23. července 2020

V nálevu - napsala Jana Bruthansová

Mrskavka modrá
Byla jednou jedna základní škola a v ní učebna biologie. Hned před klasickou černou školní tabulí, zde z učitelské katedry házela prasátka na bílou zeď velká skleněná nádoba se sedm dní starým senným nálevem.
A v něm to pořádně žilo. Seno zalité vodou představovalo ideální prostředí pro různé nálevníky jako trepky, bobovky, vejcovky, měňavky, chobotěnky, labuťěnky. Na dně skleněné nádoby krásně prospívala i mrskavka modrá. Na mrskavku dorostla neobyčejné velikosti 2 100 mikrometrů. Její protáhlé modrozelené tělo si lebedilo v zahnívajících zbytcích sena. Byla v nejlepším věku, za 7 dní života už ledacos prožila, bylo na čase předat své životní zkušenosti potomkům. Nacházela se však před důležitým mezníkem. Nemohla se rozhodnout se zda si vybere klasiku - rozmnožování pohlavní cestou či méně náročnou formu příčného dělení. Přemýšlela nad tím několik posledních minut a stále se nemohla rozhodnout.

I při tomto závažném rozhodování stále téměř neznatelným pohybem věnce membranel vháněla proudem vody potravu svými buněčnými ústy až do potravní vakuoly.
Z rozjímání jí vytrhl rušivý pohyb vody, zase otravují!!!
Zrůdně velký vstupní otvor kapátka začal podlakem nasávat vodu a spolu s ní i volně plovoucí nálevníky, slunivky, měňavky. Chudáci lezounci, vpíjenky, paslávinky se snažily směšnými pohyby panožek a brv dostat mimo vzestupný vír.
Stentor už to znala, nebylo to poprvé, poslední dny i několikrát denně. Pevněji se přichytila přísavným terčíkem ke sklu akvária a mírně se stáhla dolů k substrátu. Jako nálevník žijící přisedlým způsobem života se však ničeho neobávala, věděla vyrušení je pouze dočasná záležitost a že za chvíli se hladina zase uklidní, naopak spíše profituje protože se potrava a seno dostane do vznosu.
Dnes se však učitelka biologie rozhodla, že se studenty prozkoumá i dno akvária a odebere z něj vzorek na další podložní sklíčko. A tak velmi krátce po prvním odběru znovu ponořila kapátko do nádoby, tentokrát hodně hluboko, ještě s ním trochu rozvířila senný substrát a nabrala plný zásobník.
„JEJDA, TO JSEM ASI TROCHU PŘEHNALA," pomyslela si, když preparát přenesla na podložní sklíčko, "TAKHLE MI NA TOM TO KRYCÍ VŮBEC NEBUDE DRŽET, BUDE TO PLAVAT A ROZLEJE SE JIM TO ZASE PO STOLE JAKO MINULE!"
Proto udělala několik rychlých kroků ke keramické výlevce a zbytek nálevu z kapátka vylila do odpadu. Škoda že to nikdo nepozoroval pod mikroskopem, stačilo by čtyřiceti násobné zvětšení a mohli zahlédnout modrozelené protáhlé tělo mrskavky, jak mizí v odpadní trubce ….

A poučení? Užívejte si svého dočasného pokojného života v senném nálevu, nikdy nevíte kdy skončíte na preparačním sklíčku nebo v odpadní rouře!

Žádné komentáře:

Okomentovat