Učitelka, matka, syn - napsala Jacqueline Štěpanovská

Mamino, váš syn má neustálý nepořádek na stole.
Paní učitelko, můj syn zastává názor, že inteligent se orientuje i v nepořádku.
Mamino, není schopný u psaní sedět rovně a pořád se vrtí.
Paní učitelko, sám to vysvětluje tím, že je kluk. A jako kluk potřebuje pohyb. A tak se vrtí.
Mamino, jeho písmo je děs a hrůza – kostrbaté, samá vlnka
Paní učitelko, on vám chce udělat radost krajkami na písmenkách.

Poprava v ložnici - napsala Jacqueline Štěpanovská

Připozdívá se. Měla bych si pospíšit do postele. David na mě čeká. Musím splnit manželskou povinnost a podvolit se svému muži, jinak mě potrestá několikadenní ignorací s podtónem tiché zloby. Zdržuji to, jak můžu. Zhasínám. A spíše silou vůle se sunu po schodech. Ložnice je má šibenice.  Už několik let ve vzduchu jak gilotina visí hrozba – chceš udržet rodinu pohromadě? Tak sexuj!

„Kde jsi tak strašně dlouho? Málem jsem usnul. Máš krajky?“ táže se mě David. 

 „Nemám.“ 

Pár prvních dotyků a já cítím, jak ve mně všechno křičí. Nemůžu! Nejde to. Zítra mi přijede „teta z Červené Lhoty“ a já dnes promarním příležitost. Ale víš, co tě čeká… Týdenní dusno. Dokud to neodčiním.

Háčky k příběhu Jacqueline Štěpanovské - napsali Jiřina Dubová, Vladimíra Kuchařová a Pavel Doležel

„No tak jo, tak mě teda uhoď...“ Už to nemůžu vydržet. Cítím, že to dnes večer nebude jako jindy. Už nebudu předstírat něco, co není. Petr je naštvaný a vlastně se mu ani nedivím. Už s ním nechci spát, už se ho nechci dotýkat.. Už jen chci, aby to skončilo. Ani nevím, kdy přesně to začalo. Kdy se to mezi námi celé rozbilo, pokazilo, od základu změnilo.

(Pavel Doležel)

Poprava v ložnici z pohledu muže - napsala Jacqueline Štěpanovská

„Jdu do sprchy,“ hlásí David. V koupelně sahá po holícím strojku. „To aby mé polibky nepůsobily jako souboj s ježkem,“ pomyslí si.„Zkrátím i vlasový porost. Jó, už vypadám jako člověk.“
Vstupuje do sprchy s mýdlem a rejžákem.
„To mám ale radost, kolik jsem toho dneska udělal. Ještě ze sebe odrbu toho upocenýho a zaprášenýho chlapa, upustím páru a budu spát jako mimino,“ usmívá se David. „Teď už jen vyčistit zuby,“ a následně odchází relaxovat na manželské lože. „Nechám rozběhnout své fantazie, než z koupelny dorazí i drahá polovička.“

Příběh ve vlaku - napsala Jana Štybnarová, Jacqueline Štěpanovská a Jan Kössl

Postavy: punkáč, baletka, jezeďák

Vystoupil: voják v uniformě

Později nastupuje: maminka punkáče

Rychlík se skřípotem brzd dorazil do Olomouce. Major v nažehlené uniformě vystoupil.

Kluk s čírem na hlavě pronesl „pohov“ a nohy si dal na protější sedadlo.

Džin z lahve v současnosti - napsala Jana Štybnarová, Jacqueline Štěpanovská a Jan Kössl

Puberťák odsouvá zvláštně vypadající lahev, aby se mohl usadit na lavičku v parku. V ruce mobil. Jde si zapařit. Náhle vedle něj sedí džin.
„Co poroučíte, pane?“
„Jak, co poroučím?“ odpovídá puberťák, aniž by zvedl oči od mobilu.
„Vyřkni přání. A já ti ho splním. Mám ti přinést chutnou krmi? Chceš vědět, jestli bude zítra foukat vítr do tvých plachet? Chceš vědět, co se děj na druhé straně zeměkoule?“

Ryby rybářovi - napsala Jacqueline Štěpanovská

Už jsi tu zase? Kamarádi, pod lekníny!
Ahoj rybičky. Dneska je krásně. Ideální den na rybaření. Pojďte mi na udičku. Mamka mi pro vás dala kus čerstvého chleba. To je ale dobrota.
Huba se mi od posledně ještě nestihla zahojit. Přešla mě chuť.
Vidím, že jsem vás zastihl v čase oběda. Místo po mouše skočte po návnadě.