Tvl, to je fakt vopruz ale, vůbec, nějaká blbá zoo… to byl zas nápad tý krávy úči zase někam vyrazit…
No, co mi zbejvá, absenci ve škole mám fakt vobří, takže na školní akci prostě bejt musim. I když je to takovej vopruz…
Potom, co se nalíčím a učešu, si jdu dát do kuchyně snídani- palačinky.
Máma stojí v kuchyni a už mi chystá svačinu na dnešek- zbytek těch palačinek.
Ale je v nich marmeláda!
Strašně se spolu rafnem, že to snad nemyslí vážně, že mi do toho zase cpe marmeládu, že jsem místo toho chtěla nutellu.
No ale co, třeba pak bude někde u zoo mekáč, tak si pak něco koupim…
V 9:15 jdu na autobusovou zastávku a jedu busem číslo 407 12 zastávek až na konečnou.
V 10 hodin máme sraz se třídou a účou přímo před vchodem do zoo, a já mám štěstí, že bydlím kousek od zoo, jenom těch 12 zastávek autobusem.
Když jsme byli všichni sešlí na místě srazu, vyrazili jsme hlavním vchodem do zoo.
Nakonec to bylo super, viděli jsme pávy, pštrosy, opice, lvy, papoušky, geparda a mnoho dalších zvířat.
Jeden pán teda u výběhu lvů zkolaboval, a my jsme znali první pomoc, takže jsme u něj byli celou dobu, než přijela rychlá, a museli jsme mu dělat i masáž srdce.
To bylo vážně hustý, že jsme pomáhali zachránit život.
Potom nás učitelka pochválila, jakože dobrá práce, a všichni jsme pak dostali ještě na hodinu rozchod, kdy jsem si mohla konečně jít koupit hranolky. Pak jsme se znova seskupili a učitelka nám dala volno, takže jsme mohli jít domů.
Když jsem přijela domů, vyprávěla jsem mámě, jak jsem pomohla zachránit život. Řekla mi, že je na mě pyšná.
No, a tohle byl můj nejzajímavější zážitek, jak jsem pomáhala někoho zachránit v zoo.
