"Ahoj dědo," volím zastřený tón hlasu. Tuším, co bude následovat..
"Ahoj," odpovídá vážně, "přijel si o hodinu pozdě! Přesnost byla vždy výsada českých králů - to nevíš?" dodává.
"Vím! Nezlob se, ale nestihl jsem to a musel ještě..." chci pokračovat, ale ihned mě zastaví a říká záhadná slova, kterým nerozumím.
"Litera Scripta Manet, říkali staří latiníci."
Vykulím oči, jelikož ničemu nerozumím. Snad mi nenadává, pomyslím si.
"Co je psáno, to je dáno, tak si to napiš - výrazným písmem - ať si to zapamatuješ!"
"Co je psáno, to je dáno, tak si to napiš - výrazným písmem - ať si to zapamatuješ!"
Poděkuji a slíbím, že se to již nestane.
Rychle se převléknu a upaluju sekat trávník, abych odčinil svůj pozdní příjezd. Obloha je zatažená a mraky se tváří zlověstně.
Děda si mezitím připravil udice, podběrák a podíval se významně na hodinky. Vyhlíží souseda, který má jít s námi na ryby. Tolik jsem se těšil, ale měl bych dodělat to, co jsem dědovi slíbil, vždyť zítra ráno zase jedu zpět do Prahy, pomyslím si.
Rychle se převléknu a upaluju sekat trávník, abych odčinil svůj pozdní příjezd. Obloha je zatažená a mraky se tváří zlověstně.
Děda si mezitím připravil udice, podběrák a podíval se významně na hodinky. Vyhlíží souseda, který má jít s námi na ryby. Tolik jsem se těšil, ale měl bych dodělat to, co jsem dědovi slíbil, vždyť zítra ráno zase jedu zpět do Prahy, pomyslím si.
Soused přišel, tak je to jasné, zůstávám.
Povzdychnu si. A pokračuji v sekání trávy.
Najednou na mě zpoza branky zavolá: "A ty nejdeš s námi?"
"Myslel jsem, že, že..." začnu koktat.
"Odcházíme, za pět minut," upřesňuje.
Do podkroví je to bezmála třicet schodů, které mi nemohly zabránit, abych udělal nový Podkrušnohorský rekord; u branky i se svačinou jsem byl za čtyři minuty! Konečně vydechnu a říkám dědovi\: "Chtěl jsem dosekat zahradu.!
"Chtěl jsi jít na ryby a ne sekat zahradu, tak nepovídej. Opravdový chlap drží slovo za každé situace, i když je rozhněvaný," usměje se. "Tak ať nám dnes berou!"
V Podkrušnohoří se opět obloha rozjasnila. A já byl rád za důležitou lekci, na které jsem asi dříve chyběl..
V Podkrušnohoří se opět obloha rozjasnila. A já byl rád za důležitou lekci, na které jsem asi dříve chyběl..
Háček:
"Dědo, jsem tu!" Pohlédne na hodinky, pak teprve na mě a zvedne ruku na pozdrav.
Irena Taterová
Voda, ryby, pánev - pod ní oheň. A hlavně děda. A támhle už ho vidím!
„Ahóóój ďědó!!! Já vím. Dochvilnost je vlastností králů…“
Marek Bucko
Nataša Richterová
Na ryby s dědečkem jsem se opravdu těšil, ale při pohledu na jeho zakaboněný obličej jsem se začal bát, že je něco špatně...
Původní název:
Pozdní příchod a jeho následky
