26. května 2022

Těžký život II (jako rozhlasová hra) - napsal Michal Hejna

G: Občané, dnes si připomínáme slavné výročí dvaceti let od doby, kdy se můj otec ujal vlády nad ostrovem a odstartoval tak období prosperity…. nebývalé prosperity. Náš ostrov vzkvétá, ke vzteku a navzdory našim štvavým nepřátelům, méně úspěšných než my, kteří se snaží zakrývat své vnitřní problémy poukazováním na údajnou nelegitimitu naší vlády… Jo, to nezní špatně, ale chtělo by to formulovat ještě úderněji.

(zaklepání na dveře)

G: Vstupte…. Vítejte, doktore.

D: Chtěl jste se mnou mluvit, generále?

G: Jistě a nedělejte překvapeného. Jaké pro mě máte zprávy?

D: Obávám se, že ne moc pozitivní.

G: Tím chcete říct, že ani jedna z třiceti šesti…

D: Ano, ani jedna z třiceti šesti žen vám zatím zase nedá následníka. Asi to pro vás bude slabá útěcha, ale s neplodností bojuje celý ostrov. Zkoušíme přijít na to, čím to je a zatím jsme našli několik faktorů, které by na to mohly mít vliv. Tak za prvé, ty povinné uniformy, v našem horkém prostředí se v těch těsných a teplých kalhotách přehřívají varlata a trpí tím kvalita spermatu.

G: Zpomalte, doktore, povinná uniforma posiluje národní sebeuvědomění a kvůli nějakým nepodloženým domněnkám ji rozhodně rušit nebudeme. Co tam máte dál.

D: Pak jsou zde ještě další faktory, většinou zaviněné vnějšími nepřáteli, závidějícími nám naši prosperitu pod vaším vedením. Svou roli hraje nevyvážená strava a občasná mírná podvýživa. Tím, jak stoupá hladina oceánu, což je způsobeno nezodpovědným přístupem našich nepřátel k životnímu prostředí…

G: Hanba jim

D: Jistě, hanba jim, takže tím, jak stoupá hladina oceánu

G: což je způsobeno nezodpovědným přístupem našich nepřátel k životnímu prostředí

D: Ano, což je způsobeno nezodpovědným přístupem našich nepřátel k životnímu prostředí, začíná při průsaku slané vody degradovat zemědělská půda v úrodných nížinách. Mořská voda se tam také mísí do zdrojů sladké vody, což při zavlažování degradaci ještě zrychluje. Dlouhodobý nadměrný rybolov zdecimoval rybí populaci v příbřežních vodách a pomalu mizí i sladkovodní ryby. Zde je na vině i program vašeho otce, který měl za cíl naopak snížit přelidňování ostrova.“

G: Míchání bromu a hormonální antikoncepce do pitné vody, moudrý nápad.

D: Jistě, moudrý nápad. Ovšem jak se ukazuje, brom i antikoncepce se koncentrovaly ve sladké vodě a pomalu se díky jejich dlouhodobému působení snižuje rozdíl mezi pohlavími u vodních živočichů. To má velký dopad na jejich rozmnožování. A my se domníváme, že něco podobného může nastávat u dlouhodobého užívání této vody i u lidí.“

G: Doktore, to jsou všechno jen ty vaše vědecké řeči. Avšak i kdyby to byla pravda, co navrhujete? Teda kromě té roztomile naivní představy, že zrušíme uniformy.

D: Tak zaprvé dočasné omezení rybolovu. Z krátkodobého hlediska nám to přinese určité nepříjemnosti, ale pokud se povede vrátit rybí populaci na původní úroveň a poté nastavit trvale udržitelnou míru rybolovu, může to přinést dlouhodobý pozitivní přínos. Pak je třeba zamyslet se nad změnou zemědělské koncepce, pokusit se orientovat na plodiny odolnější vůči slané vodě. Dále…..

G: Doktore, zastavte. Jdete na všechno moc komplikovaně. Já jsem si udělal vlastní rešerši. To koukáte, co? Nejste jediný, kdo dokáže používat učené výrazy. Tak tedy, udělal jsem si rešerši toho, jak se to dělá jinde, a myslím si, že na to jdeme moc složitě.

D: Ja…, ja…, jak složitě?

G: No prostě složitě, znáte to, vajíčko, spermie, ovulace a tak. Věděl jste ale, že to jde i jinak? Třeba mšice, pijavenky, ale i někteří žraloci a plazy se dokážou rozmnožovat samobřezostí, takže samice nepotřebují vůbec oplodnit vejce samcem. To by se mi teda moc nelíbilo. Ale třeba žahavci se rozmnožují pučením. Jestlipak víte, co to je.

D: Ano, pomalu na nich roste výčnělek, který se nakonec oddělí jako geneticky identický klon. Opravdu roztomilá představa, jak produkujete mnoho malých zcela identických generálků.

G: Že? Ale zpátky na zem, doktore, oba víme, že to bohužel nejde. Už se však blížíme. Tak co, nějaký nápad?

D: Neodvažuji se odhadovat.

G: Tak mě pozorně sledujte. Jak se množí buňky?

D: Dělením.

G: Dělením. Z čeho se skládá člověk? Z buněk. Co z toho plyne? Logicky, že člověk se může taky množit dělením. To je cesta, kterou se do budoucna ubírat. Začněte na tom pracovat a příští pátek mi přijďte říct, jak jste pokročil. A teď mě omluvte, mám ještě nějakou práci.

Občané, náš ostrov je vzorem pro ostatní státy i v oblasti vzdělávání a vědy. Jen díky štědrému přístupu našeho zřízení k této otázce stojíme nyní na prahu objevu, který navždy změní lidstvo. Jo jo, to bude dobrý.