13. září 2019

Nezvaný host - napsala Lenka Kalbáčová

Nezvaný host. Host, kterého nikdo nevítá, o kterého nikdo nestojí a u kterého nehrozí, že by zaklepal předtím, než vejde dovnitř. On totiž ani dovnitř nevchází. Jak je to možné? Chvilka napětí. Je libo nápovědu? Tento nezvaný host totiž nechodí, ale létá.
To, že nezaklepe, bych mu snad ještě odpustila, kdyby aspoň přilétl sám. Ale že prý bez kámošů to není ono. A co teprve bez potenciálních, ale v mžiku reálných matek jeho dětí? Uznávám, že s dětmi jsem Vás trochu zmátla. Byl to chyták, ale počkejte si na rozuzlení. Mým nezvaným hostem totiž není nikdo jiný, než početná rodinka malých mušek octomilek, která si usmyslela, že bude sílu svých reprodukčních schopností předvádět v mé kuchyni.

Na tom, aby se čile sbližovali, nemění nic ani fakt, že jsem od začátku zásadně proti. Ano, uznávám, nechat zralé banány v misce na kuchyňské lince byla fatální chyba muškového začátečníka. Octomilky si banány vyložily jako vřelou pozvánku k hostině, kterou přijaly bez jediného zaváhání a která je utvrdila v tom, že lepší podmínky k založení rodiny najdou jen stěží.
Od té doby – je tomu už pár dní, bydlíme spolu, a mé malé protivné společnice mě doprovází na každém kroku.
Ovšem, že mě tato koexistence netěší a snažím se jí udělat přítrž. Komu by se líbilo hned po ránu odhánět muší hejno z hrníčku na kafe. Poučena svojí předchozí neprozíravostí, uklidila jsem všechna lákadla z kuchyňské linky v domnění, že mouchy vyhladovím a zmizí tak rychle, jak se objevily. Ty už ale mezitím nakladly svá vajíčka, z kterých se vylíhla další generace, která také nezahálela a nakladla vajíčka. Nastal čas nezvané hosty vyprovodit a tady náš humánně laděný příběh končí. Tak zase za rok na shledanou, milé octomilky.

Žádné komentáře:

Okomentovat