24. března 2021

Nejhezčí místo, kde můžeme být sami sebou - napsala Tereza Křížová

Vystoupala jsem na místo, kde pod nohama byly cítit pouze ostré hrany kamene. 
Na obzoru se rozprostírala nádherná krajina plná vysokých stromů, dlouhých řek s jen několika málo domy, které svou velikostí z této výšky připomínaly domečky z pohádek. 
Při hlubokém nádechu je cítit svěžest krajiny, trocha potu a když zavřu oči, slyším šum řeky a bzukot čmeláka.