Minipříběhy - napsali Hana Hermanová, Tadeáš Pešek a Daniela Vočadlová

Falknov Calling, Filip Rokyta alias Dr. Filipitsch

Zadání: Přečtěte si úryvky z knihy FALKNOV CALLING úspěšného autora slampoetry Filipa Rokyty a nechte se inspirovat jeho prozaickými minipříběhy.
Pokuste se o podobné kraťásky ze svého života a ze svých ulic. Text musí být s pointou a maximálně na deset dvanáct řádek.

PŘÍBĚHY NA 7 SLOV - napsali MICHAEL FREDERICK, SOFIE EPSTEINOVÁ, TEREZA VAŇKOVÁ, DANIELA VOČADLOVÁ, RADKA MYŠKOVÁ A TADEÁŠ SOUČEK

Procestovala půlku světa, jen aby se ztratila. (Radka Myšková)

Člověk zjistí časem, že škola není všechno. (Michael Frederick)

Nestudoval vysoké školy, život ho naučil sám. (Tereza Vaňková)

Jsem proti, řekl žaludek a zvedl se. (Daniela Vočadlová)

Ťuká. Kdo? „Čas jít,“ praví černý plášť. (Tadeáš Pešek)

Neměl krátkodobou paměť, každý okamžik prožíval znova. (Tereza Vaňková)

Tři šli nahoru. Dolů se vrátili dva. (Martin Paruch)

U dědečka bez proudu - napsal Tadeáš Pešek

„No, to snad ne, ach jo. Mám jako jenom dvě procenta.“
„Tak ten mobil polož a budeme si třeba povídat.“
„Hmm. Doufám, že to takhle nebude vypadat celej víkend, to by mě ehm... naštvalo.“
„To nemusíš mít strach. Brzy to opraví.“
„To doufám. Tak si teda budeme povídat no. Ale ne, že mně budeš vyprávět nějaký nudný historky o lidech, který jsem v životě neviděla.“
„Che, he, to byla spíše výsada tvé babičky. Vzpomínáš si na to? Kolik ti vlastně bylo, když umřela?“

Setkání na trojmezí - napsal Tadeáš Pešek

Kremenec - Foto: Jiří Komárek

Ze tmy se nenadále vynořuje dvojice vojáků, přičemž každý z nich v rukou ledabyle svírá pravý a nefalšovaný samopal AK‑47, či takzvané „ákáčko“.
„Joo, tak to vůbec nevypadá dobře,“ pomyslel si v ten okamžik dozajista nejeden z nás.
Než si však povíme, co to bylo za vojáky, proč tam byli, proč jsme tam byli my, kde se vlastně ono „tam“ nacházelo a jak to vše dopadlo, je třeba se v tomto příběhu vrátit o několik hodin nazpět.

V nejvýchodněji položené vesnici Slovenska zvané Nová Sedlica právě zastavuje a zakončuje svoji jízdu místní linka, načež se z autobusu poněkud staršího data výroby s obtížemi souká šestice natěšených českých cestovatelů vláčejících těžké napěchované krosny. Náš plán je vcelku jasný, přesto raději ještě jeden z kamarádů vytahuje jednoduchou turistickou mapku, abychom se ujistili, kterým směrem se máme vydat.

Nebezpečný trip - editace textu

Foto: Jiří Komárek

Úkol:

Zkraťte Tadeášův příběh na 1/3.

Tadeáš Pešek - upraveno:
Ze tmy se nenadále vynořuje dvojice vojáků, přičemž každý z nich v rukou ledabyle svírá pravý a nefalšovaný samopal AK‑47, či takzvané „ákáčko“.
„Joo, tak to vůbec nevypadá dobře,“ pomyslel si v ten okamžik dozajista nejeden z nás.
Než si však povíme, co to bylo za vojáky, proč tam byli, proč jsme tam byli my, kde se vlastně ono „tam“ nacházelo a jak to vše dopadlo, je třeba se v tomto příběhu vrátit o několik hodin nazpět.