9. dubna 2021

SEXUÁLNÍ VÝCHOVA MALÝCH DĚTÍ - napsala Zuzana Kratochvílová

1. OPLODNĚNÍ

„Mami, já jako chápu, že se musí spojit spermie s vajíčkem, ale jak se ti ta spermie dostane do bříška k tomu vajíčku?“
Sedím na kraji postele, čtu pohádku šesti a dvouleté dceři a polévá mě horkost nad jejím dotazem. Jsem v sedmém měsíci těhotenství, do třetice konečně čekám kluka. 
Manžel opět na služební cestě, takže jako vždy jsem na všetečné dotazy sama.


„No výborně. A to máš za to, Zuzano, že ses snažila odmala dětem všechno přibližovat a vysvětlovat, aby nic nebylo tabu,“ říkám v duchu sama sobě.
Víc jak před dvěma lety jsem dceři četla báječnou knížku „Jak jsem přišel na svět“, kde bylo všechno vysvětleno. Tou dobou jí ale žádný podobný dotaz jako dneska nenapadl.
„No, víš, Luci, já mám v bříšku vajíčka a tatínek zase ty spermie. Takže tatínek musí strčit pindíka do mé pipinky a tak se tam ty spermie dostanou.“
„Co??? A kde ti ho tam strkal? Jako na záchodě?“
„Nee, v postýlce.“
„V jaký postýlce? V mojí?“
„Ne, v ložnici přece.“
„Jako tam, kde se s vámi chodím mazlit? No fuuuuj, to je nechutný, mami.“
„Ale není, je to příjemné a z velké lásky tak může vzniknout další miminko.“
„Takže vy jste to museli dělat třikrát, jo?“

2. PORNO
Málokoho by napadlo, že se mohou matky zapotit i cestou autem do školky a škol, když poslouchají obyčejné zprávy na Radiožurnálu.
„Pasažéry uvězněné na palubě lodi již druhý týden kvůli nákaze coronavirem se snaží zabavit pouštěním porna…“ hlásají ranní zprávy. 
„Mami, co je to porno?“ ptá se sedmiletá Anička.
Jedenáctiletá Lucka se chichotá a culí a já ve zpětném zrcátku vidím, že se téměř raduje z toho, jak asi dotaz zodpovím. Pětiletý Kuba nerozuměl ani slovu porno, proto jenom skanduje „terno, terno“. Stojím na křižovatce, takže se ani nemůžu vymluvit na to, že se musím soustředit na jízdu. „To je opravdu terno. To jo!“ říkám si.
„Aničko, víš, co je to sex?“ začínám výklad dotazem, abych věděla, od čeho se odrazit.
„No jasně, že vím!“
„Jo? Tak co?“
„Když nahý lidi spolu tancujou,“ říká Anička naprosto sebejistě.
„No, vidíš, tak teď si představ, že jiný lidi koukaj na ty tancující lidi…“
„Aha, to je divný, ne?“
„No, právě!“

3. HOMOSEXUÁL

„Vláda dnes projednávala zákon umožňující homosexuálům adopci dětí“, hlásají odpolední zprávy.
Přemýšlím nad tím, že už v autě přestanu poslouchat i blbý zprávy, protože jsem sice IN ohledně politiky a situace v zemi, ale tolikrát si tím zavařím kvůli dotazům dětí.
„Mami, co je to homosexuál?“
„To jsem přesně věděla. Proč se proboha nezeptají, co je to adopce?“ Nejradši bych se chytla za hlavu, ale místo toho jenom silněji držím volant.
„Homosexuál je člověk, který nemá rád opačné pohlaví, ale stejné.“
„Co je to pohlaví?“
„No, prostě když kluci mají rádi kluky a holky zase holky.“
„Já mám ráda Viki z naší třídy, je moje nejlepší kamarádka, víš, mami?“
„A já zase Vítka,“ křičí náš malý školkař.
„To jste ale kamarádi. Homosexuál je člověk, který má i v dospělosti rád někoho, kdo je stejný jako on a chtěl by s ním mít rodinu a svatbu.“
„Svatbu ale můžou mít jenom maminky a tatínkové, že jo?“
„No, to tak ale úplně není. Teď už se můžou vzít i dva kluci nebo dvě holky.“
„A proč to dělají? To je přece divný, ne?“
„Protože se mají moc rádi a chtějí být spolu.“
„Já se teda s žádnou holkou vdávat nebudu, protože chci mít miminko,“ oponuje Anička.
„Já se taky vdávat nebudu,“ přidává se hned Kubík, „protože holky jsou blbý a štvou mě.“
„Toho se nemusíš bát, Kubí, ty se vdávat nikdy nebudeš. Ty se budeš ženit. A doufám, že budeš mít i děti, abych mohla být babička.“
„A kdo se o mě bude starat, až se ožením? A kdo mě bude hlídat?“
„Kubíčku, to už budeš velký a budeš se hlídat sám. Maximálně se o tebe bude starat tvoje manželka, kterou si vybereš a budeš ji mít rád.“
„Ale já žádnou cizí pani nechci, já chci maminku.“
„Ty jsi brouček, viď? A já chci zase svého Kubíčka i Lucinku a Aničku. A proto vás všechny mám. Protože jsem heterosexuál.“
„Co že jsi?“
„Ale nic. Co si dáte k svačině, děti?“