2. června 2015

Žabák a kovboj - napsala Helena K.

U cesty sedí žabák a kouká, jak kolem jede kovboj na koni. Kovboj vytáhne z kapsy marlborku, zapálí ji, s gustem z ní potáhne a zkušeně vyfoukne bílý kouř. Naproti němu jde po cestě krásná dívka, zjihlým okem pohlédne na kovboje. Kovboj k ní natáhne ruku a pomůže jí vyhoupnout se na koně a spolu odjíždějí do západu slunce.
Žabák ohromen kovbojovým úspěchem si to večer přihasí k rybníku, kde sedí ostatní žáby. Chce předvést a vyzkoušet, co odkoukal od kovboje. Vyskočí na kámen, vytáhne marlborku, zapálí ji, z plných žaber se nadýchne, potáhne a příšerně se rozkašle. Kašle a kašle a jak sebou mele, spadne z kamene a skončí na zádech břichem vzhůru. Přihlížející žáby jen znuděně zívnou, zakroutí hlavami a za svitu měsíce jedna po druhé naskáčou do rybníka.


Poučení: Když dva dělají totéž, není to totéž. Kouření škodí zdraví.

Žádné komentáře:

Okomentovat