Ostatní knížky se jich bály a nesouhlasily s jejich obsahem. Nic se ale nedalo dělat, doba byla taková. Černé knížky byly povinnou četbou a komu se to nelíbilo, ten byl knihkupcem oslepen, aby již nikdy dál nemohl číst a hlásat jiné názory.
Jednoho krásného dne vrazil do obchodu dav rozhněvaných lidí. S křikem hledali černé knížky se zlatou ražbou. Co se to děje? Šeptaly si černé knížky navzájem s důležitostí jim vlastní. Co si to dovolujou?
My jsme přece nedotknutelné. Nám se rozhodně nemůže nic stát!
Rozhněvaný dav vyrval knihy z regálů a házel je do spalujících plamenů ohně přímo před knihkupectvím.
A poučení? Na každého jednou dojde.
