„A nejznámější husitský vojevůdce byl kdo ? Anežko?“
„Prosím, Jan Žižka“.
„Správně, Jan Žižka řečený z Trocnova.“
„Jaký si myslíte, že to byl člověk?“
Žáci vykřikují jeden přes druhého: „Vysoký, Odvážný, Spravedlivý, Hezký,..“
Náhle se otevřou dveře, bez klepání, a do nich víc vběhne než vejde podivná postava.
Výškou spíš menší, zarostlý, podle vzhledu asi i delší dobu nemytý. V ruce má jakýsi klacek, zakončený nějakou korunkou, Na sobě kožené oblečení neurčitého vzhledu, ale určitě taky dlouho neprané… Jedno oko přelepené nějakou černou páskou.
„Hola, statečná práčata. Pronásleduje mě Zikmund, ta šelma ryšavá. Skryjte mne někde ve vaší síni.“
Celá třída tiše a ohromeně hledí na příchozího. Hodný Janek první popadne dech a ptá se.
„Kdo jste?? Co jste zač? Co tady děláte?“
„Já? Já jsem přece Jan Žižka!“
Žáci vykřikují jeden přes druhého: „Vysoký, Odvážný, Spravedlivý, Hezký,..“
Náhle se otevřou dveře, bez klepání, a do nich víc vběhne než vejde podivná postava.
Výškou spíš menší, zarostlý, podle vzhledu asi i delší dobu nemytý. V ruce má jakýsi klacek, zakončený nějakou korunkou, Na sobě kožené oblečení neurčitého vzhledu, ale určitě taky dlouho neprané… Jedno oko přelepené nějakou černou páskou.
„Hola, statečná práčata. Pronásleduje mě Zikmund, ta šelma ryšavá. Skryjte mne někde ve vaší síni.“
Celá třída tiše a ohromeně hledí na příchozího. Hodný Janek první popadne dech a ptá se.
„Kdo jste?? Co jste zač? Co tady děláte?“
„Já? Já jsem přece Jan Žižka!“
