Pracovní den vědce v muzeu - napsal Petr Dolejš

Zrovna takhle se mě můj kamarád zeptal: „Co přesně v tom Národním muzeu dělám?“ 
Nechtěl jsem ho odbýt ve stylu jednoho kolegy, že můj den řídí maily, ale když jsem se nad tím zamyslel, tak je to vlastně pravda. 

Jak můžou někoho řídit maily? Cožpak nemáme danou náplň práce – odbornou práci, kvůli které jsme studovali, práci v terénu, kam se vždycky tolik těšíme, a poslání správy sbírek, podle kterých se píšou dějiny?

Stopy z Ovčína - napsal Vojtěch Turek

Důl Ovčín

Pohled do ohromné jámy – posledního z povrchu otevřeného dolu na černé uhlí v Čechách – již vyvolává spíš nostalgické vzpomínky. Kolik úžasných paleontologických nálezů se odtud během posledních let podařilo zachránit! Jeho dno teď pomalu mizí pod vodou nově vznikajícího jezera, na svazích probíhá rekultivace. 

Důl Ovčín u Radnic na Plzeňsku poskytoval v polovině 80. let minulého století jedinečnou příležitost nahlédnout do mladších prvohor, doby vzdálené od nás 300 milionů let, kdy se naše území nacházelo na rovníku.

Na rybách - napsal Vojtěch Turek

„Tam někde jsou,“ hlásí s neomylnou jistotou kolega a ukáže na drobné skalky vyčnívající nad vodu ze dna Jizery. „Zatím to byly bohužel jen rybí šupiny, co jsem tu vloni našel. Pojďme na to, než bude bouřka. Pak stoupne voda, skalky zmizí a můžeme to zabalit.“
Náš zátah na ryby se vymyká běžné představě o rybaření. Náčiní i způsob lovu jsou totiž zcela odlišné – místo udice, návnad a dalšího příslušenství pro začátek stačí palice, sekáč, krumpáč a páčidlo. A ryby, pokud je najdeme, nám rozhodně neuplavou. Je ovšem třeba vyrazit ve vhodnou dobu, kdy je hladina řeky co nejníže.