Vesnice Majdal Shams obklopují lávové vrchy osázené zdánlivě nekonečnými sady ovocných stromů. Rybáři posedávají kolem jezera Ram, vyplňujícího starý sopečný kráter, a na vše dohlíží z úctyhodné výše masív hory Hermon. Byla by to idylická krajina, kdybychom se nenacházeli na Izraelem okupovaných Golanských výšinách a Majdal Shams nebyl obýván hlavně syrskými členy náboženské komunity drúzú. Drúzové jsou považování za odnož šíitského islámu, ovšem muslimové samotní je neuznávají a považují je za bezvěrce.
V roce 1967 se část syrských drúzú ocitla v nezáviděné pozici. Izrael obsadil během šestidenní války nejen pásmo Gazy a Západní břeh Jordánu, ale i Golanské výšiny. Čtyři drúzské vesnice se tak náhle ocitli na izraelském území. V roce 1981 Izrael Golany anektoval a začal s jejich osídlováním. Postupně vzniklo několik nelegálních osad a dnes zde žije zhruba stejný počet izraelských osadníků jako původních drúzú. Obě komunity mají okolo 22 000 členů.
V roce 1982 se Izrael snažil donutit drúzy, aby se vzdali syrského občanství a přijali izraelské, ale většina jich to odmítla. Měla k tomu dva důvody. Jednak nacionalistický, protože byli a jsou hrdí na svůj syrský původ. Jednak pragmatický, jelikož rezoluce OSN vyzvala Izrael, aby se z Golan stáhl a vrátil je Sýrii. Co na tom, že vyjma Trumpovy administrativy v roce 2019 nikdo izraelské nároky neuznal. Izrael se k odchodu nemá a v roce 2021 vyhlásil plán na zdvojnásobení počtu izraelských osadníků.
Kdyby byl Izrael nakonec přeci jen donucený jednat v souladu s rezolucí, bylo by pro drúzy lepší dostat se zpět do područí Sýrie se syrským občanstvím. Proto žijí se statutem „trvalého pobytu“ a mimo jiné se nemůžou účastnit voleb ani cestovat na izraelský pas. Čas od času uspořádají demonstraci, na které protestují proti pronásledování ze strany izraelských úřadů. Ty mimo jiné brání jakékoliv jejich stavební aktivitě.
Letos se drúzové dostali do sporu s vládou Benjamina Netanjahua znovu, tentokrát kvůli vládou podporovaném projektu na výstavbu 41 větrných elektráren na drúzském území. Jde už o druhou etapu projektu. V rámci první byla zastavěna půda na opuštěných částech Golan.
Letos se drúzové dostali do sporu s vládou Benjamina Netanjahua znovu, tentokrát kvůli vládou podporovaném projektu na výstavbu 41 větrných elektráren na drúzském území. Jde už o druhou etapu projektu. V rámci první byla zastavěna půda na opuštěných částech Golan.
Nové turbíny však mají být postaveny na drúzské půdě a jejich výstavba by vedla ke konfiskaci zhruba tisíce akrů zemědělské půdy. Ve sporu ale nejde jen o půdu samotnou. Drúzové žijí hlavně ze zemědělství a turistického ruchu a oprávněně se bojí, že přítomnost turbín by mohla mít na jejich život negativní dopad. Navíc je urazil způsob, jakým s nimi vláda a jí podporovaná společnost Energix jedná.
V červnu uspořádaly tisíce drúzú demonstrace, které se z původně klidného protestu vyvinuly v násilné střety mezi demonstranty a policií. Demonstranti pálili pneumatiky a házeli kameny a Molotovovy koktejly. Policie zareagovala slzným plynem, vodními děly a střelbou gumovými projektily. Při střetech bylo zraněno 27 lidí, z toho 17 policistů. Jeden z demonstrantů byl zraněný těžce.
Na základě protestů rozhodl Benjamin Netanjahu o odložení a přezkoumání celého projektu. To ovšem drúzúm nestačí a žádají jeho úplné zastavení.
V červnu uspořádaly tisíce drúzú demonstrace, které se z původně klidného protestu vyvinuly v násilné střety mezi demonstranty a policií. Demonstranti pálili pneumatiky a házeli kameny a Molotovovy koktejly. Policie zareagovala slzným plynem, vodními děly a střelbou gumovými projektily. Při střetech bylo zraněno 27 lidí, z toho 17 policistů. Jeden z demonstrantů byl zraněný těžce.
Na základě protestů rozhodl Benjamin Netanjahu o odložení a přezkoumání celého projektu. To ovšem drúzúm nestačí a žádají jeho úplné zastavení.
K vyřešení sporu povede ještě dlouhá cesta a pravděpodobně nebude příjemná ani pro jednu ze zúčastněných stran.
