, ale zřejmě nebude vyhnutí stále ignorovat tento fenomén současnosti.
Přeji Ti pevné nervy, dostatek nadaných posluchačů a hlavně zdraví a chuť do práce, která Tě určitě baví. Když vytvořím něco zajímavého, tak Ti to pošlu. Zatím jsem Ti napsal bajku, která mě v Praze ráno napadla.
Karel Václav Kupka
 |
| Psaní podle Lustiga na Chodově 5.-6.10. 2019 |
Texty jsou pro oči, ne pro uši.
Literární pravda musí být pravdivější než pravda.
Spisovatel musí zpracovat člověka své doby.
Dominika Pluhařová
Nedávat nálepky, ale postavy popsat, ukázat
Přizpůsobit obsah cílové skupině
Nejdůležitější je název a první věta
Žádný zbytečný omáčky
Různýma očima vyzní příběh různě
Lenka Špilauerová
Ahoj všem milovníkům psaného slova,
víkend s vámi jsem si moc užila. Díky vám všem za to.
Vzkaz pro Karla - ptala jsem se koňáků, zda je možné aby kůň šlápl na hlavu. Odpověděli mi, že když couvá, nevidí kam šlape, tak ano. Nebo pokud nevidí pořádně před sebe, šlápne kamkoliv.
Mějte se báječně
Dominika Pluhařová
 |
| Psaní podle Lustiga na Chodově 5.-6.10. 2019 |
Zopakovala a uvědomila jsem si principy, které už tak nějak vím.
Naučila jsem se, jak na dialogy - dosud jsem se jim spíše vyhýbala.
Přesvědčila jsem se, že člověk dokáže vždy vymyslet text, když se dostatečně snaží.
Psaní není nic fatálního - je to spíš hra - a tak je k tomu třeba přistupovat.
Všechna pravidla leze porušit, když to funguje.
Aneta Vencovská
Ahoj, dodatečně zdravím všechny milé literáty. Přeji všem hezký podzim a spoustu inspirace a úspěchů při dalším psaní. Tvůrčí víkend s Vámi jsem si moc užila. Bylo to osvěžující, díky za sdílení všech textů. Mějte se krásně.
Katka Pospíšilová
 |
| Kurz tvůrčího Psaní podle Lustiga na Chodově 5.-6.10. 2019 |
Co jsem si poznamenala na kurzu tvůrčího Psaní podle Lustiga v sobotu 5. 10. 2019
Arnošt Lustig: Literatura je citovou pamětí lidstva (přiblížení obrázku dnešní doby)
Psaní otevírá lidi, upřímnost, aby text fungoval. Otevřené srdce.
Kurz psaní funguje i jako teambuilding.
Nesmíš to napsat, musíš to ukázat!!!
Nedávat nálepky, obsah je víc než forma, hlavně zaujmout čtenáře
Zážitek (např. páteční výstup na Fuerte – lezení naboso
Všechny pravidla můžeme porušit, pokud fungují :-)
Kdo se brání, neposlouchá
Za nás mluví jen text
Díky za skvělý víkend a za skvělé vedení. Těším se na nějaké pokračování v budoucnu.
Jiřina Jenčková
Milá Dano,
přišla jsem domů nadšená a zároveň lehce vystrašená, zda celkově uspěji a zda jsem neudělala velkou chybu se svou “zpětnou vazbou” na zpětné vazby. Jsem bohužel deformovaná psychologickou profesí a jejím chápáním “zpětné vazby”: vnímám intenzivně konotát i denotát řečeného, včetně takových drobností, jak si účastníci navzájem naslouchají i v průběhu supervize či semináře, jak se o sebe zajímají a nebo zda klopí zraky do svých PC či telefonů a následně zhurta “udeří”.
Zpětně mě velmi mrzelo, že jsem otevřela debatu, která byla všem nepříjemná a která mou kolegyni v závěru bolela. Neznám nikoho s takovým cizím přízvukem, naturelem a slovním projevem a to, co jsem vnímala a slyšela, jsem vyhodnotila mylně. Skrývala se za tím vlastně obrovská snaha, pracovitost a poctivost ve psaní a velmi dobré postřehy při zpětné vazbě, které měly na sobě v ten den jen pro Čecha nevhodný “kabátek”. Věřím, že to společně ustojíme, že vyjasnění na závěr mělo svůj smysl a doufám, že nebylo pro mou kolegyni ublížením. Protože to jsem vážně nechtěla!
Tobě díky za otevřenost prostoru a vysvětlení a vyvážení na obě strany. Těším se na shledanou příště a na všechny další informace a podněty! Už po první lekci jsem si uvědomila, jak hodně se toho naučíme. Pěkný víkend s dalšími pisateli Ti přeji a na viděnou příště :)
P.
P.
Co jsem se odnesla z dnešní lekce? Není to pět věcí, ale tři:
- že práce s lidmi je těžká práce
- že se stále musíme zdokonalovat ve srozumitelném vyjadřování svých dojmů a pocitů
- že poslouchat příběhy začínajících a pokročilých vedle sebe dává dobrou představu o tom, co je v textu navíc
Snad to holky vedle sebe zvládnou. Ty jsi to zvládla podle mě profesionálně. Každopádně odcházely, alespoň z mého pohledu, ve smíru. Pro dnešek, myslím, že si to vyjasnily. Ale i to bylo poučné :-)
Budou dobrý
Hezký večer!
NR
 |
| Víkendový kurz Štíří důl 15.-17. listopadu |
A když už něco vyšlo ven, bylo by dobré to sdělit mé skvělé učitelce
.Děkuji za báječný čas ve Štířím dole, který jsem si opravdu užla.
Už se těším na příště.
Bude i zámek?
Zuza
Na březen se moc těším, nedovolím Věrce autorské čtení v Brně neudělat! Už jsme o tom mluvily. Na Dobešku bych se ráda někdy na Vás večer také podívala... třeba příště. Pozdravuj asistenta v záběhu Šimona - jeho povídka o očích mě dostala a nesmírně inspirovala, díky.
Posílám pac a pusu
Zdena Součková
Víkendový pobytový kurz ve Štířím dole byl pro mě první tohoto typu. Takže všechno pro mne bylo nové. Potkala jsem zde zkušené autory. Hlavně jsem byla zvědavá na Yakeena, jehož texty se mi moc líbily v knížce Doba obalová. Jela jsem sem s velkým očekáváním a těšením a vše bylo beze zbytku naplněno. Prošla jsem si první zkušenost s autorským čtením a byla příjemná. Stále je co vylepšovat, ale byla jsem i ze sebe celkem mile překvapená.Objekt je rozhodně zajímavý, s duší, dlouholetou historií a příjemnou energií. Zase jsem se rozepsala, po několika měsících nepsání.
V některých momentech to šlo těžce, ale celkově jsem i v tomto směru byla se sebou spokojená. 😊 Hezký den a ještě jednou vám všem třem děkuji za krásně připravený a příjemný víkend :-)
Martina Švecová
Dano, Věrko, Šimone!To je tedy oslovení,
ale vlastně proč by ne!
Kdo maily čtete,
vskutku nevím,
ale ať už je to kdokoli,
srdečně Vás zdravím!
Posílám texty, jak jste chtěli,
abyste je prostě měli!
Děkuji Vám zas a znovu,
za ten víkend strávený spolu!
Inspirace to byla pro mě vskutku velká,
Ať už četli kolegové, Dana nebo Věrka!
Přeji Vám hezký den,
a ať je každý z Vás dnes
aspoň jednou políben! 😊
Bořivoj Beránek
Milá Dani,
děkuji Tobě i Věrce za to, že jste vyslyšely moji prosbu a setkání zorganizovaly. Díky tomu jsem mohla opustit každodenní stereotyp a odjet na nové místo, za novými lidmi i novou inspirací.
Nejšťastnější jsem ve společnosti svých dětí a ve společnosti těch, kteří milují psaní stejně jako já. Je krásné opouštět jedno štěstí, abych mohla prožívat to druhé.
Děkuji za podporu v tom, co se snažím dělat. Jsem za to nesmírně vděčná.
S láskou
Zuzka Fajmonová
 |
| Víkendový kurz Štíří důl 15.-17. listopadu |
Nebyli to mloci, byli to štíři
Nebylo to údolí, byl to důl
Nebyl to rybník, byla to Řeka
Nebylo to prázdné kino,
bylo to půl procenta místních obyvatel
Nebyl to jen víkendový kurz psaní,
bylo to krásné setkání
Libor Frank
 |
| Víkendový kurz Štíří důl 15.-17. listopadu |
Všichni vědí, co mají psát, kdy je oběd, v kolik hodin mají být seřazení k odjezdu na večer autorského čtení.Věrka zkrátka drží celou organizaci akce pevně v rukou. A k tomu rozdává úsměvy na všechny strany. Jen jednou, jedinkrát se pustila svého žezla, tedy spíš klíčů od chalupy a jak to dopadlo. Všichni jsme byli pořádně vymrznutí.
Kritické situace však prověřují charaktery. A je paráda, že jsem mohla být mezi lidmi, kteří místo nadávání a stěžování si hýří vtipem a vymýšlejí plány kudy se do chalupy dostat. Obraz odhodlaného Šimona sundávajícího si boty, aby mohl vyšplhat na balón a vysvobodit nás, z hlavy jen tak nedostanu.
 |
| Víkendový kurz Štíří důl 15.-17. listopadu |
S velkou radostí jsme přivítali Bořka, jenž si schovával klíče u sebe.
Jakmile se podaří svolat nás na jednu hromadu a dáme se do čtení, Dana sedí na druhém schodu a ve tváři má výraz jakoby odpočívala v bublinkové koupeli. Asi je jí tady s námi dobře.
Žasnu nad tou studnicí nápadů, emocí, vtipu a inteligence, která je ukrytá v každém z nás. Takový víkend dokáže povolit uzdu naším fantaziím, vytrhne nás z našich obýváků, kde často není klid na psaní, vpouští do nás chuť ještě víc a ještě lépe psát. Protože psaní je radost. A taky jsem pochopila, že může být i ventil. Ventil našich radostí, které si dovolíme naplno prožít a starostí, které necháme pozvolna odplout.
Pro příště mám jedinou doporučující poznámku k našemu pobytu: všechny hlasité vysavače a přístroje našich domácích bychom mohli zamknout do skříně s časovým zámkem. Úderem řekněme deváté se zámky odblokují a děj se vůle boží.
Kačka Hovadíková
Zase jednou poctivá novinařina (či zde asi přesněji publicistika) ze staré školy.
Ač ne pamětník, přečetl jsem článek Dany Emingerové Fenomén Mladý svět a jak jsme v redakci prožívali Sametovou revoluci jedním dechem a dovedlo mě to přenést do oné doby.
Úžasně (a troufnu si takto od stolu říci že ne-li alespoň věrně, tak přinejmenším vyváženě) prokreslená postava paní šéfredaktorky.
Krásná krásná novinařina, jasně oddělené "zpravodajské" části od zcela zcela jasných a nepokrytých osobních vzpomínek a názorů pisatelky, přímočarých a neschovávaných za příslovce a přídavná jména ve zpravodajských částech. Svižné a poutavé čtení, aniž by k tomu potřebovalo extrémy, senzaci, konflikt. Proboha, ono tohle ještě existuje??
Lukáš Plachý
Taky mě při čtení napadlo: "Kurňa, je to dlouhý, ale dobrý😊.
Jana Nováková
Moc děkuji paní Emingerové za úžasný článek o Mladém světě, který jsme rádi četli. Perfektní práce:-) Zřejmě půjdu odpoledne uklízet do sklepa, nějaké ročníky Mladého světa tam někde jsou. Výborné čtení na dlouhé zimní večery to bude. Trochu zavzpomínáme;-)
Alena Risová
Hezky napsáno, tu dobu pamatuji, ale už bych ji nikdy nechtěl prožít. Tenhle článek se podle mne dosti vymyká standardům iDNES - bylo to příjemné počtení, realistické hodnocení tehdejších událostí v kontextu. Děkuji autorce.
Milan Lukeš
Tak to je dobry, a jak jste dopadli? Posluhujete v iDNES StBakovi.
Jan Zelenka
Jakoby článek ani do iDNESu nepatřil. Tak dobře je napsaný...
Josef Vala
Děkuji zpětně celé redakci za čtení o normálních lidských tématech uprostřed té zběsilé doby, plné přetvářky. A vůbec se nemusíte nad některými svými starými články potit,jak píšete. My, co jsme MS milovali, to všechno dobře chápeme.
Antonín Tichera
Vážená paní Emingerová, dodnes si vzpomínám (nejen) na Váš rozhovor s kardinálem Tomáškem a na jeho odpověď na Vaši otázku, z čeho se může zpovídat kardinál. Větu: “I Slunce má své skvrny.” občas cituji, shodou okolností i dnes večer.
Jaromír Štádler
Ahoj Dano,
jsem takový morous, že už ani nečtu. Ale tvůj článek o nás v Mladém světě jsem si přečetl s chutí.
Mirek Zajíc, fotograf v.v.
Začaly dlouhodobé páteční dopolední kurzy Psaní podle Lustiga, které se konají v suterénní synagoze v Maiselově ulici. Děkujeme komunitě Bejt Simcha za krásné stylové prostory.
Dana Emingerová
Mít jasno v tom, co chceme říci a jaká je naše cílová skupina.
Chci Vám moc poděkovat za velmi přínosný kurz.
V psaní člověk není nikdy dost vzdělán a stále se dozvídá nové věci, nebo si alespoň vyčistí zpětné zrcátko.
Boris Ekrt, kurátor sbírek fosilních obratlovců Paleontologického oddělení Národního muzea
Ještě jednou moc děkuji za včerejší kurz tvůrčího psaní! Musím se přiznat, že jsem měl zpočátku obavu - nejsem příznivcem (post)moderních školení, kurzů a podobných trachtací... a o to větší mám ze včerejška radost a příjemný pocit.
V příloze posílám slíbený text a věřím, že se ještě někdy setkáme.
Zdraví Jarda Cepák, paleontologické oddělení, Národní muzeum
Děkuji za krásný půlrok kurzů. Naplnil mě novou inspirací psát a tvořit.
Na budoucí shledání.
Karolína Vilímovská, Fakulta designu a umění v Plzni, letní semestr 2019
10 POZNATKŮ, KTERÉ JSEM SI ODNESLA ZE SEMINÁŘE TVŮRČÍHO PSANÍ
1) Když píšeme jakýkoliv text, snažíme se hned od začátku čtenáře zaujmout a přimět ho, aby chtěl dále pokračovat ve čtení. Proto by měla první věta našeho vypravování vzbudit pozornost.
2) Pro oživení vyprávění (hlavně malého rozsahu) je dobré používat kratších výstižných vět a souvětí.
3) Při psaní si musíme dávat pozor na to, co se vlastně snažíme svým textem čtenáři sdělit. Držíme se hlavní myšlenky příběhu a nezahlcujeme jej zbytečnými detaily, které by spád děje zpomalovaly a činily jej zdlouhavým a nezáživným.
4) Důležité je slyšet zpětné reakce na texty, které napíšeme. Když uvidíme náš příběh z jiné perspektivy, uvědomíme si skutečnosti, které nám možná před tím nedocházely.
5) Čtenář ví jen to, co jsme napsali, a na to nesmíme zapomínat. Nemůžeme být u něj, abychom mu vysvětlovali, jak jsme co mysleli.
6) Charakter postav našich příběhů je nejlepší představit v akci. Činy našich postav, to, jak se rozhodují a jednají v různých situacích, o nich nejlépe vypovídá, jaké jsou.
7) Důležitou součástí vyprávění jsou dialogy mezi postavami. Ty kromě oživení textu dále představují charakter postav.
8) Existují prvky, kterými můžeme naše psaní oživit. Například rozpoznání, vzpomínka, umělé řešení a již zmiňované představení charakteru postavy v akci. Další prvkem je popis, ten však používáme s opatrností, aby nebyl příliš vyčerpávající a nezpomaloval děj.
9) Než se pustíme do psaní, musíme si rozmyslet, o čem chceme psát, ujasnit si, proč o tom chceme psát. Jaké skupině lidí je text určen. Koho chceme oslovit.
10) Když cokoliv píšeme, musíme být upřímní. Nesnažíme se používat za každou cenu formální a naškrobená slova, kterými bychom nikoho neurazili. Píšeme tak, jak to cítíme. Používání sprostých či vulgárních slov není zločin, avšak nakládáme s nimi s rozvahou, jelikož všeho moc škodí.
Tereza Přibilíková, Fakulta designu a umění JS v Plzni, letní semestr 2019
Ahoj Dano!
Ještě jednou děkuji za možnost se zúčastnit Tvého kurzu Psaní cestopisů s National Geographic! Pro mě je to jedna z těch vzácných akcí, ze kterých odcházím domů nabitá energií a ne zdecimovaná pocitem, že to byly zbytečně vyhozené peníze. Pokusím se vystihnout pět věcí, které jsi mě během víkendu naučila:
1. Psát cestopis neznamená, že je nutné zaznamenat vše podle reality. Literární pravda musí být pravdivější než skutečnost. Bájit v cestopisu také nejde, ale je třeba čtenáři podat příběh srozumitelným způsobem.
2. Při psaní cestopisu je nutné myslet na záměr, se kterým článek píšu. Čtenáři by mělo být zřejmé poselství, které z reportáže vyplývá.
3. Čtenáře musím zlákat už titulkem, pak první větou a úvodem. Bude-li čtenáře začátek nudit, ztratim jeho pozornost a článek nedočte.
4. Ověřuj, ověřuj, ověřuj. V cestopisu by se neměly vyskytovat faktické chyby. Zvlášť techničtěji založení čtenáři jsou na faktické chyby hákliví a s chybou značně klesá reputace autora značně klesá.
5. V žádném případě nedávej výpověď z práce, protože pak sice budeš chodit o holi, ale ne turistické, nýbrž žebrácké.
Eva Návorková Vejvodová
Pět věcí, které pro mě byly přínosem na víkendovém kurzu 14.-15. září 2019:
Setkání s Danou - obohacující, inspirující, motivující, lidské, mnohorozměrné. Člověk s krásnou duší a podobné krevní skupiny. Takové mám prostě rád. Měl jsem nějaká očekávání, jelikož ke mě pronikly od mojí manželky ( účastnice předcházejícíh kurzů ) jakési informace. Očekávání byla mile přeplněna.
Setkání s rozmanitým spektrem skupiny účastníků. Krásný mix jehož názorová rozmanitost je výborným učebním materiálem a dává podněty k úplně jiným úhlům pohledu na jednu a tu samou věc. Diskuse to ukázaly. Jinakost se tady opravdu cení, stejné se nemůže dostatečně dobře/rychle/efektivně vyvíjet.
Vzal jsem na milost bajky! Jak jsem je podceňoval a úplně jsem otočil. Jsou krásnou výzvou, jak na malém prostoru naskicovat přesně jen tolik, aby čtenář pochopil. S luxusním bonusem možného vysvětlení v “Poučení” na konci. DEspekt jsem přetavil v REspekt. Omlouvám se jim, nikdy jsem žádnou nenapsal. Až dneska mě jedna v noci vzbudila…
Přesvědčení, že moje psaní si a hraní si má smysl i v širším měřítku, nejen do šuplete ( vlastně do adresáře v MACu ). Už dávno nejezdím na pochvaly jako na benzín. Ale upřímně mi udělalo radost, pokud nějaký můj text jakkoliv zaujal ty, kteří jsou na cestě psaní daleko přede mnou.
Vnesení pravidel do tohoto řemesla. Ano, ano, lze je porušovat. Avšak porušovat lze jen to, co pravidla má. A to je třeba vědět, jako v každém jiném řemesle.
Díky Dano, díky Kláro. Moc rád si s vámi zase někdy někde zapíšu!
Libor Frank
Ahoj Dano!
Víkend byl báječný, můj dárek pro manžela přeplnil všechna očekávání. Děkuju moc a těšíme se na jakékoli kdykoli příště.
Jana Franková
Jakmile se podaří svolat nás na jednu hromadu a dáme se do čtení, Dana sedí na druhém schodu a ve tváři má výraz jakoby odpočívala v bublinkové koupeli. Asi je jí tady s námi dobře.
Žasnu nad tou studnicí nápadů, emocí, vtipu a inteligence, která je ukrytá v každém z nás. Takový víkend dokáže povolit uzdu naším fantaziím, vytrhne nás z našich obýváků, kde často není klid na psaní, vpouští do nás chuť ještě víc a ještě lépe psát. Protože psaní je radost. A taky jsem pochopila, že může být i ventil. Ventil našich radostí, které si dovolíme naplno prožít a starostí, které necháme pozvolna odplout.
Pro příště mám jedinou doporučující poznámku k našemu pobytu: všechny hlasité vysavače a přístroje našich domácích bychom mohli zamknout do skříně s časovým zámkem. Úderem řekněme deváté se zámky odblokují a děj se vůle boží.
Kačka Hovadíková
 |
| Redakce Mladého světa v roce 1986, Foto: Miroslav Zajíc |
Zase jednou poctivá novinařina (či zde asi přesněji publicistika) ze staré školy.
Ač ne pamětník, přečetl jsem článek Dany Emingerové Fenomén Mladý svět a jak jsme v redakci prožívali Sametovou revoluci jedním dechem a dovedlo mě to přenést do oné doby.
Úžasně (a troufnu si takto od stolu říci že ne-li alespoň věrně, tak přinejmenším vyváženě) prokreslená postava paní šéfredaktorky.
 |
| Dana s V. Havlem 23.11.89 |
Lukáš Plachý
Taky mě při čtení napadlo: "Kurňa, je to dlouhý, ale dobrý😊.
Jana Nováková
Moc děkuji paní Emingerové za úžasný článek o Mladém světě, který jsme rádi četli. Perfektní práce:-) Zřejmě půjdu odpoledne uklízet do sklepa, nějaké ročníky Mladého světa tam někde jsou. Výborné čtení na dlouhé zimní večery to bude. Trochu zavzpomínáme;-)
Alena Risová
 |
| Dana s A. Dubčekem 25.11.89 |
Milan Lukeš
Tak to je dobry, a jak jste dopadli? Posluhujete v iDNES StBakovi.
Jan Zelenka
Jakoby článek ani do iDNESu nepatřil. Tak dobře je napsaný...
Josef Vala
 |
| Kardinál František Tomášek na jaře 1990: I slunce má své skvrny |
Antonín Tichera
Vážená paní Emingerová, dodnes si vzpomínám (nejen) na Váš rozhovor s kardinálem Tomáškem a na jeho odpověď na Vaši otázku, z čeho se může zpovídat kardinál. Větu: “I Slunce má své skvrny.” občas cituji, shodou okolností i dnes večer.
Jaromír Štádler
Ahoj Dano,
jsem takový morous, že už ani nečtu. Ale tvůj článek o nás v Mladém světě jsem si přečetl s chutí.
Mirek Zajíc, fotograf v.v.
 |
| Páteční dlouhodobý kurz v Maiselově ulici, 8. listopadu 2019 |
Začaly dlouhodobé páteční dopolední kurzy Psaní podle Lustiga, které se konají v suterénní synagoze v Maiselově ulici. Děkujeme komunitě Bejt Simcha za krásné stylové prostory.
Dana Emingerová
 |
| Národní muzeum 2. září 2019 |
Co jsme se naučili na semináři tvůrčího Psaní podle Lustiga:
Nepsat věty v pasivních tvarech: Prase bylo podřezáno použitím nože za účelem získání jitrnice.
Nepsat věty v pasivních tvarech: Prase bylo podřezáno použitím nože za účelem získání jitrnice.
Dalibor Velebil, mineralog
 |
| Národní muzeum 2. září 2019 |
Ještě jednou díky za dnešní kurz psaní. Bylo to zajímavé a dozvěděl jsem se víc o tom, co bychom měli znát v Národním muzeu všichni:
nepoužívat tolik odborné názvy,
neopakovat slova,
přímá řeč oživí
význam sloves,
poutavější úvod,
nemusíme postupovat chronologicky,
více příběhu, protože je pak jasno, co potřebujeme říci.
Díky!
Jiří Kvaček
nepoužívat tolik odborné názvy,
neopakovat slova,
přímá řeč oživí
význam sloves,
poutavější úvod,
nemusíme postupovat chronologicky,
více příběhu, protože je pak jasno, co potřebujeme říci.
Díky!
Jiří Kvaček
Vymyslet úderný název článku.
Vtáhnout čtenáře do čtení hned na začátku.
U složitějších textů psát kratší věty.
Nezahlcovat informacemi.
Rozbíjet text přímou řečí.
Pozor na odbornou terminologii. Čtenář jí nemusí rozumět.
Nemusíme postupovat chronologicky.
Díky!
Díky!
Vojtěch Turek, paleontolog
Když jsem si namlouval svou budoucí ženu a vztah začínal být vážný (už jsem chodil i do rodiny), Bohunka dostala za úkol vyzvednout v Senohrabech své neteře - holky Emingerovy. Takže jsme pro ně jeli spolu.
Dádě a Evě mohlo být asi sedm a pět let. Ve vlaku jsem chtěl na holky udělat dojem, a tak jsem se předváděl, vyprávěl a povídal si s nimi, jen abych je zaujal a ohromil, jako jsem asi před půl rokem zaujal a ohromil jejich tetu.
Později, když jsme s Bohunkou byli sami, vyzvídal jsem a - jistý si svým výkonem - jsem se jí ptal: „Tak co říkaly holky? Líbil jsem se jim?“
„No,“ povídá Bohunka, „říkaly, že myslely, že budeš vypadat víc jako Neckář. Že mu budeš víc podobnej... ale prý je s tebou sranda, tak jsi prošel.“
Zdeněnk Hart
Chci Vám moc poděkovat za velmi přínosný kurz.
V psaní člověk není nikdy dost vzdělán a stále se dozvídá nové věci, nebo si alespoň vyčistí zpětné zrcátko.
Boris Ekrt, kurátor sbírek fosilních obratlovců Paleontologického oddělení Národního muzea
V příloze posílám slíbený text a věřím, že se ještě někdy setkáme.
Zdraví Jarda Cepák, paleontologické oddělení, Národní muzeum
Děkuji za krásný půlrok kurzů. Naplnil mě novou inspirací psát a tvořit.
Na budoucí shledání.
Karolína Vilímovská, Fakulta designu a umění v Plzni, letní semestr 2019
 |
| Fakulta designu a umění v Plzni, letní semestr 2019 |
10 POZNATKŮ, KTERÉ JSEM SI ODNESLA ZE SEMINÁŘE TVŮRČÍHO PSANÍ
1) Když píšeme jakýkoliv text, snažíme se hned od začátku čtenáře zaujmout a přimět ho, aby chtěl dále pokračovat ve čtení. Proto by měla první věta našeho vypravování vzbudit pozornost.
2) Pro oživení vyprávění (hlavně malého rozsahu) je dobré používat kratších výstižných vět a souvětí.
3) Při psaní si musíme dávat pozor na to, co se vlastně snažíme svým textem čtenáři sdělit. Držíme se hlavní myšlenky příběhu a nezahlcujeme jej zbytečnými detaily, které by spád děje zpomalovaly a činily jej zdlouhavým a nezáživným.
4) Důležité je slyšet zpětné reakce na texty, které napíšeme. Když uvidíme náš příběh z jiné perspektivy, uvědomíme si skutečnosti, které nám možná před tím nedocházely.
5) Čtenář ví jen to, co jsme napsali, a na to nesmíme zapomínat. Nemůžeme být u něj, abychom mu vysvětlovali, jak jsme co mysleli.
6) Charakter postav našich příběhů je nejlepší představit v akci. Činy našich postav, to, jak se rozhodují a jednají v různých situacích, o nich nejlépe vypovídá, jaké jsou.
7) Důležitou součástí vyprávění jsou dialogy mezi postavami. Ty kromě oživení textu dále představují charakter postav.
8) Existují prvky, kterými můžeme naše psaní oživit. Například rozpoznání, vzpomínka, umělé řešení a již zmiňované představení charakteru postavy v akci. Další prvkem je popis, ten však používáme s opatrností, aby nebyl příliš vyčerpávající a nezpomaloval děj.
9) Než se pustíme do psaní, musíme si rozmyslet, o čem chceme psát, ujasnit si, proč o tom chceme psát. Jaké skupině lidí je text určen. Koho chceme oslovit.
10) Když cokoliv píšeme, musíme být upřímní. Nesnažíme se používat za každou cenu formální a naškrobená slova, kterými bychom nikoho neurazili. Píšeme tak, jak to cítíme. Používání sprostých či vulgárních slov není zločin, avšak nakládáme s nimi s rozvahou, jelikož všeho moc škodí.
Tereza Přibilíková, Fakulta designu a umění JS v Plzni, letní semestr 2019
 |
| Kurz psaní cestopisů s National Geographic 25. července 2019 v Czech Photo Centre v Nových Butovicích |
Milá Dano,
děkuji ji Ti za další super workshop! Ráda jsem Tě opět viděla. Posílám úkol: „Můj nejzajímavější cestovní zážitek - plavání se žraloky“. A k tomu pár fotek. Teď, když se na ně koukám, dochází mi, že těch žraloků bylo opravdu hodně.
Klára Valentová, Inspiration Travel
děkuji ji Ti za další super workshop! Ráda jsem Tě opět viděla. Posílám úkol: „Můj nejzajímavější cestovní zážitek - plavání se žraloky“. A k tomu pár fotek. Teď, když se na ně koukám, dochází mi, že těch žraloků bylo opravdu hodně.
Klára Valentová, Inspiration Travel
 |
| Kurz psaní cestopisů s National Geographic 8. - 9. června 2019 v Czech Photo Centre v Nových Butovicích |
Ahoj Dano!
Ještě jednou děkuji za možnost se zúčastnit Tvého kurzu Psaní cestopisů s National Geographic! Pro mě je to jedna z těch vzácných akcí, ze kterých odcházím domů nabitá energií a ne zdecimovaná pocitem, že to byly zbytečně vyhozené peníze. Pokusím se vystihnout pět věcí, které jsi mě během víkendu naučila:
1. Psát cestopis neznamená, že je nutné zaznamenat vše podle reality. Literární pravda musí být pravdivější než skutečnost. Bájit v cestopisu také nejde, ale je třeba čtenáři podat příběh srozumitelným způsobem.
2. Při psaní cestopisu je nutné myslet na záměr, se kterým článek píšu. Čtenáři by mělo být zřejmé poselství, které z reportáže vyplývá.
3. Čtenáře musím zlákat už titulkem, pak první větou a úvodem. Bude-li čtenáře začátek nudit, ztratim jeho pozornost a článek nedočte.
4. Ověřuj, ověřuj, ověřuj. V cestopisu by se neměly vyskytovat faktické chyby. Zvlášť techničtěji založení čtenáři jsou na faktické chyby hákliví a s chybou značně klesá reputace autora značně klesá.
5. V žádném případě nedávej výpověď z práce, protože pak sice budeš chodit o holi, ale ne turistické, nýbrž žebrácké.
Eva Návorková Vejvodová
Setkání s Danou - obohacující, inspirující, motivující, lidské, mnohorozměrné. Člověk s krásnou duší a podobné krevní skupiny. Takové mám prostě rád. Měl jsem nějaká očekávání, jelikož ke mě pronikly od mojí manželky ( účastnice předcházejícíh kurzů ) jakési informace. Očekávání byla mile přeplněna.
Setkání s rozmanitým spektrem skupiny účastníků. Krásný mix jehož názorová rozmanitost je výborným učebním materiálem a dává podněty k úplně jiným úhlům pohledu na jednu a tu samou věc. Diskuse to ukázaly. Jinakost se tady opravdu cení, stejné se nemůže dostatečně dobře/rychle/efektivně vyvíjet.
Vzal jsem na milost bajky! Jak jsem je podceňoval a úplně jsem otočil. Jsou krásnou výzvou, jak na malém prostoru naskicovat přesně jen tolik, aby čtenář pochopil. S luxusním bonusem možného vysvětlení v “Poučení” na konci. DEspekt jsem přetavil v REspekt. Omlouvám se jim, nikdy jsem žádnou nenapsal. Až dneska mě jedna v noci vzbudila…
Přesvědčení, že moje psaní si a hraní si má smysl i v širším měřítku, nejen do šuplete ( vlastně do adresáře v MACu ). Už dávno nejezdím na pochvaly jako na benzín. Ale upřímně mi udělalo radost, pokud nějaký můj text jakkoliv zaujal ty, kteří jsou na cestě psaní daleko přede mnou.
Vnesení pravidel do tohoto řemesla. Ano, ano, lze je porušovat. Avšak porušovat lze jen to, co pravidla má. A to je třeba vědět, jako v každém jiném řemesle.
Díky Dano, díky Kláro. Moc rád si s vámi zase někdy někde zapíšu!
Libor Frank
Ahoj Dano!
Víkend byl báječný, můj dárek pro manžela přeplnil všechna očekávání. Děkuju moc a těšíme se na jakékoli kdykoli příště.
Jana Franková
 |
| Účastníci autorského čtení v Brně 25. května 2019 |
Ahoj Dano a Věrko,
moc děkuji za zorganizování autorského čtení v brněnském divadle Za hradbami. Bylo to, vzrušující, nové, zajímavé, napínavé, směs těšení se a nervozity. Má rozjitřená mysl a třesoucí se tělo se dostává pomalu do normálnějšího rozpoložení:))) Posílám práce z návazného víkendového kurzu.
Přeji krásné dny a těším se na příští setkání. Ta setkání jsou jako kapka rosy stékající po lístku trávy k vyprahlé půdě, dychtivě vyčkávající životodárný zdroj.
Jana Bednářová
 |
| Autorské čtení 25. května 2019 v Brně |
Ahoj Dano a Věrko,
ještě jednou díky za krásný večer v brněnském divadle Za hradbami. Program autorského čtení byl moc pěkně sestavený. Pokud vím, diváci byli moc spokojení. Mě se to líbilo nesmírně, mých 15 minut slávy :-) Těším se na příště!
Zdena Součková
 |
| Alan Pajer |
Jestli chcete řadu pravidel a psát podle nich, tak jste z literárního hlediska mrtvej. Jestli chcete psát bez znalosti pravidel, tak jste mrtvej taky. Protože literatura je umění. A stejně jako každé jiné umění, i literatura se dělá, v tomto případě tedy píše, srdcem.
Musíte do psaní dát svoji duši, psát citem, intuicí nebo pravou hemisférou, podle toho čeho Vám bylo dopřáno. Ale jakmile napíšete musíte zapojit rozum, logiku nebo pravou hemisféru a upravit to. A to na základě právě těch pravidel, na které během psaní, míněno tvorby, máte zapomenout. Snadné, že?
S literaturou se to má jako s moderním uměním. Každé dítě umí udělat barevné fleky a větší dítě zvládne i abstraktní obrazce, ale ne každé fleky nebo obrazce jsou umění.
Umění má totiž dar promlouvat k lidem. Ale nejprve musíte mít co říct, a pak musíte vědět jak to říct. Umělec, v našem případě spisovatel, musí znát základní pravidla, aby se mohl rozhodnout, zda je chce dodržet nebo v konkrétním případě porušit.
O flintě na zdi už nám Dana několikrát říkala. Třeba Shakespeare nebo Homér si mohli dovolit z ní nevystřelit a přesto je i po staletích čteme. Umíme jim to totiž odpustit nebo se dokonce domýšlíme, že to byl umělecký záměr. Ale běda, když se o totéž pokusí student literatury… Je to stejné, jako s tou věží. Postavit rovnou věž umí každý blbec. Ale jen umělec umí postavit šikmou věž. Tedy pokud vydrží stát dost dlouho, jako se to podařilo tomu démonovi v Pise.
Petr Voplatek
 |
| Kurz psaní cestopisů s National Geographic 4.-5. května 2019 |
Co jsme se naučili na Kurzu cestopisů s National Geographic:
1. Důležitost/údernost titulku povídky – dobrý titulek, dobrý začátek;
2. Musíme vědět, proč povídku chceme psát;
3. Akce, popis, dialog, akce, popis, dialog...
4. Pověsit pušku a pak z ní vystřelit;
5. Začátek, prostředek, konec;
6. Nepoužívat věty, které znějí jako klišé;
7. Nepoužívat opakovaně slovo „který“ i jiná zájmena;
8. Používat „básnická“ slova a obraty pouze výjimečně;
9. Nevypustit moc zajíců najednou;
10. Psaní nesmí být nuda;
11. Řekl jsem mu, aby odešel. Nebo: „Odejdi!“
12. Představení charakteru akcí;
13. Popis – zkusit to očima diváka;
14. Základ zprávy: Kdo, co, kdy, kde a proč;
15. Když to prospěje textu, je možno všechna výše uvedená pravidla porušit.
Jan Otto Pípla
Ahoj Dano, ještě jednou moc děkuji za další báječný kurz. Hodně nového jsme se naučila a ta atmosféra, kterou vytváříš, je prostě báječná. A je úplně jedno, jestli je to na Dobešce nebo v cyklo-klubovně.
Pavlína Šaurová
Od včerejšího dne musím stále myslet na Váš zajímavý kurz. Moc se mi líbil, těším se na další pokračování. Hned večer jsem se pustila do čtení Živel Lustig, je to úžasná kniha, krásně se to čte. Měla jste velké štěstí, že jste ho mohla poznat osobně a spřátelit se s ním. Z knihy vyzařuje nádherné a upřímné přátelství. A vy to píšete přesně tak, jak jste nám radila. Jsem moc ráda, že jsem se na Váš kurz přihlásila a mohla Vás osobně poznat. Jste opravdu zajímavá žena a velká osobnost. Chovala jste se k nám tak přátelsky a dokázala jste nám krásně ukázat na naše chyby. Nikdo se přitom necítil trapně. Cením si také, že jste pro nás vždy nalezla slova chvály a povzbuzení. To nás povzbudilo do další práce. Slyšet to od takové spisovatelky je čest. Z Vašeho kurzu jsem si odnesla krásný zážitek a chuť psát. Asi to nepůjde rychle, ale jak jste říkala, pasní je práce .Moc se mi líbilo, přirovnání ke zkoušce na řidičák. Řídit jsem se naučila a baví mi to. Děkuji za krásný zážitek a těším se na další setkání s Vámi a psaním.
Milada Kašparová
Ahoj Dano,
1. Důležitost/údernost titulku povídky – dobrý titulek, dobrý začátek;
2. Musíme vědět, proč povídku chceme psát;
3. Akce, popis, dialog, akce, popis, dialog...
4. Pověsit pušku a pak z ní vystřelit;
5. Začátek, prostředek, konec;
6. Nepoužívat věty, které znějí jako klišé;
7. Nepoužívat opakovaně slovo „který“ i jiná zájmena;
8. Používat „básnická“ slova a obraty pouze výjimečně;
9. Nevypustit moc zajíců najednou;
10. Psaní nesmí být nuda;
11. Řekl jsem mu, aby odešel. Nebo: „Odejdi!“
12. Představení charakteru akcí;
13. Popis – zkusit to očima diváka;
14. Základ zprávy: Kdo, co, kdy, kde a proč;
15. Když to prospěje textu, je možno všechna výše uvedená pravidla porušit.
Jan Otto Pípla
Ahoj Dano, ještě jednou moc děkuji za další báječný kurz. Hodně nového jsme se naučila a ta atmosféra, kterou vytváříš, je prostě báječná. A je úplně jedno, jestli je to na Dobešce nebo v cyklo-klubovně.
Pavlína Šaurová
Od včerejšího dne musím stále myslet na Váš zajímavý kurz. Moc se mi líbil, těším se na další pokračování. Hned večer jsem se pustila do čtení Živel Lustig, je to úžasná kniha, krásně se to čte. Měla jste velké štěstí, že jste ho mohla poznat osobně a spřátelit se s ním. Z knihy vyzařuje nádherné a upřímné přátelství. A vy to píšete přesně tak, jak jste nám radila. Jsem moc ráda, že jsem se na Váš kurz přihlásila a mohla Vás osobně poznat. Jste opravdu zajímavá žena a velká osobnost. Chovala jste se k nám tak přátelsky a dokázala jste nám krásně ukázat na naše chyby. Nikdo se přitom necítil trapně. Cením si také, že jste pro nás vždy nalezla slova chvály a povzbuzení. To nás povzbudilo do další práce. Slyšet to od takové spisovatelky je čest. Z Vašeho kurzu jsem si odnesla krásný zážitek a chuť psát. Asi to nepůjde rychle, ale jak jste říkala, pasní je práce .Moc se mi líbilo, přirovnání ke zkoušce na řidičák. Řídit jsem se naučila a baví mi to. Děkuji za krásný zážitek a těším se na další setkání s Vámi a psaním.
Milada Kašparová
Ahoj Dano,
právě jsem dočetla tvoji knihu Živel Lustig a zamáčkla poslední slzu. Je tam skvělý návod jak napsat povídku, ale taky jak lidem přiblížit literaturu. Kdyby se takhle učilo na školách... Díky škole jsem nikdy od Arnošta Lustiga nic nečetla. Ani od Hemingwaye. Taková škoda. Už mám seznam, co prostě musím přečíst. Ty jo, dokonce mě zajímá Poetika od Aristotela, ač ji vůbec nerozumím, 😀 ale musím do ní alespoň nakouknout. No a samozřejmě ty tvoje věci jsou taky báječný... Těším se na příští kurz!
Táňa Vávrová
Knížka Živel Lustig je opravdu skvělá. Přečetl jsem ji na přelomu roku během pár dní a udělal si do ní spoustu poznámek a zdůraznění. Po pravdě řečeno jsem vůbec nečekal, jaké poklady se v ní skrývají a kolik mouder a vynikajících doporučení se tam dočtu. Jsem vůl, že jsem si ji nepřečetl už před nástupem do kurzu, případně hned po jeho začátku.
A jsem asi úplně natvrdlej, protože po celou tu dobu jsme nepochopil (přes všechny indicie), že ta knížka skrývá tolik informací a mouder týkajících se přímo psaní knih.
Myslel jsem si, že je především o Arnoštovi Lustigovi a jeho veselých vzpomínkách na něj a že si ji přečtu až časem. Přitom je to mimo jiné také učebnice jak psát a filosofická příručka pro začínající i pokročilé spisovatele…Podle mě je ta knížka dokonale poskládaná a prolíná se v ní několik žánrů a smyslů, z nichž každý sám o sobě by byl dostatečným důvodem proto, aby ta kniha vznikla a mělo smysl ji číst.
Takže děkuji za inspiraci a skláním se před tím nápadem i schopností napsat a poskládat ji právě takhle!
PS. Dano, když uznáš za vhodné, můžeš klidně to, co jsem Ti o knížce napsal, kdykoli citovat, protože pokud to někomu pomůže pochopit lépe a dříve než mně, co se v ní skrývá, bude to jedině dobře…
Knížka Živel Lustig je opravdu skvělá. Přečetl jsem ji na přelomu roku během pár dní a udělal si do ní spoustu poznámek a zdůraznění. Po pravdě řečeno jsem vůbec nečekal, jaké poklady se v ní skrývají a kolik mouder a vynikajících doporučení se tam dočtu. Jsem vůl, že jsem si ji nepřečetl už před nástupem do kurzu, případně hned po jeho začátku.
A jsem asi úplně natvrdlej, protože po celou tu dobu jsme nepochopil (přes všechny indicie), že ta knížka skrývá tolik informací a mouder týkajících se přímo psaní knih.
Myslel jsem si, že je především o Arnoštovi Lustigovi a jeho veselých vzpomínkách na něj a že si ji přečtu až časem. Přitom je to mimo jiné také učebnice jak psát a filosofická příručka pro začínající i pokročilé spisovatele…Podle mě je ta knížka dokonale poskládaná a prolíná se v ní několik žánrů a smyslů, z nichž každý sám o sobě by byl dostatečným důvodem proto, aby ta kniha vznikla a mělo smysl ji číst.
Takže děkuji za inspiraci a skláním se před tím nápadem i schopností napsat a poskládat ji právě takhle!
PS. Dano, když uznáš za vhodné, můžeš klidně to, co jsem Ti o knížce napsal, kdykoli citovat, protože pokud to někomu pomůže pochopit lépe a dříve než mně, co se v ní skrývá, bude to jedině dobře…
Bořivoj Beránek
 |
| Divadlo Dobeška 16. března 2019 |
Akce byla bohatá na podněty ze všech stran.
Povedla se.
Studenti byli nadšení.
Dramaturgie se Ti, Dano, velmi podařila.
Lidi by se od Tebe mohli a měli učit nejen tvůrčí psaní.
Vaše děti jsou moc sympatické.
Budu těšit na naše další setkání.
Eva Lustigová
Naučil jsem se, že je důležité začít text řízně - místo zdlouhavého popisu radši větu, co čtenáře zaujme.
Aby měl text spád, je dobré vyvarovat se až na nutné minimum popisů.
Přímá řeč vypoví o postavě víc než celostránkový popis.
Člověk by si neměl kritiku brát osobně, jinak se nikdy nepoučí ze svých chyb.
Člověk by měl kombinovat různé tóny, protože když je všechno jen veselé/smutné/strašidelné, tak se to čtenáři přejí. Je třeba být chvíli v tichosti, aby se ocenilo, jak hlasitá je technopárty a naopak.
S vulgaritami by se mělo šetřit, aby měly váhu, když se použijí.
S kurzem jsem byl moc spokojený. Byl to můj první předmět se psaním, kde jsem se nemusel cenzurovat. Což je úleva. Mám pocit, že jsem se tu naučil o psaní víc než za celý gympl, kdy jsem měl češtinu čtyřikrát týdně.
Jan Macků, Fakulta designu a umění v Plzni, letní semestr 2019
 |
| Králický Sněžník 26.-28. dubna 2019 |
Rád jsem se zúčastnil 4. ročníku dubnového kurzu pod Králickým Sněžníkem. Už jsem, myslím, ódu na kurzy psal i dřív, ale musím znovu, protože dobrých a pochvalných slov není nikdy dost. Moc se tam líbilo. Atmosféra, místo i lidé. Něco jsem se opět naučil a cítil jsem se poctěn zařazením mezi premianty kurzu. Bylo mi mezi nimi dobře a vedení Yankeena bylo nesmírně přátelské a povzbuzující. Cestu domů jsem si užil v autě s lektorem Petrem Holubem, dalším báječným chlapíkem. Největší dík však patří Danušce, že s námi má tu trpělivost, ale cítím, že i jí to moc baví a je takovým Stamichmanem a Sluncem (Sluníčko by bylo malé a ten rozměr by nevystihl význam) tohoto literárního kvasu.
Honza Smrčka
 |
| Dobeška 1.2.2019 páteční dlouhodobý kurz |
Dozvěděla jsem se, že dobrý text nenapíšu napoprvé, že se vyloupne až po napínavém přemýšlení, napsání a mnoha hodin opětovného kritického přečtení. Ale už jen ten nutkavý pocit, který mě nenechá v klidu, kdy se rodí příběh. Pak ho osvobodím přes ťukání do kláves, a pak ho začnu obrušovat jako barevné kamínky slov do mozaiky. Celkový obraz se rodí sám, bezúsilně. A nese v sobě i zvuk, protože slova jsou hudba. Takže spisovatel je i hudebník. Dobrý text musí být zároveň i dobrou melodií, kdy se střídají ve správném poměru tvrdé a měkké tóny.
Po počáteční skepsi jsem zjistila, že i když je psaní dřina, kdy si vysedíte u něj zadek, vykoukáte oči, tak to může být i čistá meditace. Ta radost z promýšlení detailů, z lezení do hlav různým osobám, z odvíjení příběhu jako vícebarevného klubka mnoha možností děje. Pro mě je to meditace proto, že se mohu stát různými osobami a zapomenu na svůj vlastní život. Odpoutám se od sebe.
Příběh se na obrazovce začne vyprávět sám a moje práce je jemné ho polapit jako motýla a nechat ho žít a dělat radost ostatním. Dát mu jenom vyváženou strukturu jednotlivých částí, osvěžit ho dialogem, zajistit dynamiku skrze postavy v akci a zvážit, zda je příběh uvěřitelný. Objevuji krásu motýlů, raduji se, jak umí létat...
Alexandra Safi Narwa
 |
| Dobeška 26.-27. ledna 2019 |
Ahoj Dano,
děkuji za prima podnětný víkend. Před začátkem se ve mně mísila zvědavost s mírným strachem, co mě bude čekat. Ten se rozplynul, když jsi mi napsala, že „jsi strašná úča a koušeš“, hned jsem se začala těšit ještě víc:-).
Celý víkend má očekávání nejen naplnil, ale o dost předčil. Nevím, do jaké míry to bylo dáno složením naší skupiny, ale poskytování zpětné vazby sobě navzájem mi přišlo opravdu „na úrovni“ a velice podnětné.
Ačkoli to bylo svým způsobem náročné, protože jsem chtěla být plně přítomna nejen fyzicky, ale i duchem, vlilo mi to energii do dalších tvůrčích počinů. Ještě včera jsem tedy přepracovala „Nejzajímavější zážitek mého života“ dle sdělených zpětných vazeb. Když jsem to po sobě četla – samozřejmě nahlas – byla jsem opravdu o dost spokojenější než s původním dílem...
Děkuji ještě jednou a těším se v květnu na pokračování - právě jsem se přihlásila:-).
Anna Vocelová
 |
| Sestry Emingerovy při křtu Doby obalové v roce 2017 |
Těšila jsem se hlavně na Tvůj zpěv!
Byl to skvělý večer a máš naprosto úžasnou rodinu.
Těším se, až začnu chodit na kurz s nejpokročilejšími.
Těším se, až začnu chodit na kurz s nejpokročilejšími.
Jupííí! Měla jsi vidět ten indiánský tanec radosti, jak jsem tu křepčila po obýváku! ❤️
Jitka Sova
Milá Dano,
sobotní čtení se nám moc líbilo. Vymyslela jsi bezvadný program, takže to nebylo vůbec zdlouhavé, celý večer měl spád a byl vtipný.
Také mě potěšilo, že jsem se zase setkala s několika lidmi z Tvých kurzů. Věrka mi říkala, že možná budou kurzy i v Brně, tak jsem se zaradovala, že bych se pro změnu mohla připojit tam. Od září budu bydlet blízko Třebíče v Jaroměřicích nad Rokytnou, kde jsme tam koupili domek. Tak mě napadlo, že bychom mohli udělat nějaký projekt v Třebíči - židovské město, návaznost na Arnošta.
Budu sledovat stránky a věřím, že se zase někdy potkáme.
Dano, přeji Ti úspěchy ve psaní a radost z Tvé báječné velké rodiny. Opravdu jste neuvěřitelně všestranní a moc fajn.
Lenka Štraubová
Co jsem se naučil:
Popis je kulisa, proto se to s ním nesmí přehánět.
Důležitý je rytmus textu.
Nositeli děje jsou slovesa.
Ukazovat děje v akci dává víc informací, než jen popisovat.
Nenechat se unést formou - někdy znesnadňuje pochopení obsahu.
Martin
Večer autorského čtení.
Dobeška.
Divadlo Dobeška.
Lustig.
Ano, ten Arnošt Lustig. Spisovatel.
Jeho duch nplnil Dobešku příběhy ze života.
16. března 2019 byl v divadle již podruhé Večer autorského čtení.
Lektorka Dana Emingerová a její žáci zde četli své povídky, příběhy a bajky.
Večer byl proložen písněmi, příjemným povídáním s Evou Lustigovou, dcerou Arnošta Lustiga, a jejím manželem.
A nejlepší z žáků-spisovatelů zde pokřtili své knihy.
Na každého dýchl kouzelný svět fantazie.
Ani se nechtělo věřit, že jsme se rozloučili laskavou Písní o životě.
Jarka Kainová
Ahoj všem!
Stále ještě vstřebávám ten krásný sobotní večer.
Děkuji, že jsem mohla být součástkou v soukolí!
Nataša Richterová
 |
| Dobeška 16. března 2019 |
Milá Dano,
sobotní čtení se nám moc líbilo. Vymyslela jsi bezvadný program, takže to nebylo vůbec zdlouhavé, celý večer měl spád a byl vtipný.
Také mě potěšilo, že jsem se zase setkala s několika lidmi z Tvých kurzů. Věrka mi říkala, že možná budou kurzy i v Brně, tak jsem se zaradovala, že bych se pro změnu mohla připojit tam. Od září budu bydlet blízko Třebíče v Jaroměřicích nad Rokytnou, kde jsme tam koupili domek. Tak mě napadlo, že bychom mohli udělat nějaký projekt v Třebíči - židovské město, návaznost na Arnošta.
Budu sledovat stránky a věřím, že se zase někdy potkáme.
Dano, přeji Ti úspěchy ve psaní a radost z Tvé báječné velké rodiny. Opravdu jste neuvěřitelně všestranní a moc fajn.
Lenka Štraubová
Co jsem se naučil:
Popis je kulisa, proto se to s ním nesmí přehánět.
Důležitý je rytmus textu.
Nositeli děje jsou slovesa.
Ukazovat děje v akci dává víc informací, než jen popisovat.
Nenechat se unést formou - někdy znesnadňuje pochopení obsahu.
Martin
 |
| Autorské čtení 16. března 2019 |
Dobeška.
Divadlo Dobeška.
Lustig.
Ano, ten Arnošt Lustig. Spisovatel.
Jeho duch nplnil Dobešku příběhy ze života.
16. března 2019 byl v divadle již podruhé Večer autorského čtení.
Lektorka Dana Emingerová a její žáci zde četli své povídky, příběhy a bajky.
Večer byl proložen písněmi, příjemným povídáním s Evou Lustigovou, dcerou Arnošta Lustiga, a jejím manželem.
A nejlepší z žáků-spisovatelů zde pokřtili své knihy.
Na každého dýchl kouzelný svět fantazie.
Ani se nechtělo věřit, že jsme se rozloučili laskavou Písní o životě.
Jarka Kainová
Ahoj všem!
Stále ještě vstřebávám ten krásný sobotní večer.
Děkuji, že jsem mohla být součástkou v soukolí!
Nataša Richterová
 |
Ahoj z Dobešky,
bylo to hustý.
Díky všem a těším se pokračování týhle jízdy.
Míra
Neumím psát a nemám zajímavé zážitky. Výborně. Dnes jsem psala více než čtyři hodiny článek kratší, než bude toto cvičení. Vrátili mi ho.
Nemám ráda, když někdo čte mé texty. Nemám ráda, když někdo hodnotí moji práci. Nemám ráda skupinové aktivity.
Dobrá výchozí pozice, opravdu.
Zkusím na to jít opačným směrem.
Může být kurz psaní zajímavý zážitek? Nebo dokonce opravdu zajímavý zážitek?
Jak jsem se přiznala už na začátku, tak nejsem úplně typ, který by byl z podobných aktivit nadšený. Kvůli sklonům k silné sebekritice dokážu i sebevětší úspěch bagatelizovat (za normální bych považovala i výstup na K2 nebo získání Nobelovy ceny), takže si zhruba dovedete představit, jak ráda vystavím na odiv mé velmi nedokonalé psaní.
Těžší než výstup na K2 mi momentálně připadá jít si zítra sednout mezi určitě už dokonalé spisovatele. Zároveň se ale chci naučit psát.
A co teď s tím?
Chytré knihy vydávané v posledních letech pod trendy severskými názvy nám opakují moudra, že všechno zlé je k něčemu dobré. A taky že musíme mít pozitivní přístup.
A taky je dobré vysílat pozitivní vlny do vesmíru a on nám to vrátí. Já tedy nikdy žádnou takovou knížku nečetla, ale představuju si je tak. Přesto zkusím zítra přistoupit na jejich hru, se zatajeným dechem vstoupím do učebny a budu pozitivní.
Uvidíme, co to udělá.
Eva Dubcová
Milá Dano,
chtěla bych Ti moc poděkovat za prima sobotní večer s autorským čtením.
Byla jsem na podobné akci poprvé, tedy jsem nevěděla, co od toho mám očekávat. Čekala jsem tedy ledacos, ale tak prima "rodinnou akci" jsem si nedokázala představit.
Líbilo se mi nejen organizační zajištění, ale především koncept celé akce - propojení čtení, rozhovorů a hudby.
Já jsem to měla navíc zpestřené glosami Tvých rodičů, kteří seděli přede mnou:-).
Ke všemu jsem se tam potkala se "spolužačkou" Jaruškou, což bylo další z řady milých setkání.
Děkuji ještě jednou za nabití energií a těším se v květnu na viděnou.
Anna Vocelová
Druhá část večera byla opravdu s hvězdičkou 😊, nicméně myslím, že Jasmínku to nijak nepoznamenalo. Večer se jí moc líbil. Bavilo nás to. Děkujeme!
Vanda Carmel
Díky, díky, díky Daničko!
Díky za to, jak píšete, díky za věnování v knize Živel Lustig, díky za syna Karla, který mě na kurzu zastupoval. Přivezl mi knížku a nadšeně vyprávěl. Večer jsem se vrhla na čtení, a četla a četla a četla až do rána. Při čtení jsem se smála, plakala, a zamýšlela nad osudy lidí. Myšlenky mi chvilkami letěly kosmickou rychlostí... a najednou konec. Chtěla bych číst dál, ale už není co. To se mi už moc dlouho nestalo. Těším se, až se budu moci zúčastnit Vašeho kurzu. Zatím mi to zdravotní stav nedovoluje, ale bude lépe. Srdečně Vás zdravím.
Moc děkuji za super víkend. Opravdu moc mě to bavilo a myslím že je to bezva kurz. Promyslím realistický formát pro firemní kurz a proberu s kolegy a ozvu se během jara. V příloze taky posílám naše prostory, abys viděla, že by se to u nás asi snadno dalo dělat...
Moc díky a hezký den, ty bejku ☺,
Vlado
bylo to hustý.
Díky všem a těším se pokračování týhle jízdy.
Míra
 |
| Akademie ČTK 18. 6. 2019 |
Nemám ráda, když někdo čte mé texty. Nemám ráda, když někdo hodnotí moji práci. Nemám ráda skupinové aktivity.
Dobrá výchozí pozice, opravdu.
Zkusím na to jít opačným směrem.
Může být kurz psaní zajímavý zážitek? Nebo dokonce opravdu zajímavý zážitek?
Jak jsem se přiznala už na začátku, tak nejsem úplně typ, který by byl z podobných aktivit nadšený. Kvůli sklonům k silné sebekritice dokážu i sebevětší úspěch bagatelizovat (za normální bych považovala i výstup na K2 nebo získání Nobelovy ceny), takže si zhruba dovedete představit, jak ráda vystavím na odiv mé velmi nedokonalé psaní.
Těžší než výstup na K2 mi momentálně připadá jít si zítra sednout mezi určitě už dokonalé spisovatele. Zároveň se ale chci naučit psát.
A co teď s tím?
Chytré knihy vydávané v posledních letech pod trendy severskými názvy nám opakují moudra, že všechno zlé je k něčemu dobré. A taky že musíme mít pozitivní přístup.
A taky je dobré vysílat pozitivní vlny do vesmíru a on nám to vrátí. Já tedy nikdy žádnou takovou knížku nečetla, ale představuju si je tak. Přesto zkusím zítra přistoupit na jejich hru, se zatajeným dechem vstoupím do učebny a budu pozitivní.
Uvidíme, co to udělá.
Eva Dubcová
  |
| Moji drazí buchtopeči |
chtěla bych Ti moc poděkovat za prima sobotní večer s autorským čtením.
Byla jsem na podobné akci poprvé, tedy jsem nevěděla, co od toho mám očekávat. Čekala jsem tedy ledacos, ale tak prima "rodinnou akci" jsem si nedokázala představit.
Líbilo se mi nejen organizační zajištění, ale především koncept celé akce - propojení čtení, rozhovorů a hudby.
Já jsem to měla navíc zpestřené glosami Tvých rodičů, kteří seděli přede mnou:-).
Ke všemu jsem se tam potkala se "spolužačkou" Jaruškou, což bylo další z řady milých setkání.
Děkuji ještě jednou za nabití energií a těším se v květnu na viděnou.
Anna Vocelová
Druhá část večera byla opravdu s hvězdičkou 😊, nicméně myslím, že Jasmínku to nijak nepoznamenalo. Večer se jí moc líbil. Bavilo nás to. Děkujeme!
Vanda Carmel
Díky, díky, díky Daničko!
Díky za to, jak píšete, díky za věnování v knize Živel Lustig, díky za syna Karla, který mě na kurzu zastupoval. Přivezl mi knížku a nadšeně vyprávěl. Večer jsem se vrhla na čtení, a četla a četla a četla až do rána. Při čtení jsem se smála, plakala, a zamýšlela nad osudy lidí. Myšlenky mi chvilkami letěly kosmickou rychlostí... a najednou konec. Chtěla bych číst dál, ale už není co. To se mi už moc dlouho nestalo. Těším se, až se budu moci zúčastnit Vašeho kurzu. Zatím mi to zdravotní stav nedovoluje, ale bude lépe. Srdečně Vás zdravím.
Pět poznatků, co jsem si odnesla z první hodiny:
1. Začátek každého vypravování musí čtenáře zaujmout. Stěžejní je první věta, podle ní se čtenář rozhodne, zda chce dále pokračovat ve čtení.
2. Při psaní se snažím držet hlavního tématu a myšlenky příběhu, snažím se eliminovat nepodstatné skutečnosti, které vypravování nějakým způsobem narušují nebo ho činí zbytečně zdlouhavým.
3. Když píšu, nemám se bát psát tak, jak to cítím, nesnažím se být za každou cenu korektní.
4. Je dobré slyšet zpětnou reakci na texty, které píšeme. Pohledy druhých nám mohou pomoci vnímat text z jiné perspektivy. Můžeme vidět, jak ho vnímají oni, a jak moc se to liší od naší představy.
5. Psaní nás musí bavit, aby nám dávalo smysl. Nesmíme se jen bát.
Tereza Přibilíková
Milí studenti,
moc rád jsem vás všechny poznal, určitě máte talent nejen na malování, ale i na psaní. Opravdu dobře se mi s vámi pracovalo. Přeji vám hodně úspěchů při studiu i v osobním životě!
Petr Holub
1. Začátek každého vypravování musí čtenáře zaujmout. Stěžejní je první věta, podle ní se čtenář rozhodne, zda chce dále pokračovat ve čtení.
2. Při psaní se snažím držet hlavního tématu a myšlenky příběhu, snažím se eliminovat nepodstatné skutečnosti, které vypravování nějakým způsobem narušují nebo ho činí zbytečně zdlouhavým.
3. Když píšu, nemám se bát psát tak, jak to cítím, nesnažím se být za každou cenu korektní.
4. Je dobré slyšet zpětnou reakci na texty, které píšeme. Pohledy druhých nám mohou pomoci vnímat text z jiné perspektivy. Můžeme vidět, jak ho vnímají oni, a jak moc se to liší od naší představy.
5. Psaní nás musí bavit, aby nám dávalo smysl. Nesmíme se jen bát.
Tereza Přibilíková
Milí studenti,
moc rád jsem vás všechny poznal, určitě máte talent nejen na malování, ale i na psaní. Opravdu dobře se mi s vámi pracovalo. Přeji vám hodně úspěchů při studiu i v osobním životě!
Petr Holub
Moc děkuji za super víkend. Opravdu moc mě to bavilo a myslím že je to bezva kurz. Promyslím realistický formát pro firemní kurz a proberu s kolegy a ozvu se během jara. V příloze taky posílám naše prostory, abys viděla, že by se to u nás asi snadno dalo dělat...
Moc díky a hezký den, ty bejku ☺,
Vlado
 |
| Braník 2019 |
Cestopisy předčítejte jako detektivku! Musí to být napínavé.
Milá Danuš!
Přečetla jsem si Tve cestopisy v posledním Traveleru NG. Je to opet napsano v tvem krasnem stylu, ktery jiz znam. V reportazich je uvedeno vse, co dane oblasti nabizeji .. ale takovou formou, ze to ctenar nevnima jako doternou prezentaci regionu.
V cestopise se fakta nejlépe vstřebávají jako součást příběhu.
Důležitý je Váš úhel pohledu, musí čtenáře zaujmout.
Jitka Zahradníková
Přečetla jsem si Tve cestopisy v posledním Traveleru NG. Je to opet napsano v tvem krasnem stylu, ktery jiz znam. V reportazich je uvedeno vse, co dane oblasti nabizeji .. ale takovou formou, ze to ctenar nevnima jako doternou prezentaci regionu.
Mam rada tu koncepci tvych textu – je jedno, zda s turistickym zamerenim nebo literarnim.
U tvych textu – hlavne knizek, nemohu prestat cist a zavrit knihu - me jako milovnika cetby v posteli pred spanim, jiz nekolikrat unavou vypadla tva kniha z ruky na zem 😊 a rano jsem ji nasla….
Srdecne zdravim
Lada Pranterová
Bylo to skvělé. Naučila jsem se jít víc po podstatě, aby to čtenáře zajímalo. A také popisovat očima někoho jiného. Moc se mi líbil popis smradu v tělocvičně.
Na hodině jsem dozvěděla, že musíme přemýšlet nad tím, co pravděpodobně ví čtenáři, který budou číst naši výtvory. Aby oni pochopili příběh, máme vysvětlit věci, i který pro nás připadají očividné, protože nemusejí být očividné pro většinu lidi. K mému překvapení jsem zjistila, že popis je nejlevnější způsob dosažení kvalitního psaní. Nejlepší způsob jak psát, je představit charakter v akci, po něm jde rozpoznání, vzpomínka, zásah shury a pak popis. Rozpoznani se používá v hororech, kdy čtenář nebo divák pochopí něco, co postavy neví.
Anastasia Khaustova, Fakulta designu a umění v Plzni
Ahoj Dani,
ďakujem ešte raz za prima kurz a dúfam, že sa ešte niekedy uvidíme. Co jsem se naučila:
Psaní má melodii. Střídat krátké a dlouhé věty.
Méně opisu, začínať akčne, rýchly spád.
Rozprávať akoby sme to hovorili kamarátovi a nie nasilu kompikovat vety, nepoužívať klišé.
Nerobiť opisy emócií, ale navodiť tie emócie textom.
Ujasniť si prečo a pre koho píšem.
Zuzka Odleváková z Liberce
1. Důležitost/údernost titulku povídky;
2. Musíme vědět, proč povídku chceme psát;
3. Akce, popis, dialog, akce, popis, dialog...
4. Pověsit pušku a pak z ní vystřelit;
5. Začátek, prostředek, konec;
6. Nepoužívat věty, které znějí jako klišé;
7. Nepoužívat opakovaně slovo „který“ i jiná zájmena;
8. Nepoužívat přespříšliš „básnická“ slova a obraty.
Jan Otto Pípla
Mockrát Vám děkuji za dva velice příjemné dny!
K věcem, které jsem se naučila:
že psaní je řemeslo, které se potřebuje hlavně cvičit;
že akce, dialog a popis jsou základní cihly domu, který se musí dobře stavět, aby byl jeho návštěvníkům příjemnou inspirací.
Že háčky a nadpisy jsou často důležitější, než samotný text a že samotný text musí být reálnější, než samotná realita.
Moc děkuji za skvělé lekce a zážitek, přeji Vám vše dobré a snad někdy příště na viděnou.
Mějte se krásně
Míša Slussareff
Co jsem se naučil na kurzu Psaní podle Lustiga:
Nepoužívat odborné názvy.
Více příběhu - jasno, co se chce říci.
Nemusíme jít chronologicky.
Přímá řeč.
Význam slovesa.
Neopakovat slova se stejným základem.
Nepoužívat pasiva.
Využít metafory.
Jiří Kvaček
Milá Dano!
Říkal jsem si, že když máte studijní knihovnu různých popularizačních prací, tak by náš Deník výpravy pro Vás mohl být dobrý studijní materiál, jak se s úskalími narychlo dělané publikace vypořádat.
Totiž ten deník vznikl takto: Dělali jsem v Brandýse nad Labem venkovní expozici kamenů z okolí, která má dokumentovat geologický vývoj oblasti. Byl na to jeden projekt financovaný krajem a školkou, kam mimochodem chodí dcerka. Podmínkou výsledku projektu bylo vydání publikace o geologii oblasti.
Říkal jsem si, že geologie je pro lidi natolik odtažitá, že když se to napíše formou pro malé děti, tak i pro dospělé to bude na podobné horní hranici srozumitelnosti. A protože bylo velmi málo času, dokončovali jsme celou tu geostezku, tak mi přišlo výhodné to napsat jako by to ručně psalo a kreslilo dítě. Tím veškeré prohřešky ve stylistice, gramatice (kterých tam je dost) a naivnosti podpoří dojem toho, že to psalo dítě.
Samozřejmě to bylo náročnější pro grafičku, ale ta - na rozdíl od nás - čas měla. Tak to můžete používat jako ukázku (nebo odstrašující příklad) toho, jak se autor v nouzi může schovat za dítě a vzít vítr z plachet případné kritice :-)
Boris Ekrt, zoolog
Lada Pranterová
Bylo to skvělé. Naučila jsem se jít víc po podstatě, aby to čtenáře zajímalo. A také popisovat očima někoho jiného. Moc se mi líbil popis smradu v tělocvičně.
Na hodině jsem dozvěděla, že musíme přemýšlet nad tím, co pravděpodobně ví čtenáři, který budou číst naši výtvory. Aby oni pochopili příběh, máme vysvětlit věci, i který pro nás připadají očividné, protože nemusejí být očividné pro většinu lidi. K mému překvapení jsem zjistila, že popis je nejlevnější způsob dosažení kvalitního psaní. Nejlepší způsob jak psát, je představit charakter v akci, po něm jde rozpoznání, vzpomínka, zásah shury a pak popis. Rozpoznani se používá v hororech, kdy čtenář nebo divák pochopí něco, co postavy neví.
Anastasia Khaustova, Fakulta designu a umění v Plzni
 |
| Psaní cestopisů s National Geographic 4.-5. května 2019 |
ďakujem ešte raz za prima kurz a dúfam, že sa ešte niekedy uvidíme. Co jsem se naučila:
Psaní má melodii. Střídat krátké a dlouhé věty.
Méně opisu, začínať akčne, rýchly spád.
Rozprávať akoby sme to hovorili kamarátovi a nie nasilu kompikovat vety, nepoužívať klišé.
Nerobiť opisy emócií, ale navodiť tie emócie textom.
Ujasniť si prečo a pre koho píšem.
Zuzka Odleváková z Liberce
1. Důležitost/údernost titulku povídky;
2. Musíme vědět, proč povídku chceme psát;
3. Akce, popis, dialog, akce, popis, dialog...
4. Pověsit pušku a pak z ní vystřelit;
5. Začátek, prostředek, konec;
6. Nepoužívat věty, které znějí jako klišé;
7. Nepoužívat opakovaně slovo „který“ i jiná zájmena;
8. Nepoužívat přespříšliš „básnická“ slova a obraty.
Jan Otto Pípla
 |
| Kurz pro pokročilé 14. září 2019 - poprvé pod křídly Partners |
K věcem, které jsem se naučila:
že psaní je řemeslo, které se potřebuje hlavně cvičit;
že akce, dialog a popis jsou základní cihly domu, který se musí dobře stavět, aby byl jeho návštěvníkům příjemnou inspirací.
Že háčky a nadpisy jsou často důležitější, než samotný text a že samotný text musí být reálnější, než samotná realita.
Moc děkuji za skvělé lekce a zážitek, přeji Vám vše dobré a snad někdy příště na viděnou.
Mějte se krásně
Míša Slussareff
|
| Národní muzeum 2. září 2019 |
Co jsem se naučil na kurzu Psaní podle Lustiga:
Nepoužívat odborné názvy.
Více příběhu - jasno, co se chce říci.
Nemusíme jít chronologicky.
Přímá řeč.
Význam slovesa.
Neopakovat slova se stejným základem.
Nepoužívat pasiva.
Využít metafory.
Jiří Kvaček
 |
| Deník výpravy |
Milá Dano!
Říkal jsem si, že když máte studijní knihovnu různých popularizačních prací, tak by náš Deník výpravy pro Vás mohl být dobrý studijní materiál, jak se s úskalími narychlo dělané publikace vypořádat.
Říkal jsem si, že geologie je pro lidi natolik odtažitá, že když se to napíše formou pro malé děti, tak i pro dospělé to bude na podobné horní hranici srozumitelnosti. A protože bylo velmi málo času, dokončovali jsme celou tu geostezku, tak mi přišlo výhodné to napsat jako by to ručně psalo a kreslilo dítě. Tím veškeré prohřešky ve stylistice, gramatice (kterých tam je dost) a naivnosti podpoří dojem toho, že to psalo dítě.
Samozřejmě to bylo náročnější pro grafičku, ale ta - na rozdíl od nás - čas měla. Tak to můžete používat jako ukázku (nebo odstrašující příklad) toho, jak se autor v nouzi může schovat za dítě a vzít vítr z plachet případné kritice :-)
Boris Ekrt, zoolog
 |
| Národní muzeum 2. září 2019 |
Co jsme se naučili 4. září 2019:
Tečka je usazení informace.
Čím komplikovanější sdělení, tím víc vět.
Akční úvod - první věta musí být úderná a zapamatovatelná.
Je dobré vypůjčit si ji do perexu z vyvrcholení děje.
Perex nebo "háček" v úvodu článku může zachycovat i náladu.
Přívlastky zdržují děj (pozor na banální vyjádření).
Rámování představ usnadňuje lépe pochopit čtené (nejdřív: kolem ohně v lese seděla zvířátka - vlk, liška, zajíc, medvěd...)
Petr Dolejš
Je dobré vypůjčit si ji do perexu z vyvrcholení děje.
Perex nebo "háček" v úvodu článku může zachycovat i náladu.
Přívlastky zdržují děj (pozor na banální vyjádření).
Rámování představ usnadňuje lépe pochopit čtené (nejdřív: kolem ohně v lese seděla zvířátka - vlk, liška, zajíc, medvěd...)
Petr Dolejš
Dobrý den,
zákon o povinných výtiscích se nevztahuje jen na knihy, které jsou evidované v systému ISBN, ale na jakékoli veřejně šířené publikace. Právě díky tomu, že povinný výtisk není provázán s ISBN, můžeme v knihovně archivovat a přechovávat pro budoucí generace i knihy, které by nám jinak proklouzly :)
Kristýna Ljubková,
Národní knihovna České republiky, Klementinum Oddělení doplňování domácích dokumentů Povinný výtisk Klementinum 190, 110 00 Praha 1 - Staré Město
 |
| Sestry Emingerovy při křtu Kravaťáků v roce 2012 |
Děvčata Emingerova, kde se ve vás bere tolik talentu!? Existuje některá Múza, která vás nepolíbila?
Danko, děkuji za krásný večer. Odnáším si nezapomenutelný zážitek.
Srdečně Tě zdraví Týna Schillerová
Milá Dano!
Dnes jsem dočetla tvoji knihu Živel Lustig. Už je to opravdu hodně dlouho, kdy jsem si u nějaké knížky tak poplakala a zároveň se i zasmála. Možná to bude znít jako fráze, ale hluboce mě to zasáhlo a obohatilo, nejen po stránce "spisovatelské",
ale i lidské.Takže díky za krásné i poučné čtení, určitě se poohlédnu i po dalších tvých knihách!
Ahoj Dano a Kláro,
moc děkuji za váš workshop, který byl nesmírně obohacující nejen pro psaní, ale i pro život. Připomněl mi, že není jen svět korporátní. Získala jsem díky vám inspiraci pro zaznamenávání vzpomínek a tvůrčí psaní s Oliverem. Bylo to báječné! Děkuji moc.
Olga Shelongová
moc děkuji za váš workshop, který byl nesmírně obohacující nejen pro psaní, ale i pro život. Připomněl mi, že není jen svět korporátní. Získala jsem díky vám inspiraci pro zaznamenávání vzpomínek a tvůrčí psaní s Oliverem. Bylo to báječné! Děkuji moc.
Olga Shelongová
Věřila bys, že jsem až do soboty netušil jak vypadal pan Lustig? Musím se Ti totiž přiznat, že ráno před prvním dnem jsem měl velké nutkání na kurz nechodit.
,Proboha co mne ta bába bude učit? Mne, takového tupouna.” říkal jsem si. ,,Snad mne dokonce nebude nutit ke slovnímu exhibicionismu před ostatními? Proboha vždyť neumím mluvit! Mám vrozenou koktavost a jsem autista! To bude katastrofální přehlídka trapnosti a marnosti zároveň” Nenápadně jsem ráno v kuchyni utrousil, že se dnes necítím zcela ve své kůži.,,Jenom padej a socializuj se. Ber to jako dobrodružství!” odvětila manželka, která tušila co se ve mně děje. A tak jsem to hodil za hlavu a připraven na nejhorší vyrazil sem vstříc tomu ,,dobrodružství”.
Byl jsem zcela v šoku, když jsem na místě zjistil, že Dana Emingerová je příjemná a půvabná dáma v nejlepších letech a stará bába Emingerová na obrázku mého dárkového certifikátu je Arnošt Lustig. Přeji Ti krásný večer pěkné ráno, celý krásný týden a vůbec hodně radosti do života. A taky trochu té srandy. Bez ní by to byla fakt nuda.
František Prokop
 |
| Brno 12.-13. ledna 2019 |
Chtěla bych vám moc poděkovat za možnost se zúčastnit kurzu tvůrčího psaní v Brně. Hodně mi pomohl a získala jsem spoustu zkušeností. Ze začátku jsem měla strach, jestli mi to psaní vůbec půjde. První den jsem se cítila nesvá kvůli své trémě, protože jsem byla nejmladší a nikoho neznala.
Druhý den už jsem se cítila mnohem líp. Poučila jsem se ze včerejšího kurzu a napsala úkol tak, jak jsem dovedla. Sice nebyl zrovna bez chyby, ale i přesto jsem ráda, že se vám moje práce líbily.
Naučila jsem se toho dost, jako např. vymyslet zajímavý úvod tak, aby zaujal i nečtenáře, zkrátit zbytečně dlouhé věty nebo některé věty i vyškrtat.
Ze všeho nejvíc jsem ale vděčná za to, že mi to vrátilo naději pokračovat v psaní svého příběhu.
Kateřina Rozmarýnová, 14 let
Každý se může naučit dobře psát.
Je důležité znát zásady a pravidla, byť jen proto aby jsme je mohli naschvál porušit.
Každý má psát to co zná, je to ale postavené na tom co jsme přečetli od jiných autorů a jaké příběhy jsme slyšeli a až poté na naší osobní zkušenosti.
Vždy je lepší ukázat to co chceme dát čtenáři, než tomu jen připsat popisná příslovce.
Psaní má určité základní kameny, bez nich se sotva obejdeme.
Znalost gramatiky je nutná, nespisovnost a nářečí má taky pravidla.
Text musí být strukturně vyvážený aby čtenář neztratil pozornost a zájem.
Vše co chceme aby divák věděl musíme buď napsat nebo dostatečně silně naznačit, stát nad čtenářem s hotovou knihou a vysvětlovat není možné.
Karolína Vilímovská, Fakulta designu a umění v Plzni, letní semestr 2019
 |
| Brno 25.-26. května 2019 |
Co jsem se naučila na kurzu v Brně:
Každý člověk vnímá danou věc (situaci/příběh/člověka) svým pohledem, který je naprosto jedinečný.
Prožitek je pouze inspirací, autor vytváří dílo, které je pravdivější než pravda.
Nemusím říct všechno.
Můžu skočit rovnou do děje, můžu vynechávat, přidávat.
Můžu cokoliv!😊
Popis prostředí je kulisou pro příběh, který do něj vkládám.
Díky cvičení se v metaforách můžu vnímat svět plněji, všemi svými smysly.
Eva Hrubanová
 |
| Účastníci autorského čtení v Brně 25. května 2019 |
Milá paní Danuško,
děkuji za pozvání na Váš příjemný večer čtení povídek v divadle Za hradbami a za knihu Doba obalová, kterou jste mi věnovala. Na oplátku posílám své CD Friends Constantly a přeji příjemný poslech.
Milan Kašuba
 |
| Účastníci autorského čtení v Brně 25. května 2019 |
Byl to velmi příjemný víkend. Některá díla jsem už poslala, ta rozpracovaná dodělám a pošlu později.
Na domácí úkol se už těším a doufám, že mě moje děti nechají aspoň trochu tvořit.
Na příště se moc těší
Zuzka Fajmonová
Ahoj Dano,
paní redaktorka mi teď napsala , že jsem jí poslala skvělé podklady - reálné a poučné. A je připravena článek na mé téma vydat. Na poradě ráno chce hned řešit, jakou formou. Tak to jsi mi dala Ty! Odvahu vše napsat, jak to cítím... Mám radost! Díky!
JS
Za sebe musím říct, že mi kurz psaní přišel moc zajímavý a užitečný jak osobně, tak pracovně. Jelikož mě vždycky bavilo psát a chtěla jsem se v tom nějak rozvíjet, vidím to jako velkou příležitost, jak si tohle přání splnit. Současně si myslím, že mi to může hodně pomoct při psaní reportů a přípravě prezentací, protože v těch je přece zásadní doručit zjištění takovým způsobem, které bude pro klienta srozumitelné, přínosné a zapamatovatelné.
Velmi se mi líbilo, že kurz nebyl zaměřený čistě na naši práci, ale spíše na to, jak vystihnout příběhy a myšlenky, které chceme sdělit, ale často nevíme jak, protože nemáme osvojené ty správné nástroje nebo se neumíme dostatečně vžít do role čtenáře. Myslím si, že tahle „nezafokusovanost“ na naši práci může být paradoxně výhodou, protože zatímco se budeme rozvíjet v psaní, tedy dovednosti, kterou pro naši práci nutně potřebujeme, nebudeme se současně cítit zavalení tím stejným typem psaní a uvažováním nad ním, kterého už tak máme v práci hodně.
Kromě samotného psaní si myslím, že tento kurz může být i tak trochu „teambuildingový“, v tom smyslu, že se při něm víc poznáváme a společně se učíme. Jsem přesvědčená, že společné zážitky a silnější vazby vytvořené na základě nich, můžou být velký přínosem i pro každodenní spolupráci.
Za sebe se přimlouvám za pokračování kurzu a budu doufat, že to tak vidí i ostatní.
Katka Bálková
Ahoj Dano!
Pročítám nahodile i opakovaně kapitoly Tvé knihy Živel Lustig.
Je to skvělé, inspirující.
A také díky za úpravy textu. Jsou logické. Když člověk píše, ne vždy jako autor pochopí a bere, že do hlavy mu nikdo nevidí a že čtenář jeho myšlenky nepřečte. Vidí jen to, co je na papíře. Moc si Tě vážím.
Jana Bednářová
Co jsem se naučila:
•Ujasnit si, co chci říci a neříkat nic víc 😊
•Krutě vynechávat vše, co nesouvisí s příběhem, všechny výplňová slova
•Nevkládat věty „bylo to krásné“ – pokud to čtenář nepochopí z textu, tak mu tímto pocit nezprostředkuji
•Z každé „zavěšené flinty“ se musí vystřelit
•Nejít v časovém sledu ale začít „perlou“
•Titulek je 80 % úspěchu, perex dalších 15…
Helena Procházková
Velmi se mi líbilo, že kurz nebyl zaměřený čistě na naši práci, ale spíše na to, jak vystihnout příběhy a myšlenky, které chceme sdělit, ale často nevíme jak, protože nemáme osvojené ty správné nástroje nebo se neumíme dostatečně vžít do role čtenáře. Myslím si, že tahle „nezafokusovanost“ na naši práci může být paradoxně výhodou, protože zatímco se budeme rozvíjet v psaní, tedy dovednosti, kterou pro naši práci nutně potřebujeme, nebudeme se současně cítit zavalení tím stejným typem psaní a uvažováním nad ním, kterého už tak máme v práci hodně.
Kromě samotného psaní si myslím, že tento kurz může být i tak trochu „teambuildingový“, v tom smyslu, že se při něm víc poznáváme a společně se učíme. Jsem přesvědčená, že společné zážitky a silnější vazby vytvořené na základě nich, můžou být velký přínosem i pro každodenní spolupráci.
Za sebe se přimlouvám za pokračování kurzu a budu doufat, že to tak vidí i ostatní.
Katka Bálková
 |
| Příprava na autorské čtení v Brně s Věrou Zástěrovou Sasínkovou |
Pročítám nahodile i opakovaně kapitoly Tvé knihy Živel Lustig.
Je to skvělé, inspirující.
A také díky za úpravy textu. Jsou logické. Když člověk píše, ne vždy jako autor pochopí a bere, že do hlavy mu nikdo nevidí a že čtenář jeho myšlenky nepřečte. Vidí jen to, co je na papíře. Moc si Tě vážím.
Jana Bednářová
Co jsem se naučila:
•Ujasnit si, co chci říci a neříkat nic víc 😊
•Krutě vynechávat vše, co nesouvisí s příběhem, všechny výplňová slova
•Nevkládat věty „bylo to krásné“ – pokud to čtenář nepochopí z textu, tak mu tímto pocit nezprostředkuji
•Z každé „zavěšené flinty“ se musí vystřelit
•Nejít v časovém sledu ale začít „perlou“
•Titulek je 80 % úspěchu, perex dalších 15…
Helena Procházková
 |
| Dobeška 2017 |
Milá a vzácná Danuško. Uběhlo trošku více než 24 hodin od odchodu z Dobešky. Teď je pondělní večer a mně zůstává čas, myšlenky a radost. Měli jsme napsat pět věcí, které nám dal víkendový kurz. Jsem pocitový člověk a musím nechat chvíli vyšumět v sobě sílu i radost i překvapení i smích i pláč. Protože tohle všechno mi dal ten nádherný "Tvůj" víkendový kurz. V hlavě mám takového malého "krtka" úžasné slečny Michaely. Když je mi chladno, imaginárně přikládám do neexistujícího krbu Liborovy polínka-dřívka. V koupelně "omlouvám se svému tělu" a když je mi zima ... jdu se prostě ohřát k Dájimu a Renímu "egyptskému slunci". S úsměvem vzpomínám na Míšové italsko-rakousko-uherské pevnosti a jeho boží palcové boty mezi jednotlivými nohy spjatých stolů. Vylučují radost i smutek a taky reálné věci a před sebou mám úžasného cestovatele Yakeena, který jako Don Qichot bojuje se svými mongolskými vlnami a v mezičase hladí nejen psí úsměv. Hledám slova a učím se. Proto vím, že někdy méně je více. Takže... děkuji.
Hanlen Kavalová
Ahoj Danuško,
moc Tě zdravím po čase ze Zlína.
Četla jsem s Tebou rozhovor ve víkendovém Deníku a jsem ráda, že konečně se někdo vyjádří k Me too - pěkně jsi to napsala, že by si také mohly ženy někdy sáhnout do svědomí.
Opravdu si myslím,že je to hodně o ženách, co chtějí své kariéře "obětovat" a neměly by to pak svádět na muže.
Jinak psaní jsem nevzdala, a věřím, že někdy dojedu. Posílám jednu povídku.
Měj se moc pěkně, stále sleduji, jak se Ti daří s kurzy a jaké máš pozitivní ohlasy.
Fandím Ti.
Na viděnou.
Irena Orságová
Co jsem se naučila na sedmé lekci:
• U padouchna klást důraz na jeho motivaci, aby postava byla plastická • Srozumitelnost a vzbudit zaujetí • Pozor na jazyk, aby čtenář rozuměl, aby nemusel přemýšlet, ale nechal se unášet
Kateřina Nevolová
Co jsem si dnes odnesla z lekce tvůrčího psaní pro svou pro práci:
• Vykreslení postavy musí být plastické – toho docílíme empatií k dané postavě. Hodí se na popisování literárních hrdinů.
• Mým cílem má být uvést čtenáře do snu a nerušit jej tam. To si odnáším pro psaní reportu, který má vtáhnout a nerušit.
Katka Bálková
5 vět, co jsme si odnesli z kurzu psaní pro svou práci:
- Úhel pohledu při psaní použít zajímavým způsobem, aby text zaujal (pohled cílové skupiny) - např. padouch (empatie).
- Posunutí děje (vzpomínka, zásah shůry apod.) ano, ale aby příběh působil plynule a logicky
- Hezký vs. ošklivý text: emoce smutku a veselí se s tím mohou překrývat
- Odborné texty jsou často uzavřené ve své perspektivě
Martin Rabenseifner
Milá Dano,
děkuji za krásně prožitý večer.
Naučila jsem se dílčí principy a konkrétní rady k psaní, co funguje a nefunguje. Výuka formou cvičení mysli, rozpohybování mozkových závitů.
Zpětná vazba.
Utužování poznatků, opakování podstatných principů (motiv, akce, následek).
Moc vhodné střídání dynamiky, tempa výuky - tedy prokládání 'velkých' a 'malých' úkolů teorií a předčítáním autorských prací.
Hanlen Kavalová
Ahoj Danuško,
moc Tě zdravím po čase ze Zlína.
Četla jsem s Tebou rozhovor ve víkendovém Deníku a jsem ráda, že konečně se někdo vyjádří k Me too - pěkně jsi to napsala, že by si také mohly ženy někdy sáhnout do svědomí.
Opravdu si myslím,že je to hodně o ženách, co chtějí své kariéře "obětovat" a neměly by to pak svádět na muže.
Jinak psaní jsem nevzdala, a věřím, že někdy dojedu. Posílám jednu povídku.
Měj se moc pěkně, stále sleduji, jak se Ti daří s kurzy a jaké máš pozitivní ohlasy.
Fandím Ti.
Na viděnou.
Irena Orságová
Co jsem se naučila na sedmé lekci:
• U padouchna klást důraz na jeho motivaci, aby postava byla plastická • Srozumitelnost a vzbudit zaujetí • Pozor na jazyk, aby čtenář rozuměl, aby nemusel přemýšlet, ale nechal se unášet
Kateřina Nevolová
Co jsem si dnes odnesla z lekce tvůrčího psaní pro svou pro práci:
• Vykreslení postavy musí být plastické – toho docílíme empatií k dané postavě. Hodí se na popisování literárních hrdinů.
• Mým cílem má být uvést čtenáře do snu a nerušit jej tam. To si odnáším pro psaní reportu, který má vtáhnout a nerušit.
Katka Bálková
5 vět, co jsme si odnesli z kurzu psaní pro svou práci:
- Úhel pohledu při psaní použít zajímavým způsobem, aby text zaujal (pohled cílové skupiny) - např. padouch (empatie).
- Posunutí děje (vzpomínka, zásah shůry apod.) ano, ale aby příběh působil plynule a logicky
- Hezký vs. ošklivý text: emoce smutku a veselí se s tím mohou překrývat
- Odborné texty jsou často uzavřené ve své perspektivě
Martin Rabenseifner
Milá Dano,
děkuji za krásně prožitý večer.
S manželem a synem jsme odcházeli s velice příjemnými pocity.
Ty jsi ŽIVEL, o tom není pochyby!!!
Moc hezký hudební doprovod Tvé sestry Evy s dcerou Madlenkou - pastva pro uši!!!
Autorské čtení všech interpretů- pohlazení na duši!!!
Už teď se těšíme na příští setkání.
Kristýna Schillerová
Tři základní cihly příběhu - dialog, akce a popis - jsou to, co si odnáším ve svém batohu z dnešního dne.
Jsem moc ráda, že je naše skupina věkově velmi rozmanitá, neboť mi to nabízí pohledy jinýma očima, jak na motivy příběhů, tak na hodnocení. Takže si odnáším vděčnost.
A v neposlední řadě je to také obrovská inspirace. Konečně vím, jak přivést například literární postavu k životu.
Sára Vokuličová
Tři základní cihly příběhu - dialog, akce a popis - jsou to, co si odnáším ve svém batohu z dnešního dne.
Jsem moc ráda, že je naše skupina věkově velmi rozmanitá, neboť mi to nabízí pohledy jinýma očima, jak na motivy příběhů, tak na hodnocení. Takže si odnáším vděčnost.
A v neposlední řadě je to také obrovská inspirace. Konečně vím, jak přivést například literární postavu k životu.
Sára Vokuličová
|
| Dobeška 26.-27.1.19 |
Zpětná vazba.
Utužování poznatků, opakování podstatných principů (motiv, akce, následek).
Moc vhodné střídání dynamiky, tempa výuky - tedy prokládání 'velkých' a 'malých' úkolů teorií a předčítáním autorských prací.
Alexandra Petříková
Danuško, nazdar.
Především přijmi ještě jednou poděkování za Tvé vedení kurzu, za nádhernou atmosféru, kterou jsme všichni během těchto dvou dnů mohli vstřebávat a současně se poučit, jak „se naučit uspořádat své myšlenky tak, abychom si získali takový okruh čtenářů, kteří budou ochotni naše rádoby vypiplané texty si přečíst“.
Vše bylo moc zajímavé, krásně jsi nás vedla tím „spisovatelským“ úskalím. Mám hlavu jako škopek, večer usínám se spoustou myšlenek, co a jak napsat, vypsat, sesmolit etc.
DÍKY !!!!!!
Milada Trojanová
Danuško, nazdar.
Především přijmi ještě jednou poděkování za Tvé vedení kurzu, za nádhernou atmosféru, kterou jsme všichni během těchto dvou dnů mohli vstřebávat a současně se poučit, jak „se naučit uspořádat své myšlenky tak, abychom si získali takový okruh čtenářů, kteří budou ochotni naše rádoby vypiplané texty si přečíst“.
Vše bylo moc zajímavé, krásně jsi nás vedla tím „spisovatelským“ úskalím. Mám hlavu jako škopek, večer usínám se spoustou myšlenek, co a jak napsat, vypsat, sesmolit etc.
DÍKY !!!!!!
Milada Trojanová
 |
| Ateliér komiks 2017 Fakulty designu a umění L. Sutnara v Plzni |
Bylo to na gymnáziu, kdy jsem v ruce naposledy držela pero. Mluvím o tom tvůrčím. To, které tvoří příběhy a s nimi nové světy. Někdo by ho nazval spisovatelským, i když tak jsem mu já nikdy říkat nemohla. Teď tu sedím na semináři tvůrčího psaní s očekáváním, ale především se strachem. V ruce žmoulám papír, na kterém mám vytištěný můj první tvůrčí text po více jak čtyřech letech. A když nás nový ženský hlas lektorky vyzve, abychom své příběhy přečetli nahlas, trochu se zarazím. Já jsem ještě nikdy svůj příběh nahlas nečetla! Proběhne mnou vlna nervozity, ale přece jenom... někde v kouktu duše se ozývá malinké potěšení. Dosud jsem všechny své práce odevzdávala do rukou učitele, aniž by je někdo chtěl číst. O veškeré hodnocení se postaral červený inkoust. I když občas obsahoval vlídné slovo chvály Pěkné!, většinou se celá zpětná vazba schovala za stručnou číslici, která ocenila hlavně gramatiku. Červený inkoust nekomentoval kvalitu psaní a hlavně nikdy nepomohl a nedal tvůrci možnost text vylepšit! To se najednou úplně převrátilo. Červený inkoust nahradila slova motivace a konstruktivní kritiky. Na konci náročného semináře odcházím vyčerpaná, ale s dobrým pocitem... a natěšená na další hodiny, protože to byl teprve začátek.
Každá další výuka s sebou přinášela nové zkušenosti a především výzvy. Náročné, pro mě do té doby naprosto nepředstavitelné úkoly, ve mně zpočátku vyvolávaly spoustu pochyb a nervozity. Ale výzvy jsou přece od toho, aby se zdolávaly! A já jsem se vždycky nerada vzdávala.
***
Prázdný papír, tužka v ruce, mozek mi zastírá nervozita. V hlavě slyším jen: „Máte dvacet minut na psaní, pak si to přečteme.“ Nemůžu se toho zbavit. Vidím jen tu záři bílého papíru. Přemáhá mě panika. Odejdu z dosahu lidí a snažím se uklidnit. I když někdy to opravdu vypadalo beznadějně, všechno mělo svůj smysl...
***
A tak tu znovu sedím nad bílým papírem. Ale teď už není prázdný. Je tu blok pokrytý písmem a svítící obrazovka posetá černými znaky. A já najednou po dlouhé době cítím ten závan nových světů a neobjevených míst. Jako když začnete číst první kapitolu knihy. A moc doufám, že budu mít dostatek odvahy na to, abych se tím závanem jednou nechala unést. A za ten pocit Vám, paní Emingerová, strašně děkuji, protože bez vašich hodin by se znovu určitě neukázal. Prozatím zkusím být alespoň tím malým spisovatelem, co si doma píše do tajného deníku.
Petra Šestáková, Fakulta designu a umění L. Sutnara v Plzni, letní semestr 2017
Každá další výuka s sebou přinášela nové zkušenosti a především výzvy. Náročné, pro mě do té doby naprosto nepředstavitelné úkoly, ve mně zpočátku vyvolávaly spoustu pochyb a nervozity. Ale výzvy jsou přece od toho, aby se zdolávaly! A já jsem se vždycky nerada vzdávala.
***
Prázdný papír, tužka v ruce, mozek mi zastírá nervozita. V hlavě slyším jen: „Máte dvacet minut na psaní, pak si to přečteme.“ Nemůžu se toho zbavit. Vidím jen tu záři bílého papíru. Přemáhá mě panika. Odejdu z dosahu lidí a snažím se uklidnit. I když někdy to opravdu vypadalo beznadějně, všechno mělo svůj smysl...
***
A tak tu znovu sedím nad bílým papírem. Ale teď už není prázdný. Je tu blok pokrytý písmem a svítící obrazovka posetá černými znaky. A já najednou po dlouhé době cítím ten závan nových světů a neobjevených míst. Jako když začnete číst první kapitolu knihy. A moc doufám, že budu mít dostatek odvahy na to, abych se tím závanem jednou nechala unést. A za ten pocit Vám, paní Emingerová, strašně děkuji, protože bez vašich hodin by se znovu určitě neukázal. Prozatím zkusím být alespoň tím malým spisovatelem, co si doma píše do tajného deníku.
Petra Šestáková, Fakulta designu a umění L. Sutnara v Plzni, letní semestr 2017
 |
| Jarní páteční dlouhodobý kurz 2019 |
Dámy a pánové,
všichni přítomní. Dnešní poslední hodinu našeho kurzu bych chtěl zakončit krátkým čtením, které bude delší, než si myslíte. Bude ale krátkým shrnutím celého dlouhodobého kurzu Psaní podle Lustiga.
Dádo, ty klidně seď, polož tu červenou tužku. Já vím, je to špatně. První věta musí čtenáře uchvátit, upoutat, aby to chtěl číst dál a dál jako detektivku. A nesmějí se opakovat slova jako v tomto případě krátké, krátkým. Takže znovu na začátek a pořádně:
Stala se tu vražda. Tu mladou holku z prvního patra znásilnili jí a pak ji zabili.
Tak tenhle začátek asi upoutá víc než původní, ale zase to vůbec nesouvisí s tím, co vám chci říct.
Dádo, ty klidně seď, polož tu červenou tužku. Já vím, je to špatně. První věta musí čtenáře uchvátit, upoutat, aby to chtěl číst dál a dál jako detektivku. A nesmějí se opakovat slova jako v tomto případě krátké, krátkým. Takže znovu na začátek a pořádně:
Stala se tu vražda. Tu mladou holku z prvního patra znásilnili jí a pak ji zabili.
Tak tenhle začátek asi upoutá víc než původní, ale zase to vůbec nesouvisí s tím, co vám chci říct.
Tak znovu, poslední pokus:
Začnu od Bořka. Když někdo čte svůj úkol, tak Bořek drží tužku a dělá si poznámky.
„Je to dobrý, ale opakuje se ti tam pětkrát když a třikrát protože. Kdybys to zkrátil nebo vyměnil…“ Bořek je přesný analytik a přirovnal bych ho k filipínským šamanům, léčitelům, kteří ti vyndají holou rukou bez skalpelu zevnitř z těla nemocný kousek střeva nebo nějakou zašmodrchanou část, která ti vadí a otravuje život. Ruce má sice trochu od krve, ale pacient je vyléčený a bez bolesti. Bořek je z nás nejzkušenější, a tak si může dovolit tyto krvavé, ale bezbolestné operace.
Asja. Dáma, která píše jemně, křehce a přesně vykreslí situaci tak, že si dokonale představuji atmosféru a místo, které popisuje. Asja má nade všechno ráda svou vnučku. Všechno pro ni dělá a hlavně pro ní píše. Stesk, touha a láska k její nejdražší holčičce se plně odráží v jejích příbězích. Její texty by mě opravdu rozplakaly, ale její zákusky - ty ne, ty se na mě smějí.
Asja. Dáma, která píše jemně, křehce a přesně vykreslí situaci tak, že si dokonale představuji atmosféru a místo, které popisuje. Asja má nade všechno ráda svou vnučku. Všechno pro ni dělá a hlavně pro ní píše. Stesk, touha a láska k její nejdražší holčičce se plně odráží v jejích příbězích. Její texty by mě opravdu rozplakaly, ale její zákusky - ty ne, ty se na mě smějí.
A tak s chutí do dalšího.
Michal je strašně hodnej kluk. Narodil se pár kilometrů od ostravské Stodolní ulice, ale mluví a píše tak, že mu všichni rozumíme. Kdyby začal používat slova, která se běžně používají v jeho rodném kraji, mnozí by se asi červenali a určitě bychom některým obratům ani nerozuměli. Vždy čte svoje texty z monitoru - chtělo by to nějakou tiskárnu, protože je lepší hledat chyby na papíře. Text vytiskneš, přečteš, přeškrtneš, přepíšeš a na konec zmuchláš. Je to jednoduchý. A začneš znovu. Napíšeš, vytiskneš, přeškrtneš a konečně se ti to líbí. Pak ale nastoupí Bořek a všechno je jinak. Napíšeš, vytiskneš, přeškrtneš a pořád dokola.Katka je milá, sympatická, hezká a nejmladší v naší partě. Kdysi dávno, když jsem lovil v neznámých vodách svoje první lásky, měli jsme holky rozdělené na hezké a ošklivé. Nevím, čím to je, ale dneska jsou všechny holky jenom hezké a některé jsou ještě krásnější. Katka má velice ráda pejsky. A její texty jsou heboučké jak narozené štěňátko. Ale ten její nastávající to bude mít asi těžké. Nejen, že bude muset být její nejvěrnější přítel, ale bude se také muset naučit aportovat, poslouchat a podávat pac. Jediné, co se snadno a rychle naučí, je dobře vrtět ocáskem, když bude spokojený. Ale to už určitě dávno umí jako každý spokojený pejsek.
A teď Jana. „Dobrý den. Jmenuji se Jana. A tohle mám povolený od Dany...“ a vyndavá z tašky nějakou trubičku a dává si ji do pusy. Nadechuje se. Povídám: „Astma. To je nepříjemný. Chápu. A jak často to musíte..?“„Ale ne, to je moje droga, bez toho nefunguju.“ Objeví se oblak kouře a vyvstane Sirael, něžná éterická bytost...
Jsem úplnej blbec, neznalec, negramota, nekuřák, ale chápavej. Tak jsem se seznámil s Janou.
„Tak si všichni stoupneme a nadechujeme do břicha. Uuuuuuuusss a výdech Hououououo. A teď ten vzduch po nádechu vyštěkneme nahlas: „Tččččččč Tčččččč Tčččč.“ Ostýchavě se nenápadně rozhlížím po ostatních. Všichni se dívají kolem a všichni decentně vzdychají, vyrážejí zvuky, nafukují břicha. „Víc nahlas, lebka vám musí rezonovat.“
Když někdo čte svoji povídku a čte mdle, Jana řekne: „Čtete to nevýrazně. Když čtu, že jí miluju, tak to musí být takhle... A teď to přeženu: Já tě tak strašně MMIILLUUJU. Musí to každý vědět. Tak to zkuste znovu.“ Zabafe z kouzelný trubičky a poslouchá, jestli je to milování fakt opravdový.
Poslední zbývá Jirka. Navzdory svému věku a jeho častým absencím si ho přesto ještě pamatuji. Vím přesně, jak vypadá. Tenťák, dobrodruh, cestovatel a kliďas. Jeho příhody, setkání s různými lidmi, životní zkušenosti a s čím se asi musel na svých cestách poprat by stačilo dát do kouzelného mlýnku, zatočit a vypadávaly by povídky jedna za druhou. Ale on nechce, raději se pořeže, aby nemusel psát. Nikdo to za tebe, Jirko, neudělá. PIŠ, PIŠ, PIŠ!!! Píšeš skvěle!!!
Říkal jsem, že poslední je Jirka, ale to jsem se spletl a vy všichni jste se také spletli, protože jste čekali, že už bude konečně konec. Ale to né, hošánkové, ještě to musíte chvilku vydržet a poslouchat. Chybí mi v mém troufalém hodnocení naše lektorka Dana, Dáda, Danuška.
V pátek dostanu domácí cvičení. Ještě ve vlaku se na to podívám a promýšlím co a jak. Doma píšu, kombinuji, zkouším, zda by to mohlo být jinak a konečně mi svitne. Začínám na ostro. Znovu píšu, škrtám, tisknu a nakonec to předělám úplně jinak. Lepší. A když už to dělám po třetí nebo po čtvrtý a pokaždé je to lepší a lepší, takže z toho vyplývá, že to mám jasně nejlepší. Potom ale nastane veřejné čtení zakončené potleskem a tím moje sláva končí. Nastupuje Dana:
„Tak co tomu říkáte? Kdo nám to zopakuje? Třeba Katka.“
Po zopakování Dana pokračuje dál.
„Musí tam být ten začátek? Že jede ve vlaku to už víme. Kdyby si začátek udělal tam, jak on říká: Stůj nebo tě kopnu do… Myslím, že by to mělo větší spád. A vezme červenou propisku a můj těžce vydolovaný úkol klidně a bez skrupulí proškrtá. Papír rázem vypadá jako muleta toreadora.
„No, vidíš, je to dobrý. To jsou jenom takový kosmetický úpravy. Když ten začátek zkrátíš, vynecháš uprostřed, jak tam popisuješ, celkem zbytečně, tu krajinu a ten konec taky zkrátíš o jeden odstavec, tak by to mohlo být...“ A tak dál a dál nás tepe a tepe.
Pokud jí uvěříme a necháme se tepat, dokud to ještě jde, a do nekonečna budeme trpělivě poslouchat co děláme špatně, je možné, že z textu za nějaký čas vyskočí červená barva a na křídlech vlaštovky z bílého papíru objevíme nový, jiný a krásnější svět.
Po zopakování Dana pokračuje dál.
„Musí tam být ten začátek? Že jede ve vlaku to už víme. Kdyby si začátek udělal tam, jak on říká: Stůj nebo tě kopnu do… Myslím, že by to mělo větší spád. A vezme červenou propisku a můj těžce vydolovaný úkol klidně a bez skrupulí proškrtá. Papír rázem vypadá jako muleta toreadora.
„No, vidíš, je to dobrý. To jsou jenom takový kosmetický úpravy. Když ten začátek zkrátíš, vynecháš uprostřed, jak tam popisuješ, celkem zbytečně, tu krajinu a ten konec taky zkrátíš o jeden odstavec, tak by to mohlo být...“ A tak dál a dál nás tepe a tepe.
Pokud jí uvěříme a necháme se tepat, dokud to ještě jde, a do nekonečna budeme trpělivě poslouchat co děláme špatně, je možné, že z textu za nějaký čas vyskočí červená barva a na křídlech vlaštovky z bílého papíru objevíme nový, jiný a krásnější svět.
 |
| Kurz psaní cestopisů s NG 19.-20. října 2020 |
chtěla bych vám moc poděkovat za domluvu s panem šéfredaktorem Turečkem a zprostředkování stáže v časopise NG po absolvování kurzu psaní cestopisů. Včera jsme měli schůzku a věnoval se mi opravdu dlouho. Domluvili jsme se, že mi ukáže jak to v MG chodí a dokonce pro ně můžu něco napsat na web. Takže úplně super. Moc vám děkuji!!
Tereza Solnaříková
Co jsem si z kurzu odnesla:
- vynechat dlouhé úvody a moc detailů - poutavý a úderný titulek + první věta = přitažení pozornosti
- psát to, co nás baví - uměle neprodlužovat = pozor na příslovce a přídavná jména (Hemingway)
- musí to být uvěřitelné = čtenář si to musí umět představit - dynamika, akce
- čtenář se nesmí nudit
- skladba článku: začátek = motiv, akce, závěr = následek
Barbora Kršková
Co jsem se v kurzu naučil:
Osekat text o přídavná jména a příslovce.
Nemít v textu zbytečně moc postav, aby se v něm čtenář neztratil.
Do popisu vkládat přímou řeč, která text oživí.
Když je flinta na bojišti, musí se z ní vystřelit.
Mít zajímavý a lákavý titulek s první větou.
Literární pravda musí být pravdivější než pravda.
Všechno musíme psát uvěřitelným způsobem.
Pravda je často nudná, příběh si klidně domyslet.
Filip Krška
Aristotelova pětka:
 |
| Chodov 14.-15. prosince 2019 |
- pět způsobů, jak tvořit děj (vyprávění)
od 5. do 1. místa v důležitosti
- popis; umělé řešení (nejčastěji v pohádkách; to, co se děje je deus ex machina); vzpomínka (ve filmu často práce s muzikou); rozpoznání (psaní v náznacích, ne polopaticky; čtenář to odtuší; velká působivost); akce
- rytmus: popis, dialog akce + krátké vs. dlouhé věty + střídání nálad (smutné, veselé)
Magdaléna Víchováobjevil jsem v tomto roce díky Tobě v sobě něco nového, avšak již po dlouhou dobu ukládaného. Totiž psaní, už ne jen do šuplíku, vlastně do kompjůtru.
Moc za to děkuji. Životu, Janině, době, Tobě...
Tak se určitě přijdu zase na nějaký ten kurzík móóóc rád “naspídovat” v tom roce příštím symetrickém dvacítkovém. Už se těším teď. Libor Frank
Ať to zní jakkoliv, Aristoteles se nám snaží říci, že psaní je řemeslo, které má svoje pravidla. Je to, jako když maminka vaří polévku, nebo švadlena šije sukni. My jsme architekti povídky, a proto musíme znát pravidla psaní.
Když tedy napíšeme povídku, kde je 90 % úvod, 2 % středu a 8 % závěru, bude to povídka rozvleklá a popisná o tom, „jak jsme tam jeli“.
Kromě těchto tří rozměrů existuje ještě čtvrtý, tzv. morální ponaučení. Aristoteles tomu říká harmonie, kde začátek, prostředek a konec znamená uvedení do děje, zápletku a rozuzlení.
S podobným dělením struktury pracuje také Hemingway, který má teď, včera a zítra. Teď je akce, včera motiv, zítra následek akce. Čtvrtá dimenze je čas, ve kterém se snažíme postihnout okamžik změny. Jak to udělat Hemingway dále nevysvětluje, dle Lustiga se však jedná o intuici.
Nicméně čtvrtá dimenze je velice důležitá, protože dává příběhu duši. Dle Aristotela je to vědomí, proč jsme příběh psali. Na začátku to může být ještě v mlze, na konci ale musí být důvod jasný. Proto se píší bajky – čtvrtá neviditelná dimenze morálního ponaučení má viditelnou pouze bajka.
Na závěr je dobré zopakovat, že pravidla se mají porušovat, když to funguje. Typickým příkladem je anekdota, která funguje na tom, že má překvapivý konec. Má moment překvapení, protože končí jinak, než jsme očekávali.
Aleš Vlček
 |
| Akademie ČTK 4. září 2018 |
Ještě jednou moc děkuju za víkend. Byl jak z jinýho světa. Určitě budu sledovat stránky a kurzy. A když pro tuhle naší skupinu uděláš pokračování, tak se 100% rád zúčastním. Taky potvrzuji, že chci tu tvou učebnici a Art of Fiction od Gardnera. A jinak jsem prostě nastartovanej, a dokud mě nesemele práce a životní povinnosti, tak si budu psát a hlavně číst.
Matyáš Staněk
 |
| Dobeška, páteční dlouhodobý kurz podzim 2018 |
Vůbec jsem nevěděla, co od toho čekat, tudíž jsem ani nic neočekávala. Ovšem to, čeho se mi dostalo! Odjížděla jsem v neděli z Dobešky s krásným pocitem uvnitř sebe, naplněna setkáním s příjemnými lidmi, které spojuje krásné řemeslo (teď už vím, jak "psaní" nazvat).
).Díky!
Šarlota Šetinová
Poslední půlrok ve mně bude ještě dlouho rezonovat. Díky za to chvění!
Přeji i tobě krásné dny. A zdraví a štěstí! Zdraví proto, aby si tu dlouho byla a dělala nám radost, a štěstí proto, aby život dělal radost tobě!
Jarka Kainová
Šarlota Šetinová
Poslední půlrok ve mně bude ještě dlouho rezonovat. Díky za to chvění!
Přeji i tobě krásné dny. A zdraví a štěstí! Zdraví proto, aby si tu dlouho byla a dělala nám radost, a štěstí proto, aby život dělal radost tobě!
Jarka Kainová
Moc se nám líbil v listopadové MF Dnes Váš text "Fenomén Mladý svět". Byl to skutečně vynikající časopis...
Přejeme Vám krásné Vánoce a ať se Vám v novém roce vše daří!
Václav a Renatky Pernegrovi
Co je hlavní v textu?
1) titulek - v titulku bychom měli čtenáři nabídnout možnost zjistit, že text obsahuje to, co ho zajímá - důležité je, aby ti lidé, co o to mají zájem, aby se rozhodli to číst - může i nemusí být výstižný (u některých textů je dobré si nechat „překvapení“ x pro čtenáře může být matoucí, když nechápou, o čem čtou, záleží na jednotlivých textech)
2) první věta/ úvod - je velice důležitá - měla by být poutavá, srozumitelná - vložit do něj nějaký zásadní pocit
Magdaléna Víchová
 |
| Nové Butovice 12. prosince 2019 |
Sděluji hutný obsah, nerozvláčňuji.
Přímé řeči obohacují dynamiku příběhu.Nepoužívám klišé.
Udržím linku příběhu - neodbíhat.
Sleduji použitá slova - neopakovat se.
Snažím se "zaháčkovat" čtenáře - vtáhnout ho do děje.
Volím vhodný titulek a úvodní odstavec.
Následuji pointu - osekávám.
Martina Součková
Nejdůležitější je psát to hlavní na začátek celého textu.
Nemazat med kolem pusy.Psát stručně bez plevelných slov a používat výstižné a fungující věty.
Neopakovat slova (ani kořen slova nebo slova podobná).
Najít si cílovou skupinu.
Bart Běhal |
| Kurz 14.-15. prosince 2019 na Chodově |
Omezit příslovce a přídavná jména
Nutné přesně znát charaktery postav a všechny detaily (barvité detaily, které budou dotvářet děj, divák bude vtažen a dokáže si text živě představit)
Dynamika: dialog, popis, akce, dlouhé x krátké věty, překvapení, zvolit správnou délku textu
Jdou psát i příběhy s minimem slov, ale musí to mít příběh a něco „mezi řádky“Méně je někdy více. Hodně textu tě nespasí a snáz se do toho zamotáš.
Čtenář nemusí důvěřovat autorovi, stačí, že věří jeho příběhu.
Žádný z textů není k zahození, naopak. Nadechni se a vyjdi s tím na povrch.
Svět se dělí na dva tábory. Na ty, které svým textem zaujmeš a na ty, co příliš neoslníš. Těm prvním buď vděčný a těm druhým poděkuj za to, že ti pomohli vidět druhou stranu kolejí.Magdaléna Víchová
 |
| Akademie ČTK 16.11. 2019 |
Dozvěděl jsem se vybrané zásady psaní. Zajímavé a poučné byly diskuse k přečteným textům. Nezapomenutelné vsuvky pana Chrásta. Posunulo mě to dál.
Pavel Kyselák
Dani,moc děkuji, obdivuji tvůj klid. To, jak celý kurs vedeš je úžasné.
Tak asertivně :) ...jednoduše s noblesně s úžasným klidem.
Posílám svůj výtvor a těším se moc na další setkání :)
Hlásím se na zámek Loučeň.
Lenka
Abychom zaujali čtenáře, je nejdůležitější titulek a první věta.
Dynamika: používat přímou řeč a dialog, střídat krátké věty s delšími apod.
Text musí být přesvědčivý a uvěřitelný (literární pravda musí být pravdivější než pravda).
Neunavovat zbytečnými detaily, které nejsou pro obsah podstatné.
Snažit se vzbudit emoce čtenáře.
Eva Málková
 |
| Akademie ČTK 16.11. 2019 |
Hlavně "nedělat" literaturu.
Po vzorech některých umělců jsem se domníval, že omáčka je vždy nutná. Dodnes jsem však netušil, že musí být také pěkně ostrá.
Díky kurzu chápu, jak důležité je postavit se na druhou stranu a snažit se pochopit sám sebe.
Každý jsme jiný a každý preferuje jiný styl.
Martin Lankaš
Podstata příběhu? Stavět na ní!
Nebát se přímé řeči.
Detaily - potřeba popsat konkrétně, ale s mírou. Nenálepkovat!
Šokovat - nějak v příběhu zaujmout. Narušovat rutinu.
Tempo příběhu je jako hudba.
Střídat dialogy - popis - akce.Ráda bych přišla na další Váš kurz.
Šárka Pinďáková
 |
| Kurz 14.-15. prosince 2019 na Chodově |
Detaily jsou jako klíče. Když je ztratíme, nemůžeme vstoupit.Děkuji za celý kurz. Bylo to vážně úžasné.
Magdaléna VíchováMilá Danka!
Ďakujem veľmi pekne za príjemne a poučne strávený víkend.
Veľmi sa poteším, ak od teba aspoň občas dostanem nejaké info, blog budem prirodzene sledovať.
Pozdravujem
a už len spomínam a spracúvam informácie.
Katarina Bobríková
 |
| Kurz v pátek 17. ledna 2020 ve Studiu Dobeška |
moc děkuji, byl to opravdu úžasný vánoční dárek. Obdivuji tvůj klid a to, jak celý kurs vedeš, je úžasné. Tak asertivně :) ...jednoduše s noblesně s úžasným klidem.
V příloze posílám svůj výtvor a těším se moc na další setkání :)
Lenka
Co jsem se naučila na předvánočním víkendovém kurzu:
Nenatahovat úvody, přejít rovnou k akci!
Že i s tím, co se jeví jako dokonalé, se dá dál pracovat.
Autenticita je zásadní.
Existují tři plus jeden ze základních stavebních prvků příběhu – a bajka obsahuje všechny čtyři.
Barvu slunce popisovat jen když je zelené!
LITERÁRNÍ PRAVDA MUSÍ BÝT PRAVDIVĚJŠÍ NEŽ PRAVDA:
Čtenář tomu musí rozumět
Čtenář tomu musí věřit
Justýna Tůmová
 |
| čtvrteční kurz 16. ledna 2020 |
Ahoj Dano,
díky za slova chvály. I já je mám pro Tebe: kurz se mi líbí a považuju ho za velmi přínosný, i když si žádá poměrně hodně času v období, kdy nestíhám nic kam se podívám. myslím, že je přínosný obecně - zisky jen málo zúročím asi v expozicích, budou se ale hodit pro další mou práci v muzeu i mimo něj.
V příloze posílám Barrandovy skalníky a červenku.
Skoro mne až dojalo, jak jste se chytli: jak Ty se skalníky, tak Jarda s červenkou. To bylo nějaké zadostiučinění. Myslel jsem zcela konkrétního ptáka, vložil jsem ho tam a on byl k poznání :-) Vlastně to stálo i další úsilí: ty přímé řeči červenky jsem formuloval podle záznamů jejího zpěvu a ty skalnické projevy jsou na základě jazyka, který používali v dopisech a na základě nějaké povrchní syntézy nářečí Západních čech a západu Středních Čech :-) - jsem prostě hnidopich a byla to zároveň zábavná hra.
Honza Sklenář
Moje příprava na prvotinu mých básniček jde pomalu do finále.
Ráda bych Tě požádala o pár Tvých upřímných slov, které bych mohla s Tvým svolením vložit na přebal knihy.
Hana Kavalová
Držíte v ruce knížku půvabných básniček citlivé autorky, jejíž poezie vykvetla na Karvinsku. Je někdy smutná, jindy jásavá... vždycky ale hladí duši a hřeje srdce. Romantické básně střídá moudrost veršů zralé sebevědomé ženy. Hana Kavalová má dar se dívat a cítit. Je to vzácná bytost, která se umí v dnešním uspěchaném světě zastavit a vnímat krásu. Dopřejte si klid i vy a nechte se spolu s básnířkou laskat něžnou poezií.
Dana Emingerová
Mila Dano,
moc ti dekuji za krasne fotky. Na vsechny budu rada vzpominat. Cely vikend byl uzasny. Diky za vse tesim se na dalsi kurz. Ty jses uzasna zena.
Ahoj Milada Kašparová
Milá Danuško.Musím se s Tebou podělit o radost posledních dvou dnů, neboť na tom máš obrovskou zásluhu.
Po přečtení mé povídky Předám ji sám mi mí "čtenáři" volají, jak je to hrozné, jak strašné jsou lidské osudy a zda-li ten pan Karel byl nějaký můj známý či kolega z práce :).
Tentokrát mi jedinou inspirací byla kytice růži a myšlenky se začaly samy rozvíjet.
Po uveřejnění Zpovědnice mi včera o půlnoci zazvonil mobil. Volal vystrašený syn: "Čau, mami, proboha, tebe někdo přepadl v bytě?"
Dnes ráno mi kolegové v práci po přečtení Zpovědnice chodí ukazovat, jak jim stojí chlupy na rukou.
To je ale krásná pochvala. :)
A já si láskyplně čtu Arnoštova slova: "Napíšeme tragédii že půl světa brečí a my z toho máme takovou radost, že se jdeme opít do hospody"
Vypadá to, že i já to dnes půjdu zapít. :)
A tak jsem citelně pochopila Tvou nekompromisní zásadu, že "Psaní nesmí být nuda".
Děkuji za vše, co pro mě děláš. Krásný den.
Hana Kavalová
Milá Dano,moc zdravím a děkuji za novoroční přání i fotku z kurzu se známými tvářemi, moc mě to potěšilo a snad i trošku nakoplo. Po absolvování našeho listopadového kurzu jsem se dostala do kolotoče... Nový rok ale začíná nadějně a hezky a já se ráda zase s tebou i s dalšími uvidím. V listopadu se mluvilo o kurzu někde na venkově a také o Maroku, oboje by mě zajímalo. Rozhodně, bude - li se něco takového realizovat, v rámci možností bych u toho ráda byla. Také bych se ráda podívala na kurz, který pořádáš v Nových Butovicích.
Moc zdravím a těším se zas někdy na společnou práci.
Jitka Junová
Milá Dano!
Byl to pro mě nevšední zážitek. Budu Tě bedlivě sledovat a určitě se potkáme na nějakém dalším kurzu.
Magda Hánová
Dobrý večer, Dano,Posílám domácí úkol - co jsem se dnes naučila:
•psát tak, aby všichni pochopili, jak to myslím
•nedávat nálepky, ale psát tak, aby tu nálepku dal čtenář
•musí to být zajímavé pro čtenáře
•všechny pravidla se dají porušit, "když to funguje"
•důležité je na začátku vytvořit rámec a do něj pak zasadit děj
•pokud zmíním nějaké téma, tak to tam má mít svou roli (z flinty se musí vystřelit)
•literární pravda musí být pravdivější než pravda
•nemusím všechno doříct, aby si čtenář mohl domyslet
Svůj příběh opravím, dopíšu a pošlu Vám během týdne.
Jinak moc děkuji, kurz je skvělý, jsem ráda, že se mohu účastnit;-)
Mějte se hezky a za 14 dní na viděnou,
Zuzka Kratochvílová
Anna Vocelová
Jak pracovat s dílem během a po jeho dopsání?
(Memoáry o řemesle - Stephen King)
Zdroj – Kouzlo psaní knih- S. King má zpravidla Dvě verze – Hrubá – Druhá a pak vypulírování
- Nicméně je to individuální – každý autor to má jinak
o Vonnegut píše každou stránku tak dlouho, dokud není perfektní, což trvá – nicméně na konci už je hotovo
o Tolstoj napsal hrubou verzi, pak ji přečetl třeba devadesátkrát, než šla do tisku
o Hemingway vždy před začátkem psaní přečetl to, co do té doby napsal, a poté vyhodil vše co ho po třicátém přečtení nudilo
o Arnošt Lustig říká, že autor musí být za své dílo zodpovědný, a vědět, že si za tím, co napsal, bude stát i za 10 let
- V zásadě jde o to přivést dílo k dokonalosti – zvážit nutnost každého slova, věty, její stavbu a sdělení – ale zároveň z druhé strany hlídat přílišnou strohost, nudu
Rady S. Kinga pro začátečníky
Metafora dveří
- Začátečníci by měli pracovat minimálně se dvěma verzemi:
1. Dveře pracovny jsou zavřené
§ píšu, jak nejrychleji to jde, přesouvám myšlenky z hlavy na papír
§ tolik si nehlídám formu
§ což někteří z nás používají, když píšou nejdříve do wordu, aby je nesvazovala velikost slajdů apod.
§ je dobré psát sám, bez zásahu někoho cizího – rozptylování od určitého směru, udržet sám sebe motivovaného
2. Odpočinek
§ Regenerace mozku a představivosti
§ Věnovat pár dní svým koníčkům – ale minimálně 6 týdnů nechat knihu odpočinout si
 |
§ Poté znovu celé dílo přečíst a dělat si u toho poznámky, upravujte překlepy, a hlavně pozor na nesrovnalosti
§ Nikdo to nemá napoprvé dokonalé a není dobré nechat tuto práci na redaktorech, respektive vedoucích projektu
§ Základem je odhalit největší logické nesrovnalosti, protiřečení si
· Nemůžeme na jednom slajdu tvrdit, že věc působí staromódně a jinde zase, že ji mají rádi mladí lidé – respektive můžeme, pokud to tak je, ale ne bez vysvětlení, protože to je překvapivé zjištění.
§ Odstraňování nadbytečných slov (přídavná jména, přivlastňovací zájmena apod)
§ Ale hlavně! Je třeba klást si otázky
· Je to ucelené? Drží to pohromadě? Plyne jako po másle?
· Říkám tomu klientovi to, co jsem chtěl? To, na čem jsme se dohodli na briefu? Neujel jsem někam?
· Mazat věci, které vedou čtenáře jiným směrem
4. Otevřené dveře
§ Správný čas ukázat knihu ostatním
§ Ten čtenář vždy odhalí něco, k čemu už je autor slepý
§ Např. Hitchcock, když natočil Psycho, manželka si všimla, že mrtvá žena polkla
§ Metafora – První čtenář je někdo, kdo vás upozorní na rozepnutý poklopec, než se vydáte mezi lidi
§ Pak také dalším lidem, kamarádům – riziko, že nebudou upřímní
§ Jejich subjektivní názory se mohou lišit, pokud kontroverze, nevadí, plichta
§ Pokud se ale na něčem shodují, je třeba to přehodnotit
§ Stejně tak pokud se byť jen jednomu z nich zdá, že se postava v určité chvíli chová zvláštně, nekonzistentně, stojí za to vrátit se a znovu přečíst – není však nutno na základě jednoho názoru měnit
Richard König
 |
| Psaní podle Lustiga na Chodově 5.-6.10. 2019 |
Pozor na fenomén "flinta na zdi" - čtenář očekává, že se bude pracovat s postavami a zmíněnými skutečnostmi dál
Neopakovat slova se stejným základem
Charakterové vlastnosti postav ukázat na jejich jednání
Psát realisticky, i když se příběh neudál
Nepoužívat zbytečná slova, zejména přívlastky.
Karel Kupka
Úvod - jádro -závěr.
Popis - dialóg - akcia.
Drž sa príbehovej linie, očisti ju od balastu
Príbeh budiž logický a uveritelný
Ak už neičo použiješ a niekoho opíšeš, musí mať v příbehu zmysel a roli
Barbora Wlachovská
 |
| Podzimní dlouhodobý kurz čtvrteční 3019 |
1) opatrně pracovat s aspektem “domýšlení si čtenáře”, tzn. neudělat chybu v tom, že čtenář si nemůže domyslet kontext, který zná jen autor, navíc každý člověk rozumí jednomu slovu či jedné větě trochu jinak (kozel X zabiju Tě). Zároveň ale nelze čtenáři vzít možnost domýšlení si a fantazie úplně přílišně podrobným popisem, ve kterém nemá žádný prostor.
2) Nejprve je potřeba vytvořit rámec a teprve následně do něj zasadit děj, aby čtenář věděl, kde se pohybuje a kde se příběh odehrává.
3) Mnoho příběhů a podtémat způsobí ve čtenáři chaos a nebude rozumět, “co chtěl básník říci”, resp. příběh má mít jednu neviditelnou část “proč to píšu” a jeden dominantní děj/ osobu/ vypravěče/ prostě jeden “příběh”.
5) název a první věta tvoří 80 a 20% efektu na čtenáře (myšleno sice u novinových článků, ale i u povídek a domnívám se, že i u knih) pokud dám nevhodný název, který nezaujme, čtenář nebude dál číst, pokud do úvodu vložím široký a zdlouhavý popis, mohu tím “zabít” např skvělé drama, které popisuji až později - čtenář se k němu třeba vůbec nedočte.
Irena Pokorná
Co jsem se naučila v sobotu 19. října 2019:
1. Dávat pozor na opakovaná nebo stejná slova v textu - pomáhá číst nahlas
2. Pozor na dlouhé úvody
3. Náladu dodávat podprahově, nementorovat
4. Vkládat do textu přímou řeč
5. Vtáhnout čtenáře do prostředí
Marie Pavlů
 |
| Kurz psaní cestopisů s National Geographic 19. října 2019 |
Je nutný zajímavý nadpis.
V první větě odhalit to nejzajímavější a pak to následně rozvést.
V krátkém textu neužívat moc jmen, není-li to nutné.
Neopakovat stejná slova blízko za sebou.
Nepsat rozvláčně a zbytečně popisně - musím vtáhnout čtenáře do děje a udržet jeho pozornost.
Bohuslava Kopřivová
 |
| Kurz psaní cestopisů s National Geographic 19. října 2019 |
1. Nikdy zbytečně nenatahuj text
2. Upoutání čtenáře / zajímavé věci na začátku
3. Oživit text přímou řečí
4. Mít dobrý titulek
5. Dej si pozor na cílovou skupinu
Tereza Šolcová
 |
| Kurz pro pokročilé 14. září 2019 - poprvé pod křídly Partners |
Ještě jednou moc děkuji za krásný minulý víkend strávený ve Vaší přítomnosti. Ráda jsem Vás poznala. A věřím, že nejen "cesty boží", ale rovněž cesty pisatelů jsou nevyzpytatelné a třeba se opět někdy sejdeme. Jste mou velkou inspirací. Mějte krásné podzimní dny.
Hana
Ahoj spisovatelé-čekatelé,
tolik milých slov se setkalo v mailech všech zúčastněných, že se musím taky podělit o svoje prožitky. Zpočátku to možná vypadalo na "Gizelý víkend", avšak paní spisovatelka této povídce, se šarmem sobě vlastním, vymezila koryto, kudy poteče emoční stoka.
Oceňuji odvahu “spisovatelského synka” se přidat do party pisálků pod matčiným drobnohledem. V jeho věku bych to jistojistě nedala.
Moc mě potěšilo, že bláznivé nápady v psaní mají i jiní. Po “Syrové” jsem věděla, že moje “Áčko” není takový úlet. Těším se, že časem budu chrlit vtipno-čtivé větičky s rychlostí Hanky.
Byli jste mi inspirací a těším se na nějaké příště.
Užívejte babího (případně genderově vyváženého dědkova) léta
Jana Franková
Milá Dani,
škoda, že zámek Vilémov nevyšel, ale já osobně budu spát i pod stanem, když ten kurz klapne. Já myslím, že ubytování není pro správné psavce to nejdůležitější :-). Listopad je mimo sezónu, to by mohly hotely a penziony dát dobrou cenu. Uvidíte, co ostatní, ale já do toho jdu každopádně! Moc zdravím a budu se těšit, co vymyslíš za náhradu!
Zuzka
Co jsem se naučil na 8. lekci:
• Dbát na stylistiku a pozor na chyby. Často klienty kritizujeme, říkáme jim, že jsou jejich sdělení komplikovaná, přitom sami píšeme nesrozumitelně.
• Sdělení na jednotlivých slidech si musí povídat a budovat příběh. Slidy si nesmí odporovat nebo mluvit o něčem jiném.
• Nepoužívat pasiva. Má to vyznění, jako když si za sdělením nestojíme.
• Z textu se chce čtenář něco dozvědět. Chce najít něco zajímavého.
• Projev i text musíme upravovat podle cílové skupiny.
Aleš Vlček
 |
| Podnikatelský klub Empiria 21, 8.října 2019 |
Milá Dano,
ještě jednou bych chtěla říct, jak jsem ráda, že jsme se potkaly.
Moc ráda jsem četla Vaše reportáže v Mladém světě a toužila poznatjejich autorku.
Eva Heřmánková, Empiria 21
Všechny zdravím a děkuji za velmi inspirující víkend.
Daně děkuji za trpělivost a laskavost, se kterou kurzy vede.
Co jsem se naučila:
Nedávat postavám nálepky, ale nechat na čtenáři, aby si sami udělali názor.
Přemýšlet o tom,pro koho píšeme.
Titulek a první věta jsou základ.
Vždy text dopsat do konce, nechat uležet a pak se k němu vrátit a dopilovat ho.
Psaní je o obsahu - musím zaujmout čtenáře.
Doufám, že se někdy někde zase potkáme.
Přeji vám všem krásný podzim
Lenka Kulhánková
Psaní textů, pravidla a doporučení
-nejdůležitější je název a začátek
-najít si cílovou skupinu a pro tu psát
-psát pro lidi, aby to zaujalo cílovou skupinu – motivace
-srozumitelnost a jasnost - (nezahltit postavami, apod.)
-název a začátek příběhu je klíčový
-zajímavý úhel pohledu – pro čtenáře
-neopakovat slova se stejným základem
-nepsat zbytečná slova – hřejivé slunce, zelená louka, ….
-rozdělit příběh, nepsat v jedné rovině – vypíchnout důležitá slova – např. přímá řeč, apod. – vybrat nejdůležitější momenty a na těch to postavit
3 základní pravidla
-každé dílo musí mít začátek, prostředek a konec
-Motiv, akce, následek
-Včera, dnes a zítra
4 důvod - Proč jsem to psali, aneb z jakého důvodu to píšeme a na konci poučení
Tomáš Kučera
 |
| Kurz tvůrčího Psaní podle Lustiga na Chodově 5.-6.10. 2019 |
psát to trochu jako detektivku, aby to lidi udrželo,
střídáme popis, akci a dialogy
„flinta na zdi“ – divadelníci říkají, že pokud je na jevišti, musí se z ní vystřelit
Pokud něco už jednou zmíním v textu, tak je potřeba se k tomu pak vrátit a dovysvětlit, proč se něco v textu vůbec objevilo (pointa).
„Jak jsme tam jeli“ – u mého textu vyhodit první půlku, nebo to otočit a integrovat později do textu, teď text nedrží pohromadě, dovysvětlit kontext, co tmě předcházelo a proč
Vtipný jazyk, talent na psaní, dobře se to poslouchá, deníková forma je ok
Literární pravda musí být pravdivější než pravda!!!
Napsat to uvěřitelným způsobem
Pravda X literární pravda (novinář apod mohou psát jen na základě důkazů)
Dialog – pouze přímá řeč, čtenář musí poznat, kdo s kým mluví a o čem
Napsat něco přesně podle pravdy může být pro čtenáře matoucí.
Vytáhnout jen to nejdůležitější a zjednodušit to.
„Útočit“ na city čtenáře.
Vypointovat emočně zajímavé důležité okamžiky.
Úkol na zítra, zeditovat vědecký text, tak aby byl čitelný: Zkusit z toho udělat takový text (odborný text), formulovat ho tak, aby to bavilo naše děti a bylo to srozumitelné.
Jiřina Jenčková
střídáme popis, akci a dialogy
„flinta na zdi“ – divadelníci říkají, že pokud je na jevišti, musí se z ní vystřelit
Pokud něco už jednou zmíním v textu, tak je potřeba se k tomu pak vrátit a dovysvětlit, proč se něco v textu vůbec objevilo (pointa).
„Jak jsme tam jeli“ – u mého textu vyhodit první půlku, nebo to otočit a integrovat později do textu, teď text nedrží pohromadě, dovysvětlit kontext, co tmě předcházelo a proč
Vtipný jazyk, talent na psaní, dobře se to poslouchá, deníková forma je ok
Literární pravda musí být pravdivější než pravda!!!
Napsat to uvěřitelným způsobem
Pravda X literární pravda (novinář apod mohou psát jen na základě důkazů)
Dialog – pouze přímá řeč, čtenář musí poznat, kdo s kým mluví a o čem
Napsat něco přesně podle pravdy může být pro čtenáře matoucí.
Vytáhnout jen to nejdůležitější a zjednodušit to.
„Útočit“ na city čtenáře.
Vypointovat emočně zajímavé důležité okamžiky.
Úkol na zítra, zeditovat vědecký text, tak aby byl čitelný: Zkusit z toho udělat takový text (odborný text), formulovat ho tak, aby to bavilo naše děti a bylo to srozumitelné.
Jiřina Jenčková
Prosím tě, myslím už týden na to, že bych ti ráda poslala krátkej text mýho bráchy.
Odmala je velmi talentovanej na sloh a poslední dobou plodí textíky, který mi přijdou vážně vtipný, originální i s duševním přesahem.
Uvažovala jsem, že bych mu k Vánocům darovala poukaz k tobě na kurz, jestli budeš mít příští rok místo...
Mrkla bys na to, prosím?
Je to recenze na film Joker.
Časová náročnost cca 2 minuty, přikládám do přílohy.
Co si o tom myslíš?
Markéta Strnadová
I. Z hnusného i krásného může být nakonec smutné
II. Myslet na to, kdo je příjemcem textu
III. Muzea by mohla být našimi klienty
Věra Fischerová
 |
| Kurz tvůrčího Psaní podle Lustiga na Chodově 5.-6.10. 2019 |
Pro koho píšu – cílové skupiny (někdy je čtenářem jen on sám = vypíšeme se z toho, psychologický, terapeutický efekt), nebo pro veřejnost
BBC – máte 1 libru, abyste si koupili čtenáře, 80 pencí padne na titulek a 20 pencí na první řádek!!!
Popis – dnešní popis jako rámec příběhu a dostat do toho emoce, smysl, očima, co cítíme, slyšíme, chutě,
Dostat tam oči toho, kdo se dívá.
Popis v zásadě nudné třídy, ale jiný pohled bude učitelky, prvňáčka, puberťáka, uklízečky, rodičů, ředitelky
Oživit to přímou řečí
Rozdýchat bránici, číst pomalu, nahlas
Když je příběh na 1 stránku, nezahltit to postavami.
Jsou důležité, nebo jen ilustrativní?
Psaní je o „kosmetice“, aby čtenář věděl, kde se nachází. Nebo ho naopak chce nalákat.
Aristotelova poetika, 4. st. př. n. l., nadá se to číst, ale je tam všechno.
Každé dílo musí mít:
Začátek, prostředek, konecVčera, dnes a zítra
Motiv, akce, následek
Představení, zápletka, rozuzlení
Plus 4. neviditelná část – proč jsme to psali, poučení s příběhem (bajky = jasné stavby příběhů)
Neopakovat slova stejného slovního základu v jednom odstavci.
Někdy tím ale můžeme dosáhnout cíleného zdůraznění.
Pozor na zbytečná slova, lidi jsou zrychlený.
Text musí mít energii, drama.
Literární cihly: popis, který zasahuje příběh do prostředí
Akce – něco se děje, představení postavy v akci
Dialogy
Jiřina Jenčková
Titulek a první věta jsou stěžejní.
V příběhu musíme vypíchnout důležité věci a nezaobírat se detaily, které nejsou podstatné.
Je třeba pamatovat na rytmus textu.
Je zásadní být "uvěřitelný", byť jsme si příběh vymysleli. I to, že se něco stalo, nás nezbavuje povinnosti napsat vše uvěřitelně.
Nedávat lidem nebo situacím nálepky - hodnotí čtenář.
Magdalena Cmiel
 |
| Psaní podle Lustiga na Chodově 5.-6.10. 2019 |
Naučila jsem se, že správná povídka má mít začátek, prostředek a konec.
Střídá se popis, dialog, akce
Píšu stále o rodině a není to vždy jednoduché, aby se v tom čtenář vyznal - postavy znám totiž dobře jen já a nikdo jiný.
Lépe propracovávat postavy.
Nevadí, když si vymýšlím - naopak, ale musím psát uvěřitelně.
Zdravím všechny z víkendového kurzu...
Dita Halamová
Ahoj Dano!
Na kurz na Vysočinu do Krucemburku jedu a moc se budu těšit. Píšu hlavně proto, abych ti poděkoval za úpravu textu Nikdy není pozdě. To jak je to tam teďka přehozený, je jasnější.
Míra
 |
| Čtvrteční dlouhodobý kurz 31. 10. 2019 |
v návaznosti na víkendový kurz posílám upravenou verzi cestopisu o hostině v poušti. Chtěla jsem to poslat už z vlaku, ale narazila jsem na drobný problém: četba nahlas, kterou jsem si zapsala jako důležitý bod, by se spolucestujícím asi moc nelíbila.
Ještě jednou díky za super víkend
Marie Pavlů
Moc zdravím po kurzu a hned večer posílám slíbené texty. Vůbec se mi to nelíbí, ale máš pravdu, že se to má napsat a pak pilovat, ale dnes už mi opravdu chybí "pilník". Zítra to snad bude lepší...
Dobrou noc a na shledanou se těší Bohuna
 |
| Fakulta designu a umění v Plzni 2015 |
Lukáš K., student 1. ročníku Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara ZČU
Ahoj Dano!
Dívám se a raduji se, jak se Ti rozběhly kurzy! A jen píšu, abys na mě nezapomněla, i když jsem zatím jen "distanční student" a ví bůh, kdy budu schopna přijít. Nemám snad ani komentář, někdy mi přijde, že někdo nad námi zkouší, kolik vydržím... Ve čtvrtek jsem si vyhodila plotýnku ve své revmatické bederce a nechodím, nesedím, ležím a zobu prášky... Tak tak jsem unikla hospitalizaci a infuzím a zachraňuje mě rodinná fyzioterapeutka. Ale jsem při psaní duchem stále Tvým žákem a přijdu si jako součást komunity okolo Psaní podle Lustiga a je to pro mě moc důležitý... Vyšel mi po dlouhé době první placený článek, tak posílám odkaz, kdyby Tě zajímal. Moc Tě zdravím a budu v kontaktu, jestli je to možné, aspoň takto. Jakmile pánbůh dá, ihned přijdu osobně. Nemohu se dočkat!!!
Irena Pokorná
Na kurzu jsem se naučil, že neexistuje absolutní cesta na psaní knih a cestopisů, ale všechno je relativní. Že existuje několik pravidel, ale jejich porušení je dost často lepší pro kvalitu knihy. Zjistil jsem (a překvapilo mě to), že není potřeba tolik číst pro kvalitnější tvorbu, ale pořád si myslím, že to je mnohem lepší.Dál jsem se naučil, že člověk se nemá nikdy bát vyslovit svůj názor, i když je třeba negativní a že má naopak poslouchat zpětnou vazbu ostatních. Také a co je možná to nejdůležitější, lidé jsou různí a je nemožné uspokojit všechny.
Velmi se mi líbilo, že se všichni poslouchali, místo toho, aby jenom čekali, kdy dostanou prostor pro vyjádření. Moc dějkuju za skvělou péči a přeji hodně štěstí při vydávání dalších knih. Doufám, že se v budoucnu potkáme na nějakém dalším kurzu, který bych ale já raději věnoval povídkám a románům a ne cestopisům protože, jsem si připadal jako pecivál, když jsem slyšel, jaké všechny exotické země ostatní navštívili.
Honza Flajžík
Milá Dano!
Obdaroval jsem kamarády Tvou knížkou Kravaťáci své kamarády, když jsme slavili společně mé kulatiny.
Standa Forejtek
děkuji z celého srdce za podporu a partnerství v soutěži Asistentka roku.
Nesmírně si toho vážím, že jste nám darovala pro vítězku dárkový certifikát v hodnotě 15 000 korun.
Vítězka Katka Hovadíková má diagnózu asistentka, je jí tělem i duší.
Už teď si napište do diáře – středu 11. února 2020 – galavečer 3. ročníku.
Rosteme a je to super.
Mým velkým přáním je, aby s námi všichni partneři příští rok zase pokračovali.
Půjdete do toho s námi, Dano, i za rok, prosím?
Kristýna Stoklásková
Dobrý den paní Emingerová,
obracím se na Vás s poděkováním za podporu soutěže Asistentka roku 2018. Mám tu čest být vítězkou letošního ročníku a díky tomu jsem získala krásné výhry, mezi které patří i dárkový certifikát na kurz tvůrčího psaní s Vámi.
Zajímá mě osobní rozvoj a ráda se účastním různých kurzů a seminářů, proto se těším i na kurz s Vámi.
Často se trápím nad psaním e-mailů a hledám tu správnou a zajímavou formu vět. Váš kurz mám v hledáčku již delší dobu a s přihláškou jsem čekala na to, jak dopadne soutěž. I kdybych nevyhrála, dříve nebo později bych se k vám přihlásila, protože když jsem byla v r. 2017 na kurzu u Kristýny, vychválila vás natolik, že jsem byla rozhodnutá váš kurz absolvovat.
Děkuji Vám, že podporujete tuto soutěž, díky které se do povědomí lidí dostává více informací o tom, co jako asistentky máme na starosti a že se spoustu z nás snaží svou práci dělat nejlépe jak umíme.
S přátelským pozdravem
Kateřina Hovadíková, asistentka
 |
| Páteční dlouhodobý kurz 3. 5. 2019 |
děkuji za příjemný pátek a první lekci dlouhodobého kurzu, který jsem vyhrála. Kurz mě moc zajímá a baví mě vše, co se tam děje.
1) Musím dát čtenáři prostor, aby si svůj dojem ze čtení sám prožil. Nebudu psát nálepky a svoje názory.
2) Kvalitní název je základ (je to 80 centů, 20 mi zbývá na první větu)
3) I dobrý příběh nebo knihu mohu zazdít špatným předčítáním. Správná rétorika (hlavně dýchání) je nezbytnou součástí projevu.
4) Každé literární dílo musí mít 3 části - Začátek, prostředek a konec :-), mimo bajky, ta má i čtvrtou část - poučení.
5) Pokud se čtenáři v mém díle ztratí, nebo mu nerozumí, není potřeba nic vysvětlovat, v reálu k tomu ani nedostanu příležitost. Musím to přepsat. Je pro mě moc příjemná ta zpětná vazba, kterou dostáváme, protože díky tomu mohu chápat jak rozdílní čtenáři mohou být na druhé straně a jak nesmím psát ze svého pohledu. Není dobré vycházet ze svých předpokladů, co asi čtenáři ví a co si domyslí. Budou vědět jen to, co napíšu.
6) Hodně mě obohatil příběh Asji. Pořád mám v sobě stejnou emoci jako v pátek. Napsala příběh "Mlátičky se vracejí" opravdu úžasně :-).
7) Je potřeba přemýšlet o každé větě, zda je pro daný příběh důležitá. Na začátku je nutné si říct "Proč to píšu?" "Co chci čtenářům říct?" "Co chci aby cítili?". Po osekání příběhu nebo myšlenky na úplně nezbytný základ mohu teprve začít stavět to okolo.
Děkuji za hezké dopoledne a těším se na příště.
Katka Hovadíková, vítězka soutěže Asistentka roku 2018
Senioři v Krucemburku se pomalu začínají těšit na nový výtah. Jen to nezakřiknout.
Dana Emingerová
Vzdělávaní lidí s postižením má nejrůznější podoby. Dana Emingerová Pravdová je skvělá expertka v literární oblasti a inspirativní svým lidským přístupem. #ŽenyMěníSvět
Miriam Vránová, Spiralis, program na podporu pečujících
Ahoj Dano,
diky moc za dnešních pár hodin, i když mě vážně mrzí, že tam s vami nejsem. Celou dobu, co jsem doma, na vás myslím a toho jsem se malinko bál... Prosím, vyřiď Mrazíkovi - Mraženě, že je stejně ztřeštěná jako já v dobrém slova smyslu a rád bych si od ní něco přečetl. A všechny tam moc moc moc od srdce pozdravuj.
Martin Tomášek
Milý Martine,
chceme ti v uskutečnění Tvého snu stát se spisovatelem pomoci a už se skládáme na to, abychom Ti vydali první knihu kratičkých příběhů. Jejich psaní bude na Tobě. Tak roztáhni křídla své fantazie a piš. Už se těšíme na Tvou literární prvotinu.
Dana
Vzdělávaní lidí s postižením má nejrůznější podoby. Dana Emingerová Pravdová je skvělá expertka v literární oblasti a inspirativní svým lidským přístupem. #ŽenyMěníSvět
Miriam Vránová, Spiralis, program na podporu pečujících
Ahoj Dano,
diky moc za dnešních pár hodin, i když mě vážně mrzí, že tam s vami nejsem. Celou dobu, co jsem doma, na vás myslím a toho jsem se malinko bál... Prosím, vyřiď Mrazíkovi - Mraženě, že je stejně ztřeštěná jako já v dobrém slova smyslu a rád bych si od ní něco přečetl. A všechny tam moc moc moc od srdce pozdravuj.
Martin Tomášek
Milý Martine,
chceme ti v uskutečnění Tvého snu stát se spisovatelem pomoci a už se skládáme na to, abychom Ti vydali první knihu kratičkých příběhů. Jejich psaní bude na Tobě. Tak roztáhni křídla své fantazie a piš. Už se těšíme na Tvou literární prvotinu.
Dana
Potřebujeme finance na tisk. Sbírka je na účet: 314375163/0800 (do poznámky napište Martinova kniha + své jméno + adresu). Po vydání knihu dostanete. K polovině května jsme vybrali 5000 Kč
(Přispěvatelé: Anna Sokolová, Yakeen, Jana Bártová, Zdena Součková, Petr Holub.)
Ahoj Mates,
píšu až teď, trochu fofruji, instaluji výstavy a sochy, tak je to hektické.
Děkuji za pozdrav přes sms od Dany. Moc mě to potěšilo, jsem střelená a jsem na to pyšná, i když někdy pro okolí těžké.
Posílám malé cvičení, co jsme psali pod Králickým Sněžníkem další den. Tys´ byl naší inspirací...
Jinak mě tvoje povídka o lavičce, nadchla.
Pro inspiraci posílám fotky lavičky Zlatá Něha od L. Rittsteina.
A pak Zastávku s židlema, taky vlastně lavička od D. Černého. Ty jsem prosadila a instalovala v Liberci.
Tak tě třeba napadne psát příběhy o netradičních lavičkách, netradičních lidech , co na nich sedí…? Ty to rozvineš a určitě tě to k něčemu inspiruje.Teda když budeš chtít.
Tak se ozvi a něco pošli.
Pozdravuj maminku.
Zdraví Mražena
PS. Když hned nereaguju, tak zase instaluji další šílenost.
Ještě pořád ve mně probíhala radost z toho, jak jsem se opětovně nahlásila do kurzu k Danušce. Otevřela jsem si její webové stránky a začala si číst příspěvky účastníků jejich kurzů, tedy mých kolegů. Je hezké někam patřit a já jsem velmi potěšená, že mohu být malou molekulou této kouzelné množiny. Neboť my všichni beznadějně závislí na každém slovíčku a větě žijeme si ve svém světě. Nádherný dar, živote, dal jsi nám dal.
Kniha ještě stále netečně leží na nočním stolečku.
Čtu si příběhy účastníků a v mžiku jsem zpátky. Pokorně skláním hlavu u spojených stolů. Čtu si Vaše příběhy, i to co je mezi řádky.
Vypadá to na klidný večer a nic nenapovídá tomu, že by se mělo stát něco „zvláštního“.
A pak najednou - Danuščino „Vězení a naděje“.
Zničehonic… slza leskne se mi na víčku, když čtu si příběh o obdivuhodném člověku.
Vážený pane Martine…
Klávesa starého klavíru zahrála
na tu správnou strunu mému dojemnému rozjímání.
Ten, co každý den jen tak bezmyšlenkovitě vstane a jde,
nemůže pochopit, co v životě Největší je dar.
Ptáte se nás „O čem sním…?“
a ve vzduchu je cítit vůni právě uvařené kávy.
Ah mak ik nechť kypří půdu vašich myšlenek,
neboť navenek Magické kameny málokdy jsou vidět.
Vaše představivost bloudí mezi zadnicí a klínem,
jak neuvěřitelně vypráví Lavička pod Petřínem.
Socha na mostě a na mých rukou husí kůže.
Kdo co zmůže proti pokroku, mistře Palacký?
Vážený pane Grygore Dimitrove,
díky vám za život v míru.
Jak horký dokáže být Kámen na louce.
Jak obrovskou nám dává sílu.
Vážený pane Martine …
Vy sám jste ten, co nám dává sílu.
Bude mi ctí mít Vaši prvotinu na čestném místě mé knihovničky.
Zhasínám plamen dnešní svíčky…
Děkuji Vám za krásný večer ve společnosti Vašich myšlenek.
To nejvzácnější není vždy vidět navenek.
(Přispěvatelé: Anna Sokolová, Yakeen, Jana Bártová, Zdena Součková, Petr Holub.)
Ahoj Mates,
Děkuji za pozdrav přes sms od Dany. Moc mě to potěšilo, jsem střelená a jsem na to pyšná, i když někdy pro okolí těžké.
Posílám malé cvičení, co jsme psali pod Králickým Sněžníkem další den. Tys´ byl naší inspirací...
Jinak mě tvoje povídka o lavičce, nadchla.
Pro inspiraci posílám fotky lavičky Zlatá Něha od L. Rittsteina.
A pak Zastávku s židlema, taky vlastně lavička od D. Černého. Ty jsem prosadila a instalovala v Liberci.
Tak se ozvi a něco pošli.
Pozdravuj maminku.
Zdraví Mražena
PS. Když hned nereaguju, tak zase instaluji další šílenost.
Ještě pořád ve mně probíhala radost z toho, jak jsem se opětovně nahlásila do kurzu k Danušce. Otevřela jsem si její webové stránky a začala si číst příspěvky účastníků jejich kurzů, tedy mých kolegů. Je hezké někam patřit a já jsem velmi potěšená, že mohu být malou molekulou této kouzelné množiny. Neboť my všichni beznadějně závislí na každém slovíčku a větě žijeme si ve svém světě. Nádherný dar, živote, dal jsi nám dal.
Kniha ještě stále netečně leží na nočním stolečku.
Čtu si příběhy účastníků a v mžiku jsem zpátky. Pokorně skláním hlavu u spojených stolů. Čtu si Vaše příběhy, i to co je mezi řádky.
Vypadá to na klidný večer a nic nenapovídá tomu, že by se mělo stát něco „zvláštního“.
A pak najednou - Danuščino „Vězení a naděje“.
Zničehonic… slza leskne se mi na víčku, když čtu si příběh o obdivuhodném člověku.
Vážený pane Martine… Klávesa starého klavíru zahrála
na tu správnou strunu mému dojemnému rozjímání.
Ten, co každý den jen tak bezmyšlenkovitě vstane a jde,
nemůže pochopit, co v životě Největší je dar.
Ptáte se nás „O čem sním…?“
a ve vzduchu je cítit vůni právě uvařené kávy.
Ah mak ik nechť kypří půdu vašich myšlenek,
neboť navenek Magické kameny málokdy jsou vidět.
Vaše představivost bloudí mezi zadnicí a klínem,
jak neuvěřitelně vypráví Lavička pod Petřínem.
Socha na mostě a na mých rukou husí kůže.
Kdo co zmůže proti pokroku, mistře Palacký?
Vážený pane Grygore Dimitrove,
díky vám za život v míru.
Jak horký dokáže být Kámen na louce.
Jak obrovskou nám dává sílu.
Vážený pane Martine …
Vy sám jste ten, co nám dává sílu.
Bude mi ctí mít Vaši prvotinu na čestném místě mé knihovničky.
Zhasínám plamen dnešní svíčky…
Děkuji Vám za krásný večer ve společnosti Vašich myšlenek.
To nejvzácnější není vždy vidět navenek.
A vy mi milí přátele, kteří máte v mém dnešním psaní zmatek najděte si jedno vzácné jméno.
Na stránkách https://www.psani-podle-lustiga.cz/ pan Martin Tomášek.
Každému, kdo udělá nás v něčem lepším, patří naše velké díky.
Díky, pane Martine.
Hana Kavalová
Dobrý den!
Po návratu z kurzu "Psaní podle Lustiga" se mi podařilo napsat příběh pro Martina Tomáška. Mělo to být trochu o něm a také trochu o mně.
Zdraví Mgr. Jana Bártová
 |
| Sestry Dana a Eva Emingerovy - Křest knihy Živel Lustig na Dobešce 2011 |
Milá Dano,
nedávno som dočítala tvoju knihu Živel Lustig a veľmi sa mi páčila. Oceňujem pelínanie viacerých príbehov a informácií o tvorivom písaní, ktoré vo mne stále rezonujú od júna, kedy som sa zúčastnila na Kurze písania cestopisov. Pomohlo mi to usadiť niektoré teórie, ktoré som sa naučila. Tu je teda sľúbených 5 viet ako feedback z kurzu:
1. Je dobré učiť sa od predchodcov, ktorí so mnou rezonujú cez čítanie ich diel. Potom je už len krôčik k písaniu toho, čo rada čítam.
2. Aristetolova Poetika je nadčasová príručka pre každého autora. Je však vhodné ju pretlmočiť jazykom súčasníka.
3. Písanie cestopisov otvára aj dvere fantázii. Keď totiž napíšem verný opis zážitku, čitateľovi hrozí unudenie k smrti.
4. Písanie je výzva pre ego. Keď zvolím tému, ktorú dobre poznám, môžem ju popísať z uhlu pohľadu inej osoby.
5. Neznalosť zákona neospravedlňuje. Pri písaní to platí dvakrát. Všetky pravidlá môžem porušiť, ale len vtedy, keď ich ovládam a vedome ich obídem.
Rozhodla som sa absolvovať septembrový kurz pre pokročilých. Idem vyplniť on-line prihlášku. Dúfam, že sú ešte voľné miesta.
Eva Kopecká
Splnil se mi sen v podobě ochutnávky techniky tvůrčího psaní, takové vklouznutí do procesu jak psát, abych byla srozumitelná a čtenáře bavila, aby mi lidé rozuměli , aby mě to bavilo a našla se v tom.
Občas píšu na blog a jsem přesvědčena, že se mi daří vystihnout podstatu. To, co chci sdělit. Omyl.
Úspěšné psaní čtenáře baví.
Jak zjisti, že právě to moje psaní, texty jsou úspěšné ?
Zpětnou vazbou čtenářů.
Dát zpětnou vazbu sama sobě je náročné, daří se jen s větším časovým odstupem. Kamarádi, spolupracovníci a rodina také nedají optimální zpětnou vazbu, protože mnohdy popisované příběhy znají, nebo mají pisatele hodně rádi a někteří to vlastně ani pořádně nečtou. Teď se obratem vyhnu a pominu kritiku a zpětnou vazbu ve firemním prostředí, kde se do zpětné vazby mohou promítnout vzájemné sympatie a do užitečné kritiky může přijít element, který tam nepatří.
A tak po krátkém obeznámení s technikou zpětné vazby začalo autorské čtení povídek kolegů z kurzu. Jeden četl, ostatní poslouchali. Příběh se zopakoval a každý se k němu mohl vyjádřit.Čtením textů jsme měli možnost se hodně naučit. Bylo to velmi praktické a inspirující. Do toho nás Dana motivovala výňatky z textů předchozích absolventů kurzu a trošku nezbytné teorie. Skvělé.
Je fajn vědět, že pokud autor píše a projektuje do příběhu sebe nebo svou zkušenost, může vynechat spoustu detailů z popisu prostředí osob ,situací, dialogů, které pokládá za samozřejmost a zapomene s tím čtenáře obeznámit. A čtenář nemá nápovědu respektive osobní zkušenost s příběhem a pak se v textu ztrácí a je pro něj méně srozumitelný a méně zajímavý. (zajímavé). Dobrá zpráva, dá se tomu předejít, už jen tím, že jsme to popsali a objevili v praktických ukázkách.
Stačilo napsat delší úvod, nebo se zmínit o dvou tématech v jednom článku a pozornost posluchačů byla rozptýlená. Kritici z nás byli výteční. Nicméně zpětná vazba byla cílená , laskavá a hodně nás posunula v technice psaní.
V odpolední části jsme psali texty již s poznatky, které jsme si vyzkoušeli , že fungují a také ano. Texty měly větší záběr, švih, hravost a cílily tak, aby čtenáře oslovily a vtáhly do děje.
Na tak krátkou ochutnávku tvůrčího psaní velký profesní posun ve skupině příjemných budoucích žurnalistů a spisovatelů ale i blogařů a těch co píší pro radost a nebo se chtějí pracovně a osobně zdokonalit.
Malá poznámka. To je jen začátek. Psaní je práce a tak to je. A také životní výzva a dovednost. Tvořit slova, hrát si s textem, vytvářet postavy, vkládat jim dialogy a moci ovlivňovat hodně čtenářů a předat jim tu emoci, ten příběh, to je síla a moc tvůrčího procesu psaní. A práce.
Pan ředitel PhDr. Chrást, který občas nakoukl k nám do učebny, trefně přidal nějakou glosu, jako například: „Co to čteš, aha ? A autor je chlap, to jsem si myslel…“
Určitě tím nechtěl odradit ženy, možná jen povzbudit muže .
Kurz mi otevřel vnímání textu a psaní z úplně jiného úhlu pohledu než jsem byla zvyklá. Je to výzva. A práce. Jdu dál, vím, že se z nás stanou spojenci, možná na život a na smrt.
Psaní a já, já a psaní.
Děkuji milá Dani, za Tvůj otevřený přístup, profesní dovednost a velkou lásku a srdce k tomu, co děláš a jak to děláš, moc se těším na pokračování…
Děkuji také celému týmu, byli jste výborní, hodně jsem se s vámi nasmála a naučila…Je to fakt, psaní musí bavit a nesmí to být nuda.
Marie Rubá, Ostrava
 |
| Psaní cestopisů s National Geographic 4.-5. května 2019 |
2) Osekat nadbytečné.
3) Pozor na klišé.
4) Oživit text přímou řečí.
5) Dát pozor na to, aby čtenářovi neunikala souvislost a zároveň ho nic nerušilo.
6) Zaměřit se na jeden hlavní motiv, nesnažit se toho nacpat moc do jednoho.
Katka Hubertová
- Poučení, které je představeno na konci bajky, z ní musí jasně vyplývat.
- Pět způsobů psaní podle Aristotela jsou: charakter v akci, rozpoznání, vzpomínka, umělé řešení, popis.
- Z nich charakter v akci je obecně nejlepší, popis nejhorší.
- Myslet na to, že kontext, který mi může být jasný, nemusí čtenář znát (např. kvůli kulturním rozdílům).
- Pro uvěřitelnost příběhu je důležitá práce s detaily.
Lenka Košutová
Když byla síťka bezpečně na místě, podal mi strejda Oren šroubovák a řekl mi, ať ho vrátím zpátky do skříňky a „zacvaknu ji“. Poslechl jsem ho, ale byl jsem z toho trochu vedle. Zeptal jsem se ho, proč se táhl s dědovou skříňkou kolem celého domu, když potřeboval jen jeden šroubovák. Ten přece mohl klidně přinést v kapse u kalhot.
„To jo, jenže Stevie,“ řekl mi, sehnul se a popadl držadla, „jak jsem mohl vědět, co všechno budu třeba muset udělat, až se sem dostanu, hm? Je nejlepší mít všechno nářadí pěkně po ruce. Protože když ho po ruce nemáš, možná narazíš na něco, co jsi nečekal, a to tě odradí od práce.“
Chci tím naznačit, že pokud máte psát, jak nejlíp umíte, vyplatí se vám vyrobit si svou vlastní skříňku na nářadí a pak naposilovat svaly na to, abyste ji mohli nosit s sebou. Až se potom ocitnete před nějakým obtížným úkolem, možná se nenecháte odradit, ale popadnete to správné nářadí a pustíte se do díla.
Michal Malinovský
Ahoj Dano!
Děkuji za dnešek, zase to byl skvělý den! Díky, že jsem tam s vámi mohla být!
Nejdůležitější je titulek a úvodní věta.
Míň je víc!
Diamant, který v sobě máte, a vy ho tam máte, musíte vybrousit!
Nehoňte moc zajíců najednou...
Někdy je dobrá i králíkárna!
Dostat čtenáře do svého snu.
Střídat rytmus, akce, krátké i dlouhé věty, přímou řeč.
Šárka Končalová
 |
| Braník 17. února 2019 |
za nastavené zrcadlo, abychom se lépe viděli,
za bobříka mlčení, abychom lépe slyšeli
a jasnou a vlídnou řeč, abychom se naučili mluvit k věci.
Děkuji Tobě a všem účastníkům kurzu za výbornou atmosféru, ve které jsme se učili i pobavili.
Co jsem se naučila:
1/ Stavba psaného výtvoru. Měj na mysli: Co chceš sdělit a jak toho účelně a srozumitelně dosáhneš.
2/ Přitáhni čtenářovu pozornost a dbej, aby neochabla.
3/ Skládej dílo z literárních cihel.
4/ Musíš sledovat důvěryhodnost, uvěřitelnost sdělení.
5/ Střídej rytmus. Střídej nálady.
6/ Používej často přímou řeč, dialogy, živá sdělení.
7/ Nejpůsobivější je psaní s podtextem – přenáší emoce.
8/ Všechna pravidla lze porušit tehdy, když je příběh pro čtenáře uvěřitelný a zajímavý.
Přeji mnoho nadaných zájemců o psaní.
Hanka Havlíčková
Sprostá slova a erotika jsou koření.
Nedávat nálepky, ale ukazovat věci a lidi tak, aby si vše čtenář onálepkoval sám.
Útočit na čtenářovy emoce.
Nadpis je důležitý - někdy může prozradit, o co v příběhu jde, jindy je lépe volit "tajemnou variantu" - záleží na charakteru textu.
Věra
Dialog postav by měl být realistický, tak jak by to postavy opravdu řekly.
Dialog pomáhá charakterizovat postavy skrze jejich vlastní slova a styl řeči.
Všechna pravidla psaní i jeho estetiky je možné porušit, pokud výsledek funguje.
Bajka má jako jediný útvar ponaučení, vypsané jako součást textu, téměř vždy.
Velmi krátký text je často těžší než-li dlouhý, protože v krátkém úseku musíme dobře zachytit celou naši myšlenku.
Karolína Vilímovská, Fakulta designu a umění v Plzni
|
| Zdroj: Stephen King, O psaní |
Referát: Jak pracovat s dílem během a po jeho dopsání?
Stephen King má zpravidla Dvě verze:
– Hrubá
– Druhá a pak vypulírování
Nicméně je to individuální – každý autor to má jinak
* Vonnegut píše každou stránku tak dlouho, dokud není perfektní, což trvá – nicméně na konci už je hotovo
* Tolstoj napsal hrubou verzi, pak ji přečetl třeba devadesátkrát, než šla do tisku
* Hemingway vždy před začátkem psaní přečetl to, co do té doby napsal, a poté vyhodil vše co ho po třicátém přečtení nudilo
* Arnošt Lustig říká, že autor musí být za své dílo zodpovědný, a vědět, že si za tím, co napsal, bude stát i za 10 let
- V zásadě jde o to přivést dílo k dokonalosti – zvážit nutnost každého slova, věty, její stavbu a sdělení – ale zároveň z druhé strany hlídat přílišnou strohost, nudu
Rady S. Kinga pro začátečníky
Metafora dveří
- Začátečníci by měli pracovat minimálně se dvěma verzemi:
1. Dveře pracovny jsou zavřené
§ píšu, jak nejrychleji to jde, přesouvám myšlenky z hlavy na papír
§ tolik si nehlídám formu
§ což někteří z nás používají, když píšou nejdříve do wordu, aby je nesvazovala velikost slajdů apod.
§ je dobré psát sám, bez zásahu někoho cizího – rozptylování od určitého směru, udržet sám sebe motivovaného
2. Odpočinek
§ Regenerace mozku a představivosti
§ Věnovat pár dní svým koníčkům – ale minimálně 6 týdnů nechat knihu odpočinout si
3. Čtení s nadhledem
§ Poté znovu celé dílo přečíst a dělat si u toho poznámky, upravujte překlepy, a hlavně pozor na nesrovnalosti
§ Nikdo to nemá napoprvé dokonalé a není dobré nechat tuto práci na redaktorech, respektive vedoucích projektu
§ Základem je odhalit největší logické nesrovnalosti, protiřečení si
· Nemůžeme na jednom slajdu tvrdit, že věc působí staromódně a jinde zase, že ji mají rádi mladí lidé – respektive můžeme, pokud to tak je, ale ne bez vysvětlení, protože to je překvapivé zjištění.
§ Odstraňování nadbytečných slov (přídavná jména, přivlastňovací zájmena apod)
§ Ale hlavně! Je třeba klást si otázky
· Je to ucelené? Drží to pohromadě? Plyne jako po másle?· Říkám tomu klientovi to, co jsem chtěl? To, na čem jsme se dohodli na briefu? Neujel jsem někam?
· Mazat věci, které vedou čtenáře jiným směrem
4. Otevřené dveře
§ Správný čas ukázat knihu ostatním
§ Ten čtenář vždy odhalí něco, k čemu už je autor slepý
§ Např. Hitchcock, když natočil Psycho, manželka si všimla, že mrtvá žena polkla
§ Metafora – První čtenář je někdo, kdo vás upozorní na rozepnutý poklopec, než se vydáte mezi lidi
§ Pak také dalším lidem, kamarádům – riziko, že nebudou upřímní
§ Jejich subjektivní názory se mohou lišit, pokud kontroverze, nevadí, plichta
§ Pokud se ale na něčem shodují, je třeba to přehodnotit
§ Stejně tak pokud se byť jen jednomu z nich zdá, že se postava v určité chvíli chová zvláštně, nekonzistentně, stojí za to vrátit se a znovu přečíst – není však nutno na základě jednoho názoru měnit
Dobré ráno, nejdříve bych chtěla poděkovat za úžasný den tvůrčího psaní :-) a co mi dal? Už vím, jak na to (alespoň trochu) :-)
- základem je titulek - 80 %, věnuji mu více času než dříve
- úvod, stať a závěr je opravdu špatný model
- méně je někdy více
- musíme umět chápat očima čtenáře
- začít příběh od toho nejzajímavějšího není vůbec na škodu, ba naopak
- krátké věty jsou lepší než dlouhá souvětí
- ze zbraně zavěšené na jevišti se musí vystřelit
- příliš mnoho postav, informací, detailů, může zcela zkazit původně dobrý obsah
- čtenář se nesmí nudit!
Ještě bych si asi vzpomněla, ale méně je někdy více :-)
Ráda bych se toho naučila a dozvěděla víc :-) snad bude někdy ještě příležitost!
Ještě jednou děkujeme a krásné letní dny
Tereza Bulková
 |
| Braník, 16.-17. března 2019 |
moc děkuji za úžasný kurz, bavil mě. Byla jsem v sobotu ráno dost nervózní, jestli dokážu něco "na povel" vyplodit, nevěřila jsem si. Díky báječné uvolněné atmosféře a Tvému přístupu jsem to zvládla. A jak jsem pozorovala na ostatních, tak i oni.
Jednou z věcí, které jsem si odnesla, je to, že se člověk nemá dopředu podceňovat.
Také si budu pamatovat, že se mám po pár dnech k napsanému vrátit a nebát se škrtat (hlavně v úvodu). A že přímá řeč text rozsvítí.
A ještě jeden velikánský dík!
Alice Pohořelá
Stále ve mě proudí ten neutuchající pocit blaženosti z absolvování Vašeho kurzu. Byl pro mě naprosto zásadní. Za to ti z celého srdce ještě jednou děkuji. Také moc děkuji za knihu Živel Lustig, JE ÚŽASNÁ a nutí sestavit si seznam klasiků a začíst se do zmiňované literatury jakožto sebevzdělávací cestu kupředu. Je nějaký seznam "povinné četby", kterou bys doporučila? Aristotela bych dala leda s přeloženým výkladem :D
Kateřina Milfaitová
1) Naučila jsem se, že pokud chci porušovat pravidla, musím je nejprve znát.
2) Je dobré dát text někomu nezaujatému přečíst, protože si nemusím všimnout chyb a nelogičností.
3) Bajky jsou nejlepší krátké a úderné.
4) Každý příběh by měl mít začátek, prostředek a konec.
5) Začátek by neměl být příliš dlouhý, jinak čtenáře začne nudit a příběh nebude držet pohromadě. Vyjímkou kdy může být začátek natahovaný jsou vtipy.
6) Text by měl být hlavně srozumitelný, aby čtenáře nevytrhl ze 'snu' a umožnil mu plynule pokračovat.
7) Dozvěděla jsem se, že není důležité psát příběh přesně tak jak byl podle pravdy, ale tak, aby čtenáře hlavně bavil.
8) Je dobré začít s psaním toho typu textů, který ráda čtu, protože mi to pravděpodobně půjde nejlépe.
9) Číst, číst, číst a číst. Abych si rozšířila slovní zásobu, naučila se novým obratům a procvičovala se.
10) Pokud píšeme o nějaké postavě, je potřeba ji promyslet do detailů.
Vendy
Piš krátké věty. Vyjadřuj se srozumitelně a věcně. Použij úvod do předmětu věci, druhou - prostřední část - věnuj problému a v třetí závěrečné části problematiku shrň a uzavři. Nepoužívej zkratky a piš k věci. Piš dle toho, kdo je tvůj čtenář (žena, muž, dělník, profesor, ale i dle charakteru člověka – analytik, věcně jednající osoba, sebestředný člověk…).
Roman K.
Po zhlédnutí TV pořadu Všechnopárty, kde jste byla hostem u Karla Šípa, jsem si musel přiznat, že jako každodenní čtenář neznám nic z Vašich knih.
Což je ostuda, kterou jsem v krátké době rychle napravil.
V naší Knihovně Kroměřížska jsem si vypůjčil několik knížek.
Ta o Vašem více než stoletém dědečkovi je okouzlující už jen tím, jaký měl životní náboj, zájem o všechno, skvělý přehled, řád, nepřipouštěl si k tělu nemoci, nekonečný optimismus, až to člověka štve, že je to v podstatě jednoduchý recept, ale nedokážeme ho v plné míře naplnit.
Vystihla jste ho pro čtenáře opravdu věrně.
Pak jsem se začetl do díla Živel Lustig. Jak se píše kniha. Ta je napsané opravdu mistrovsky! Vykreslila jste pana Lustiga tak věrně a tak důvěrně, že jsem se už v první třetině četby rozhodl, že knížku musím mít doma, protože se k ní určitě budu vracet. Jeho život byl pro běžného člověka naprosto neuvěřitelný, a on to věděl, proto svými drastickými zážitky a vším, čím prošel, šetřil a rozdával jako na lékárnických vahách. Obdivuhodný přístup k lidem! To dnešní pseudocelebrity ani netuší, jaké složitosti a zákruty může člověku život připravit, čím může projít, jaké nemoci ho mohou nahlodávat, ale dokážou se tvářit jako ředitelé Zeměkoule, obsazují titulní strany časopisů a jsou přesvědčené, že tak to má být, tak je to správné.
Napsala jste nádhernou knihu, přiblížila osobnost s neutuchající zásobárnou energie, optimismu, člověka nesmírně bohatého, ne materiálně, ale tím, že dokázal rozdávat plnými hrstmi radost, moudrost, dobré nápady, chytré myšlenky, humor - jen podle toho se pozná skutečně bohatý člověk.Jsem opravdu moc rád, že jsem prostřednictvím Vaší knihy dostal možnost pana Arnošta Lustiga o něco blíže poznat. A moc Vám za to děkuji.
Teď si dám pauzu zase na jiné čtení, ale k Vašim knihám se určitě vrátím.
S přáním všeho dobrého, ať máte stále zajímavé nápady, nevyčerpatelnou inspiraci, ať Vám slouží zdravíčko a máte hodně radosti ze života i ze svého okolí.
Z Kroměříže zdraví Mirek KarásekDočetl jsem Vaši knihu "Živel Lustig". Chvílemi jsem se smál a chvílemi jsem měl hrdlo stažené jako ve svěráku a oči mi přestávaly fungovat. A tak bych Vám chtěl za to, že jste tuto knihu napsala, velice poděkovat. To není kniha. To je stříbrný tác, na kterém leží dvě srdce. To Vaše, a pana Lustiga. Moc Vám děkuji. V pátek odjíždím s manželkou vybrat si náš vánoční dárek, který jsme si sami, jak říkáme, naježili. Jedeme do Chorvatska, kde si každý den vylezeme na naši skálu, zalezeme pod prastarou pínii a budeme číst a luštit sudoku. K tomuto místu se váže taky docela pěkný příběh... Až se vrátíme, tak si tuto Vaši knihu otevřu znovu. Tentokrát s tužkou a papírem. Dělám to tak vždycky, když mne něco hodně zaujme.
Mějte se hezky, paní Dano, a ať se Vám ve všem jen daří.
Zdeněk Majzlík
 |
| Ateliér komiks Fakulty designu a umění v Plzni, letní semestr 2016 |
- Naučila jsem se že začátek příběhu nesmí být příliš dlouhý, jinak čtenáře odradí a text není vyrovnaný.
- Potvrdila jsem si že se mi povedlo příliš useknout konec, což možná čtenáře trochu zklamalo.
- Není důležité psát podle pravdy, ale tak aby byl text zábavný.
- Je dobré promyslet důkladně postavu o které píšeme.
- Při psaní reklamace toustovače mě překvapilo jak různorodé informace se opravdu dají nacpat do zdánlivě obyčejné situace.
- Poznala jsem, že pro samostatně stojící rozhovor je vždy lepší, když obsahuje nějakou zápletku či překvapení.
- Bajky jsou nejlepší krátké a úderné.
Vendy Podhráská, Fakulta designu a umění v Plzni
 |
| Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni |
I na vzorku desíti lidí líp člověk pozná jak čtenáři myslí, než když se do nich pokouší začínající spisovatel vcítit sám.
Pokud je příběh krátký, měl by čtenář znát pohlaví, alespoň náznakem.
Psaní se dá kultivovat tréninkem, podobně jako kresba.
Uvědomil jsem si po dlouhé době, že chci psát příběhy.
Slibuji si od toho, že bude moje tvorba svobodnější, když odpadne mezičlánek scénáristy :)
Ondřej Malina, Fakulta designu a umění v Plzni
Při vytváření nové postavy nemůže člověk jen vzít hnědovlasého muže, dát mu jméno Pavel a hned ho zasadit do konkrétní situace. Postava se pak bude nekontrolovatelně ohýbat podle situace a nikdo nám to neuvěří. Mělo by to být přesně naopak. Nejprve musíme vybudovat postavu, dát jí charakter, vlastní příběh, vědět o ní vše do posledních detailů a pak, když ji zasadíme do konkrétní situace, bude to postava, která bude situaci sama vytvářet.
Petra Šestáková, Fakulta designu a umění v Plzni
Petra Šestáková, Fakulta designu a umění v Plzni
1. Musíme dávat pozor, aby první věta byla úderná; tak můžeme získat nebo ztratit čtenáře.
2. Je důležité přemýšlet o čtvrté neviditelné části příběhu - proč jsem to psala?
3. Musíme se vyhýbat opakování slov v textu, jinak to tahá za uši. Ale jsou výjimečné případy, kdy to můžeme použít.
4. Nemáme dávat nálepky postavám, dělá to čtenář.
5. V bajkách ale můžeme postavy popisovat, např. jako hloupé nebo chytré.
Anastasia Khaustova
 |
| Kurz pro pokročilé 14. září 2019 - poprvé pod křídly Partners |
Zdravím z daleké severní Moravy.
Bylo to jako obvykle naprosto skvělé. Je to pro mě bez nadsázky vždy svátek. Samozřejmě není možné zúčastňovat se pokaždé nebo často, ale jednou za čas (či spíše jednou za rok) si to vážně užívám, těším se a vždy mě to nabije do dalších dnů. Jsou to okamžiky, kdy cítím, že jsem přesně tam, kde mám být a jsem tam absolutně šťastná a spokojená.
Pořád pevně věřím, že třeba v životě narazím na příležitost, kde bych tento milovaný koníček mohla uplatnit. :) Psaní je krásné, obohacující, zábavné.
Velmi ráda jsem poznala Klárku a moc mi "sedla". Je bezvadná. Vlastně "Úžasná" :)
Hanlen Kavalová
 |
| Kurz pro pokročilé 14. září 2019 - poprvé pod křídly Partners |
Díky Šimone,
bylo to super včetně koordinátora v záběhu a zkušební době 😊.
Zdraví
Libor Frank
Moc hezky jsi psal, Šimone;)
Díky!
Klára
Ahoj Dano,
Chci ti poděkovat za kurz. I když to bylo z mé strany jen na den, bylo opět skvělé přičichnout k té atmosféře. Moc jsem si to užil. Skvělý lidi, texty a tak... Mimochodem. Vůbec bych se nebránil tomu, se s nimi ještě potkat.
Mirek Tichý
 |
| Psaní cestopisů s National Geographic 4.-5. května 2019 |
Co jsem si odnesla:
- Říci si, o čem to má být, co chci sdělit- Nejdůležitější je titulek a „perex“ – tučně psané shrnutí na začátku
- Vyvolat emoci je vždy dobré – i padouch musí být odporný a i když nesouhlasíte, musíte rozumět té postavě, byl třeba týraný a nyní sám týrá
- Věty jako “nám se to moc líbilo“ nemusím říkat, to musí čtenář cítit z textu
•Nechtít říci vše, vypíchnout to podstatné
•Když je na jevišti pověšená flinta, je třeba z ní vystřelit
Helena Procházková
Koncepce celeho kurzu mi vylozene nesedla. Nemam pocit, ze by to pro me psani bylo prinosne. Naopak, mam ted nechut neco napsat a nejradsi bych veskere me dilo spalila. Proto jsem Vas chtela pozadat, zda by jste mi nevratila alespon cast kurzovneho, protoze nevnimam, ze by to bylo alespon castecne to, co jsem ocekavala, takze si umite predstavit me pocity, kdyz jsem se citila zklamana a demotivovana. Snad se nebudete zlobit, samozrejme timto Vas kurz absolutne nahanim, ale me ocekavani to zkratka nesplnilo a prinos jsem ani s odstupem dvou dnu nepocitila.
S pranim prijemneho dne
Aneta Balvinova, 17. února 2019
 |
| Braník, 17. února 2019 |
Naučila jsem se psát stručně.
Už umím dávat zpětnou vazbu a spolupracovat s ostatními.
Pochopila jsem, jak psát bez opakování slov.
Dozvěděla jsem se díky své bajce o lesním soudu, že soudců je vždy lichý počet.
Jasmin Carmel (12 let)
Seminář byl super!!! Už dlouho jsem se takhle nenasmála, paráda. Samozřejmě jsem se i hodně naučila, ale ta atmoška, to já si užívám velice! Asi to je tím, že jsem hodně doma a ta parta, to mě pak moc baví.
Takže vážně DĚKUJU. Markéta Strnadová
Gardner a King se vůbec neshodují na metodách výuky nových autorů.Aristoteles popisuje pět základních kamenů dobrého psaní.
Řadí je i podle jejich důležitosti, podle toho, jak jsou vhodné a dobré.
Obyčejný a přímý popis je tedy nejníže a popis charakteru k akci na nejvyšším místě.
Umělé řešení, rozpoznání a vzpomínka jsou dalšími třemi způsoby.
Karolína Vilímovská, Fakulta designu a umění Jaroslava Sutnara v Plzni
Mí studenti komiksu na Fakultě designu a umění v Plzni studují literární učebnice J. Gardnera a S. Kinga. Karolína si všimla: "Gardner a King se vůbec neshodují na metodách výuky nových autorů." Její postřeh se mi velmi líbí. I v tom je totiž úžasná pestrost, jakou psaní - a umění vůbec - přináší. Neshodneme se nejen v názorech na díla, ale ani v metodách, jak je stvořit... Natož pak v pravidlech, jak psát. A přece je dobré znát zákonitosti psaní, které existují už od dob Aristotela v jeho Poetice ze čtvrtého století před naším letopočtem...
Dana Emingerová
 |
| John Gardner |
Řadí je i podle jejich důležitosti, podle toho, jak jsou vhodné a dobré.
Obyčejný a přímý popis je tedy nejníže a popis charakteru k akci na nejvyšším místě.
Umělé řešení, rozpoznání a vzpomínka jsou dalšími třemi způsoby.
Karolína Vilímovská, Fakulta designu a umění Jaroslava Sutnara v Plzni
Mí studenti komiksu na Fakultě designu a umění v Plzni studují literární učebnice J. Gardnera a S. Kinga. Karolína si všimla: "Gardner a King se vůbec neshodují na metodách výuky nových autorů." Její postřeh se mi velmi líbí. I v tom je totiž úžasná pestrost, jakou psaní - a umění vůbec - přináší. Neshodneme se nejen v názorech na díla, ale ani v metodách, jak je stvořit... Natož pak v pravidlech, jak psát. A přece je dobré znát zákonitosti psaní, které existují už od dob Aristotela v jeho Poetice ze čtvrtého století před naším letopočtem...
Dana Emingerová
 |
| Stephen King |
2. Psaní má být okořeněno metaforou, ozdobným výrazem či jiným nezvyklým slovem, ale nesmí toho být moc, protože obyčejná slova dodávají textu jasnost.
3. I dobrého nápadu se musím vzdát pro dobro příběhu, ale nápad si mohu schovat, protože se může hodit v budoucnu.
4. Musíme číst pomalu a zřetelně, aby posluchač mohl zapojit svou představivost
5. Nepolykat koncovky, frázovat – dělení věty na významové celky. Jak Jana krásně přirovnala – posluchači obsah předkousat.
Michal Malinovský
 |
| Kurz psaní cestopisů s National Geographic 25. července 2019 v Czech Photo Centre v Nových Butovicích |
Povídka musí dávat smysl, zatímco informace v reportáži musí být pravdivé a fakticky správné. Nejdůležitější je zaujmout na začátku, nadpisem a prvními větami. Před dokončením je dobré si článek nahlas přečíst. Je dobré použít přímou řeč.
Klára Valentová
 |
| Branický pivovar 17. února 2019 |
1. Všechna pravidla se mohou porušit, když to funguje.
2. Důležitý je „háček“ – první věta, odstavec, který navnadí na příběh a zaujme natolik, aby čtenář pokračoval ve čtení.
3. Literární dílo se skládá z cihel.
4. Příběh musí zaujmout hlavně čtenáře. Ne vždy je pro ně zajímavé to, co je zajímavé pro nás.
5. Vyhnout se přehnanému používání přídavných jmen a zbytečnému textu typu „Jak jsme tam jeli“.
Michal Bareš, 17. února 2019
Začátek musí být úderný a poutavý. Moc se mi líbí různorodost kurzu. Vždy se najde minimálně jeden člověk, který se mě zastane a ochrání mě před kritikou. Konečně se nebojím dialogů, tedy aspoň psaných.
Julie, 17. února 2019
Ahoj Dano, posílám Ti pět věcí, které jsem si z kurzu odnesla. Chtěla jsi je po nás už v neděli, ale já si to chtěla trochu promyslet, takže je s další omluvou dodávám až teď. V podstatě, odnesla jsem si toho tolik, že se mi to těžko dává do několika bodů. Celkově to pro mě byla strašně zajímavá a přínosná zkušenost a myslím, že mě to obohatilo v různých směrech.
1. Odnesla jsem si plno různých poznatků o psaní - co jsou háčky, jak na vkládání dialogů spolu s popisy, vyvarování se flinty na zdi a jak neunudit potencionálního čtenáře svými sáhodlouhými texty. Například.
2. Zároveň jsem poznala dost věcí o sobě, na které bych bez kurzu asi jen tak nepřišla. Objevila jsem své jisté bariéry (komplexy?), se kterými jsem se ten víkend musela poprat, některé jsem přeprala, některé, jako že třeba prostě fakt neumím psát, ještě ne.
3. Třetí věc, kterou jsem si odnesla, byl zážitek diskuse nad texty a zpětná vazba od všech - různé úhly pohledu, názory, nápady... a taky to, že každý má minimálně jednoho čtenáře. Sebe :D
4. Zážitkem, který se asi jen tak opakovat nebude, bylo pro mě strávení času ve společnosti tak moc různých lidí - ať už věkem nebo profesí anebo prostě rozdílností jako takovou. Krásný na tom ale bylo, jak jsme si přes to všechno rozuměli a jak mezi některými z nás začaly vznikat... můžu to nazvat jako jakási křehká přátelství?
5. Zkrátka, ten krátký čas mi toho přinesl moc a moc, byl to vážně zážitek, který prostě nedokážu pořádně vyjádřit slovy, děkuju!
Ivana Čuříková, 17. února 2019
 |
| 17. února 2019 |
1. Odnesla jsem si plno různých poznatků o psaní - co jsou háčky, jak na vkládání dialogů spolu s popisy, vyvarování se flinty na zdi a jak neunudit potencionálního čtenáře svými sáhodlouhými texty. Například.
2. Zároveň jsem poznala dost věcí o sobě, na které bych bez kurzu asi jen tak nepřišla. Objevila jsem své jisté bariéry (komplexy?), se kterými jsem se ten víkend musela poprat, některé jsem přeprala, některé, jako že třeba prostě fakt neumím psát, ještě ne.
3. Třetí věc, kterou jsem si odnesla, byl zážitek diskuse nad texty a zpětná vazba od všech - různé úhly pohledu, názory, nápady... a taky to, že každý má minimálně jednoho čtenáře. Sebe :D
4. Zážitkem, který se asi jen tak opakovat nebude, bylo pro mě strávení času ve společnosti tak moc různých lidí - ať už věkem nebo profesí anebo prostě rozdílností jako takovou. Krásný na tom ale bylo, jak jsme si přes to všechno rozuměli a jak mezi některými z nás začaly vznikat... můžu to nazvat jako jakási křehká přátelství?
5. Zkrátka, ten krátký čas mi toho přinesl moc a moc, byl to vážně zážitek, který prostě nedokážu pořádně vyjádřit slovy, děkuju!
Ivana Čuříková, 17. února 2019
Co jsem si odnesl z druhé hodiny kurzu:
- text musí mít rytmus,
- držet čtenáře v napětí,
- text musí čtenáře oslovit,
- první věta musí být uvěřitelná,
- pokud možno bychom se měli vyhýbat trpnému rodu.
Petr K.
- text musí mít rytmus,
- držet čtenáře v napětí,
- text musí čtenáře oslovit,
- první věta musí být uvěřitelná,
- pokud možno bychom se měli vyhýbat trpnému rodu.
Petr K.
Anežka Velinská, katedra komiks, Fakulta designu a umění L. Sutnara v Plzni, letní semestr 2018
Propsat se ke čtenáři
První větou oslov srdce
Myšlenku svou rozvíjej
Veď čtenáře v labyrintu
Tak, jak jsi jej vystavěl.
Labyrint – to není chaos
Má svůj řád a pravidla
Logiku i překvapení
Aby cesta bavila.
Katka Nevolová
Mlčím a naslouchám druhým. Soustředěně píšu. Škrtám zodpovědně a s rozmyslem. Tvořím.
Hana Šundová
Večer byl prostoupen instrumentální hrou na kytaru Milana Košuby.
Všichni účinkující projevili velkou dávku odvahy, se kterou vystoupili na osvětlenou scénu se svými rukopisy. Mají můj obdiv.
Odnášeli jsme si nejenom výtisk časopisu National Geographic jako dárek, ale hlavně bohatý zážitek a vzpomínku na příjemný umělecký večer.
Simona Jedličková
5 tvůrčích vět
1. Tak jako náš život má i literární dílo mít svůj začátek, prostředek a konec.
2. Dlouhé věty je lepší rozdělit do několika kratších, protože jinak se může stát, že než dočteme krásně rozvinutou větu zdárně do úspěšného konce, zapomeneme, o čem jme vlastně četli a budeme se muset vrátit na začátek a ještě si ji pro jistotu několikrát přečíst, abychom pochopili, tak jako v tomto ukázkovém souvětí. Dělíme je proto častěji…………..
3. Stejně tak je dobré nepoužívat ve větách stejná slova. Je lepší se zamyslet a najít jiné slovo, podobné tomu našemu slovu. A to slovo pak použít. Vždyť čeština je tak krásný jazyk, jistě si s tím hravě poradíme.
4. Každý příběh by měl mít nějakou myšlenku. Proto jsme ho také napsali.
5. Musí upoutat už nadpisem a úvodem. Jinak máme smůlu. Nikoho nezaujme a nikdo si ho nepřečte.
Jana Staňková, Šumavanda
První větou oslov srdce
Myšlenku svou rozvíjej
Veď čtenáře v labyrintu
Tak, jak jsi jej vystavěl.
Labyrint – to není chaos
Má svůj řád a pravidla
Logiku i překvapení
Aby cesta bavila.
Katka Nevolová
 |
| Branický pivovar 17. února 2019 |
Mlčím a naslouchám druhým. Soustředěně píšu. Škrtám zodpovědně a s rozmyslem. Tvořím.
Hana Šundová
Když si vytvořím hrdinu, musím o něm vědět všechno. I to, jaké nosí rád ponožky.
Jazyk by měl, ba přímo musí, odpovídat charakteru jednající osoby.
Zápletku mi musí čtenář uvěřit.
Dodržuj spád a snaž se text vypointovat.
Ludmila Dvořáková
Dnes 25. května jsem prožila inspirativní a obohacující večer v brněnském divadle Za hradbami. Tato malá scéna se ukrývá na ulici Křížová 20. Co se dávalo? Jedenáct začínajících literárních tvůrců pod vedením spisovatelek Dany Emingerové a Věry Staňkové četli své povídky a básně na téma O mužích a ženách. Vznikly na kurzech tvůrčího Psaní podle Lustiga, které vedou tyto mladé energické dámy.
Večer zahájila Dana Emingerová ukázkou ze své knihy Živel Lustig. Pak následovala četba jednotlivých autorů a plné hlediště se řehtalo nad zkazkami ze života psychoterapeuta i čerstvě zamilované padesátnice. Zaslzeli nám oči při povídce o mladé Jolaně, která je postavena před těžkou životní volbu. Romanticky nás naladily milostné verše básníka, který některé z nich věnoval svému velkému vzoru - Jiřímu Seifertovi.
Jazyk by měl, ba přímo musí, odpovídat charakteru jednající osoby.
Zápletku mi musí čtenář uvěřit.
Dodržuj spád a snaž se text vypointovat.
Ludmila Dvořáková
 |
| Autorské čtení 26. května 2019 v Brně |
Dnes 25. května jsem prožila inspirativní a obohacující večer v brněnském divadle Za hradbami. Tato malá scéna se ukrývá na ulici Křížová 20. Co se dávalo? Jedenáct začínajících literárních tvůrců pod vedením spisovatelek Dany Emingerové a Věry Staňkové četli své povídky a básně na téma O mužích a ženách. Vznikly na kurzech tvůrčího Psaní podle Lustiga, které vedou tyto mladé energické dámy.
Večer zahájila Dana Emingerová ukázkou ze své knihy Živel Lustig. Pak následovala četba jednotlivých autorů a plné hlediště se řehtalo nad zkazkami ze života psychoterapeuta i čerstvě zamilované padesátnice. Zaslzeli nám oči při povídce o mladé Jolaně, která je postavena před těžkou životní volbu. Romanticky nás naladily milostné verše básníka, který některé z nich věnoval svému velkému vzoru - Jiřímu Seifertovi.
Večer byl prostoupen instrumentální hrou na kytaru Milana Košuby.Všichni účinkující projevili velkou dávku odvahy, se kterou vystoupili na osvětlenou scénu se svými rukopisy. Mají můj obdiv.
Odnášeli jsme si nejenom výtisk časopisu National Geographic jako dárek, ale hlavně bohatý zážitek a vzpomínku na příjemný umělecký večer.
Simona Jedličková
1. Tak jako náš život má i literární dílo mít svůj začátek, prostředek a konec.
2. Dlouhé věty je lepší rozdělit do několika kratších, protože jinak se může stát, že než dočteme krásně rozvinutou větu zdárně do úspěšného konce, zapomeneme, o čem jme vlastně četli a budeme se muset vrátit na začátek a ještě si ji pro jistotu několikrát přečíst, abychom pochopili, tak jako v tomto ukázkovém souvětí. Dělíme je proto častěji…………..
3. Stejně tak je dobré nepoužívat ve větách stejná slova. Je lepší se zamyslet a najít jiné slovo, podobné tomu našemu slovu. A to slovo pak použít. Vždyť čeština je tak krásný jazyk, jistě si s tím hravě poradíme.
4. Každý příběh by měl mít nějakou myšlenku. Proto jsme ho také napsali.
5. Musí upoutat už nadpisem a úvodem. Jinak máme smůlu. Nikoho nezaujme a nikdo si ho nepřečte.
Jana Staňková, Šumavanda
Míra Tichý
Učili jsme se zaujmout čtenáře zajímavým nadpisem.
Využívat zabarvení textu, aby nám zákazník u čtení neusnul.
Musíme vědět proč a co píšeme.
Je nutné dodržovat úvod (začátek by měl ihned čtenáře zaujmout), prostředek a konec, který opět uchopí u srdce.
Místo jednoho slova charakterizující osobu, je vhodnější popsat situaci, která by jeho charakter popsala.
Denisa Procházková, ČEZ
- pokud půlka lidí souzní s mým příběhem a druhá půlka ne, je to v pořádku. Každý si najde svého čtenáře.
- v krátkém příběhu nepopisovat příliš mnoho prostředí a postav
- první věta musí zaujmout
- představování postav akcemi, ne popisem
- psaní obsah/slovní ekvilibristika
Jsem nadšený - děkuji ještě jednou.
Jan Jirák
Jsou důležité proporce textu, je třeba si dávat pozor na flinty na zdi a hlavně na “jak jsme tam jeli”, aby člověk neodbíhal od tématu a šel na komoru.
* Nadpis a první věta musí chytnout, jinak pak ke čtení možná ani nedojde, protože se k tomu čtenář nedostane.
* Když nebudu mluvit, jak mi zobák narost, snadno se dostanu do klišé a přehrávání a ostatní to poznají.
* O své postavě musím vědět všechno, jinak bych ji pak mohl v textu měnit charakter a to je špatně.
* Lepší než psát do šuplíku je psát pro lidi a dostávat zpětnou vazbu.
* Je třeba dopsat texty, ne to vzdát a nedopsat.
Vlado
Bajka má vždy na konci poučeníZpráva vždy musí obsahovat: KDO, CO, KDY, KDE případně JAK a PROČ
Je dobré nechat si napsaný text odležet a pak se k němu vrátit
Je důležitá upřímná zpětná vazba ohledně toho, co kdo napíše (abychom se tím mohli zdokonalit)
Pointa se dá vystihnout i ve velice krátkém textu – tím jdeme vlastně okamžitě k jádru věci.
PH
Moc děkuji za úžasný víkend. Po roční léčbě byl pro mne jak balzám na duši
.Monika
 |
| Braník 17. února 2019 |
Flinta na zdi.
Slova naplnit obsahem.
Zaujmout a chytit čtenáře v prvopočátku.
Začátek, prostředek a konec.
Autor nesedí čtenáři na uchem, aby mu vysvětlil, jak to myslel.
Úhly pohledu: er- forma, ich-forma a du-forma.
Každý má svou cílovou skupinu.
Stavební cihly: popis, dialog, příběh
Vyvarovat se zdrobnělin.
Nezdvojovat informace.
Zmínit přímou řeč.
Anna Karafiátová
Literární pravda není totéž co realita - musí být uvěřitelná a přehledná.
Musím si říct, o čem příběh je, a to, co tam nepatří, vyhodit.
Slunce je vždy hřejivé - s přídavnými jmény je třeba zacházet střídmě.
Popis očima někoho nebo něčeho je vždy zajímavější, než obyčejný popis.
Diamant je téměř v každém - jen ho najít a nepohřbít.
Eliška Zvolánková
 |
| Kurz Psaní Cestopisů s National Geographic v Czech Press Centru 8.-9. června 2019 |
Na kurzu Psaní Cestopisů s National Geographic v Czech Press Centru jsem ocenila:
1) Prostředí – nebylo horko ani zima, skvělé zázemí blízko metra, dobrá restaurace v blízkosti. Pro mě je to velice důležitý faktor. V Czech Press Centru je hezké denní světlo, příjemné klima v místnosti, pohodlné židle na sezení, docházková vzdálenost od metra a vynikající jídlo o patro níž.
2) Přístup, upřímnost, autenticita a profesionalita lektorky Dany Emingerové, včetně zpětné vazby.
3) Možnost zakoupit si knihy.
5) Praktické úkoly. Sama se divím tomu, kolik dovedností jsem se za ten víkend naučila.
6) Počet účastníků kurzu – přišel mi optimální pro práci ve skupině (zpětná vazba) a zároveň jsem cítila individuální přístup (moje texty nezapadly v záplavě těch dalších).
7) Oříšky pro zakousnutí.
8) Přestávky pro osvěžení.
9) Kniha sebraných spisů jako učebnice. Super věc.
10) Začátek kurzu až v 10 h a optimální délka – bloky po třech hodinách.
Eva Návorková Vejvodová
 |
| Ateliér komiks Fakulty designu a umění v Plzni, letní semestr 2016 |
Lucie Dynterová, Ateliér komiks, Fakulta designu a umění v Plzni
Děkuji za zážitkový kurz tvůrčího psaní. Bylo to nezvyklé! Čekali jsme teorii a Vy jste si nás pěkně povařila. Kéž by bylo něco dlouhodobého, nějaké dálkové studium s pevným řádem.
David Geč, kreativní studio
Pro mne to bylo školení se zvláštním bonusem a opravdu rád jsem se ho zúčastnil. Kurz rovněž přinesl zvláštní jev. Nečekal jsem, že budou účastníci tak otevření. Bylo to prospěšné s velkým prostor pro společnou práci. Až všechno dozraje, určitě se dostaví i žádané ovoce. Nejlepším měřítkem úspěšnosti byla naše zapšklá kolegyně, v průběhu kurzu stále aktivnější, na konci se smějící. Mnohdy trávíme čas na školeních, která nepřinesou ani zlomek hodnoty toho Tvého.
Honza Kovalčík, audit České spořitelny a.s.
Milá Dano!
Moc se mi líbí Tvůj přístup během seminářů. Kamarádský přístup, přitom dokážeš ze člověka dostat víc, než si myslí, že v něm je. Mně osobně to ukázalo, že se nemusím stydět za své psaní, jen je potřeba o jednotlivých článcích více přemýšlet a věnovat tomu více času. Také jsem si odnesla dobré tipy (viz níže). Myslím, že během semináře skvěle funguje zpětná vazba od více osob i zajímavý mix účastníků.
Klára Valentová
 |
| Fakulta designu a umění v Plzni |
Během našeho kurzu jsme si prošli všechny záludnosti, které mohou začínajícího autora potkat.
Vyzkoušeli jsme si napsat potřebné základní stavební prvky příběhu (popis, akce, dialog...
Velice se mi líbil Váš osobní přístup, ke každému z naší skupiny, a Vaše dobře míněné rady ohledně našeho psaní.
Bylo příjemné, že jsme si hodiny prokládali čtením textů jiných autorů a ukázkami filmů.
Během kurzu jsem si uvědomila své chyby, které občas dělám v textech, a pokusím se jim nadále vyvarovat.
Naše hodiny byly zábavné a vždy jsem se skvěle pobavila a zasmála.
Přínosem bylo i psaní textů během našich hodin, pod určitým časovým limitem.
A co bych změnila? Chápu, že naše hodiny musely probíhat v šestihodinových blocích, aby jsme si stihli projít a přečíst všechny naše psané texty, ale přišlo mi líto, že většina z nás se již po dvou až třech hodinách nedokázala dostatečně soustředit.
Je velká škoda, že máme tvůrčí psaní pouze na jeden semestr, určitě bych uvítala mít jej i nadále a procvičovat např. psaní různých žánrů (detektivka, romance, sci-fi atd.)
Lucie Dynterová, Fakulta designu a umění v Plzni
Můj příběh vypadá na webu Psaní podle Lustiga s těmi obrázky krásně. To bych před kurzem netušil, že mě tak rychle proslavíš.
Osamělý bojovník s čarodějnicemi Dušan
1.Vše, co chceme sdělit divákovi, musí být v textu.
2.Čtenář ví jen to, co mu řekneme nebo co lze velmi dobře odvodit.
3.Nemáme možnost se opravovat a vysvětlovat, co jsme mysleli, když už je text hotový.
4.Čtenáře zaujme to, do čeho je schopen se vcítit.
5.To, co není důležité pro příběh, ho jen zpomaluje; co je zbytečné zmínit, můžeme vynechat.
Karolína Vilímovská, Fakulta designu a umění v Plzni
Pro spisovatele není nic svaté. Povídka musí mít začátek, prostředek a konec.
Vše v řádných proporcích, které však lze porušovat dle autorova cítění, neboť v literatuře nic není dogma.
Psaní nesmí být nikdy ani kousek nudné.
Moje povídka byla z první poloviny nudná, a tudíž příště, až budu něco psát, musím první polovinu vynechat.
Bajka je sevřený, hodně krátký literární útvar, kterému neprospívá, je-li uměle natahován.
Linda Edwardsová přepsala bajky do verze, kterou nejsem právě nadšená. Jsou to pohádky, nikoliv bajky.
Vyprávění je příliš rozvleklé a chybí klasicky jasné poučení v závěru.
Autor se nesmí bát svých odvážných nápadů. Jazyk má být malebný a hezky znít.
Dana Pravdová
Milá Dano,
moc si vážím tvého přístupu a daru, který mi dáváš:) Včera jsi mi vehnala slzy radosti do očí. Pomohla jsi mi.
Míša
Děkuji za skvělý kurz.
Barbara Tesařová
2.Čtenář ví jen to, co mu řekneme nebo co lze velmi dobře odvodit.
3.Nemáme možnost se opravovat a vysvětlovat, co jsme mysleli, když už je text hotový.
4.Čtenáře zaujme to, do čeho je schopen se vcítit.
5.To, co není důležité pro příběh, ho jen zpomaluje; co je zbytečné zmínit, můžeme vynechat.
Karolína Vilímovská, Fakulta designu a umění v Plzni
Pro spisovatele není nic svaté. Povídka musí mít začátek, prostředek a konec.
Vše v řádných proporcích, které však lze porušovat dle autorova cítění, neboť v literatuře nic není dogma.
Psaní nesmí být nikdy ani kousek nudné.
Moje povídka byla z první poloviny nudná, a tudíž příště, až budu něco psát, musím první polovinu vynechat.
Bajka je sevřený, hodně krátký literární útvar, kterému neprospívá, je-li uměle natahován.
Linda Edwardsová přepsala bajky do verze, kterou nejsem právě nadšená. Jsou to pohádky, nikoliv bajky.
Vyprávění je příliš rozvleklé a chybí klasicky jasné poučení v závěru.
Autor se nesmí bát svých odvážných nápadů. Jazyk má být malebný a hezky znít.
Dana Pravdová
Milá Dano,
moc si vážím tvého přístupu a daru, který mi dáváš:) Včera jsi mi vehnala slzy radosti do očí. Pomohla jsi mi.
Míša
Děkuji za skvělý kurz.
Barbara Tesařová
Co jsem se naučil:
1) Napsat poutavý úvod, zaujmout na začátku
2) U dlouhých souvětí zvážit, zda není lepší je rozdělit tečkami
3) Při popisu se snažit „vcítit“ do postavy, koukat jejíma očima
4) Ctít literární pravdu - text musí být uvěřitelný, ať už se skutečně stal nebo nestal
5) Text může na různé lidi působit odlišně. Pokud mají dva lidé úplně protichůdné názory, s textem nemusí být problém.
Adam ŠirokýOdvahu nebát se psát.
Inspirativní nápady, dobré myšlenky ostatních.
Vynikající atmosféra, příjemná a fajn.
Některé účastnice mluví moc a zbytečně.
Uvítal jsem možnost objednat si učebnici
Málo místa u stolu a vydýchaný vzduch v místnosti.
Líbí se mi blog s příspěvky účastníků www.psani-podle-lustiga.cz
Je možnost pokračovacího kurzu - 2. díl pro začátečníky?
Štefi, Dobeška
 |
| Akademie ČTK 6. ledna 2019 |
Při psaní si musíme neustále připomínat, kdo mé dílo bude číst, a text podle toho přizpůsobit mentalitě čtenáře. Psát raději kratší věty - nic složitého, pak víc hrozí, že se čtenář ztratí. Soustředit se na podání srozumitelné, stručné a jasné informace - kdo, co, kdy, kde, proč a jak. Používat činný slovenský rod, trpný rod omezit na minimum či úplně vynechat. Skládat věty tak, aby vše na sebe navazovalo. Nepřeskakovat z jednoho tématu k druhému.
Leoš S.
-Díky zpětné vazbě jsem zjistil co bych mohl potenciálně zlepšit
-Zjistil jsem, že spousta lidí se na literaturu dívá spoustu pohledy
-Zlepšit rétoriku
-Oběd byl fajn
-Důležitá je první věta
-Nemusím za každou cenu vše do detailu popisovat
-Nebát se přímé řeči
Tomáš Doborovolný
Leoš S.
-Díky zpětné vazbě jsem zjistil co bych mohl potenciálně zlepšit
-Zjistil jsem, že spousta lidí se na literaturu dívá spoustu pohledy
-Zlepšit rétoriku
-Oběd byl fajn
-Důležitá je první věta
-Nemusím za každou cenu vše do detailu popisovat
-Nebát se přímé řeči
Tomáš Doborovolný
„Byl krásný slunečný letní den. Jmenuji se František a je mi dvanáct let. Celé prázdniny jsem byl zase u babičky Svobodové, to je máma mojí mamky, ne u babičky Kropáčkové, to je máma táty a k té moc nejezdíme.“
Ježíši, to je ale blbost. Takhle to napsat nemůžu. Ta naše češtinářka je normální sadistka. Dá nám domácí úkol hned první týden školy. Jsem se ještě ani nevzpamatoval, že musím zase vstávat ráno tak brzo. Někde tu mám poznámky z loňska, jak se to má dělat.
Hm. Takže nějaký začátek. To že byl letní den, je asi jasný, když jsme měli letní prázdniny. A to, že bylo venku hezky, asi taky dojde každýmu. Když prší, tak asi nebudu běhat venku, že jo. To, kolik mi je, vlastně taky není až tak důležité. Učitelka přeci ví, kolik mi je.
Taky nebudu psát, že k babičce Kropáčkové nejezdíme. To nikoho nezajímá. Máme psát o zajímavém zážitku o prázdninách a ne rodinou tragédii.
Takže znovu. „Na prázdninách jsem byl, jako každé léto u babičky.“
Možná bych tam mohl napsat, že bydlí v Krušných horách. Jako že jsem byl venku v přírodě.
Jo, to je dobrý. Takže bych měl začátek. Co dál? Teď nějaký prostředek. Hm. To je to, jak říkala, jako že vo čem to vlastně je. Nepsat dlouhé věty, používat tečku a raději kratší, než dlouhé a nudné. To uhodla. Já nic dlouhýho psát nebudu, nejsem žádný Jirásek.
O čem bych tak mohl napsat? Prázdniny byly super a zažil jsem toho dost. Jenže prej toho nemáme zase psát moc, aby se prej čtenář neztratil či co. Aha, to jako mám do jedné povídky napsat jen jeden zážitek. Mohl bych třeba napsat, jak jsem chytal tu žábu. Mě teda přišlo dost hustý, v jednadvacátým století chytat v potoce žábu. Pak jsem jí samozřejmě zase pustil. Jenže když napíšu jen to, že jsem chytil žábu, tak to bude zase moc krátký. To chce nějakou akci. Aby pořádně tekla krev. No, i když, já jsem potom uklouznul na kameni, celý jsem se v tom potoce vymáchal a rozbil jsem si koleno. To bylo krve dost. To se bude líbit i klukův ve třídě. Zápletka je teda na světě, je tam jen jedna akce a tečka. Ani to, jak říkala s tou flintou na zdi, to mě fakt pobavilo. Jako že když napíšeme, že tam něco je, tak čtenář očekává, že to použijeme. To jsem asi trefil přesně. Byl tam kámen a já si o něj rozmlátil koleno. Nic víc, nic míň.
Fajn, teď co? Aha závěr. K čemu je to proboha dobrý? Spolužákům bude stačit ta akce s žábou, to budu určitě vyprávět několikrát. Ale prej všechno musí mít nějaký konec. Mně se bude nejvíc líbit, až zase bude konec školního roku a pojedu k babičce znovu. Třeba tam ta žába ještě bude a chytím si jí znovu. To bych vlastně mohl napsat. To nikoho neurazí. Učitelka bude ráda, že jsem vůbec něco napsal. Loni jsem přinesl jen půlku. Na výmluvu, že mi došel papír, se moc netvářila. Jsem asi prostě dostatečně nepoužil tu její literární pravdu. Že to pravda úplně být nemusí, ale že tomu musí čtenář uvěřit. Takže jinak: „Prázdniny u babičky se mi moc líbily a už se těším, až k ní příští rok v létě pojedu znovu.“
No a je to. Ty vole, to ani nebylo tak těžký. Ono je občas dobrý tu učitelku při hodinách češtiny poslouchat. Když člověk ví, jak to má napsat, co tam má napsat a čemu se má vyhnout, tak je to docela jednoduchý. To bych mohl dát nakonec jako ponaučení. Ba ne, kašlu na to, tohle není žádná bajka.
Načisto to přepíšu až zítra ve škole. Teď beru kolo a frčím ven za klukama, dokud je venku hezky.
Dana Hladíková
Ježíši, to je ale blbost. Takhle to napsat nemůžu. Ta naše češtinářka je normální sadistka. Dá nám domácí úkol hned první týden školy. Jsem se ještě ani nevzpamatoval, že musím zase vstávat ráno tak brzo. Někde tu mám poznámky z loňska, jak se to má dělat.
Hm. Takže nějaký začátek. To že byl letní den, je asi jasný, když jsme měli letní prázdniny. A to, že bylo venku hezky, asi taky dojde každýmu. Když prší, tak asi nebudu běhat venku, že jo. To, kolik mi je, vlastně taky není až tak důležité. Učitelka přeci ví, kolik mi je.
Taky nebudu psát, že k babičce Kropáčkové nejezdíme. To nikoho nezajímá. Máme psát o zajímavém zážitku o prázdninách a ne rodinou tragédii.
Takže znovu. „Na prázdninách jsem byl, jako každé léto u babičky.“
Možná bych tam mohl napsat, že bydlí v Krušných horách. Jako že jsem byl venku v přírodě.
Jo, to je dobrý. Takže bych měl začátek. Co dál? Teď nějaký prostředek. Hm. To je to, jak říkala, jako že vo čem to vlastně je. Nepsat dlouhé věty, používat tečku a raději kratší, než dlouhé a nudné. To uhodla. Já nic dlouhýho psát nebudu, nejsem žádný Jirásek.
O čem bych tak mohl napsat? Prázdniny byly super a zažil jsem toho dost. Jenže prej toho nemáme zase psát moc, aby se prej čtenář neztratil či co. Aha, to jako mám do jedné povídky napsat jen jeden zážitek. Mohl bych třeba napsat, jak jsem chytal tu žábu. Mě teda přišlo dost hustý, v jednadvacátým století chytat v potoce žábu. Pak jsem jí samozřejmě zase pustil. Jenže když napíšu jen to, že jsem chytil žábu, tak to bude zase moc krátký. To chce nějakou akci. Aby pořádně tekla krev. No, i když, já jsem potom uklouznul na kameni, celý jsem se v tom potoce vymáchal a rozbil jsem si koleno. To bylo krve dost. To se bude líbit i klukův ve třídě. Zápletka je teda na světě, je tam jen jedna akce a tečka. Ani to, jak říkala s tou flintou na zdi, to mě fakt pobavilo. Jako že když napíšeme, že tam něco je, tak čtenář očekává, že to použijeme. To jsem asi trefil přesně. Byl tam kámen a já si o něj rozmlátil koleno. Nic víc, nic míň.
No a je to. Ty vole, to ani nebylo tak těžký. Ono je občas dobrý tu učitelku při hodinách češtiny poslouchat. Když člověk ví, jak to má napsat, co tam má napsat a čemu se má vyhnout, tak je to docela jednoduchý. To bych mohl dát nakonec jako ponaučení. Ba ne, kašlu na to, tohle není žádná bajka.
Načisto to přepíšu až zítra ve škole. Teď beru kolo a frčím ven za klukama, dokud je venku hezky.
Dana Hladíková
Naučili jsme, že pro kreativní psaní příběhů je důležité mít text rozdělený minimálně do 3 částí – úvod, zápletka, rozuzlení. Případná 4. část – tzn. poučení, je typická hlavně pro bajky.
Chceme-li zaujmout pozornost čtenáře, je vhodné používat krátké věty spíše než dlouhá souvětí. Zajímavým tipem je doporučení, aby literární pravda byla „pravdivější“ než realita. Jinými slovy, je třeba psát uvěřitelně a současně situaci nějak vyhrotit, aby byl čtenář vtažený do příběhu.
Inspirací může být řecký filosof Aristoteles a jeho Poetika, v nedávné době pak český spisovatel Arnošt Lustig.
Martin
 |
| Simply5 |
· Vtip o policajtovi a poučení, proč je dobré si věci nekomplikovat.
· Vyjadřovat se přirozeně, tak, jak by to řekl ten, o kom píšeme. To podporuje uvěřitelnost.
· Když známe dopředu pointu (v našem oboru výsledky výzkumu), více se v textu soustředíme na hloubku představených myšlenek. Mozek se tak méně zatěžuje tím, že se snaží pointu teprve uhádnout.
Katka Nevolová
1. Literární pravda musí být lepší než pravda. V příběhu nejde o to popsat vše přesně, jak to bylo, ale vypíchnout pouze ty věci, které přispívají příběhu a zajímají čtenáře.
2. Jakmile dám „flintu na zeď“, musím z ní vystřelit. Jinými slovy, pokud naťuknu nějakou myšlenku, musím ji někde rozvinou a dokončit.
3. Každý si najde svého čtenáře. V podstatě se nejde trefit do stylu všem a je potřeba přemýšlet nad tím, jaký styl vyhovuje mě a současně pro koho píšu.
4. Příběh je věrohodný, pouze pokud postavy v něm jsou autentické. Takový popis se mi podaří, pouze pokud se dostatečně vcítím do jednotlivých postav a umím vidět svět jejich očima, popisovat jej jejich slovy a prožívat jejich srdcem.
5. Úvod příběhu nesmí začít popisem, ale napětím. Taky 80% tvoří titulek, 20% 1. věta
Katka B.
Naučila jsme se, že něco chci sdělit a neumím to. Příběh, který jsem napsala, byl vlastně 2 v 1, a to bylo špatně.
Ano, byla jsem okouzlená Vánocemi a jejich krásou kolem sebe. To byl jeden zážitek, a tak měl být i popsaný, a konec. Druhý zážitek byl můj veliký obdiv k majitelce Vánočního domu, která šla za svým snem, dokázala to dotáhnout do konce, a sen si splnila. Konec. Takže jsem měla popsat jen jeden z nich.
Tím, že je něco napsané, je to dané. Pisatel už nemá možnost to vysvětlit čtenáři a udělá mu v hlavě zmatek, viz bod 2.
Ověřili jsme si, že funguje - začátek, prostředek, konec. Když se to jen tak napíše, že se to má dodržovat, člověk si řekne, no to je přece jasný... Ale ukázka v praxi je daleko názornější.
Přímá řeč, i když jen krátká, celé vyprávění oživí.
Olga Hánová
Naučil jsem se, že při psaní je méně někdy více.Postavy bychom neměli odbýt jednoduchým popisem, ale spíše je nechat projevit své chování a čtenář si sám udělá obrázek a lépe se s postavou sžije.
I v krátké povídce je dobré mít přímou řeč, protože dialog oživí děj.
Člověk by měl vnímat okolní prostředí, chování lidí, jejich rysy, díky čemuž pak dokážeme lépe popisovat postavy nebo události v našich příbězích.
V kratších povídkách není vhodné střídat více událostí za sebou. Je lepší soustředit se na jednu. S tím souvisí i závěr, který by měl být jenom jeden.
Jan Vočko
Když se věta skládá ze složitých slova informací, je lepší používat věty kratší.
Povídku skládáme z cihel: dialog, popis, akce...
Šetřit s přídavnými jmény - co je jasné, nemusí se psát, protože to zdržuje - zelená louka, hřejivé slunce.
Nedopustit umělé prodlužování.
V povídce musí být akce - jít hned k jádru věci, nedávat do příběhu zbytečnosti.
Pozor na suchý začátek.
Karolína Acsayová, Ježkárna 24. - 25. listopadu 2018
 |
| Literatura a kola přímo v cyklodílně 14. února 2019 |
Děkujeme Pavlovi Čábelickému za sladění literárního a sportovního rozvrhu u CABTECH.
Dana
Na kurzech je krásná tvůrčí atmosféra, to se pak píše samo. Posílám bajku O líném kole.
Monika Řeháčková
 |
| Akademie ČTK 12. září 2019 |
ještě jednou děkuji za včerejší kurz v Akademii ČTK. Dostala jsem účast jako narozeninový dárek. Byla to pro mě skvělá zkušenost, děkuji za rady. Kromě zmíněných doporučení mi kurz určitě dodal jisté sebevědomí. Bylo mi ctí vás oba - Danu Emingerovou a Jiřího Chrásta - poznat a děkuji.
Jana Hrdličková, brzo Poláchová
Ze semináře jsem si odnesla, že první věta musí nějakým způsobem zaujmout čtenáře, aby chtěl pokračovat ve čtení. A proto můžeme začínat uprostřed dějů. Takovým způsobem příběh stejně bude mít začátek, prostředek a konec, ale v trošku jiném pořadí. Ale máme pamatovat na čtvrtou neviditelnou část - proč píšu to, co píšu.
Měli jsme zajímavou diskuzi o použití sprostých slov v psaní. Zpevnila jsem se v názoru, že člověk může používat sprostá slova, jestli to patří k postavě nebo k prostředí. Ale jestli spisovatel chce používat obscénnosti pro šokování, stačí to udělat jednou. Když se neomezí v použití, muže znudit čtenáře. Bylo zajímavé zažít zpětnou reakci od spolužáků po přečtení textu. Bylo to dobrou připomínkou, že každý se vnímá jinak. Celkově kurz byl pro mne velice prospěšný, protože jsem zjistila, že psaní mne baví.
Anastasia Khaustova, FDU v Plzni, letní semestr 2019
 |
| Kurz 16.-17.3.2019 |
A co mi to přineslo?Hlavně spoustu inspirace a přesvědčení, že když chci tak text zvládnu. Psaní je nyní pro mě zábava, a tahle změna vnímání, je naprosto úžasná. Určitě bych chtěla ještě někdy dorazit, je to skvěle strávený čas.
Ještě jednou moc děkuji a přeji Ti jen to nejlepší a spoustu nadšených studentů, jako jsem teď já.
Pět věcí, které jsem se naučil na první lekci dlouhodobého kurzu a při rétorice:
1. mmmmmma, -e, -i, -o, -u, -ou
2. chmmmmm
3. dychat do bricha
4. nepouzivat stejne obraty nebo slovni spojeni
5. byt co nejstrucnejsi, odbourat balast nepodstatnych veci v textu
Jirka Jelen
Ahoj Dani,
bylo to vcera pro me moc podnetne. A tak se budu snazit byt pilnym mravencem v psani. Tesim se na tebe.
Safi Narwa
· Mluvit lidsky, ne příliš strojeně.
· Čím složitější sdělení, tím jednodušší text.
· Upoutat nadpisem a první větou.
· Soustředit se na hlavní myšlenku textu a volit další informace tak, aby podporovaly onu myšlenku. Raději vynechat informace navíc, které myšlenku nepodporují, aby nedošlo ke zmatení čtenáře.
· Osobně bych se chtěl víc dozvědět o tom, zda existují další „pravidla“ psaní, jako je například používání krátkých vět pro spád textu a vzbuzení napětí apod. Nebo třeba jak pracovat se zvukomalebností.
Aleš
Naučili jsme se, že…
1. … se musíme vžít do role čtenáře a nezapomínat, že on s námi celý příběh neprožil a potřebuje občas vysvětlení, co se stalo a kdo jsou postavy příběhu.
2. … tento popis nesmí být ale stěžejní část textu.
3. … že přímý popis osoby nemá takovou sílu jako nepřímý popis v rámci nějaké situace.
4. … je potřeba si rozvrhnout text a nevěnovat se příliš úvodu, aby pak na to nejdůležitější nezbylo jen pár vět.
5. … teorie, jak dobře psát je jedna věc, ale realita je často věc druhá – je jednak těžší a jednak tam ne vždy platí tak striktní pravidla.
Nina
Moc děkuji za vlídnost s jakou ses nám všem věnovala, s jakou lehkostí a něžným poučením si dokázala vznést kritiku i pochvalu na naše výtvory.
Předávala nám svoje zkušenosti a znalosti a my se dozvěděli, že naše myšlenky,či příběhy, které jsme napsaly a nám samým připadají jasné, v očích a myslích ostatních lidí nabírají další a další rozměr a rozmanitost pohledu na věc.
Dozvěděli jsme se jak našemu psaní dát směr a dynamiku. Kde ubrat a kde naopak přidat, čím a jak zaujmout.
Pro mě samotnou, i když se ze mě třeba vůbec nestane spisovatelka,bylo tohle setkání a poznání důležité pro můj osobní posun v životě.
Helena Palivcová
10 vět, co jsem se naučila během letního semestru:
První věta je hodně důležitá. Podle Čapka by se sprosté slovo mělo v psaném projevu vyskytnout jednou za tisíc slov. Katarze je část textu, ze které si čtenář odnáší pocit. Bajka má čtyři fáze: představení, akce, nějak to dopadne, ponaučení. Ze začátku jsem v hodinách počítala použité slovo pointa. Stále mám nejasnosti ohledně jeho výslovnosti. Přijde mi hezké, že se vždy v textu nutně nemusí zmiňovat očividné, když je věc sama patrná.
Já osobně jsem si z kurzů odnesla to, že nestačí pouze okolnosti popsat, ale je třeba dodat konkrétní jednání nebo nějaký důkaz (například formou dialogu). Musím psát tak, aby se tomu dalo uvěřit a aby to nebyla nuda. Neměla bych vyhodit nic, co napíši, ale schovat si to do šuplíku - dokonce i v případě, že se mi to bude zdát opravdu moc špatné.
Aneta Hustolesová, katedra komiks, Fakulta designu a umění v Plzni, letní semestr 2018
A především je pro mě důležité učení o cílové skupině, na tom mi mé malé "velkodílo" troskotá. Prostě životní dilema. Zachovat duchovní náboj, který osvětluje dění na Zemi a dává mu patřičnou sílu, nebo sestoupit z "duchovních výšin" a udělat z toho zemitě krutý příběh.
Taky mě pokouší myšlenka obojí skloubit, ale to si vzhledem k různým cílovým skupinám neumím představit. Samozřejmě, v příběhu mám oboje, ale kdo by to potom po pár stránkách neodložil?!? Obávám se, že všichni. Ale co s tím, když se ani jednoho nedokážu vzdát. Jedině snad si to napsat do šuplíku, nechat to nějakou dobu "vyhnít" a teprve pak se rozhodnout. A mezitím psát něco jiného.
Miroslava Chroboková
Za hlavní přínos kurzu tvůrčího psaní považuji pravidlo pušky na zdi. Je přínosné se nad každou informací, kterou do reportu dáváme, zamyslet a zhodnotit, zda-li tam má opravdu být. Tedy, jestli mi tam ta informace dává nějakou přidanou hodnotu a jestli s ní mohu „vystřelit“.
Aby tu po nás zbylo něco pořádnýho, aby ty powerpointové památníky, co tu tvoříme, byly ještě smysluplnější, je potřeba si umět vybrat tu správnou pušku. Pro ty, co nebyly na kurzu psaní, raději vysvětlím. Nebojte, nestala jsem se přes noc členem domobrany proti uprchlíkům nebo tak něco. Má se to tak, že za slovo puška si můžete dosadit třeba slovo sdělení, argument, myšlenka atd.
Některé pušky, ty menší, co nikam nedostřelí je někdy lepší nechat ležet a zdvihnout raději těžké kalibry, aby bylo zasaženo přesně to, co potřebujeme zastřelit (nebo tedy spíš sdělit). To je to, co jsem si odnesla hlavního já, z našeho nedávného kurzu psaní.
Eliška Nováková
 |
| Brno 24.3.2018 - jednodenní seminář Minervy |
Milá paní Dano,
Váš kurz v Brně byl pro mne velmi inspirativní, i když na počátku stála moje žena, která mne na kurz přihlásila a mou účast pojistila tím, že jsem jej dostal formou dárku na Valentina, takže jsem jej nemohl odmítnout. Po skončení sobotního kurzu musím přiznat, že měla dobrý nápad. Poznal jsem zajímavé lidi a výbornou lektorku, která nás provedla různými úskalími literárních pokusů formou přísnou, ale příjemnou. Určitě nepatřím k těm psavcům, kteří dokáží v daném časovém limitu napsat něco kloudného a asi nebudu sám, ale zkusit se má všechno. Děkuji za Váš čas, který jste nám věnovala, a rád a tentokrát z vlastní iniciativy se přihlásím do dalšího pokračovaní, třeba o literárních nápadech a jak jim jít vstříc.
S úctou Antonín Látal
Dan Benda
Jasný nadpis někdy pomůže užít si příběh víc, jindy překvapivý zážitek znemožní. Vždy záleží na daném kontextu.
Místo uvozovací věty je efektivnější dát sdělení do přímé řeči - je to nabitější emocemi, pravdivější.
Je dobré používat slovesa, která mají slovesa a emoční náboj.
Útočit na emoce.
Popis nesmí být nuda.
Pointa - text končí jasně.
Katka
Dva životy, čtyři kariéry, jeden příběh - to je knížka mé žákyně Věry Staňkové o slavných dvojčatech z Brna, která vyhrávala světové medaile v moderní gymnastice a zároveň se zapsala i v divadle jako jako úspěšné baletky. Dnes sestry Machatovy - Hana Bubníková a o dvě minuty mladší Jiřina Langová - překročily osmdesátku, ale dívají se na svět se stejným úsměvem jako dřív.
Dana Emingerová
1) Vystřelit z flinty – vše zmíněné by mělo mít nějakou roli
2) Popsat vše tak, aby měl čtenář veškerý kontext a porozuměl všemu
3) Vžít se do čtenáře, je potřeba vědět, pro koho píšu, a na základě toho zvolit úhel pohledu
4) Nepopisovat vlastnosti přímo a konkrétně, nýbrž názorně na nějaké situaci, při které se vlastnost projevuje
5) Nepoužívat trpný rod
Richard König
 |
| 2.11.2018, Široká 5, Praha 1 |
Nesmí viset flinta na zdi zbytečně. Literární pravda - dopilovat skutečnost, aby byla zajímavá i pro čtenáře. Snížil bych počet účastníků na dvanáct. Nevadí mi prostory školící místnosti, ale abychom se u stolu nemačkali. Děkuji moc, byl to výborný inspirativní kurz.
Bořek Beránek, 25.-26.8. 2018
Ahoj Dano,
děkuju moc. Tvůj kurz byl skvělý a těším se do budoucna na další. Zlepšil jsem se hodně v psaní a chci na sobě dále pracovat.
Honza Vočko
 |
| GVP 9. 2. 2016 |
Autor článku musí zaujmout první větou. Často se nám stává, že píšeme zbytečně dlouhý nezajímavý úvod, abychom měli požadovaný počet slov. Každé dílo mělo mít tři části: úvod, akci a následek (pointu). Také by mělo obsahovat popis, akci a dialogy , aby mělo rychlejší spád. Musím se vyjadřovat přesněji, aby se nestávalo, že jen málokdo pochopí, jak jsem to přesně myslela.
Eliška L., studentka gymnázia
 |
| Konzervatoř Jaroslava Ježka, 23. listopadu 2019 |
Karolíny máma Petra Acsayová
Posílám své příspěvky z víkendového kurzu tvůrčího psaní. Bylo to super. Snad našetřím na další
. Marcela PončíkováDíky moc za osvěžující lekci tvůrčího psaní. Dodala jste nám energii i motivaci, a to se v našem korporátním světě docela cení. Kromě toho jsem si vzala k srdci všechny užitečné připomínky, jak texty zatraktivnit. Domácí úkoly provedeme. Těšíme se na příště!
Eva Svobodová,UNIQA pojišťovna
- 1. věta textu musí být krátká, jednoduchá a zapamatovatelná
- Základ zpravodajských žánrů = KDO, CO, KDY, KDE, JAK A PROČ!
- Představení charakteru v akci – NEDÁVAT NÁLEPKY! Nepopisovat jaké to bylo, to musí čtenář poznat sám
- Příčestí trpné sloves se používá hlavně v úřední formě textu. Nepoužívat!
- Odborný text : 1 informace = 1 věta
- Popis lze oživit přímou řečí, aby nebyl nudný. Má mít pointu
- Nedělat „přetížené věty“ – moc údajů, moc přídavných jmen, Dlouhá souvětí rozsekat na krátké věty
Šárka Končalová
1) Článek by měl mít svůj začátek, prostředek a konec.
2) Autor by měl v článcích používat přímou řeč (pokud lze).
3) Bajka může být krátká i dlouhá, ale musí mít na závěr poučení.
4) Umění autora je v tom, aby si čtenář dokázal představit situaci, věc, osobnost ....V článcích tedy nepoužívat např.nepořádek jaký svět neviděl, krása, kterou nelze popsat, atd.
5) Zaměřit se na formu čtení článku (dynamické, srozumitelně, ne rychle, ne monotónní, nebát se zastavit).
Jarek M.
Škrtat zdlouhavé úvody.
Rozlišovat realitu a literární pravdu.
Cílová skupina je důležitá.
Laskavá kritika je povzbuzující.
Děkuji za krásný a inspirativní víkend.
Mám velký zájem učit se dál.
Nataša Richterová
Ještě jednou Vám chci poděkovat za příjemný a velmi podnětný den. Moc mě to bavilo a byla i skvělá skupina lidí. Člověk si uvědomí, že se musí stále něco nového učit. A Vy to umíte předat výborně.
Irena Osvaldová
5 vět, co jsme se naučili:
1. Promyslet si, co chci sdělit.
2. Sprostá slova jen, když je to opravdu vtipné nebo jinak odůvodnitelné.
3. Rezonance na konci udělá oddechnutí. Je dobré se závěrem vrátit na začátek a vše uzavřít.
4. Když mám nabitou zbraň, tak musím vystřelit, jinak je to nuda.
Jiří Tichý
 |
| Braník 16. 3. 2019 |
Ahoj, Dano, nejprve moc děkuji za dnešní prima den, kurz se mi velmi líbí. To byl rozhodně jeden z nejlepších zážitků.
A co mi to přineslo? Hlavně spoustu inspirace a přesvědčení, že když chci tak text zvládnu. Psaní je nyní pro mě zábava, a tahle změna vnímání, je naprosto úžasná. Určitě bych chtěla ještě někdy dorazit, je to skvěle strávený čas.
A ze druhé, osobně bych zvážila počet osob, protože mi přijde, že je nás moc a času na tvoření málo. Těším se na zítra!Aneta Neradová
Milá Dano. Jsem nadšená. A věř, že v této deklaraci je obsaženo vše, co se pod tím dá představit . Nevidím ještě úplně, jak mě to může pomoc zmírnit mou hlubokou obavu z psaní bakalářské práce, ale tvá zmínka o tom jak učíš kreativní cestou psát manažery, i když se nakonec musí podřídit pravidlům a firemní rétorice, mě trochu uklidňuje. Moc děkuji a MOC se těším na příště. Co jsem se naučila
1. V příběhu není nutné zmiňovat příliš postav, které s příběhem nesouvisí
2. Nebát se konfabulovat – nedržet se striktně pravdy
3. Nepsat složité dlouhé příběhy kde se čtenář ztrácí
4. Udržovat „tempo“ střídat emoce (humor se smutkem atd)
5. Jak inspirující je trávit čas s, i když cizími, tak stejně nakonec skvělými lidmi. Jak je sice každý jiný a přece tolik blízký.
Daniela Enström
 |
| Katedra komiks, Fakulta designu a umění v Plzni, letní semestr 2018 |
Anežka Velinská,
V kurzu jsem se naučila, po čem jít, když potřebuji nahozený text zkrátit, jak a čím ho oživit, učinit čtivějším, zajímavějším. Více přemýšlet budu o cílové skupině, pro kterou píšu. Objevem pro mě bylo odhalení rozdílu mezi školním popisem a popisem a la Gardner, stejně jako charakteristika postavy pomocí jejího chování a přemýšlení. Moc díky, bylo to fajn.
Lucie Poláková
 |
| Braník 21. února 2019 |
Pokud není nápad o čem psát, je dobré si sednout a začít něco psát. Je jedno co, jde o to se rozepsat, pak to přijde.
Dobrý den, Dano,
ještě jednou děkuji za úžasný zážitek z kurzu kreativního psaní v Akademii ČTK. Bylo to pro mne zajímavé a Vy jste velmi příjemný a inspirativní člověk. Rád bych Vám nabídl návštěvu podnikatelského klubu BforB, kde byste se mohla zúčastnit jako host. Považoval bych za čest, kdybyste pozvání přijala.
Honza Mareš
Co jsem se v kurzu naučila? Každý příběh musí mít začátek prostředek a konec. Příběh se skládá z drobných cihliček. Naučila jsem se, že puška na zdi by měla vystřelit. Když se o něčem zmíním, tak to má důvod a má to být v příběhu použito. Důležité je, neporušovat dané zákonitosti. Měla bych si nastudovat o čem chci psát, aby můj příběh byl uvěřitelný. Není nutné se za každou cenu držet skutečnosti. Bylo těžké, ale moc prima vymýšlet bajky. A tady nastal možná zlom. Naučila jsem se poslouchat svou fantazii a nechat vyplouvat na povrch příběhy, které se najednou zrodily - jen tak z ničeho. A já jen zírala, čeho jsem schopná. Naučila jsem se pozorně poslouchat literární díla mých kolegů. Taky si věřit a nepodceňovat se. Naučila jsem se, že každé pravidlo se dá porušit, když to funguje. Je toho mnohem víc - například zkracovat své povídky a nechat příběh odležet a pak přepisovat, protože prvotina, nikdy není to pravý ořechový. A tak Ti milá Dano děkuji za nádherné chvíle na Dobešce. Moc se těším na pokračování někdy ...
Eliška Schovanková
Piš krátké věty, vyjadřuj se srozumitelně a věcně, piš dle toho, kdo je tvůj čtenář. Dále je žádoucí dbát toho, že děj musí mít spád – tempo, dlouhé popisy unaví, čtenář znepozorní a zamýšlené sdělení je „fuč“.
Roman
Moc děkuji za kurz. Byla to pro mně jakási "psychická lázeň" .... teď, večer už zase sedím na ambulanci a sázím do lékařských zpráv z posledního ambulantního vyšetření jeden fakt za druhým, čísla, nálezy.
MUDr. Jana Hanka Marková, primářka hematologie Vinohradské nemocnice
Vyměnila jsem si vizitku s jinou účastnicí, vzniklo nové přátelství a možná se spolu u Tebe sejdeme na některém z pokračovacích kurzů.
Milada
Milá Dano, mohu mít jednu otázku? Samozřejmě nemusíte odpovídat.
Opravdu byl v naší skupině v Akademii ČTK alespoň někdo, o kom se dá říci, že umí psát?
Mně ta naše dílka, nepřipadala nějak extra a vy jste byli s kolegou Chrástem tak pozitivní....
Zdeněk
Milý Zdeňku,
já Vám na Vaši otázku ráda odpovím, protože Vy ji unesete, Vy totiž talent máte.
Na prvním semináři skutečně nebývají díla začátečníků "nějak extra"... Mnohdy jsou dokonce děsná a je těžké hledat něco, na čem vystavět pochvalu. Ale mnohem důležitější, než dát ránu mezi oči, je získat lidi pro psaní... protože kdo pochopí základní pravidla, může být - přes počáteční nezdar - opravdu dobrý.
I mí nejlepší žáci často psali zpočátku s chybami. Také mně na začátku kariéry můj učitel v redakci škrtal v textech, za což jsem ho upřímně nenáviděla.
Proto vím, že je lepší motivovat, než deptat. To zlepšení pak přichází mnohem rychleji... dokonce jako blesk.
Chcete-li se o tom přesvědčit, přijďte na některý můj víkendový kurz. Uvidíte, co se dá zmáknout za dva dny a jak píší lidé, kteří u mě byli už vícekrát. Máme takovou prima komunitu psavců... V listopadu si chceme udělat krásný tvůrčí víkend na zámku Vilémov.
Kdybyste se chtěl kamkoliv připojit, budu ráda. Protože Vy talent - jak už jsem psala - určitě máte.
Srdečně zdraví
Dana
Co jsem se naučila na kurzu psaní cestopisů: umím lépe volit slova; naučila jsem se pracovat se synonymy; trefněji a jasněji vyjádřit co chci, nechodit kolem horké kaše; ocenit kvalitní text. Ještě o trochu více jsem se zamilovala to literatury a také jsem byla moc překvapená, jak zajímavé lidi jsem měla možnost poznat - ženy, které mě posunuly dál a ukázaly mi jiné úhly pohledu.
Díky cestopisnému kurzu jsem zase o trochu lepší.
Děkuji!
Dominika Tokárová
1. Myslím, že chápu některé chyby ve své práci.
2. Mám větší povědomí o tom, co nudí čtenáře.
3. Větší náhled o tématech, která se dají použít k psaní.
4. Spousta drobností, pravidel a pouček, která dělá dobrý celek.
5. Fakt, že toho budu muset ještě hodně napsat. A teprve pak se uvidí, jestli se posouvám.
Jana Perníková
U cestopisů je lépe držet se jednoho tématu
Co se objeví na začátku, mělo by být i na konci
Je-li v textu "zbraň", musí se z ní vystřelit
Pozor na opakující se a podobná slova
Nesdělujeme autorovy emoce, popisujeme situaci tak, aby si čtenář mohl udělat svůj jasný obrázek
Vladimír Beran
Nejdůležitější pro mě je uvědomění si, že můžu mít jen jednu hlavní myšlenku; více neznamená lépe, ale právě naopak.
Líbí se mi, že existují pravidla, která lze ale kdykoliv porušit, pokud to funguje. A je jasné, že je lepší pravidel se držet a porušovat, jen pokud mám opravdu dobrý důvod.
Pro mě velmi dobré poučení: „Co je zajímavé pro mě jako pro toho, kdo to zažil, vůbec nemusí být zajímavé pro někoho, kdo u toho nebyl.“
A nakonec stále bojuju s ideou, že titulek/název a/nebo první věta jsou klíčové. Ono mne to hodně vede k povrchnosti a byť racionálně rozumím myšlence, tak emocionálně s tím nejsem srozuměnej; možná, že prostě nechci žít ve světě, kde obal, titulek, první věta je podstatnější než obsah samotný. Petr Voplatek
Eliška Schovánková
Co mi dnešek dal?
Dal mi odvahu opravdu upustit uzdu své fantazii. Že vše je možné. Že i literární svět začátečníků nemá meze a je jen na mne, jak to Vše uchopím. Jen neplýtvat zbytečně slovy a dát příběhu tu správnou dynamiku. A taky, co čtenář, to jiný náhled na pár popsaných řádků.
Michaela Čápová
O postavě musím vědět všechno, přestože v příběhu vše nevyužiji.
Aby čtenář neusnul, musím měnit dynamiku a rytmus textu.
Přímá řeč oživuje.
Nesmím dělat příliš mnoho kudrlinek - pak hrozí, že ztratím čtenáře.
Číst si text nahlas - když mi to nejde do pusy, tak to nebude fungovat ani na čtenáře.
Psát tak, aby z toho v hlavě vznikl film. Ideálně detektivka, kdy čtenář se neustále ptá, co bude dál.
Působit na emoce a představy pomocí metafor.
Veronika Fischerová
Ten půlden pozitivní deviace mi bude trochu chybět, ale alespoň to byla příležitost si uvědomit některé věci, jako například: Není ta naše údajná nesrozumitelnost pouze následkem toho, že máme občas psát o věcech, kterým ne úplně rozumíme, a proto to balíme do různých frází, kudrlinek, odkazů na zákony, předpisy atd... ale neumíme v tom sami najít smysl, natož ho srozumitelně vysvětlit někomu jinému? Vysvětlit, v čem tkví SKUTEČNÝ problém? Psaní funguje jako docela dobrá terapie, šance přepnout mozek do jiného módu a odpočinout si. To, že ty výplody nejsou úplně blbé a dokonce zaujmou jiné lidi, je fajn bonus. Hodně kolegů ví, co by jim pomohlo, aby mohli lépe fungovat. Ale bohužel když přijde na věc, všichni budou zticha. Jak to napsal už K.H. Borovský: „Kdo si nechce hubu spálit, musí mlčet nebo chválit." Deus ex machina možná funguje v antickém dramatu, v literatuře, ale spoléhat se na to v životě je blbost. A tak je to i s kurzy psaní. Je to střípek v mozaice řešení. A začít musí každý sám u sebe. Jenže 80 procent lidí pojede dál podle zajetých kolejí, protože být pasažérem je o dost pohodlnější, než projektovat trasu a pokládat ty koleje.
Karel H.
Děkuji za váš přístup a užitečný seminář. Není jen o psaní, ale i o zamyšlení se nad životem. Na workshopu jsem si uvědomila, že:
•psaní je o nápadu a nesmí to být nuda,
•je nutné pilovat, pilovat, pilovat, aby byl text dokonalý,
•zaujmout čtenáře musí hned úvod,
•text musí čtenáře chytit za srdce,
•máme pro psaní cihly: dialog, popis, akce a s těmi stavíme náš text.
•pokud mám geniální myšlenku, tak mám půl hotovo.
•je důležité, pro koho píšu, kdo bude článek číst a s jakým očekáváním. V Blesku si finanční analýzu bankovního trhu v Uzbekistánu nepřečtu.
Děkuji a těším se na příště.
Olga Shelongová, Česká spořitelna
Danuško, rozhodně máš můj souhlas k zařazení mého příspěvku do společné knížky Barvy života za černobílé totality. Jsem z Tvého návrhu nadšená, to jsem po prvním kurzu nečekala. Děkuji, děkuji.
Když jsem po přihlášení na kurz zjistila povinné úkoly pro první den, vynořila se mi v hlavě vzpomínka na prožitek z 50. let, který mne provází celý život a vrátil se mi v plné síle v minulém roce, kdy jsme slavili 100leté výročí republiky. Věděla jsem okamžitě, že to je ten příběh, který musím napsat. Napsala, uložila a k textu se vrátila asi týden před prošlou sobotou, nic jsem neměnila. Ten vjem tehdy osmileté holky je stále nesmírně hluboký, a jak jste si všichni určitě všimli, při čtení jsem měla hodně co dělat, abych udržela hlas.
Milada Trojanová
Co jsem si odnesl z prvního a druhého semináře:
Nejlepší psaní je s podtextem.
První věta "háček" musí zaujmout.
Knihy jsou citová paměť lidstva.
Věci které se zmíní v příběhu by měly být použity.
Není dobré říkat, co můžu názorně ukázat.
Postavy odhalují čtenáři svůj charakter tím, jak se chovají a vyjadřují, aniž by se použil popis.
Z dialogu má ideálně vyplívat, kdo mluví.
Jeden netradiční detail dokáže vyzdvihnout i banální popis.
Tomáš Vrba, Fakulta designu a umění v Plzni
Začít zajímavě. Literární pravda.
Háček. Upoutat názvem článku, knihy.
Vynechat nepodstatné.
Zaujmout přímou řečí, dialogem..
Autor musí znát své hrdiny na 100%.
Čtenář musí vědět, o jakých postavách čte.
Očekávala bych do budoucna více kritiky - natvrdo říct, když je dílo na nic.
Darina Kuzmová
První věta je důležitá - háček.
Nemotat více příběhů dohromady.
Přímá řeč rozsvítí text.
Minimalizace postav na malém prostoru.
Co zasadím do příběhu, musí být součástí děje - puška na zdi.
Barvitě a výstižně popsat prostředí pohledem pozorovatele.
Uvědomit si, pro koho to píšu.
Vypíchnout nejzajímavější věci.
Iveta Skřivanová
- Vybírat do popředí to co je podstatné, použitelné v auditních zprávách.
- Nepoužívat moc přídavná jména, jsou brzdou, zatímco slovesa rozjedou příběh.
- Spisovatel potřebuje zkušenosti ze skutečného světa, i když hlavním předmětem poezie a prózy jsou emoce.
- Spisovatel potřebuje lásku, bolest, pocit ztráty, nudu, vztek, pocit viny i strach ze smrti.
Dobrý den, Dano,
ještě jednou děkuji za úžasný zážitek z kurzu kreativního psaní v Akademii ČTK. Bylo to pro mne zajímavé a Vy jste velmi příjemný a inspirativní člověk. Rád bych Vám nabídl návštěvu podnikatelského klubu BforB, kde byste se mohla zúčastnit jako host. Považoval bych za čest, kdybyste pozvání přijala.
Honza Mareš
 |
| Akademie ČTK 20. 3. 2018 |
Eliška Schovanková
Piš krátké věty, vyjadřuj se srozumitelně a věcně, piš dle toho, kdo je tvůj čtenář. Dále je žádoucí dbát toho, že děj musí mít spád – tempo, dlouhé popisy unaví, čtenář znepozorní a zamýšlené sdělení je „fuč“.
Roman
 |
| Dobeška 28.-29. ledna 2017 |
Moc děkuji za kurz. Byla to pro mně jakási "psychická lázeň" .... teď, večer už zase sedím na ambulanci a sázím do lékařských zpráv z posledního ambulantního vyšetření jeden fakt za druhým, čísla, nálezy.
MUDr. Jana Hanka Marková, primářka hematologie Vinohradské nemocnice
Vyměnila jsem si vizitku s jinou účastnicí, vzniklo nové přátelství a možná se spolu u Tebe sejdeme na některém z pokračovacích kurzů.
Milada
Milá Dano, mohu mít jednu otázku? Samozřejmě nemusíte odpovídat.
Opravdu byl v naší skupině v Akademii ČTK alespoň někdo, o kom se dá říci, že umí psát?
Mně ta naše dílka, nepřipadala nějak extra a vy jste byli s kolegou Chrástem tak pozitivní....
Zdeněk
Milý Zdeňku,
já Vám na Vaši otázku ráda odpovím, protože Vy ji unesete, Vy totiž talent máte.
Na prvním semináři skutečně nebývají díla začátečníků "nějak extra"... Mnohdy jsou dokonce děsná a je těžké hledat něco, na čem vystavět pochvalu. Ale mnohem důležitější, než dát ránu mezi oči, je získat lidi pro psaní... protože kdo pochopí základní pravidla, může být - přes počáteční nezdar - opravdu dobrý.
I mí nejlepší žáci často psali zpočátku s chybami. Také mně na začátku kariéry můj učitel v redakci škrtal v textech, za což jsem ho upřímně nenáviděla.
Proto vím, že je lepší motivovat, než deptat. To zlepšení pak přichází mnohem rychleji... dokonce jako blesk.
Chcete-li se o tom přesvědčit, přijďte na některý můj víkendový kurz. Uvidíte, co se dá zmáknout za dva dny a jak píší lidé, kteří u mě byli už vícekrát. Máme takovou prima komunitu psavců... V listopadu si chceme udělat krásný tvůrčí víkend na zámku Vilémov.
Kdybyste se chtěl kamkoliv připojit, budu ráda. Protože Vy talent - jak už jsem psala - určitě máte.
Srdečně zdraví
Dana
 |
| Kurz psaní cestopisů s National Geographic 8. - 9. června 2019 v Czech Photo Centre v Nových Butovicích |
Co jsem se naučila na kurzu psaní cestopisů: umím lépe volit slova; naučila jsem se pracovat se synonymy; trefněji a jasněji vyjádřit co chci, nechodit kolem horké kaše; ocenit kvalitní text. Ještě o trochu více jsem se zamilovala to literatury a také jsem byla moc překvapená, jak zajímavé lidi jsem měla možnost poznat - ženy, které mě posunuly dál a ukázaly mi jiné úhly pohledu.
Díky cestopisnému kurzu jsem zase o trochu lepší.
Děkuji!
Dominika Tokárová
1. Myslím, že chápu některé chyby ve své práci.2. Mám větší povědomí o tom, co nudí čtenáře.
3. Větší náhled o tématech, která se dají použít k psaní.
4. Spousta drobností, pravidel a pouček, která dělá dobrý celek.
5. Fakt, že toho budu muset ještě hodně napsat. A teprve pak se uvidí, jestli se posouvám.
Jana Perníková
U cestopisů je lépe držet se jednoho tématu
Co se objeví na začátku, mělo by být i na konci
Je-li v textu "zbraň", musí se z ní vystřelit
Pozor na opakující se a podobná slova
Nesdělujeme autorovy emoce, popisujeme situaci tak, aby si čtenář mohl udělat svůj jasný obrázek
Vladimír Beran
 |
| Kurz NG 4.-5.5.19 |
Nejdůležitější pro mě je uvědomění si, že můžu mít jen jednu hlavní myšlenku; více neznamená lépe, ale právě naopak.
Líbí se mi, že existují pravidla, která lze ale kdykoliv porušit, pokud to funguje. A je jasné, že je lepší pravidel se držet a porušovat, jen pokud mám opravdu dobrý důvod.
Pro mě velmi dobré poučení: „Co je zajímavé pro mě jako pro toho, kdo to zažil, vůbec nemusí být zajímavé pro někoho, kdo u toho nebyl.“
A nakonec stále bojuju s ideou, že titulek/název a/nebo první věta jsou klíčové. Ono mne to hodně vede k povrchnosti a byť racionálně rozumím myšlence, tak emocionálně s tím nejsem srozuměnej; možná, že prostě nechci žít ve světě, kde obal, titulek, první věta je podstatnější než obsah samotný. Petr Voplatek
 |
| Dobeška 26.-27. ledna 2019 |
Bylo mi na Dobešce fajn. Odpočinula jsem si, vyčistila hlavu natolik, že na zpáteční cestě jsem nespala ani minutu. To se mi opravdu nestává. Tím, jak trpím chronickým nedostatkem spánku, kde sednu, tam spím (proto se ani nemaluji, byla bych pořád rozmazaná ).
).Renata Czaderová
děkuji za dnešní kurz psaní... cítím se tam vždycky moc hezky, uvolněně, svobodně a prostě zapomenu na běžné starosti a trápení všedních dní. Po tom, co jsi nás naučila, jsem získala alespoň nějakou sebedůvěru a vím, že budu psát alespoň do šuplíku. Nevím, jestli u mě dojde k nějakému výraznému posunu v kvalitě psaní. Přesto jsem ráda, že mohu tvé kurzy navštěvovat. Těším se na příště. Moc děkuji, jsem Ti vděčná!!!Budu na víkend dlouho vzpomínat, byl to pro mne velmi zajímavě strávený čas s milými a tolik zajímavými lidmi.
Oběma vám s Klárou děkuji, byly jste úžasné!
Lenka Doleželová
O správném dýchání jsem už něco zaslechl. Bohužel v praxi, kdy mě pohltí stres, nejsem schopen fungovat. Aspoň ne do doby, kdy se mi nové prostředí a lidé stanou známějšími. Jako velký trémista jsem překvapený, do čeho jsem dobrovolně šel. Ale jsem rád.
Díky rétorickému cvičení, které vedla paní Jana, jsem si připomněl, jak správně dýchat.
Novinkou pro mne bylo, že některé rétorické cviky mohou procvičit mimické svaly.
O psaní mi v hlavě utkvělo, že musím dovolit čtenáři udělat si svůj vlastní názor.
Další důležitý poznatek je literární skladba. Ta se skládá z takzvaných literárních cihel, které se musí neustále střídat, aby měl příběh pro čtenáře spád. Jde o popis, dialog a akci. A nakonec nezahlcovat čtenáře zbytečnými informacemi.
Michal Malinovský
Díky za nové obzory a objevené světy, přestože jsem se nepřipravoval.
Bavila mě navigace a vhled do galaxie psaní a najuknutí pod sukni spisovatelům.
S větší pílí, jež se moc neslučuje s mou přirozenou leností, bych si chtěl troufnout i více.
Srdečné díky.
Franta Martínek
Jak se má dít, co se má ... dneska se mi ozvala známá, která potřebovala opravit text své e-bookto. Chce jej dát na internet, ale po Tvém kurzu už jí nedokážu odevzdat jen opravu gramatických chyb... Úplně Tě slyším, Dano, jak jí opravuješ, že nemůže dát do pléna něco, co čtenář nechápe...
Šárka
Ahoj Dano,
O správném dýchání jsem už něco zaslechl. Bohužel v praxi, kdy mě pohltí stres, nejsem schopen fungovat. Aspoň ne do doby, kdy se mi nové prostředí a lidé stanou známějšími. Jako velký trémista jsem překvapený, do čeho jsem dobrovolně šel. Ale jsem rád.
Díky rétorickému cvičení, které vedla paní Jana, jsem si připomněl, jak správně dýchat.
Novinkou pro mne bylo, že některé rétorické cviky mohou procvičit mimické svaly.
O psaní mi v hlavě utkvělo, že musím dovolit čtenáři udělat si svůj vlastní názor.
Další důležitý poznatek je literární skladba. Ta se skládá z takzvaných literárních cihel, které se musí neustále střídat, aby měl příběh pro čtenáře spád. Jde o popis, dialog a akci. A nakonec nezahlcovat čtenáře zbytečnými informacemi.
Michal Malinovský
 |
| Braník 17. února 2019 |
Bavila mě navigace a vhled do galaxie psaní a najuknutí pod sukni spisovatelům.
S větší pílí, jež se moc neslučuje s mou přirozenou leností, bych si chtěl troufnout i více.
Srdečné díky.
Franta Martínek
Jak se má dít, co se má ... dneska se mi ozvala známá, která potřebovala opravit text své e-bookto. Chce jej dát na internet, ale po Tvém kurzu už jí nedokážu odevzdat jen opravu gramatických chyb... Úplně Tě slyším, Dano, jak jí opravuješ, že nemůže dát do pléna něco, co čtenář nechápe...
Šárka
Ahoj Dano,
Eliška Schovánková
 |
| Branický pivovar - první seminář 7. února 2019 |
Co mi dnešek dal?
Dal mi odvahu opravdu upustit uzdu své fantazii. Že vše je možné. Že i literární svět začátečníků nemá meze a je jen na mne, jak to Vše uchopím. Jen neplýtvat zbytečně slovy a dát příběhu tu správnou dynamiku. A taky, co čtenář, to jiný náhled na pár popsaných řádků.
Michaela Čápová
 |
| Ateliér komiks Fakulty designu a umění v Plzni, letní semestr 2017 |
Líbil se mi přístup, který byl vřelejší, než u jiných vyučujících, přičemž se dalo mluvit o všem, dalo se diskutovat, projevit se. Byla bych uvítala víc možností k psaní. Těch šest hodin najednou je ale hrozně dlouhých, když během nich máme poslouchat cizí příběhy a neustále si na ně vytvářet názory a reagovat, bylo by fajn, kdyby bylo třeba víc “her” jako třeba představení charakteru v akci. Osobně se necítím moc dobře ve stylu, jakým píše většina autorů a který je obvykle lidmi preferován, takže mi pak přijde, že mi to tímhle způsobem vůbec nejde. Naučili jsme se principy toho, jak napsat příběh / knihu / cokoliv tak, abychom čtenáře pobavili, zaujali a nevytrhli ho ze snu, který příběhem vytváříme. Dozvěděla jsem se, jak jsou na tom s psaním ostatní z ročníku, což mě jim jakýmsi způsobem přiblížilo, vzhledem k tomu, že každý do svého psaní dává kus ze sebe. Díky kurzům jsem se dozvěděla, jak na ostatní moje psaní působí (a taky jsem si potvrdila, že vtipy a humor mi fakt nejde). Jsem ráda za referáty, které tu a tam zazněly, protože i tyhle střípky znalostí se pro práci hodí. Líbí se mi ten částečně individuální přístup, jakým kurzy vedete to je, hádám, příjemné pro všechny. U předchozí věty jsem chtěla napsat “jakým jsou kurzy vedeny”, ale vzpomněla jsem si na Kinga a změnila jsem to na činný rod.
Tereza Koutníková, Ateliér KOMIKS Fakulty designu a umění v Plzni
Děkuju za kurz, bylo to pro mě opravdu zajímavé. Naučila jsem se, že:
Popis nemusí být nuda, je fajn okořenit ho přímou řečí, všemi smysly apod.
Překombinovávám.
Snažím se být moc obecná a naopak chybí příklady.
Psát tak, aby tam byl čtenář se mnou
A myslet hlavou na toho, kdo to čte, ne podle sebe, která jsem tam byla...
Katka Hubertová
Dnes jsem konečně sehnala Tvou knihu ŽIVEL LUSTIG, o kterém jsem Ti tehdy řekla, že ji mám - to jsem se ještě domnívala, že nebude problém si ji nazítří vypůjčit ve své knihovně, kam chodím každý týden. Omyl. Sehnat ji, byla makačka, ale jsem vytrvalá. Nejprve jsem pro ni jela tedy do své knihovny k Andělu. Nebyla. Řekli mi, že jí má knihovna na Lužinách. Jela tam. Bloudila. Našla. Kniha nebyla. Prý ji má jenom Ústřední knihovna. Řekla jsem si tůdle nudle, "vole radši si ji kup." Byla jsem ve třech knihkupectvích DOBROVSKÝ - marně. Poradili mi, že je k mání jenom v ARKÁDÁCH PANKRÁC, jinde ne. Ač bylo poledne a já dost zdrchaná, vydala jsem se tam. Za svou vytrvalost jsem sice zaplatila bolestí kyčlí, kolen a zad, ale, jak jsem posléze už v tramvaji a busu zjistila, stálo mi to za to. (To víš pro mou pohybovou soustavu to byla darda - najednou tolika pohybu v jednom dni. Ona je zvyklá se válet jen na kavalci u televize a knížek). Čtu ji, samozřejmě. Jsem teprve u prologu. Už lituju, že jsem Arnošta nezažila, ten byl jak živá voda.
Pracuji na příběhu z I. sv. války - je to tedy fuška. Tolika hodin a musím říct, že nic dobrého zatím nevzniklo. Házím to do makulatury, jenže tolika šmíráků nespotřebuji za celý svůj život. Objednávám si šest knih DOBA OBALOVÁ.
Ivana Výborná
Chtěla bych Vám moc poděkovat, jsem vděčná, že jsem se mohla Vašeho semináře zúčastnit. Dozvěděla jsem se hodně nových podstatných informací. A co mě potěšilo úplně nejvíce, bylo to, že jsem neměla problém celou dobu udržet pozornost, což mi většinou ve škole dělá problém. Program byl ale tak zajímavý, že jsem neměla ani důvod myslet na něco jiného. Nikdy jsem se nezamýšlela nad tím, jaké má psaní pravidla. Věděla jsem, že nějaká má, ale přišlo mi zbytečné se tím zabývat a myslela jsem si, že pokud se text prostě dobře čte, tak na pravidlech nezáleží. Teď ale vidím, že pokud se jimi budu držet už od začátku, ušetřím si hodně práce s výslednými úpravami.
Kateřina Matušková, studentka gymnázia Pardubice
Na Víkendovém semináři Psaní podle Lustiga 13.-14.4.2019 jsem poprvé „přivoněla“ k psaní s návodem Dany Emingerové a v kruhu neznámých lidí různého věku, jiných zájmů a rozdílných profesí nahlédla pod pokličku něčeho skvělého. Díky za návod, vedení, empatii, příjemnou atmosféru, milou i tvrdou kritiku. Určitě nám to hodně dalo. Těším se na další setkání a moc děkuji! P.S.: Jen pan Lustig mi tam strašně chyběl! Moc mě mrzí, že jsem ho nestihla potkat.
Šárka Končalová
Ahoj Dano, ještě jednou moc děkuji za další báječný kurz. Hodně nového jsme se naučila a ta atmosféra, kterou vytváříš, je prostě báječná. A je úplně jedno, jestli je to na Dobešce nebo v cyklo-klubovně.
Pavlína Šaurová
Ahoj Dano,
děkuju za seminář, určitě se ještě uvidíme.
Alena Štiková
Hned na začátku jsme byli všichni ujištěni, že rozhodně nebudeme jen pasivně sedět a poslouchat rady a příkazy. Naopak, kurz je o aktivním zapojení každého účastníka do tvorby, tedy ani my jsme se nevyhnuli vlastní tvůrčí činnosti, veřejnému čtení, ale i mučivému poslouchání kritiky na naše dílo.
Čekala nás i hromada domácích úkolů i povinná četba. Ačkoliv to mnohdy nebylo jednoduché, na konci kurzu jsme zjistili, jak hodně jsme se díky radám a pravidlům posunuli.
Pokud si tedy nejste jisti tím, že vám čtenář vždy dobře rozumí, nebojte se přidat k nám. I když je kurz časově náročnější, rozhodně to není ztráta času. Určitě, stejně jako my, získáte dovednosti, které můžete využít každý den.
Hana Máchová, Česká spořitelna
Větší dopad na čtenáře má děje nepopisovat, ale nechat ho číst příběh sám.
Text musí měnit tonalitu - např. střídat krátké a dlouhé věty.
Příběh musí mít úvod, střed a závěr a podtext.
Dát si pozor na kontext. Pokud není všeobecně známý, je potřeba věci vysvětlovat.
Přímá řeč má mnohem větší sílu, než uvozovací věty, protože víc útočí na city čtenáře...
Petra
Je dobré začít sloh “řízně”.
Rovněž se hodí, když poslední věta esej nějak okoření (resonance).
Film Klepání na nebeskou bránou je dost zábavný a šikovně představí charaktery během prvních dvaceti minut.
Je lepší psát stroze, jasně a úderně než vzletně a zdlouhavě.
Dialog je většinou mnohem efektivnější způsob představení charakteru než popis.
Jan Macků, Fakulta designu a umění Jaroslava Sutnara v Plzni
Milá Dano,
chtěla jsem Ti ještě jednou poděkovat za seminář. Moc se mi líbil a opravdu se ráda v budoucnu zúčastním i toho zaměřeného na cestopisy. Celý koncept a vedení kurzu se mi moc líbilo. Budu určitě doporučovat.
Klára Valentová
Díky za inspirativní den.
Lumír Havlíček
Tereza Koutníková, Ateliér KOMIKS Fakulty designu a umění v Plzni
Děkuju za kurz, bylo to pro mě opravdu zajímavé. Naučila jsem se, že:
Popis nemusí být nuda, je fajn okořenit ho přímou řečí, všemi smysly apod.
Překombinovávám.
Snažím se být moc obecná a naopak chybí příklady.
Psát tak, aby tam byl čtenář se mnou
A myslet hlavou na toho, kdo to čte, ne podle sebe, která jsem tam byla...
Katka Hubertová
 |
| Dobeška - čtvrtek, podzim 2018 |
Pracuji na příběhu z I. sv. války - je to tedy fuška. Tolika hodin a musím říct, že nic dobrého zatím nevzniklo. Házím to do makulatury, jenže tolika šmíráků nespotřebuji za celý svůj život. Objednávám si šest knih DOBA OBALOVÁ.
Ivana Výborná
 |
| Gymnázium Pardubice prosinec 2016 |
Kateřina Matušková, studentka gymnázia Pardubice
Na Víkendovém semináři Psaní podle Lustiga 13.-14.4.2019 jsem poprvé „přivoněla“ k psaní s návodem Dany Emingerové a v kruhu neznámých lidí různého věku, jiných zájmů a rozdílných profesí nahlédla pod pokličku něčeho skvělého. Díky za návod, vedení, empatii, příjemnou atmosféru, milou i tvrdou kritiku. Určitě nám to hodně dalo. Těším se na další setkání a moc děkuji! P.S.: Jen pan Lustig mi tam strašně chyběl! Moc mě mrzí, že jsem ho nestihla potkat.
Šárka Končalová
Ahoj Dano, ještě jednou moc děkuji za další báječný kurz. Hodně nového jsme se naučila a ta atmosféra, kterou vytváříš, je prostě báječná. A je úplně jedno, jestli je to na Dobešce nebo v cyklo-klubovně.
Pavlína Šaurová
Ahoj Dano,
děkuju za seminář, určitě se ještě uvidíme.
Alena Štiková
Hned na začátku jsme byli všichni ujištěni, že rozhodně nebudeme jen pasivně sedět a poslouchat rady a příkazy. Naopak, kurz je o aktivním zapojení každého účastníka do tvorby, tedy ani my jsme se nevyhnuli vlastní tvůrčí činnosti, veřejnému čtení, ale i mučivému poslouchání kritiky na naše dílo.Čekala nás i hromada domácích úkolů i povinná četba. Ačkoliv to mnohdy nebylo jednoduché, na konci kurzu jsme zjistili, jak hodně jsme se díky radám a pravidlům posunuli.
Pokud si tedy nejste jisti tím, že vám čtenář vždy dobře rozumí, nebojte se přidat k nám. I když je kurz časově náročnější, rozhodně to není ztráta času. Určitě, stejně jako my, získáte dovednosti, které můžete využít každý den.
Hana Máchová, Česká spořitelna
Větší dopad na čtenáře má děje nepopisovat, ale nechat ho číst příběh sám.
Text musí měnit tonalitu - např. střídat krátké a dlouhé věty.
Příběh musí mít úvod, střed a závěr a podtext.
Dát si pozor na kontext. Pokud není všeobecně známý, je potřeba věci vysvětlovat.
Přímá řeč má mnohem větší sílu, než uvozovací věty, protože víc útočí na city čtenáře...
Petra
Je dobré začít sloh “řízně”.
Rovněž se hodí, když poslední věta esej nějak okoření (resonance).
Film Klepání na nebeskou bránou je dost zábavný a šikovně představí charaktery během prvních dvaceti minut.
Je lepší psát stroze, jasně a úderně než vzletně a zdlouhavě.
Dialog je většinou mnohem efektivnější způsob představení charakteru než popis.
Jan Macků, Fakulta designu a umění Jaroslava Sutnara v Plzni
 |
| Akademie ČTK 24. dubna 2019 |
chtěla jsem Ti ještě jednou poděkovat za seminář. Moc se mi líbil a opravdu se ráda v budoucnu zúčastním i toho zaměřeného na cestopisy. Celý koncept a vedení kurzu se mi moc líbilo. Budu určitě doporučovat.
Klára Valentová
Díky za inspirativní den.
Lumír Havlíček
O postavě musím vědět všechno, přestože v příběhu vše nevyužiji.
Aby čtenář neusnul, musím měnit dynamiku a rytmus textu.
Přímá řeč oživuje.
Nesmím dělat příliš mnoho kudrlinek - pak hrozí, že ztratím čtenáře.
Číst si text nahlas - když mi to nejde do pusy, tak to nebude fungovat ani na čtenáře.
Psát tak, aby z toho v hlavě vznikl film. Ideálně detektivka, kdy čtenář se neustále ptá, co bude dál.
Působit na emoce a představy pomocí metafor.
Veronika Fischerová
Ten půlden pozitivní deviace mi bude trochu chybět, ale alespoň to byla příležitost si uvědomit některé věci, jako například: Není ta naše údajná nesrozumitelnost pouze následkem toho, že máme občas psát o věcech, kterým ne úplně rozumíme, a proto to balíme do různých frází, kudrlinek, odkazů na zákony, předpisy atd... ale neumíme v tom sami najít smysl, natož ho srozumitelně vysvětlit někomu jinému? Vysvětlit, v čem tkví SKUTEČNÝ problém? Psaní funguje jako docela dobrá terapie, šance přepnout mozek do jiného módu a odpočinout si. To, že ty výplody nejsou úplně blbé a dokonce zaujmou jiné lidi, je fajn bonus. Hodně kolegů ví, co by jim pomohlo, aby mohli lépe fungovat. Ale bohužel když přijde na věc, všichni budou zticha. Jak to napsal už K.H. Borovský: „Kdo si nechce hubu spálit, musí mlčet nebo chválit." Deus ex machina možná funguje v antickém dramatu, v literatuře, ale spoléhat se na to v životě je blbost. A tak je to i s kurzy psaní. Je to střípek v mozaice řešení. A začít musí každý sám u sebe. Jenže 80 procent lidí pojede dál podle zajetých kolejí, protože být pasažérem je o dost pohodlnější, než projektovat trasu a pokládat ty koleje.Karel H.
Děkuji za váš přístup a užitečný seminář. Není jen o psaní, ale i o zamyšlení se nad životem. Na workshopu jsem si uvědomila, že:
•psaní je o nápadu a nesmí to být nuda,
•je nutné pilovat, pilovat, pilovat, aby byl text dokonalý,
•zaujmout čtenáře musí hned úvod,
•text musí čtenáře chytit za srdce,
•máme pro psaní cihly: dialog, popis, akce a s těmi stavíme náš text.
•pokud mám geniální myšlenku, tak mám půl hotovo.
•je důležité, pro koho píšu, kdo bude článek číst a s jakým očekáváním. V Blesku si finanční analýzu bankovního trhu v Uzbekistánu nepřečtu.
Děkuji a těším se na příště.
Olga Shelongová, Česká spořitelna
Když jsem po přihlášení na kurz zjistila povinné úkoly pro první den, vynořila se mi v hlavě vzpomínka na prožitek z 50. let, který mne provází celý život a vrátil se mi v plné síle v minulém roce, kdy jsme slavili 100leté výročí republiky. Věděla jsem okamžitě, že to je ten příběh, který musím napsat. Napsala, uložila a k textu se vrátila asi týden před prošlou sobotou, nic jsem neměnila. Ten vjem tehdy osmileté holky je stále nesmírně hluboký, a jak jste si všichni určitě všimli, při čtení jsem měla hodně co dělat, abych udržela hlas.
Milada Trojanová
Co jsem si odnesl z prvního a druhého semináře:
Nejlepší psaní je s podtextem.
První věta "háček" musí zaujmout.
Knihy jsou citová paměť lidstva.
Věci které se zmíní v příběhu by měly být použity.
Není dobré říkat, co můžu názorně ukázat.
Postavy odhalují čtenáři svůj charakter tím, jak se chovají a vyjadřují, aniž by se použil popis.
Z dialogu má ideálně vyplívat, kdo mluví.
Jeden netradiční detail dokáže vyzdvihnout i banální popis.
Tomáš Vrba, Fakulta designu a umění v Plzni
Háček. Upoutat názvem článku, knihy.
Vynechat nepodstatné.
Zaujmout přímou řečí, dialogem..
Autor musí znát své hrdiny na 100%.
Čtenář musí vědět, o jakých postavách čte.
Očekávala bych do budoucna více kritiky - natvrdo říct, když je dílo na nic.
Darina Kuzmová
První věta je důležitá - háček.
Nemotat více příběhů dohromady.
Přímá řeč rozsvítí text.
Minimalizace postav na malém prostoru.
Co zasadím do příběhu, musí být součástí děje - puška na zdi.
Barvitě a výstižně popsat prostředí pohledem pozorovatele.
Uvědomit si, pro koho to píšu.
Vypíchnout nejzajímavější věci.
Iveta Skřivanová
