4. srpna 2019

Soustružník Luboš reklamuje brýle - napsal Josef Alb

"Dobrý den, co to tu smrdí, to taky snídáte syrečky?"
"Přijel sem až z Kralup a jdu reklamovat brejle. Podle mě jste mi dali blbý skla."
"Je mi z nich zle a vypadám v nich nějak divně. Stará mi před tim včera řekla, že čumim jak chleba z tašky, a já nechci, aby to byl poslední sex v mym životě."
"Mám je tu u sebe v kapse. Chtěl sem je rozšlapat na prvočísla, ale rozmyslel sem si to."

"Účtenku? Tu nemám, asi sem jí ztratil na koncertě. Přijeli Kabáti a na malou dámu já to prostě musim rozjet."
"Jak smůlu? Tak nashle."


Postava o které vím všechno:
Luboš: 42 let. Má rád pivo a dělá soustružníka v české firmě se 35 zaměstnanci. Je vyučený, na učňáku ho to nebavilo. Měl rád biologii, ale té se nevěnoval - na základce mu učitelka na biologii shodila sebevědomí, a tak šel na učiliště. Má strniště a 75 kilo. Kuřák, ženatý.


Zadání:
Vymyslete si postavu. Musíte o ní vědět úplně vše. A pošlete ji něco reklamovat... Ve svém monologu na sebe musí postava prozradit:
Jaká je její oblíbená písnička?
Co ráno snídala?
Co má v kapse?
Kdy měla poslední sex?
Kolik je jí let?
Jakou má úchylku?