Když pro mě Lucka přijela, hned jsem naskočila do autosedačky, přikurtovat a jedem!
Kino je obrovské, krásné červené sedačky a tolik místa na nohy. Dostala jsem popkáč a džus.
Místa máme někde uprostřed.
Vedle mě sedí holčička, určitě je starší než já, vypadá, že už chodí do školy. Celý film mi vysvětluje věci, kterým úplně nerozumím, jsem moc ráda.
Nevím, proč to tetě vadí a říká o ní, že je užvaněná chytroprdka.
Pohádka je úplně super: jsou tam atrakce, jaké jsem nikdy neviděla a chtěla bych je vyzkoušet. Jen v jeden moment jsem byla smutná, protože se stalo neštěstí a jedna horská dráha se ošklivě pokazila. Nikdo už do parku nechtěl chodit.
A všechno najednou obklopila nějaká zlá síla. Všude vyrostly stromy a keře, skoro jako hrad v Šípkové růžence. Ale pak hlavní hrdinka, která park našla zarostlý, vymyslela tu nejkouzelnější atrakci ze všech a kletbu zlomila. Všechno začalo zase zářit, svítit a vrátili se tam i návštěvníci.
Holčička vedle mě řekla: „Já to nechápu,“ vysvětlila jsem jí: „To je právě to kouzlo.“
