REKLAMACE BRÝLÍ - NAPSALI ANNA DLABALOVÁ, ŠIMON ŠKRABAL, KATEŘINA HRACHOVCOVÁ A BARBORA SVITÁKOVÁ

Dobrý den, já jdu reklamovat tyto sluneční brýle. Je mi 50 let a nikdy se mi předtím nerozbily. Potřebuji je zpravit do zítra, pak jedu s nejlepším kamarádem Martinem na ryby k Sázavě, rozumíte. Už abych si sundal tu šedou mikinu. Smrdí po sumcích. Ráno jsem snídal paštiku s rohlíkem. No původně měli být míchaná vajíčka, ale přišla chuť na sex s manželkou. To bylo furt zezadu, nahoře, z boku, na gauči, na zahradě. To je bomba co? Já se mám tak dobře. Když to další den opravíte, tak mi zavolejte na moje číslo.

Potom si to hned vyzvednu, protože bydlím tady za rohem v bytě na Vysočanech. Nebudu zdržovat, můžete na tom pracovat. Mějte se krásně, díky, nashle.

Zadání: REKLAMACE BRÝLÍ

Vymyslete si postavu, o které musíte vědět všechno! Postava jde reklamovat brýle. Napište monolog – hovoří jen postava zákazníka (prodavače neslyšíme). Během hovoru se musíme dozvědět:
1/Co má na sobě
2/Kolik je jí let
3/Jaký je její nejlepší kamarád (ka)
4/Kdy měla první či poslední sex
5/Co ráno snídala
6/Kde bydlí

Rošťák

Kateřina Hrachovcová

Brý den. Mám vám od mámy vynadat, že jste mi prodal šunt. Prý jsem už dost starý na to, abych si to s vámi vyřídil sám. Čoveče, 16 let mi je. Chtěl jsem si je dneska vzít k těmhle supr čupr kraťasům a ony se ty brýle nějak samy rozšláply. No nekecám. Jestli máš se mnou nějaký problém, tak si to s tebou vyřídí můj nejlepší kámoš bráško. A to bys nechtěl ti povídám. Jak jako že bych takhle neměl mluvit. Holky to doslova žerou. Zrovna dneska mám jednu domluvenou na večír. Máma mi na to neříká nic. Ráno nám udělá lívance. Mohl by ses stavit bráško. Barák na konci Mourovi ulice. Je tam vždy slyšet křik. To nemineš.

Růžové by nebyly?

Anna Dlabalová

,,Dobrý den děvenko. Jsem tu správně na reklamaci brýlí? Snad to Dáša nespletla. To je ta moje nejlepší přítelkyně víte drahá, ale vidím, že jsem tu dobrě.Víte, jedu sem až ze Slovan. Mám tam byt. Dnes jsem měla jen malou snídani, abych to sem stihla na čas otevření. To víte, v mým věku už to trvá všechno dýl. No uvidíte až vám bude 82 jako mně, taky nebudete tak čilá. To jsem vás zaskočila co? Nevypadám na to že. No, lidi mi hádaj míň. Stejně jako ten jeden fešák co jsem ho ulovila předevčírem na tanečku a kdyby jste si říkala jestli něco bylo. Tak bylo. Tomu rozhodně napomohl tenhle růžový svetřík nemyslíte? No a ten se mi právě nehodí k těm brýlím. Nešlo by to vyměnit za růžové?"

Brejle

Barbora Svitáková

Promiňte, mladý muži. Haló, tak prosím vás! Já bych potřebovala poradit, víte? Podivejte se tudle. Nó tadyhle. Co já jsem s nimi dělala? Co já bych s nimi dělala chlapče? Mě už táhne na pětasedmdesát. Já už toho moc nedělám. Ale víte, Slávka, no my to spolu táhnem už od vysoké. A to víte, když Slávka něco řekne, tak to tak musí bejt. A ta Slávka mi řekla, “Modrá ti jde k očím Verunko.” A vidíte? Tudletu modrou vestičku nosím-no skoro pořád. A tak mi ta moje Slávina povídala ve Vlašimi, Veru, tak tam maj ty nejlepší brejle. Sice je to od nás z Teplic štreka, ale Veru, ty brejle.

To budeš koukat. A to víte. Já toho bez brejlí už moc nevidim. Tak třeba dneska ráno jsem si na vajíčka k snídani dala cukr místo sole. No! Cukr! To se mi stává pořád, co mi umřel ten můj Franta. Jé! Toho kdybyste znal! To byl kanec. No my jsme spolu byli pořád spolu. Na rybách, na houbách, v kuchyni, v posteli... Jéje! V posteli jsme byli-no to vám ani řikat nebudu. Ale to už je dobrejch deset let. To víte. Ty nejlepší si Pánbůh bere k sobě jako první. A to vám řeknu, ten můj Franta to byl formát!