Stádo - napsala Sára S.

Nazuji si kožené boty co sotva drží pohromadě, přičemž neohrabaně kopnu do zvonu, který jsem si položila k nohám. Hlasitě se svalí na stranu a já ho opatrně zvednu, jako by snad byl z porcelánu. Tento předmět si zažil své ale svou funkčnost však neztratil.
Zabouchnu vrata a vydám se k ohradě.
“Hola hola!” zakřičím z plných plic. Na odpověď mi snad ještě hlasitěji odpoví Bella s jejím “Bééé”. Jak vím že to byla Bella? Potrefená ovce se ozve vždy první.

Literární esence - napsaly Sára S. a Simona Maňoušková

Nedobrovolně

(smutné)

Držím pistol a snažím se trefit prase mezi oči, ale minu místo a ono začne hlasitě a bolestně sténat a kopat kolem sebe doslova o život.
“Ty jedna malá…” zafuní mi za uchem kolega sledující mé činění, přičemž na zem odhodí malé sele. Rána nebyla tak hlasitá jako pláč, který ji následoval.
“Musíš mířit pořadně,” pokárá mě a hrubě mi vytrhne zbraň z rukou přičemž prase trefí mezi oči. Ono se překulí na bok a jeho kopance pomalu slábnou.
Ostatní prasata kolem se rázem vystraší a divoce se třesou. Snaží se dostat pryč z ohrady, která je tlačila ke mně a k pásu, kam jsem nyní bezvládné tělo zvířete odhodil.

Sára S.

Reklamace - napsala Sára S.

“Umm, hezký den přeju… Já… Já bych potřeboval reklamovat brýle. Kde je jen mám počkejte tahle bunda má nějak moc kapes ha ha. Ach! Tady jsou! Dostal jsem je v červenci k narozeninám, nechápu proč mého nejlepšího kamaráda napadlo mi k třicítce koupit sluneční brýle, co... 

V pasti - napsala Sára S.

“Pojď, Viktore, není se čeho bát,” pobídl mě klidně můj otec a já s třesem svíral jeho dlaň. Když jsem nakoukl do místnosti, vrtáky se zlomyslně leskly ve světle, jejích stříbrná barva se přímo třpytila na malém bílém stojanu, jednoznačně tedy vynikaly. Rýpadlo zatočené jako tenký dráp nehybně leželo pod těmi masivními vrtačkami, čekající až se přiblížím…
“Tak se posaď,” vytrhl mě až příliš klidný monotónní hlas z mého dumání. Trhl jsem sebou jako lovná zvěř, co uslyšela prasknutí větvičky poblíž.

Hodnota - napsala Sára S.

“Vincente, hoď to prosím do skladu,” otočím se na obtloustlého muže přede mnou a z rukou mu seberu krabici s předměty. 

Loudavým tempem zakroutím klíčem od robustnych dveří, které hlasitě zaskřípou, a s povzdechem rovnám zboží z krabice do regálu. Staré radio, co bylo letmo slyšet, však zastavilo mé činění a mé srdce bolestně zasténalo. Tato píseň…

Příběhy na sedm slov

„Vidím kufr, někam jedeme?" „Ne, jenom Ty!"
(Marek Bucko)

„To nám, myslím, stačí. My se Vám ozveme."
(Marek Bucko)

„Mám tě moc ráda, zůstaňme alespoň kamarády."
(Marek Bucko) 

Skáču po pravé noze. Levou už nemám.

(Hanka Hlouchová) 

Otevřel okno, vyklonil se a bum bác.
(Jana Öztürk)

V zrcadle. Nepoznávám tě, ale učešu tě.
(Marek Bucko)

Les - napsali Vasil Janko, Simona Maňoušková a Sára S.

Ptačí orchestr 

Vasil Janko

Ticho. Z toho všeho řvaní, troubení, pískání a mluvení, bouchání a ječení, skřípání, řinčení, hučení a kdovíjakého různého rámusu města přijedete sem a… ticho. 

Samozřejmě jen na malý moment. Jen co si vaše uši utrápené metropolí rambajzu zvyknou na jemné nuance zvuků lesa, uslyšíte širokou škálu různorodých zvuků. Od ševelení teplého jarního větříku, který se prohání mezi stromy až po maličké tvory žijící v křoviskách. Uslyšíte ptáky.

Milostné esence - napsala Sára S. a Anežka Strnadová

Moje kůže na té tvé, zavru oči a usmivam se do tvého ramene. Hladíš mě něžně po zádech a já svá ňadra pritisknu více na ty tvé, v touze spojit naše srdce, která bila hlasitěji než mé myšlenky. Tiše se zasmejes a hrejivý pocit zalije mé telo. 

Vtiskneš mi dlouhý polibek na celo, poté na tvář a i na nos a já se neudrzim a začnu se hlasitě smát. V ten moment mě tvé paže stisknou do náručí, však už k tobě nemůžu být blíže, než jsem teď. Ale to tě nezastaví a i tak tvé sevření sílí.

Letní den bobříka Borise - napsala Sára S.

Příjemný vánek, sladká vůně zmrzliny a radostný smích. Taková byla atmosféra u rybníka kde se sešla všechna zvířátka lesa. Paní veverka dokonce napekla výborné sušenky o které se všichni prali. Ale největší zábavou bylo radostné dovádění ve vodě. Většina zvířátek si ve vodě hrála nebo se jen unášela příjemným ochlazením ale malý Bobr Boris byl celý mrzutý daleko od nich.

Záře reflektorů - napsala Sára S.

“Tak dneska to nesmíme posrat!” vykřiknu snad až přespříliš nahlas, protože Jakub sebou nervózně cukne a já se na něj omluvně ušklíbnu.
“Je všechno ready?” 

Zkoumám obličeje mých parťáků, kteří se divoce zvednou z gauče a jejich naláda se změní jako lusknutím prstu.
“Tak samo,” zahučí Šimon a natahuje se pro svou kytaru.
Dám mu ruku na rameno a podívám se na Marka.

Definice lásky - napsaly Anežka Strnadová, Lenka Holá a Sára S.

Psát o smutku, o štěstí, o strachu… to ze sebe člověk prostě nějak vypotí. Ale o lásce?
Atmosféra třídy se lusknutím změní, nikdo neví, co má napsat, všichni jsme trochu zmatený, plný emocí, ale papír před námi je čistě bílý. 

To samo o sobě je možná definice lásky.

(Anežka Strnadová)

Uvozovací věty - napsala Anežka Strnadová a Sára S.

,,Snažím se studovat!” zařvala a hodila po Ondrovi jednu z těch tenčích knih na jejím stole.

,,Polož to!” vyjekla a ukázala na ostrý nůž v rukou svého dvouletého syna.

Anežka Strnadová

,,Polož to!” Prstem trhla směrem na stůl a já vázu položila.
,,Polož to!” chytla mou dlaň, až to se mnou trhlo.

,,Snažím se studovat!” Dlaně v pěstích otřásly stolem a zuřivě vstala, oči plné hněvu.

Sára S.

SLOVA: PŘED, BĚHEM a PO - napsala Petra Petrlíková, Linda Hájková, Jana Venzlů a Jana Bednářová

Při vymýšlení názvů povídek a knih můžeme zapojit jazyková cvičení. Třeba hrajeme na: 

PŘED, BĚHEM a PO

Příklady:
mrak – prší – kaluže
sirka – hoří – popel

papír – balí – kámen

Mrak – prší – louže
Granát – výbuch – trosky
Dva – láska – děti
Narození – život – smrt

Nečekaná společnost - napsala Sára S.

Po poněkud zdlouhavé plavbě jsme konečně byli na cílovém ostrově. Můj bratrance Jakub neváhal a začal nás po cestě v písku vést k zelenému lesu, který se ve větru jemně houpal. Všichni jsme byli ohromeni krásou, ale nemohli jsme ztrácet čas na jednom místě.
Jakub rozhodl, že půjdeme na několik míst, která neměla být oblehlá turisty a tak jsme vyrazili do listnaté masy, kde byla přeci jen vyšlapaná cestička.