3. července 2019

Ještě před návratem – napsala Tereza Přibilíková

Procházím se po pláži při západu slunce a pocucávám gin s tonikem. Už pátou skleničku, přiznávám. Aspoň už necítím spálená záda a můžu si plnými doušky vychutnat poslední večer své dovolené. Strávit ji s kamarádkami se zpočátku zdálo jako suprový nápad.
Jen než se však ukázalo, že jsou v lovu na muže schopnější než já. Nezazlívám těm mým potvorám, že teď někde souloží se sexy Španěly, ale jestli se dneska večer s někým nevyspím, asi zešílím. „Bože, nutně potřebuju soulož!“

„To já taky,“ ozvalo se za mými zády, za kterými stál opálený, poměrně přitažlivý chlapík.
Asi pětačtyřicet. Možná starší.
„Kurva, já to řekla nahlas. Netušila jsem, že je tu nějaký Čech. Paráda. Fakt trapas.“
„Ale vůbec ne, jste roztomilá, navíc nás očividně trápí stejný problém. Co ho společně vyřešit?“
Nevím, možná to zapříčinil alkohol, jeho charisma, nebo má otravná potřeba se pomilovat, ale nakonec jsem souhlasila. Nejsem typ ženský, co tohle dělá, ale nelituji toho.
Po pár dalších skleničkách, na které mě pozval, jsem byla zcela odevzdána své touze. Z baru jsme se spolu odebrali za skalnatý útes a tam se vášnivě pomilovali pod hvězdami. Celkem třikrát. Bylo to úžasné. Jeho drsné ruce hladily mé tělo a při tom se mě dotýkaly s takovou něžností… Jeho polibky konejšily mou tvář. Zkrátka nádherné.
Bohužel, ranní bolehlav mě rychle vrátil do reality. Probudila jsem se nahá s pískem v místech, kde to vůbec nebylo příjemné, a on stále ležel, spíš zařezával, vedle mne.
Tiše jsem se oblékla a odplížila zpátky na hotel, kde jsem si dala sprchu a sbalila kufry.
Odpoledne jsem seděla s kamarádkami v letadle, přemýšlela nad tou nocí a ptala se sama sebe: „Počkat, použili jsme ochranu?!“

Žádné komentáře:

Okomentovat