„Řekla jsem,
že tam máš zajet! Já se zblázním! Počkej, už vystupuju. Za deset minut jsem
tam.“ přes rameno se rozloučila se dvěma spolucestujícími a vystoupila z vlaku.
Starší muž
uvítal nastalé ticho spokojeným úšklebkem. Mladík nezaregistroval dění kolem
sebe. Jeho pozornost pohlcovala hra v mobilním telefonu.
„Konečně
vypadla“ neodpustil si pán.
Mladík
nechápavě vzhlédl.
„Ty mobily
jsou naše zkáza. Lidi si už neumí povídat.“ láteří stařík.
Mladý muž
stále mlčí.
„Taková
pěkná ženská a povídá si jen s mobilem.“
„Co
máte? Mám tam všecko. Je to hustý!“
„Jak
všechno?“ nechápe muž.
„No, no,no……..“ zakoktá se mladík „ ……prostě
v pohodě.“
„Můžeš mi to
říct česky?“
Muž
překvapeně: „ Nakupuju? Mě chodí letáky z Penny.“
„Cha, cha,
letáky! Penny ani neznám. A co ekologie?“ překvapivě zafilozofuje.
„Tak mi to
předveď.“
Přisednou si
k sobě a mladík položí otázku: „ Za kolik nakoupíte třeba mlíko v tý
vaší Penny?“
„Asi za
dvanáct korun.“
Mladé hbité
prsty se zavlní a na „displeji“ vyskočí nabídka – mlíko za 9 až do domu.
„No, mlíko.
A co když budu potřebovat žárovku?“ nedá se muž.
„To najdeme
taky. Klikne a ukazuje výběr žárovek.“
Stařík
nepřesvědčen mrmlá: „Je to hezký, ale já si ještě k tomu v Penny
hezky popovídám se sousedkama.“
