Štíhlá lvice povytáhla obočí a pečlivě si amanta prohlédla. „Co tím jako myslíš, hejbnout faldama, křečku?“ optala se s úsměvem.
„To já teda fakt nejsem, milá dámo,“ ohradil se hraboš, i když si trpce uvědomoval, že je z čeledi křečkovitých.
„Přece hodit faldama v tanečku, jen my dva, ty a já, božská kombinace,“ pokračoval slizkým hlasem
a lvici se začalo trochu navalovat.
„A potom… kočeno… tě přivedu do nebe…“
To už na lvici bylo opravdu moc. Byla sice nažraná, ale tohleto stvoření přece nemohlo beztrestně chodit stepí.
„Tak co říkáš mé nabídce?“ ničil hraboš sám sobě poslední naději, že by mohl flirtovat i s někým sobě rovným.
Lvice se nahrbila, připravila se ke skoku... Potom ale usoudila, že tolik pohybu nebude nutno, a elegantní zlatou tlapou přišpendlila hraboše k zemi a utrhla mu hlavičku.
Poučení: S malým kašpárkem nejde vždy uhrát velké divadlo.
