Nejlepší je to ale prý v pěkném počasí se svižným naháčem po okresních silnících. S množstvím zatáček a skrytých horizontů. To já taky vůbec neznám.
Jezdil jsem v davu, v řece aut, skútrů, kol, bílých dodávek a doubledeckerů. Spojka, přední brzda, jednička a plyn a oči furt na šťopkách. Pro mě bylo odměnou, když se pulzující řečiště hlavních ulic rozdrobí do menších. Když máte před sebou dlouhou rovnou a prázdnou silnici, po obou stranách lemovanou domky z červených cihel. Můžete jet uprostřed cesty a lehká dvěstěpadesátka vás při řazení z dvojky na trojku polechtá v podbřišku. A nejlepší jsou jednosměrky. Dá se jimi prosvištět do kopce z kopce.
Každý, kdo se alespoň jednou v životě svezl prázdnou ulicí z kopce na kole ví, jaký to je pocit.
