Po povýšení jsem se toho roku této ušlechtilé zábavy mohl - těsně před Mikulášem - konečně zúčastnit také. Odpolední porada a zhodnocení, odjezd pronajatou limuzínou do restaurace světové úrovně. Tam přípitek, několikachodová večeře a značný přísun alkoholických nápojů. Kdyby se vše ten večer zkonzumované nalilo do vany, dalo by se v ní plovat…
Ovšem odbyla půlnoc, podnik zavíral, nálada výborná - kde budeme pokračovat?
Nasedli jsme do limuzíny a zatímco se prolétala centrem Prahy, řešili jsme kam dál. Řidič nám dozadu pustil rádio - tlumeně zněl nejnovější hit zpěvačky Rihanny, ten s tím deštníkem.
„Já bych navrhnul nějakej tišší podníček, abychom mohli poklábosit. A kdyby tam byly nějaký pěkný dorostenky, jako třeba ta, co teď zpívá v rádiu - super!“ Zahlásil jsem a přejel pohledem naše čistě pánské osazenstvo. Jasně, bylo to spíš opilecké holedbání. Ze všeho nejvíc se mi chtělo spát a na nějaké milostné eskapády jsem po dvaceti letech šťastného manželství neměl ani pomyšlení. Jenže, ujalo se.
„Jasně, dobrej nápad, jedeme do bordelu do Holešovic, zaťukejte na řidiče.“ skandovali kolegové. Přijeli jsme, věci znalí kolegové nás dostali dovnitř a usedli jsme ke stolu. Vcelku jako v normální hospodě, jen tu a tam prošla slečna v „oblečení“, v kterém by venku patrně záhy umrzla. Po prvním drinku jsem unaven zaujal na stole spánkovou pozici „Superman“- čili levá ruka pod čelem na stole a pravá natažená. Náhle mě za nataženou ruku někdo chytil a táhl pryč. Byla to- na místní poměry- velmi půvabná slečna snědé pleti, ale ne zcela africký typ- míšenka. A za sebou slyším halekající kolegy: „Tady máš tu tvojí Rihannu! A nežinýruj se - máš to na hodinu zaplacený, složili jsme se ti!“
Než jsem se vzpamatoval, byl jsem v jejím pokojíku. Zaklaply dveře, posadila se na postel. Teda fakt je jí podobná, skoro dvojnice. Nechala ze sebe sklouznout lehký průsvitný župánek a položila se na postel. Byla nádherná - obličej barbadosské krásky, krásná pevná menší prsa, takové ty „liščí čumáčky“ a očividně vysportované mírně vyklenuté bříško. Pomalu se otočila jako kočka u kamen, lehla na bříško a ledabyle klátila nohama po očku mě pozorujíc. Překrásná prdelka, napadlo mě a tep se mi zdvojnásobil. Jako půlka melounku položená na postel, jen místo slupky jemňounká kůže. Znovu se otočila na záda. Jednu nohu nechala ležet, druhou lehce pokrčila a na ní si rukou jela od kolene ke klínu. Přitom mě pátravě pozorovala. Vzdychl jsem.
„Víte slečno, nezlobte se, ale já tam mám kolegy - aby mi neujeli, já bych se neměl jak dostat…“ Domů. Napadlo mě a vzpomněl jsem si na svou paní, tou dobou spící v našem bytě.
„Žíkej my, že já jedna.“ Pronesla hlasem s hlubším tembrem - trochu Chantal Poullain za mlada. Pochopil jsem její verzí češtiny nabídku na tykání.
„A póť, my budeme sukaat“ a pomaličku si začala hrát sama se sebou.
Orosilo se mi čelo - „víš, moc ti to sluší, fakt… Ale sukat, jak říkáš, já nevím…“ vykrucoval jsem se.
„Á! Tak já budu koužiit u tebé…“ lísala se.
Sakra já bych taky kouřil, napadlo mě. Nahmatal jsem cigarety. Totiž, já celou tu dobu seděl oblečený, dokonce ještě v saku! Chytil jsem znova krabičku cigaret v kapse v a ptám se s nadějí v hlase:
„A tady se smí kouřit?“
Usmála se. „Tadý musí se koužiit…“ A zase se začala lísat.
Vytáhl jsem cigarety, zapálil si a převzal iniciativu:
„Hele nezlob se, ale tady se radši bude kouřit jen tohle. Marlboro, rozumíš! A půjč mi popelník“
Trochu jí to rozhodilo, koukala na mě, jestli to myslím vážně.
„Pojď, budeme si radši povídat“ navrhnul jsem.
„Oukej pooť, ale anglijskyy.“
„Rusky neumíš?“ Zeptal jsem se. Koukla se na mě jako na blbce - asi oprávněně. Zavrtěla hlavou a začala si hladit prsa.
„Hmm, tak to si asi moc nepokecáme.“ Zhodnotil jsem situaci.
„Nezlob se, já radši půjdu za kamarády, aby mi neujeli. Víš? „opakoval jsem se.
„A jenom ještě, napadlo mě… Totiž… Můžu ti pohladit zadeček?“ Vyhrknul jsem polohlasně. Přikývla a usmála se. Jemně jsem jí rukou přejel po tom hebkém melounku a znovu vzdychl. Mrkla na mě a šeptla:
„Ať neeuujedou…“
„Já vím. Tak se měj, ahoj!“
„Achooj, a pšichoď sas a uč anglijskyy.“
Vrátil jsem se za potlesku a ovací ke stolu.
„Kluci, netleskejte - já jí nedal…“
„Počkej, to si děláš prdel, né ???! Ta byla absolutně nejdražší!“
„Fakt sorry, kluci, já vám to kdyžtak vrátim, ale to nešlo takhle - vždyť jsme spolu ani v kině nebyli a hned TO…“
Kolegové se začali hurónsky smát.
„Neblbni, nic vracet nemusíš! Za tu příhodu to stálo! A nevěřícně kroutili hlavami.“
Po příjezdu domů jsem se ve dveřích srazil s manželkou, která šla akorát do práce.
„No ahoj! Říkals´, že přijedeš hodně pozdě, ale ne ráno. Kde jsi byl?“
S vědomím, že všechno se vždy prozradí, jsem popravdě odpověděl:
„Byl jsem s černoškou v bordelu.“
„Jo, jasně. Doufám, že máš dneska volno a nehodláš takhle kamkoli jít. Vyspi se a pak umej nádobí. Pádím do práce
- my tam musíme na rozdíl od vás pracovat…“
Nevěřila mi. Ale kdyby věděla…
