10. března 2024

Literární esence - napsala Stefanie Michael

O slzách a moři
Bohové stvořili lidi a dali jim emoce a slzy. Jenže jich bylo příliš mnoho a to bohy rozesmutňovalo. Chtěli mít lidi pro radost, ne pro smutek. Naučili je tedy neplakat. 
Potlačené slzy ale lidi tížily a radosti nepřibývalo. Tak bohové rozhodli, že všechny nevyplakané slzy utopí v moři, aby se nad nimi navždy zavřela voda. Od té doby je moře slané, protože jich neubývá.

Přijetí
Nemůžeš přijít o to, co je skutečně tvoje, ani si vzít, co ti nepatří.Pocit ztráty často vzniká z uvědomění, co všechno jsi mohla přijímat a nepřijímala. Nedovolila sis to. Najednou jsi postavena do situace, kdy víš, že už se to nikdy nestane. Je to pryč a teprve teď vidíš, oč přicházíš. Jsi nucena přijímat. Ztrátu.
Stejně tak to, co si bereš, si můžeš brát jen proto, že je ti to nabídnuto.
Pokud se rozhodneš vzít si cokoliv skrze násilí nebo manipulaci, nikdy to nebude tvoje. Stejným způsobem to budeš muset držet a nikdy tak neprožiješ naplňující stav být s tím, co k tobě patří.


Dotazování
Ptej se ze zvídavosti, ne zvědavosti. Na to, co chceš vědět, ne na to, co vědět nechceš. Neexistuje jediná správná odpověď. Jsou jen takové, které se ti líbí, a takové, které nenaplní tvá očekávání.
Pokud předem znáš odpověď, nemá smysl se ptát. Ptej se tehdy, když jsi připravena přijmout ji, ať je jakákoliv. Pamatuj, že ta pro tebe nejvhodnější přijde nejméně očekávaným způsobem.
Nechávej se překvapovat. Pak se nestane, že ty nejlepší odpovědi mineš.



Autorka publikuje své příspěvky na FB klubu Hřeším životem.