22. července 2020

Osud - napsala Anna Vocelová

Jen tak pozoruje dění,
plány, sny a pachtění,
které šmahem promění.
Není krutý, ví co, co dělá,
neznáš ho však nikdy zcela.

Chvíli drží palce pánům,
pak se směje jejich plánům.
Vydělávaj miliony,
pijou vína demižony,
neví, co by ještě chtěli,
promrhají život celý.

Nezvládají všechny sázky,
žijí život prostý lásky,
žijí život bez úsměvu,
utápí se v cizím hněvu.

Jindy s rozpaky se dívá,
jak si cestou stařík zpívá,
když se šourá pěšinkou
za svou milou Janinkou.
Její lóže zdobí růže,
dává jí je, dokud může.
Nikdy neměl miliony,
slz už prolil demižony,
žije život bez úsměvu,
nezbaví se ale zpěvu.

Každý jiný osud žije,
jeden maká, druhý pije,
není v tom moc nostalgie.
Nikdo z nás mu neunikne,
na „Delete“ stejně klikne.

Žádné komentáře:

Okomentovat