25. května 2021

Kupka a Claud Monet - napsala Lucie Košinová

Kupky sena, Claud Monet
Sotva se začalo rozednívat a on se na mě zase přišel podívat. Pomalu a pečlivě si připravuje barvy na paletě a bystrým okem si mě prohlíží. Občas za slunečných dní za mnou Monet přijde a maluje mě.
Možná mě jednou sežvýká pár krav, ale na jeho obrazech budu žít věčně.
Usmívá se na mě, připravuje si plátno a přemýšlí, jakou barvu mi dnes daruje. Jenom kupka sena a dostává se mi takové pozornosti. Už jde na věc. Z pomalé přípravy se přesunul k energickému máchání štětcem. Nespouští ze mě ty krásné oči.
Moje stébla začala mizet, jak pomalu foukat vítr. I moje zlatá záře se rozplynula, jak se mraky zatáhly. Nebe zešedlo a malíř se zamračil.
„Tak to vypadá, že dnes mám smůlu,“ rozhořčoval se malíř. Procházel se po louce a šklebil se na nebe. Přistoupil ke mně a promnul stéblo v ruce. Můj drahý Monet.
Cítila jsem, jak se na mne snesla první kapka. A pak další, a další. Začínalo pršet. Malíř se začal vztekat a máchal rukama kolem mých křivek. Nadával na nebe, až mu z od ucha spadnul štětec.
Propadnul se do sena a slaměné zuby se za ním zavřely. Spolkla jsem jeho štětec. Malíř na mě vykulil oči. Už to nebily ty líbezné oči, co jsem znala.
„Krucinál!“ zanadával si.
To není dobré. Vždyť je to jen štětec, o nic přeci nejde. Ale to už si malíř vyhrnoval rukávy. Déšť nabýval na síle. Moje stébla se strachem třásla. Natahuje ke mně své pařáty. Nešahej na mě! Můj křik se měnil v šumění zanikající ve větru. Jeho drápy začaly drásat mé útroby. Stébla se po louce roztékala jako krev. Nepřestával. Můj milovaný malíř, bestie, cupuje mě na kousky. Prsty měl jako vidle. Oči plné hněvu měly jediný cíl, najít svůj štětec. Hrabal se mými střevy. Roztíral moji krev po louce a ostatní kupky jen přihlížely té děsivé scenérii. Vítr rozfukoval mé ostatky louce a barvy na obraze se začaly rozpouštět.
Déšť utichal a bestie se pomalu zvedala. Z dunivého větru zbylo jen mrtvé ticho. Ruce svírající štětec měl potřísněné mým kvítím. Zadýchaný stál nad tím hrůzným místem činu. Nezbylo ze mě nic, jen pár stébel a rozteklý obraz.

Žádné komentáře:

Okomentovat