4. srpna 2019

Vezmu tě, Broskvičko, na rande! – napsala Milana Bazanac Kadlčíková

Měli jste někdy „singles období“ a domlouvali si rande na Tinderu a podobných seznamkách? Jestli jo, určitě víte, jak náročná je neosobní komunikace s někým, koho vůbec neznáte! Nejde ani o to protějšek zaujmout, ale hlavně o to najít ten správně-neutrálně-lehce-pozitivní tón. Prostě nechcete znít moc natěšeně, ani moc znuděně. Nechcete být moc aktivní, ale ani pasivní. A tak dále.
Otázka zní, jak s tímto bojem na seznamce vůbec někoho najít a ještě si u toho udržet zdravý rozum?!

Základem je konverzace filtrovat a nezabývat se zprávami, u kterých už dopředu tušíte, že nikam nepovedou. Například se nezdržovat chlapáckými výkřiky typu: „Kočko, co ty děláš na seznamce?“ nebo „Krásko, proč ty jsi sama?“ a rovnou je mazat. Nemá přece smysl vysvětlovat chlapovi, který v tomto stylu zahájí rozhovor, že nejste sama, mimo jiné díky kupě přátel, rodině atd., ale prostě hledáte normálního chlapa?!
Ještě důležitější je vyvarovat se předsudkům a představám, jak by s námi náš vysněný chlap měl mluvit. Někdy si v hlavách tvoříme domněnky, které jsou daleko od pravdy: „Používá moc vysmátých smajlíků, ten bude pěkně nezralej!“ „Neposlal mi žádný smajlíky, to je teda suchar!“ Nebo: „Furt mluví jen o sobě, ten je pořádně nafoukanej!“ „Neustále se mě jen na něco ptá a nic neřekne o sobě, určitě něco skrývá!“ Možných kombinací těchto nedorozumění je na seznamkách asi milion na druhou.
Samotnou kapitolou jsou oslovení, kterými nás muži na seznamkách častují. Vloudil se nám sem takový nešvar - není prý dost „cool“ oslovovat ženy vlastním jménem. Za poslední roky jsem si vysloužila pár přezdívek. Marek mě zdravil klasicky „Krásko“ nebo „Dlouhovlásko“. Richard používal exotickou podobu oslovení „Amazonko“. Za naprostý úlet považuju Dominikovo oslovení „Broskvičko“. „Broskvičko, vezmu tě na večeři na Letnou, na nejlepší „phóčko“ ve městě.“ Se smíchem jsem mu odpověděla: „Proč ne, ale proboha říkej mi mým jménem!“
Za úvahu stojí i samotná věta: „Vezmu tě na večeři nebo třeba do kina.“ Musím se občas přemáhat, abych uraženě neutrousila: „Jsem snad nějaká věc? Třeba kolo od auta? Abys mě vyzvedl a vzal do pneuservisu?“ Pánové, co je špatného na jednoduché a jasné otázce: „Nechceš jít se mnou na večeři nebo do kina?“
Asi to zní trochu nafoukaně (a něco na tom možná i bude). Na druhou stranu nikdo nás neučil, jak se ve virtuálním světě chovat. V minulosti jste se s někým seznámili třeba na hasičském plese nebo v ZOO. Po pár větách ona i on tušili, co je ten druhý zač, a hezky z očí do očí se domluvili, že půjdou zítra například do parku. Dneska mluvíme na Tinderu s fotkou a se jménem na displeji svého mobilu a máme štěstí, když se za tím profilem nachází i nějaká skutečná osoba.
Uff! Pro dnešek vypínám Tinder a jdu radši zkusit štěstí do ZOO!

Žádné komentáře:

Okomentovat