Na školním výletě - napsala Magdaléna Rendlová

Vždy byla velmi vzorná. Třídní premiantka. Zásadně jedničkář. Nebylo to však kvůli ní, ale kvůli rodičům. Vlastně jí tento nátlak způsoboval mnoho stresu a smutku. Nikdy se necítila být úplně sama sebou a nevěděla,jaké to je se prostě a jednoduše bavit. Kamarádku měla pouze jednu a i s ní se vídala tak jednou do měsíce. Ve škole se nebavila s nikým.

Proto pochopíte její překvapení, když k ní do pokoje na školním výletě přiklopýtaly dvě holky od ní ze třídy. Věděla sice jejich jména, ale tím to tak končilo. Byly opilé a tak se jí začaly svěřovat s tím, jak moc ji doopravdy obdivují a jak by si přály se s ní více bavit. Lichotky opily i ji a za nedlouho už měla pocit, že jí nikdy nebylo líp.
„Hej holky, co kdybychom šly na noční výlet po okolí? Učitelky určitě už spí, a když vylezeme oknem, tak se nemusí nic dozvědět.” 

Chvíli váhala. Nikdy nic takového neudělala. Všechno, co kdy dělala, mělo pravidla, řád a očekávání. Tohle bylo poprvé, kdy cítila něco jiného. Směs strachu a zvláštní lehkosti. Holky se smály, jedna už seděla na parapetu a mávala nohama do tmy. 

„Pojď, nic to není,“ pobídla ji. 

Podívala se dolů. Černočerná noc bez jistoty, bez známých hranic.
Na okamžik zavřela oči. V hlavě jí zněla slova rodičů, učitelů, všech, kteří věděli, jaká má být. A pak - poprvé - ticho. 

Nadechla se a skočila.

Zadání:

Napište příběh, který končí větou: Nadechl/a se a skočil/a.