26. dubna 2021

Směnka na život - napsal Marek Greger

Bylo jí z toho nanic. Její nejlepší kamarádka po snad tisíci pokusech o otěhotnění byla na pokraji zhroucení. Měla pro to pochopení. Znala ji odmalička a věděla, že by z ní byla skvělá máma. Na světě jsou ale věci, se kterými jde něco dělat a pak, pak jsou ty druhé. Vzepřít se přírodě sice lze, ale tam kde selže i medicína, tam nepomůže ani svěcená voda.
Bylo jí líto jejích slz. Viděla, jak láskyplně se chová k jejím dětem, které by kolikrát nejradši přetrhla, ale nikdy by nedopustila, aby se jim něco stalo. Klidně by vyměnila jejich život za ten svůj. Asi jako každá máma. Ten pocit, kdy se v těle rodí život, to může pocítit jen žena. A v tom jí to napadlo. 
„Jani? Rozhodla jsem se. Prosím, dovol mi, abych ti odnosila dítě.“
Nevěřícně se jí podívala do očí, prolitých okamžitým dojetím. 
„Marťo, to přece, to přece nejde!“
„Jani, jde. Nech mě ti oplatit to, žes mi tenkrát zachránila život. Dovol mi pro tebe zrodit ten nový.“

Úkol: 
Napište pár řádek, kde vystihnete, co je veselé, smutné, krásné, ošklivé - učíme se literární cihly. Veselé nás musí rozesmát (žádné "někde byla sranda a to jsme se nasmáli..." - smát se musí čtenář), smutné rozplakat. Zároveň se učíme, co je krásné a co je ošklivé (občas potřebuješ pěkně hnusného hrdinu...) 

Žádné komentáře:

Okomentovat