Alta Via - napsala Veronika Bělinová

Chinque Torri, Foto: Svíčková

Brzy ráno nás probudil budík. Prvním důvodem byl východ slunce a tím druhým místo, kde jsme postavily stan více méně všem na očích. Vzhledem k tomu, že v italských Dolomitech je stanování zakázáno, tak jsme nechtěly provokovat a raději se rychle sbalit a zmizet.
Rozepla jsem orosenou vnější plachtu stanu, tohle mi vždycky vyrazí dech. Pod námi se rozprostíralo hluboké zelené údolí, ve kterém se líně válela mlha, vše obklopovaly skalnaté vrcholky vysokých hor a uprostřed toho všeho se tyčil majestátní skalní útvar Chinque Torri, za kterým se obloha již začínala barvit do oranžova.

Strach má velké oči - napsala Veronika Bělinová

Můj nejzajímavější zážitek – Daly jsme dohromady partu čtyř holek a vyrazily na Slovensko na přechod Malé Fatry. Naplánovala jsem trasu, Terez zařídila jízdenky a jako správné chudé studentky jsme nezvolily lůžkový vlak a noc strávily ve vlaku normálním. Takže místo abychom na trek vyrazili plny sil, tak jsme na začátek získaly pořádný spánkový deficit.

Nebezpečný trip - editace textu

Foto: Jiří Komárek

Úkol:

Zkraťte Tadeášův příběh na 1/3.

Tadeáš Pešek - upraveno:
Ze tmy se nenadále vynořuje dvojice vojáků, přičemž každý z nich v rukou ledabyle svírá pravý a nefalšovaný samopal AK‑47, či takzvané „ákáčko“.
„Joo, tak to vůbec nevypadá dobře,“ pomyslel si v ten okamžik dozajista nejeden z nás.
Než si však povíme, co to bylo za vojáky, proč tam byli, proč jsme tam byli my, kde se vlastně ono „tam“ nacházelo a jak to vše dopadlo, je třeba se v tomto příběhu vrátit o několik hodin nazpět.